Archiv Včelařské konference

Začnu odzadu - jestli to mají nemají lehké, nehodlám posuzovat. Vzali to dobrovolně.
Jestli dělají to, co se od nich očekává, at si posoudí členové - zaměstnavatelé.
Osobně vidím mnoho včelařů, kteří dělají ve svém volném čase velmi intenzívně pro včelařství relativně víc. Nedostávají za to prachy, spíš je do toho vkládají.

K otázce cen pp.Špačka, Halady a dalších se nehodlám vyjadřovat, jelikož snimi neobchoduji a nikdy jsem to nedělal. To je věc jejich obchodních partnerů. Že mají monopol je věc otázky proč jej mají a proč někomu vedení ČSV tento monopol pomáhá upevňovat a jaký k tomu mají mandát od členů, ÚV atd. A to je otázka na ně od nespokojených. Já se jen divím, že většině včelařů vadí Špaček a Halada a na druhé straně čtu ve Včelařství co čtu.
Bavím se a chehtám jako když jsem kdysi četl Rudé Právo - před roky přítel, nyná nepřítel a jiné veletoče.

Problém prodeje medu je v podstatě pseudoproblém.
Chtělo by to nějakou analýzu struktury včelařů a jejího vývoje. Dostupná data má sekretariát.
Stačí udělat grafy, jak se po pětiletkách měnila struktura včelařů ve vztahu k počtu včelstev, věku, výkupním cenám a pak se o nich můžeme bavit.

Ještě k výkupu a prodeji medu - že je to pseudoproblém je zřejmé z toho, že skutečné problémy se řeší. Protože ty bolí. Jak se přistupuje k prodeji medu?
Je to zástupný problém za který se toho snadno spousta nepořádku schová.

Kolik jednání UV bylo věnováno ekonomice, prodeji medu, je nějaká komise na prodej a propagaci medu, ví někdo jak bude probíhat kampaň na medu z EU? Aby se včelaři připravili a mohli se na kampaň napojit. Protože vzbudit zájem o produkt je jedna věc, druhá je, jak přivést zákazníka k sobě, aby nakoupil u včelaře. Nesedí zase někdo někde na informacích?
A kdo rozhoduje o nasměrování kampaně?

Pokud by prodej medu byl problém, tak to jsou otázky na které by asi většina včelařů měla chtít znát odpověď.

Ale nadávat na černý ptáky je jednoduší.
Karel

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře.
Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli.
Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ? / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...

Stačí vysypat všechny včely z bezmatečného včelstva před úly. Oni se někam vžebrají ( zpravidla do včelstev sousedících s rušeným včelstvem ).
Tuto metodu volíme při rušení slabého bezmatečného včelstva ( případně s trubčicemi ).
Pokud-li včelstvo má alespoň cca 20 000 včel ( dva nástavky Optimalu středně obsednuté včelami...cca 80 včel/dm2 ) stojí včelstvo zachránit připojením záložní matky přes novinový papír.
Od této doby ( rozkvět řepky ) do plného léta ( lípa malolistá ) může takovéto včelstvo, je-li posilováno plásty se zavíčkovaným plodem, dorůst do síly hlavních včelstev.
Jinak může posloužit i jako oddělek k posílení hlavního včelstva.
To vše platí jen pro zdravá včelstva!!! Slabá nemocná včelstva ( nosematická,... ) neskýtají záruku dobrého rozvoje a navíc mohou nakazit i další včelstva, takováto včelstva se ruší vysířením.
Pro všechny případy je dobré si ponechat přes zimu zásobu záložních matek ( přebytky s chovu matek ).
Dají se zazimovat bud jako oddělek, či jako záložní včelstvíčko ( viz Minioptimal... polystyrénový úlek na 5 nízkých rámků, které jsou položeny vertikálně...na výšku ).
Oddělek se dá použít na jaře k posílení hlavních včelstev ( bud připojením celého oddělku nebo posílením přes rámky se zavíčkovaným plodem a včelami, jež pro jistotu důkladně porosíme vodou ( ,,mokré včely neútočí,, ) a vložíme ke kraji plodového tělesa posilovaného včelstva...pozor na nechtěný přenos matky! ).
Včelstvíčko v Minioptimalu se v půlce předjaří ( rozkvět jívy ) přeloží do normálního nástavku a ošetřuje se jako oddělek. Výhoda minioptimalu je minimalizace nákladů na zazimování jedné záložní matky.
Já osobně Minioptimali plním v říjnu, kdy oddělkami posiluji hlavní včelstva a matky z oddělků nechávám jako záložní. Do minioptimalu vkládám střídavě žemlovou souš a rámek plný zásob ( S+G+S+G+S(B)...s=souš,G=med,B=pyl ), přisypu cca 5 000 včel a přidám matku ( vše z oddělku ). Na jaře se minioptimal dá použít jako plemenáč.
( pozn. místo Minioptimalu se dá použít i obyčejný nástavek, který uteplíme, vhodně rozdělíme přepážkou a opatříme utepleným nízkým dnem ( nejlépe 1 cm )...včelstvíčko musí být dobře utepleno )
Včelaři s menším počtem včelstev potřebují více záložních matek na jednotku včelstev ( např. na 10 včelstev ) než-li včelaři s více včelstvy, nebot je pro ně ztráta jednoho včelstva daleko horší, a proto je potřeba si existenci včelstev více pojistit.
Před rozkvětem řepky je oplození matek problematické v tuto dobu je nevhodné včelstvo zachraňovat matečníkem.
Ono obecně je nevhodné hlavní včelstva zachranovat matečníkem, nebot než se vylíhne první plod, včelstvo znatelně zeslábne a poznáme to na výnosu.
Přeji mnoho úspěchů!

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Velice si Tě vážím pro Tvoje znalosti,taktéž i návod,jak naložit se včelami,které přežily zimu bez matky.To se občas stává a včelaři to řeší po svém.Na jaře podle mých zkušeností stačí toto včelstvo přidat nahoru i bez toho papíru /který je nutný později/ na včelstvo vedlejší,i třeba druhý nástavek na včelstvo jakékoliv které se nám zdá slabší..V této době rozvoje včelstev se včelstva bez problémů spojí a začnou pracovat,škoda by byla je vysířit.Zachraňovat je pokud již kladou trubčice je však nesmysl,nedají užitek. Takový úl odstavíme opodál,asi 3 - 4 m , po 2 dnech opět na jiné místo a tím zachráníme létavky,které posílí ostatní včelstva svým přínosem a teprve poté zbylé včely v tom úlu vysíříme,nedá se to jinak dělat.Kdo se snaží experimentovat,většinou na to doplatí - ale chybami se člověk učí...

Vážený příteli,jistě se dá s Tvými názory souhlasit,jenže to situaci v současné době nevyřeší.....
Ne TO. KDO to vyřeší. Situaci většinou řeší lidé.

.....Pokud jsi nikdy nebyl nucen prodávat svůj med do výkupu,buď rád.Znamená to,že máš kolem 10 - 15 včelstev a máš ve svém okolí stálé odběratele,kteří jsou s Tvým medem spokojeni.To je dobře. ....
Už jsem to tady napsal, při prodeji medu není podstatné kolik včelstev ale kolik medu? Asi ho nemám dost.

....Také je možné,že nemáš včely žádné,kdož to ví? ....
Zatím padesát, ale jsem již tři roky 5km od moru (letos 3km). Takže kdo ví, kolik jich bude napodzim.
Teď čtyři včelstva ubyla, daroval jsem je sousedce. Je nějaká divná - mladá a chce včelařit:-) Takže úbytek včelařů nebude asi způsoben nezájmem.....

...Co se týká grafů,které uvádíš,koho by to zajímalo,včelaři jsou vesměs venkovští lidé a stejně by jim nakonec neporozuměli. ....
......Ano, u nás na vesnici jsme samí nevyštudovaní tupouni :-) = nezajímá to lidi, kteří nemají zájem něco řešit, jen pindaj v hospodě. Analýza je předpokladem řešení, data podmínkou.
....Netřeba si myslet,že těm černým ptákům /jak jsi na ně přišel ?[...v hospodě....] / nahrává náš ÚV ČSV , ten asi nejméně,ten jenom přihlíží,kam se naše včelařství řítí.....

Tak je to nastavené z dob Národní Fronty - pseudodemokracie, volené orgány bez "zubů" ve vleku protřelých apáratčíků. Co zmůže sbor strejců a tet, co se třikrát do roka sejde na nalejvárnu, pokecat atd. Funkční volený orgán musí makat celoročně v komisích a musí si placené funkcionáře hlídat, kontrolovat a dokopávat k činnosti.


...Musíme doufat,že se vše časem k dobrému obrátí a bude zase dobře pro včely...
Ano, víra, naděje, láska, to jsou ta tři slova co v nás udržují sílu ....že třeba někdo zaplatí naše dluhy(tak nějak to řekl Feldkurát Katz) :-)

Pro včely je stále vše dobré, přežily i dobu ledovou natožpak kolaps plánovaného hospodářství a agonii jedné zbylé nereformované organizace.

Což se nedá říci o těch včelách, co tady u nás zase lehnou popelem. Teď jsem se dozvěděl, proč se tady u nás neprohlíželo, i když jsme nejmíň rok v teoretickém ochranném pásmu. Viz mapky ve Včelařství. Stanoviště hlási veterině ČSV :-( !!! Takže likvidace moru nedúslednou a salámovou metodou a průběžnou "reinvazi/reinfekcí?" moru do již vypálených a čistých oblastí - to podle mě momentálně škodí některým včelstvům a včelařství. Vleče se to již ři roky a asi ještě dlouho povleče.
Jeto bolestivé, ale nakonec i to včelám prospívá - selekce včelstev i včelařů.

Karel

Vážený příteli Karle,jsem velmi potěšen tou Tvojí odpovědí
na můj příspěvek do včelařské konference.Jsi asi tak v mých létech jak jsem poznal z té Tvé odpovědi.I ty naše
iniciativy v chovu včel se asi také shodují.Píšeš,že máš
kolem 50 včelstev,já jich v době minulé měl kolem 60 na 2 stanovištích,jedno na jižní Moravě a to druhé v Čechách
nedaleko Humpolce.Nyní jich mám jen 28 u trvalého bydliště na svém pozemku , 20 jich převzal můj syn.Jinak nechci se chlubit,ale každý včelař by měl mít svého nástupce.Já jsem svojí přesvědčující metodou do této profese dostal zetě,syna a vnuka .Zeť má 18,syn má 19,vnuk má 8 včelstev.
V naší rodině je o včely postaráno.Ještě jednou Ti děkuji. za odpověď a je dobré se této konference zúčastňovat a poradit těm začínajícím,neb je to velmi zapotřebí.

Př. Novotný, tak dlouho už jsem se nezasmál! To že jsem považován tebou za odborníka na elektroniku mě udělalo dobře, ale opak je pravdou! Co se týče elektroniky jsem naprosto nepoužitelný blb a většinou musí nastoupit kamarádi. Navíc ve svém provozu se jí co nejvíc vyhýbám, abych v případě poruchy neměl problémy. Takže pouze pohony medometů. O radarech a záření nevím vůbec nic, pouze tuším, že by to mohlo být velké svinstvo. Od voj. prostoru v Brdech to mám vzduchem cca 25 km a radar tam nechci. To že klesla silně frekvence mých příspěvků na konferenci je pravda.Důvodem je, že kvalita příspěvků silně poklesla, v převážném případě je to mlácení prázdné slámy. Velký prostor vyplňují příspěvky, kde se skloňuje racionalizace ve všech pádech, ale obsah tomu neodpovídá a k velkým teoriím vysílaných ze stínu Budečáků, když to někdo obdivuje, proč ne. Já to ale rozhodně nejsem. Takže reaguji pouze na téma, které mě zajímá a mám trochu odlišný názor.
Zdraví R. Stonjek

Vážený příteli Karle,děkuji Ti za uspokojivou odpověď.
A taky se na mne nezlob,pokud se cítíš dotčen mým pohledem na věc.Myslel jsem že jsi komouš.Smažme to.
Protože píšeš,že nejsi žádný elektronik ale máš nějaké vědomosti ohledně pohonu medometů tak bych Tě chtěl poprosit zda bys mohl poradit mému příteli.
Mám přítele,který by rád vytáčel med mimo dosah el.energie
a mohl by si sehnat autobaterie o 12 voltech.
Jaké zařízení by jsi mu mohl doporučit aby mu to pracovalo
řekněme na 12 V, pokud s tímto máš nějaké zkušenosti,napiš.

Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti? Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Dobrý večer,
se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že se tak stane, nepochybujme.

JEN ABY NÁM TO NEZAŘÍDILA ALE NEZAŘÍDILA MODRÁ RUKA MAFIE!!

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Novotn? <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Bre?ící v?ela?i
> Datum: 22.4.2007 23:07:28
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> se zájmem jsem si přečetl příspěvky plačící nad úbytkem včelařů a
> klesajícími cenami medu. Jsem na těchto stránkách poprvé, proto si
> netroufám pouštět do nějakých sálodlouhých debat. Faktem je, že pokud
> bychom nahlédli do tiskovin z dob první republiky, našly bychom tam stejné
> nářky. Nechme "neviditelnou ruku trhu" ať tento problém vyřeší za nás. Že
> se tak stane, nepochybujme.
>
>
>

Příteli Nevaž si to(88.100.95.205)

Na příspěvky se odpovídá kliknutím vpravo na odkaz Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22328

Tím vznikne vazba mezi příspěvky a lepší orientace pro ostatní čtenáře. A budou také mít smysl i další odkazy vpravo:
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek

Zobrazit
celé
vlákno

Pokud by tento tvůj příspěvek (za dvojtečkami) měl ještě za tečkami mezery (aby se lépe četl), neviděl bych na něm jedinou chybu a souhlasím se vším a taky to tak cítím.
Sám věřím na neviditelnou ručičku trhu, za kterou občas tahají viditelné zájmy nátlakových skupin. Statistika zatím neukazuje velký úbytek včelstev (jen 5%). Další trend vidím v posilování komerčních včelařů a odpadání některých starších včelařů s 30-60 včelstvy, kteří dosud vozili med do výkupu. Ti střední, co med dokáží prodat "ze dvora", nebo na tržištích, ti zůstanou ve hře. Uvidíme jak se to projeví v celkové statistice.

:::::::::::::::::::::::::::::::
Ubývá a stárne ta stará garnitura včelařů a tak by opravdu výkupní ceny medu neměly do budoucna být problém?Je tedy zapotřebí rozumět tomu tak,že Špačkové a Haladové přidají v budoucnu několik korun za jimi vykoupený med? Netřeba si to myslet,mají monopol v tomto odvětví a jistě se tomu budou bránit,protože by měli menší zisky.Ti ostatní pouze paběrkují a nemohou ovlivnit cenu.
Takže resumé - ze středních a větších včelařů se stanou včelaři ze záliby,sníží počty svých včelstev i když jim to bude líto a bude v budoucnu u nás převažovat převážná většina včelařů do 15 včelstev.Ti někteří naši drobní velkovčelaři pokud by tyhle podmínky přetrvávaly a mohli zaplatit sezonní pracovníky bez kterých se nemohou obejít,nezbohatnou a mají pouze dvě možnosti,buďto rozšířit podnik a nebo toho zanechat.Rozšířit stanoviště
znamená velké území v okolí s problémy nájmu atd.,náklady na pohonné hmoty které jsou také veliké,nové úly,a ostatní zařízení k tomuto provozu.Těžko to vidět do budoucna dobře. Či by pomohla EU ? Tomu už nikdo nevěří.
Představitelé ČSV to také nemají lehké,netřeba jim závidět.

Děkuji za informace. Jsem zde opravdu poprvé, takže jsem rád za rady, které se mi pomohou zorientovat. Jinak k těm úbytkům včelstev - nevím kdo to spočítal, ale údajně je pro řádné opylení ČR zapotřebí 650 000 včelstev (tato čísla se mírně rozcházejí, některé prameny udávají i vyšší čísla. Když jsem tato čísla použil na německém včelařském fóru jako argument, způsobil jsem malé pozdvižení. Němci mají ( dle odpovědi ) necelých 600 000 včelstev a jejich rozloha území se s tou naší nedá srovnávat. Takže i kdyby ubylo více než 5%, není to žádný důvod k panice. Čeští včelaři se musejí naučit podnikat v oblasti včelařství a především spoléhat sami na sebe.

Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky přepolování.

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav včelstiev rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín, niečo cez 200 tisíc včelstiev.
Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Já myslím, že se takhle nedá uvažovat, že je nějaký počet včel na opylení
potřebný a když jich bude méně, že bude nějaký krach. Příroda se přizpůsobí.
Když ten květ včela neopylí druhý den po rozkvětu, tak květ neodkvete a
pokvete třeba ještě dalších 14 dnů, dokud si na něho nějaká včela cestu
nenajde. Nebo pokud nezavane vítr a nepřinese pyl z nějakého jiného květu.
taky jsou i jiní opylovači, čmeláci a nakonec brouci, mouchy atd, kteří v
květech hledají sladkou šťávu. Taky hlavně divoké rostliny se většinou
rozmnožují vegetativně rozrůstáním, rozmnožování semenem je kolikrát jen
jako doplněk. Každoroční opylování nejvíc potřebují jednoleté rostliny a to
jsou u divokých prakticky jen rostliny průkopníci, to je ty, které se
objevují první rok, dva na odkryté půdě. Ze včelařských třeba ohnice,
hořčice nebo komonice. Jednoletá je většina polních plevelů, pokud by nebyly
včely, objevovaly by se asi méně. Absence opylování včelami by se tedy
projevila v znevýhodnění rostlin, které spoléhají na rozmnožování hlavně
semeny, jejich místo by zabraly rostliny, které se rozmnožují hlavně
vegetativně. A projevilo by se za roky až desítky let. za roky u vytrvalých
rostlin s krátkou životností a desítky let u třeba lip a javorů, kdy je nyní
běžné, že každý takový strom rozsévá každý rok pomocí větru semena do stovek
metrů daleko. Otázka je, jak moc by se posunula ta rovnováha směrem k
nekvetoucím rostlinám. Pravděpodobně není žádná ostrá hranice od běžné naší
krajiny, kde jsou co kilometr v nějaké zahradě včely po krajinu, kde včelaři
ze záliby skončili, pro komerční včelaře to je nevýnosné a kvalitní
přirození opylovačí jako čmeláci a včely samotářky tam vyhubilo znečištění
prostředí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 12:02 PM
Subject: Re: Neva si to (88.100.95.205)


> Týmto problémom som sa zaoberal, pred 10 rokmi, keď sa u nás stav
včelstiev
> rapídne znížil vďaka morovej rany V.D. a bilo sa na poplach.
> Keď som vychádzal s potreby včiel na ha pôdy (odpočítal som zalesnené
> plochy), zistil som, že pre Slovensko vďaka priemernej vzdialenosti dedín
> od seba niečo 2,2km a v každej dedine sú včely, vyšla mi potreba včelstiev
> na dokonalé opelenie ovoc. stromov, krov a poľnohospodárskych plodín,
niečo
> cez 200 tisíc včelstiev.
> Potom na dvojnásobnú plochu v Česku by hádam stačilo niečo cez 400 tisíc
> včelstiev. Tam kde sú vzdialenosti väčšie a osevy sú na 50 a viac ha sa
> musí počítať i tak s dovezením včelstiev, kde by (aspoň tam) mal užívateľ
> včelárovi priplatiť za opeľovanie.

Nejsem sice žádný početní analytik, ale vypadá to, že ta úvaha - 400 000 včelstev, by klidně mohla být správná. Možná, že se téhle hranice v brzké době dočkáme a pak si budeme moci ověřit v praxi.

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji. Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Pol??ek
Sent: Monday, April 23, 2007 1:28 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: les se sn?škou

Co se týká včelaření v budoucnosti, připadá mi, že se tam postupně projeví
vývoj, který vidím v mnohem rychlejší podobě u myslivců. Někteří vlastníci
větších pozemků se dali k myslivcům a začali ovlivňovat a být voleni do
funkcí v jejich organizacích a to na úkor vlivu dříve velkých myslivců,
kteří ale pozemky nevlastní. Podobně, ale mnohem na delší dobu vidím ten
vývoj ve včelaření. Noví větší včelaři budou chtít využít své pozemky. U
vlastníka polí - zemědělce je to jasné. Včelstva jsou potřebná k opylování a
bez nich je výnos znatelně menší plus navíc má zemědělec zajištěnou dopravu.
U lesa se v současné době počítá jen s výnosem za dřevo a proto jednotliví
vlastníci chtějí sázet hlavně smrkové monokultury, protože u těch je ten
výnos za dřevo největší, ale je až za 60 - 80 let po zasázení. Naskýtá se
otázka, jestli by nebylo lepší využití lesa, kdyby v části lesa byly
nektarodárné stromy a tudíž by bylo možno počítat po většinu životnosti lesa
s výnosem za med z těchto stromů. Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny. Třeba vlastník 10
hektarů lesa by při sázení do těch 10 hektarů vtrousil mezi smrky asi hektar
javoru klenu, hektar lípy malolisté, hektar lípy velkolisté a třeba půl
hektaru raně kvetoucích dřevin jako jsou javory mléče, třešně ptačí, vrby,
olše atd kolem nějakého místa ve středu určeného pro včelařské stanoviště.
Na takovém místě by se pak dalo čekat poprvé po asi 20 letech po vysázení
pro nějakou desítku včelstev snůška ke konci května z javoru klenu, snůšku
ke konci června z lípy velkolisté a snůšku ke konci července z lípy
malolisté a to potom každý rok až do vykácení. Nepočítal jsem to, ale dá se
předpokládat, že každoroční výnos za med po dobu 40 - 60 let by převýšil
pokles výnosů za dřevo za ty hektary, kde místo smrku byly ty listnáče.
Jinak čím dále častěji se uvádí, že v souvislosti s oteplováním a s
periodami sucha a povodní budou čistě smrkové monokultury čím dále více
citlivé na škůdce a jednou z možností, jak tu odolnost zvýšit bude právě
vysazování 20 - 30 % listnáčů k smrkům do produkčních lesů. Zatím se to
uvádí hlavně teoreticky, ale pokud se toto zavedlo do praxe, byla by
propagace sázení javorů a líp velice dobrá možnost zlepšení lesní snůšky.

R. Polášek

Ale já jsem myslel hlavně pokud někdo vlastní les, ať sází a ať tam chová
včely. Nebo ať mu to někdo sází a dohodne se se včelařem. Sázet pro včely na
cizím a neříct o tom vlastníkovi se dalo za socialismu, tehdy byla naděje,
že ty javory a lípy v pohodě vyrostou, budou kvést a dožijí se vysokého
věku. Dneska v době preference topení dřevem to nemá cenu. Na dotační
politiku jsem nemyslel. Jádrem byla myšlenka, že pokud les zajistí
vlastníkovi pravidelné každoroční výnosy medu, že to bude pro něho
výhodnější než tam nacpat všude smrky a získat peníze jen jednou za x let za
dřevo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel-zak" <karel-zak/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 1:40 PM
Subject: RE: les se sn??kou


> I když se to veřejnosti nezdá, není myslivost jednoduchá zábava samého
střílení, jak ji ukazují v televizi, a pro vlastníky polí je to často nejen
životní orientace, ale i potřeba - nejen regulace škodné, ale od dob císaře
pána byl lov nezanedbatelnou hospodářskou činností atd.
> Takže pokud dotační politika versus cena dřeva bude přát lípě, sázejme ji.
Ale jinak - zkuste si zasadit třeba jedli, do pár let je máte ořezané.
>
> K. Zak

POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju, že to půjde rozebrat a podívat se, kde končí. Už jsem dostal jednu odpověď, že černý je mínus. Tak to zkusím. Jinak děkuji za odpovědi.

Podle tabulek, co jsem viděl, hektar lípy
nebo javoru klenu má dát od 500 do 1200 kg sladiny

Mal som k dispozícii výskumnú úlohu, v ktorej po viac rokov sledovali mednatosť líp (množstvo nektáru vyprodukované kvetmi), no výsledky boli pre mňa sklamaním. Autori výskumu dokázali, že hektár dospelého lipového porastu vyprodukuje také množstvo (pri priaznivom počasí), na ktoré postačuje 5 včelstiev, celkovo to bolo 100kg.
Lipové porasty vyprodukujú pri dobrom rozmnožení vošiek oveľa viac medovicového medu, lenže tu sa už nedá hovoriť o lipovom mede.
Mám vlastné skúsenosti s lipami, ktoré rastú v mojom okolí vtrúsené medzi dubinu a za 25 rokov, som nezistil, aby tieto lipy produkovali nektár. Duby lipu pohltili, má veľmi málo kvetu a možno to robí aj stanovište. Pre včely je rozhodne lepšie a priaznivejšie, keď 100 líp rastie samostatne na 1 ha ako medzi inými stromami.
otázka spočíva v tom, ktorý majiteľ lesného územia bude vysádzať lipové stromy len preto, že včely budú môcť na nich zbierať nektár pre iného majiteľa než je on. Rentabilita majiteľa lipového lesa bude nízka a on potrebuje stromy, ktoré rastú rýchlo, drevo je vyhľadávané, lebo on ho dobre speňažiť a pod. A máme tu známy uzavretý kruh, z ktorého sa nedá uniknúť. Anton

Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma "globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v mateřské školce . . .
Smrk - 60 až 80let
Lípa - 30 až 40 let.
Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.

Leoš

Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se svazenkou - bláznivý počasí.

resime to take, napiste mi vasi /=/ adresu a poslu kontakt!
mariana prokesova

----- Original Message -----
From: "Leo " <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:06 PM
Subject: Dotace a veelaoi


Dobrý večer,

zajímalo by mně, jestli má někdo zkušenosti s čerpáním dotací v rámci
programu včelařství a hlavně je ochoten se o ně podělit. Nemám na mysli
minidotace na medomet, či na přednášky, spíše by mě zajímalo téma
"globální dotace" , třeba na projekt včelí farmy.

Leoš

Dobrý večer,

děkuji za odpověď. Rád se s vámi na oplátku podělím o informace, které se podařily získat mně. Můj mail ardenus/=/seznam.cz

S pozdravem Leoš Novotný

Dne pondělí 23 duben 2007 19:31 Jirka napsal(a):
> Dobře, ale jak poznám kostru. Kouká z toho černý a hnědý drátek.Pochybuju,

dd,

bud merakem, nebo zarovickou "prozvonit" .

Honzaa

Včera jsem viděl v poli s pšenicí dva kvetoucí vlčí máky. Opravdu bláznivé
počasí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:56 PM
Subject: Svazenka v dubnu


> Dnes jsem viděl v Praze v Čakovicích u nájezdu na dálnici rozkvelé pole se
> svazenkou - bláznivý počasí.

Osamocený javor nebo lípa začíná kvést tak v 15 roce. Lípa nebo javor v
zápoji v lese o takových 5 - 10 let později. Pokud sází dvacetiletý, využije
hlavně tu snůšku, kácení se asi nedožije. Ale to je v lesním hospodářství
normální a není to důvod proč lesy nesadit.
Jinak u nás v okolí jsme měli v lesích hodně javorů a lip díky
socialistickému nepořádku. Pravděpodobně po znárodnění lesů došlo k místnímu
vyřezávání kvalitních stromů a k zarůstání původně svažitých kousků pastvin
pro drobný dobytek nálety a z toho hodně lípami a javory. Taky smrkové
monokultury sázené za socialismu se nechaly často zarůst nálety listnáčů.
Taky ve vesnici zůstalo hodně lip kolem potoků a tehdejších náhonů,
vysázených u domů atd. To všechno mizí. Ve vesnicích se u domů a v zahradách
lípy kácejí a nové se nesázejí, lidem vadí padající listí na podzim. V
lesích soukromí vlastníci těží dřevo na topení, lesy probírají a lípa je
jedna z prvních na řadě nebo je rovnou kácejí celé a sázejí tam smrky. Kolem
potoků likvidují staré lípy a místo nich tam sázejí většinou tvrdý luh,
jasany, duby a podobné, nebo jestli to je v blízkosti města, naklušou
projektanti parkových úprav a navalí tam cizokrajné okrasné keře. Zkrátka
pokud to tady bude pokračovat dále, za nějakých 10 - 20 let nebude tady
žádná lesní snůška kromě občasné medovice ze smrků a dubů. Nebude snůška ke
konci května z javorů klenů, nebude snůška v polovině června z malin
rostoucích na pasekách a nebude snůška v červenci z lip. Bude snůška možná v
dubnu z rostlin kvetoucích po listnatými stromy, bude snůška v květnu z
řepky a z toho, co kvete na krajích lesa v trávě a potom už nic, maximálně v
červenci podpůrná snůška pylu z ostružin na krajích lesa. Zatím je tady ten
proces tak v polovině, pořád má ještě smysl chovat nějakou desítku včelstev,
protože v lese něco přinesou v květnu, červnu i červenci ale jestli to tak
bude pokračovat, smysl to mít přestane. Nebude mít cenu chovat včely kvůli
řepce, jedné, dvou jarních snůšek a potom je dva měsíce udržovat na cukru a
potom ještě nakrmit na zimu. A pokud se nebudou jednotliví majitelé lesa
tlačit nebo navádět k vysazování těchto stromů teď, kdy se ještě pořád
kácejí lesy "uzrálé" za socialismu a vysazují, až bude ta vlna kácení pryž,
budou stromky už zasazené, budou růst a nikdo nebude dodatečně nic
přisazovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 8:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Celé se mi to zdá jako utopie. Pokud dnes zasadím lesní porost, těžko mohu
> očekávat nějaký zisk - za svého života. Možná kdybych byl ve věku dětí v
> mateřské školce . . .
> Smrk - 60 až 80let
> Lípa - 30 až 40 let.
> Nevím, ale představa, že 30 let udržuji hektary lesa, abych se poté dožil
> snad nějaké snůšky. Nic ve zlém, ale nějak se mi to opravdu nezdá.
>
> Leoš

Hra je free, tak co jste vlastně platil? (Jinak dcerce na jejím počítači prý
funguje).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....

Omlouvám se za předchozí mail. Free je pouze demoverze na 60 minut hry. Být
Vámi, tak reklamuji.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Ludek" <konference/=/sales.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 4:05 PM
Subject: Re: Hra Včeličky


POZOR! Zaplatil jsem přes SMS a program je nefunkční....


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš - HAiDA" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. dubna 2007 18:13
Subject: Hra Včeličky


Na serveru Slunečnice.cz se objevila hra Včeličky .... tady máte odkaz
http://www.slunecnice.cz/sw/vcelicky/ ... třeba se vám to bude hodit

Miroslav Jakuš
člen ZO ČSV Doksy

Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z řepky - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při stavu 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.

Leoš

V červnu, červenci držíš včely na cukru, aby neumřely hlady?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 1:13 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> Lesní snůšku jsem neměl nejméně 5 let, včelstva orientuji na snůšku z
řepky
> - průměrný výnos za posledních 5 let jen z řepky mám 23 kg medu ( při
stavu
> 30-ti včelstev). Následující snůšku už mám jen jako bonus. Takže nevím kde
> brát jistotu, že jen kvůli řepce se nevyplatí včelařit. A z lesy bych to
> opravdu neviděl - jako s ostatními věcmi týkajících se včelařství - nijak
> černě. Můj děda ( včelař) vysázel na rozloze 0,5 hektaru jívy a lípy pro
> včely. Každoroční údržba tohoto kousíčku minilesa mi bere tolik času, že z
> hlediska nějakého kladu z hlediska zisku medu či pylu nestojí za řeč.
>
> Leoš

Dobry den
mohl byste mi nekdo (mate-li chvilku casu) strucne naznacit co je k aerosolovani potreba, co vse by mel laik predem vedet a jak moc se zvysi uspesnost leceni? Ve vcelarstvi je informace o moznosti dotace na kompresor vyvijece a jelikoz se u nas aerosolovani nepouziva, tak me napadlo, ze by to mozna mohlo byt dobre popostrceni do zacatku. Zatim vsak o tomto zpusobu leceni temer nic nevim.

Diky

T.H.

V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to peníze a státní lesy už vůbec ne.

Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na budoucnost lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři. Jenže oni budou.

Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou vyšší než na smrkovou monokulturu.

Spoustu peněz, no spoustu ne, přibližně tak 25 000,-.

Koupit aerosolový vyvíječ - doporučuji ten z Dolu a dále kompresor - mám ho od p. Svobody (viz. inzerát ve Včelařství). Pak si podat žádost o poskytnutí dotace (70% z pořizovací ceny) a čekat na vrácení peněz.

Pak už je potřeba jen koupit léčivo a aceton ( jen ten Lékárenský ! ! ) a vesele se může aerosolovat. Zkušenosti mám velmi dobré - léčím při nižších teplotách a až v prosinci, kdy je pravděpodobnost, že ve včelstvech není žádný plod, nebo jen velmi málo.
Vřele doporučuji.

Leoš

Diky moc
a tech 70% dotace je z cele castky nebo jen z ceny za kompresor? Mohl byste prosim jeste rozepsat kolik stal kompresor a kolik vyvijec a jak je to s lecivem, kolik zhruba stoji pro jedno vcelstvo a zda je take dotovano?
Je vubec mozne poridit jeden pristroj a pouzivat pro vice lidi - nebezpeci sireni nemoci a jine?

Diky

T.H.

Obávám se, že v tomto případě žádné prozvonění zkoušečkou ani měřákem nepomůže. Oba póly regulátoru budou mít proti sobě nějaký nenulový odpor pro obě polarity a spoléhat se, že s kostrou je spojen právě minus pól se také stoprocentně nedá.

Doporučil bych rozebrat pohon a kouknout, kam jsou připojené oba kablíky dovnitř (mohl by tam být popis) nebo nějaký elektrolytický kondenzátor, který má jasně označenou polaritu.

Druhá možnost je zkusit jiného majitele či výrobce (je nějak dohledatelný ?).

Zkusmé připojení nemusí udělat nic, ale také může regulátor zcela vyhořet (záleží na vnitřním zapojení).

Právě co se týká malin, tak já mám zkušenosti opačné. U nás za socialismu
přešel lesník kolem spousty hektarů lesa jedenkrát za rok, takže mu žádné
maliny ani nálety dusící vysazené stromky nevadily. Nyní, kdy tak co dva
hektary lesa je jiný vlastník, tak ti to, co vysadili, sami každý rok
pečlivě čistí od malin a ostružin a náletů a ti, co ještě nevysadili, každý
rok na podzim si přijedou do lesa pro dřevo na topení. Jsou přirozeně i
výjimky, někteří se k tomu ještě nedostali nebo budou muset čekat aspoň 20
let, než budou moci kácet nebo se o lesy soudí. Ale obecně tady směřují lesy
od různě smíšeného lesa se spoustou snůšky k lesním plantážím, kde toho moc
nebude. Ty maliny a ostružiny a ostatní tak někde na krajích lesa, ale
nějaké plochy, že by třeba hektar vykáceli a 5 roků tam ty maliny volně
rostly, než by tam zasadili stromky, jako to bylo za socíku, tak to ne.
Zatím ještě pořád mám snůšku v květnu z nějakých javorů a v červenci a tak
do poloviny srpna z lip, ale kdoví jak dlouho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 24, 2007 2:08 PM
Subject: Re: les se snu?kou


> V červnu jsou maliny, svazenka ( v normálním roce, ne letos) a v červenci
> začínám krmit - podle snůšky. A pokud se procházím lesem - malin je je čím
> dál víc. Soukromý vlastníci se s čištěním lesa moc nezabývají - stojí to
> peníze a státní lesy už vůbec ne.
>
> Pokud bych ti měl dát za pravdu s těmi pesimistickými výhledy na
budoucnost
> lesů, můžem stejně tak tvrdit, že za deset let nebudou u nás včelaři.
Jenže
> oni budou.
>
> Jen pro informaci - dotace na zalesňování co se týká smíšených lesů jsou
> vyšší než na smrkovou monokulturu.

Dobry den,
musim se priznat, ze jsem cekal velkou a "divokou" diskuzi pote co ve vcelarstvi vysel clanek o vkladani stavebnich ramku. Uplynuli vikend jsem vybral dve vcelstva, kde chci metodu vyzkouset. Vcelarim nastavkove na r.m. 39x24 a tento rok jsem nasel odvahu zkusit to bez mrizky. Jaký na to máte názor ? Ja jakozto sest let vcelarici zacatecnik, ktery je nucen vcelarit vikendove, vitam kazdou novou moznost, jak vcelicky udrzet v ulu. Hlavne v pracovni dny :o)
Preji hezky den. Honza Glassner

Nepamatuji si to přesně, ale kompresor stál kolem 20.000,- Kč a aerosolový vyvíječ kolem 3.500,-.
Na léčivo je možné žádat dotaci, stejně tak na ošetření včelstev aeorosolovým přístrojem. Ceny za léčivo + aceton jsou zanedbatelné, navíc místo acetonu je možné použít vodu - ale moc to v chladnějším počasí nedoporučuji. Přesný návod na léčení přístrojem je možné si stáhnout na netu, případně ho pošlu na váš mail.
Přenosu nemocí se bát nemusíte, léčení probíhá přiložením hubice k česnu úlu, nebo očku nástavku. Cena za ošetření 1 včelstv cca 1,50 -Kč. ( bez přihlédnutí k dopravě a času)Záleží na tom zda použijete aceton, a také kolik léčíte včelstev na 1 stanovišti. Největší problémy jsou pokud léčité např. u deseti včelařů, kteří mají v průměru 5 včelstev. Přístroj " zamrzá " a zabere to více času než ošetřit 100 včelstev u jednoho včelaře.

jeste jednou dik a omlouvam se za dalsi, snad posledni otazky :-)
predpokladam, ze kompresor nebude moc velky a tezky a bude mozne ho snadno prenaset? A pohon kompresoru je na benzin ci snad na elektriku??

diky

T.H.

V pořádku, kompresor se dá celkem lehce přenášet v jedné ruce, pohon na benzín.

Leoš

Dobrý den,
chtěla bych se tady zeptat zkušených včelařů, jestli nemáte návod na jednoduché tavení, rozpoutění a čištění vosku na výměnu vosku mezistěn tak, abych nepotřebovala nějaké zařízení.

Děkuji za rady,
S pozdravem ZC.

Pokud máš v dosahu el.proud nemusíš tolik investovat. Stačí el.kompresor cca za 3 tisíce. V případě benzínového kompresoru si dej bacha na reference a smlouvu. ZO u nás koupila 3 a jeden šlapal chvilku. O to více se vleče jednání o garanci. Dodnes není asi vyřešená.
Karel

Bez ničeho tavit vosk nejde. Nejjednodušší je zajít za někým z výboru ZO a zeptat se jestli nemají spolkový vařák. Hodně ZO ho mají. Nejednodušší ale přitom i o něco málo víc výtěžný je způsob promývání vařící vodou. Potřebujeme k tomu starý zabíjačkový hrnec ten největší a musí mít alespoň na bocích neporušený smalt. Plásty nalámeme na co nejmenší kousky a házíme do širšího pytle. Pak na dno dáme rošt z tenkých latěk, na rošt volně zavázaný pytel tak, aby byla stejnoměrná vrstva a na to obdobný rošt. Tan zatížíme asi 4 betonovýma cihlama. Vše zalijeme dešťovou vodou a a si za dvě hodiny začínáme vařit. Nejlépe je hrnec postavit na cihly a topit pod ním dřevem. Já u obdobného, o dost většího zař. používám izolaterský hořák na PB. Lze i el. vařičem, pak je ideální toto provádět navečer, hrnec musí stát na obou ploténkách, jedna je málo a ráno je hotovo. Ideální i z hlediska výtěžnosti držet teplotu cca 90 stupňů. Až vychladne voda koláč se rozbije, zespod se špína oškrábe a vše se znova rozpouští. Po dokonalém rozpuštění se vosk vleje do formy a nechá vychladnout a po vychladnutí opět škrábat. Důležité je nepřehánět to s teplotou, protože čím víc voda vře tím víc vosk mýdelnatí. Vosk se začíná rozpouštět při 63 stupních. Takže s voskem je dost starostí. Doporučuji nahodit přiléhavý svetřík, do kapsy zastrčit placatku a jít si vařák půjčit. Jednodušší je pouze sluneční tavidlo, ale výtěžnost je citelně horší, ale bezkonkurenčně čistčí vosk.Držím palce!
Zdraví R. Stonjek

Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Včelaření bez mřížek není nic nového. Už to provozuji 20 let.Včelařit se dá bez rojeníjednoduchým způsobem se silnými včelstvy i s dvěma matkama ,jen mít vhodné úly odhad pro prostor v úlech, dostatek zásob, místo pro stejnoměrné kladení.Mimo chovu nových matek do včel poprve sáhnu až při vytáčení.

B.V.

Na včelaření bez mřížky jsou výhodnější nízkonástavkové úly než-li vysokonástavkové úly, ale to neznamená že to v nich nejde.
Výhodné je vkládat trubčinu do prvního plodišťního nástavku ...lákaní matky ke kladení ve spodu... Dále je dobré udržovat medovou blokádu plodiště ( udržovat 4 plné medné rámky nad plodištěm, jež brání pohybu plodového tělesa nahoru )
Tyto opatření se dělají pokud-li si chcete uchránit panenské dílo před zakladením.
Jinak to může být jedno kde je plod, hlavně když je dost otevřeného plodu ke krmení, aby se nám nezačali krmičky měnit v anatomické trubčice ... jinak rojová nálada…, což se při řádném včelaření dá udržet po celý rok… bez rojení po celý rok.

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Dobrý večer,
paní Prokešová píši ještě jednou svoji mailovou adresu.

ardenus/=/seznam.cz

Budu rád pokud se ozvete, děkuji a přeji hezký večer

Leoš Novotný

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením.Měli jsme v naší ZO smrtelný úraz při sbíraní roje, ale je zbytečné někoho přesvědčovat jak to udělat , aby se včely nerojily.Pokud by si včelaření zjednodušili, asi by neměli co dělat, nebylo o čem vědecky psát.
B.V.

Dobrý den.
V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito mšicemi. Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch mravenců, včel a vos.
Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
Zdraví V. Kubant

Řešením je také posílat na výměnu vyřezané voští. N stránkých Včelpa je nabídka pro ZO ČSV, že v případě určitého množství zajistí dopravu, která je navíc zdarma. Je to jen o fungování ZO. Źkusím se u nás také zeptat.

Nemám, ale věřím tomu. Mírná zima způsobila, že mšice nevymrzly ale naopak
se množily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kubant" <kubant/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 7:23 AM
Subject: mice


> Dobrý den.
> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
> Zdraví V. Kubant

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)
Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Vlado mohol by si ešte popísať ako sa dá včeláriť bez rojov? Prípadne ktorý je to ten článok kde si už o tom písal. Časopis Včelařství č. 5-t.j. májový ešte nemám. Ja poznám niektoré metody protirojové ale sú také náročné /včely nemám pri dome ale musím za nimi jazdiť/, že sú nepraktické. Napr. včely, ktoré sú v rojovej nálade presypať na MS a ich plásty rozdeliť medzi ostatné úle. No keď sa mi chce rojiť 10 až 20 rodín naraz tak neviem ako to zvládnuť. S pozdravom a teším sa na odpoveď. Jaro KE.

> Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez
> absolutního vyrojení.

> L.Z.

Muzete prosim napsat jakou vysku ramku pouzivate?

Ja jsem u NN langstrotha nasadil 4 nastavek (souse + mezisteny). U NN nejak nemam problem rozsirit neb si myslim ze nizky nastavek zvladnou.

U vysokych nastavku 39x24 vaham pridat 3 - je to velky prostor. Zatim to k tomu urcite nebylo, ale rad bych se k tomu dopracoval, alespon u nekterych vcel.
Nevim ale jestli nastavek radsi podsadit dolu, nebo treba pridat nahoru jen "pulku" nastavku jak je psano ve vcelarstvi c.5, tj. oddelit pulku nastavku prepazkou a pulku nechat chvili uzavrenou a za dalsi cas pak rozsirit uplne? Nebo mam pockat az bude tretina vysokeho podmetu plna a pak pridat cely nastavek? Nemam uz souse takze musim pouzit mezisteny.

Diky

T.H.

Vcelarstvi 2007/5/119
8) zprava UKRK
9) dopisy p.Frankove a odpovedi na ně
11) vyzva ZO Trest postoupena komisi pro upravu stanov
12) dopis p.Cesky a Andrlove reseni uhrady stanovene soudem
13) dopis p.Veseleho reagujici na zpravu UKRK ktera pisateli odpovi
14) policii odlozene trestni oznameni do vedeni CSV
15) dopis p.Korana o odstoupeni od smlouvy a dalsim postupu
16) dopisem p.Zaka se PUV bude zabyvat a UV poda zpravu

Cinnost XIII
...z duvodu nutnosti aktaalne informovat clenskou zakladnu Ceskeho svazu vcelaru,ktery je vydavatelem titulu...


Nepodavane objektivni informace to je z neschopnosti ? nebo z gaunerstvi ?
Ostatni clenove UVCSV informovat samostatne clenskou zakladnu nemohou? Maji Bobrika mlceni ?

franta

Včely jsem zimoval v průměru na 3 Lang.24cm. Pokud obsednou plně dva horní, tak že zasahují až do nejspodnějšího, nevidím problém s nástavkem nad. Ať už přehozením spodního nahoru, nebo přidáním čtvrtého. Je to zvětšení jen o 50% a včely to zvládnou. Jsou schopny si udržet teplo v uličkách i za horších situací. Předpokládám, že dva nástavky jsou nabouchané plodem, pylem a zásobami. To samo o sobě zajišťuje tepelnou setrvačnost. Mluvím o období rozvoje, tedy květu ovocných stromů.
Rozdíl NN a VN v přidávání je v tom, že NN se dá narvat mezi plod snadněji. V přidávání pod, či nad nevidím až takový problém. Proto jsme taky minulý týden dával z lenosti hned tři NN nad včely. Dnes ráno jsem to právě okukoval - prokukoval. Včely jdou pomalu nahoru. V elipsoidu a časem bude i horní obsednut až do rohů.
Karel

viděl sem včely obírat mšice na jedlích ještě ve večerních hodinách,ale to ještě nic nekvetlo.....

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

KDE????!!!!

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: (no subject)

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou
minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je relativní. Včelař se musí v první řadě naučit v daném úlu včelařit.
Já osobně při mé metodice včelaření ( trojsouvčelstevná metoda ) si nedovedu představit, že bych včelařil na vysokém nástavku či v dadantu ( mě se osobně nízkonástavkové včelaření jeví jako poměrně jednoduché včelaření s velkým množstvím variant, které umožňují maximální přizpůsobení se dané situaci a při použití vyfukovačů ( či výkluzů ) zpravidla pracuji jen s celými nástavky, které rozebírám až při vytáčení medu, a od toho nízkonástavkové včelaření je )
Ale je to věc názoru a metodiky včelaření.
Rozhodně není nadměrné rojení způsobeno nízkým nástavkem. Může si za to sám včelař nevhodnými zásahy.

Dodnes ho mám, jde o skvělý výrobek. Koncovka do zapalovače auta na dvanáct
volotů. Středový drát musí být plus, jinak to nefunguje. Pokud nevíš, lze
krátkodobě zkusit, když jsem to dal obráceněm¨, tak se pouze
neroztočil.Tento pohon nenapájím z auta, ale přes nabíječku autobaterií,
plus a minus oddělím kartonkem. (Nabíječka 8A), Touto nabíječkou i zatavuji
mezistěny. Toto zařízení je na bázi tranzistorů, motorek 50 W ze škodovky
(asi stěrače), převod přes plastické ozubené kolo. Tichý a vytrvalý
pomocník, slouží skoro dvacet let při počtu včelstev do třiceti zcela bez
závad, pouze jsem jednou musel vymýt vypinač z důvodu zalepení medem od
ruky,
Pro začátečníky, kteří hledajíjednoduché zařízení na zatavování
mezistěn, je nejsnadnější zatavovat na motoru auta nebo vedle a k zatavování
připojit dva dráty z autobaterie. Sto až dvě stě kusů není pro baterii
problem, normálně se pak nastartuje.

Gusta
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 9:59 AM
Subject: RE: pohon medometu


Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je
několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má
regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já
nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky
přepolování.

Bez mřížky se v čechoslovácích včelařit samozřejmě dá, ale chce to určitou
změnu: Čechoislováky byly konstruovány na jinou včelu, Nygru, která se
chovala jako původní ekotyp před současnouKraňkou.
Pokud chcete včelařit bez mřížky a s výnosem medu při současné kraňce musíte
přidělat alespoň jeden medník navíc. (Nejjednoduššíje to slepit z
pěticentimetrového styroporu, vnitřní světlost 38,5 cm, bez dolních falců,
Asi to nebude lícovat se siluetou dolní části, ale to nevadí. Pro sedla
rámků použít buď kovový úhelník nebo lépe vsadit laťku se sedlem výška 18
mm,) Pokud budete mít třinástavky, horní bude po jarní snůšce zaplněn medem
a dolní dva med s plodem. Nevytočí se sice všechen med, ale pracnost je asi
dvacetiprocentní, oproti mřížkování. Jde o tzv. volné vedení včelstev.
Hodně
radosti ze včelaření přeje Gusta -----
From: "Lada" <lada.barinova/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 11:47 AM
Subject: 10-ti letá zaeáteenice


> Dobrý den, už deset let včelařím (vše pouze podle knih a časopisů), ale
> nemám nikoho na radu a dělám asi stále stejné chyby. Mám dva Čechoslováky
> (rámek 37x30).
>
> DOTAZ: zimovala jsem včelstva v jednom nástavku (jako vždy) a nacpala tam
> 11rámků, jarní prohlídka v pohodě, teď jsem byla 14dní pryč, přijedu,
> všude
> kvete řepka! A tak kouknu do včel a zírám, v obou úlech přeplodováno
> (jestli to jde, ale plod a vajíčka byl VŠUDE i v krajních rámcích) a móóóc
> pylu a starých zásob. Nevím, co mám dělat, kam dát mezistěny, které rámky
> dát nahoru do medníku (ten jsem nasadila a dala tam pár souší a po dvou
> zavíčkov.plodech - jediné bez vajíček). Je mi líto matky, že nemá kam
> klást, ale když jsou všude vajíčka, mohu je dát nahoru?
> Letos chci poprvé včelařit bez mřížky, protože loni to byla hrůza, matku
> jsem na 100% nechala dole a za týden byla nahoře nad mřížkou!
>
>
>
>

Na to mam jedno slovo PRASATA... ale mam dojem že to milý inteligentní zvíře
urážim.......
----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:57 PM
Subject: (no subject)


> když už jsem se ozval.....
>
> zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
> rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
> papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
> nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
> mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
> pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
> toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
> nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
> maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
> nejvyšší úrovně
>
>
> pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem
>
>
> oheň byl jediný účinný už ve středověku......
> mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
> být rychlejší než mor....
>
> pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
> mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně
> jsou
> minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,
>
> tak se mějme.......
>
>
>
>

Včelařit se dá různými způsoby. Někdo chová 20 včelstev a nemá ani tolik medu jako někteří jen z 10. Udělal jsem si rozbor pracnosti v ZO. Jsou to velké rozdíly.Dělat 100 rámků nebo 50 je taky velký rozdíl i s nástavky při stejném výsledku.
Drastické vyfukování včel je dobré pro velkovčelaře a hlavně v lepších klim. podmínkách, kde nestačí med vytáčet. Já si rámky s medem vybírám jen kvalitní /čerstvě vystavěné/, takže včely někdy ani nezaregistrují , že jsem jim ubral zásob, když je dobrá snůška, a hned k plodu dávám mezistěny.Proto nízké rámky mi nevyhovují..
Dalším ověřením včelaření bez rojení bude u dvou začínajících včelařů.
Sami si vychovají matky do svých vyrobených úlů, a po zesílení včelstev si je odvezou.
Všechno si vyzkouší a pak budou jen vylepšovat další úly a způsoby včelaření.
B.V.

Dne neděle 08 duben 2007 16:43 Zdenek napsal(a):
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Honza

Dobre rano

u jednoho vcelstva jsem vcera nahodou objevil narazene a zakladene misky uprostred ramku - asi se snazi o tichou vymenu (matku sem nehledal ale videl jsem nakladena vajicka). Misky byly narazene taky na okrajich, ale u techto nemuzu zarucit, ze tam nejsou z jine doby. Asi bych tomu mel nechat volny prubeh a pripadne pocitat s moznosti vyrojeni? Nebo je vhodny nejaky zasah??

Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire) a plodiste je oddeleno od medniku mrizkou a uz ted je nabouchane jak plodiste tak mednik. Co me vsak zarazi je, ze toto vcelstvo nechce stavet ale jde neskutecne do medu oproti druhemu na teto r. mire (stejne to bylo loni, ale matka je jina - vyrojily se). V plodisti vedle plodu jsem pridal mezistenu z kazde strany a za vice nez tyden ma mezistena bunky tak 3-4mm vytazene do prostoru, neni zakladena, ale ukladaji do ni med a pyl bez snahy ji zatim dostavet. Oproti ostatnim vcelstvum stavi velmi bidne. Pomuze vymena matky?? Navic do delniciny stavi trubcinu, ale to je ma chyba, nedal jsem jim stavebni ramek, ktery evidente chteji.

Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Protoze jinak jestli ted nepridam nastavek ktery samozrejme s touto mirou nemam (napasuju tam 39x24) :-)) tak se vyroji neb ul jim zacina byt tesny :-))

Otazek by bylo samozrejme vic, ale to je u me vzdy :-))

Diky, hezky den

T.H.

"Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
....
Rámky se měří na vnější rozměr. Není to náhodou 37*30?
Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.
.....
Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni??

Pokud je to tichá výměna, tak ano. .-)

Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Jak kdy, ale měly ba snad chvilku klást obě. Pokud se toho dožijí.


.....
Protirojové opatření v této fázi - je možné snad jen najít matku a s několika plásty dát do odělku, matečníky nechat. Znám včelaře, kterému vychází když dá na stranu pár plástů s matečníky , v úle nechá matku a matečníky vyláme, dodá mezistěny a včely se mu nevyrojí.

Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek. Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

Karel

okr.olomouc ,půl hodiny co jsem toto dopsal,jsem to opět viděl na vlastní oči,ten pán mě začíná neúměrně srát....bydlí v olomouci a jeho příjmení začíná na K.,tak si od něho nekupte oddělek,jsme už bůhví kolikátý rok v pásmu.....

Je pardon zase sem nepremejslel, mezistena ma tento rozmer takze to bude tech 37x30. Tudiz jen pro uplnost je to cechoslovak??

> "Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
...
> Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik
> matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
> Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.

je to jak pisete, je to jen na jednom ramku uprostred, 4 max 5 misek, na okolnich ramkach nic nebylo

zas mi ale neni jasny duvod proc chtej v tuto dobu vymenit matku protoze se mi zdaji v plne sile a matka ma zakladene velke plochy

ale mozna se chteji opravdu rojit


> Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek.
> Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

no take mam s tim problem :-)), ale jsem na zacatku nelze obmenit vse najednou (musim obcas do prace), letos jsem prehodil 4 uly 39x24 do nastavku, a o vikendu jsem to kontroloval a povedlo se to uspesne. Delal jsem to relativne pozde, pred 14 -20 dny, vcely uz byly hodne silne a rovnou jsem je poustel do medniku, ale slo to jak po masle. Trochu jsem se bal neb mam bodavky, ale bylo to uplne v klidu :-)

Kazdopadne diky

T.H.

Vymena je ticha proto, ze se pritom vcely neroji. Chtel bych tise menit matky, ale moje vcely nechteji :-(. Pri tiche vymene matka s dcerou spolu nebojuji, ale spolu kladou.

Ptam se proc to nektere vcely delaji a je to dedicne?

>Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude
>chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu
> dokud mlada nezacne klast?

Máte zkušenosti se získáním dotace na medomet? Má smysl se pokoušet, nebo je to jen vyplňování papírů a na konci úředník řekne "bohužel"?

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Já se mohu podívat až o víkendu a na internet to dát v pondělí. Ale sázím, že ten černý je mínus a hnědý plus. Já tam mám originální koncovku do autozapalovače či přenosné lampy a tam je na prostředku plus. K tomu mám zdroj se selenovým usměrňovačem (pamatuje ještě někdo tuto technologii?) vlastní konstrukce, ve kterém mám i tu autozásuvku, abych měl kabel stejný do auta i do zdroje. Ten zdroj je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
pohony (ruční, se samostatným regulátorem a tento s vestavěným regulátorem) je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/27.html
Barva drátů v kabelu vidět není, to tam musím dojet a podívat se.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 3:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavování mezist?n

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý +).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Našiel by sa výkupca medu z Poľska kto by odkúpil májový med cca 300kg. Na cene sa môžeme dohodnúť. Včelstva neboli liečené ešte ani raz antibiotikami.

Přišel nejhezčí čas včelaření, chovatelská sezona. Pro začínající přátele zásadní rada, chovat matky je jednoduché a právě tady se ukáže, kdo si upoceně přivydělává na medu a kdo má včely jako koníčka. Sám sice matky startuji i dochovávám v uzpůsobeném chovném ležanu, ale pro běžného včelaře je nejlépe odchovávat a startovat v běžném nástavkovém úle bez jakýchkoli úprav a ztráty výnosu. Je třeba k tomu pouze mít mateří mřížku, umělohmotné matečníky s čípkem a přelarvovací lžičku.
Postupujte následovně:
1) vyjměte z úlu tři rámky s plodem různého stáří i s vajíčky, oklepněte z nich včely a odložte
2) totéž udělejte se dvěma rámky se zásobami z medníku
3) na vrchní nástavek položte mateří mřížku, na ni další prázdný nástavek tak, že zásobní plásty jsou jako krycí, zbytek nástavku uteplete jak po stranách, tak i nahoře
4) mezi plodové plásty dejte lištu, na které jsou upevněny umělohmotné matečníky. Lišta stačí o síle cca šest až sedm milimetrů, jde vyrobit např. ze slabého prkénka, na kterém se udělají uši naplacato, aby matečníky na liště zasahovaly mezi plásty - průřez např. 0,7 x 3 cm, Do této lišty do úzké strany visíci dolů vuvrtejte vrtákem 3.5 cca dvacet dírek, do kterých jdou suvně zasunout čípky mateníku a dobře drží, Dva plodové plásty, mezi které se tato lišta zavěsí ,se dají tak, že mezerníky jsou na opačných stranách, takže plásty přímo svírají lištu
5) Lištu nechte do druhého dne navobnět
6) Druhý den vezměte lištu, z jednoho ze tří plodových plástů omeťte včely. Vezměte si k ruce sklenici s vodou, sedněte do trávy pod strom. Nejprve do misek dejte malinkou kapku vody, pak přelarvovací lžičkou nabírejte nejmenší červíky a dávejte je na dno misky na vodu. POZOR! červík se nesmí obrátit, musí se dát tak, jak ležel v původní buňce, dýchací otvory musí být funkční. Mě se osvědčila nejlépe přelarvovací lžička, která se prodává na pár korun z umělé hmoty, tou mi to jde nejlépe. Mám už sbírku různých lžiček z různých cest a z různých materiálů, některé byly i dost drahé, ale nejlépe fungují ty obyčenéz UH z Ještědu.
7) Olarvené matečníky dejte zpět mezi plodové plásty, vraťte i ten, z kterého jste odebírali červíky,a úl uzavřete.
8) Druhý den bude několik misek naraženo a zalito mateří kašičkou-
9) Opakujte bod 6) s tím, že místo vody dejte na dno misky trochu mateří kašičky (třeba i trochu naředěné). U naražených můžete i provést prostou výměnu červíků. (Sám nemám konkrétní zkušenosti, matky dělám pro sebe, tak přelarvujijen na MK. Prý na vodě nejsou matky hoší. Když ale takto každý několikátý den nerustále přelarvujete, je mateří kašička stále k dispozici, jinak ji lze uchovat v mrazáku.

Tímto způsobem se nadělá mnoho matek, což je základ pro tvorbu oddělků, výměnu matek atp.Tento postup předpokládá, že chov povedete u nejlepšího včelstva, u kterého zároveň berete chovný materiál.

Varianta bez přidání dalšího nástavku:

Odložíte vrchní nástavek s medem, najdete tři až čtyři plodové plásty, jak je uvedeno výše a omeťte je. Čtyři plásty se zásobami dejte zpět místo plodových, omeťte včely ze zbytku plástů z medníku, aby zde již nebyly žádné včely, tento nástavek doplňte ometenými plásty. Na úl položte mateří mřížku a na ni tento odložený nástavek obsahující ometené plásty. Další postup jak uvedeno výše.
Matečníky umožní tvořit oddělky a tím i nejúčinnější prtirojové opatření. Zralé matečníky před vylíhnutím do oddělků. Pokud bude zájem,.mohu příště psát o dalším postupu při plnění oplod'náčků atp.
Přeji hodně hezkých chvil ztrávených u včeliček. Gusta

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 26, 2007 9:31 PM
Subject: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona

Protože začínám po moru s jedním oddělkem.Váš příspěvek mě zaujal. Matky
jsem dosud nechoval ani nedělal oddělky. Vzhledem k situaci mě to bude nutit
se toto učit a tak jsem vděčný za každý srozuimitelný a pochopitelný
postup. Prosím o pokračování.
Dík, Jirka

Dovolte se podelit o pár vět. Nejprve co se povedlo s mym tchanem udelat za penize (pro rejpaly) za muj med od mych vcel.
http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

Rozdil mezi "nebo" v nadpisu prispevku je vzdy v pristupu a vyuzitelnosti prostredku a na rozdil od "zodpovednych bez prime zodpovednosti" dokazu misto kecu a nejakeho skoleni ci bez pomoci CSV mnoho a tim muze byt i realizace valcoveho lisu na mezisteny. Nejde vubec o nejakou malou hodnotu. Preji vsem co nejvice praktickych vedomosti v oboru vcelarstvi, protoze bez praktickych zakladnich chovatelskych postupu ztracite zivotni cas a okradate se o nove smery, ktere zustavaji nepovsimnuty. O vcelarstvi vim dost abych si mohl dovolit diskuzi nad veci, vynechavat zakladní a ucebnicove postupy a zameril se na tunelare, kteri dokazou se svymi pletichami a s kamaradicky zmanipulovat ucast progresivnich lidi na sjezdu resp. hlavni signatare I2J a ani na takové spolecne jednani je nevpustit. Posleze jim ani nepoprat a nepodekovat za navrhy.
Omlouvam se vsem, kterych se dotklo me nejake neurvale jednani, ale nad diskuzi ohledne promarnenych financi a prostredku jsem jiz udelal krizek spolecne jako hlavni dva signatari I2J, tak i nad samotnym CSV. Ovsem zpravy ze zapisu PUV CSV pravnicky ze stejne ulice jako tajemnik a ktera neni ani JuDr, se zasmeji jako pri cetbě v TrnkyBrnky.(to proty, co si mysli ze je neco v CSV vporadku)

Oco se budu zajimat a zajimam se je vzrustajici pozice PSNV a velmi jim fandim a kazdemu doporucuji, aby si uvedomil, ze jen pracovni mysleni dokaze posunout planovani v realitu. Kecy ktere maji na Kremencarne, typu ze se nikdo nechce s PSNV bavit na zástupných státních mistech je stejna lez jako lez o nevinnosti a kauze v tunelu Vcela Predboj. Preji PSNV mnoho uspechu.

Take bez lidskeho nadhledu se nad vcelarskymi beznymi problemy casto muzete dostat do klesti byvalych ale velmi schopnych aktivistu Narodni fronty. U nich je hlavni heslo nevidim,nemluvim, neslysim tz. souhrne nevim a jemi vše jedno, hlavne ze se penize ve svazu toci a "sam mam klid".

Je dulezite aby si vyletnici na pude u protinozcu obratily hlavu a konecne navrhly a vychovaly sve nastupce k okamzitemu pouziti. To same plati pro planetarni "star" a sekundujici spolecniky s.r.ocka - VU Vcel. To proto, protoze vcelari v minulem stoleti zbudovali takovy vyzkumny podnik ze spolecnych financi a to nejen v Libcicich. Take si dnes malokdo uvedomuje, ze jiz VU neni vcelaru ale jeto pouhou fabrikou s tim kapitalistickym ziskem ci jinak spolecnost sro ci ltd company.

Fama nutnosti a o jednotnosti je tak pevna, ze ani za dob registraci a pocitacu a databazi proste nejde aby kazdy vcelar konecne jednal zodpovedne sam za sebe. Musi se proste porad schovavat jak za dob normalizace. Proste hlavne ze se za statni a za svazove penize ve vcelarstvi mame ted dobre. A to, ze je v CSV problem kvuli nedostatku nastupcu nikoho nezajima. Nic, musim pracovat a omluvte mou pasivitu zde.

(letmo k p.k a k jeho neznalostem)
Preji vsem v pasmech moru pouze komunikaci se Statni veterinarni spravou, protoze jen ony mohou posuzovat chovani jak malovcelare tak i velkovcelare. ZO a OV casto nevi krome rvani a napadani samasebe co vlastne maji delat. Nevi, ze opona uz padla a jediny organ je SVS, kde se soustreduje byrokracie ohledne zdravi vcelstev z CELE EU a ne jen CR. Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste. Jedine co je nutne je zachovat pasmo kranky (dawino test) v EU (je to velke uzemi) a je nutne potvrzeni o vic jak mesic zaniklem moru nebo hniloby.(to naokraj k p.k. a mam to ze zaznamu ze skoleni prohlizitelu v Nasavrkach)

S pozdravem G.Pazderka

Z prostoru plodiště se vyjmou dva, čtyři rámky s vajíčky a nejmladším plodem
i ostatním plodem,. otřepou se, aby na nich nebyla matka a dají do prostoru
medníku nad mřížkou.
Druhý den se plodové plásty i se včelami vyjmou, dva rámky s nejmladším
plodem a vajíčky vloží někde vedle do nastavku s dnem, doplní plásty, z toho
jeden plást s nastříkanou vodou a otřepou se včely z zbývajících dvou
plástů. Nechá se přes noc, aby včely založily matečníky.
Je možné dát někde vedle jako oddělek, ve kterém si vychovají matku a pak ji
měnit plasickým způsobem nebo z původního úlu vyndat plodiště se starou
matkou a prohodit s oddělkem. Pak stará matka zůstane mimo a nová se
vychovává v dostatku v úlu.
Za cca týden se matečníky proberou, nechají jen ty nejmladší postavené na
nejmladších larvičkách. Pokud jsou matečníky v úlu a stará matka v oddělku,
oddělek se zůží na jeden nastavek a rámky z něho s plodem a bez včel se
přidají do původního úlu.
Za cca dva, tři týdny má úl oplozenou matku, která právě začíná klást na
jednom plástu a jinak ostatní plásty zanesené medem. Ty se vyberou, nahradí
prázdnými plásty a matka s jedním plástem plodu nechá v plodišti pod
mřížkou, pokud je plodu více, ostatní otřepané rámky s plodem a s hodně
medem se dají nad mřížkou, aby plod vyběhl. Mezistěn se dává 2 - 4 při
vyřezávání starších matečníků a potom 4 - 6 mezi plásty při vybírání medu z
plodiště po rozkladení nové matky.
Zůstane produkční úl s letošní matkou připravený pro další snůšku v červnu,
dále potom oddělek s starou matkou, ze kterého je možné brát rámky s plodem
pro posílení včelstva nebo v případě ztráty mladé matky při výletu zase
vrátit starou matku nebo přidat plod pro další kolo odchovu matek nebo z
několika takových oddělků vytvořit na začátku srpna obří oddělek jako další
včelstvo pro příští rok, a potom nakonec ve vhodné chvíli oddělek připojit k
původnímu včelstvu.
Takhle se dají obnovovat matky ve včelstvech do počtu 5 - 10 včelstev lépe
než požívat různé speciální pomůcky pro chov, které jsou při tak malém počtu
chovaných včelstev kontraproduktivní. Zároveň tato metoda nesvádí k chovu
matek jen z jednoho nejlepšího včelstva, což v krajním případě vede k
výsledku, že na stanovišti jsou jenom geneticky příbuzná včelstva - sestry,
což zatím se nijak zvlášť neprojevuje, ale v budoucnu může být určitá
genetická různorosdost včelstev na stanovišti vhodná. Vyřazují se jen
včelstva o dost slabší nebo jinak horší než ostatní, 1 - 2 na stanovišti do
10 včelstev ročně a to tím, že se místo vlastních matečníků použijí
matečníky z jiného včelstva. Chovná matka se kupuje jednou za několik let,
počítá se dvouletá životnost takové matky s tím, že první rok se nahradí ca
1 /3 nejhorších včelstev, druhý rok taky a pokud vydrží taková matka třetí
rok, tak taky.

R. Polášek

Hm, poslal jsem příspěvek v 9,09, te´d je 9,41 na webové stránce konference ten příspěvek už je ale v mailu zpátky poslaný ještě není. Má nějaké zpoždění.

> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?

Jeden pán mi volal letos v lednu ze Žabin (jedna z brněnských čtvrtí) a
tvrdil, že na jeho jedli byly mšice a produkovaly medovici o106. Volal,
abych se dojel na to podívat. Pak prý jeho žena vše postříkala přípravkem na
savý žravý hmyz a bylo po ukázce. Tedy neviděl jsem to na vlastní oči, ale
je pravděpodobné, že šlo o producenty medovice.

Antonín Přidal

Dobry den
predevsim bych chtel podekovat za tento prispevek, je to presne to co potrebuju - trosku popostrcit, protoze temer vsichni vcelari u nas mi rekli, ze chov matek je moc narocny (pritom to nejspis ani nezkusili) a ze si matky radsi koupy :-))

Chystam se na to uz od zimy, ale jeste mam dost nejasnosti a pripraven samozrejme nejsem :-). Vase metoda je nejspis obdobna metode popsane na http://ovcsvpardubice.blog.cz/0604/jednoduchy-chov-matek , ta se mi zdala srozumitelna a jsem pro ni i rozhodnut, pripadne pro smesny oddelek jak je popsano ve vcelarskych novinach.

Prvni vec je, ze bych potreboval vedet jak vypada pul denni larvicka :-). Chapu ze je to slozite na vysvetleni, sam asi tusim ktera by to mohla byt, ale kdyby nahodou byla nekde na netu fotka tak by to pomohlo. Jinak se samozrejme chystam ke zkusenejsim kolegum ve vesnici, aby mi ukazali, ktere to jsou.

Druha vec: koupil jsem si obycejne misky a prilepil je voskem na loucku. Nevim jestli jsem si tim nepridelal vetsi problemy s naslednou manipulaci. Jeste stale ale neni problem koupit jine misky treba ty s tim cipkem. Nevim totiz co se pak dela, kdyz matecniky maji vybehnout

a) bud je vlozim po jednom do oddelku, tam budu mit problem jak je pripevnit obycejne misky na loucku - mate nekdo na to nejakou fintu? Muze se matecnikem otacet ci muze lezet pri lihnuti (nekde jsem cetl, ze se s matecnikem smi manipulovat jen v urcite dny od prelarveni)? Jeste jsem mozna cetl ze je vhodne dat matecnik do stare natacky na vlasy a tu natlacit mezi 2 ramky medu aby mela matka pristup ke krmeni??

b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku


a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v jinem?

Diky moc

T.H.

Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste

mám si to vyložit tak,že když to spálijou tak po měsíc přesun..takže to pásmo je jen na měsíc?......takže pokud má někdo čerstvý informace,možná by jejich úplností nedezorientoval kupu lidí......

navíc u nás přišlo rozhodnutí pálit nedávno ,zatím se nic neděje,kromě těch přesunů a oddělků a medu .....

možná si nemyslím,že je to košér..........
že si to myslí v eu mi nenutí názor na věc.....



navíc si klidně postav včely vedle včelína kde byl laboratorně prokázaný mor a čeká se bůhví na co.......


podle mě platilo,nebo platí: žadný přesun v pásmu,z pásma a do pásma -1 rok jak materiálu tak včel.....

takže teď co?rád se dozvím co platí..

larvička vhodná na přelarvení je a musí být průhledná,ne bílá....

ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

pěkné


ale když dám vosk za mezistěny,tak mi připadne ta cena co doplácím směšná(za práci vyrobit z toho vosku mezistěny)

vždycky nad tím přemýšlím jak se jim to může oplatit

odpovídám si že je živí to kvantum co zpracují ale jak se to může oplatit jednomu včelaři?prodáte vosk za víc než třeba ve stražisku?nebo se chystáte vyrábět mezistěny na byznys?
sám bych to využil asi jako celou linku na stáčení a plnění....

doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....

Dá se vložit nahoru mezi plásty a plásty přitisknout tak, aby matka měla místo pro vyběhnutí. Lepší jsou ale misky na čípku. Dají se zapíchnot kdekoliv do jednoho plástu.
Tonda

>ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

Tem klíckám se muze ríkat "skolkovací" , pokud jde o chov více matek v
medníku dochovného vcelstva, nebo "pridávací", pokud jde u jeden matecník
urcený prímo do vcelstva. Plod ochotne prijme kazdé vcelstvo, pokud vsak
jde o larvicky pro výchovu matek, je ale nutné, aby to bylo vcelstvo silné,
s dostatkem zásob - i pylových - a ochotné matky vychovávat (proto jsou
nacaté matecníky umístovány do medníku, oddelené od plodiste materí mrízkou)
a tesne u chovného rámku se umístuje rámek s mladým plodem na prilákání
krmicek. At se darí !
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomás Herman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Vcelarská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 10:29 AM
Subject: Re:p?i?elnejhez?í ?as v?ela?ství- chovatelská sezona



... b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne
rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku
>
>
> a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v
> jinem? ...

Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda, která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom, že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože výrobce nechce prostředníka.

Vazeny priteli.
Jeden z argumentu proc je nas med jeden z nejkvalitnejsich na svete je
metodika lecby moru likvidaci. Pokud se provadi dusledne je to nejucinnejsi
metoda. Ja osobne bych nechtel svym detem davat med se zbytky antibiotyk po
preventivni lecbe proti moru. Jinak neslucujte mor s varroazou. Ad dva mate
doma psa? Platite poplatek obci, mestu??? Chodite s nim na narizenou
vakcinaci proti vtekline? Jednou rocne za 300,-. Vite, ze v zahranici
existuje vakcina na pet let?? Drobnost stoji pouze 25 000,-. Jaky je
rozdil u vcel???
Preji hezky den.
Frantisek


Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
výrobce nechce prostředníka.

Vážený "příteli",
než tady soptit a házet špínu, bylo by možná lépe, seznámit se s fakty
dřív, než ty své jedovaté sliny vypustíte z úst. Nejednou už bylo
zdůrazněno, že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. Dokonce i pokud jsou
dotace zaslány poštou, není možno z nich strhnou ani to poštovné.
Med není jedinou potravinou, u které se přísně dbá na to, aby neobsahovala
žádná rezidua antibiotik. Zkuste se zeptat třeba veterináře, jaké sankce
hrozí rolníkovi za antibiotika v mléce a kteréhokoliv lékaře, proč tomu tak
je.
Je také zajímavé, že 30 let zakopaná věda stále ještě naše včelařství
udržuje na světové špičce, co se právě zdravotního stavu i šlechtitelství
včel týče.
Hezký den.
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
> státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
> jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
> nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>

To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou. Varoazu a mor neslučuji (dal jsem je do různých odstavců) a nechci zavádět antibiotika nebo měnit metodiku potlačování VD. Hlavní připomínka je, že včelařská veřejnost je informována ČSV/VÚVč nedostatečně, neboť se píše jen o "naší jediné pravdě" a všechno ostatní je tabu nebo špatné.

Chci být informován o cizích zkušenostech (a můžu si o tom myslet své). Občas cestuji a když zavítám do prodejny se včelařskými potřebami tak zírám, co vše nabízí. Různé přípravky na léčení, uklidňování, narkotizaci včel atd.

Nechci a nemusím to mít, ale rád bych věděl, že za hranicema, oceánem je to tak a tak. Časopis včelařství je v této oblasti k ničemu.
Jinou stránkou je cenová nedostupnost přípravků a kvalita medu.

Pro přemýšlivé včelaře existuje jediné řešené, v cizí prodejně si opsat název produktu a doma hledat na internetu. Časopis včelařství je na ... a na formuláře na dotaci.

p.k. napsal:
doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....
----------

Já dodávám, že stojí 8,- kč. Protože se vám to možná bude zdát překlep, tak pro jistotu to uvedu i slovy - osmkorunčeskych. Ta knížečka je fakt dobrá - je to dobře investovaných 8,- kč :-)

Existuje poměrně dost lidí alergických na antibiotika. Svého času jedna moje
kolegyně mohla dostat každé antibiotikum jen jednou, podruhé by následovala
prudká alergická reakce. Sice vědci se snaží, aby humánní antibiotika byla
jiná než veterinární, ale výběr antibiotik je omezený a jejich hledání a
ověřování drahé. A nikdo nemá zájem, aby třeba po nějakém medovém koláčku
otekl jako dýně, osypal se na tři dny rudou vyrážkou nebo ještě něco
horšího. Kromě toho pokud se budou v potravě objevovat rezidua antibiotik, o
to rychleji si bakterie na příslušné antibiotikum zvyknou a stanou se
odolné - resistentní.
Co se týká podávání antibiotik včelám proti moru plodu, bylo už uvedeno
vícekrát, že léčené včely sice přežijí, ale moru plodu se nezbaví a mohu jím
nakazit okolní neléčená včelstva. Proto je zatajení nálezu moru plodu a
pokus o jeho léčení antibiotiky velice nebezpečné pro okolní včelaře. Zatím
jsou u nás oblasti, kde se mor plodu vyskytuje třeba pár let po sobě, ale
taky rozsáhlé oblasti, kde mor nepamatuje nikdo. Antibiotika by se uplatnila
v léčení včelstev, kdyby oblasti, kde se mor objevuje pravidelně, byla
většina nebo dokonce celá republika jako je nyní varaóza. Potom by ale
museli dávat antibiotika všichni včelaři stejně jako teď musí léčit varaózu
a kdo by nedával, jeho včelstva by uhynula na mor. A veškerý český med by
nejspíš obsahoval rezidua antibiotik.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.

Každá ZO dostává (mimo individuálních objednávek) "Odborné včelařské
překlady". V nich najdete spoustu informací, o které zde projevujete zájem,
tudíž nejsou tabu :-).
PS.: V předchozím příspěvku jsem asi použil neúměrně příkrý tón, za který se
omlouvám. Ale ani Vaše věta "..Je to jedna banda, která se vědecky
zakopala před 30 lety ..." nebyla zrovna podle Gutta Jarkovského :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 3:54 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou...

".... že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. .... "

Ani padesátník, ba ani na zaplacení poplatku bance za obdržení peněz na účet nedostane ZO. Ta jen udělá značný díl mouřenínské práce. Ale opravdu, opravdu nic, neplatí SZIF ČSV za zadministrování dotace? :-)

Určitě konferenci sleduje někdo povolaný, kdo potvrdí, že za to ČSv nic nedostává.
------------------------------------
"... Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. ..."

Stačí pohled na plán hospodaření za pár minulých let a skromný nárůst mzdových výdajů stěží sledující inflaci a je každému jasné že jde o pomluvu závistivců, kteří se stěží uživí v soukromém sektoru a závidí lidem co si sami odsouhlasují platy a schvalují svoji práci :-)

Karel

P.S.
Zdravím tě Gusto. Jen co jsi se tady objevil, už je tady zase veselo :-)

Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
Ve VUVč je řada výborných praktiků a má význam jako vyšší chovy odkud jsou produkovány vynikající matky. Ale o výzkumu (základním, aplikovaném) nemůže být žádná řeč. Z mezinárodního hlediska jsou významné šlechtitelké stanice mimo ČR. VUVč bohužel ne. Vzhledem k laboratornímu vybavení a personálnímu obsazení v Dole dlouho ještě "výzkumák" nebude.

Naštěstí výzkum provádí přírodovědecké univerzity a zahraniční výzkumáky.

S Pavlem se shoduji v tom, že odborných informací v časopise Včelařství by mohlo být mnohem více.

Vtip je vtom , že po jakékoliv užívání antibiotik ve veterinární praxi zůstávají rezudia která způsobují snižování jejich účinnosti a to i v humání medcíně a tato rezudia v našem případě přeházejí do medu a zpětně se jako nežádoucí dostávají do našich potravin,. A to šmudlení na koleně, UKAŽ MI NA JEDINOU TOVÁRNU KTERÁ JE OCHOTNA TĚCH PÁR KUSŮ VYRÁBĚT SÉRIOVĚ A POKUD SI MYSLÍŠ ZĚ JE TO TAK LUKRATIVNÍ VÝROBA TAK SI ZALOŽ SVŮJ VLASTNÍ PODNIK KTERÝ TO TĚM PÁR VČELAŘŮM VYROBÍ DO CELÉ EU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?
> Datum: 27.4.2007 13:37:55
> ----------------------------------------
> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>
>

Psi štěkají, karavana jde dál.................

Odkaz pre Rasťa
U včelárov v Poľsku sa nachádza 11 tis. ton nevykúpeného medu z vlaňajšej úrody.
Náš med odoberú pokútni výkupcovia, za strašne nízku cenu alebo ešte v horšom prípade Vám vôbec nezaplatia. Tak sa to stalo mne a niekoľkým ďalším včelárom, keď sme svoj med z roku 2005 "darovali" výkupcovi z Rim. Soboty a doteraz sme nevideli korunu za 17q len môjho medu. Otec so synom podcenili predaj bez riadnej zmluvy, odberateľ bol šikovnejší a peniaze im nevyplatil. No môže to byť aj niečo iné, výkupca podviedol nás, lebo u nás taká obyčaj, odovzdať med len malú potvrdenku, že med prevzal, množstvo a sumu za 1kg. Ústny sľub s termínom splatenia ostal len sľubom a tých sľubov bolo neúrekom.
Neostávalo nám nič iné, len prípad odovzdať polícii ako podvod pri odkúpení medu. Polícia to prevzala a prípad z ich strany je ukončený, čakáme ako rozhodne prokurátor. Počas vyšetrovania výkupca už niekoľkokrát prisľúbil vyplatenie podlžnosti a stále nič.
Možno tento príbeh bude poučný i pre českých priateľov a možno i pre Rasťu a rozmyslí si komu med predá. Anton

Vrátim sa i keď opozdene (bol som v kúpeľoch) k téme tichá výmena (TV) matky.môj názor na TVM v jarných mesiacoch neexistuje, pretože v tomto čase je mechanizmus obnovy matky založený na inom princípe a to rojením včelstva. Je to prirodzené, pretože roj na začiatku leta (vzorom je vždy príroda) dokáže zo starou či mladou matkou vybudovať nový domov (plásty) a zásobiť ho do zimy potravou.
TV matky je náhradným variantom pre záchranu včelstva a odohráva sa vždy po skončení leta teda najčastejšie v je to VII. a VIII. mesiac.
Včelstvo TV výmenu vždy robí z vnútornej potreby včelstva (nerozhoduje o tom matka ako sa to často tvrdí), mať vo svojom strede schopnú matku prežiť nasledujúcu zimu. Len malý príklad: včelstvo sa v riadnom jarnom termíne vyrojí a môže to byť i so starou matkou (priaznivé podmienky), ale matka má svoj zenit za sebou a možno by včelstvo nedokázalo prežiť zimu. Prečo potom prebehol akt rojenia, keď životaschopnosť včelstva je ohrozená. A práve v týchto prípadoch sa u včiel vytvoril zvláštny fenomén na záchranu včelstva, nahradenie nevhodnej matky včelami tzv. tichou výmenou. Včelstvo to zvládne a do zimy ide i keď možno s menej včelami, ale vitálnymi a zimu ak má primerane zásob prežije. A včelám ide vlastne vždy o prežitie a nie o rekordné zásoby, musí ich mať toľko, aby prežilo zimu a dostalo sa do kondícii.
Pri akte TV je vždy tento scenár: ak sa včelstvo rozhodne pre obnovu matky TV, pripraví matke trúdie bunky v počte 50-100 ks, matka ich "povinne" do nich položí vajíčka, včely sa o ne starajú a postupne pripravia materské misky pre položenie prvého vajíčka. Moje pozorovanie dokázalo, že tých vajíčok môže byť max. 3 zriedkave 4 a to každé tri dni po sebe. Je to poistka pre prípad, že prvá matka je poškodená alebo neschopná ďalšieho života a včely si počkajú na ďalšiu matku.
Čo sa týka plodovania dvoch matiek (matka a dcéra) v je ojedinelé, ale stáva sa. Väčšina včelstiev matku odstráni vzápätí po oplodnenej mladej, ale sú prípady keď ostáva i stará matky, čo svedčí o tom, že stará matka by bola prežila aj zimu. Súžitie matiek v jednom úli je možné len vďaka rodovému génu, ktorý majú spoločný.
Je TV dedičná? Na tomto jave dlho pracoval rumunský výskumník (meno si nepamätám), ktorý tvrdil, že áno. Ale je to trochu inak, ako som napísal je to len evolúciou dosiahnutá náhradná obnova nevhodnej matky za novú. Ja sám osobne som mal za 50 rokov včelárenia len niekoľko týchto prípadov. Raz som chcel TV výmenu použiť na získanie matiek a preto som postupne odoberal zaviečkované MB a pridával do oplodňovacích jednotiek. Spravil som tak trikrát, až som zistil, že včely poslednú MB zrušili a ostali pri svojej pôvodnej matke, čo by nasvedčovalo tomu, že matka nebola ani stará ani zlá, lebo táto matka priviedla včely do zimy a budúci rok do znášky. Čiže včely sa pri výmene M "unáhlili alebo pomýlili". Matky s TV sa oplodnili, pridal som ich do včelstva, no vlastnosť meniť matky TV si so sebou nepreniesli do ďalšieho života.
Ing. Čavojský z UV v Lip- Hrádku sledoval včelstvá s matkou z TV so skupinou včelstiev s "normálnymi" matkami a vôbec sa nepreukázalo, že matky z TV sú lepšie.
No pre včela a včelára je to výhodné, keď si občas včely nahradia neschopnú matku pomocou tejto evolučnej výhody, ktorú včely nadobudli po milióny rokov.

Dobrý den,

máme malý problém. Bydlíme na Praze 5 - Klamovce a na zahradě se nám právě usadil roj včel. Jelikož chceme večer slavit čarodejnice je to vcelku problém. Hasiči nás poslali někam s tím, že pokud to není na veřejném prostranství, nic s tím nemají, státní policie nás odkázala na hasiče, městská policie nás popojila do Troji na útulek zvířat :-)) a tam nám samozřejmě nijak nepomohli. Obešel jsem okolí a prozvonil sousední domky zda někomu neuletěli včely a nic. Poraďte prosím -existuje v tyto dni v Praze někdo kdo je schopen likvidovat roj včel??? Díky moc za informaci. PS. zatím nejsou nijak útočné - dokonce se zdá že ignorují vše kromě matky... Daniel Daško - 739406861

Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po ruce.

Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Pokud budete rozumný člověk,necháte to tak jak to je.Včely pravděpodobně si sedly někam na strom,ať už třeba nízko,nevadí. Párty můžete dělat bez obav,naopak se s rojem můžete účastníkům pochlubit.Ty včely nikomu neublíží
a pokud je nebudete dráždit svojí blízkou přítomností cca
1 - 2m od nich,jako by tam nebyly.Doporučuji je tam ponechat, třetí den samy odletí.Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl a obdivuji pisatele tohoto nápadu že může něco takového napsat člověku,který již tak má ze včel hrůzu...

Myslím že se Nevaž si to trochu přeceňujete a podceňujete "nevčelaře". Cizí roj jsem sundával již první rok v začátku včelaření, kdy jsem nerozeznal matku od trubce, není to zas takový problém. Rada je pro všechny případy, když selže všechno ostatní. Ať si vybere, co bude nejvhodnější, nedělat nic umí každý.

>Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl

Ty jsi pěkný pitomec a to říkám moc slušně.

Petr:
Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
........
Nesouhlasím i souhlasím:-)
Je tu smlouva o spolupráci mezi SVS a ČSV.
A veterina si naivně myslí, že to funguje.
V tom nesouhlasím. Nejenom SVS je zodpovědná.
Souhlasím ale stím, že vliv ČSV je druhořadý.
Alespoň na řešení nákazové situace s MVP tady u nás.

Karel

1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce? Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?

2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?


3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?

4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli: "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?

To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.

Opět článek typu, nejdřív něco sesmolím a pak o tom začnu přemýšlet a možná si i nedej bože něco přečtu. Kdo se alespoň trochu pídí po informacích, nemůže je minout. O nemocech je spousta přednášek, bezkonkurenčně špičkoví jsou Ing Veselý, Mvdr Krabec a jistě další. Informace jak to dopadne když se na mor nasadí antibiotika máme ze Slovenska, kde díky Tylozinu Streptomycinu aj. jsou na evropském trhu s medem dokonale profláknutí. Stačí nahlédnout do posledního Včelára a snad to každému dojde co by nás čekalo v případě koketování s antibiotiky.
Zdraví R. Stonjek

K tomu camrání se ještě nauč používat háčky a čárky kdo vtom má pořád hledat souvislosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak to pojmenovat
> Datum: 28.4.2007 22:49:55
> ----------------------------------------
> 1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru
> prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak
> nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce?
> Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?
>
> 2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite
> po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem
> takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni
> PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova
> univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne
> medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?
>
>
> 3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a
> nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si
> tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?
>
> 4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty
> presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho
> majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli:
> "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?
>
> To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY
> Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.
>
>
>

Nevčelař asi těžko bude mít nejdůležitější ochrannou pomůcku - kuklu, aby si
chránil před bodnutím oči a dýchací cesty. Musí improvizovat, použít nějaké
utěsněné brýle plus zahalení obličeje ve stylu nindža nebo podobné rekvizity
akčních filmů. Taky náležitý oděv, gumičkami utěsněné rukávy a nohavice a
silnější rukavice. Pokud se povede setřepat do nádoby včelí matku, přiklopí
víko tak, aby zůstala několik cm mezera, poletující včely tam zalezou během
půl hodiny, hodiny.
Stejně ale, jestli to byl včera normální roj, poseděl si na té větvi dvě
hodinky, pak včely pátračky našly vhodnou dutinu a roj se tam přestěhoval.
Pokud je ta větev hodně nízko nad zemí a v okolí je dost včel, budou k té
větvi nějaký týden ty včely přitahovány a budou létat kolem. Doporučil bych
místo, kde roj seděl, potom natřít nějakou páchnoucí látkou, automobilovým
benzínem, naftou atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 28, 2007 3:26 PM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího
> kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a
> uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po
> ruce.
>
> Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:
>
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Zdravím včelaře.
Včera na schůzi ZO jsem se nedověděl nic o svazové sklenici. Kde si ji mohu koupit, zda ji bude obědnávat ZO nebo OV ale ty to vůbec nezajímá.Slenice jsou vyrobené, tak se včelaři snaž. Mám si koupit alespoň 3 palety, doma někde uskladnit a nabízet ostatním.Taková odpověď od člena ÚV.
Máte někdo jiné zkušenosti? Jak by se nechalo sehnat asi 300-500 sazových sklenic?

Ještě jsem neviděl, že by roj zůstal někde dva tři dny a potom sám odletěl.
Pokud roj zůstane na větvi přes noc, znamená to, že pátrání po dutině
selhalo a roj se pokusí na té větvi stavět a žít trvale.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Neva si to" <novic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2007 10:44 AM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej
> nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je
> dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se
> usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud
> pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když
> vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
> tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Nejlepší je, když se domluvíš jako já s par kolegama ze ZO a jeden pro to sjede a uloží paletu třeba v garáži, pak si sklenice rozeberete a máte to...