Včelařská konference

----- Original Message -----
From: fskalsky <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 14, 2003 10:26 AM
Subject: Zákon 68/51 Dobrovolné organisace


> K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se
> lid v dobrovolných organisacích...
> Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz
žen,Ceskoslovenská
> obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> zrušuje se zákon:
> 134/1867 o spolčovacím právu
> 135/1867 o shromaždovacím právu
> 145/1947 o organisaci zemědělců
>
>
> Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku
1951...představitel
> Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> Včelařství 145/1957
>
> Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> nebo čSSS...
> Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> strany a vlády 18.6.1953
>
>
> Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba
socialismu
> komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou
> mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.
>
>
> vše v dobrém franta
Jdi se bodnout a pis uz neco o vcelach. NF

To je pravda, a proto si myslím, že medomet s vrtačkou kterou používáte po celý rok ( většina ) tak by snad už měl být zajímavý. Vlastně je jen za 10 000 Kč. Když to slepím z těch nerezových zbytků, tak to může být tak za 7000 Kč + vrtačka. Tak co už víc?
Ano, barva ano, ale upustil jsem od výroby, protože to nikdo už nepožadoval. Nikdo už nechtěl lakovaný medomet a mě se to ani moc nevyplácelo. Můžete použít barvu Komaxit- bílou, jenže to chce pořádně očistit, - nevyplatí se. Nebo Bisil nebo Eprosin.

Jinak to zní, jako by ani výrobce nebyl třeba, včelaři si vše udělají sami.

Možná, třeba to skončíme a budeme se věnovat něčemu jinému,
ale nemyslím si to. Zatím máme práce dost, jsou různí a volí i dražší , ale lepší způsob. V rakousku je jedno pořekladlo- levné, dvakrát placené , možná...
Pro začínajícího včelaře určitě může barva pomoci, ano, přechodně, když nebude počítat hodiny a jiné náklady.

Souhlasím, ano, barva stačí, přechodně. Není to budoucnost.


S pozdravem

Jarda

Prave preto ze vcelary vedia pocitat tak vedia ze do vcelstiev treba hodne
dalsich polozek okrem medometu. Medomet je zariadenie, ktore vcelar pouzije
dva ci tri dni do roka. Na to nepotrebuje stroj za 13000 CZK.
Nastriekanie starsieho medometu potravinarskou farbou ho vyjde 300 Sk. A
tych starsich medometov je medzi vcelarskou verejnostou dostatok - pred 10
rokmi bolo 2x tolko vcelarov ako dnes a takmer kazdy mal medomet, takze
myslim, ze nie je problem kupit starsi medomet a takto jednoducho si ho
usposobit a netreba kupovat nový.
Z potravinárskeho hladiska je potravinársky lak rovnocenny s antikorou - co
do ochrany medu. Nakoniec aj p. Vodicka ponukal medomety natrete
potravinarskym lakom.

Matej


<Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý
<zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít
<klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší
<roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za
<tři, max. čtyři roky ?

<Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?

Vodička

Určitě to jde udělat ( co nejvíce slevnit ) , použil bych i nerez, už dávno děláme i medomety bez pohonu, cena se odečte, vždy je cena smluvní. Na částku 5000 Kč, tak to při zajímavé serii nebo třeba jak už jsem uvedl v odpovědi p. Osuskému. Konec konců mám 500 Kg nerezového zbytkového plechu, tak proč ne, je to pro mne skoro odpad, zpracovat to můžu, ušetřím za materiál.

K těm výdajům na pokrok a dohodám s ostatními výrobci- je to trochu jinak, není to tak, že bych musel někomu zaplatit za vývoj 100 000 Kč a kdybych se dohodl s ostatními výrobci , tak že by se podíleli třetinou, ten mechanismus výdajů působí úplně jinak. Je však pravda, že na konci je to celkem neekomomické a návratnost sice je, ale pozvolná. A z něčeho to financovat musím. O to víc by si včelaři toho mohli vážit, ale to je samozřejmě utopie.

Máme relativně dost zakázek, jako každý rok stíháme tak tak, to je dobře, ale začínám pociťovat, že je to čím dál slabší, s tím, jak se plní trh.
Více mám nyní prostor pro menší včelaře, s jednoduchými medomety-
letos nabízím klasické čtyřrámky na kliku nebo na vrtačku, za stejnou cenu 13 000 Kč. Abych zpřístupnil lidem zvratné automatické medomety a práci sobě trochu dal do ekonomičtější podoby, trošku do serie, rozdal jsem zajímavé slevy, třeba i 3000- 5000 Kč z medometu. Nemělo to výrazný účinek, zakázky se příliš nezvýšily, byly jako bych ani slevy nenabídl. Je to v myšlení včelařů.


Včelaři jsou většinou staršího data. Mladí mají zájem málo. Na co je chcete přilákat ? Na medomety na kliku ? Nevím. Ten kdo chce bude možná včelařit jakkoliv, možná.

Je to jen v konzervativním myšlení včelaře, kdyby včelaři měli problém s tím, že jim včely nevydělají-( 30 včelstev ale vydělá na zvratný za 1-2 roky) tak to chápu. Starším lidem ubývají síly, to je o důvod víc.


A po vstupu do EU jaká bude situace ? Podle mě ani včelaři nemají moc času pokud chtějí myslet na svou budoucnost.
Leda že by jim stačilo to, co tady bylo už před 50 lety, Hruškův medomet. Takže zase krok zpět ?
Jaké budou ceny ? Nikdo neví, co se bude dít, co to s námi udělá, moje firma není velká, zvládne kapacitně tak 60-70 zvratných medometů ročně, tlačíme se ven a žádáme zde o něco málo vyšší cenu. Slevím našemu ,ale jim ne, chci podporovat naše. Uvolní se hranice, možná.. a bude větší pohyb a třeba upřednostníme vývoz před tuzemskou výrobou,protože máme šanci uspět, ceny venku jsou vyšší.

Takže kolik bude potom stát automatický medomet ? Kdo si bude moci dovolit ? Myslí si někdo, že se dostanou Němci na naši cenu ? Ne. Ano, v jednoduchých medometech. Ale ty už si můžou koupit včelaři dnes za téměř stejnou cenu.

Možná to dopadne tak, že to skoro ani nepoznáme.
Zbytečně něco řešíme, ale proč ne. Tady si myslím, že by to chtělo větší propagaci ze strany svazu, pro zvratný medomet, napsat do Včelařství nemůžu, není na to místo ptal jsem se telefonicky a jsem komerční výrobce, platit za to nechci. Letáky každého unavují, ani se jim to nechce číst, vše je toho moc najednou a složité.

S pozdravem Vodička

Copak tim chtel asi autor rici???

Kuba

Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově
> demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se
> lid v dobrovolných organisacích...
> Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
> Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové
> hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz
> československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská
> obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
> Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy
> pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
> zrušuje se zákon:
> 134/1867 o spolčovacím právu
> 135/1867 o shromaždovacím právu
> 145/1947 o organisaci zemědělců
>
>
> Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel
> Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí
> Včelařství 145/1957
>
> Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD
> nebo čSSS...
> Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských
> spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument
> strany a vlády 18.6.1953
>
>
> Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu
> komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou
> mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.
>
>
> vše v dobrém franta
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Myslim, ze sud-medomed neni spatny napad. Urcite by o neho meli zajem
zacinajici vcelari.

Me samotnemu medomed uz pomalu dosluhuje a uvazuji o jeho vymene.
Nechce se mi vsak kvuli 8 vcelstvum investovat vice jak 10tis. do
zarizeni, ktere pouziji 3krat do roka.

Kuba



Dne 14. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tohle je všechno pravda, ale nějak si nedokážu představit,
> tu úroveň, jestliže by požadavek zněl- pro včelaře do 30 včelstev třeba
> klasický medoemet do 5 000 Kč a to ještě aby si tam dali svůj pohon, tak
> řekl bych, ano jde to, ale asi bych se hodně styděl na výstavách, no ale
> možná k tomu dojde.
>
> 200 l sud stojí 150 Kč, je to sud, kam dávají včelaři stejně med, od
> potravin.
> Dovedu si představit tam udělat koš, výpust a nohy, dodat vrtačku nebo si
> ji tam dá včelař sám.
>
> Vznikl by tím hybrid, do 5 000 - max.7000 Kč, myslíte, že by to někdo
> koupil ? Asi ano, najdou se, napište...
>
> V současné době nabízím za 13 000 Kč nerezový medomet který jsme slevnili
> tím, že jsme tam dali vrtačku, s plynulou regulací otáček, od nuly, 630 W,
> profi NAREX. Je to velmi účinné a mě se mimo jiné na tom líbí to, že včelař
> vrtačku může používat celý rok. Přeneseno oproti konkurenci, tak ta vrtačka
> je tam zdarma.
>
> Takže sud nebo medomet ?
>
> Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý
> zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít
> klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší
> roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za
> tři, max. čtyři roky ?
>
> Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?
>
> Vodička
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Mapy Prahy, Brna a Cech najdete na http://www.mapy.cz

Tohle je všechno pravda, ale nějak si nedokážu představit,
tu úroveň, jestliže by požadavek zněl- pro včelaře do 30 včelstev třeba klasický medoemet do 5 000 Kč a to ještě aby si tam dali svůj pohon, tak řekl bych, ano jde to, ale asi bych se hodně styděl na výstavách, no ale možná k tomu dojde.

200 l sud stojí 150 Kč, je to sud, kam dávají včelaři stejně med, od potravin.
Dovedu si představit tam udělat koš, výpust a nohy, dodat vrtačku nebo si ji tam dá včelař sám.

Vznikl by tím hybrid, do 5 000 - max.7000 Kč, myslíte, že by to někdo koupil ? Asi ano, najdou se, napište...

V současné době nabízím za 13 000 Kč nerezový medomet který jsme slevnili tím, že jsme tam dali vrtačku, s plynulou regulací otáček, od nuly, 630 W, profi NAREX. Je to velmi účinné a mě se mimo jiné na tom líbí to, že včelař vrtačku může používat celý rok. Přeneseno oproti konkurenci, tak ta vrtačka je tam zdarma.

Takže sud nebo medomet ?

Jinak ten model kde jsem dal za příklad otce, z 15 včelstev 39*24 čistý zisk za rok 20 000 Kč, tak to mi nikdo nevyvrátil. Už za rok může mít klasický medomet nebo za dva roky zvratný. Není to ztrátové, jsou horší roky, vím, ale není to ztrátové, Někdo prodá med pod cenou, dobře, tak za tři, max. čtyři roky ?

Neumějí si to spočítat. Je to v myšlení, nebo se pletu ?

Vodička

K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se lid v dobrovolných organisacích...
Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
zrušuje se zákon:
134/1867 o spolčovacím právu
135/1867 o shromaždovacím právu
145/1947 o organisaci zemědělců


Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí Včelařství 145/1957

Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD nebo čSSS...
Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument strany a vlády 18.6.1953


Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.


vše v dobrém franta

K uplatnění svých demokratických práv a tím k upevnění lidově demokratického zřízení a k podpoře úsilí o výstavbu socialismu,sdružuje se lid v dobrovolných organisacích...
Zásadou výstavby organisací je demokrarický centralismus..
Za organisace podle tohoto zákona se prohlašují:Revoluční odborové hnutí,Jednotné svazy zemědělců,Ceskoslovenský svaz mládeže,Svaz československo-sovětského přátelství,Ceskoslovenský svaz žen,Ceskoslovenská obec sokolská a Ceskoslovenský červený kříž.
Spolky vzniklé před 1951,které vyvíjejí činnost ve shodě se zájmy pracujícího lidu,se mohou přeměnit..včlenit..v jiný vhodný útvar.
zrušuje se zákon:
134/1867 o spolčovacím právu
135/1867 o shromaždovacím právu
145/1947 o organisaci zemědělců


Je pravda že nejisté údobí naší organisace bylo od roku 1951...představitel Jednoty i Svazu včelařů po ustavujícím prvním sjezdu František Krejčí Včelařství 145/1957

Soukromé včelařství dohrálo svoji roli,včely bezvýhradně parří do JZD nebo čSSS...
Je třeba míti na zřeteli otázky soukromých včelařů a včelařských spolků,jihž další existence v podstatě znamená narušování JZD. dokument strany a vlády 18.6.1953


Na principech upevnující lidově demokratické zřízení-výstavba socialismu komunismu-demokratický centralismus-zájmy pracujícího lidu kterého jedinou mluvčí je KSC-na zákonu 68/51 stojí nynější organisace Ceský svaz včelařů.


vše v dobrém franta

Myslim ze pan Lnenicka ma v jednom pravdu,
95% vcelarov jak v cechach tak na Slovensku chova od 1 do 30 vcelstiev a na
na tie im staci stary 3 ci 4 ramikovy medomet. Pre nich je malo podstatne,
ze " tuzemske Ferari stoji 1/3 toho co original ".
Na zrepasovanie Tychto medometov, ktore maju inak zivotnost prakticky
neobmedzenu staci vnutro existujuceho bubna natriet, alebo lepsie
nastriekat potravinarskym lakom - takym istym ako sa natieraju sudy na med
/ teraz sa nim odporuca natriet aj hlinikove konvy znutra /. Na 3 ramikovy
medomet to vyjde cca 300 Sk.

A ked chceme urobit svedomiu zadost, tak je mozne vymenit povodny kos za
antikorovy.
Inak ten kos sa da kupit u výrobcu medometov, ale vyrobi vam ho aj klampiar
na zaklade predlohy / stareho kosa /.
Kuprikladu nerezovy tangencialny 4-ramikovy kos / na 4 ramiky B, alebo 8
ramikov 42*17 cm / ma pred dvomi rokmi vysiel 1500,- Sk.

Matej

Právě v oblasti medometů bych já osobně možná viděl jinou mezeru na trhu
než profi a poloprofi vybavení které mu omezenou skupinu zákazníků.
Drtivá většina včelařů má okolo 10 včelstev a jejich vybavení stojí za
..... . Občas mi přijdou do kanceláře na svazu lidé, kteří si koupili
med a když ho dají do čaje, tak jim čaj zhnědne, což je typická reakce
taninu na železo ze zrezlého medometu. Pro ty by byl zajímavý medomet,
na obnovení inventáře, do 5 tis. Kč prodejní ceny, zvláště pokud by si
na něj mohl nasadit původní elektrický pohon, který si koupil před x
lety nebo ruční kliku z původního medometu, takže by jej bylo možno
dodávat i bez pohonu. Bylo by možno něco takového vyrobit? To je věc,
která se nevyskytuje ani u nás ani v EU a kupříkladu v Německu je
situace se včelaři podobná. Snad by to ani nemuselo mít nerezový plášť,
ale možná by šlo upravit a použít nějakou sériově vyráběnou nádobu z
potravinářského plastu. Nestálo by za to zkusit o tom pouvažovat?

Obdobné problémy jsou jak u nás tak v Polsku, na Slovensku a všude, kde
chtějí vstoupit do EU.

V odpovědi př. Vodičky mě zaujala část o nákladech na vývoj automatiky.
Nebylo by možné se dohodnout s dalšími výrobci medometů u nás, tj.
Havlíčkovou Borovou, zemědělskou a.s. a Včelařskými potřebami Olomouc,
případně dalšími i v Polsku a podobně o dodávkách této automatiky? Pokud
každý z výrobců vloží statisícové částky tak je musí jednak zaplatit
spotřebitelé a jednak si tím i snižují zisk, který nemůže být z této
činnosti příliš vysoký.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jaroslav Vodička [mailto:jar.vod/=/volny.cz]
> Sent: Monday, January 13, 2003 9:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vstup do EU - ceny
>
>
> Zdravím pana Lněničku, jsem rád, že se vyjádřil. V mnoha
> věcech mu musím dát za pravdu a musím konstatovat, že má
> dobré informace.
> Pravda je tak trochu někde uprostřed, čas ukáže.
>
>
> S pozdravem Vodička
>

stránky FRITZ- www.carl-fritz.de


Ještě se přece jen vrátím k tématu. Shrnu to pro přehlednost.

V.L.
Do samostatného řešení automatického provozu se nepouští ani velcí
výrobci jako je Lega, Thomas nebo Swienty, radši kupují komerčně
vyráběné automatiky, projektované původně pro jiný účel.

J.V.
To je pravda. Jenže v našem případě by programové ovládání měniče vyšlo na 15-20 000 Kč, což by mi ale nikdo nekoupil.Proto jsme zvolili řešení za 1000 Kč, starý osobní počítač. To je taky komerční výrobek. Výhody to má obrovské, servis, je to stavebnice, cena, možnosti…PC bych ale musel zavřít do nástavku a na něj napsat velkými písmeny REGULACE, včelařovi říct- tady to dej do zásuvky a zmáčkni tlačítko, pojede to. Jenže je to počítač a když to lidé uvidí ( hlavně starší ročníky ) tak se toho bojí. Jako by doma neměli televizi, nepoužívali telefon a tak, přitom to není složitější. Takže už mám něco jiného, není to počítač, zjednodušil jsem to tak, že to zvládne malé dítě.
Efekt je téměř stejný, PC má ale více možností a i za 10-20 let program pojede i na jiných strojích které přijdou opotřebované později.
V každém případě jdeme nyní třemi cestami, vybíráme ze třech řešení.
Vývoj děláme pouze my ( nikomu včelaři za to nestojí ) , ostatní se vezou. Když se rozhodnete koupit automatický medomet, rád bych, aby jste ho koupili u nás a to i v době, kdy nás budou ostatní výrobci kopírovat a ta doba přijde.
Něco pro včelaře děláme, o to víc mě frustruje, že to ocení jen ten kdo tomu trochu rozumí a ví, že motor stejnosměrný 12 V není možné dávat do velkých medometů a už vůbec ne do větších provozů.A že rychlost je důležitá, uznávám, že není odvíčkovač, ale tuto sezonu už bude, od nás.
Motor to vydrží, ale automat to odpálí, ampérovými špičkami. Když už něco dělat, tak pořádně.
Použitím frekvenčního měniče se automatické medomety dostaly do roviny srovnatelné s firmou FRITZ, velmi výkonné a přitom spolehlivé.
Necítím se být nějakým odborníkem, ale pár stovek vyrobených medometů máme za sebou a vím co říkám.


V.L.
Porovnám s nabídkou fy Swienty
108450
Selbstwendeschleuder 12W 34x46
6.449,00 + programová automatika 919 tedy 7368 Euro tj. 221 040 Kč.

J.V.
> Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je
> srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.
>

Takže třeba zde můžete mít za tu cenu medomety tři, i po cenové opravě př. Lněničky. Díky právě frekvenčnímu měniči a ovládání které jsme přinesli.
Tak na co včelaři čekáte ?

V.L.
Nikomu neříkám, že se mu vyplatí čekat, pouze konstatuji, že v
současnosti jsou ceny stejné. Po vstupu do EU vznikne tlak zaměstnanců a
odborů na zvýšení mezd, kteé bude buď znamenat nárůst ceny nebo zvýšení
produktivity a tím pádem menší potřebu pracovníků a větší
nezaměstnanost. Otázkou skutečně pak může být, ne jestli se vyplatí
čekat, ale jestli na to budou lidé v té době mít.

J.V.
U některých výrobců ( těch nejlacinějších, neznačkových ) jsou téměř stejné v rovině malých medometů, ne však v automatických medometech.

V.L.

Jedná se v obou případech na 220 V, vyráběné ve velkých sériích již
několik desetiletí. Podobný motor z bývalé NDR, pravda trochu
primitivnější v oblasti regulace a prodávaný v Drážďanech za, pamětníci
mě opraví, pokud se mýlím 150 východních marek slouží mnoha českým
včelařům třicet let a obvykle jediným problémem se kterým se potkali
byla výměna opotřebovaných uhlíků.

J.V.
Neznám tu výrobu, ale nejedná se o stejnosměrný motor, nýbrž o motor na 220 V a tyto medomety nemají program, nejsou automatické. Takže to vysvětluje. Proto můžou vyhovovat, je to možné, proč ne.


S pozdravem Vodička

Zdravím pana Lněničku, jsem rád, že se vyjádřil. V mnoha věcech mu musím dát za pravdu a musím konstatovat, že má dobré informace.
Pravda je tak trochu někde uprostřed, čas ukáže.


S pozdravem Vodička

> 1/ Obáváme se zpřísněných zákonů a norem, které je velmi
> obtížné splnit, aby mohl člověk podnikat musí splnit někdy z
> jeho místa až nedosažitelné požadavky. Pro velkou silnou
> firmu je to od kus snažší. Proč není více výrobců medometů a
> tím i větší konkurence ? Za to si včelaři můžou i tak trochu
> sami. Je málo firem, kteří se do do tohoto podnikání hrnou.

Proto že je malá poptávka a firmy by se na tom těžko uživily. Ty
požadavky ale postihnou celé hospodářství, nejenom výrobce včelařských
pomůcek.


> Bohužel nebo bohudík naše firma předběhla dobu a rozhodla se
> pro pár lidí, snad max 50 , pro komerční provozy nebo pro
> náročné uživatele vyvinout nový pohon medometu. Věřím, že
> právě tento pohon nám pomůže se prosadit i za hranicemi, ale
> stejně jako tady stále narážíme až na neuvěřitelný odpor
> konzervativních názorů a absolutních technických
> dezinformací, které se nahromadily za posledních 50 let, kdy
> včelaři nepoznali nic jiného než doma postavené stroje, které
> sice splňovali svůj účel, nicméně brzdily ekonomiku jejich
> provozu, aniž by si to včelaři sami uvědomovali.
> Jen tento vývoj stál 100 000 Kč .
>
Do samostatného řešení automatického provozu se nepouští ani velcí
výrobci jako je Lega, Thomas nebo Swienty, radši kupují komerčně
vyráběné automatiky, projektované původně pro jiný účel.

> Divili by jste se, kolik lidí rádo točí klikou, po staru a
> nechtějí nic měnit. Snad proto, že nemají peníze.. nevím, je
> to dlouho co jsem včelařil, ( ale v tomto roce opět začnu )
> choval jsem matky od svých 15 let a nyní nemám takový
> kontakt s provozem a ekonomikou včelaření, ale můj otec má ve
> svém včelíně 15 včelstev a jeho čistý roční výnos je 20 000
> Kč, i když podmínky u nás nejsou ideální a do včel pouze
> chodí 4 * ročně. Bez problému med prodá mezi lidmi a ještě mu
> chybí. Jak to, že ani po několika letech nemají včelaři na
> nový medomet ? Čtyřrámkový medomet na kliku stojí u nás 13
> 000 Kč, na vrtačku je cena stejná ( včetně vrtačky ! ) , s
> motorem na 12 V a adaptérem na 220 V to vyskočí bohužel až na
> 18 000 Kč, cena se pohybuje nahoru a dolů, všeobecně ale je
> to pod 20 000 Kč za dva roky by měl včelař při 15 včelstvech
> vydělat i na zvratný medomet, což je pro něj určitě lepší.
> Proč si ho ještě nepořídil ?

Souhlasím s konzervativností včelařů, ale třeba také pro to, že si
neumějí spočítat náklady, které mají na produkci medu včetně práce a
jsou ochotni k prodeji medu za minimální ceny.

>
> Ne vše zahraniční je dobré, to vás musím vyvést z omylu, mají
> dobré výrobky, ale my máme srovnatelnou kvalitu možná i místy
> lepší a v něčem jsme je i předběhli a to chci zdůraznit,
> ukáže čas, ale věřím, že obstojíme, pokud zvládneme
> manažerskou práci a provoz.
>
To je taky leitmotif mého článku. Nikde nezpochybňuji kvalitu práce
českých výrobců.

> Srovnejme si tedy ceny a filozofii , přítel Lněnička použil
> jemu známé firmy, já se zde srovnám s firmou s německou firmou FRITZ:
>
Ano, ale právě tady porovnáváme výrobky Škoda Auto nebo některých
korejských výrobců s Mercedes Benz. Česká auta nebo korejská auta jsou
také kvalitní, ale u mercedesu platí kupující i značku. Fritz má pověst
spičkového výrobce profivybavení. Různí Italové a podobně jsou levnější
při velice podobné kvalitě.

> 1/ Nemáte šanci aby takový kolos udělal něco podle vašich
> představ, změnu, kterou považujete za důležitou , jestli ano,
> nezaplatíte to. My uděláme malou úpravu buď zdarma nebo za
> přijatelnou částku. Nejsem omezeni. V tomto ( seriová výroba
> ) prohrává.

Jinak firma Fritz není žádným kolosem ale továrniškou která má něco mezi
15 a 20 zaměstnanci a odhadem tak 800 metrů zastavěné plochy včetně
obchodu, kantýny a skladů. Pokud mi bude vyhovovat sériový výrobek, tak
nepotřebuji individuální úpravy, pokud je potřebuji, tak je musím
zaplatit.

> 2/ Věřím, že malé medomety budou konkurence schopné s naší
> výrobou, ale už ne medomety zvratné, menší typy možná, ale
> hodně možná pořád budou dražší&#8230;snad, určitě ne ale
> větší typ, př. pro větší rámkovou míru- Langstroth 2 rámečky
> do jedné kazety- tj. míra 32 cm.
>

>
> 3/ cenové srovnání-
> FRITZ katalog 2002 položka č. Nr.5036340
> 12 rámků 46*34 cm medomet- 6956 EU + regulace 7871 EU-
> dohromady 14827 EU
> tj CZK cca. 450 000 Kč
>
Porovnám s nabídkou fy Swienty
108450
Selbstwendeschleuder 12W 34x46
6.449,00 + programová automatika 919 tedy 7368 Euro tj. 221 040 Kč.

> Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je
> srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.
>
> Nr. 5022000
> 6 rámečků 46*25 (obdoba našeho 39*24 cm.)
>
> medomet -2799 EU
> regulace -3392 EU- součet 6191 EU tj. 185730 Kč
>

> Naše cena včetně regulace 34000-max.44000 Kč. To je ale
37 800 až 48 800 podle typu pohonu s automatikou a zdrojem na 220 W.
> čtvrtina za ty peníze můžete mít 4 medomety. Opět kvalita
> srovnatelná.
Vámi použité kalkulace mají jednu drobnou chybku, ta druhá cena v
katalogu je cenou včetně regulace, takže kupříkladu u 6 rámkového
medometu stojí s poloautomatikou 2799 Euro a s příplatkem za plnou
automatizaci 3392 Euro a ne 6191. Uznávám že za to jsou medomety dva.
Ale takové zařízení si nekupují ani v Německu ani u nás včelaři menší
kategorie. Jinak na ten typ medometu dává Fritz 450 W motor s připojením
na síť. Ale v normálním provozu není v podstatě možno bez odvíčkovacího
zařízení plynule zásobovat v jednom člověku 4 rámkový tangenciální
medomet s elektrickým pohonem, pokud jsou rámky z většiny zavíčkované.
To nutnost nákupu a tím také sériovost výroby. Tady porovnáváme ruční
výrobu německou a českou. U těch tangenciálních je to ruční výroba
verzus sériová, také se jich děla - odhadem podle skladu Fritze tak
třiceti až čtyřiceti násobek proti zvratným.

>
> Klasická klika-
> Obyčejný medomet
> Nr. 5037000
> 426 EU       takže 12780 Kč tady je cena stejná, já bych
> chtěl 13 000 Kč . Ovšem
> ale včetně obchodu, tady musíte vycházet z toho, že cena
> včetně obchodního rabatu. Oni aby prodali musejí mít
> zástupce, obchodníka, zvedne se tím cena.
>
I ta cena v katalogu je včetně rabatu. Na rozdíl od nás nemají výrobci
nižší ceny ve své prodejně, než jsou prodejny ceny v obchodech.
Nepraktikují obvyklý český zvyk prodávat v továrně levněji a spolehlivě
tak likvidovat svoje distributory. Byli by sami proti sobě.
>
> Opravdu nevím, jak se bude situace ubírat, pracuji hlavně pro
> naše včelaře, ale otázku bych položil třeba i jinak- třeba
> tak, jestli výrobci přežijí rok 2004, ale jestli to přežijí
> i včelaři.
> Určitě si pořídí klasické medomety, klika nebo pohon je může
> uspokojit, ale pokud se bavíme o produktivitě práce a to
> nejen u výrobců ale i včelařů, tak snad každý ví, o čem je
> řeč. Kolik bude stát med ?
> Jak se změní naše ceny po vstupu do EU ? možná zůstanou
> stejné a možná se drasticky zvednou. Proto aby včelaři
> přežili rok 2004 tak už teď by mohli nakupovat dokud to jde.
>
>
> Závěrem- včelaři i výrobci to určitě přežijí, nemusíme se bát
> a nemalujme čerta na zeď, však ono nějak bude, ale i včelaři
> by měli myslet na
> budoucnost- nevím, jestli má přítel Lněnička pravdu, jestli s
> vyplatí tak trochu čekat .
Nikomu neříkám, že se mu vyplatí čekat, pouze konstatuji, že v
současnosti jsou ceny stejné. Po vstupu do EU vznikne tlak zaměstnanců a
odborů na zvýšení mezd, kteé bude buď znamenat nárůst ceny nebo zvýšení
produktivity a tím pádem menší potřebu pracovníků a větší
nezaměstnanost. Otázkou skutečně pak může být, ne jestli se vyplatí
čekat, ale jestli na to budou lidé v té době mít.

Jinak nedělám si iluze , že bychom
> zaplavovali Evropu lacinými výrobky, záleží to i na dalších
> složitých vazbách.

Vy ne, já také ne, ale stačí se podívat do časopisu na některé představy
o "jednotném evropském úle".
>
> Jen k technickým datům, které přítel Lněnička uvedl jako příklad-
>
> Můj názor- 4 rámkový zvratný s 80 W motorem &#8211;
> nedostatečný výkon motoru, neznám bližší údaje, ale takový
> medomet bych nechtěl.
>
> 12 rámků 80 W také tak, je to radiální, takže dejme tomu, ono
> to pojede, ale nemůže to při větším zatížení vydržet. Vypadá
> to, že je tady nižší cena na úkor kvality.

Jedná se v obou případech na 220 V, vyráběné ve velkých sériích již
několik desetiletí. Podobný motor z bývalé NDR, pravda trochu
primitivnější v oblasti regulace a prodávaný v Drážďanech za, pamětníci
mě opraví, pokud se mýlím 150 východních marek slouží mnoha českým
včelařům třicet let a obvykle jediným problémem se kterým se potkali
byla výměna opotřebovaných uhlíků.
I když zde cena
> vlastně byla srovnatelná s naší. V každém případě takhle
> postavený medomet nebude produktivní, bude pomalý a náchylný
> na přetížení a poruchu.
>
>
>
> S pozdravem Vodička
>

Zdravim

Mne sa osvedcili HP dosky (plexisklo) 0,5mm vyrybaju ho v PCHZ Zilina.
Mliecne alebo priehladne.Dobra je aj udrzba,umyvanie a pod.

Pista

> Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají
> koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami
> nebo řezat nožem.

Má niekto vyrobený jednoduchý výklz ?
a ako to zlahčí prácu pro medobraní?
ako jeto s odvíčkovačom ktoré sú prktické?
dakujem za odpoved Miro
ma niekto adresu na výrobcu polystirénových úlov?

Kdo prodá levně kočovný vůz i v horším stavu, nejlépe okres Česká lípa. Dále koupím všechny včelařské pomůcky. Začínám.
Jiří Kabát

Reaguji na článek ze Včelařství 01/2003 str. 18.

( bohužel pro množství příspěvků není místo na to, aby se zeptali přímo výrobců i když podle mého názoru by spoustu lidí zajímalo, stav techniky, poznatky, vývoj, praxe, zkušenosti, problémy, budoucnost a řešení…Pokud máte zájem o to, aby redakce zařadila nějakou takovou rubriku, napište jim )

Takže

Přežijí čeští výrobci včelařských pomůcek rok 2004 ?

Obávám se, že budou problémy, ano, snad jsme v postavení jako drobní obuvníci, kteří s příchodem velké firmy Baťa se s vzniklou situaci nevyrovnají. Je to blízké pravdě, přesto si ale nemyslím, že by to mohlo ohrozit firmy jako takové. Ne v tomto oboru, ne v medometech.

1/ Obáváme se zpřísněných zákonů a norem, které je velmi obtížné splnit, aby mohl člověk podnikat musí splnit někdy z jeho místa až nedosažitelné požadavky. Pro velkou silnou firmu je to od kus snažší. Proč není více výrobců medometů a tím i větší konkurence ? Za to si včelaři můžou i tak trochu sami. Je málo firem, kteří se do do tohoto podnikání hrnou.

2/ Produktivita práce versus cena – určitě máme nižší produktivitu práce a to z mnoha důvodů. Hlavní důvod- seriovost výroby ( s tím přímo souvisí kupní síla – rychlost odběru ) , finance- obrovské počáteční vstupy. Co se týká medometů zvratných, tak zde je velmi náročné řešit automatický provoz medometu, je zde spojena spousat technických, inženýrských vysoce odborných znalostí, pokud chceme vyrábět medomety kvalitní.

Dám příklad-
Bohužel nebo bohudík naše firma předběhla dobu a rozhodla se pro pár lidí, snad max 50 , pro komerční provozy nebo pro náročné uživatele vyvinout nový pohon medometu. Věřím, že právě tento pohon nám pomůže se prosadit i za hranicemi, ale stejně jako tady stále narážíme až na neuvěřitelný odpor konzervativních názorů a absolutních technických dezinformací, které se nahromadily za posledních 50 let, kdy včelaři nepoznali nic jiného než doma postavené stroje, které sice splňovali svůj účel, nicméně brzdily ekonomiku jejich provozu, aniž by si to včelaři sami uvědomovali.
Jen tento vývoj stál 100 000 Kč .

Na dovozové medomety nedosáhli finančně nebo prostě nemohli z politických důvodů.
Ta doba je pryč, ale lidé zůstali.
Divili by jste se, kolik lidí rádo točí klikou, po staru a nechtějí nic měnit. Snad proto, že nemají peníze.. nevím, je to dlouho co jsem včelařil, ( ale v tomto roce opět začnu ) choval jsem matky od svých 15 let a nyní nemám takový kontakt s provozem a ekonomikou včelaření, ale můj otec má ve svém včelíně 15 včelstev a jeho čistý roční výnos je 20 000 Kč, i když podmínky u nás nejsou ideální a do včel pouze chodí 4 * ročně. Bez problému med prodá mezi lidmi a ještě mu chybí. Jak to, že ani po několika letech nemají včelaři na nový medomet ? Čtyřrámkový medomet na kliku stojí u nás 13 000 Kč, na vrtačku je cena stejná ( včetně vrtačky ! ) , s motorem na 12 V a adaptérem na 220 V to vyskočí bohužel až na 18 000 Kč, cena se pohybuje nahoru a dolů, všeobecně ale je to pod 20 000 Kč za dva roky by měl včelař při 15 včelstvech vydělat i na zvratný medomet, což je pro něj určitě lepší.
Proč si ho ještě nepořídil ?

Ne vše zahraniční je dobré, to vás musím vyvést z omylu, mají dobré výrobky, ale my máme srovnatelnou kvalitu možná i místy lepší a v něčem jsme je i předběhli a to chci zdůraznit, ukáže čas, ale věřím, že obstojíme, pokud zvládneme manažerskou práci a provoz.

Srovnejme si tedy ceny a filozofii , přítel Lněnička použil jemu známé firmy, já se zde srovnám s firmou s německou firmou FRITZ:

1/ Nemáte šanci aby takový kolos udělal něco podle vašich představ, změnu, kterou považujete za důležitou , jestli ano, nezaplatíte to. My uděláme malou úpravu buď zdarma nebo za přijatelnou částku. Nejsem omezeni. V tomto ( seriová výroba ) prohrává.

2/ Věřím, že malé medomety budou konkurence schopné s naší výrobou, ale už ne medomety zvratné, menší typy možná, ale hodně možná pořád budou dražší…snad, určitě ne ale větší typ, př. pro větší rámkovou míru- Langstroth 2 rámečky do jedné kazety- tj. míra 32 cm.


3/ cenové srovnání-

FRITZ katalog 2002 položka č. Nr.5036340
12 rámků 46*34 cm medomet- 6956 EU + regulace 7871 EU- dohromady 14827 EU
tj CZK cca. 450 000 Kč

Nám by stačilo 60 000, max. 80 000 Kč. Výrobek je srovnatelný. Bohužel je problém se na trh prosadit.

Nr. 5022000
6 rámečků 46*25 (obdoba našeho 39*24 cm.)

medomet -2799 EU
regulace -3392 EU- součet 6191 EU tj. 185730 Kč

Naše cena včetně regulace 34000-max.44000 Kč. To je ale čtvrtina za ty peníze můžete mít 4 medomety. Opět kvalita srovnatelná.

Klasická klika-
Obyčejný medomet
Nr. 5037000
426 EU takže 12780 Kč tady je cena stejná, já bych chtěl 13 000 Kč . Ovšem ale včetně obchodu, tady musíte vycházet z toho, že cena včetně obchodního rabatu. Oni aby prodali musejí mít zástupce, obchodníka, zvedne se tím cena.


Opravdu nevím, jak se bude situace ubírat, pracuji hlavně pro naše včelaře, ale otázku bych položil třeba i jinak- třeba tak, jestli výrobci přežijí rok 2004, ale jestli to přežijí i včelaři.
Určitě si pořídí klasické medomety, klika nebo pohon je může uspokojit, ale pokud se bavíme o produktivitě práce a to nejen u výrobců ale i včelařů, tak snad každý ví, o čem je řeč.
Kolik bude stát med ?
Jak se změní naše ceny po vstupu do EU ? možná zůstanou stejné a možná se drasticky zvednou. Proto aby včelaři přežili rok 2004 tak už teď by mohli nakupovat dokud to jde.


Závěrem- včelaři i výrobci to určitě přežijí, nemusíme se bát a nemalujme čerta na zeď, však ono nějak bude, ale i včelaři by měli myslet na budoucnost- nevím, jestli má přítel Lněnička pravdu, jestli s vyplatí tak trochu čekat . Jinak nedělám si iluze , že bychom zaplavovali Evropu lacinými výrobky, záleží to i na dalších složitých vazbách.

Jen k technickým datům, které přítel Lněnička uvedl jako příklad-

Můj názor- 4 rámkový zvratný s 80 W motorem – nedostatečný výkon motoru, neznám bližší údaje, ale takový medomet bych nechtěl.

12 rámků 80 W také tak, je to radiální, takže dejme tomu, ono to pojede, ale nemůže to při větším zatížení vydržet. Vypadá to, že je tady nižší cena na úkor kvality. I když zde cena vlastně byla srovnatelná s naší. V každém případě takhle postavený medomet nebude produktivní, bude pomalý a náchylný na přetížení a poruchu.



S pozdravem Vodička

Dobrý materiál na podložky jsou hliníkové plechy z tiskáren, kde se dají
koupit za cenu hliníkového šrotu, plech je možno stříhat i obyč. nůžkami
nebo řezat nožem.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
GSM 603 462 921

-----Original Message-----
From: Mensik Josef [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, January 09, 2003 6:48 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Zimovani a pozdni snuska


Při přípravě podložek na odběr měli balo v některých úlech nadměrné
množství mrtvolek Nezdál se mi rozdíl mez uteplenými úly a tehkostěnými. ta
mám letos první rok task je s napětím sleduji

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 09, 2003 12:30 PM
Subject: Re: Zimovani a pozdni snuska


V lese zatím nemám pokálené nic ze 40 vcelstev, uvidíme za par tydnu.
Radek Hubač

Dne 1. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Zdravím včelaře se zvědavou otázkou
>
> Jak Vám včely zimují po pozdně podzimní spadkové snůšce (modřín
> apod.)? Snažil jsem se dodatečným pokrmením tento jev trochu
> eliminovat (podle pokynů z VUVč), ale ne vždy s uspokojivým výsledkem.
> Po nedávném proletu vidím, že je přibližně 5 - 10 procent úlů dosti
> pokáleno (zdá se, že se to většinou projevuje u neuteplených
> tenkostěnných úlů - větší spotřeba zásob, více naplněné výkalové vaky
> nestravitelnými zbytky).
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Hlavně bych to nedělal v zimně to by měly mít včely klid Sám jsem to dělal
na počátku jara když první včelky začínaly vyletovat z úlu ale to šlo jen o
přsun do 20 metrů

Ppan

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 10, 2003 11:55 AM
Subject: RE: stehovani ulu


> na stěhování úlů je nutné svázat jednotlivé nástavky a zabezpečit proti
> posunutí, potom použít rudlík s velkými nafukovacími koly je lepší než
> trakař nebo kolečko a dá se i tahnout, když nejde tlačit. Také by šlo
použít
> saně nebo plech igelit k tažení po sněhu . A hlavně silné sousedy a známé.
>
> s pozdravem Martin Kupka
>
> -----Original Message-----
> From: Mensik Josef [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, January 07, 2003 7:27 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: stehovani ulu
>
>
> To by se dolo zvládnout snadno na trakeři sám jsem to tak dělal ve dva.
>
> Pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 06, 2003 9:30 AM
> Subject: Re: stehovani ulu
>
>
> > Stěhoval jsem 4 úly před (už, tak dávno?) 3 lety. Bylo to daleko (asi
1km)
> a
> > terén schůdný nebyl. Bláto pěkně klouzalo. :-))) Z kopečka, do kopečka,
> > lesní cestičkou a přes potok, zase do kopečka a kolem lesa a přes
příkop.
> > :-))))
> > Použil jsem stavební kolečko (kary, tačky, kolečko, atd. atp. doufám, že
> si
> > rozumíme :-)). Sundal jsem z nich korbu a na rám jsem na její místo
> > namontoval dřevěnou podlážku trochu větší než úly. Na podlážku jsem
předem
> > přibíl lišty okolo, tak aby se úl nemohl posunout. Po ručním přesunutí
na
> > kolečko byl úl provazem přivázán. :-))
> > Byli jsme na to 3. Já jsem řídil za rukojeti a ti dva skákali okolo a
> táhli
> > do kopečka a brzdili z kopečka a udržovali rovnováhu když už jsem já
> > nezvládal. Těžiště je poměrně vysoko. A šlo to.
> > Ahoj
> > Libor Jarolím
> > Ostrava-Stará Bělá
> >
> >
> >
> > > Potřebuji přemístit šest ulů, úly čechoslováky jsou dost těžké a na
> dosti
> > > neschůdném terénu na vzdálenost asi sto padesát metrů. Poraďte, kdo má
> > > zkušenosti, jak na to. Zdravím všechny včelaře přeji hodně zdraví a
medu
> v
> > > novém roce Jarmila
> >
> >
>
>

Při přípravě podložek na odběr měli balo v některých úlech nadměrné
množství mrtvolek Nezdál se mi rozdíl mez uteplenými úly a tehkostěnými. ta
mám letos první rok task je s napětím sleduji

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 09, 2003 12:30 PM
Subject: Re: Zimovani a pozdni snuska


V lese zatím nemám pokálené nic ze 40 vcelstev, uvidíme za par tydnu.
Radek Hubač

Dne 1. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Zdravím včelaře se zvědavou otázkou
>
> Jak Vám včely zimují po pozdně podzimní spadkové snůšce (modřín
> apod.)? Snažil jsem se dodatečným pokrmením tento jev trochu
> eliminovat (podle pokynů z VUVč), ale ne vždy s uspokojivým výsledkem.
> Po nedávném proletu vidím, že je přibližně 5 - 10 procent úlů dosti
> pokáleno (zdá se, že se to většinou projevuje u neuteplených
> tenkostěnných úlů - větší spotřeba zásob, více naplněné výkalové vaky
> nestravitelnými zbytky).
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

na stěhování úlů je nutné svázat jednotlivé nástavky a zabezpečit proti
posunutí, potom použít rudlík s velkými nafukovacími koly je lepší než
trakař nebo kolečko a dá se i tahnout, když nejde tlačit. Také by šlo použít
saně nebo plech igelit k tažení po sněhu . A hlavně silné sousedy a známé.

s pozdravem Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Mensik Josef [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, January 07, 2003 7:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: stehovani ulu


To by se dolo zvládnout snadno na trakeři sám jsem to tak dělal ve dva.

Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 06, 2003 9:30 AM
Subject: Re: stehovani ulu


> Stěhoval jsem 4 úly před (už, tak dávno?) 3 lety. Bylo to daleko (asi 1km)
a
> terén schůdný nebyl. Bláto pěkně klouzalo. :-))) Z kopečka, do kopečka,
> lesní cestičkou a přes potok, zase do kopečka a kolem lesa a přes příkop.
> :-))))
> Použil jsem stavební kolečko (kary, tačky, kolečko, atd. atp. doufám, že
si
> rozumíme :-)). Sundal jsem z nich korbu a na rám jsem na její místo
> namontoval dřevěnou podlážku trochu větší než úly. Na podlážku jsem předem
> přibíl lišty okolo, tak aby se úl nemohl posunout. Po ručním přesunutí na
> kolečko byl úl provazem přivázán. :-))
> Byli jsme na to 3. Já jsem řídil za rukojeti a ti dva skákali okolo a
táhli
> do kopečka a brzdili z kopečka a udržovali rovnováhu když už jsem já
> nezvládal. Těžiště je poměrně vysoko. A šlo to.
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>
>
>
> > Potřebuji přemístit šest ulů, úly čechoslováky jsou dost těžké a na
dosti
> > neschůdném terénu na vzdálenost asi sto padesát metrů. Poraďte, kdo má
> > zkušenosti, jak na to. Zdravím všechny včelaře přeji hodně zdraví a medu
v
> > novém roce Jarmila
>
>

V lese zatím nemám pokálené nic ze 40 vcelstev, uvidíme za par tydnu.
Radek Hubač

Dne 1. leden 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Zdravím včelaře se zvědavou otázkou
>
> Jak Vám včely zimují po pozdně podzimní spadkové snůšce (modřín
> apod.)? Snažil jsem se dodatečným pokrmením tento jev trochu
> eliminovat (podle pokynů z VUVč), ale ne vždy s uspokojivým výsledkem.
> Po nedávném proletu vidím, že je přibližně 5 - 10 procent úlů dosti
> pokáleno (zdá se, že se to většinou projevuje u neuteplených
> tenkostěnných úlů - větší spotřeba zásob, více naplněné výkalové vaky
> nestravitelnými zbytky).
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Přeji pěkný den,
Zprovoznil jsem svojí internetovou včelařskou stránku o nástavkovém včelaření.
http://www.langstroth.wz.cz
Petr

No a co jako? Franto, piš sem co si myslíš, jaké máš zkušenosti se včelami a
jenom neopisuj. Ještě jsem tě tady neviděl na něco zareagovat. Kdyby mě
tyhle útržky zajímaly, tak si to asi dokážu najít. Čtu si teď ročník českýho
včelaře 1931 a je tam spousta zajímavých článků jak tenkrát včelařili. To
bych si tady rád přečetl.
V dobrém Eman


:>-----Original Message-----
:>From: fskalsky [mailto:e-mail/=/nezadan]
:>Sent: Wednesday, January 08, 2003 10:09 AM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: včelař -STVI- rok 1953
:>
:>
:> Casopis Včelař byl přejmenován na VCELAřSVI a stal se časopisem
:>celostátním.Včelařství bude vycházet desetkrát ročně v rozsahu 20stran
:>včetně obálky.Jeho náklad byl snížen ,takže bude zasílán jenom těm
:>odběratelům,kteří se nově o časopis přihlásí.Pokud se někdo o časopis
:>nepřihlásil,není odůvodněna reklamace,nebot počet čísel byl
:>značně snížen.
:>
:> Casopis Včelařství vydává ministerstvo zemědělství-hlavní správa
:>živočišné výroby s poverenictvom podohospodárstva...
:> Redakce Praha..Filialní rdakce Prievidza...
:>Těšíme se na spolupráci se všemi dobrými včelaři !
:>
:> Zhrnutí:
:>Z oslovení včelaře na věstník živočišné výroby ministerstva
:>zemědělství,ze
:>dvou vydavatelů na jediného,měsíčník zředěn na desetkrát,zmenšen počet
:>stránek,náklad-značně-snížen.
:>
:> Učení o třídním boji.
:>čím víc se bude blížit zánik kapitalismu,tím více nepřátelé
:>komunismu budou
:>stupnovat činnost za záchranu odumírajicího řádu.Nepřítel
:>zjevný a vnější
:>bude nepřítel skrytý a vnitřní...
:> Velký učitel J.V.Stalin a jeho nejvěrnější žák K.Gottwald 3/1953.
:> STVI m       udržujeme jejich památku.
:>
:>v dobrém franta
:>

To by se dolo zvládnout snadno na trakeři sám jsem to tak dělal ve dva.

Pepan


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 06, 2003 9:30 AM
Subject: Re: stehovani ulu


> Stěhoval jsem 4 úly před (už, tak dávno?) 3 lety. Bylo to daleko (asi 1km)
a
> terén schůdný nebyl. Bláto pěkně klouzalo. :-))) Z kopečka, do kopečka,
> lesní cestičkou a přes potok, zase do kopečka a kolem lesa a přes příkop.
> :-))))
> Použil jsem stavební kolečko (kary, tačky, kolečko, atd. atp. doufám, že
si
> rozumíme :-)). Sundal jsem z nich korbu a na rám jsem na její místo
> namontoval dřevěnou podlážku trochu větší než úly. Na podlážku jsem předem
> přibíl lišty okolo, tak aby se úl nemohl posunout. Po ručním přesunutí na
> kolečko byl úl provazem přivázán. :-))
> Byli jsme na to 3. Já jsem řídil za rukojeti a ti dva skákali okolo a
táhli
> do kopečka a brzdili z kopečka a udržovali rovnováhu když už jsem já
> nezvládal. Těžiště je poměrně vysoko. A šlo to.
> Ahoj
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
>
>
>
> > Potřebuji přemístit šest ulů, úly čechoslováky jsou dost těžké a na
dosti
> > neschůdném terénu na vzdálenost asi sto padesát metrů. Poraďte, kdo má
> > zkušenosti, jak na to. Zdravím všechny včelaře přeji hodně zdraví a medu
v
> > novém roce Jarmila
>
>

> (omlouvam se, vim ze se inzerovat nesmi, ale nutne ji potrebuji)


Technická poznámka:

Inzerovat se pochopitelně může.

Jen by bylo prima, kdyby byl inzertní příspěvek označen v "Předmětu"
(nebo Subjectu) mailu slůvkem: "Inzerce" (v to případě např.: "Inzerce
- koupim konev").

Přeji, aby se nějaká ta konev podařila sehnat a všem ostatním úspěšné
inzerování...

Srdečně zdraví


J. P. Baudiš

Casopis Včelař byl přejmenován na VCELAřSVI a stal se časopisem celostátním.Včelařství bude vycházet desetkrát ročně v rozsahu 20stran včetně obálky.Jeho náklad byl snížen ,takže bude zasílán jenom těm odběratelům,kteří se nově o časopis přihlásí.Pokud se někdo o časopis nepřihlásil,není odůvodněna reklamace,nebot počet čísel byl značně snížen.

Casopis Včelařství vydává ministerstvo zemědělství-hlavní správa živočišné výroby s poverenictvom podohospodárstva...
Redakce Praha..Filialní rdakce Prievidza...
Těšíme se na spolupráci se všemi dobrými včelaři !

Zhrnutí:
Z oslovení včelaře na věstník živočišné výroby ministerstva zemědělství,ze dvou vydavatelů na jediného,měsíčník zředěn na desetkrát,zmenšen počet stránek,náklad-značně-snížen.

Učení o třídním boji.
čím víc se bude blížit zánik kapitalismu,tím více nepřátelé komunismu budou stupnovat činnost za záchranu odumírajicího řádu.Nepřítel zjevný a vnější bude nepřítel skrytý a vnitřní...
Velký učitel J.V.Stalin a jeho nejvěrnější žák K.Gottwald 3/1953.
STVI m udržujeme jejich památku.

v dobrém franta

Zdravim kolegov včelárov!

Potrebujem jednoduchý návod na výrobu sušičky peľu. Kto by ho nahodou mohol poskytnúť tak na túto adr. Ďakujem.

Přeji hodně včelařských (i jiných) úspěchů všem účastníkům konference v r. 2003!

K 1) Pokud vím, ty trubičky jsou určeny k přidávání matek. Je to vlastně umělý matečník, na konci se po vpuštění matky uzavře kouskem vosku mezistěny), který se ale musí párkrát propíchnout jehlou, aby matka mohla dýchat a komunikovat se včelami.
Pokud nepotřebujete trubičky, dají se koupit matečníkové misky samostatné.
K 2) Vučko je název vytvořený od vesnice Vučkoje v Karpatech na Zakarpatské Ukrajině (jež dříve patřila k ČSR). Je tam chovatelská stanice ukrajinského Výzk. včelařského ústavu. Pokud byste Vučkoje hledali na mapě, tak severně od Mukačeva, v horách. Z Vučkoje byl tento materiál dovezen poprvé v r. 1977 do Lipt. Hrádku. Sám jsem ve Vučkoje byl 3x. Poslední reimport z r. 1997 se ale nevyvedl, materiál se nám neosvědčil a nepoužili jsme ho na oživení původního materiálu.

Květoslav Čermák
http://web.quick.cz/pvzubri

Přátelé,
přeji pěkný nový rok.
A mám hne dvě otázky pro zkušeného chovatele matek:
1) už delší dobu mi vrtá hlavou k čemu jsou dobré takové ty průhledné plastové trubičky
(chrániče) prodávané spolu matečníkovými miskami? Dovedu si představit jejich použití k
přidávání matek pomocí (umělého) matečníku, ale je o opravdu k tomu?
2) netušíte od čeho je odvozen název kmene Vučko?
Díky

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

Gabon samotný NESTAČÍ. Je jedno který. Jestli 90 nebo 98. Je to LETNÍ
ošetření a má za úkol v SILNĚ ZAMOŘENÉM prostředí ochránit zimní generaci.
Buďte rádi, že funguje tak jak funguje. Podzimní FUMIGACE je po gabonu a
nebo bez gabonu VŽDY NUTNÁ.
Výrobce = VÚVč Dol, či jeho pracovníci se tohle snaží vysvětlovat celou dobu
co se gabon používá.

Je to jen matematika. Vezmi tento případ:
> 6.8.02 som založil Gabon spad roztočov/klieštika/
> bol v prvé dni okolo 100 až130 od 17.8 do 25.8
> bol spad od 50 až 80
> ale od 26.8 spad roztoča stúpol až na 420 a padal
> v takomto množstve až do 10.9
a bez gabonu máš ve včelstvu asi 8000 roztočů. A to v 8.měsíci znamená tak
minimálně dva na jednu zimní včelu. Řekl bych, že žádná nemá nárok přežít do
jara. Pokud gabon účinkuje aspoň na 90% tak přežije "jen" 800 roztočů. A to
je myslím přijatelný výsledek pro střední velikost včelstva (více než 1kg =
více než 10 000 včel).
To mám po 1. fumigaci u některých včelstev i větší spad. :-((
Jenže je teprve konec 8.měsíce a včely stále ještě plodují. Máme tady těch
800 roztočů co přežili gabon a včely stále ještě létají ven a zalétávají do
sousedního úlu i se svým roztočem na zádech. A stále ještě může přiletět z
lesa "žebračka" se 3 roztoči na kabátě. A pořád jestě naše včely hledají i v
jiných včelstvech a pokus o loupež není vyjímkou. A při vzájemném styku
našich a cizích včel si vyměňují i roztoče. Máš tady asi 60 dní bez gabonu a
každý den možná 100 000 příležitostí přinést dalšího roztoče do úlu. A ty
musíme zlikvidovat podzimním ošetřením. = fumigací.

Čísla jsem si většinou vycucal z prstu, ale pro ilustraci jak to funguje by
to stačit mohlo? Co říkáte, přátele?
Byl bych velmi spokojen, ba přímo nadšen při spadu 40 kousků při prvním
zadymení. A pochvaloval bych si, jak ten gabon dobře funguje.

Podle literatury, je při loupeži, loupící včelstvo schopno, donést do úlu
během jediného dne i 1000 roztočů.
A jedna jediná přezimující samička roztoče je schopna do příští zimy spáchat
několk tisíc potomků.
Zabijme je ještě v zimě. NENECHME JE PŘEZIMOVAT. :-)

Šťastný Nový rok přeju všem vespolek.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá



> Ja osobne mám zlé skúsenosti s gabonom. V poslednej sezóne som ho mal 4
> týždne zavesený, spad bol veľmi malý (do 10 ks). Po jeho vybratí som dymil
> 2x avartinom a pri prvom dymení bol spad v priemere 40 ks na rodinu, o 2
> týždne asi iba po 5 ks. Takže si myslím, že sa na gabon nedá spoliehať
(mal
> som ho zavesený počas septembra).

Stěhoval jsem 4 úly před (už, tak dávno?) 3 lety. Bylo to daleko (asi 1km) a
terén schůdný nebyl. Bláto pěkně klouzalo. :-))) Z kopečka, do kopečka,
lesní cestičkou a přes potok, zase do kopečka a kolem lesa a přes příkop.
:-))))
Použil jsem stavební kolečko (kary, tačky, kolečko, atd. atp. doufám, že si
rozumíme :-)). Sundal jsem z nich korbu a na rám jsem na její místo
namontoval dřevěnou podlážku trochu větší než úly. Na podlážku jsem předem
přibíl lišty okolo, tak aby se úl nemohl posunout. Po ručním přesunutí na
kolečko byl úl provazem přivázán. :-))
Byli jsme na to 3. Já jsem řídil za rukojeti a ti dva skákali okolo a táhli
do kopečka a brzdili z kopečka a udržovali rovnováhu když už jsem já
nezvládal. Těžiště je poměrně vysoko. A šlo to.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá



> Potřebuji přemístit šest ulů, úly čechoslováky jsou dost těžké a na dosti
> neschůdném terénu na vzdálenost asi sto padesát metrů. Poraďte, kdo má
> zkušenosti, jak na to. Zdravím všechny včelaře přeji hodně zdraví a medu v
> novém roce Jarmila

Gabony znám 2 druhy. O který se jednalo?
A Matějovi na polemiku o účinnosti Gabonu:
Usoudil jsem tak jenom z toho, že r. padali a hodně. Čím jiným než Gabonem
by to mělo být?
Uznávám, že někde nějaký Gabon nemusí být účinný, ale to nebylo v tomto
případě.
Mě zaráží, že neuvádíte nikdy o jaký druh Gabonu se jedná. (90 nebo 92)
O způsobech a výsledcích léčení varoázy na SLovensku mám velmi rozporné
informace, které vám často nijak nelichotí.
Rád bych se dověděl pravdu, abychom předešli případným problémům u nás.
U nás je Gabon92 ten nejúčinnější prostředek. Bez něj si to neumím
představit.
Eman

----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 03, 2003 3:24 PM
Subject: RE: Antwort: Re: liečenie


>
> Ja osobne mám zlé skúsenosti s gabonom. V poslednej sezóne som ho mal 4
> týždne zavesený, spad bol veľmi malý (do 10 ks). Po jeho vybratí som dymil
> 2x avartinom a pri prvom dymení bol spad v priemere 40 ks na rodinu, o 2
> týždne asi iba po 5 ks. Takže si myslím, že sa na gabon nedá spoliehať
(mal
> som ho zavesený počas septembra).
>
> Peter Malindžák
> >
> >1. Vylíhnul se plod a s ním vylezli schovaní r.
> >2. Včelstvo si vyloupilo cizí silně napadené vč. a přineslo r. domů
> >3. mě už nic nenapadá, ale je vidět, že Gabon byl účinný.
> >Tolik r. jsem sám ještě neviděl. Asi máš v okolí někoho, kdo to léčení
> >fláká.
> >Eman
> >
>

Vazeni a mili pratele,
spolu s pranim vseho dopbreho v roce 2003 dovoluji si oznamit, ze 15. ledna se uskutecni moje prednaska o vztahu objevitele gentickych zakonu, Rehore Mendla, ke vcelarstvi. Akce ma probehnout v refektari Augustinianskeho opatstvi (klastera) na Starem Brně. Vchod je z Mendlova namesti (tramvaje 1, 6, 5) ve zdi mezi pivovarem vlevo a budovou klastera vpravo. Po vstupu brankou pujdete podle klasterni budovy a vstoupite vchodem do vystavy Genius genetiky (z male predzahradky). Tam v hale je vchod do prednaskove mistnosti. Zacatek je v 18 hod. Pokud prijdete drive, muzete si od 17.30 prohlednout vystavu za polovicni vstupne. Vystava rozhodne stoji za prohlidku.
Na setkani se tesi
Vladimir Ptacek
ptacek/=/sci.muni.cz
Tel: 541129562

Zdravim vsechny vcelare v Novem roce.
Nevite prosim nekdo o jedné zbytecne hlinikove mlekarenske konvi? (omlouvam
se, vim ze se inzerovat nesmi, ale nutne ji potrebuji)
Diky, M. Pekarek, Praha 8, Stetinska 360, tel: 604 203151 mpekarek/=/volny.cz




(http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002


---
Tato zpráva od Martina Pekárka z Bohnic je prosta známých virů.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002

Ja osobne mám zlé skúsenosti s gabonom. V poslednej sezóne som ho mal 4
týždne zavesený, spad bol veľmi malý (do 10 ks). Po jeho vybratí som dymil
2x avartinom a pri prvom dymení bol spad v priemere 40 ks na rodinu, o 2
týždne asi iba po 5 ks. Takže si myslím, že sa na gabon nedá spoliehať (mal
som ho zavesený počas septembra).

Peter Malindžák
>
>1. Vylíhnul se plod a s ním vylezli schovaní r.
>2. Včelstvo si vyloupilo cizí silně napadené vč. a přineslo r. domů
>3. mě už nic nenapadá, ale je vidět, že Gabon byl účinný.
>Tolik r. jsem sám ještě neviděl. Asi máš v okolí někoho, kdo to léčení
>fláká.
>Eman
>

Neviem sice odpovedat Pavlovi, ale podobny jav sme sledovali aj na zapadnom
Slovensku / ZO Malacky / i ked pri omnoho nizsom spade. Preto uz niekolko
rokov ponechavame Gabon vo vcelstvach 60 dni - takto to bolo odporucane aj
v casopise Vcelar v clanku od p. Jokaiho v roku 2000.
Dovolim si vsak polemizovat s Emanom o tom ze Gabon je ucinny. Ak mame tak
uzkostlivo snazime dodrzovat veterinarne predpisy a navody vyrobcov, ako tu
apeluju mnohy diskutujuci, tak potom by sme podla tohto navodu mali vybrat
Gabon po 24 dnoch - t.j. v case ked este vacsina kliestikov bola vo
vcelstvach.

Matej

1. Vylíhnul se plod a s ním vylezli schovaní r.
2. Včelstvo si vyloupilo cizí silně napadené vč. a přineslo r. domů
3. mě už nic nenapadá, ale je vidět, že Gabon byl účinný.
Tolik r. jsem sám ještě neviděl. Asi máš v okolí někoho, kdo to léčení
fláká.
Eman

1. Vylíhnul se plod a s ním vylezli schovaní r.
2. Včelstvo si vyloupilo cizí silně napadené vč. a přineslo r. domů
3. mě už nic nenapadá, ale je vidět, že Gabon byl účinný.
Tolik r. jsem sám ještě neviděl. Asi máš v okolí někoho, kdo to léčení
fláká.
Eman

----- Original Message -----
From: "Gregu" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 03, 2003 1:13 PM
Subject: liečenie


> 6.8.02 som založil Gabon spad roztočov/klieštika/
> bol v prvé dni okolo 100 až130 od 17.8 do 25.8
> bol spad od 50 až 80
> ale od 26.8 spad roztoča stúpol až na 420 a padal
> v takomto množstve až do 10.9
> vie mi niekto vysvetliť prečo po 26.8 bol
> tak zvýšený spad Dakujem Pavel
>

6.8.02 som založil Gabon spad roztočov/klieštika/
bol v prvé dni okolo 100 až130 od 17.8 do 25.8
bol spad od 50 až 80
ale od 26.8 spad roztoča stúpol až na 420 a padal
v takomto množstve až do 10.9
vie mi niekto vysvetliť prečo po 26.8 bol
tak zvýšený spad Dakujem Pavel

Nedělám z toho žádnou vědu. Mám včelínek na 10 včelstev na přítelově
soukromém lesním pozemku. Na střeše je předpisový žlutý trojúhelník kvůli
případným leteckým postřikům a u cesty, ze které se ke včelínu schází, mám
obyčejné cedulky velikosti A4 s nadpisem : "Pozor včely! Vstup na vlastní
nebezpečí!", které jsem pro zvýšení trvanlivosti nechal zatavit do fólie.
(Abych někomu vstup zakazoval, na to v tomto případě nemám právo).
S přáním klidného zimování Vaši včelkám
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel Zahradník" <pavel.zahradnik/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 02, 2003 9:51 PM
Subject: označení stanoviště


K 1.1.2003 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 27/2002 Sb....

...Zajímalo by mě, jakým způsobem označujete volně přístupná
stanoviště včelstev, např. kočovný vůz nebo včelnici na
okraji lesa apod.

--
Pavel Zahradník
pavel.zahradnik/=/centrum.cz

The wise make proverbs . . . and fools repeat them.

Pokálené úly zatím nemám, ale při ometání podložek je v některých úlech
větší než obvyklé množství mrtvolek ( až plná krabička od cigaret ).
Melencitózní med jsem totiž nechal téměř všechen v úlech a jen v půli září
dodal dávku teplého cukerného sirupu na zatažení po vyběhlém plodu. Myslím
že větší opotřebení zimní generace včel obtížněji zpracovatelnou spadkovou
snůškou mohlo mít na počet mrtvolek v podmetu podstatný vliv.

Jinak zimování u mých včelstev probíhá normálně. Matky už asi začaly
plodovat:
9 včelstev z 15 má na podložce kapky vody a současně větší množství měli.
To se mně sice může zdát předčasné, ale snad včely vědí líp, co je aktuální
a co zvládnou
- stejně jako každoročně.

Myslím, že v neuteplených úlech by mělo plodování a v návaznosti na to i
výraznější spotřeba zásob nastat později, než v úlech uteplených. Ale
nejvýraznější vliv na to má určitě genetická vloha včelstva.
Mám všechny úly uteplené, tak nemohu porovnávat.
Další kontrolu provedu kolem 20.1., až budu odebírat měl pro vyšetření.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

----- Original Message -----
From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
To: Konference - vcely <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 01, 2003 3:58 PM
Subject: Zimovani a pozdni snuska



Zdravím včelaře se zvědavou otázkou

Jak Vám včely zimují po pozdně podzimní spadkové snůšce (modřín
apod.)? Snažil jsem se dodatečným pokrmením tento jev trochu
eliminovat (podle pokynů z VUVč), ale ne vždy s uspokojivým výsledkem.
Po nedávném proletu vidím, že je přibližně 5 - 10 procent úlů dosti
pokáleno (zdá se, že se to většinou projevuje u neuteplených
tenkostěnných úlů - větší spotřeba zásob, více naplněné výkalové vaky
nestravitelnými zbytky).


J. P. B.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 7.12.2002

K 1.1.2003 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 27/2002 Sb.
(něco k tomu bylo i v časopisu Včelařství 4/2002 na str.
91), které mimo jiné stanoví povinnost označování stanovišť
včel mimo ohrazené, uzavřené nebo oplocené prostory
bezpečnostními značkami (zákaz vstupu nepovolaným osobám,
biologické riziko).

Přestože uvedený předpis stanoví konkrétně povinnosti
zaměstnavatelům (jde o prováděcí nařízení k zákoníku práce),
obecně by měla být vhodně označena veškerá volně přístupná
stanoviště včel. Z preventivních důvodů jsem si připravil
tabulku pro označení stanoviště včel s bezpečnostními
značkami taky a dávám ji k dispozici jako vzor (snad se brzy
objeví na webu).

Zajímalo by mě, jakým způsobem označujete volně přístupná
stanoviště včelstev, např. kočovný vůz nebo včelnici na
okraji lesa apod.

--
Pavel Zahradník
pavel.zahradnik/=/centrum.cz

The wise make proverbs . . . and fools repeat them.

Prajem veľa zdravia v Novom roku

Má niekto skúsenisti s indikátorom rojovej
nálady vyrába firma MITRONIK
/ oplatí sato zakúpiť?/dakujem

Zdravím včelaře se zvědavou otázkou

Jak Vám včely zimují po pozdně podzimní spadkové snůšce (modřín
apod.)? Snažil jsem se dodatečným pokrmením tento jev trochu
eliminovat (podle pokynů z VUVč), ale ne vždy s uspokojivým výsledkem.
Po nedávném proletu vidím, že je přibližně 5 - 10 procent úlů dosti
pokáleno (zdá se, že se to většinou projevuje u neuteplených
tenkostěnných úlů - větší spotřeba zásob, více naplněné výkalové vaky
nestravitelnými zbytky).


J. P. B.

Radostné medaření a veselé konferování v r. 2003

přeji všem!

J.P. Baudiš

dobré přezimování a Mnoho medu v novém roce přeje všem

Pepan

Ono to ale bývá docela pravidlo, že se vyskytne jeden den, kdy je teplo.
Loni jsem taky kolem svátků léčil.

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 30, 2002 6:22 PM
Subject: Prelet



Zdravím všetkých,

neviem ako u Vas, ale na zapadnom Slovensku bol dneska pekny prelet. Pri
tejto prilezitosti som prezrel podmety a preliecil som treti krat. Vcelstva
vyzeraju zatial dobre / len dve dost utrpeli navstevou mysi /. Mnostvo
mrtvoliek je normalne. Jednu hodinu po zadymeni bol spad od 0 po 2.
Keby sa dal kazdy rok objednat medzi sviatkami takyto den ako dnes / 12
stupnov /, nemuseli by sme spekulovat ako dostat na vcelnice tlakovy vzduch
pre aerosolovy vyvijac. :-).

P.S. Šťastný nový rok, veľa zdravia a úspechov nielen pri včelárení praje

Matej

Zdravím všetkých,

neviem ako u Vas, ale na zapadnom Slovensku bol dneska pekny prelet. Pri
tejto prilezitosti som prezrel podmety a preliecil som treti krat. Vcelstva
vyzeraju zatial dobre / len dve dost utrpeli navstevou mysi /. Mnostvo
mrtvoliek je normalne. Jednu hodinu po zadymeni bol spad od 0 po 2.
Keby sa dal kazdy rok objednat medzi sviatkami takyto den ako dnes / 12
stupnov /, nemuseli by sme spekulovat ako dostat na vcelnice tlakovy vzduch
pre aerosolovy vyvijac. :-).

P.S. Šťastný nový rok, veľa zdravia a úspechov nielen pri včelárení praje

Matej

Ve Včelárovi 12/02 (Slovensko) je tomu věnován celý článek .
Závěr je ten, že je to běžné. Článek se jmenuje Včely Kamikadze.
Podle článku to též může souviset s potravou (pyl) a tím rychleji naplněný
výkalový váček.
Takže taková včela musí, pokud je to možné , ven. Takže to souvisí i se
zdravotním chováním včel.
Příčin podle článku může být víc.

Šťastný nový roka a pilné včelky přeji všem
Arnošt Hrdina.

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 30, 2002 11:00 AM
Subject: RE: vyletovani


:>tak 30 z úlu
:>za týden a samozřejmě hynou před úlem. Dno je sice zasíťované
:>ale uzavřené
:>podložkou pro odběr měli na diagnostiku. Trochu mně to
:>znepokojuje. Znáte
:>někdo možnou příčinu?

Myslím, že je to normální. Jsou to staré včely. Já to mám u svých včel taky,
někde více, někde méně. Jelikož jsem nakrmil dost, léčil taky dost, tak vím
že s tím nemůžu už nic dělat.
-------
Mě zase znepokojuje to, že jsem očka zacpal špunty z polystyrenu a dnes ráno
byla většina špuntů vytažených a před úly. Vrtá mě hlavou kdo to udělal:
Kočky, myši, včely?

Jeden zkušený včelař mě přesvědčil, že očka na zimu nejsou dobrá věc. Říká,
že sám je proti očkům i v létě, že včely se pak formují v prostoru nevhodně,
dávají plod nahoru atd.
Eman

Přeji všem včelařům šťastný a bohatý příští rok 2003 !

:>tak 30 z úlu
:>za týden a samozřejmě hynou před úlem. Dno je sice zasíťované
:>ale uzavřené
:>podložkou pro odběr měli na diagnostiku. Trochu mně to
:>znepokojuje. Znáte
:>někdo možnou příčinu?

Myslím, že je to normální. Jsou to staré včely. Já to mám u svých včel taky,
někde více, někde méně. Jelikož jsem nakrmil dost, léčil taky dost, tak vím
že s tím nemůžu už nic dělat.
-------
Mě zase znepokojuje to, že jsem očka zacpal špunty z polystyrenu a dnes ráno
byla většina špuntů vytažených a před úly. Vrtá mě hlavou kdo to udělal:
Kočky, myši, včely?

Jeden zkušený včelař mě přesvědčil, že očka na zimu nejsou dobrá věc. Říká,
že sám je proti očkům i v létě, že včely se pak formují v prostoru nevhodně,
dávají plod nahoru atd.
Eman

Přeji všem včelařům šťastný a bohatý příští rok 2003 !

Potrebuji radu. Vcely jsou zazimované ve spodním nástavku 30 cm a horním
18 cm, délka rámku 42 cm. Otevřená očka nahoře i dole, podmet vysoký 10 cm,
česno zúžené na 8 mm krát 150. Ojediněle vyletují včely asi tak 30 z úlu
za týden a samozřejmě hynou před úlem. Dno je sice zasíťované ale uzavřené
podložkou pro odběr měli na diagnostiku. Trochu mně to znepokojuje. Znáte
někdo možnou příčinu? Zdraví a přeje mnoho zdraví a úspěchů v novém
roce. Jarka

Potřebuji přemístit šest ulů, úly čechoslováky jsou dost těžké a na dosti
neschůdném terénu na vzdálenost asi sto padesát metrů. Poraďte, kdo má
zkušenosti, jak na to. Zdravím všechny včelaře přeji hodně zdraví a medu v
novém roce Jarmila

:>Já vidím společenskou rubriku jako naprosto zbytečnou a

Jelikož jsem sám překvapeně sledoval diskutovat na schůzi ZO o této rubrice,
tak asi úplně zbytečná nebude. Někdo to asi prožívá a když vidí svoje jméno
natištěné, tak má radost. Jenže je-li 60000 včelařů, z toho většina
starších, pak odhaduju, že by se mohlo tisknout měsíčně asi 1000 jubilantů
(?kolik by to bylo stránek?). Sám jubilant si do časopisu psát nebude, i
když by to rád viděl. Stránky by bylo možné spolehlivě generovat počítačem z
databáze členů. Tohle mě vede k názoru:
Rubriku zrušit, aby to někomu nebylo líto, když se tam nenajde, což je
mnohem více škody, než užitku z té nepatrné radosti když si někdo z
funkcionářů náhodou vzpomene.
Vzhledem k tomu, že časopis není závislý na tom, jestli někdo ztratí o něj
zájem kvůli zrušené rubrice Jubilea, tak bych o zrušení ani neváhal. Ztrácí
se jen prostor na užitečnější informace. Viz například opožděné zveřejnění
dopisu E. Báchora o otravě na Pardubicku, který už byl svým obsahem
neaktuální. Jestli neví redakce, co na uvolněný papír dát, pak tam může být
například nejzajímavější informace z Překladů, nebo z jiných včelařských
časopisů, z internetu a podobně.

Měl jsem ho 2 roky. Pohrál jsem si s ním, funguje to, ale při správném
způsobu včelaření není takový přístroj vůbec potřeba. Pokud mají včely
dostatek prostoru, nechají se stavět, dělají se oddělky, pak se nerojí. Když
někdo nemá čas na to aby včelám zajistil to co potřebují, pak na využití
přístroje nenajde čas už vůbec.
Smysl by snad měl trvale umístěný mikrofon ve včelstvu a stálé sledování
zvuku, pak bys stihl možná něco udělat, ale přístroj je opravdu jen na
hraní. Přístroj je na obsluhu a používání nepraktický. Mnohem užitečnější je
úlová váha. Tu mám obyčejnou decimálku a ta mi dává mnohem cennější
informace.

Občas sním o umístění různých čidel (teploty, zvuku, váhy) do úlů a dálkový
přenos na PC, ale včas mě to naštěstí přejde. Až nebudu mít roupama co
dělat, tak to možná někdy zkusím.

Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Stano /sk [mailto:e-mail/=/nezadan]
:>Sent: Friday, December 27, 2002 8:24 AM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: INDIKATOR
:>
:>
:>Prajem vsetkym včelarom vela zdravia a vela medu
:>v Novom roku 2003.
:>Ma niekto skusenosti s indikatorom rojovej nalady
:>od firmy MITRONIK /oplati sa to zakupit
:>

Prajem vsetkym včelarom vela zdravia a vela medu
v Novom roku 2003.
Ma niekto skusenosti s indikatorom rojovej nalady
od firmy MITRONIK /oplati sa to zakupit

Nešlo. Viz příspěvek Libora Jarolíma Re:aerosol z 18.12, kde to je
vysvětleno velmi srozumitelně. U včel bych Cimrmanovu metodu slepých uliček
radši vynechal.
Eman

:>Nevím jakou máte zkušenost při léčení aerosolem, ale nešlo by
:>použít pro
:>aplikaci klasickou vinařskou motorovou stříkací konev. Máte
:>někdo s tímto
:>nějakou osobní zkušenost? Zdraví Vaida
:>
:>

Všem včelařům a jejich blízkým přeji š'tastné a veselé Vánoce hodně
zdravi v novém roce! Dorotka

Nevím jakou máte zkušenost při léčení aerosolem, ale nešlo by použít pro
aplikaci klasickou vinařskou motorovou stříkací konev. Máte někdo s tímto
nějakou osobní zkušenost? Zdraví Vaida

Všem přátelům včel přeji krásné prožití svátků vánočních a šťastný Nový rok.

Konečně jsem sehnal člověka, který se u nás stará o kompresor. Kompresor a všechny náhradní díly sháníme přes www.mskompresoren.cz .
       Příjemné svátky a do nového roku jen to nejlepší
                                                 Míra Fišar

>Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických
nužek v sadech,
>tušim, že je zakoupený v Náchode), údajne se už nevyrábí, jelikož je docela
hlucný, ale s náhradními
>díly není žádný problém. Príští rok chceme koupit ješte jeden, snad ho
ješte seženeme. >Neco
>podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den
po kopcích :-((

Za kolik to prodávají? Je to na netu?



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.431 / Virová báze: 242 - datum vydání: 17.12.2002