Archiv Včelařské konference

Reaguji na článek ze Včelařství 01/2003 str. 18.

( bohužel pro množství příspěvků není místo na to, aby se zeptali přímo výrobců i když podle mého názoru by spoustu lidí zajímalo, stav techniky, poznatky, vývoj, praxe, zkušenosti, problémy, budoucnost a řešení…Pokud máte zájem o to, aby redakce zařadila nějakou takovou rubriku, napište jim )

Takže

Přežijí čeští výrobci včelařských pomůcek rok 2004 ?

Obávám se, že budou problémy, ano, snad jsme v postavení jako drobní obuvníci, kteří s příchodem velké firmy Baťa se s vzniklou situaci nevyrovnají. Je to blízké pravdě, přesto si ale nemyslím, že by to mohlo ohrozit firmy jako takové. Ne v tomto oboru, ne v medometech.

1/ Obáváme se zpřísněných zákonů a norem, které je velmi obtížné splnit, aby mohl člověk podnikat musí splnit někdy z jeho místa až nedosažitelné požadavky. Pro velkou silnou firmu je to od kus snažší. Proč není více výrobců medometů a tím i větší konkurence ? Za to si včelaři můžou i tak trochu sami. Je málo firem, kteří se do do tohoto podnikání hrnou.

2/ Produktivita práce versus cena – určitě máme nižší produktivitu práce a to z mnoha důvodů. Hlavní důvod- seriovost výroby ( s tím přímo souvisí kupní síla – rychlost odběru ) , finance- obrovské počáteční vstupy. Co se týká medometů zvratných, tak zde je velmi náročné řešit automatický provoz medometu, je zde spojena spousat technických, inženýrských vysoce odborných znalostí, pokud chceme vyrábět medomety kvalitní.

Dám příklad-
Bohužel nebo bohudík naše firma předběhla dobu a rozhodla se pro pár lidí, snad max 50 , pro komerční provozy nebo pro náročné uživatele vyvinout nový pohon medometu. Věřím, že právě tento pohon nám pomůže se prosadit i za hranicemi, ale stejně jako tady stále narážíme až na neuvěřitelný odpor konzervativních názorů a absolutních technických dezinformací, které se nahromadily za posledních 50 let, kdy včelaři nepoznali nic jiného než doma postavené stroje, které sice splňovali svůj účel, nicméně brzdily ekonomiku jejich provozu, aniž by si to včelaři sami uvědomovali.
Jen tento vývoj stál 100 000 Kč .

Na dovozové medomety nedosáhli finančně nebo prostě nemohli z politických důvodů.
Ta doba je pryč, ale lidé zůstali.
Divili by jste se, kolik lidí rádo točí klikou, po staru a nechtějí nic měnit. Snad proto, že nemají peníze.. nevím, je to dlouho co jsem včelařil, ( ale v tomto roce opět začnu ) choval jsem matky od svých 15 let a nyní nemám takový kontakt s provozem a ekonomikou včelaření, ale můj otec má ve svém včelíně 15 včelstev a jeho čistý roční výnos je 20 000 Kč, i když podmínky u nás nejsou ideální a do včel pouze chodí 4 * ročně. Bez problému med prodá mezi lidmi a ještě mu chybí. Jak to, že ani po několika letech nemají včelaři na nový medomet ? Čtyřrámkový medomet na kliku stojí u nás 13 000 Kč, na vrtačku je cena stejná ( včetně vrtačky ! ) , s motorem na 12 V a adaptérem na 220 V to vyskočí bohužel až na 18 000 Kč, cena se pohybuje nahoru a dolů, všeobecně ale je to pod 20 000 Kč za dva roky by měl včelař při 15 včelstvech vydělat i na zvratný medomet, což je pro něj určitě lepší.
Proč si ho ještě nepořídil ?

Ne vše zahraniční je dobré, to vás musím vyvést z omylu, mají dobré výrobky, ale my máme srovnatelnou kvalitu možná i místy lepší a v něčem jsme je i předběhli a to chci zdůraznit, ukáže čas, ale věřím, že obstojíme, pokud zvládneme manažerskou práci a provoz.

Srovnejme si tedy ceny a filozofii , přítel Lněnička použil jemu známé firmy, já se zde srovnám s firmou s německou firmou FRITZ:

1/ Nemáte šanci aby takový kolos udělal něco podle vašich představ, změnu, kterou považujete za důležitou , jestli ano, nezaplatíte to. My uděláme malou úpravu buď zdarma nebo za přijatelnou částku. Nejsem omezeni. V tomto ( seriová výroba ) prohrává.

2/ Věřím, že malé medomety budou konkurence schopné s naší výrobou, ale už ne medomety zvratné, menší typy možná, ale hodně možná pořád budou dražší…snad, určitě ne ale větší typ, př. pro větší rámkovou míru- Langstroth 2 rámečky do jedné kazety- tj. míra 32 cm.


3/ cenové srovnání-

FRITZ katalog 2002 položka č. Nr.5036340
12 rámků 46*34 cm medomet- 6956 EU + regulace 7871 EU- dohromady 14827 EU
tj CZK cca. 450 000 Kč

Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.

Nr. 5022000
6 rámečků 46*25 (obdoba našeho 39*24 cm.)

medomet -2799 EU
regulace -3392 EU- součet 6191 EU tj. 185730 Kč

Naše cena včetně regulace 34000-max.44000 Kč. To je ale čtvrtina za ty peníze můžete mít 4 medomety. Opět kvalita srovnatelná.

Klasická klika-
Obyčejný medomet
Nr. 5037000
426 EU takže 12780 Kč tady je cena stejná, já bych chtěl 13 000 Kč . Ovšem ale včetně obchodu, tady musíte vycházet z toho, že cena včetně obchodního rabatu. Oni aby prodali musejí mít zástupce, obchodníka, zvedne se tím cena.


Opravdu nevím, jak se bude situace ubírat, pracuji hlavně pro naše včelaře, ale otázku bych položil třeba i jinak- třeba tak, jestli výrobci přežijí rok 2004, ale jestli to přežijí i včelaři.
Určitě si pořídí klasické medomety, klika nebo pohon je může uspokojit, ale pokud se bavíme o produktivitě práce a to nejen u výrobců ale i včelařů, tak snad každý ví, o čem je řeč.
Kolik bude stát med ?
Jak se změní naše ceny po vstupu do EU ? možná zůstanou stejné a možná se drasticky zvednou. Proto aby včelaři přežili rok 2004 tak už teď by mohli nakupovat dokud to jde.


Závěrem- včelaři i výrobci to určitě přežijí, nemusíme se bát a nemalujme čerta na zeď, však ono nějak bude, ale i včelaři by měli myslet na budoucnost- nevím, jestli má přítel Lněnička pravdu, jestli s vyplatí tak trochu čekat . Jinak nedělám si iluze , že bychom zaplavovali Evropu lacinými výrobky, záleží to i na dalších složitých vazbách.

Jen k technickým datům, které přítel Lněnička uvedl jako příklad-

Můj názor- 4 rámkový zvratný s 80 W motorem – nedostatečný výkon motoru, neznám bližší údaje, ale takový medomet bych nechtěl.

12 rámků 80 W také tak, je to radiální, takže dejme tomu, ono to pojede, ale nemůže to při větším zatížení vydržet. Vypadá to, že je tady nižší cena na úkor kvality. I když zde cena vlastně byla srovnatelná s naší. V každém případě takhle postavený medomet nebude produktivní, bude pomalý a náchylný na přetížení a poruchu.



S pozdravem Vodička

Kdo prodá levně kočovný vůz i v horším stavu, nejlépe okres Česká lípa. Dále koupím všechny včelařské pomůcky. Začínám.
Jiří Kabát

Má niekto vyrobený jednoduchý výklz ?
a ako to zlahčí prácu pro medobraní?
ako jeto s odvíčkovačom ktoré sú prktické?
dakujem za odpoved Miro
ma niekto adresu na výrobcu polystirénových úlov?

Zdravim

Mne sa osvedcili HP dosky (plexisklo) 0,5mm vyrybaju ho v PCHZ Zilina.
Mliecne alebo priehladne.Dobra je aj udrzba,umyvanie a pod.

Pista

> Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají
> koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami
> nebo řezat nožem.

> 1/ Obáváme se zpřísněných zákonů a norem, které je velmi
> obtížné splnit, aby mohl člověk podnikat musí splnit někdy z
> jeho místa až nedosažitelné požadavky. Pro velkou silnou
> firmu je to od kus snažší. Proč není více výrobců medometů a
> tím i větší konkurence ? Za to si včelaři můžou i tak trochu
> sami. Je málo firem, kteří se do do tohoto podnikání hrnou.

Proto že je malá poptávka a firmy by se na tom těžko uživily. Ty
požadavky ale postihnou celé hospodářství, nejenom výrobce včelařských
pomůcek.


> Bohužel nebo bohudík naše firma předběhla dobu a rozhodla se
> pro pár lidí, snad max 50 , pro komerční provozy nebo pro
> náročné uživatele vyvinout nový pohon medometu. Věřím, že
> právě tento pohon nám pomůže se prosadit i za hranicemi, ale
> stejně jako tady stále narážíme až na neuvěřitelný odpor
> konzervativních názorů a absolutních technických
> dezinformací, které se nahromadily za posledních 50 let, kdy
> včelaři nepoznali nic jiného než doma postavené stroje, které
> sice splňovali svůj účel, nicméně brzdily ekonomiku jejich
> provozu, aniž by si to včelaři sami uvědomovali.
> Jen tento vývoj stál 100 000 Kč .
>
Do samostatného řešení automatického provozu se nepouští ani velcí
výrobci jako je Lega, Thomas nebo Swienty, radši kupují komerčně
vyráběné automatiky, projektované původně pro jiný účel.

> Divili by jste se, kolik lidí rádo točí klikou, po staru a
> nechtějí nic měnit. Snad proto, že nemají peníze.. nevím, je
> to dlouho co jsem včelařil, ( ale v tomto roce opět začnu )
> choval jsem matky od svých 15 let a nyní nemám takový
> kontakt s provozem a ekonomikou včelaření, ale můj otec má ve
> svém včelíně 15 včelstev a jeho čistý roční výnos je 20 000
> Kč, i když podmínky u nás nejsou ideální a do včel pouze
> chodí 4 * ročně. Bez problému med prodá mezi lidmi a ještě mu
> chybí. Jak to, že ani po několika letech nemají včelaři na
> nový medomet ? Čtyřrámkový medomet na kliku stojí u nás 13
> 000 Kč, na vrtačku je cena stejná ( včetně vrtačky ! ) , s
> motorem na 12 V a adaptérem na 220 V to vyskočí bohužel až na
> 18 000 Kč, cena se pohybuje nahoru a dolů, všeobecně ale je
> to pod 20 000 Kč za dva roky by měl včelař při 15 včelstvech
> vydělat i na zvratný medomet, což je pro něj určitě lepší.
> Proč si ho ještě nepořídil ?

Souhlasím s konzervativností včelařů, ale třeba také pro to, že si
neumějí spočítat náklady, které mají na produkci medu včetně práce a
jsou ochotni k prodeji medu za minimální ceny.

>
> Ne vše zahraniční je dobré, to vás musím vyvést z omylu, mají
> dobré výrobky, ale my máme srovnatelnou kvalitu možná i místy
> lepší a v něčem jsme je i předběhli a to chci zdůraznit,
> ukáže čas, ale věřím, že obstojíme, pokud zvládneme
> manažerskou práci a provoz.
>
To je taky leitmotif mého článku. Nikde nezpochybňuji kvalitu práce
českých výrobců.

> Srovnejme si tedy ceny a filozofii , přítel Lněnička použil
> jemu známé firmy, já se zde srovnám s firmou s německou firmou FRITZ:
>
Ano, ale právě tady porovnáváme výrobky Škoda Auto nebo některých
korejských výrobců s Mercedes Benz. Česká auta nebo korejská auta jsou
také kvalitní, ale u mercedesu platí kupující i značku. Fritz má pověst
spičkového výrobce profivybavení. Různí Italové a podobně jsou levnější
při velice podobné kvalitě.

> 1/ Nemáte šanci aby takový kolos udělal něco podle vašich
> představ, změnu, kterou považujete za důležitou , jestli ano,
> nezaplatíte to. My uděláme malou úpravu buď zdarma nebo za
> přijatelnou částku. Nejsem omezeni. V tomto ( seriová výroba
> ) prohrává.

Jinak firma Fritz není žádným kolosem ale továrniškou která má něco mezi
15 a 20 zaměstnanci a odhadem tak 800 metrů zastavěné plochy včetně
obchodu, kantýny a skladů. Pokud mi bude vyhovovat sériový výrobek, tak
nepotřebuji individuální úpravy, pokud je potřebuji, tak je musím
zaplatit.

> 2/ Věřím, že malé medomety budou konkurence schopné s naší
> výrobou, ale už ne medomety zvratné, menší typy možná, ale
> hodně možná pořád budou dražší…snad, určitě ne ale
> větší typ, př. pro větší rámkovou míru- Langstroth 2 rámečky
> do jedné kazety- tj. míra 32 cm.
>

>
> 3/ cenové srovnání-
> FRITZ katalog 2002 položka č. Nr.5036340
> 12 rámků 46*34 cm medomet- 6956 EU + regulace 7871 EU-
> dohromady 14827 EU
> tj CZK cca. 450 000 Kč
>
Porovnám s nabídkou fy Swienty
108450
Selbstwendeschleuder 12W 34x46
6.449,00 + programová automatika 919 tedy 7368 Euro tj. 221 040 Kč.

> Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je
> srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.
>
> Nr. 5022000
> 6 rámečků 46*25 (obdoba našeho 39*24 cm.)
>
> medomet -2799 EU
> regulace -3392 EU- součet 6191 EU tj. 185730 Kč
>

> Naše cena včetně regulace 34000-max.44000 Kč. To je ale
37 800 až 48 800 podle typu pohonu s automatikou a zdrojem na 220 W.
> čtvrtina za ty peníze můžete mít 4 medomety. Opět kvalita
> srovnatelná.
Vámi použité kalkulace mají jednu drobnou chybku, ta druhá cena v
katalogu je cenou včetně regulace, takže kupříkladu u 6 rámkového
medometu stojí s poloautomatikou 2799 Euro a s příplatkem za plnou
automatizaci 3392 Euro a ne 6191. Uznávám že za to jsou medomety dva.
Ale takové zařízení si nekupují ani v Německu ani u nás včelaři menší
kategorie. Jinak na ten typ medometu dává Fritz 450 W motor s připojením
na síť. Ale v normálním provozu není v podstatě možno bez odvíčkovacího
zařízení plynule zásobovat v jednom člověku 4 rámkový tangenciální
medomet s elektrickým pohonem, pokud jsou rámky z většiny zavíčkované.
To nutnost nákupu a tím také sériovost výroby. Tady porovnáváme ruční
výrobu německou a českou. U těch tangenciálních je to ruční výroba
verzus sériová, také se jich děla - odhadem podle skladu Fritze tak
třiceti až čtyřiceti násobek proti zvratným.

>
> Klasická klika-
> Obyčejný medomet
> Nr. 5037000
> 426 EU       takže 12780 Kč tady je cena stejná, já bych
> chtěl 13 000 Kč . Ovšem
> ale včetně obchodu, tady musíte vycházet z toho, že cena
> včetně obchodního rabatu. Oni aby prodali musejí mít
> zástupce, obchodníka, zvedne se tím cena.
>
I ta cena v katalogu je včetně rabatu. Na rozdíl od nás nemají výrobci
nižší ceny ve své prodejně, než jsou prodejny ceny v obchodech.
Nepraktikují obvyklý český zvyk prodávat v továrně levněji a spolehlivě
tak likvidovat svoje distributory. Byli by sami proti sobě.
>
> Opravdu nevím, jak se bude situace ubírat, pracuji hlavně pro
> naše včelaře, ale otázku bych položil třeba i jinak- třeba
> tak, jestli výrobci přežijí rok 2004, ale jestli to přežijí
> i včelaři.
> Určitě si pořídí klasické medomety, klika nebo pohon je může
> uspokojit, ale pokud se bavíme o produktivitě práce a to
> nejen u výrobců ale i včelařů, tak snad každý ví, o čem je
> řeč. Kolik bude stát med ?
> Jak se změní naše ceny po vstupu do EU ? možná zůstanou
> stejné a možná se drasticky zvednou. Proto aby včelaři
> přežili rok 2004 tak už teď by mohli nakupovat dokud to jde.
>
>
> Závěrem- včelaři i výrobci to určitě přežijí, nemusíme se bát
> a nemalujme čerta na zeď, však ono nějak bude, ale i včelaři
> by měli myslet na
> budoucnost- nevím, jestli má přítel Lněnička pravdu, jestli s
> vyplatí tak trochu čekat .
Nikomu neříkám, že se mu vyplatí čekat, pouze konstatuji, že v
současnosti jsou ceny stejné. Po vstupu do EU vznikne tlak zaměstnanců a
odborů na zvýšení mezd, kteé bude buď znamenat nárůst ceny nebo zvýšení
produktivity a tím pádem menší potřebu pracovníků a větší
nezaměstnanost. Otázkou skutečně pak může být, ne jestli se vyplatí
čekat, ale jestli na to budou lidé v té době mít.

Jinak nedělám si iluze , že bychom
> zaplavovali Evropu lacinými výrobky, záleží to i na dalších
> složitých vazbách.

Vy ne, já také ne, ale stačí se podívat do časopisu na některé představy
o "jednotném evropském úle".
>
> Jen k technickým datům, které přítel Lněnička uvedl jako příklad-
>
> Můj názor- 4 rámkový zvratný s 80 W motorem –
> nedostatečný výkon motoru, neznám bližší údaje, ale takový
> medomet bych nechtěl.
>
> 12 rámků 80 W také tak, je to radiální, takže dejme tomu, ono
> to pojede, ale nemůže to při větším zatížení vydržet. Vypadá
> to, že je tady nižší cena na úkor kvality.

Jedná se v obou případech na 220 V, vyráběné ve velkých sériích již
několik desetiletí. Podobný motor z bývalé NDR, pravda trochu
primitivnější v oblasti regulace a prodávaný v Drážďanech za, pamětníci
mě opraví, pokud se mýlím 150 východních marek slouží mnoha českým
včelařům třicet let a obvykle jediným problémem se kterým se potkali
byla výměna opotřebovaných uhlíků.
I když zde cena
> vlastně byla srovnatelná s naší. V každém případě takhle
> postavený medomet nebude produktivní, bude pomalý a náchylný
> na přetížení a poruchu.
>
>
>
> S pozdravem Vodička
>

Zdravím pana Lněničku, jsem rád, že se vyjádřil. V mnoha věcech mu musím dát za pravdu a musím konstatovat, že má dobré informace.
Pravda je tak trochu někde uprostřed, čas ukáže.


S pozdravem Vodička

stránky FRITZ- www.carl-fritz.de


Ještě se přece jen vrátím k tématu. Shrnu to pro přehlednost.

V.L.
Do samostatného řešení automatického provozu se nepouští ani velcí
výrobci jako je Lega, Thomas nebo Swienty, radši kupují komerčně
vyráběné automatiky, projektované původně pro jiný účel.

J.V.
To je pravda. Jenže v našem případě by programové ovládání měniče vyšlo na 15-20 000 Kč, což by mi ale nikdo nekoupil.Proto jsme zvolili řešení za 1000 Kč, starý osobní počítač. To je taky komerční výrobek. Výhody to má obrovské, servis, je to stavebnice, cena, možnosti…PC bych ale musel zavřít do nástavku a na něj napsat velkými písmeny REGULACE, včelařovi říct- tady to dej do zásuvky a zmáčkni tlačítko, pojede to. Jenže je to počítač a když to lidé uvidí ( hlavně starší ročníky ) tak se toho bojí. Jako by doma neměli televizi, nepoužívali telefon a tak, přitom to není složitější. Takže už mám něco jiného, není to počítač, zjednodušil jsem to tak, že to zvládne malé dítě.
Efekt je téměř stejný, PC má ale více možností a i za 10-20 let program pojede i na jiných strojích které přijdou opotřebované později.
V každém případě jdeme nyní třemi cestami, vybíráme ze třech řešení.
Vývoj děláme pouze my ( nikomu včelaři za to nestojí ) , ostatní se vezou. Když se rozhodnete koupit automatický medomet, rád bych, aby jste ho koupili u nás a to i v době, kdy nás budou ostatní výrobci kopírovat a ta doba přijde.
Něco pro včelaře děláme, o to víc mě frustruje, že to ocení jen ten kdo tomu trochu rozumí a ví, že motor stejnosměrný 12 V není možné dávat do velkých medometů a už vůbec ne do větších provozů.A že rychlost je důležitá, uznávám, že není odvíčkovač, ale tuto sezonu už bude, od nás.
Motor to vydrží, ale automat to odpálí, ampérovými špičkami. Když už něco dělat, tak pořádně.
Použitím frekvenčního měniče se automatické medomety dostaly do roviny srovnatelné s firmou FRITZ, velmi výkonné a přitom spolehlivé.
Necítím se být nějakým odborníkem, ale pár stovek vyrobených medometů máme za sebou a vím co říkám.


V.L.
Porovnám s nabídkou fy Swienty
108450
Selbstwendeschleuder 12W 34x46
6.449,00 + programová automatika 919 tedy 7368 Euro tj. 221 040 Kč.

J.V.
> Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je
> srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.
>

Takže třeba zde můžete mít za tu cenu medomety tři, i po cenové opravě př. Lněničky. Díky právě frekvenčnímu měniči a ovládání které jsme přinesli.
Tak na co včelaři čekáte ?

V.L.
Nikomu neříkám, že se mu vyplatí čekat, pouze konstatuji, že v
současnosti jsou ceny stejné. Po vstupu do EU vznikne tlak zaměstnanců a
odborů na zvýšení mezd, kteé bude buď znamenat nárůst ceny nebo zvýšení
produktivity a tím pádem menší potřebu pracovníků a větší
nezaměstnanost. Otázkou skutečně pak může být, ne jestli se vyplatí
čekat, ale jestli na to budou lidé v té době mít.

J.V.
U některých výrobců ( těch nejlacinějších, neznačkových ) jsou téměř stejné v rovině malých medometů, ne však v automatických medometech.

V.L.

Jedná se v obou případech na 220 V, vyráběné ve velkých sériích již
několik desetiletí. Podobný motor z bývalé NDR, pravda trochu
primitivnější v oblasti regulace a prodávaný v Drážďanech za, pamětníci
mě opraví, pokud se mýlím 150 východních marek slouží mnoha českým
včelařům třicet let a obvykle jediným problémem se kterým se potkali
byla výměna opotřebovaných uhlíků.

J.V.
Neznám tu výrobu, ale nejedná se o stejnosměrný motor, nýbrž o motor na 220 V a tyto medomety nemají program, nejsou automatické. Takže to vysvětluje. Proto můžou vyhovovat, je to možné, proč ne.


S pozdravem Vodička

Právě v oblasti medometů bych já osobně možná viděl jinou mezeru na trhu
než profi a poloprofi vybavení které mu omezenou skupinu zákazníků.
Drtivá většina včelařů má okolo 10 včelstev a jejich vybavení stojí za
..... . Občas mi přijdou do kanceláře na svazu lidé, kteří si koupili
med a když ho dají do čaje, tak jim čaj zhnědne, což je typická reakce
taninu na železo ze zrezlého medometu. Pro ty by byl zajímavý medomet,
na obnovení inventáře, do 5 tis. Kč prodejní ceny, zvláště pokud by si
na něj mohl nasadit původní elektrický pohon, který si koupil před x
lety nebo ruční kliku z původního medometu, takže by jej bylo možno
dodávat i bez pohonu. Bylo by možno něco takového vyrobit? To je věc,
která se nevyskytuje ani u nás ani v EU a kupříkladu v Německu je
situace se včelaři podobná. Snad by to ani nemuselo mít nerezový plášť,
ale možná by šlo upravit a použít nějakou sériově vyráběnou nádobu z
potravinářského plastu. Nestálo by za to zkusit o tom pouvažovat?

Obdobné problémy jsou jak u nás tak v Polsku, na Slovensku a všude, kde
chtějí vstoupit do EU.

V odpovědi př. Vodičky mě zaujala část o nákladech na vývoj automatiky.
Nebylo by možné se dohodnout s dalšími výrobci medometů u nás, tj.
Havlíčkovou Borovou, zemědělskou a.s. a Včelařskými potřebami Olomouc,
případně dalšími i v Polsku a podobně o dodávkách této automatiky? Pokud
každý z výrobců vloží statisícové částky tak je musí jednak zaplatit
spotřebitelé a jednak si tím i snižují zisk, který nemůže být z této
činnosti příliš vysoký.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jaroslav Vodička [mailto:jar.vod/=/volny.cz]
> Sent: Monday, January 13, 2003 9:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vstup do EU - ceny
>
>
> Zdravím pana Lněničku, jsem rád, že se vyjádřil. V mnoha
> věcech mu musím dát za pravdu a musím konstatovat, že má
> dobré informace.
> Pravda je tak trochu někde uprostřed, čas ukáže.
>
>
> S pozdravem Vodička
>

Myslim ze pan Lnenicka ma v jednom pravdu,
95% vcelarov jak v cechach tak na Slovensku chova od 1 do 30 vcelstiev a na
na tie im staci stary 3 ci 4 ramikovy medomet. Pre nich je malo podstatne,
ze " tuzemske Ferari stoji 1/3 toho co original ".
Na zrepasovanie Tychto medometov, ktore maju inak zivotnost prakticky
neobmedzenu staci vnutro existujuceho bubna natriet, alebo lepsie
nastriekat potravinarskym lakom - takym istym ako sa natieraju sudy na med
/ teraz sa nim odporuca natriet aj hlinikove konvy znutra /. Na 3 ramikovy
medomet to vyjde cca 300 Sk.

A ked chceme urobit svedomiu zadost, tak je mozne vymenit povodny kos za
antikorovy.
Inak ten kos sa da kupit u výrobcu medometov, ale vyrobi vam ho aj klampiar
na zaklade predlohy / stareho kosa /.
Kuprikladu nerezovy tangencialny 4-ramikovy kos / na 4 ramiky B, alebo 8
ramikov 42*17 cm / ma pred dvomi rokmi vysiel 1500,- Sk.

Matej

K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se lid v dobrovolných organisacích...
Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
zrušuje se zákon:
134/1867 o spolčovacím právu
135/1867 o shromaždovacím právu
145/1947 o organisaci zemědělců


Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí Včelařství 145/1957

Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD nebo čSSS...
Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument strany a vlády 18.6.1953


Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.


vše v dobrém franta

K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se lid v dobrovolných organisacích...
Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
zrušuje se zákon:
134/1867 o spolčovacím právu
135/1867 o shromaždovacím právu
145/1947 o organisaci zemědělců


Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí Včelařství 145/1957

Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD nebo čSSS...
Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument strany a vlády 18.6.1953


Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.


vše v dobrém franta

Tohle je všechno pravda, ale nějak si nedokážu představit,
tu úroveň, jestliže by požadavek zněl- pro včelaře do 30 včelstev třeba klasický medoemet do 5 000 Kč a to ještě aby si tam dali svůj pohon, tak řekl bych, ano jde to, ale asi bych se hodně styděl na výstavách, no ale možná k tomu dojde.

200 l sud stojí 150 Kč, je to sud, kam dávají včelaři stejně med, od potravin.
Dovedu si představit tam udělat koš, výpust a nohy, dodat vrtačku nebo si ji tam dá včelař sám.

Vznikl by tím hybrid, do 5 000 - max.7000 Kč, myslíte, že by to někdo koupil ? Asi ano, najdou se, napište...

V současné době nabízím za 13 000 Kč nerezový medomet který jsme slevnili tím, že jsme tam dali vrtačku, s plynulou regulací otáček, od nuly, 630 W, profi NAREX. Je to velmi účinné a mě se mimo jiné na tom líbí to, že včelař vrtačku může používat celý rok. Přeneseno oproti konkurenci, tak ta vrtačka je tam zdarma.

Takže sud nebo medomet ?

Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za tři, max. čtyři roky ?

Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?

Vodička

Myslim, ze sud-medomed neni spatny napad. Urcite by o neho meli zajem
zacinajici vcelari.

Me samotnemu medomed uz pomalu dosluhuje a uvazuji o jeho vymene.
Nechce se mi vsak kvuli 8 vcelstvum investovat vice jak 10tis. do
zarizeni, ktere pouziji 3krat do roka.

Kuba



Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tohle je všechno pravda, ale nějak si nedokážu představit,
> tu úroveň, jestliže by požadavek zněl- pro včelaře do 30 včelstev třeba
> klasický medoemet do 5 000 Kč a to ještě aby si tam dali svůj pohon, tak
> řekl bych, ano jde to, ale asi bych se hodně styděl na výstavách, no ale
> možná k tomu dojde.
>
> 200 l sud stojí 150 Kč, je to sud, kam dávají včelaři stejně med, od
> potravin.
> Dovedu si představit tam udělat koš, výpust a nohy, dodat vrtačku nebo si
> ji tam dá včelař sám.
>
> Vznikl by tím hybrid, do 5 000 - max.7000 Kč, myslíte, že by to někdo
> koupil ? Asi ano, najdou se, napište...
>
> V současné době nabízím za 13 000 Kč nerezový medomet který jsme slevnili
> tím, že jsme tam dali vrtačku, s plynulou regulací otáček, od nuly, 630 W,
> profi NAREX. Je to velmi účinné a mě se mimo jiné na tom líbí to, že včelař
> vrtačku může používat celý rok. Přeneseno oproti konkurenci, tak ta vrtačka
> je tam zdarma.
>
> Takže sud nebo medomet ?
>
> Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý
> zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít
> klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší
> roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za
> tři, max. čtyři roky ?
>
> Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?
>
> Vodička
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

Copak tim chtel asi autor rici???

Kuba

Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se
> lid v dobrovolných organisacích...
> Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská
> obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> zrušuje se zákon:
> 134/1867 o spolčovacím právu
> 135/1867 o shromaždovacím právu
> 145/1947 o organisaci zemědělců
>
>
> Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel
> Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> Včelařství 145/1957
>
> Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> nebo čSSS...
> Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> strany a vlády 18.6.1953
>
>
> Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu
> komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou
> mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.
>
>
> vše v dobrém franta
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Určitě to jde udělat ( co nejvíce slevnit ) , použil bych i nerez, už dávno děláme i medomety bez pohonu, cena se odečte, vždy je cena smluvní. Na částku 5000 Kč, tak to při zajímavé serii nebo třeba jak už jsem uvedl v odpovědi p. Osuskému. Konec konců mám 500 Kg nerezového zbytkového plechu, tak proč ne, je to pro mne skoro odpad, zpracovat to můžu, ušetřím za materiál.

K těm výdajům na pokrok a dohodám s ostatními výrobci- je to trochu jinak, není to tak, že bych musel někomu zaplatit za vývoj 100 000 Kč a kdybych se dohodl s ostatními výrobci , tak že by se podíleli třetinou, ten mechanismus výdajů působí úplně jinak. Je však pravda, že na konci je to celkem neekomomické a návratnost sice je, ale pozvolná. A z něčeho to financovat musím. O to víc by si včelaři toho mohli vážit, ale to je samozřejmě utopie.

Máme relativně dost zakázek, jako každý rok stíháme tak tak, to je dobře, ale začínám pociťovat, že je to čím dál slabší, s tím, jak se plní trh.
Více mám nyní prostor pro menší včelaře, s jednoduchými medomety-
letos nabízím klasické čtyřrámky na kliku nebo na vrtačku, za stejnou cenu 13 000 Kč. Abych zpřístupnil lidem zvratné automatické medomety a práci sobě trochu dal do ekonomičtější podoby, trošku do serie, rozdal jsem zajímavé slevy, třeba i 3000- 5000 Kč z medometu. Nemělo to výrazný účinek, zakázky se příliš nezvýšily, byly jako bych ani slevy nenabídl. Je to v myšlení včelařů.


Včelaři jsou většinou staršího data. Mladí mají zájem málo. Na co je chcete přilákat ? Na medomety na kliku ? Nevím. Ten kdo chce bude možná včelařit jakkoliv, možná.

Je to jen v konzervativním myšlení včelaře, kdyby včelaři měli problém s tím, že jim včely nevydělají-( 30 včelstev ale vydělá na zvratný za 1-2 roky) tak to chápu. Starším lidem ubývají síly, to je o důvod víc.


A po vstupu do EU jaká bude situace ? Podle mě ani včelaři nemají moc času pokud chtějí myslet na svou budoucnost.
Leda že by jim stačilo to, co tady bylo už před 50 lety, Hruškův medomet. Takže zase krok zpět ?
Jaké budou ceny ? Nikdo neví, co se bude dít, co to s námi udělá, moje firma není velká, zvládne kapacitně tak 60-70 zvratných medometů ročně, tlačíme se ven a žádáme zde o něco málo vyšší cenu. Slevím našemu ,ale jim ne, chci podporovat naše. Uvolní se hranice, možná.. a bude větší pohyb a třeba upřednostníme vývoz před tuzemskou výrobou,protože máme šanci uspět, ceny venku jsou vyšší.

Takže kolik bude potom stát automatický medomet ? Kdo si bude moci dovolit ? Myslí si někdo, že se dostanou Němci na naši cenu ? Ne. Ano, v jednoduchých medometech. Ale ty už si můžou koupit včelaři dnes za téměř stejnou cenu.

Možná to dopadne tak, že to skoro ani nepoznáme.
Zbytečně něco řešíme, ale proč ne. Tady si myslím, že by to chtělo větší propagaci ze strany svazu, pro zvratný medomet, napsat do Včelařství nemůžu, není na to místo ptal jsem se telefonicky a jsem komerční výrobce, platit za to nechci. Letáky každého unavují, ani se jim to nechce číst, vše je toho moc najednou a složité.

S pozdravem Vodička

Prave preto ze vcelary vedia pocitat tak vedia ze do vcelstiev treba hodne
dalsich polozek okrem medometu. Medomet je zariadenie, ktore vcelar pouzije
dva ci tri dni do roka. Na to nepotrebuje stroj za 13000 CZK.
Nastriekanie starsieho medometu potravinarskou farbou ho vyjde 300 Sk. A
tych starsich medometov je medzi vcelarskou verejnostou dostatok - pred 10
rokmi bolo 2x tolko vcelarov ako dnes a takmer kazdy mal medomet, takze
myslim, ze nie je problem kupit starsi medomet a takto jednoducho si ho
usposobit a netreba kupovat nový.
Z potravinárskeho hladiska je potravinársky lak rovnocenny s antikorou - co
do ochrany medu. Nakoniec aj p. Vodicka ponukal medomety natrete
potravinarskym lakom.

Matej


<Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý
<zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít
<klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší
<roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za
<tři, max. čtyři roky ?

<Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?

Vodička

To je pravda, a proto si myslím, že medomet s vrtačkou kterou používáte po celý rok ( většina ) tak by snad už měl být zajímavý. Vlastně je jen za 10 000 Kč. Když to slepím z těch nerezových zbytků, tak to může být tak za 7000 Kč + vrtačka. Tak co už víc?
Ano, barva ano, ale upustil jsem od výroby, protože to nikdo už nepožadoval. Nikdo už nechtěl lakovaný medomet a mě se to ani moc nevyplácelo. Můžete použít barvu Komaxit- bílou, jenže to chce pořádně očistit, - nevyplatí se. Nebo Bisil nebo Eprosin.

Jinak to zní, jako by ani výrobce nebyl třeba, včelaři si vše udělají sami.

Možná, třeba to skončíme a budeme se věnovat něčemu jinému,
ale nemyslím si to. Zatím máme práce dost, jsou různí a volí i dražší , ale lepší způsob. V rakousku je jedno pořekladlo- levné, dvakrát placené , možná...
Pro začínajícího včelaře určitě může barva pomoci, ano, přechodně, když nebude počítat hodiny a jiné náklady.

Souhlasím, ano, barva stačí, přechodně. Není to budoucnost.


S pozdravem

Jarda

----- Original Message -----
From: fskalsky <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 14, 2003 10:26 AM
Subject: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


> K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se
> lid v dobrovolných organisacích...
> Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz
žen,Ceskoslovenská
> obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> zrušuje se zákon:
> 134/1867 o spolčovacím právu
> 135/1867 o shromaždovacím právu
> 145/1947 o organisaci zemědělců
>
>
> Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku
1951...představitel
> Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> Včelařství 145/1957
>
> Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> nebo čSSS...
> Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> strany a vlády 18.6.1953
>
>
> Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba
socialismu
> komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou
> mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.
>
>
> vše v dobrém franta
Jdi se bodnout a pis uz neco o vcelach. NF

Ale pánové !
Opět okřikování druhých? Buďte demokraté!
Jste si jistí, že vy co okřikujete neplácáte taky občas blbiny?
Okřikování už tu jednou bylo a vznikla truckonference.
Mě náhodou zajímaji i ty "jisté souvislosti". Možná to některé donutí
přemýšlet, co kdyby jim vznikla konkurence. Že není je možná na škodu věci.
Nezdá se vám, že svazu někdy ta konkurence chybí?
Hezký večer......
Arnošt
----- Original Message -----
From: "František Nešpor" <fr.nespor/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 14, 2003 8:51 PM
Subject: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace



----- Original Message -----
From: fskalsky <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 14, 2003 10:26 AM
Subject: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


> K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se
> lid v dobrovolných organisacích...
> Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz
žen,Ceskoslovenská
> obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> zrušuje se zákon:
> 134/1867 o spolčovacím právu
> 135/1867 o shromaždovacím právu
> 145/1947 o organisaci zemědělců
>
>
> Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku
1951...představitel
> Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> Včelařství 145/1957
>
> Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> nebo čSSS...
> Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> strany a vlády 18.6.1953
>
>
> Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba
socialismu
> komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou
> mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.
>
>
> vše v dobrém franta
Jdi se bodnout a pis uz neco o vcelach. NF

Plne chapem dovody pana Vodicku - je vyrobca a zivy ho predaj novych
vyrobkov - nema zaujem aby si vcelary udrzovali starsie medomety.
Je logicke, ze nove auto je lepsie ako stare, ale preco by som vyhadzoval
garazovanu zachovalu 120 Skodovku a kupoval si miesto nej Fabiu ak jazdim
len niekolkokrat do roka?

Reci o tom ze sa nevyplati natriet starsi medomet potravinarskou farbou
platia len voci vyrobcom - nepredaju svoje vyrobky. Inak lepsie je
potravinarsky lak nastriekat. Nanesie sa tym tensia vrstva, ktora lepsie
drzi a cena za to je len zlomok ceny noveho medometu.

<Můžete použít barvu Komaxit- bílou, jenže to chce pořádně
<očistit, - nevyplatí se. Nebo Bisil nebo Eprosin.

Cena za nástrek 4 ramikového medometu potravinarskym lakom u firmy ktora sa
zivy aj tym ze takto strieka sudy pre potravinarsky priemysel je tych 300
Sk.

Uznavam, ze ani takto upravene medomety nemaju neobmedzenu zivotnost, ale
povodne pocinovanie vydrzi tak 15 rokov a nastrek spokojne dalsich 15 rokov
/ da sa obnovovat / Mechanicke casti medometu by mali vydrzat tych 30 - 40
rokov videl som u starsich vcelarov takto stare medomety a boli bezchybne.
Podla skusenosti zo Slovenska pritom viem, ze na medzi byvalymi vcelarmi je
vela medometov vo veku 10 - 20 rokov a mnohe z nich boli pouzite len par
sezon a su dobre uskladnene - vyzeraju ako nove. A su dostupne za zlomok
ceny dnesnych novych medometov.


P.S. Tieto argumenty platia pre vcelarov do 30 vcelstiev / mozno do 50 /.
Pri vyssich stavoch ma velky automatikou riadeny medomet svoje
opodstatnenie. Tu je dnes mozno vacsi priestor pre vyrobcov - no tato
skupina tvori v strednej a zapadnej europe len okolo 5%, na juhu Taliansko
Spanielsko atd okolo 15%.
A prave tu platia slova p. Vodicku "V rakousku je jedno pořekladlo- levné,
dvakrát placené ,
možná..." . Pretoze ak sa mi pokazi po dvoch rokoch automatika od domaceho
vyrobcu / ceskeho / a po otvoreni tam najdem neopravitelny "srot", tak
radsej kupim drahsie, ale kvalitnejsie zariadenie od renomovaneho vyrobcu.
Potom domaci vyrobcovia zbytocne pytaju, ci nasi vcelary nevedia pocitat
...

Matej

Ohradil jsem se jen proti zpusobu prezentace Frantova nazoru. Nejak
mi totiz unika smysl napsaneho. Zkratka nechapu, proc Franta
soustavne vytrhava vety z kontextu a splacava je dohromady bez ladu a
skladu. A tak se jen ptam: "Co tim chtel rici???" Asi nebudu sam, kdo
jeho prispevkum nerozumi, mozna by to chtelo nejaky komentar a
pripadne nas uvest do "obrazu". Pak bychom si jiste vsichni odnesli
plnohodnotny poznatek bez zbytecnych nervu.

Kuba

Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Ale pánové !
> Opět okřikování druhých? Buďte demokraté!
> Jste si jistí, že vy co okřikujete neplácáte taky občas blbiny?
> Okřikování už tu jednou bylo a vznikla truckonference.
> Mě náhodou zajímaji i ty "jisté souvislosti". Možná to některé donutí
> přemýšlet, co kdyby jim vznikla konkurence. Že není je možná na škodu věci.
> Nezdá se vám, že svazu někdy ta konkurence chybí?
> Hezký večer......
> Arnošt

______________________________________________________________________
Reklama:
Internet zadarmo - spolehlivy a rychly pristup k internetu. Podrobnosti a automaticke nastaveni na http://internet.seznam.cz

Jestli jeho přízpěvku nerozumíą, tak by bylo na místě se zeptat, nerozumím
tomu a tomu.
Myslím, ľe jsem se zapsali abychom ctili jeden druhého. Určitě se najde
někdo, kdo zastává názor tvůj, ale vidíą ľe je někdo kdo má názor opačný.
Moľná ani nemá pravdu. Ale pokud o tom tématu nechceą věcně diskutovat tak
ho nech být. On to moderátor konference spraví.
Arnoąt
----- Original Message -----
From: "Jakub ©merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 15, 2003 6:32 PM
Subject: Re: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


Ohradil jsem se jen proti zpusobu prezentace Frantova nazoru. Nejak
mi totiz unika smysl napsaneho. Zkratka nechapu, proc Franta
soustavne vytrhava vety z kontextu a splacava je dohromady bez ladu a
skladu. A tak se jen ptam: "Co tim chtel rici???" Asi nebudu sam, kdo
jeho prispevkum nerozumi, mozna by to chtelo nejaky komentar a
pripadne nas uvest do "obrazu". Pak bychom si jiste vsichni odnesli
plnohodnotny poznatek bez zbytecnych nervu.

Kuba

Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Ale pánové !
> Opět okřikování druhých? Buďte demokraté!
> Jste si jistí, že vy co okřikujete neplácáte taky občas blbiny?
> Okřikování už tu jednou bylo a vznikla truckonference.
> Mě náhodou zajímaji i ty "jisté souvislosti". Možná to některé donutí
> přemýšlet, co kdyby jim vznikla konkurence. Že není je možná na škodu
věci.
> Nezdá se vám, že svazu někdy ta konkurence chybí?
> Hezký večer......
> Arnošt

______________________________________________________________________
Reklama:
Internet zadarmo - spolehlivy a rychly pristup k internetu. Podrobnosti a
automaticke nastaveni na http://internet.seznam.cz

Pane Osuský,
Ano, máte pravdu, nemám zájem aby se udržovaly staré medomety. Přesto barvu netajím a poradím, když si to lidé přejí a zeptají se.

Dnes se to někomu vyplatí, ne zítra všem.

To s tou regulací to byla rána pod pás, pokud se to týkalo naší výroby to sice nevím, ale předpokládám to…. A nečekal jsem to od pana Osuského, o ničem nevím,neprobral to se mnou. Ale týká se to mě jak napsal, tak asi mluví o naší regulaci.

Když jsem začínal, zdědil jsem po otcovi dodavatele těchto regulací, nedělali jsme je, ale jiná firma. Jakmile jsem poznal, že něco není v pořádku, snažil jsem se o nápravu. ( nevěděl jsem , že něco je špatně ) Dřívější regulace nebyly 100 % spolehlivé a měly problémy zvláště v náročnějším provozu a u velkých medometů. Chybu jsem ale řešil a mám jiného výrobce, čímž jsem chybu napravil. Jsou to regulace pro pohon B- HOBBY. Když se něco stane, je to vyjímka. Při nejlepší vůli není v lidských silách se vyhnout možné poruše, může se to stát. Sebelepšímu výrobci.

Problém byl v ampérových špičkách které dělal stejnosměrný motor . Proto regulace někdy odcházely. Proto prosazuju zvláště ve velkých medometech a do většího zatížení motor na 220 V který se dá řídit jen měničem otáček. A tam je riziko minimální. Jiné domácí firmy dělají tutéž chybu jako já dříve, já už ale vím, že je to špatně.

S politováním zjišťuji, že lidé nechtějí slyšet něco jiného, co by mohlo dokázat, že se mýlí a přiznávám, stává se to i mě i když se tomu bráním.
Každý má svou pravdu a fakta nebo názor jiného považuje za osobní útok. Každý si chce prosadit svou, to ale není diskuse.

Tohle je špatné místo na diskusi o něčem takovém. Navíc konference je mrtvá a to je škoda. Možná nemá smysl dál pokračovat. Nemám to zapotřebí.


Pokud pan Osuský má potřebu si se mnou něco vyříkat, vyřešíme to spolu. Nemá smysl psát tady pro nikoho a na téma, které nikoho nezajímá. Pokud zastavíte ale vývoj a nedáte práci výrobcům včelařských potřeb, řežete si sami větev pod sebou, natírejte a točte to dál klikou, ti co chtějí, přijdou za námi, co ne, udělají si sami o svém.

Myslel jsem to v dobrém, uznávám pana Lněničku i pana Osuského i ostatní včelaře.

Já se musím přizpůsobit stavu ve včelařství, pokud chci přežít rok 2004. Je mi jen líto, že krokem zpátky, pokud si někdo myslí, že to dělám jen pro peníze, není to tak.


Přeju všem to nejlepší.

Vodička Jaroslav
APIDOMIA s.r.o.

Dne st 15. leden 2003 18:32 jste napsal(a):
> Ohradil jsem se jen proti zpusobu prezentace Frantova nazoru. Nejak
> mi totiz unika smysl napsaneho. Zkratka nechapu, proc Franta
> soustavne vytrhava vety z kontextu a splacava je dohromady bez ladu a
> skladu. A tak se jen ptam: "Co tim chtel rici???" Asi nebudu sam, kdo

Treba mu to generuje pocitac :-)))

Zdravi PP.

:>Treba mu to generuje pocitac :-)))
:>
:>Zdravi PP.

Nastavil jsem si pravidlo v Outlooku a když se objevi mail od "fskalsky",
tak se mi automaticky přesune do Odstraněné pošty. A mám pokoj.
Kdybyste o tom nezačli vy, tak nic nevím.
Už jsem se tady na to ozval a on nereaguje.
Tak to vypadá, že mu ty bláboly sestavuje nějaký vir.
Howgh, nechci o tom diskutovat.
Eman

Zdravím všechny účastvíky vč.k. v novém roce !
Mám dotaz ...
Studenti mě dostali - "Jak slyší včela?"
moje literatura na to nestačí
Ale nechci teorie - sám vím že včela vnímá
vibrace, chvění je to i její dorozumívací
prostředek, ale je to jen otázka hmatu tj. v
kontaktu s včelou nebo plástem nebo se jedná i o
frekvence které lze klasifikovat jako zvuk ? a
vnímá je i vzduchem ?


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

Pěkná prezentace o komunikaci hmyzu (včetně včel a jejich tanečků) je
na:
http://entomology.ucdavis.edu/courses/ent010/docs/ent010_16-3.pdf

A proč by měla být zrovna včela hluchá, když jiný hmyz slyší?
Komunikace pomocí feromonů je zajímavá, a prý to funguje i u lidí.
Eman

----- Original Message -----
From: <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 16, 2003 8:49 AM
Subject: Re: RE: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


Zdravím všechny účastvíky vč.k. v novém roce !
Mám dotaz ...
Studenti mě dostali - "Jak slyší včela?"
moje literatura na to nestačí
Ale nechci teorie - sám vím že včela vnímá
vibrace, chvění je to i její dorozumívací
prostředek, ale je to jen otázka hmatu tj. v
kontaktu s včelou nebo plástem nebo se jedná i o
frekvence které lze klasifikovat jako zvuk ? a
vnímá je i vzduchem ?


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

:>Reci o tom ze sa nevyplati natriet starsi medomet
:>potravinarskou farbou
:>platia len voci vyrobcom - nepredaju svoje vyrobky. Inak lepsie je
:>potravinarsky lak nastriekat. Nanesie sa tym tensia vrstva,
:>ktora lepsie
:>drzi a cena za to je len zlomok ceny noveho medometu.

Tato Matějova slova mohu jenom podepsat. Průměrný věk včelařů je 60 let.
Většina se kterými jsem mluvil nemá následovníka. Ti přeci nebudou
investovat. Každý druhý říká, že už končí. Je to otázka priorit ne toho kdy
si na medomet vydělám, já radši koupím nové úly a nahradím moravské un. Pak
bych si pořídil možná lepší váhu, nebo kompresor na aerosol. "Luxusní"
medomet mě práci moc neurychlí, když si musím odvíčkovávat sám. Mám
stejnosměrný motor, regulovaný zdroj do 10 A s jištěním. Tím si taky
zatavuju drátky a nabíjím baterku v autě. Sám jsem si chtěl koupit nerezový
koš asi za 3 tisíce, už jsem ho měl vyhlídnutý, ale měl o 1 cm delší osičku.
Než bych dával 3 t a ještě řešil nějaký límec na medomet, tak jsem natřel i
ten koš bílým Eprosinem a jedu dál. Většinu roku to mám stejně uklizené na
půdě. Je to možná podle př. Vodičky konzervativní myšlení, ale pak ať mě
někdo vysvětlí proč je špatné.
Vidím jedinou reálnou motivaci pro takovou investici: Certifikace provozu
pro prodej medu. Pak by medomet byl asi ta nejlevnější položka vedle
vystavění a vybavení hygienických místností. To mě ale s 15 včelstvy
nehrozí. Nebo kdybych musel platit daně, abych si měl co odečíst.
Eman

Pane zachovej mě abych i nadále zústával na straně nehodných a nedopust abych byl povýšen a chválen panem redaktorem.
Amen


Zimní šprochy - /2/

V odobí zimování mám úly pootočeny k severu-výchdu.Celní rovina řady úlů je tvořena z česnových stran z bočních stěn,pootočením vysunutých.Druhá část bočních stěn přiléhá navzájem k sobě.
Vzniklo nepřerušované seskupení úlů,na přední i zadní straně vytvářející pilovitý větrolam a snižující prohřívání čelnich stěn úlů.
Používaná česna jsou všechna uzavřena.Prúchod i větrání je přes poodhrnutý strůpek od čelní česnové strany a přes stropní nástavek do vnějšku.
V každý mrazivý den včely dávají o sobě vědět ojíněním ve větracím otvoru.

vše v dobrém franta

Amen.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel. : +420 487 / 722291, 727197, 726282, 726284
fax. : +420 487 / 726962
mobil: +420 605 / 238709
www: http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy


> -----Original Message-----
> From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
> Sent: Friday, January 17, 2003 3:04 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Modlitba pro Doksy
>
>
> Pane zachovej mě abych i nadále zústával na straně nehodných a nedopust
> abych byl povýšen a chválen panem redaktorem.
>         Amen
>
>
> Zimní šprochy - /2/
>
> V odobí zimování mám úly pootočeny k severu-výchdu.Celní rovina řady úlů
> je tvořena z česnových stran z bočních stěn,pootočením vysunutých.Druhá
> část bočních stěn přiléhá navzájem k sobě.
> Vzniklo nepřerušované seskupení úlů,na přední i zadní straně vytvářející
> pilovitý větrolam a snižující prohřívání čelnich stěn úlů.
> Používaná česna jsou všechna uzavřena.Prúchod i větrání je přes
> poodhrnutý strůpek od čelní česnové strany a přes stropní nástavek do
> vnějšku.
> V každý mrazivý den včely dávají o sobě vědět ojíněním ve větracím
> otvoru.
>
> vše v dobrém franta
>

Zdravím včelaře,

snažně prosím účastníky konference o toleranci. Konference je svého
druhu společenství - mějme se rádi, mějme k sobě vzájemnou úctu.

Myslím, že v konferenci by mělo být samozřejmé, že zde může dát každý
její účastník na vědomí ostatním to, co sám uzná za vhodné či považuje
za užitečné.

Pokud se příspěvek týká oblasti včelařství, není snad důvod kritizovat
nebo ironizovat autora za jeho podání do konference.

Nikomu neupírejme právo a svobodu vyjádřit se zde.

Svobody užívejme a všem ostatním přejme.

------

Co se týče příspěvků F. Skalského. Já patřím ke čtenářům těchto
příspěvků (a myslím, že se mezi těmi několika stovkami účastníků
najdou další takoví). Některé z nich považuji za zajímavé. Přítel
Skalský svou osobitou formou komentuje současnou situaci - jak ji
vidí. Ostatně, připomínat historii není ani ve včelařství "od věci"...
Ne?

Přesto nevidím nic špatného na tom, když si ten, komu tyto příspěvky
nic neříkají nebo se mu vyloženě nelíbí, počíná tak, jak popsal své
nastavení Outlooku přítel E. Veselý.

Všem přeje radost z konferování

J. P. Baudiš

P.S. Aktuální INFO o konferenci:

V tento den je v mailing-listu konference přihlášen 201 účastník. K
tomuto počtu je nutno připočíst i blíže nespecifikovaný počet
účastníků přistupujících ke konferenci pouze přes její webové
rozhraní (např. př. Jaroslav Vodička, u něhož se chystám v budoucnu
nakoupit medomet).

Na opravu medometu by možná stačilo jej znovu pocínovat. ještě v
sedmdesátých letech Jsem viděl dva cikány kotláře kteří tohle uměli dělat.
Já o nikom nevím. Toto řemeslo snad nenávratně vymřelo. Bylo by dobré vědět
zda se v okruhu vašich známých někdo takový ještě nevyskytuje

Pepan

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 15, 2003 11:30 AM
Subject: Re: Vstup do EU - ceny



Plne chapem dovody pana Vodicku - je vyrobca a zivy ho predaj novych
vyrobkov - nema zaujem aby si vcelary udrzovali starsie medomety.
Je logicke, ze nove auto je lepsie ako stare, ale preco by som vyhadzoval
garazovanu zachovalu 120 Skodovku a kupoval si miesto nej Fabiu ak jazdim
len niekolkokrat do roka?

Reci o tom ze sa nevyplati natriet starsi medomet potravinarskou farbou
platia len voci vyrobcom - nepredaju svoje vyrobky. Inak lepsie je
potravinarsky lak nastriekat. Nanesie sa tym tensia vrstva, ktora lepsie
drzi a cena za to je len zlomok ceny noveho medometu.

<Můžete použít barvu Komaxit- bílou, jenže to chce pořádně
<očistit, - nevyplatí se. Nebo Bisil nebo Eprosin.

Cena za nástrek 4 ramikového medometu potravinarskym lakom u firmy ktora sa
zivy aj tym ze takto strieka sudy pre potravinarsky priemysel je tych 300
Sk.

Uznavam, ze ani takto upravene medomety nemaju neobmedzenu zivotnost, ale
povodne pocinovanie vydrzi tak 15 rokov a nastrek spokojne dalsich 15 rokov
/ da sa obnovovat / Mechanicke casti medometu by mali vydrzat tych 30 - 40
rokov videl som u starsich vcelarov takto stare medomety a boli bezchybne.
Podla skusenosti zo Slovenska pritom viem, ze na medzi byvalymi vcelarmi je
vela medometov vo veku 10 - 20 rokov a mnohe z nich boli pouzite len par
sezon a su dobre uskladnene - vyzeraju ako nove. A su dostupne za zlomok
ceny dnesnych novych medometov.


P.S. Tieto argumenty platia pre vcelarov do 30 vcelstiev / mozno do 50 /.
Pri vyssich stavoch ma velky automatikou riadeny medomet svoje
opodstatnenie. Tu je dnes mozno vacsi priestor pre vyrobcov - no tato
skupina tvori v strednej a zapadnej europe len okolo 5%, na juhu Taliansko
Spanielsko atd okolo 15%.
A prave tu platia slova p. Vodicku "V rakousku je jedno pořekladlo- levné,
dvakrát placené ,
možná..." . Pretoze ak sa mi pokazi po dvoch rokoch automatika od domaceho
vyrobcu / ceskeho / a po otvoreni tam najdem neopravitelny "srot", tak
radsej kupim drahsie, ale kvalitnejsie zariadenie od renomovaneho vyrobcu.
Potom domaci vyrobcovia zbytocne pytaju, ci nasi vcelary nevedia pocitat
...

Matej

I když ae zajímavé si přečíst jak s včelaři hodlala KSČ naložit tak mi smysl
tohoto příspěvku uniká. Chce to nějaký komentář.

Pepan

----- Original Message -----
From: "František Nešpor" <fr.nespor/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 14, 2003 8:51 PM
Subject: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


>
> ----- Original Message -----
> From: fskalsky <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 14, 2003 10:26 AM
> Subject: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace
>
>
> > K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> > demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje
se
> > lid v dobrovolných organisacích...
> > Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> > Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> > hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> > československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz
> žen,Ceskoslovenská
> > obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> > Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> > pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> > zrušuje se zákon:
> > 134/1867 o spolčovacím právu
> > 135/1867 o shromaždovacím právu
> > 145/1947 o organisaci zemědělců
> >
> >
> > Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku
> 1951...představitel
> > Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> > Včelařství 145/1957
> >
> > Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> > nebo čSSS...
> > Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> > spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> > strany a vlády 18.6.1953
> >
> >
> > Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba
> socialismu
> > komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého
jedinou
> > mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz
včelařů.
> >
> >
> > vše v dobrém franta
> Jdi se bodnout a pis uz neco o vcelach. NF
>
>

> Nikomu neupírejme právo a svobodu vyjádřit se zde.
>
Souhlasím, ale potěšilo by mě, kdyby př. Skalský u svých příspěvků
uvedl, čeho se týkají v součanosti a co mu vadí. V této konferenci jsou
funkcionáři na různých stupních organizačních složek a bylo by možno o
tom diskutovat, případně vyvinout nějaký tlak na změnu, pokud by byla
žádoucí.

Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.

S pozdravem

Lněnička

Nevíte někdo jak si objednat a kolik stojí Včelařské překlady?
Je možné se někde dostat ke starým výtiskům?
Díky
Eman

--------------------
:>Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.
:>
Souhlas. Bloudícího a hluchého.
Diskuzní konference je k diskutování a ne k jednosměrné ventilaci jakýchsi
problémů.

Překlady stojí 300 a objednávají se stejně jako časopis Včelár (200,-) na
ČSV .
Telefon by měl být 224934082.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 20, 2003 11:04 AM
Subject: Včelařské překlady


Nevíte někdo jak si objednat a kolik stojí Včelařské překlady?
Je možné se někde dostat ke starým výtiskům?
Díky
Eman

--------------------
:>Takhle jsou příspěvky F. Skalského voláním bloudícího na poušti.
:>
Souhlas. Bloudícího a hluchého.
Diskuzní konference je k diskutování a ne k jednosměrné ventilaci jakýchsi
problémů.

Přátelé,
při svých brouzdáních po včelařských webech a konferencích ve světě
jsem měl problém s odbornými výrazy. Převedl jsem si do počítače
včelařské slovníky, které vycházely ve Včelařství v letech 1992-96 a
nemám proč si to schovávat jen pro sebe - soubor posílám ke
zpřístupnění. Je to v Excelu97, to je snad dost univerzální
formát(kdyžtak mě kontaktujte).
Pokud se to bude někomu hodit, bude to príma, a pokud někdo něco
doplní nebo opraví případné chyby (ani já, ani můj počítač nejsme
lingvisté), bude to skvělé.

Zdravím
Ivan Černý

zdravim,
mel bych prosbu na administratora konference: kde budou k nalezeni slovniky
zminovane pr. ivanem cernym?
dekuji,
pavel hrabak
----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 20, 2003 2:15 PM
Subject: Vcelarsky slovnik


> Přátelé,
> při svých brouzdáních po včelařských webech a konferencích ve světě
> jsem měl problém s odbornými výrazy. Převedl jsem si do počítače
> včelařské slovníky, které vycházely ve Včelařství v letech 1992-96 a
> nemám proč si to schovávat jen pro sebe - soubor posílám ke
> zpřístupnění. Je to v Excelu97, to je snad dost univerzální
> formát(kdyžtak mě kontaktujte).
> Pokud se to bude někomu hodit, bude to príma, a pokud někdo něco
> doplní nebo opraví případné chyby (ani já, ani můj počítač nejsme
> lingvisté), bude to skvělé.
>
> Zdravím
> Ivan Černý
>
>

> mel bych prosbu na administratora konference: kde budou k nalezeni
> slovniky zminovane pr. ivanem cernym?

Už je to na včelařském webu umístěno.

Přístup k tomu je na obvyklé adrese, kam dáváme soubory pro včelaře ke
stažení (download): www.vcely.or.cz/files

(Je to v seznamu souborů dole - označeno značkou "nové").


J. P. Baudiš

Myslim, ze pro mnohe vcelare, kteri se chteji problematikou vcelarstvi zabyvat vice, je to uzitecna vec. Jen mi pri letmem nahledu do slovniku prislo na mysl, ze by neskodilo v poslednim listu doplnit jeste jeden sloupecek: slovenske pojmy. I kdyz mne osobne nechybi, problem postupneho odcizovani cestiny a slovenciny mne v posledni dobe zaujal.
Rad bych znal Vas nazor.
Pavel

Anglicko-slovenský zpracoval Ing. Robert Chlebo, je to tady:
http://afnet.uniag.sk/~chlebo/
Už mě ale opustilo to správné pracovní nadšení, abych dál pokračoval
tímto směrem. Zpracoval jsem slovník jako úplně otevřený, každý tam
může jednoduše přidat, co uzná za vhodné. Naši slovenští kolegové
např. slovenský sloupeček a pro ty, kterým se zdají zimní večery
dlouhé, mám tip na francouzštinu, polštinu, ruštinu... V knihovně ČSV
lze vypůjčit papírové verze.

Zdravím I.Černý

>Myslim, ze pro mnohe vcelare, kteri se chteji problematikou
>vcelarstvi zabyvat vice, je to uzitecna vec. Jen mi pri letmem
>nahledu do slovniku prislo na mysl, ze by neskodilo v poslednim listu
>doplnit jeste jeden sloupecek: slovenske pojmy. I kdyz mne osobne
>nechybi, problem postupneho odcizovani cestiny a slovenciny mne v
>posledni dobe zaujal. Rad bych znal Vas nazor.

Předplatné Odborných včelařských překladů na rok 2003 stoji 200 Kč.
A.Bojanovský

> -----Original Message-----
> From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Monday, January 20, 2003 11:15 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Včelařské překlady
>
> Překlady stojí 300 a objednávají se stejně jako časopis Včelár (200,-)
na
> ČSV .
> Telefon by měl být 224934082.
> Arnošt
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Zdravím, podle starého návodu z Včelařství, používám staré roentgenové
snímky. Jak na podložky, tak na povrch rámků. Jsou zdarma a zobrazení se dá
lehce vodou smít. Milan Řehůřek.

-----Original Message-----

Subject: RE: Zimovani a pozdni snuska

Zdravim

Mne sa osvedcili HP dosky (plexisklo) 0,5mm vyrybaju ho v PCHZ Zilina.
Mliecne alebo priehladne.Dobra je aj udrzba,umyvanie a pod.

Pista

> Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají
> koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami
> nebo řezat nožem.

Hodně zdraví při obhospodařování těch našich včeliček přeje
G. Pazderka

Letos bych rád, jestli mi zbude tak nějak čas, při tom co dělám i na něco jiného, tak rád bych začal včelařit.
Jak je to s tím, když chci od někoho koupit včely a převést je ke mě jak s veterinárními předpisy ?
Jak to funguje ? A jaká je tak cena a co mi radíte? Začal bych tak s 15 včelstvy zatím.

Vodička

> ... chci od někoho koupit včely ... jak s veterinárními předpisy ?

Podle mne je nejlepsi domluvit se se vcelari z mistni ZO CSV, kontakt bych hledal na mistnim urade nebo pres sekretariat CSV. Navic by v pripade potreby byla po ruce pomocna ruka se zkusenostmi.
Pri stehovani z jineho okresu je potreba osvedceni veterinarni spravy, jinak myslim staci ohlaseni. Taky se musi do konce unora (?) ohlasit stanoviste vcelstev na mistnim urade.

> Jak to funguje ? A jaká je tak cena a co mi radíte?

Jam mam zkusenosti, ze zalezi ciste na dohode mezi prodavajicim a kupujicim. Ja treba jsem vcely prevzal proto, ze predchudce uz na to nestacil kvuli stari a koupil jsem pred sedmi lety 3 vcelstva s veskerym vybavenim a nekolika prazdnymi uly za 8 tisic. Dnes vidim, ze to bylo levne. Jake jsou cenove relace za vcelstvo dnes, nemam predstavu.
Kdysi jsem slysel nazor: kilo vcel = kilo medu.

Preju hodne peknych zazitku se vcelami
Pavel

zdravim,
zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
vcelstev. jinak hodne stesti.
pavel hrabak

ceny na jar budu zrejme vyssie ako v uplynulych rokoch kvoli avizovanemu
vyssiemu zimnemu vypadku a hlavne kvoli vyssim cenam medu. Podla mna je
lepsie kupit v lete odlozence s mladou matkou. Tie sa daju zohnat / bez ula
/ v cene okolo 500,-.

Matej

Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:23 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Chci začít včelařit
>
>
> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za
> sebevrazedne, najme pokud chces vcelarit pri zamestnani. za
> rozumny pocet bych povazoval 3-5 vcelstev. jinak hodne
> stesti. pavel hrabak
>

Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe včelstiev
nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal včeláriť
len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov trvalo
kým som z nich vyšľachtil dobré včely.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 22. január 2003 9:27
Predmet: Re: Chci začít včelařit


>zdravim,
>zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
>pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
>vcelstev. jinak hodne stesti.
>pavel hrabak

Souhlasim, presne takto jsem dopadl loni.

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:39 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Chci začít včelařit


Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:23 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Chci začít včelařit
>
>
> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za
> sebevrazedne, najme pokud chces vcelarit pri zamestnani. za
> rozumny pocet bych povazoval 3-5 vcelstev. jinak hodne
> stesti. pavel hrabak
>

asi zalezi na stanovisti, za mych sest vcelarskych let (s sesti vcelstvy) mi
nikdy zadne pres zimu nezahynulo. a ten maly pocet (mnou navrhovany)
vcelstev je dan tim, ze mam vcelnici bez proudu a vody.
ph.

>Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

> Naopak, za sebevrazedne bych povazoval 3 - 5 vcelstev. Při normalní
> běžné ztrátě 1 - 3 včelstva přes zimu pak není s čím včelařit.

Ja jsem zacal se tremi vcelstvy, postupne rozsiril na pet. Pri tomto poctu mi med staci pro vlastni potrebu a pokud neco zbyde, mam dostatecne rozvetvene pribuzenstvo, aby prebytky byly kde udat. Za tech sest zim mi uhynulo zatim pouze jedno vcelstvo.

Letos na jare rozsiruji pocet o dalsi ctyri vcelstva - zachutnala mi medovina (mym pratelum taky, takze 15litrovy demizon nestaci) a v mem okoli se objevilo hodne zajemcu o med - v prebytku medu vidim jednu z moznosti, jak financovat sveho konicka (musim obnovit uly).

Moje shrnuti: pocet vcelstev je umerny predstavam, jak nalozit se ziskanym medem. Jestli je to pro poteseni, pro obzivu nebo na prilepsenou.
Zdravi Pavel

Myslím ze tahle cena je ponekud nízká. Sám jsem pred tremi lety zakládal
novou vcelnici
a kupoval jsem prumerné vcelstvo za 900,- - 1000,- Kc.
Vetsinou se pocítá síla vcelstva podle obsednutých rámku.
Ty co jsem kupoval byly na 9 az 10 rámcích (nesetrete , není dobré jim
dodávat v prubehu roku zásoby ale radsi zaplatit jejich zásoby, na kterých
zimovali, i kdyz na nich práve nesedí).
Pocítá se 100,-Kc za obsednutý rámek (plus mínus)
Kupoval a prevázel jsem je koncem brezna (lépe si zvykají na nové stanoviste
a nemají tolik problému s navracením létavek) pochopitelne se prevázejí v
podvecer. Pokud se pamatuji, tak bylo ten den pomerne teplo, takze vcely
létaly. Ikdyz po prevozu sly teploty dolu. Prevázel jsem je 20 km, takze
jsem s navracením létavek problém nemel. Pokud by byla vzdálenost kratsí nez
5 km se zrejme musely pár dní veznit (podle pocasí).

Dulezité je, aby prodávající mel veterinární potvrzení o dobrým zdravotním
stavu, jinak byste mohl mít problémy s veterinárním úradem. A sám bych to za
dnesní situace s merom vcelího plodu bez potvrzení neriskoval. Ikdyz vím, ze
obcas je takové vcelstvo dejme tomu o stovku levnejsí. Výhoda je velice
relativní.A kazdopádne bych vám to neradil.

Je lepsí koupit uz prezimovaná vcelstva a na zimu nachystat víc vcelstev,
nez v kolika hodláte vcelarit. Vzdycky se dají na jare spojit, i kdyz
prezimují vsechny a jdou takto posílená lépe do síly na první jistou snusku
a to ovocné stromy a repka.

Prihlaste se do místní organizace svazu. Na CSV vám urcite poradí jméno a
adresu duverníka.
Me se to vyplatilo i pres to, ze jsem platil príspevek v prvním roce aniz
jsem na tomto míste mel vcely, ze jsem navázel kontakty a sehnal jsem pres
funkcionáre jak pozemek tak zarízení od prestárlého a koncícího vcelare.
Navíc svaz vydává casopis, ve kterém je urcite spousta rad, bez kterých bych
se jako zacátecník neobesel, nebo bych delal daleko víc chyb, nez které jsem
udelal!
O obsáhlejsí knihy o vcelarení je v soucasné dobe nouze. Ale pár brozurek
vyslo. Ale dají se zapujcit ze svazové knihovny. Urcite je to velice
uzitecné pro zacátecníka si neco precíst ikdyz má i nekoho, kdo je schopen a
ochoten ho vcelarení naucit.

Hezký den
Arnost

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:26 AM
Subject: Antwort: RE: Chci začít včelařit



ceny na jar budu zrejme vyssie ako v uplynulych rokoch kvoli avizovanemu
vyssiemu zimnemu vypadku a hlavne kvoli vyssim cenam medu. Podla mna je
lepsie kupit v lete odlozence s mladou matkou. Tie sa daju zohnat / bez ula
/ v cene okolo 500,-.

Matej

Po 4 letech od otravy včel na Náchodsku proběhlo jednání Okresního soudu,ve kterém byla žaloba včelařů uznána za oprávněnou a škůdci bylo uloženo škodu v plném rozsahu uhradit. Tento se asi odvolá a tak za další 4 roky uvidíme. K diskusi o úlech jen připomínám že je stará jako včelaření samo, Již 600 let.př.n.l. staří římané znali "dílo rozborné a rámky". Úlová otázka je specifika českého včelaření, kterou českým včelařům neberme a buďme rádi, že mají ještě co do diskusí na schůzích. Vždyť už v minulosti co vesnice to typ úlu a co včelař to jiný rámek. Přeji všem hodně zdraví a hlavně nenechte se otrávit a zkoumejte a vyvíjejte dál. Ducháč.

Dne 22. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> zdravim,
> zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
> pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
> vcelstev. jinak hodne stesti.
> pavel hrabak
>
>

Patnáct není tak moc můj otec to zvládal bez problémů i při
zamněstnání v JZD

Pepan

______________________________________________________________________
Reklama:
Hezky darek pod vanocni stromek - prodej vstupenek na Prazske jaro zahajen. Objednejte na adrese www.ticketpro.cz.

pokial si dobre pamatam pan Vodicka napisal, ze v minulosti uz vcelaril -
takze nie je zaciatocnik. Preto si myslim ze 15 vcelstiev nie je vela.
Pocet obhospodarovanych vcelstiev zavisi od povolania. Pocas studii som
stihal okolo 30 vcelstiev. Po nastupe do zamestnania som ako uctovnik nemal
problem zvladat aj vyse 100 vcelstiev... / narazove prace v zamestnani mam
v zime a vo vcelach v lete /.

Matej

Také si myslím, že začínat s 15 včelstvy není žádná sebevražda. Sám jsem
začínal v roce 1997 se 14ti při zaměstnání a to jsem měl včelín na chalupě
82 km od trvalého bydliště a od chalupy ještě 2 km, jezdil jsem tam 1x za 14
dní na soboty a neděle a šlo to. Nyní jsem v důchodu, takže jsem se rozšířil
na 22 včelstev a letos počítám že si udělám dalších 8. Jen se toho nebát. Ke
včelám nemusíš denně. Čím méně je budeš vyrušovat, tím lépe. Zdraví Honza.

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, January 22, 2003 6:13 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Re: Chci začít včelařit



pokial si dobre pamatam pan Vodicka napisal, ze v minulosti uz vcelaril -
takze nie je zaciatocnik. Preto si myslim ze 15 vcelstiev nie je vela.
Pocet obhospodarovanych vcelstiev zavisi od povolania. Pocas studii som
stihal okolo 30 vcelstiev. Po nastupe do zamestnania som ako uctovnik nemal
problem zvladat aj vyse 100 vcelstiev... / narazove prace v zamestnani mam
v zime a vo vcelach v lete /.

Matej

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Všem děkuji za rady a tipy, podle některých se určitě zařídím.
Nejsem úplný začátečník, když mě bylo asi 14-15 let, tak asi 3 roky? nevím.. jsem obhospodařoval do 20 včelstev, ale pod vedením otce a to jsme chovali matky, celkem jsme měli 50 včelstev.
Pak jsem to nějak zabalil, takže nějaké zkušenosti mám, ale určitě nízké oproti ostatním dlouholetým včelařům.
Stále jsem na začátku. Před dvěma roky jsem si pořídil po té dlouhé době dvě včelstva a teď už mám jen jedny. Takže jaký jsem včelař ? Nejsem včelař. Rád bych to trošku rozjel ve větším, alespoň zpátky těch 15-20. Mám pole kam to postavím, je tam voda a klid, svítí slunce a nikomu to tam doufám nebude vadit...


Takže co mi z toho všeho zůstalo, tak jen kladný vztah ke včelám a jeden úl. Líbí se mi ten zvláštní pocit při kontaktu s nimi.
( Ne když štípou :> tento kontakt mít nemusím, ale nevadí mi to. )

Chci se zeptat-
zkusil někdo využít toho, že by se udělal základ úlu- plodiště společné - využít to teplo, která přecházi z jednoho včelstva na druhé. Taky by se to líp vyrábělo.
Taková nějaká bedna, třeba 2-3 metry dlouhá, kde by byly plodišťové rámky v řadě a mezi jednotlivými včelstvy by byly přepážky, které bych si mohl různě i posouvat a tak zvětšovat určitým způsobem prostor plodiště, definovat velikost úlu, spojovat a tak...

A .. nahoře nástavky, asi dva nebo tři podle rámkové míry, první nástavek asi ještě plodiště ( podle včelstva ) a ten druhý už jako medník.To by už byly klasické nástavky.

Protože je to v poli a bojím se vandalů, tak to plodiště je těžké na podstavci a když na vrchní nástavky dám ráhno, trám a na začátku a na konci to zajistím zámkem, tak mi to nemůže nikdo odnést ani převrhnout.

Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to teplo, ten princip se využívá dávno- třeba včelín..

co vy na to, šlo by to ?

VJ.

:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

> plodiště společné -

Když jsem začínal, převzal jsem dva dvojité úly - jedna bedna, uprostřed slabá přepážka. Medníky se nasazovaly odděleně. Vypadalo to pěkně, ale jen jsem nabyl trochu vlastních zkušeností, úly jsem vyřadil z provozu, protože zásah do jednoho ze včelstev podráždil sousední. Navíc byly těžké na manipulaci. Když se v jednom včelstvu objevilo vápenatění, musel jsem přestěhovat obě, abych úl vydesinfikoval, atd...

Pavel

Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely ve
včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
daleko).
Jsou tam Mor.universály .
Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
po 30 letech jako nové.
Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
stavbě neuvědomil.
Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
(šalování).
A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému občas
musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se mi
párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
Nejhorší situace je v rozích včelínu.
Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to, že
mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
spoustu dalších výhodných technologií.
A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
speciálních oknech.
Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
vůbec nešaloval.
Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být i
širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
řešení našel).
Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.

V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více včelstev)!
To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
poměrně přesné.
Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě možná
jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní oddělky
v dobře uteplených MUniv.

Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
výhody včelínu se ztrácejí.
Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
nízké.
Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
je za šalováním.
Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou podle
mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
lese.
Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a postavit
úly pod širé nebe!

Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala v
Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín. A
vypadá to hezky.
Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký 3m,
takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru pro
pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).

Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
prostory.
Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
záslužné práci :o)!

Hezký dne a úspěšný rok.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
Subject: Umisteni uuluu


:>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
:>teplo, ten
:>princip se využívá dávno- třeba včelín..

Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
význam.
Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
Takové monstrum se i špatně likviduje.
-----
Mě vrtá hlavou jiná věc.
Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od sebe.
Tam se jim prý nejlépe daři.
A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
Já to samozřejmě letos zkusím.
Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak nedařilo.
Eman

Něco jsem o tom četl. Je to už aspoň rok a tak neřeknu kde jsem to našel.
1. Myslím, že to byl bratr Adam, a že doručoval (asi překlady z roku 81-85)
umístění úlů na včelnici po dvou vedle sebe. Jedno česno třeba na jih a
druhé o 90°jinam. Okolo obou dost místa na manipulaci - raději nešetřit.
Přístup, pro včelaře, k úlu je ze dvou stran. Včely z jednoho včelstva
nezalétavají do sousedního, protože je česno o celu šířku úlu jinde a je
orientováno na jinou stranu. Máte po problému i s orientací matek při
návratu ze snubního proletu. Další dva úly by mněly být vzdáleny o pár metrů
(přesné číslo si opět nepamatuji) snad 2 až 4m. A takto rozmístěné včelstva
v rozích čtverců(například) o straně (asi) 2-4m můžete mít po celém pozemku.
:-))

2. Včelín a zalétáváni včel. (časopis Včelařství)
Nebo i včelnice na níž jsou úly postaveny v řadě s česny na stejnou stranu a
mezery mezi úly jsou malé nebo žádné.
Včely jsou při návratu zanášeny větrem, po větru. :-))) Přistane na česnu. A
unavená nabídne strážím kapičku. A je vpuštěna.
Za úplatek se takhle dostane do sousedního úlu. A možná si toho ani nevšimne
a stráž si nevede přesnou evidenci :-))) příchodů a odchodů. :-))) Z
krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje. Není
se kam vžebrat. Při zalétnutí přistane vedle v trávě(pokud tam tráva je),
trochu si odpočine a přeletí na svoje čeno.
A pokud snad máte úly ve dvou řadách nad sebou. Tak včely z horních úlů při
příletu obtíženy nákladem přistanou dole. A pokud se vžebrají do nejbližšího
česna pak už nemají důvod se vracet nahoru. Horní jsou pak vždy oslabené o
část létavek.

3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
Protože mi v hlavě zůstaly jen dojmy z přečteného a přesné informace si
nepamatuju, pojmu to jako pohádku:
Byl jednou jeden včelař. Mněl několik včelstev a jedno bylo strašně protivné
a bodavé.
Měnil matky, zkoušel kde co. A nic se nedařilo.
Až si jednou postěžoval příteli. A ten mu navrhnul zkoumání geopatogenních
zón. (či jak to bylo)
Zavolali tedy odborníka - proutkaře. A tem měřil a zkoumal, až vyzkoumal.
Pod úlem je patogenní zóna, říkal proutkař. Posuň si úl o dva metry doprava.
A protože náš včelař poslechl, chová od té doby jen mírné včely. :-)))

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
> sebe. Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
> nedařilo.

0031613792781
AMSTERDAM,
THE NETHERLANDS.



CONFIDENTIAL BUSINESS PROPOSAL.

You may be surprised to receive this letter from me
since you do not know me personally. I am Sadu Madiga, the first son of Gadik Madiga,the most popular black farmer in Zimbabwe who was murdered in the land dispute in my country. I got your contact
through network online hence decided to write you.
Before the death of my father, he had taken me to
Johannesburg to deposit the sum of US8.6 million
(Eight million, Six Hundred thousand United States
dollars), in one of the private security company,
as he foresaw the looming danger in Zimbabwe this money was deposited in a box as gem stones to avoid much demurrage from security company. This amount was meant for the purchase of new machines and chemicals for the Farms and establishment of new farms in Swaziland.
This land problem came when Zimbabwean President Mr.
Robert Mugabe introduced a new Land Act Reform
wholly affecting the rich white farmers and some
few black farmers, and this resulted to the killing and mob action by Zimbabwean war veterans and some lunatics in the society. In fact a lot of people were killed because of this Land reform Act for which my father was one of the victims.

It is against this background that, I and my family
fled Zimbabwe for fear of our lives and are
currently staying in the Netherlands where we are
seeking political asylum and moreso have decided to
transfer my father’s money to a more reliable
foreign account. since the law of Netherlands
prohibits a refugee (asylum seeker) to open any
bank account or to be involved in any financial
transaction throughout the territorial zone of Netherlands, As the eldest son of my father, I am saddled with the responsibility of seeking a genuine foreign account where this money could be transferred without the knowledge of my government who are bent on taking everything we have got. The South African government seems to be playing along with them.

I am faced with the dilemma of moving this amount of
money out of South Africa for fear of going through
the same experience in future, both countries have
similar political history. As a businessman,I am
seeking for a partner who I have to entrust my
future and that of my family in his hands, I must let you know that this transaction is risk free. If you accept to assist me and my family, all I want you to do for me, is to make an arrangements with the security company to clear the consignment(funds) from their afiliate office here in the Netherlands as i have already given directives for the consignment to be brought to the Netherlands from South Africa.But before then all modalities will have to be put in place like change of ownership to the consignment
and more importantly this money I intend to use for
investment.

I have two options for you. Firstly you can choose
to have certain percentage of the money for nominating your account for this transaction. Or you can go into partnership with me for the proper profitable investment of the money in your country. Whichever the option you want, feel free to notify me. I have also mapped out 5% of this money for all kinds of expenses incurred in the process of this transaction.
If you do not prefer a partnership I am willing to
give you 20% of the money while the remaining 75%
will be for my investment in your country. Contact me
with the above telephone number or my E-mail address
while I implore you to maintain the absolute
secrecy required in this transaction.

Thanks, GOD BLESS YOU

Yours Faithfully,


Sadu Madiga.

Tak nevím jak tomu mám rozumět. Je to sebevražda nebo není ...
Nevidím problém ani v jednom - "nabít" si ústa lze s jakýmkoli počtem
včelstev,
záleží na odvaze a odhadu svých možností. Více včel může být jak vyšší
jistota návratnosti, tak i příčina většího zklamání.
Sám sem začínal se 4 - a v prvních 4 sezonach nepřišel ani o jedno včelstvo.
Každý rok bylo navýšení stavu. Dnes mám při práci 17 včelstev a předpoklad
je 25-30
Osobně bych opět volil minimálně první sezonu do 5 včelstev
Člověk na ně má více času - méně zkazí - jsou to také živé bytosti a utrápit
jich v případě chyby rovnou 10 ... no jak myslíte
Nevidím vážný důvod proč by 4 včelstva měly být málo - podívejte se ostatně
na statistiky !!!!!!!
A pak - se čtyřmi nám může někdo snáze pomoci a v případě ztráty určitě
někdo
nebude nějaký roj postrádat ( v rámci všech veter. pravidel )
Každopádně je důležité se na to připravit a vědět do čeho jdu ...

Martin

Chci založit včelařský kroužek při SŠ - pokud má někdo nějaké zkušenosti s
vedením kroužku ozvěte se ! Případně učitelé včelařství apod.





----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:45 AM
Subject: RE: Chci začít včelařit


> Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
> včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
> včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
> návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
> menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe včelstiev
> nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
> výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal
včeláriť
> len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov trvalo
> kým som z nich vyšľachtil dobré včely.
>
> Peter Malindžák
>
> -----Pôvodná správa-----
> Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
> Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Dátum: 22. január 2003 9:27
> Predmet: Re: Chci začít včelařit
>
>
> >zdravim,
> >zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
> >pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
> >vcelstev. jinak hodne stesti.
> >pavel hrabak
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
kolmo před česny méně místa neľ asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se vąak
můľe i
několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých dvou
oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné včelstvo,
které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu ( moľná ľe tam vyvěrá
právě ta geopatogenní zóna :-))).
Protoľe mám zahradu u domu, ta slouľí k rekreaci rodiny vč. vnoučat mám
včelín. Včelstva jsou soustředěna do malého prostoru a nepoletují po celé
zahradě, jak tomu bylo, dokud byla včelnicově pod stromy.
Zalétávání vlastních včel mi aľ tak moc nevadí, horąí je zalétávání cizích
včel a tomu nezabrání ľádné rozmístění mých úlů ( nebo by musela ta
cizí být tak 4km daleko).
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:33 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> krajních úlů takto včely zalétavají do těch více uprostřed. A to je důvod
> proč jsou vždy krajní úly slabší. Na okrajích to vžebrávání nefunguje.
Není

> 3. Geopatogenní zóny (Včelařství)
>
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Souhlasím, a jen pro doplnění tématu si dovolím přispět k diskuzi
zajímavostí:
Aľ čtyři včelstva v jedné zateplené bedně byl tzv. Dědův leľan. Posouváním
přepáľek a česnových klínů se dala oddělovat a spojovat včelstva jak sílila
do snůąky a prodávaly se oddělky. Bylo moľné odchovávat matky a postupně zas
k blíľící se zimě vytvořit čtyři včelstva. Medník byl za vąemi plodiąti
společný ( rámky 39x24 na studenou stavbu). Mezi medníkem a plodiątěm byla
asi 4cm tlustá přepáľka s mříľkou a na ni se věąela zadní ouąka plodiątních
rámků a přední ouąka medníkových. Popisoval to tuąím jeden horník jako
úspěąný úl do extrémně chudých snůąkových podmínek na hornických haldách
někdy ve dvacátých letech ). Mělo to být pohodlné, ale vyľadovalo to téměř
kaľdodenní zásah. Dnes by takový úl neobstál v ľádném z parametrů, které od
úlu vyľaduje moderní včelař. Podobný úl jsem před několika lety jen tak ze
zvídavosti zkouąel s rámky o rozměru 39x35cm. Zimuje se bez medníkových
plástů, místo nich krmné sklenice, po příchodu mrazů uteplení. Včelstvům se
ponechávají jen obsednuté plásty tak, ľe se včelstva zúľí a krajní se
přisunou k vnitřním.
- - - - česna
IIIII IIIII IIIII IIIII plodiątní plásty
IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIII medník

Podobných úlů bylo v minulosti mnoho, ne vąechny byly úplně ve vąem ąpatné.
Ale je to jako by si kaľdý vymyslel svou vlastní abecedu.

Kdybych dnes začínal včelařit ( a byl pln sil a zdraví ), asi bych volil
Optimal s velkými rámky v plodiąti ( nebo obdobu Langstroth), tři úly na
jednom stojanu asi 25cm nad zemí, ( česna východ, jih, západ ) stojany 1,5m
od sebe nepravidelně po pozemku, max. 30 včelstev na jednom stanoviąti.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Kristl Pavel <Kristl/=/oez.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 8:21 AM
Subject: RE: Chci začít včelařit


> plodiště společné -

Když jsem začínal, převzal jsem dva dvojité úly - jedna bedna, uprostřed
slabá přepážka. Medníky se nasazovaly odděleně. Vypadalo to pěkně, ale jen
jsem nabyl trochu vlastních zkušeností, úly jsem vyřadil z provozu, protože
zásah do jednoho ze včelstev podráždil sousední. Navíc byly těžké na
manipulaci. Když se v jednom včelstvu objevilo vápenatění, musel jsem
přestěhovat obě, abych úl vydesinfikoval, atd...

Pavel



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003

Zdravím přátelé,
chci dělat nové nastavky na rozšíření stavu včelstev a řeším problém. Mám "Tachováky", ale vyrábět nástavky uteplené je docela složité, nebo možná i zbytečné. Času není nazbyt. Krmím na 20kg zásob a více na zimu. Nástavky jsou klasika. 9 rámků 39x24 na studenou stavbu s 3 cm polystyrenem jako izolace. Nestačilo by udělat jednoduché nástavky s 25mm prken a tím by se na stejném půdorysu do nástavku vešlo 10 rámků.

Myslíte si, že by včelstva vyzimovala? (vyšší spotřeba zásob mě netrápí)
Počet rámků určitě stačí (Langstroth jich má také 10), ale jestli délka rámku 39 cm není málo? Zimuji zásadně ve dvou nástavcích.

Samozřejmě bych nejradši zkusil langstrothův nízký nástavek, ale finance zatím neumožňují (nový medomet atd).


Dále prosím o příspěvek majitele včelnic. Mám včelín a při postupném rozšiřování chovu se do něj za chvíli nevejdu. Zajímaly by mě vaše zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí, v bezsnůškovém období a podobně ve včelnicovém uspořádání? Ve včelíně zavřu dveře a od slídilek je pokoj.

Díky

Pavel Benda
Č.Budějovice

>
>
> Dále prosím o příspěvek majitele včelnic. Mám včelín a při
> postupném rozšiřování chovu se do něj za chvíli nevejdu.
> Zajímaly by mě vaše zkušenosti s odběrem medu v době slídění,
> při nepřízni počasí, v bezsnůškovém období a podobně ve
> včelnicovém uspořádání? Ve včelíně zavřu dveře a od slídilek je pokoj
.

Pokud to jde, tak vytáčet včelnici, když to přestane jít tak do včelína.
Pokud nemám včelín tak vytáčet nebo do hospody. Obecně se dá říct, že
možnosti vytáčení na včelnici jsou výrazně omezenější.

S pozdravem

Lněnička

> ... udělat jednoduché nástavky s 25mm prken ...
> Myslíte si, že by včelstva vyzimovala?

Přítel Kolomý ze Starého Města u Bruntálu má včelstva právě v takovýchto nástavcích, podle jeho slov - nemá problémy.
Já to ve třech těchto úlech taky zkouším a protože s jinými nástavky nemám vlastní srovnání, zdá se mi vše v pořádku. Do nástavku se vejde 11 rámků 39*24.
Pavel

> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
v síle při 3 nástavcích málo!

Ak zvolíš správne úle (poskytujúce matke dostatok priestoru) a správny
systém včelárenia nebudeš mať žiaden časový problém. Ja mám včely pri
Košiciach a pracujem v Bratislave a s 25 včelstvami nemám problémy. Používam
11 rámikové úle (40*27) a na 1 rodinu 3 nadstavky (plodiská izolované a
medníky neizolované). Okrem toho v 2. roku matkám strihám krídla akonáhle
natiahnu prvý matečník, prípadne ak som s nimi nespokojný. Takže som napr.
minulý rok nemal ani 1 roj (aspoň som nezaznamena žiaden úbytok ako po roji
a vymenil som väčšiu polovicu matiek. V podstate okrem prvej jarnej
prehliadky a zimného kŕmenia bola každá moja návšteva včelnice spojená s
točením (priemer 61 kg). Bol čo sa týka počasia zlý rok, takže ten výnos som
mal o niečo nižší ako rok predtým, ale zo skúsenosti sa mi zdá, že menší
počet zásaho včelám ešte viac vyhovuje.

Peter Malindžák


-----Pôvodná správa-----
Od: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 23. január 2003 20:22
Predmet: Re: Chci začít včelařit


>Tak nevím jak tomu mám rozumět. Je to sebevražda nebo není ...
>Nevidím problém ani v jednom - "nabít" si ústa lze s jakýmkoli počtem
>včelstev,
>záleží na odvaze a odhadu svých možností. Více včel může být jak vyšší
>jistota návratnosti, tak i příčina většího zklamání.
>Sám sem začínal se 4 - a v prvních 4 sezonach nepřišel ani o jedno
včelstvo.
>Každý rok bylo navýšení stavu. Dnes mám při práci 17 včelstev a předpoklad
>je 25-30
>Osobně bych opět volil minimálně první sezonu do 5 včelstev
>Člověk na ně má více času - méně zkazí - jsou to také živé bytosti a
utrápit
>jich v případě chyby rovnou 10 ... no jak myslíte
>Nevidím vážný důvod proč by 4 včelstva měly být málo - podívejte se ostatně
>na statistiky !!!!!!!
>A pak - se čtyřmi nám může někdo snáze pomoci a v případě ztráty určitě
>někdo
>nebude nějaký roj postrádat ( v rámci všech veter. pravidel )
>Každopádně je důležité se na to připravit a vědět do čeho jdu ...
>
>Martin
>
>Chci založit včelařský kroužek při SŠ - pokud má někdo nějaké zkušenosti s
>vedením kroužku ozvěte se ! Případně učitelé včelařství apod.
>
>
>
>
>
>----- Original Message -----
>From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Wednesday, January 22, 2003 9:45 AM
>Subject: RE: Chci začít včelařit
>
>
>> Začať s 15 včelstvami je vcelku správne, lebo tu je predpoklad, že to
>> včelárenie dlhšie vydrží (pri malom počte včelstiev je vždy riziko, že
>> včelárenie neprežije prvú zimu) a samozrejmä je predpoklad rýchlejšieho
>> návratu vložených investícií. V súčasnosti sa naozaj neoplatí včeláriť s
>> menej ako 10 včelstvami. Treba si len dať pozor, aby si pri kúpe
včelstiev
>> nakúpil dobré, t.j. zdravé, neútočné, nerojivé rodiny s dobrými mednými
>> výnosmi (resp. odložence z týchto rodín). Ja som napríklad začínal
>včeláriť
>> len živelným chytením 5 rojov počas jedného leta a potom mi 7 rokov
trvalo
>> kým som z nich vyšľachtil dobré včely.
>>
>> Peter Malindžák
>>
>> -----Pôvodná správa-----
>> Od: Pavel Hrabak <hrabakp/=/aquatest.cz>
>> Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
>> Dátum: 22. január 2003 9:27
>> Predmet: Re: Chci začít včelařit
>>
>>
>> >zdravim,
>> >zacinat rovnou s patnacti vcelstvy pokladam temer za sebevrazedne, najme
>> >pokud chces vcelarit pri zamestnani. za rozumny pocet bych povazoval 3-5
>> >vcelstev. jinak hodne stesti.
>> >pavel hrabak
>>
>
>
>---
>Odchozí zpráva neobsahuje viry.
>Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
>Verze: 6.0.443 / Virová báze: 248 - datum vydání: 10.1.2003
>
>

Zdravím všechny!

Odběr medu na včelnici:
Včelařím se 70 včelstvy v kombinovaných nástavkových úlech (vysoké "plodiště" a polorámky v "medníku"). Se včelstvy kočuji a stavím je přímo na zem. Při medobraní odebírám postupně od každého včelstva jen jeden polonástavek. Včely z rámku sklepnu přímo na zem před úl. Odkládám je do prázdného nástavku položeném na sousedním úle s očkem dozadu. Pouze při posledním medobraní musím pomocný nástavek zakrývat dekou z koberce (vítr ho neodfoukne) abych zabránil slídění. Po uzavření úlu naplněný nástavek odnáším na vůz za autem který celý přikrývám igelitovou plachtou. Včely jdou za světlem nahoru a nemohou ven z pod plachty a nepřivedou další slidičky. Teprve před odjezdem plachtu strhnu a včely z ní vyklepám. Med vytáčím v klidu doma za zavřenými dveřmi.

Polorámky v medníku:
Polorámky na první pohled komplikují práci s větším množstvím díla, ale mají tolik výhod, že je upřednostňuji.
Jsou lehčí, snadno se z nich sklepnou včely jednou ranou do ruky držící rámek, případný plod na rámku zabrání vytočení pouze malého množství medu, med v polorámku je buď zralý nebo nezralý (žádné napůl), mohou být postaveny velmi subtilně (nejsou tak zatíženy), stavba v něm má mnohem větší tuhost než na velké ploše, malá výška rámku umožňuje snadnou manipulaci uvnitř úlu (snadno se vyjímají), rozšiřování včelstva nezpůsoboje takový teplotní šok jako u vysokého nástavku, .....

Nástavky bez uteplení:
Používám polystyrénové nástavky (3cm), nejen, že jsou dostatečně teplodržné, ale i lehké pro manipulaci s celými nástavky. O uteplení bylo již mnoho napsáno, ale bylo vždy porovnáváno s americkým včelařením. Tam však chovají italskou včelu, která dosahuje podstatně většího zimního hroznu. Proto také jejich úly mají délku horní loučky 45cm. Naše kraňka, ať se snažím sebevíce neobsadí více jak 7 meziplástových uliček. Neobsazené plásty v zimě trpí plísní a proto rozhodně nepovažuji za rozumné používat více jak 9 (max 10) plástů. Menší zimní hrozen jistě vyžaduje lepší uteplení. Včelařím v ranné snůškové oblasti a proto podporuji plodování v březnu uteplením úlů.

Matky v nástavkových úlech:
Protože včelařím bez mřížky a matky nijak v plodování neomezuji, je jasné že nemají zdaleka takovou životnost (dříve se vykladou) jako v malých úlech. Je proto nutné matky každým rokem vyměňovat. Tvořím jarní plodové oddělky a to spolu s mladými matkami omezuje rojovou náladu natolik, že se o roje nemusím starat.

Všem zdravé a úspěšné včelaření v novém roce!
Jindra

On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu nad uly (jak uz
jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).
Urcite se to hodi na stabilni stanoviste. Vedle toho mam chaticku na staceni
medu a nejnutnejsi veci.
Clovek prece jen taky musi uskladnit nekde dalsi potreby. A kdyz bydlim v
panelakovem byte, tak to ani jinak nejde.
Tu strechu proto, ze clovek precejen obcas potrebuje delat zasahy, v den kdy
nejsu optimalni podminky. Napriklad pri chovu matek se nektere vykony proste
musi provest.
A pokud par dnu stale prsi , jako treba letos, tak potom prsi za krk a do
ulu a to urcite nen prijemne.
Urcite uly a zariceni vydrzi dalko dele, coz je tez urcita navratnost
investic a uly nemusi mit tak neprodysnou strechu.
Arnost
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 10:05 PM
Subject: Re: Umisteni uuluu


On Thu, 23 Jan 2003, [windows-1250] Arnošt Hrdina wrote:

...
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
...

Zacal jsem take v takovem vceline - predni strana jen s otvory pro cesna,
uvnitr rada Budecaku a na nich Moravske univerzaly. Problemy pri praci
jsem mel stejne, jak jsi popisoval.

Predni stenu vcelina jsem zcela zrusil a nechal jednu radu nastavkovych
ulu s dostatecnymi mezerami mezi uly pro manipulaci s nastavky. Jedina
funkce vcelina, ktera zustala, je strecha - uly tolik netrpi povetrnosti.

Stavba vcelina se mi tedy jevi jako zbytecna investice, nejvyse snad
nejaky jednoduchy pristresek. Pro volne lozene uly v terenu je treba navic
vyresit jen dostatecne odolne viko (coz je urcite levnejsi nez vcelin).
Pritel Kolomy to resi tusim viky z plechu s polystyrenem jako tepelnou
izolaci uvnitr.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Stává se, že některé včelstvo více přitahuje včely ze sousedních úlů. Tím by
se dala uvedená malá záhada vysvětlit. Svědčí o tom i jedna následující
zkušenost:
Před několika lety jsme kvůli jednomu pokusu značili čerstvě vylíhlé včely,
líhnuté doma v úlu, tedy byly po své matce. Bylo to krajní včelstvo z 8 v
malém včelínku. Po dvou a třech týdnech jsme tyto včely potřebovali vychytit
na měření rozvoje vaječníků a hltanových žlaz. V úlu jich ale bylo dost
málo. Jenže - při prohlídce sousedních včelstev těchto označených včel bylo
hodně v úlu sousedním - bylo to včelstvo velmi silné a přineslo hodně medu.
Mj. z toho plyne, že ne každý výnos dosažený včelstvem je důsledkem jeho
dobrého genetického založení! Vysvětlení může být takové, že matka
prostřednictvím svého feromonu byla pro okolní včely více atraktivní než
jejich vlastní matky. Nezáleží to jen na množství mateřího feromonu, jak se
to někdy zjednodušeně vysvětluje. Včelám, tak jako nám lidem, některé vůně
jsou příjemnější a jiné méně.
I kvůli tomu, co jsem popsal, je výhodnější včelnicové rozmístění úlů po
skupinkách, na členitějším prostoru (stromy, keře, dům apod).

Květoslav Čermák


> Ve včelíně se zalétlé včely více soustřeďují do krajních úlů a pokud mají
> kolmo před česny méně místa než asi 5m ( stromy, oplocení ) tak víc včel
> zalétá do úlů ve směru letového koridoru podél česen ( jeho směr se však
> může i několikrát za sezonu změnit). Tomuto vlastnímu poznatku u mých
> dvou oboustraných včelínů ( čtyři česnové stěny ) se vymyká jediné
> včelstvo, které ač je přesně uprostřed, tak dává nejvíc medu.

Vcelarim v kombinovanem ulu (system dadant) a mam problemy zvednout
plne polonastavky. Neni vcelareni v Tachovacich uz tak sportovni
zalezitosti? Natoz pak kdyby mely jeste o ramek vice.

Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz
prekonanou zalezitosti a radeji bych volil cestu jineho ulu s jinym
poctem ramku a s jinou ramkovou miru nez vylepsovani Tachovaku.

Kuba


Dne 24. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
> Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
> Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
> Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční včelstvo
> v síle při 3 nástavcích málo!
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit lednovy VYPRODEJ TELEFONU! Alcatel 311 za 1.577 Kc <http://www.oskarmobil.cz/handsets/handset.php>

Sám jsem už zrušil již přední stěnu včelína ve kterém původně byly
budečaáky a nahradil jsem je tako stěnnými a je to vlastně jen zstřešená
včelnice pro přecovávání nářadí a souší přes zimu, nemusím to nikam odvážet.
Zbytek stojí venku na kozách. Je to podle mne praktyčtější jak to někam
uklízet.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 23, 2003 11:26 AM
Subject: Re: Umisteni uuluu


> Já osobně jsem obhospodařoval a vlastně z části stále obhospodařuji včely
ve
> včelíně zděděném po otci (menší zásahy dělá bratr, protože je to pro mě
> daleko).
> Jsou tam Mor.universály .
> Je fakt, že úly (až na česna vystavená povětrnosti) jsou zachovalé. Zvenku
> po 30 letech jako nové.
> Ale vysledoval jsem pár velice závažných závad, které si otec zřejmě při
> stavbě neuvědomil.
> Přední část včelínu je celá zašalovaná a to dvojitým bedněním. Pro každý
úl
> je ponechaný pouze česnový otvor. A úly jsou přiražené až k obložení
> (šalování).
> A úly jsou v řadě těsne vedle sebe.
> To má za následek, že pokud chci zvednout medník, což v tomto systému
občas
> musím, když chci přeložit plod do medníku, (obměna díla a protirojová
> opatření), tak musím zvednout medník, který může mít při 11 rámcích kolem
> půl metráku, ale to je další problém spíš tohoto úlu. Navíc v tomhle
> rozmístění není za co chytit, protože je volná jen zadní stěna. Takže se
mi
> párkrát stalo, že se mi medník smeknul v ruce a padnul na úl.
> Nejhorší situace je v rozích včelínu.
> Jelikož je včelín koncipován svojí výškou pro dvě řady úlů nad sebou, měla
> další řada ležet na dvou trámech z nichž ten vzdálený od stěny překážel v
> manipulaci v medníku. Měl jsem od něj na hlavě dost boulí, nehledě na to,
že
> mi stále shazoval klobuk. Už jsme ho odřízli :o)! Žádná druhá řada nebude.
> Pokud by se v takovém včelínu včelařilo s nástavky, tak můžu zapomenout na
> očka a manipulaci s horními nástavky, zimování oddělku nad včelstvem a
> spoustu dalších výhodných technologií.
> A to nemluvím o věčném problému s dostatkem světla a odlétáním včel -
> speciálních oknech.
> Když už bych něco podobného stavěl, tak bych pokud možno prostor před úly
> vůbec nešaloval.
> Pokud bych to už ale chtěl udělat pro shora přístupné úly (zřejmě to mělo
> smysl ten, že se zamezilo létání včel do prostoru včelína od česen), nebo
> nástavky, tak musí být vpředu před česenem dva trámky! Spodní by mohla být
i
> širší deska, tvořící letáky a horní by měla udělat vpředu distanc pro
> vsunutí rukou před medník, aby nebyl úl nalepený na přední stěnu.
> Ovšem použitelnost oček není podle mého názoru při zašalované přední stěně
> jednoduše řešitelná (ikdyž v časpisu Včelár, jsem jedno dosti komplikované
> řešení našel).
> Asi by si měl člověk odpovědět na otázku, z jakého důvodu vlastně včelín
> stavět. Podle mě ho včely nepotřebují a včelař po čase zjistí, že to není
> ideální a kromě toho, že může pracovat za nepříznivého počasí (efekt a
> vhodnost takového zásahu je diskutabilní), tak to mnoho výhod nepřináší.
>
> V žádném případě bych ale nedělal baterie úlů (myslím úl pro více
včelstev)!
> To také otec měl (koupil to se včelami když jsme začínali) a také jsme se
> toho zbavili. Bylo to dělané do včelínu, kde byly vespod Budečáky a na tom
> byla postavená tahle baterie. K tomu byl pro každé včelstvo medník už
> jednotlivě. Ale při nasazování byly problémy se spasováním. Musí to být
> poměrně přesné.
> Nedoporučuji to! Když to porovnám s prací v nástavcích, tak bych kromě
možná
> jednodušší výroby nedal vzhledem k manipulaci se včelami takovému úlu ani
> bod. Když vám zůstane jedno oddělení prázdné, tak to stejně musíte dohánět
> zateplováním volných tenkých přepážek uteplivkami.
> Podle mě je lepší technika zimovat oddělky nad mezidnem nad produkčním
> včelstvem. Ale to zatím chystám. Zatím zimuji rezervní menší pozdní
oddělky
> v dobře uteplených MUniv.
>
> Osobně jsem koupil vlastně nádavkem s pozemkem včelníky.
> Další problém! Je v tom téměř to stejné, jako ve včelíně a navíc některé
> výhody včelínu se ztrácejí.
> Klasické včelníky, jak se dříve stavěly jsou na naše plemena včel podle mě
> nízké.
> Navíc je zepředu opět šalování, takže už očko druhého nástavku (plodiště )
> je za šalováním.
> Mám v nich Tachovské úly po 9 rámcích a v plném rozvoji včelstev jsou
podle
> mě 3 nástavky na dobrá včelstvo málo a víc do toho včelníku nedám. Takže
> intenzívně oddělkuju. Ale to není řešení , když bych rád, aby ještě byly
> včelstva nějaku dobu v síle, když je snůška. Jenže bych pak honil roje po
> lese.
> Takže se chystám vyrobit kovové podstavce a zodolnit strůpky úlů a
postavit
> úly pod širé nebe!
>
> Vůbec nejlepší je zastřešená včelnice, jakou jsem viděl u přítele Přidala
v
> Brně na Zemědělské vysoké škole. Určitě je to mnohem levnější, než včelín.
A
> vypadá to hezky.
> Je to něco jak zastřešená pergola. Nosná konstrukce z dřevěných trámů a na
> nich světlopropustné panely. Myslím, že ten zastřešený prostor je široký
3m,
> takže neprší na úly , takže určitě u déle vydrží a je tam dost prostoru
pro
> pohodlné chození za úly. (Možná se ozve sám se svými zkušenostmi :o) ).
>
> Zaměřil bych se víc na komfort medometu - medárnu. A taky na skladovací
> prostory.
> Tím víc by mi možná zbylo financí na pracovnu s kanapíčkem a klídek po
> záslužné práci :o)!
>
> Hezký dne a úspěšný rok.
>
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 23, 2003 7:30 AM
> Subject: Umisteni uuluu
>
>
> :>Já nevím možná je to hloupost, nikde jsem to neviděl, ale to
> :>teplo, ten
> :>princip se využívá dávno- třeba včelín..
>
> Já jeden takový trojnásobný úl s přepážkama dostal.
> Brzy jsem pochopil proč byl zadarmo.
> Je to nepraktické na manipulaci, umístění, atd. Kvůli teplu to má malý
> význam.
> Když se začneš vrtat v jedněch, další se zatím naštvou.
> Takové monstrum se i špatně likviduje.
> -----
> Mě vrtá hlavou jiná věc.
> Vloni na zájezdu př. Kolomý brojil proti včelínu.
> Jeho krásný (prázdný) včelín označoval za největší chybu.
> Nejlépe je umístit včely do terénu, s česny na různé strany, a kus od
sebe.
> Tam se jim prý nejlépe daři.
> A v posledních překladech je také článek, který to potvrzuje.
> Také je tam něco o geopatogenních zónách a umístění včelstev.
> Nevíte o tom někdo něco víc, nějaké zkušenosti.
> Já to samozřejmě letos zkusím.
> Zatím mě tahle informace zchladila touhu po pěkném včelínu.
> Zaznamenal jsem zkušenost, že v krajním úlu v řadě se včelám nějak
nedařilo.
> Eman
>
>

Zdravim pritomne

Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo povinna
osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na
snizeni poctu varoa kyselinu mravenci.
Rad bych se dovedel:

Dotaz 1.
Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Dotaz 2.
Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
Formidolu.

Zdravim

Jarda


mailto:valsora/=/email.cz

Jsem hrozně rád, že se tato konference najednou probudila k životu, že je tu najednou spoustu témat, k diskusi, to je prostě super. Čtu to jedním dechem a taky chci poděkovat všem, co se vyjádřili k mému problému, že bych rád začal ko
nečně pořádně včelařit a věděl, že jsem jedním z vás.A že si můžu říkat včelař.

Tady ten příspěvek je spíše k zamyšlení, ale je dlouhý, proto se omlouvám všem,kteří nechtějí číst nic takového, tak prostě nemusí, ale ti co chtějí,tak je žádám, aby
se vyjádřili , třeba na můj osobní mail, aby nezatěžovali konferenci,děkuji. Mám rád zpětnou vazbu, i kritiku, všechno z čeho se člověk může poučit.

Děkuji

Vodička

Medomety po roce 2004

Dnes, v době která přichází, v souvislosti se vstupem do EU se budou muset čeští i slovenští včelaři zamyslet nad svou technologií vytáčení. Tohle se týká především komerčních provozů a včelařů s vyšším stavem včelstev.

U menších zájmových včelařů se situace příliš nezmění, nicméně vhledem k tomu, že někteří včelaři své přebytky medu prodávají také prostřednictvím různých výkupců medu, budou se i na ně postupně zvyšovat nároky na kvalitu medu. Medomet by něměl být v žádném případě z pozinkovaného plechu nebo ošetřen závadnou barvou, jak se bohužel někdy i stává. Přípustné je pocínování nebo potravinářská barva, ale toto řešení není kompletní, není trvalé svou životností a navíc opravovaná konstrukce starých dříve vyráběných medometů má mnohdy spoustu obtížně čistitelných míst, které jsou z hlediska hygieny nepřípustná. Jsou možné použít i různé schválené plasty jako materiál pro medomety, všeobecně je lépe ale použít nerezové materiály, takový je trend současné sjednocující se Evropy.

V souvislosti s požadavkem ekologicky čistých potravin se vyvíjí tlak na prvovýrobce ( tj. včelaře ), aby vytáčel a skladoval med v nezávadných zařízeních. Mnohdy je to obtížné splnit a určitě není možné vyhovět všem předpisům, některé
( a to si přiznejme ) nemají ani rozumný základ. Stále bude docházet k určitému obcházení předpisů, ale nerezové medomety by měly být přece jen již součástí vybavení každého včelaře. A to z mnoha důvodů.

Hlavně pro komerční provozy a vyšší stavy včelstev přichází jiná doba, doba změn.
Vše se velmi rychle mění , se vzrůstajícím tlakem ze zahraničí se mění i naše zákony.
Pro výrobce medometů i pro jejich uživatele.

Obchodník- výkupce medu si kvalitu medu musí pohlídat ve svém vlastním zájmu. Bude muset vyvíjet svým způsobem tlak na včelaře. V mnoha provozech se vytáčí pracným způsobem, chybí automatizace, nicméně na kvalitě medu se to nepozná.
To je v pořádku z hlediska obchodníka s medem. Je to v pořádku i pro nenáročného včelaře, dělalo se to tak odjakživa , co jeho paměť sahá.

Včelař- měl by připravit kvalitní med pro obchodníka nebo pro své maloodběratele a k tomu potřebuje odpovídající vybavení svého provozu.
Nový vznik komerčních provozů nebo jejich obnova si vyžaduje už jen z titulu toho, že jsou komerční - rozvahu nad hospodářským výsledkem a produktivitou práce i nad novými předpisy.

Výrobce medometů- ten se musí přizpůsobit a stejně jako včelař i on to nemá lehké, finanční investice hrají v tomto případě velkou roli. Hlavní je problém v individuální výrobě, která pramení z odlišnosti názorů včelařů, v rocích jejich praxe a zažitých věcí a léty budovaných výchozích podmínek včelařského vybavení, počínaje umístěním včelstev a rámkovou mírou konče. Toto vše má vliv na konstrukci medometu a tím i na způsob výroby- individuální výroba se prodražuje, seriová slevňuje. Aby výrobce našel tu střední cestu, musí vyhovět všem a nemůže si dovolit za těchto podmínek pouze seriovou výrobu. Tato situace je ale celoevropská, proto ceny medometů v EU jsou výrazně vyšší než v tuzemsku i když i domácí medomety jsou na naše poměry velmi drahé, stále se vyplatí koupit medomet domácího výrobce.
Také uvažme otázku servisních možností ( v sezoně když se něco přihodí, jak rychle vyřídíte reklamaci v zahraniči ? ) Díky vynikajícímu vztahu mezi Českou a Slovenskou republikou, která pramení ze společné historie můžeme považovat i nadále tento stát za společný, alespoň v tom smyslu, že si oba národy mají k sobě velmi blízko.

Pro včelaře je to velká investice, která se však může v závislosti na provozu vrátit i za jeden nebo dva roky. Spoustu včelařů trápí však jiné problémy, s úly, s rámkovou mírou, novými způsoby práce se včelstvy, s odvíčkováním atd.
Medomety jsou tak trochu u většiny včelařů na posledním místě. Nezbývají finance nebo převládá názor, že proč si pořizovat medomet, pro pár dní v roce. Když to vždycky nějak se udělalo. Početnější rodina zvládne výkon poloprofesionálního automatického medometu také. Ne však do velkých provozů, tam by měla být situace přece už jen odlišná, je to přece již více než jen zájmová činnost, tam již jde o ekonomiku a také o související hygienické předpisy schválených provozoven.

Jak se budou vyvíjet ceny medometů po roce 2004 ? Těžko odhadnout. Pravděpodobně změna nepřijde hned. Pokud ale režie a výchozí podmínky výrobce neunesou tlak právních předpisů, které se výrazně zpřísní, dojde buď ke zdražení nebo se firma vydá jiným směrem, lukrativnějším, v horším případě zkrachuje. Také se může stát, že upředností zahraniční vývoz, přece jen v Evropě je výrazně vyšší procento včelařů, pro která se dá vyrábět v kompletnějších seriích. V tomto jsou trochu dál než my. Jsou zvyklejší na seriovou výrobu, hlídají si daleko lépe produktivitu své práce- typickým příkladem je Německo.
Ale ve všech případech to může vést pouze a jen ke zdražení výrobku. S uvolněním trhu a sjednocením hranic do společného celku se cenové rozdíly budou vyrovnávat. Jak cena práce, tak cena výrobků.

Máme obrovskou výhodu, že například Německo je největším dovozcem medu na světě a máme ho za rohem. Jejich včelařství není tak dobré jako naše, protože kdyby tomu tak bylo, zvládli by svou produkci medu sami, takhle musí dovážet.
Ono je to také o propagaci vhodnosti užívání včelích produktů , ale to vše s tím úzce souvisí. Já si myslím, že se nemáme čeho bát a máme velké šance uspět v EU co by včelaři i výrobci potřeb pro včelaře.


Jaroslav Vodička

Nebylo by jeednoduší přivést ke včelám medomet a nějaký stan.

pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 8:18 AM
Subject: RE: Nástavky bez utepleni ; Odběr medu na včelnici


> ... zkušenosti s odběrem medu v době slídění, při nepřízni počasí ...

Popíšu, jak to dělám já, zatím s pěti včelstvy, takže to určitě nebude
nejvhodnější metoda pro včelaře s větším počtem včelstev.
Ometu včely z rámku, přendám ho do připraveného nástavku, přikreju. Ometu
včely z druhého rámku, přidám do nástavku, přikreju, ... Pak ten naplněný
nástavek odnesu o kus dál a pokračuji do dalšího nástavku. To je jedna z
prací u včel, kdy si bez výjimky beru klobouk, džíny a větrovku (tu žihadlo
nepropíchne) a poletujících včel si prakticky nemusím všímat.
Když už v úlech není co vzít, opakuji postup s ometáním stranou od úlů. To
už zbydou v nástavcích jen rámky s medem bez včel. Vytáčím v koupelně.
Na jaře budu mít další včelstva na včelnici u lesa, dost z ruky. Taky se rád
nechám poučit, jak postupovat efektivněji, abych z této vzálenější včelnice
jenom odvezl domů nástavky s medem.
Pavel

Dne 24 Jan 03, v 9:54, Hykel Jaroslav napsal(a):

>
> Zdravim pritomne
>
> Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
> varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo
>povinna
> osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na

> snizeni poctu varoa kyselinu mravenci. Rad bych se dovedel:
>
> Dotaz 1.
> Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.

Maji ho ve vetsine vcelarskych prodejen.

>
> Dotaz 2.
> Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> Formidolu.

K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.

Jirka

Dnes jsem dokončil testování regulace pro A pohon. Už to nemusí být počítač, je to krabička jako pro B pohony, akorát je připojená k měniči frekvence. Pro odpůrce počítače tedy dobrá zpráva. Ten kdo bude v budoucnu tuto regulaci používat, tak ji může použít konečně i k dalším strojům své domácí dílny. To šlo i dřív, ale o 50 % složitěji. Vše je bezvadně kryté proti nečistotám. Cenu to nezvýšilo. Nová regulace je již pro tuto sezonu.

Vodička

Ten letak k formidolu se vsemi informacemi najdes tady:

http://www.beedol.cz/files/Formidol_CZ.rtf

Jirka

Vytáčení medu delám asi 70 metrů od včelnice,ale jenom když je snůžka pozdeji s medovicovým medem už to není možné.vše se odehrává ve velkém stanu a se včelami není žádný problém. I já si rád nechám poradit jak to dělat v pozdějším období.děkuji

Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá vytáčení medu již 4.5.02

Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
(bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
papírově.



Pavel Mach

Tak zvlastni to zase neni, ja jsem vytacel poprve 12.5., a prumer na 9
vcelstev jsem mel 50 kg za sezonu. U mne byl rok 2002 nadprumerny.
Martin

----- Original Message -----
From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
Subject: Jaký byl rok 2002?


> Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce
> 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá
vytáčení
> medu již 4.5.02
>

:>K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
:>nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
:>kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.
:>
Najdes to na strance:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

:>Dotaz 2.
:>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
:>Formidolu.
Odhaduju, ze se ptas proto, ze si chces sehnat kyselinu, abys to leceni
delal levneji. Nedelej to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na
prislusenstvi, a muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky
poslou obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem.
Eman

Jeden malý poznatek, v neděli jsem odebíral měl. Mezi včelstvy
umístěnými volně a v kočovném voze byl podle množství a rozvrstvení měli
jv průměru rozdíl tak týden ve vývoji ve prospěch kočovného vozu.
Pravidělně tomu odpovídá i rozdíl v medném výnosu. Pravděpodobně mě za
tento názor přívrženci neuteplených úlů a výhradně včelnicového umístění
ukřižují.

S pozdravem

Lněnička

Dosky sa daju kupit na dobierku v VUVč v Dole. / bez lekarskeho predpisu /
Jedna doska obsahuje 40 ml 85% kyseliny mravčej. Presný návod na použitie
je v priloženom letáku.
Použil som kyselinu / mravčiu / už dva roky po agatovej znaske a je pravda,
ze znizila pocet kliestikov asi o 50 %, cim vcelstvam zabezpecila zdrave
prezitie do letneho prip jesenneho liecenia. Kyselina okrem toho posobi
proti zvapenateniu, kt. po prelieceni zmizlo.

Matej

> :>Dotaz 2.
> :>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje
> jedna deska :>Formidolu. Odhaduju, ze se ptas proto, ze si
> chces sehnat kyselinu, abys to leceni delal levneji. Nedelej
> to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na prislusenstvi, a
> muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky poslou
> obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem. Eman
>
A nejlepší je, když si je objedná celá ZO společně, pak v loňském roce a
s velkou pravděpodobností i letos získají docela zajímavou slevu na
ceně.

:)

S pozdravem

Lněnička

:>Kyselina okrem toho posobi
:>proti zvapenateniu, kt. po prelieceni zmizlo.
:>
:>Matej

A porovnaval jsi to trochu objektivne? Pochybuju, ze jsi na stejne
"zvapenatele uly" na polovinu dal Formidol a na polovinu ne. Trochu to asi
pomaha, ale neprecenoval bych to.
Ja se zvapenateni zbavil vymenou matky a vymenou a dezinfekci podlozek.

Eman

zdravím,
převážel jsem včelstva mezi okresy asi před 10 lety, ale myslim, že se mnohé nezměnilo: je potřeba povolení okresní veterinární správy z okresu, kam jsou včelstva převážena. ta povolení vydá na základě zprávy (příznivé )o nákazové situaci původního stanoviště, kterou vydá veterinář původního okresu. není radno si s tím nějak zahrávat, sankce za porušení těchto předpisů jsou velké. v mém případě byly všechny papíry vyřízeny za několik málo dní.
pavel hrabák
----- Original Message -----
From: Machovi
To: vcely/=/v.or.cz
Sent: Sunday, January 26, 2003 4:47 PM
Subject: Převoz mezi okresy


Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi (bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité papírově.



Pavel Mach

Letos jsme zkouseli lecit formidolem. Vysledky byly, ale vcely to dost
tezko nesly, hodne je to rozrusilo, zmenily chovani a spousta jich lecbu
neprezila. Je tezke myslim ze pri dodrzeni navodu, ktery je prilozen k
deskam, ze kyselina odparuje prilis rychle. Lepsi by mozna bylo nektere
otvory prelepit a odlepovat je postupne.
Jsem vdecna za kazdou radu
S pozdravem vcelarka Dorotka :-)

udělal jsem překlep, tak to opravuji, možná si toho ani nikdo nevšiml, ale článek stejně nebyl do diskuse, ale jen k zamyšlení, téma je probráno.

oprava- německé včelařství není tak dobré jako naše- to je blbost, chtěl jsem napsat německá produkce medu nedostačuje a tak se musí dovážet a že je výhoda, že je blízko.

Vodička

S tím souhlasím!
Zatím mi vąak nedostatek prostředků brání přejít na Langstroth či
modifikovaný Langstroth, coľ mám do budoucna v úmyslu.

----- Original Message -----
From: "Jakub ©merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 7:21 PM
Subject: Re: úly Tachov


Vcelarim v kombinovanem ulu (system dadant) a mam problemy zvednout
plne polonastavky. Neni vcelareni v Tachovacich uz tak sportovni
zalezitosti? Natoz pak kdyby mely jeste o ramek vice.

Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz
prekonanou zalezitosti a radeji bych volil cestu jineho ulu s jinym
poctem ramku a s jinou ramkovou miru nez vylepsovani Tachovaku.

Kuba


Dne 24. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Když už jsme u těch Tachováků tak ještě jedna zkušenost.
> Mám pocit, že jsou na dnešní včelstva moc malé.
> Když už bych je stavěl, tak bych je dělal na 10 rámků.
> Klasický (uteplený) Tachovák je na 9 a to je podle mě na produkční
včelstvo
> v síle při 3 nástavcích málo!
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit lednovy VYPRODEJ TELEFONU! Alcatel 311 za 1.577 Kc
<http://www.oskarmobil.cz/handsets/handset.php>

Okres sem, okres tam, povolení musí být při přesunu mezi jednotlivými
katastry obcí.

S pozdravem

Lněnička

-----Original Message-----
From: Machovi [mailto:machovi/=/softech.cz]
Sent: Sunday, January 26, 2003 4:47 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Převoz mezi okresy



Zdravím všechny.

Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
(bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
papírově.



Pavel Mach

O úlech Langstroth taky uvažuji (a nejenom o nich)a stále nevím jakou výšku rámku zvolit, abych nemusel mít dva druhy (nízký a vysoký), chtěl bych nějaký kompromis mezi vysokým plodištěm a nízkým medníkem, pokud máte nějaké zkušenosti, ať už negativní nebo pozitivní se s nimi.
Ještě jedna věc mi zaráží, většinou doporučují aby nástavek byl čtvercový (např. Optimal), ale Langstroth má obdelník (515x425).
Nyní mám včelstva na třech rámcích (39x24, 39x30 a 37x30) a chtěl bych to nějak sjednotit.

                                                               Míra Fišar



S tím souhlasím!
Zatím mi však nedostatek prostředků brání přejít na Langstroth či
modifikovaný Langstroth, což mám do budoucna v úmyslu.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

:>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>mala a na mednik je velka. Zda se mi, ze Tachovaky jsou jiz

Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly, tak se
vcelari dobre. Museji byt dobry vcely (a vcelar taky). Ty si s tou mirou
poradi.
Az bude muj hlavni problem ve vcelarstvi ramkova mira, tak na to se tesim,
to budu spokojeny vcelar.
Eman

Prevazel jsem vcely minuly rok ze Svitav do Brna. Uz si to moc
nepamatuji, ale nijak slozite to nebylo. Jen jsem volal na veterinu v
Brne nahlasil z odkud kam vcely prevazim a kolik jsem mel minuly rok
roztocu ve spadu. Za nekolik dni jsem tam volal znovu a veterinarni
pracovnik mi rekl, ze je muzu preves. Mam dojem, ze rikal, ze papiry
si poslou veterinari mezi sebou. Presne instrukce jak mam postupovat
a na koho se obratit jsem ziskal od nekoho z vedeni nasi ZO.

Kuba

Dne 26. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím všechny.
>
> Nevíte někdo, jaké jsou současné předpisy pro převoz včelstev mezi
> (bývalými) okresy - konkrétně z Plzně do Domažlic? Mám možnost koupit
> včely po zemřelém příteli, ale nevím, zda by to nebylo příliš složité
> papírově.
>
>
>
> Pavel Mach
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Aktualni zpravy z domova i ze zahranici, krimi, kultura, sport, zpravy ze spolecnosti, vztahy a sex, horoskop a televizni program
http://www.novinky.cz

Já jsem ho koupil na Strazisku vokrese Prostejov kdyz jsem byl kupovat
mezisteny ale podle mne by mel být v prodeji ve vcelarských prodejnách nebo
veterinárních lékárnách.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Hykel Jaroslav" <valsora/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 24, 2003 9:54 AM
Subject: leceni


>
> Zdravim pritomne
>
> Po precteni - Vcelarskych prekladu c. 1 z roku 2003- a clancich o
> varoaze, vracim se k problematice jejiho leceni. Chtel bych mimo povinna
> osetreni vcelstev proti vaoraze pouzit ,po poslednim vatoceni medu, na
> snizeni poctu varoa kyselinu mravenci.
> Rad bych se dovedel:
>
> Dotaz 1.
> Kde muze jednotlivy vcelar koupit formidol.
>
> Dotaz 2.
> Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> Formidolu.
>
> Zdravim
>
> Jarda
>
>
> mailto:valsora/=/email.cz
>
>

proč ne vtéto době se dá vytáčet již med z Javoru mléče Který kvete
vpolovině dubna vím o několika včelařích v okolí lužních lesů u řeky moravy
kteří ho vytáčejí a všidchni včelaří na nízkýc rámcích.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
Subject: Jaký byl rok 2002?


> Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v roce
> 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi připadá
vytáčení
> medu již 4.5.02
>

:>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>>mala a na mednik je velka.

Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:

i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
zvláště na jaře);

i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
polorámky).

Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)

> Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> tak se vcelari dobre. ..............

Souhlasím.

Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
sjednotit.

39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
dostatečně silných včelstev postačující...

J. P. Baudiš

Vřele doporučuji. Funguje to, a je po obtěžování blbostma. Jura
----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel
To: 'Vcelarska konference'
Sent: Thursday, January 16, 2003 7:26 AM
Subject: RE: Re: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


:>Treba mu to generuje pocitac :-)))
:>
:>Zdravi PP.

Nastavil jsem si pravidlo v Outlooku a když se objevi mail od "fskalsky",
tak se mi automaticky přesune do Odstraněné pošty. A mám pokoj.
Kdybyste o tom nezačli vy, tak nic nevím.
Už jsem se tady na to ozval a on nereaguje.
Tak to vypadá, že mu ty bláboly sestavuje nějaký vir.
Howgh, nechci o tom diskutovat.
Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zdravím všechny.
Zajímalo by mne ,když si pořídím oddělek ,dejme tomu na 5rámcích 39*24.Jak dlouho mu bude trvat než obsedne a dostaví celý nástavek (9rámků).V jaké síle včelstva bude před zimou?Případně zda je schopné obsednout a postavit
i více nástavků?

Souhlasím s Emanem,
přiznám veřejně ( a doufám že to bude aspoň někomu k prospěchu ):
opatřit si koncentrovanou kyselinu mravenčí není problém, odměřit nasátím do
inj. stříkačky a vstříknout do ssavého kartonu... Při dalším použití jsou
však
desky ztvrdlé, potažené propolisem, prokousané, zkroucené a celá velmi dobře
vymyšlená regulace konstantnosti odparu kyseliny přestane fungovat.
Pokud si vzpomínám tak nejprve se kyselina odpařuje pouze plochou 5ti
otvorů, tím částečně na těchto ploškách deska oschne a mírně se prohne, tak
se oddálí od mikrotenu s otvory, čímž se zas zvýší odpařování atd. až se
kyselina odpařuje celou plochou ... myslím, že si to dobře pamatuji jak je
to popsáno v návodu. Asi by bylo možno zajistit rovnoměrný odpar i pomocí
knotu a lahvičky ( kdysi se tak aplikoval např. BEF proti roztočíkům ), ale
to byl způsob vhodný pouze pro zadem přístupné úly a bylo s tím spousta
malérů vč. úhynu včelstev. Desky formidolu jsou spolehlivé a šetření se mi
nevyplatilo ( dvě včelstva mají cenu asi jako 100 desek Formidolu ).

Už jsem i slyšel, že po Formidolu včelstvo uhynulo. Tak jsem se na to byl
podívat a myslím, že příčinou úhynu bylo to, že poměrně silné včelstvo bylo
po vytočení medu zůženo na jeden nástavek ( 9 rámků 39x24 ).
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: 'Vcelarska konference' <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 27, 2003 6:27 AM
Subject: RE: leceni


> :>K tem deskam je letak, kde je to presne popsane, ja uz ho ovsem
> :>nemam, takze te to nemuzu presne sdelit, mozna nekdo bude vedet. Ale
> :>kdyz si desku koupis, urcite se to tam doctes.
> :>
> Najdes to na strance:
> http://www.beedol.cz/beedolcz.html
>
> :>Dotaz 2.
> :>Kolik ml kyseliny mravenci a kolika procentni obsahuje jedna deska
> :>Formidolu.
> Odhaduju, ze se ptas proto, ze si chces sehnat kyselinu, abys to leceni
> delal levneji. Nedelej to!, riskujes vetsi skody na vcelach i na
> prislusenstvi, a muzes si treba napsat do VU Vcel Dol a oni ti ty desky
> poslou obratem. Nebo si je objednas spolu s gabony a Varidolem.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003

Troufám si přispět do diskuze vlastním názorem.
Stále tvrdím, že úl musí patřit v létě včelaři a v zimě včelám.
Míra 39x24 je určitě jen jeden z možných kompromisů:
není ideální ani pro včely v zimě, ani pro včelaře v létě,
vhodná pouze pro úl uteplený,
ale v němž včely zimu většinou přežijí,
který je sice nákladně, ale vyrobitelný,
který je včelař ještě schopen v létě zvládnout.
A výsledkem je velmi dobrý výnos medu.
V malém to vychází přijatelně, moc to nebolí včely ani včelaře.

Úl, který by ideálně splňoval všechny požadavky neexistuje.

Jen na okraj: nejde tolik o šířku 39 cm, ale o výšku rámku, počet uliček a
plástovou plochu.
Plodiště pro zimování včel by mělo mít výšku asi 33 až 35cm ( lepší pro
zimování včel se mi jeví plástová plocha celistvá ). Ta vyhovuje včelám i v
létě, včelaři už trochu míň - ale záleží na způsobu ovládání.
Ale pro medník bych volil výšku tak do 17cm. Protože v létě víc mezer v
plástové ploše včelám nevadí a včelař má méně namáhavou práci, med bez
plodu.... Pro léto by včelaři určitě vyhovovaly nízké nástavky, ale takový
úl má mnoho dílů, mnoho včelích mezer - růst může jen do výšky...

Je to nekonečná diskuze, ale já už jsem se přesvědčil. Rozdíl mezi
vyzimovaným včelstvem např. v Čejkově úlu 7 rámků 42x35 a včelstvem v
Tachováku ( dva nástavky 9 r. 39x24 nebo 2 nástavky 11r. 39x24) je
markantní. Kdo má tolik zarputilosti jako já, vyzkouší dlouhodobě obojí a to
ještě uteplené a neuteplené, ležany ležaté a šikmé....
Zima včelám ideálně 42x35 a uteplení dodat až v prosinci, léto bez uteplení
a lehké nástavky o váze tak do 15kg.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



----- Original Message -----
From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 27, 2003 8:39 PM
Subject: Re[2]: úly Tachov



:>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
:>>mala a na mednik je velka.

Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:

i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
zvláště na jaře);

i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
polorámky).

Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)

> Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> tak se vcelari dobre. ..............

Souhlasím.

Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
sjednotit.

39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
dostatečně silných včelstev postačující...

J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003

k si takyto odlozenec / oddelek / kupis v maji tak do augusta moze byt na
dvoch nastavkoch. Ak si ale odlozenec o takejto sile kupis v juli tak na
konci augusta bude mat 8 - 9 ramikov.

Matej

On Tue, 28 Jan 2003, Václav Tomeš wrote:

> Zajímalo by mne ,když si pořídím oddělek ,dejme tomu na 5rámcích
> 39*24.Jak dlouho mu bude trvat než obsedne a dostaví celý nástavek
> (9rámků).V jaké síle včelstva bude před zimou?Případně zda je schopné
> obsednout a postavit i více nástavků?

Záleží na tom, kdy je oddělek založený. Pokud je to přezimovaný oddělek na
pěti rámcích a bude mít dost zásob i pro jarní rozvoj, řekl bych, že se
bude rozvíjet jako normální včelstvo.

Pokud oddělek uděláš na začátku řepkové snůšky, rozvine se za příznivých
podmínek do druhého nástavku a dá medovicovou snůšku jako ostatní
včelstva. Do zimy půjde jako plnohodnotné včelstvo. Pokud bys při
rozšiřování doplňoval jen mezistěny, asi by se muselo ve snůškových
mezerách přikrmovat, aby včelky pořád stavěly.

Pokud je oddělek založený později, vývoj je úměrně pomalejší. Po
slunovratu to už asi ani nemá cenu.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

:>Ja osobne bych rad, pokud budou prostredky, zbudoval strechu
:>nad uly (jak uz
:>jsem to popisoval, videl jsem to u p.Pridala a moc se mi to libi!).

Taky se mi to líbilo a uvažoval jsem o tom, ale bojím se, že jak to bude
otevřený,
tak to odfoukne vítr. Viděl jsem takhle rozfouknutý přístřešek s taškovou
střechou.
Nebo by to muselo být robustní (a tím pádem drahé).
Eman

To je sice pravda, ale vytáčet pravidelně po 3 - 5 dnech? S mírnou
nadsázkou bych řekl, že takový med nemusí vytáčet, stačí naklonit rámky
a může ho vylívat.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Menšík [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Sunday, January 26, 2003 9:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Jaký byl rok 2002?
>
>
> proč ne vtéto době se dá vytáčet již med z Javoru mléče Který
> kvete vpolovině dubna vím o několika včelařích v okolí
> lužních lesů u řeky moravy kteří ho vytáčejí a všidchni
> včelaří na nízkýc rámcích.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jos.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 26, 2003 12:06 PM
> Subject: Jaký byl rok 2002?
>
>
> > Průměrný výnos medu:40,5 KG Moc pekný je stručný přehled činnosti v
> > roce 2002. Vidíte tam třeba chyby v léčení a trochu zvláštní mi
> > připadá
> vytáčení
> > medu již 4.5.02
> >
>

To nebude asi pravda Německý normál je tenkostěnný a má míru 223 x 370 po
9 v nádstavku

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 28, 2003 1:44 AM
Subject: Re: Re[2]: úly Tachov


> Troufám si přispět do diskuze vlastním názorem.
> Stále tvrdím, že úl musí patřit v létě včelaři a v zimě včelám.
> Míra 39x24 je určitě jen jeden z možných kompromisů:
> není ideální ani pro včely v zimě, ani pro včelaře v létě,
> vhodná pouze pro úl uteplený,
> ale v němž včely zimu většinou přežijí,
> který je sice nákladně, ale vyrobitelný,
> který je včelař ještě schopen v létě zvládnout.
> A výsledkem je velmi dobrý výnos medu.
> V malém to vychází přijatelně, moc to nebolí včely ani včelaře.
>
> Úl, který by ideálně splňoval všechny požadavky neexistuje.
>
> Jen na okraj: nejde tolik o šířku 39 cm, ale o výšku rámku, počet uliček a
> plástovou plochu.
> Plodiště pro zimování včel by mělo mít výšku asi 33 až 35cm ( lepší pro
> zimování včel se mi jeví plástová plocha celistvá ). Ta vyhovuje včelám i
v
> létě, včelaři už trochu míň - ale záleží na způsobu ovládání.
> Ale pro medník bych volil výšku tak do 17cm. Protože v létě víc mezer v
> plástové ploše včelám nevadí a včelař má méně namáhavou práci, med bez
> plodu.... Pro léto by včelaři určitě vyhovovaly nízké nástavky, ale takový
> úl má mnoho dílů, mnoho včelích mezer - růst může jen do výšky...
>
> Je to nekonečná diskuze, ale já už jsem se přesvědčil. Rozdíl mezi
> vyzimovaným včelstvem např. v Čejkově úlu 7 rámků 42x35 a včelstvem v
> Tachováku ( dva nástavky 9 r. 39x24 nebo 2 nástavky 11r. 39x24) je
> markantní. Kdo má tolik zarputilosti jako já, vyzkouší dlouhodobě obojí a
to
> ještě uteplené a neuteplené, ležany ležaté a šikmé....
> Zima včelám ideálně 42x35 a uteplení dodat až v prosinci, léto bez
uteplení
> a lehké nástavky o váze tak do 15kg.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 27, 2003 8:39 PM
> Subject: Re[2]: úly Tachov
>
>
>
> :>>Ona obecne je ramkova mira 39x24 hrozne nesikovna - do plodiste je
> :>>mala a na mednik je velka.
>
> Záleží na tom, jak se na to kdo dívá. Jinak na věc nahlíženo - lze
> tuto rm. míru chápat tak, že je univerzální. Tj.:
>
> i do plodiště (pro slabší včely jeden plodištní nástavek, pro silné
> včelstvo dva nástavky pro plodiště; plást je dosti veliký, plodové
> hnízdo není příliš narušováno mezerou mezi nástavky, což má význam
> zvláště na jaře);
>
> i pro medník (není to sice žádná maličkost zvedat plně zanesený
> tachovský nástavek, ale kdo není příliš v letech, může to zvládnout;
> pro někoho se může jevit jako výhoda, že stačí menší počet rámků (ke
> zhotovování i k vytáčení), než když se používají nízké nástavky a
> polorámky).
>
> Takže 39*24 - vhodné pro plodiště i pro medník. Prostě univerzální ;-)
>
> > Me se to zas tak hrozny nezda. Kdyz to nejsou moravsky universaly,
> > tak se vcelari dobre. ..............
>
> Souhlasím.
>
> Myslím, že se to se zdůrazňováním nevhodnosti nejrozšířenější české
> rámkové míry (39*24) trochu přehání. Kdyby česká rámková míra měla
> šířku např. 30 cm, tak by to byl problém (vzhledem k potřebám silných
> včelstev a nástavkového včelaření) a chápal bych hnutí hlásající
> nutnost zvolit jinou rámkovou šířku, na které by se měl včelařský lid
> sjednotit.
>
> 39 cm se sice jeví jako minimum, ale minimum pro nástavkový chov
> dostatečně silných včelstev postačující...
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 22.1.2003
>
>
>

Přátelé rozpoutala se široká diskuse na téma nejvhodnější
úl a nejvhodnější rámková míra.
Já zastávám pravidlo starých včelařů " úl medu nerodí".
Je to pouze otázka praxe jak se kdo naučí včely ošetřovat.
Myslím si že je důležité včelám při chovu moc nepřekážet,
protože moudrá včela si s hloupím včelařem poradí sama,
akorát jí nesmí ubližovat špatnou a přílišnou péčí.
Rámkovou mírou se zaobírají převážně prodejci včelařských
potřeb a to z komerčnídh důvodů.
s pozdravem Standa

Jak jsem již jednou - pod čarou - naznačil, právě se chystám založit
včelařský kroužek. Čekal jsem, že na to alespoň někdo zainteresovaný
zareaguje nějakou radou či zkušeností, byť nepatrnou. Opravdu tu není nikdo
podobně "postižený" ???

Díky Martin

Přátelé,
přispívám poprvé do diskuse, proto něco o mě: Bronislav Gruna, 32 let, vystudoval jsem botaniku, nyní se 4. rokem snažím živit včelařením, mám 200 včelstev většinou v tachovácích.
K tématu vytáčení na stanovišti: Slídivost včel v podletí řeším vytáčením v noci. Plásty vybírám bez rukavic a klobouku a včely kupodivu nebodají. Popužívám jen mírné osvětlení z autobaterie, aby včely nevyletovaly za světlem, asi by bylo vhodější červené světlo. Rozbíhavé včely (u mě asi 10 procent) musím nechat na jindy, neb lezou do rukávů. Práce jde asi 2-3x pomaleji. Přesto je příjemné když za svítání odjíždím, je klid a prázdné plásty ve včelách. Berte toto sdělení spíš jako kuriozitu. Do budoucna počítám s výkluzy a centrální medárnou.

:>řeším vytáčením v
:>noci. Plásty vybírám bez rukavic a klobouku a včely kupodivu nebodají.
:>Popužívám jen mírné osvětlení z autobaterie, aby včely nevyletovaly za

"Zloději v noci chodějí" :-). To si nedovedu u sebe představit.
Pro mě je vytáčení slavnost, připravil bych se o jeden z nejlepších zážitků
na včelaření. I ta žihadla k tomu patří. Ale nemám jich 200.
Eman

> Pro mě je vytáčení slavnost

To jsi mi promluvil z duše. Nemám moc včelstev a proto si každé vytáčení mohu dovolit vychutnat až do dna. Je to den plný euforie a krásná motivace, proč si včely nechat.
Zdraví Pavel

Nemohu se vąím souhlasit a to proto, ľe mám 39*24 a jeden problém -
plný nástavek váľí cca 30kg a při 60 včelstvech je to pěkná dřina.
Proto bych sám chtěl nízké nástavky, které váľí max. polovinu.
©etřte svoje záda!
S pozdravem MUDr. Radek Hubač

Dne 30. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé rozpoutala se široká diskuse na téma nejvhodnější
> úl a nejvhodnější rámková míra.
> Já zastávám pravidlo starých včelařů " úl medu nerodí".
> Je to pouze otázka praxe jak se kdo naučí včely ošetřovat.
> Myslím si že je důležité včelám při chovu moc nepřekážet,
> protože moudrá včela si s hloupím včelařem poradí sama,
> akorát jí nesmí ubližovat špatnou a přílišnou péčí.
> Rámkovou mírou se zaobírají převážně prodejci včelařských
> potřeb a to z komerčnídh důvodů.
> s pozdravem Standa
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Aktualni zpravy z domova i ze zahranici, krimi, kultura, sport, zpravy ze spolecnosti, vztahy a sex, horoskop a televizni program
http://www.novinky.cz