Archiv Včelařské konference

Správny pomer je približne 0,3kg horúceho medu na 1kg práškového cukru. Cesto musí tvrdé a to sa dá docieliť len keď med nahrejeme na 60°C (včelám to škodiť nebude!). Vyrobiť väčšie množstvo primitívnym spôsobom, miesením je namáhavé, ale tvrdosť treba dodržať, inak prijímaním vlhkosti tečie a to je strašne nepríjemné. Anton

Podle obrázků by ho měli prodávat i s elektrickým pohonem.Tam jsi se na cenu neptal?

Asi před dvěma roky jsem byl na pražské přednášce, kde přednášející se zmínil o tomto problému a , že již na každé výstavě a konferenci obhlížejí zařízení na individuelní výrobu mezistěn.Právě aby si střední a velcí včelaři mohli ze svého vosku vyrábět mezistěny sami a nevystavovali se riziku zavlečení nákazy touto cestou.Když jsem byl na poslední výstavě, byl tam nějaký rakušan a pouštěl tam i kazetu s instruktážním filmem.

S morom včelieho plodu bojovali novozélandský včelári a vláda 90 rokov a nezdolali ho. Preto sa vláda rozhodla preniesť povinnosť na okamžitú likvidáciu samými včelármi, pripravovali ich na to školeniami s prednáškami a po 9 rokoch to vraj prináša úspech. Môžete si to prečítať na webe htp//www.vcely.sk/zootechnika, august 2006 pod názvom: Kontrola moru včelieho plodu- novozélandská metóda. Je založená na eradikačnom programe. Dozviete sa, že oheň je tým jediným a istým spôsobom zdolať MVP. Anton

Někdo tady psal před časem jak pozoroval zimování včelstva v betonových sloupech. Považoval jsem to téměř za nemožné až do doby kdy u nás začali měnit sloupy s hrůzou zjišťuji je dutý tak jak bývaly i dříve ale na rozdíl od starých se nahoře zakryjí čepičkou v horní části je osm otvorů místo oček a asi v rovině oči ještě jeden vhodný jako česno Nebude to další semeniště moru??? Toť otázka?

Pepan

10 litrů vody, 0.5 kg NAOH, 1 litr SAVO. Ale pouze na nehořlavé nářadí.

Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150 st.C, 5 minut.

S tou veterinou je to nesmysl.

A staré úly od nikoho zásadně nekupujte. Radím vám dobře.

-----------------------------
Na důkladnou desinfekci úlů se také doporučuje nátěr směsí louhu a sava 1 : 1 a vyhovuje to i veterině

Pepan

Přátelé, naštěstí nemám s morem žádné zkušenosti, a proto bych se chtěl zeptat, jestli v nákazových oblastech probíhalo nějaké šetření o vzniku nákazy, zda byla ustanovena komise a jestli je možné připadné zprávy někde přečíst.Děkuji za případné odpovědi
Petr

Já neměl na mysli úly po moru Tam je nutné zakoupit kabanos a použít úly k opékání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Veelaoství 3/2007 - Kde se bere mor?
> Datum: 28.2.2007 19:29:14
> ----------------------------------------
> 10 litrů vody, 0.5 kg NAOH, 1 litr SAVO. Ale pouze na nehořlavé nářadí.
>
> Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché
> tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150
> st.C, 5 minut.
>
> S tou veterinou je to nesmysl.
>
> A staré úly od nikoho zásadně nekupujte. Radím vám dobře.
>
> -----------------------------
> Na důkladnou desinfekci úlů se také doporučuje nátěr směsí louhu a sava 1
> : 1 a vyhovuje to i veterině
>
> Pepan
>
>
>

Seryn Petr: ...jestli v nákazových oblastech probíhalo nějaké šetření o vzniku nákazy, zda byla ustanovena komise...

U nás (Pardubický kraj) žádné takové šetření neprobíhalo a žádná komise ustanovena nebyla.

Po vyhlášení ohniska se v ochranném pásmu prováděl nekomisionelní odběr měli na vyšetření na přítomnost spor P.L., při kterém však, pokud je pravda, co jsem slyšel, nebyla dodržena příslušná metodika VÚVč a vyšetření se prý provádělo vždy z celého stanoviště najednou.

Petr

Veterina na to jen dohlíží a vydává případná nařízení k tlumení nákazy.
Různé svazy mají jen funkci poradní. Se psem taky dete do svazu covatelů psů aby ho léčily??? Pepan
........
Přesně tak. Pak tedy nechápu, co se ČSV pořád montuje do léčení varoázy a někde i moru. Ať na to( i další) dohlíží veterina a bude pokoj. A kdo to nemá v kupě, tak ať si to vyřídí s veterinou a veterina s ním.
Buď A , nebo B. Něco mezi tím je na houby. To pak nedělá nikdo nic pořádně. Ani ČSV ani veterina. Jedni to házejí na druhé.
Takže abych byl pochopen, zopakuji jedno zlaté pravidlo které jsem dostal, když jsem neodevzdal 100%výkon:"Buď to dělejte pořádně, nebo se na to vyse...., najdou se jiní co to budou dělat!"
Karel

U starých úlů si nikdy nemůžeš být jistý, jestli nejsou po moru. Majitel to ani nemusí tušit.

> Já neměl na mysli úly po moru

ČSV se snaží pomáhat jak to jde ale zodpovědnost zůstává jen na chovateli Když to monitoruje tak je to nevhodné a když to nedělá je to taky tak tak co hcete sakra ??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?¨ela?¸stv?­ 3/2007 - Kde se bere mor?
> Datum: 28.2.2007 19:58:34
> ----------------------------------------
> Veterina na to jen dohlíží a vydává případná nařízení k tlumení nákazy.
> Různé svazy mají jen funkci poradní. Se psem taky dete do svazu covatelů
> psů aby ho léčily??? Pepan
> .......
> Přesně tak. Pak tedy nechápu, co se ČSV pořád montuje do léčení varoázy a
> někde i moru. Ať na to( i další) dohlíží veterina a bude pokoj. A kdo to
> nemá v kupě, tak ať si to vyřídí s veterinou a veterina s ním.
> Buď A , nebo B. Něco mezi tím je na houby. To pak nedělá nikdo nic pořádně.
> Ani ČSV ani veterina. Jedni to házejí na druhé.
> Takže abych byl pochopen, zopakuji jedno zlaté pravidlo které jsem dostal,
> když jsem neodevzdal 100%výkon:"Buď to dělejte pořádně, nebo se na to
> vyse...., najdou se jiní co to budou dělat!"
> Karel
>
>
>

Vyšetření z měli se dělá s celého stanoviště a až při pozitivním nálezu podle stupně výskytu bacilu se dělá na místě a to jen pověřeným veterinárním lékařem státní správy. Nemůže to dělat kde kdo natož veterinář ke kterému chodíte se svými miláčky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J.Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Mor v?elího plodu
> Datum: 28.2.2007 19:49:54
> ----------------------------------------
> Seryn Petr: ...jestli v nákazových oblastech probíhalo nějaké šetření o
> vzniku nákazy, zda byla ustanovena komise...
>
> U nás (Pardubický kraj) žádné takové šetření neprobíhalo a žádná komise
> ustanovena nebyla.
>
> Po vyhlášení ohniska se v ochranném pásmu prováděl nekomisionelní odběr
> měli na vyšetření na přítomnost spor P.L., při kterém však, pokud je
> pravda, co jsem slyšel, nebyla dodržena příslušná metodika VÚVč a vyšetření
> se prý provádělo vždy z celého stanoviště najednou.
>
> Petr
>
>
>

O žádné komisi jsem neslyšel, ale chytří veterináři si snaží udělat sami jasno. Písemně jsem to nikde neviděl. Zkušený veterinář MVDr.Krabec z Tachovska tvrdil, že 60% ohnisek moru vzniklo slíděním a loupežemi zanedbaných morových včelstev, nebo úlů. 15% nedůsledným postupem při likvidaci ohniska (nezlikvidování všeho). 5 % v souvislosti s kočováním a 20% při převozu plástů, úlů a pomůcek.
Příklad: Včelař přivezl do výkupu konve s medem. Tam neměli čas ho slít, tak mu dali stejné prázdné konve, ale na dnu byly zbytky medu - med byl naneštěstí od napadených včelstev morem (jejich původní majitel o tom neměl tušení). Včelař si konve přivezl, a než je stačil umýt, včely je vyčistily a měl ho tam. Naštěstí se to původní ohnisko zpětně dohledalo.


------------------------------------------
......jestli v nákazových oblastech probíhalo nějaké šetření o vzniku nákazy, zda byla ustanovena komise a jestli je možné případné zprávy někde přečíst.Děkuji za případné odpovědi

To mi právě leží v hlavě a není mi to jasné. Jak už jsem tu loni psal, po roce včelaření jsem si našel mor. Měl jsem nové úly, nové rámky, nové dílo na (doufám) prověřených mezistěnách.

Po vyhlášení ochranného pásma se v měli ostatních včelařů prý vůbec nic nenašlo. Je pravda, že 4 roky předtím byl prý mor asi 2km ode mne, ale v době, kdy jsem začínal včelařit se na něj už nějak zapomnělo.

Takže pokud to tam někde přežívá, je původ jasný. Ale jakto, že se nic nenašlo u ostatních včelařů?
Petr
.........
Já si myslím (a není to prvý případ o kterém jsem slyšel), že tvé včely si prostě vytáhly Černého Petra.
Někde ještě přeživaly včely, (prý 2-4 roky na úhyn včelstva od nákazy). A tvoje včely to zrovna našly a odnesly si to k sobě. Sledoval jseme několikrát zkázu divokých včel, a jakmile ty včely uhynou, je to jen otázka času, než to místo vyrabují i myši, práci atd. Ale napřed tam byli asi tvoje včely a na ostatní včelstva už nic nezbylo.

Podle mě, když včely žily divoce, tak se mor přesunoval jedna ku jedné. Někde jedno včelstvo uhynulo, nebo bylo oslabeno a bylo jiným vyloupeno. Loupež do úplného konce jsem neměl možnost sledovat, ale myslím, že včelám na vybílení nějakého úlu/včelstva stačí i den. Že by se mezitím do loupeže zapojily další včelstva a to mizející včelstvo nakazilo významně víc včelstev, je asi málo pravděpodobné.
A tzv Černý Petr mohl v přírodě i zanikat bez předání, tedy v případě, že včelstvo zaniklo v zimě a zlikvidovala to zvěř, atd. Takže si myslím, že v dobách, kdy včely nebyly pohromadě ( a tam právě dnes vzniká řetězová reakce - včelíny, hustě zavčelené obce), tak pro ně mor neznamenal nějaké vážné nebezpečí. Prostě populace včelstev v kraji mohla vesele vegetit a nákaza mohla postihovat jen malý zlomek z nich.

Kdybych se chtěl dnes chovat egoisticky, tak kromě prodeje včel bych si je roztahal po malých skupinkách na vzdálenější stanoviště. Ale protože si myslím, že infekci vyloučit nemůžu, tak nechci mít nějaké pozdější problémy.

Karel

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 2. 2007
Re: skladovani plastu s medem atd. (21116) (21127)
Diky za info
kdyz sem ted skladoval nekolik plastu s pylem a medem tak jak rikate vzdusnym zpusobem tak se mi do toho dostala plisen, hlavne do pylu. Skladoval jsem to ve stodole na patre kde je seno, takze si z toho vyvozuju, ze je tam oproti memu mineni moc vlhko. Takze kdyz naleznu vhodnejsi misto, mel by tento zpusob bez problemu fungovat?? Proti zavijeci u sousi se mi to osvedcilo, ale ten med a pyl jsem zatim na poprve nevychytal :-) Musi tem medovy plast byt zcela zavickovany?? Ja sem skladoval jen par ramku, ale s cementovym medem a byl jsem prekvapen jak natahuje vlhkost a pote samovolne vyteka - samozrejme to co nebylo zavickovane, mozna to byla ta chyba.

Diky, preji hezky den

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
S plísní na pylovém plástu jsem problém neměl, med neskladuji.
Záleží na prostředí, ve kterém dílo skladujete ( jak tady bylo už psáno ).
Pokud skladujete menší počet pylových plástů, tak je zkuste zabalit přes zimu do více vrstev novinového papíru ( nebo zasypat práškovým cukrem ).
Oboje se doporučuje v některých včelařských knihách či časopisech.
Mohlo by to vyřešit Vaše problémy s vlhkostí. Já jsem to nezkoušel, ale za pokus by to stojí.
Přeji mnoho úspěchů ( a málo kritiků bez argumentů ).

zdravím................M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Jsou známy případy kdy olupované včelstvo se přidalo k loupícímu a pokud mělo mor je hotovo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: mor v?elího plodu,P.K. 28.2.2007
> Datum: 28.2.2007 20:27:44
> ----------------------------------------
> To mi právě leží v hlavě a není mi to jasné. Jak už jsem tu loni psal, po
> roce včelaření jsem si našel mor. Měl jsem nové úly, nové rámky, nové dílo
> na (doufám) prověřených mezistěnách.
>
> Po vyhlášení ochranného pásma se v měli ostatních včelařů prý vůbec nic
> nenašlo. Je pravda, že 4 roky předtím byl prý mor asi 2km ode mne, ale v
> době, kdy jsem začínal včelařit se na něj už nějak zapomnělo.
>
> Takže pokud to tam někde přežívá, je původ jasný. Ale jakto, že se nic
> nenašlo u ostatních včelařů?
> Petr
> ........
> Já si myslím (a není to prvý případ o kterém jsem slyšel), že tvé včely si
> prostě vytáhly Černého Petra.
> Někde ještě přeživaly včely, (prý 2-4 roky na úhyn včelstva od nákazy). A
> tvoje včely to zrovna našly a odnesly si to k sobě. Sledoval jseme
> několikrát zkázu divokých včel, a jakmile ty včely uhynou, je to jen otázka
> času, než to místo vyrabují i myši, práci atd. Ale napřed tam byli asi
> tvoje včely a na ostatní včelstva už nic nezbylo.
>
> Podle mě, když včely žily divoce, tak se mor přesunoval jedna ku jedné.
> Někde jedno včelstvo uhynulo, nebo bylo oslabeno a bylo jiným vyloupeno.
> Loupež do úplného konce jsem neměl možnost sledovat, ale myslím, že včelám
> na vybílení nějakého úlu/včelstva stačí i den. Že by se mezitím do loupeže
> zapojily další včelstva a to mizející včelstvo nakazilo významně víc
> včelstev, je asi málo pravděpodobné.
> A tzv Černý Petr mohl v přírodě i zanikat bez předání, tedy v případě, že
> včelstvo zaniklo v zimě a zlikvidovala to zvěř, atd. Takže si myslím, že v
> dobách, kdy včely nebyly pohromadě ( a tam právě dnes vzniká řetězová
> reakce - včelíny, hustě zavčelené obce), tak pro ně mor neznamenal nějaké
> vážné nebezpečí. Prostě populace včelstev v kraji mohla vesele vegetit a
> nákaza mohla postihovat jen malý zlomek z nich.
>
> Kdybych se chtěl dnes chovat egoisticky, tak kromě prodeje včel bych si je
> roztahal po malých skupinkách na vzdálenější stanoviště. Ale protože si
> myslím, že infekci vyloučit nemůžu, tak nechci mít nějaké pozdější
> problémy.
>
> Karel
>
>
>

Hlavně to napiš jako anonym.To jistě budeš hrdina.Ale vylepšil bys to,kdyby jsi aspoň část těch dopisů zveřejnil ve včelařské konferenci k posouzení.To jen abychom si případně udělali obrázek na jaké úrovni ty dopisy jsou a jak je máme brát vážně.

Ten pyl mě zajímá. Mohl byste to více konkretizovat?
(Čištění, sušení, skladování, výkup, cena... apod.)

Děkuji Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 28, 2007 6:45 PM
Subject: Re: mor


> Mám toho na "hlave" viac ako dokážem uniesť, pripravujem sa na odber peľu
> (oprava peľochytov a vyhotovenie nových), taktiež nové úľové jednoduché
dná
> pre nové včelstvá, všetky zamerané na odber peľu. Zatiaľ sa nám darí,
odber
> neviazne ako pri odovzdávke medu, peniaze do dvoch týždňov mám na účte,
> odoberaniu peľu stačí venovať denne večer 1/2 hod., niekedy ak je zlé
> počasie tak odoberám len každé dva dni. Výhodu dodávať tomto odberateľovi
> je pre nás výhoda, lebo pre peľ chodia každý týždeň, peľ sa zhromažďuje u
> zástupcu firmy, kde sa egalizuje na 20kg a drží sa v mrazničkách. Aj ja
mám
> mrazák na 120 kg, a keď je plný tak ho odvážam. Nechcem to prechváliť, ale
> zatiaľ to funguje.

> Už som raz na Konferencii ponúkol možnosť dodávať peľ aj z Česka, ale
nejak
> sa,toho bojíte a pritom je to také jednoduché. Robím to už šiesty rok a na
> 5O -tich včelstvách nebadám ani najmenší vplyv na kvalitu čo i len jedného
> včelstva. Včely si dokážu pomôcť, dokážu prejsť cez 5mm otvory npr. s
> menšími obnôžkami alebo len s jednou a to im stačí na plný život.Netreba
sa
> toho báť.

Vážení přátelé,
PSNV-CZ pořádá v neděli 1. dubna 2007
VI. Jarní seminář nové techniky ve včelařství
Ivančice, kino Réna (na náměstí)

Program přednášek:
9:00 Úvod - současný stav včelařství v ČR (Ing. Petr Texl)
10:00 Včela a včelstvo ve snůšce (Ing. Květoslav Čermák)
11:00 Zajímavosti z výzkumu (Ing. Antonín Přidal)
13:00 Dvoumatečné včelaření (Mgr. Bronislav Gruna)
13:30 Impregnace úlu parafinem (Jiří Přeslička)
14:30 Zlepšováky ve včelařství (Ing. Jan Jindra)
15:30 Nový pohled na kyselinu mravenčí v ČR (Ing. Ivan Černý)

vy jste snad magoři......bojíte se moru ?,nebo že budete bez dotací.....? Dotace u nás udržujou mor....ono dostat peníze za prázdný úly na zahradě je perfektní věc....


vím kde byl mor,a ten vůz tam stojí dál....
dál sem našel jméno na listině zakladajících cech,to jméno převáží včelstva ohnisko neohnisko,ten člověk je pěkná kurva,nejen jako včelař,takže bacha na jeho oddělky,co prodává ,příjmení začíná na K.

vzdychálek (88.100.95.205) --- 28. 2. 2007
mor včelího plodu,P.K. 28.2.2007
Mor včelího plodu není jenom jak píšeš kormidelníků sbor,to se asi pleteš.Máš nachystáno pár ostrých dopisů státní správě.Bylo by dobré to neodkládat a zaslat.Je vidět,že jsi v této problematice začátečník a i když Tě to asi postihlo,nedokážeš se s tím smířit.Těžko je z té Tvé naříkající zprávě vyvodit,o kolik včelstev jsi vlastně přišel,myslím že jich zas až tolik nebylo.Alespoň si tedy dovedeš představit,jak je včelařům,kterým byla spálena jejich včelstva a včelařili na rozdíl od Tebe třeba 40 let.
Dobrovolníci,či nedobrovolníci možná mor včelího plodu objeví,ale nezbaví okolí této nákazy . Zbaví ho jenom oheň,který jediný na tuto nákazu platí.Včelaři při tom pláčí,rok nemohou osazovat včelstva a ti starší už vůbec znovu nezačnou.To je třeba považovat za tu katastrofu,kterou tato nemoc včelího plodu přináší





seš mimo- mor sem neměl.....navíc nejsem podle tvýho mínění debil....snad si nemyslíš ,že ty dopisy vypotil vztek,neboj toto nebudou první,kutám do kamínku pod skálou možná sám ,ale ona jednou spadne....

tento anonym má největší strach.....zas můžu mít anonymně blbej pocit ,že je to sám nejvyšší.....

(e-mailem) --- 28. 2. 2007
Re: Vèelaøství 3/2007 - Kde se bere mor? (21082) (21086) (21094) (21107) (21134) (21135)
cvok perlí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k.
> Předmět: Re: V?ela?ství 3/2007 - Kde se bere mor?
> Datum: 28.2.2007 09:21:17
> ----------------------------------------

Boli Ste trochu nepozorný pri čítaní môjho komentáru, lebo som v ňom popísal vlastne celú prácu, ktorú pri zbere robím. Odberateľ neodoberá sušený peľ, lebo peľ potrebuje pri "výrobe" malých čmelích (rod Bombus) osadenstiev a tie dodáva v malých úlikoch na jedno použitie do skleníkov a dodáva ich do celého sveta. Ročne potrebuje až 250 ton, doma vykúpi asi 60 ton (aj Maďari dovážajú) a ostatný zo Španielska, Grécka a ďalších krajín. Podmienkou pri odbere peľu je, peľ nesmie byť mokrý (voda), rozdrobený na prach, (stalo sa, že slnečnicový peľ bol pozastevený, kukuričný neodoberá, radšej vykupujú peľ z voľne rastúcich kvetov v prírode, po sústredení peľu u Firme Koopert v Nových Zámkoch, peľ podrobia testu na prítomnosť spór MVP a vtedy bez pardonu med neberú.
Takže k odberu: nádoby do ktorej padajú obnôžky je drevená podbitá hustým vhodný pletivom, ktoré slúži na pretrasenie drobných častí a z ručného odstránenia npr. mŕtvej včely alebo jej časti. Nečistôt je v peli minimum, ja používam len asi 600 otvorov, nestačí do odbernej nádoby medzi peľ napadať toľko nečistôt, ako keď sú otvore po celej ploche dna. Vlhký peľ ukladám v plastových vreckách, ktoré dodáva odberateľ do mrazničke až do odovzdania výkupcovi, ktoré pred Vašimi očami množstvo egalizuje, umiestni plombu s Vaším menom a 2x podpisom na odberný zoznam.Včelár je je pri odovzdávke čerstvého peľu lepšie finančne asi o 35% nemá toľko práce ako so sušeným peľom. Aj mrazený peľ môžete použiť na tie isté účely ako sušený, lebo pri -18°C vydrží bez zmien min. rok.

>-----Original Message-----
>From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
>p.k.
>Sent: Thursday, March 01, 2007 7:36 AM
>To: Včelařský mailing list
>Subject: (no subject)


>tento anonym má největší strach.....zas můžu mít anonymně blbej pocit ,že
>je to sám nejvyšší.....

Mas na mysli boha??? Ze by i on prispival do nasi konference.
Frantisek

Veľmi dobrý článok o technológii získavania odnôžkovaného medu je na Slovenskej webovej stránke
www.vcely.sk , ktorý spracoval pán Laco Šebošík správca servera.
Tento web je najlepší na Slovensku, získavame okamžité informácie, novinky, výmeny skúseností.Nakoľko časopis Včelár ten je určený len pre otrepané, resp. oprášené články stále tých istých autorov. Výkonný výbor SZV v Bratislave spí na vavrínoch a je mu jedno, len, aby tento časopis vydával.

Pán Turčáni má veľké skúsenosti so získavaním peľu, ktorý nesuší, ale ukladá po prečistení do mraziaceho boxu a takto ho odovzdáva odberateľovi. Viem, že v minulom roku získal viac finančných prostriedkov za peľ ako za med..
Mišo Seničan

Chcel by som upriamiť Vašu pozornosť na túto vebovú stránku,
plnú námetov a hlavne rýchlej informácie. Napr. v Košiciach bola prednáška
o skúsenostiach s rotačným. otáčavym plodiskom. Je to novinka, ale našla si
už hodne nadšencov. Viodel som už kompletnú maringotku 30 včelstiev s týmto
systémom. V roku 2006 včelár nemal ani jed roj
Dnes je napr. prednáška ohľadne aplikácie otočného plodiska na úľ
B-10, kde pri odoberateľnom dne sa aplikujú rôzne druhy zariadení na odber
odnôžkovaného peľu. v Revúcej a pod. Neviem si predstaviť ako môže časopis
Včelár priniesť operatívne nejakú rýchlu informáciu. Nebyť tejto webovej
stránky na Slovensku boli by sme veľmi ochudobnení.
Čo ja neviem pochopiť tak Výkonný výbor SZV v Bratislave
neprispieva nič na tento web. len pýta peniaze na svoju činnosť. Člen SPZ
sa nevie dopátrať k rozpočtu, resp výsledkom hospodárenia týchto vedúcich
šamanov..
Gabi M.Komínek, Košice

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 8:28 AM
Subject: Re: Pyl


> Veľmi dobrý článok o technológii získavania odnôžkovaného medu je na
> Slovenskej webovej stránke
> www.vcely.sk , ktorý spracoval pán Laco Šebošík správca servera.
> Tento web je najlepší na Slovensku, získavame okamžité informácie,
> novinky, výmeny skúseností.Nakoľko časopis Včelár ten je určený len pre
> otrepané, resp. oprášené články stále tých istých autorov. Výkonný výbor
> SZV v Bratislave spí na vavrínoch a je mu jedno, len, aby tento časopis
> vydával.
>
> Pán Turčáni má veľké skúsenosti so získavaním peľu, ktorý nesuší,
> ale ukladá po prečistení do mraziaceho boxu a takto ho odovzdáva
> odberateľovi. Viem, že v minulom roku získal viac finančných prostriedkov
> za peľ ako za med..
> Mišo Seničan
>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2085 (20070228) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Nevím, jestli je 5 minut při teplotě 150°C dostatečné. Podle odkazu
http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=38321&ids=0
ve výzkumném ústavu desinfekci zkouší při teplotě okolo 200°C. Zdá se mi
to na parafín už hodně velká teplota - bude tam velké riziko samozvplanutí.
Kdysi jsem posílal do konference Optimal odkaz na desinfekci nástavků z
Nového zélandu:
http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051.pdf
kde s tím mají již 30 let zkušeností. Píšou tam, že pro efektivní
desinfekci je potřeba mít alespoň 150-160°C po dobu minimálně 10 minut!

Milan Čáp

Eman napsal(a):

>Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou jednoduché
>tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu 150
>st.C, 5 minut.
>
>

Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve fritovacím hrnci.
Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě zajímala.
Co se bezpečnosti práce týká, tak 50 a více kg zas tak snadno nepřehřejete tak aby vzplanul. Ale horší je to při čištění nádoby pokud si chcete pomoc teplem a hadrem. S hašením už mám taky zkušenosti. Hlavně ne vodou!!!

A co se týká spor moru, tak při laboratorním pokusu vyšlo snížení koncentrace z 1000 000/g na 10/g při 160°C za 10 min.

Tato koncentrace se běžně v úlech nevyskytuje a když ano tak smrdí tak, že je každý ochotně spálí i bez nařizování veterinářem.
Jaké ošetření použít na koncentraci 1000/g s přihlédnutím k zalepení všech pórů s požadavkem dostat koncentraci na únosnou hranici??

Jako pravidelné snižování infekčního tlaku pomocí dezinfekce horkým parafínem v souběhu s dostatečnou obměnou díla i rámků si myslím, že to není špatná metoda.

Taky bych chtěl poděkovat za nedávný příspěvek panu F. Kašparovi. Který dokazuje, že dodržování hygieny postačuje k udržení nákazy.

Podle mého názoru jsou úplně největší hrozbou úly v nevyřízené pozůstalost. Pole mě by se takovéto úly měli bez milosti pálit pokud jim není méně než např. 8 let.

Tomáš Jaša

Desinfekce parafinem:

Trosku se musim smat, kdyz se v CR rozdavaji zlate medaile a jine oceneni za neco, co ve svete funguje pres 5O let a staci to tedy okopirovat, neni na tom nic moc k vymysleni... Konkretne Novy Zeland bojuje s morem palenim a tem, komu to polovil inspektori desinfekci - nejcasteji horkym parafinem.

Co to znamena?

"vykoupat" nastavek (samozrejme tenkosteny, jiny tam skoro ani nenajdete - v lazni parafinu 160 st. C po dobu 10 minut. tech 200 st. je pri otevrenem ohni na povazenou a nebezpecne (vzplanuti)

Maji na to pekne kotle pod kteryma topi klasicky drevem, odpadem ze starych nastavku. Dulezite je zbavit smes vody a pak nepodpalit vlastni parafin.

Vice napr. na http://www.beekeeping.co.nz/modules.php?op=modload&name=Sections&file=index&req=viewarticle&artid=175&page=1&title=

Jinym problemem je puvodce tamniho moru - jmenuji ten mor jako americky (AFB - american foulbrood) a toho "naseho" evropskeho (EFB) se boji a nastesti ho tam jeste nemaji.

Kdysi jsem na to reagoval na www.vcely.sk (prispevek kopiruji nize)

Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Radek Kobza



Re: Kontrola moru včelieho plodu - novozélandská metóda (Skóre: 1)
podľa radekk v Friday, 22 September 2006 (11:11:27) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu)
Clanek o novozelandskem pristupu k MVP je jiste zajimavym pohledem, pro podrobnejsi obrazek je treba dodat nekolik podrobnosti.

1. Vcelarstvi na Novem Zelande bojuje predevsim s tzv. American Foulbrood (AFB) - "americky" mor vceliho plodu. Puvodcem je bakterie Paenibacillus larvae. European Foulbrood (EFB), jehoz primarnim puvodecem je Melissococcus pluton s naslednou infekci Bacillus alvei, se "zatim" ma NZ nevyskytuje.

Srovnani infekcnosti obou MVP se v literature rozchazi, novozelandstvi vcelari se ale zavlaceni EFB brani "zuby nehty". Bohuzel i pres demonstarace pred vladni budovou ve Wellingtonu, hlavnim meste NZ, mimojine nazyvanou Beehive (vceli ul) - stavba pripomina slameny ul - vlada koncem cervence 2006 povolila dovoz medu z Australie (soucast otevirani trhu, vymenou mohou novozelnadsti farmari ocekavat otevreni australskeho trhu pro sva jablka). Stanovila sice podminku tepelneho osetreni (80stC), nicmene vcelari ocekavaji, ze o svou vyhodu "EFB free" zeme brzy prijdou.

2. Soucasna vcelarska diskuze se ale vztahuje k aktualnimu prolomeni prirozene bariery (Cook pruliv mezi severnim a jiznim ostrovem) a zavlceni Varroa destructor na Jizni ostrov. Novozelandske farmareni je zalozeno na pastve (jak masny, tak dojny skot, ovce, jeleni..) a vyznamnou slozku tvori jeteloviny. aK jejich rozmnozovani je potreba vcelstev (i proto byla vcela na NZ v 19.stoleti introdukovana) a cele odvetvi se ted obava o pokles stavu vcelstev a tim zhorsene opylovaci sluzby. Reseni jsou ruzna, napr. skupina zainteresovanych vcelaru na severu jizniho ostrova, kde se nachazi zona s infikovanymi vcelstvy organizuje prevoz napadenych vcelstev na severni ostrov, kde je odproda tamnim vcelarum (Severni Ostrov ma V.D. od roku 2001, kdy - nikdo nevi jak - se V.D. objevil v okoli nejvetsiho mesta na NZ, Aucklandu). Vlada na podporu tohoto programu jiz vyclenila cca 103 milionu NZ$ (1 NZ dolar = cca 13 Kc)

Jen pro srovnani: HDP Noveho Zelandu je z vice jak 50 procent tvoreno zemedelstkou vyrobou!. I proto je farmareni a jeho problemy dennim chlebem zprav a politiku.

Chtel bych jen upresnit, ze i pres snahu vladni organizace Biosecurity NZ, ktera ma za ukol strezit brehy NZ od zavleceni nepuvodnich organizmu, se podari turistum provest na uzemi NZ cca 80 tun medu rocne! A to prosim zminene "reality show" nelzou - na letisti vam pes vycmucha jablko zapomenute v tasce, urednik zkontroluje podrazku obuvy, jestli nenesete "infikovane bahno" a v pripade nespokojenosti vam boty na 20min zabavi a vydesinfikuji. S outdoorovym vybavenim - napr. stanem, se tato procedura deje automaticky.

Vcelareni na NZ je hodne odlisne od toho, co mame v CR ci SK. Prevazuji profesionalni vcelari ( i kdyz za poslednich 15 let enormne narusta pocet hobby vcelaru) a proto se nelze divit, ze vcelari resi vetsinu problemu aktivne, bez prilisneho spolehani na "organizace" ci "vladu".

Jednou cestou je i slechteni vcely - vcelari se zde s italskou vlaskou. Pred par lety ale zacal jeden slechtitel dovazet sperma z nemecka vcely kranske (zive vcely vlada nepovolila privest; na druhou stranu kazdy rok NZ expeduje stovky vcelstev do celeho sveta) a krizenim se snazi bojovat proti V.D. I to je jeden z obrazku jak vcelareni na NZ funguje.

Tento pohled mi umoznuje muj soucasny pobyt na NZ, rozhovory s mistnimi vcelari a take mistni ruralni tisk se problemum vcelaru venuje.

S pozdravem do podzimni Evropy z jarniho Zelandu

Radek Kobza

Výrobu časopisu MODERNÍ VČELAŘ již nezajišťuje
jeho zakladatel a do 31. 12. 2006 šéfredaktor Mgr. Vlastimil Protivínský, ale nový vydavatel Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ.

Čísla 1/2007 a 2/2007 přesto, že již měla vyjít, jsou zatím stále ve výrobě.

Aktuální informace o termínu vydání získáte na tel. č. 606 793 372 nebo 728 717 375

Všem čtenářům i distributorům se tímto PSNV-CZ omlouvá.

www.modernivcelar.cz

Domníval jsem se, že je to okolo těch 160°C, ale našel jsem bezpečnostní
list
http://www.silvaco.cz/files/bezpecnostni%20listy/cilove/Oleje%20BL/PARAMO/BL%20-%20parafiny,%20gace/parafiny_r.pdf
kde uvádějí 260°C

Milan Čáp

Tomá Jaša napsal(a):

>Z vlastní zkušenosti. Parafín rozehřívám na 200°C i 220°C a parafínu to zle
>nedělá, ale dřevo poměrně rychle začíná tmavnout. Podobně jako hranolek ve
>fritovacím hrnci.
>Podle tabulek je teplota varu parafínu 330°C a vzplanutí jsem nikde
>nenašel. Jste-li někdo šikovnější můžete tuto teplotu dohledat, taky by mě
>zajímala.
>
>
>Tomáš Jaša
>

R> Kdo by mi mohl objasnit vice o AFB a EFB, predem dekuji!

Angličtina používá tuto terminologii:

AFB - American Foulbrood
je česky mor včelího plodu (způsobovaný Paenibacillus larvae)

EFB - European Foulbrood
je česky hniloba včelího plodu

Ahoj Ivan

kozlík: Podle obrázků by ho měli prodávat i s elektrickým pohonem.Tam jsi se na cenu neptal?

Viz http://www.mineli.de/xtcommerce/

Cena za dopravu bude, předpokládám, stejná.

Karel: ...Já si myslím (a není to prvý případ o kterém jsem slyšel), že tvé včely si prostě vytáhly Černého Petra (...) a na ostatní včelstva už nic nezbylo...

Kéž bys měl, Karle, pravdu.

Petr

Parafín je technický produkt stejně jako třeba barvy a proto by měl mít
výrobce technické listy, kde uvádí kromě jiného i teplotu vzplanutí. Jinak
je to směs alkanů, kde v řadě metan, etan, propan ... benzín...nafta...
petrolej... minerální oleje... parafíny mají parafíny nejdelší řetězec,
nejvyšší bod tání a varu atd. Získává se z ropy.
Potom mohou být parafíny upravené různými příměsemi třeba pro výrobu
svíček, parafínové zábaly atd .

R. Polášek

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vlastimil V. Protivínský (89.24.4.81) --- 1. 3. 2007
Skluz ve vydání MV 1 a 2/2007
Výrobu časopisu MODERNÍ VČELAŘ již nezajišťuje
jeho zakladatel a do 31. 12. 2006 šéfredaktor Mgr. Vlastimil Protivínský, ale nový vydavatel Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ.

Čísla 1/2007 a 2/2007 přesto, že již měla vyjít, jsou zatím stále ve výrobě.

Aktuální informace o termínu vydání získáte na tel. č. 606 793 372 nebo 728 717 375

Všem čtenářům i distributorům se tímto PSNV-CZ omlouvá.

www.modernivcelar.cz
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Zdravím přátele včel,
chtěl bych se Vás zeptat, jest-li budete archivovat časopisy Moderní včelař i z roku 2006???
Je to výborný časopis!!!
Děkuji za odpověd.

zdarvím...........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Vidím, že zase moje příspěvky putují někde po internetu desítky minut.
Odesláno v 12,21

R. Polášek

Vážení,

chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma obchoduje
a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti, zrovna dnes se na mě
obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako náhradní krmení pro včely.
Co na to odborníci ?

Pavel

Glycerol, neboli glycerín, systematickým názvem 1,2,3-propantriol, je
hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je
důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů
součástí tuků.
Nedá sa použiť na krmenie.
G.K
----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 11:35 AM
Subject: glycerol


> Vážení,
>
> chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma
> obchoduje
> a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti, zrovna dnes se na
> mě
> obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako náhradní krmení pro
> včely.
> Co na to odborníci ?
>
> Pavel
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2085 (20070228) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Dřevo je velice dobrý izolační materiál. Teplota a doba v parafínu není dána
teplotou zničení spor, ale dobou, po kterou se musí ohřát celá hmota dřeva
na teplotu 120 ? 140? , prostě takovou, aby byl mor plodu spolehlivě zničen.
Ty vyšší teploty jsou proto, že při vyšším rozdílu teplot - vyšší teplotě
parafínu stoupá teplota v hmotě dřeva rychleji a tudíž nastavek může být v
lázni kratší dobu.
Druhá věc je otázka vlhkosti dřeva. Nedá se to brát tak, že při zahřátí na
100 st C uteče veškerá vlhkost, protože voda vaří pri 100 st C. Dřevo
obsahuje různou vlhkost, která je ve dřevě vázána s různou silou. A která
ovlivňuje tvarovou stálost dřeva. Znamená to, že čím vice bude dřevo při
vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?
Extrémní ztráta vlhkosti ze dřeva začíná okolo teploty 220 st C, ze dřeva
utíká i voda obsažená přímo ve stavebních jednotkách celulózy - glukóze a
obecně všechna voda - dřevo začíná uhelnatět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 9:55 AM
Subject: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem


> Nevím, jestli je 5 minut při teplotě 150°C dostatečné. Podle odkazu
> http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=38321&ids=0
> ve výzkumném ústavu desinfekci zkouší při teplotě okolo 200°C. Zdá se mi
> to na parafín už hodně velká teplota - bude tam velké riziko
samozvplanutí.
> Kdysi jsem posílal do konference Optimal odkaz na desinfekci nástavků z
> Nového zélandu:
> http://www.rirdc.gov.au/reports/HBE/01-051.pdf
> kde s tím mají již 30 let zkušeností. Píšou tam, že pro efektivní
> desinfekci je potřeba mít alespoň 150-160°C po dobu minimálně 10 minut!
>
> Milan Čáp
>
> Eman napsal(a):
>
> >Úly od moru nelze dezinfikovat, ty se musí spálit. Výjimkou jsou
jednoduché
> >tenkostěnné nástavky, které se dají dezinfikovat v roztaveném parafinu
150
> >st.C, 5 minut.
> >
> >

Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 28.2.2007 20:32:07
> ----------------------------------------
>
>
>
> Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je možné nakoupit
> v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající včelař. Díky za
> zprávu. Franta
>
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> >
> > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě by
> mě
> > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde mám
> > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky.
> Díky
> > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> >
> >
> >
> > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v našem
> > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned je
> > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po kterou
> > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > S pozdravem Petr.
> > >
> > > ----- Original Message -----
> > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky
> před
> > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > > > ----------------------------------------
> > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm uhelonový
> > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše
> jsem
> > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře se
> > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do sklenic.
> > > > Bez
> > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z těchto
> > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je běžně
> > > > v
> > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > > zvolit
> > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na
> přesnost,
> > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > > moc.
> > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > > vodní
> > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > > zařízení
> > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Je to dost chemicky odlišná látka od cukru - trojmocný lineární alkohol.
Pokud není pro včely rovnou jedovatý, nejspíš nemají potřebné enzymy pro
jeho štěpení na energii a zřejmě by ho nedokázaly v buňkách skladovat, je
mnohem více hydroskopický než cukerné zásoby. Je to spíš otázka pro VUVČ v
Dole. Pokud je to potravinářský glycerol, spíše by se využil jako přísada do
medoviny v řádu jednotek procent, měl by zjemňovat chuť. Nebo na masti na
pleť místo přídavku lihu a části přídavku sádla nebo vaseliny, na pleť je
šetrnější než líh. Odhaduji taky, že malý přídavek do medu by mohl zpomalit
jeho krystalizaci.

R. Polášek

Proč?


__________________________________________________________________
Ing. Pavel Samojlovič
COMMODITY TRADING s.r.o.
Daskabát 27, 77900 Olomouc

Tel: +420 585 234 731
Fax: +420 585 751 120
Gsm: +420 602 175 228
www.comtrade.cz
__________________________________________________________________

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Gabriel Kominek
Sent: Thursday, March 01, 2007 2:39 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: glycerol

Glycerol, neboli glycerín, systematickým názvem 1,2,3-propantriol, je
hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je
důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů
součástí tuků.
Nedá sa použiť na krmenie.
G.K
----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 01, 2007 11:35 AM
Subject: glycerol


> Vážení,
>
> chtěl bych se na Vás obrátit s velmi zapeklitou otázkou.Naše firma
> obchoduje a vyrábí glycerol( glycerin). Protože je sladké chuti,
> zrovna dnes se na mě obrátil jeden včelař zda by se nedal použít jako
> náhradní krmení pro včely.
> Co na to odborníci ?
>
> Pavel
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2085 (20070228) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

A včely byly taky nové?, Odkud jsi je dostal?

--------------------------------
From: "Petr J. Borský"
> To mi právě leží v hlavě a není mi to jasné. Jak už jsem tu loni psal, po
> roce včelaření jsem si našel mor. Měl jsem nové úly, nové rámky, nové dílo
> na (doufám) prověřených mezistěnách.

Díky za telefon na p.Nerada

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 01.3.2007 15:36:29
> ----------------------------------------
> Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matečníky
> > Datum: 28.2.2007 20:32:07
> > ----------------------------------------
> >
> >
> >
> > Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je možné
> nakoupit
> > v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající včelař. Díky
> za
> > zprávu. Franta
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > >
> > > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném ústavu/. Ještě
> by
> > mě
> > > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese Tábor, kde
> mám
> > > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat oddělky.
> > Díky
> > > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> > >
> > >
> > >
> > > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené matečníky
> > > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole. Například v
> našem
> > > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve Dvoře Králové
> > > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze v
> > > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již čekají a hned
> je
> > > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba, po
> kterou
> > > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > > S pozdravem Petr.
> > > >
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal matečníky
> > před
> > > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v něm
> uhelonový
> > > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100 Kč. Vše
> > jsem
> > > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního trychtýře
> se
> > > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží pouze k
> > > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení do
> sklenic.
> > > > > Bez
> > > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/ medu, u
> > > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100 kg. Z
> těchto
> > > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora 5/4,je
> běžně
> > > > > v
> > > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je nejlepší
> > > > > zvolit
> > > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná na
> > přesnost,
> > > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti tomu nic
> > > > > moc.
> > > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je nejlepší
> > > > > vodní
> > > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to výborné
> > > > > zařízení
> > > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný problém.
> > > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

slyšel sem ,že se včely dokrmujou nějakým laciným sladkým roztokem z výroby limonád.....

to sem zvědavej jak se s Neradem domluvíš......občas to fakt nejde

Původní zpráva Radim Pol??ek :
Znamená to, že čím vice bude dřevo při
> vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
> tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
> objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?

moc zkusenosti nemam, zatim jen 50-60 naparafinovanych nastavku, ale s kroucenim ci praskanim behem parafinovani ci po nem jsem se nesetka - a to byly nastavky privezene ze vcelnice - t.z. vlhkost odpovidajici vystaveni ve volne prirode (nijak moc nevysousene).
pred naparafinovanim vcelku pracovaly, nekde mi i utrhly vruty (nekvalitni). po naparafinovani to ustalo - zustavaji v poloze jako pri/pred parafinovanim - vlhkost uz neprijimaji ani nevydavaji.

pro nekoho muze byt problemem barevna zmena - kazdy nastavek se prismazi do jineho odstinu :-)

jd

Eman: A včely byly taky nové?, Odkud jsi je dostal?

Dvě včelstva jsem dostal za pár korun z pozůstalosti (zprostředkoval mi to jednatel místní ZO ČSV), a zbývající dvě včelstva (údajně vyzimované oddělky) jsem koupil podstatně dráž od jednoho váženého místního chovatele.

O obou zdrojích jsem veterinu informoval. Nevím, jestli něco zjišťovali, rozhodně ale nezjistili žádný problém (jak vyplývá z jejich úřední desky).

Petr

Zdravím Všechny,
nemáte někdo kontakt na včelaře z Berouna?
Díky

Veterina ti nic nezjišťovala, neměla důvod. Nechci dělat nepodložené dedukce, ale musíš uznat, že možné je všechno. Chci příčiny pochopit, ne řešit.
Jedna morová historka ze života, kterou mám z první ruky a oka a snad tě pobaví. Kamarád, velký chovatel, potřeboval přesunout koč. vůz o pár km. Protože je to známá pečlivka, nemusel, ale dal si předem vyšetřit měl v Dolu. Našli mu spory 10na3. Rána. V minulosti byl mor nejblíž asi 10 km od něj.
Prohlédli jsme všechna včelstva v nejbližším okolí (nemuseli, veterinu to oficiálně nezajímalo). Nic. Neměl klid, je to pro chovatele matek smrtelná rána. Vyrobil nová dna a vyměnil je všude, za 2 měsíce nový rozbor spadu měli v Dolu a nic se nenašlo - NULA spor. Od té doby klid. Chápeš to? Já moc ne.

----------------------------------------
>.............O obou zdrojích jsem veterinu informoval. Nevím, jestli něco zjišťovali, rozhodně ale nezjistili žádný problém (jak vyplývá z jejich úřední desky).

Jak je to finančně náročné a kolik kilo je potřeba Vyplatí se to vůbec a jaká je spotřeba parafinu a času na nástavek Moc si to neumím představit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub Dolínek <dolinek/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 02.3.2007 11:54:31
> ----------------------------------------
> Původní zpráva Radim Pol??ek :
> Znamená to, že čím vice bude dřevo při
> > vyšší teplotě v parafínu, tím více uteče různé vázané vlhkosti ze dřeva a
> > tím více bude dřevo nastavku pracovat. Nastavek se může zkroutit nebo se
> > objevit praskliny. Má s tím někdo konkrétní zkušenosti?
>
> moc zkusenosti nemam, zatim jen 50-60 naparafinovanych nastavku, ale s kroucenim
> ci praskanim behem parafinovani ci po nem jsem se nesetka - a to byly nastavky
> privezene ze vcelnice - t.z. vlhkost odpovidajici vystaveni ve volne prirode
> (nijak moc nevysousene).
> pred naparafinovanim vcelku pracovaly, nekde mi i utrhly vruty (nekvalitni). po
> naparafinovani to ustalo - zustavaji v poloze jako pri/pred parafinovanim -
> vlhkost uz neprijimaji ani nevydavaji.
>
> pro nekoho muze byt problemem barevna zmena - kazdy nastavek se prismazi do
> jineho odstinu :-)
>
> jd
>
>
>

Eman: Veterina ti nic nezjišťovala, neměla důvod. Nechci dělat nepodložené dedukce, ale musíš uznat, že možné je všechno.

Nemyslel jsem, že by to měla zjišťovat mně, ale pro sebe by si to zjistit mohli - ostatně, podle toho, co říkal doktor, to i vypadalo, že si to zjišťovat budou. Z toho, že se nikde žádné další ohnisko neobjevilo dovozuji, že pokud něco zjišťovali, nenašli nic. Což může mít také různá vysvětlení. Jak píšeš - možné je všechno.

Eman: Chci příčiny pochopit, ne řešit.

No právě, taky bych rád znal příčinu, především kvůli poučení do budoucna. Tím, že jsem byl v dané oblasti jediný s morem (a navíc zelenáč zelenej) to může ukazovat na to, že jsem někde něco kardinálně pros*al, ale zatím nemůžu přijít na to, co to bylo. Ale moru jsem se bál díky historkám, které jsem o něm slyšel dávno před tím, než jsem si včely pořídil (proto jsem si ho asi taky celkem rychle všimnul), takže jsem se snažil vyhnout se takovým těm obvyklým chybám (pochybný zdroj včelstev, úlů, pomůcek...).

Škoda, že se u nás nevyšetřovala zimní měl na spory P.L., pořád to bylo ještě méně než 5 let po zdolání nákazy v sousední vesnici a tudíž v době doporučované "zvýšené bdělosti". Možná se to mohlo chytit ještě v preklinickém stadiu.

Petr

100% nic nezjišťovali. Dělají jen to, k čemu je nutí přímo zákon (někdy ani to ne). Nemají na zjišťování náladu, čas ani peníze.
Tvůj případ je mi jaksi blízký, účastnil jsem se klinické prohlídky pilotního ohniska v Bělečku, kde se rozhodovalo zda pálit vše, nebo jen 2 včelstva. Ukázal jsem na jedinou morovou buňku v rohu na jinak nádherných a souvisle zakladených plodových plástech a naplnilo se tak oněch 50% a tím důvod k likvidaci všeho. Následně se pak zjistil mor i v Hoděšovicích. Nechci tu dlouho prudit a napíšu ti snad na mail moje hypotézy, jak jsi k tomu moru mohl přijít, jen jako detektivní etudu bez důkazů.

------------------
>...ale pro sebe by si to zjistit mohli - ostatně, podle toho, co říkal doktor, to i vypadalo, že si to zjišťovat budou.

Emane,
mě by to taky zajímalo. Třeba to někdy pomůže se moru vyhnout.

Ahoj Ivan

Emane, jen to klidne praskni. Mame to vsichni za humny tak at se poucime. Ja
to mam do Komarova 10 km.
Frantisek


Emane,
mě by to taky zajímalo. Třeba to někdy pomůže se moru vyhnout.

Ahoj Ivan

Vážení přátelé,ohledy na nebezpečné jednání některých "včelařů" nejsou na místě.Zde pomůže jedině ohlášení na OVS.Zde končí demokracie.Nastupuje jednání.Nedělejme z jejich jmen dětské doplňovačky..Odložte strach ,získáte svobodu! ZD

Bohužel, OVS nemá takřka žádné pravomoci - jedno takové ohlášení mám za sebou. Co je za plotem soukromého pozemku, je pro ně z dosahu - pokud majitel nechce spolupracovat.

Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

S tím nesouhlasím, záleží na veterináři jestli chce problém řešit

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Milo
Sent: Friday, March 02, 2007 5:23 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Veelí mor

Bohužel, OVS nemá takřka žádné pravomoci - jedno takové ohlášení mám za
sebou. Co je za plotem soukromého pozemku, je pro ně z dosahu - pokud
majitel nechce spolupracovat.

604823140, tedy doufám

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
FRANTIŠEK ČIHÁK
Sent: Thursday, March 01, 2007 7:33 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: matečníky

Díky za telefon na p.Nerada

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matečníky
> Datum: 01.3.2007 15:36:29
> ----------------------------------------
> Láďa Nerad telefon v případě zájmu zašlu
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: matečníky
> > Datum: 28.2.2007 20:32:07
> > ----------------------------------------
> >
> >
> >
> > Prosím někoho z okresu Tábor kdo by věděl kde v tomto regionu je
možné
> nakoupit
> > v květnu a červnu matečníky pro tvorbu oddělků. Jsem začínající
včelař. Díky
> za
> > zprávu. Franta
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > >
> > > Děkuji za zprávu o dostupnosti matečníků v Dole/ výzkumném
ústavu/. Ještě
> by
> > mě
> > > zajímalo jestli někdo neví kde si matečníky opatřit v okrese
Tábor, kde
> mám
> > > stanoviště včel, jsem nezkušený začínají včelař a chci rozšiřovat
oddělky.
> > Díky
> > > Franta Bechyňsko okr. Tábor
> > >
> > >
> > >
> > > > Jestli matečníky těsně před vyběhnutím, to nevím. Ale otevřené
matečníky
> > > > připravuje a distribuuje Výzkumný ústav včelařský v Dole.
Například v
> našem
> > > > okrese (trutnovském) jejich získávání řešíme tak, že ZO ve
Dvoře Králové
> > > > shromáždí požadavky pro celý okres a ve stanovený den je doveze
v
> > > > polystyrénových obalech.. Zástupci jednotlivých ZO tam již
čekají a hned
> je
> > > > vyzvednou a přivezou svým včelařům, takže není překročena doba,
po
> kterou
> > > > mohou být matečníky mimo včelstvo.
> > > > S pozdravem Petr.
> > > >
> > > > ----- Original Message -----
> > > > From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > > > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > > > Sent: Friday, February 23, 2007 5:37 PM
> > > > Subject: Re: Eeoící nádoba - dva ventily + uhelonové síto
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > Vážení je někdo kdo by choval matky a v době května by prodal
matečníky
> > před
> > > > vyběhnutím, Nejlépe matky Singer. Díky za odpověď.
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > > > ----------------------------------------
> > > > > Patřím mezi spokojené uživatele plovoucího síta. Používám v
něm
> uhelonový
> > > > > rukávec se středními otvory. Zaslali mě ho z Dolu 1m2 cca 100
Kč. Vše
> > jsem
> > > > > zhotovil jako přesnou kopii podle př. Havrlíka. Do horního
trychtýře
> se
> > > > > leje med, horním kohoutem se stáčí do konví. Spodní slouží
pouze k
> > > > > závěrečnému vypouštění a já ho používám posezoně na stáčení
do
> sklenic.
> > > > > Bez
> > > > > čištění lze na něm procedit cca 500 kg řepkového /květového/
medu, u
> > > > > letošního lesního, kdy zlobily krystalky melecitózy tak 100
kg. Z
> těchto
> > > > > důvodů doporučuji jako horní ventil použít kulový z anticora
5/4,je
> běžně
> > > > > v
> > > > > prodeji a nátrubek navařit nejlépe argonem. Dolní ventil je
nejlepší
> > > > > zvolit
> > > > > střihací, opět z anticora. Výroba dá hodně zabrat, je náročná
na
> > přesnost,
> > > > > ale pak je to super. Plastový ventil od firmy Lego je naproti
tomu nic
> > > > > moc.
> > > > > Rukávců je lépe ušít několik a na uchycení za lem nálevky je
nejlepší
> > > > > vodní
> > > > > páska se závitem na šroubovák. Ne stáčení do sklenic je to
výborné
> > > > > zařízení
> > > > > do stáčecí linky, 150 sklenic za hodinu, když jsem sám, žádný
problém.
> > > > > Takže moho všem doporučit. Zdraví R. Stonjek
> > > > >
> > > > >
> > > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Já jsem jedno oznámení ,o otevřených úlech s vč. dílem udělal.Bylo to v obci Nižbor,tehdy ohnisku moru.Nejdříve panu Lněničkovi na ÚVČSV.Když jsem viděl jeho laxnost,vypravil jsem se na min.zemědělství.Myslím,že to byl Ing. Pondělíček,možná se ve jménu pletu.Do 3 dnů byly opuštěné úly hasiči zlikvidovány. Bylo to rovněž na soukromém pozemku.Je zde povinost každého včelaře"jít za věcí",a hlavně se nebát...Z D

Dnes na televizi Nova v 17 hodin byla reportéž od Jana Kolomého,někdo mu tam ukrdl včely i s úly.To si myslím je horší jak mor plodu.Nevěřím,že to bude nový včelař.

Mno to mi povidej, našel sem si tam Plzeňskej kraj a je to tak 7-8 km ode
mne......


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 28, 2007 5:16 PM
Subject: Re: mor


> Miloš napsal:
>>Teď jsem se díval na úřední desku veteriny Středočeského kraje, za letošek
> je tam vyhlášených 8 ohnisek.
>>Dokonce u jednoho končí ochranné pásmo 3 km od místa, které jsem měl
> vytipované jako budoucí stanoviště....
> ...........
>
> Tak jsem se taky podíval na vývěsní desku SVS středočeského kraje,
> http://www.svscr.cz/index.php?art=1046
> a našel jsem tam sdělení, že veterina považuje nákazu za zdolanou. (což
> neznamená, že se to nemůže vracet)
> Jiné vyhliášení tam za letošní rok není.
>
> citace:
> Nařízení č.1/2007
> 26.02.2007
> NAŘÍZENÍ KRAJSKÉ VETERINÁRNÍ SPRÁVY PRO STŘEDOČESKÝ KRAJ
> č. 1 /2007
>
> o ukončení mimořádných veterinárních opatření proti nebezpečné nákaze
>
>
>
> Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj, jako místně a věcně
> příslušný orgán státní správy ve věcech veterinární péče podle § 47 odst.
> 1 písm. b) a § 49 odst.1 písm.c) zákona č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči
> a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),v platném
> znění, rozhodla o ukončení mimořádných veterinárních opatření proti
> nebezpečné nákaze – moru včelího plodu nařízených:
>
> 1.Vyhláškou Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj č.7/2005 o
> mimořádných veterinárních opatřeních k prevenci a tlumení moru včelího
> plodu v kraji ze dne 2.9.2005.
>
> 2.Vyhláškou Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj č.4/2006 o
> mimořádných veterinárních opatřeních k prevenci a tlumení moru včelího
> plodu ze dne 7.2.2006
>
>
>
> Nákazu prohlašuje v souladu s ustanovením § 17 odst.1 veterinárního zákona
> za zdolanou
>
> I.
>
> Odůvodnění
>
> Provedení bakteriologického vyšetření na mor včelího plodu ze vzorků zimní
> a letní měli bylo u všech včelstev v ochranném pásmu negativní.Vzhledem k
> tomu, že v nařízené pozorovací době jednoho roku se nevyskytl žádný nový
> případ nákazy a ani nevzniklo podezření na nákazu a byla provedena
> závěrečná dezinfekce, pominuly okolnosti, které si nařízení tohoto
> opatření
> vyžádaly, bylo rozhodnuto, jak je shora uvedeno.
>
>
>
>

jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky)
prokevuje??? zapach či jak jinak????
----- Original Message -----
From: "Zdeněk Dukát" <zdendukat/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 02, 2007 6:06 PM
Subject: Re: Veelí mor


> Já jsem jedno oznámení ,o otevřených úlech s vč. dílem udělal.Bylo to v
> obci Nižbor,tehdy ohnisku moru.Nejdříve panu Lněničkovi na ÚVČSV.Když jsem
> viděl jeho laxnost,vypravil jsem se na min.zemědělství.Myslím,že to byl
> Ing. Pondělíček,možná se ve jménu pletu.Do 3 dnů byly opuštěné úly hasiči
> zlikvidovány. Bylo to rovněž na soukromém pozemku.Je zde povinost každého
> včelaře"jít za věcí",a hlavně se nebát...Z D
>
>
>
>

kde najdu mapku nebo seznam s ohnisky a ochr.pasmem moru VP?

Je otázka, co je levnější. Jestli najít v JAR nebo kdosi psal tuším, že se
to dělá pár desítek let na Novém Zélandu člověka, který bude ochoten tu
metodu ukázat tam u nich a uvést úskalí nebo jen o tom přečíst a doma to
potom zkoušet a na vlastní triko vyzkoušet, co za problémy při tom mohou
nastat. Jinak ale u většiny "nových" metod bývá pravidlem, že už to kdysi
někdo vymyslel a zkoušel, jen to potom nějak zapadlo.

R. Polášek

kamarádka na Zélandu včelaří, tak se ji na podrobnosti zeptám....

Prečo predpokladáte, že na NZ nemajú mor vo včelstvách len preto, že svoje úle namáčajú do horúceho parafínu? Viackrát som stretol v odborných článkoch s vysvetlením, že to robia skôr proti nasiakavosti vody do úľových stien, aby nehnili. 9O rokov včelári bojovali spolu s pomocou vlády s MVP a tento boj nevyhrali, vláda to vzdala a každý včelár je teraz zodpovedný za zdravotný stav svojich včiel.
A ak je pravda, že spóry MVP sa môžu vyskytnúť vo vosku, tak to môže byť aj parafínom.
Ja som sa pred 6-8 rokmi zaoberal prípadmi výskytu moru v
ohraničených enklávach (samozrejme amatérsky), v ktorých sa
mor vyskytol ako vis major, jedna včelnica a dosť. To ma viedlo k tomu, či práve medzisteny by nemohli byť prenášačmi spór MVP ale i iných chorôb. V auguste r.2006 som uverejnil svoje predpoklady na

Http//www.vcely.sk/index.php?name=News§tik=article§sid=141

Netvrdím,že je to tak, len som snažil nejak vysvetliť stav, ktorý nevieme vysvetliť inak. Anton

Moje skúsenosti: MVP som objavil u otca (mal 80 r.), klinický prejav bol potvrdený u 7-mich včelstiev. Veterinárne rozhodnutie bolo :likvidácia ohňom! Likvidáciu robil súdny znalec, ktorý dozeral na spálenie všetkého inventáru (celkom 35 ťažkých úľov). Hovorí sa , že oheň je milosrdný a všetko zahladí, bol to môj najväčší oheň v živote.

Ako som ja vnímal MVP v postihnutých včelstvách? Otec tušil. že je zle a preto ma privolal na kontrolu, (bolo to začiatkom júla). Všetky včelstvá boli zoslabnuté, v medníkoch bez včiel, v plodiskách matka kládla sporadicky vajíčka, plod medzerovitý, sem tam zaviečkovaný, viečka s menším otvorom, niekde celé, larvy rozložené do hustej hnedej masy uloženej v dolnej časti bunky. Rozložená larva sa odstrániť jedine plochým predmetom, ale len so samotnou bunkou, košieľka ju spevňuje. Navyše sa vo včelstvách vyskytovalo vápno Ascoaspheris apis.

Zisťoval som aj aj zápach, ten tam nebol, skôr sa vyskytuje u hniloby plodu.

Ešte jednu zaujímavosť som pozoroval, všetky včelstvá sa značili o tichú výmenu alebo o výmenu matky na záchranu včelstva. Anton

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
to se nikdy neví předem.
S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.

R. Polášek

Vážené dámy a pánové,diskuse o moru je chvályhodná,ale...Výsledky potlačování moru na NZ ,je zřejmě v něčem jiném.V systémovosti a preciznosti těchto opatření.Když čtu o nedostatcích v léčbě varoázy,je mi jasné, že mor nemůžeme snadno překonat.Máme ho totiž v sobě.Příkladem je údajné zcizení úlů pana Kolomého, i v naší ZO byly zcizeny kompletní úly.Zloději byli včelaři. Namáčení nástavků do horkého parafínu nemůže přeci trvale zaručit ochranu před morem! Je to jakési ukázání cesty, a nechci ho zlehčovat.Toto opatření by muselo seriozně učinit mnoho včelařů v co největším okrsku!Zničit všechny volně se pohybující roje atd.A především.Do parafínu namočit některé z nás...Z D disident

Milý příteli, nerad kritizuji, ale tohleto co jsi napsal zvedá ze židle.
Docela chápu, že se ti nelíbí kritika, ale jak to vypadá, je v tomto případě naprosto opodstatněná.
Jestli tomu dobře rozumím, výzkumný ústav úspěšně zkoumá máčení nástavků do parafinu.
Jestli je to tak, opravdu objevujete dávno objevené. Nevím jak se u vás dělají rešerše před řešením výzkumného úkolu. Jestli se nemýlím, než se začne, vždy by se mělo něco vědět o posledním stavu techniky.
Ten přítel, co psal, že v Austrálii se provádí máčení nástavků v parafinu už 30 let má naprostou pravdu a kdybys využil té internetové adresy, kterou tam připsal, najdeš několik let starý manuál "jak a proč máčet nástavky v parafinu". Také je tam to, co ty jsi pracně vyzkoumal, jako např. spotřeba 30g na nástavek, časy ohřívání atd., včetně bezpečnostních předpisů.
Mimochodem, také se tam můžeš dočíst, že nejkratší doba namočení je 10 minut při 150 až 160 st. C. Také se dočteš, že pak pronikne parafin do dřeva max. 5mm po letech a 2mm přes léta. Zajímalo by mě k čemu je pak namočení na 2minuty.
Pro lepší penetraci se také přidávají do parafinu další přísady, ale to vy ve vašem VÚ začnete teprve zkoumat.
Pokud zmiňuješ přítele Jindru, domnívám se, že to je přece jen něco úplně jiného a že by ses mu měl spíš omluvit.

Zdenek





Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 2. 3. 2007
Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem (21216) (21224) (21228)
Konečně konstruktivní dotaz.
Cena parafínu se odvíjí od ceny ropy. V současnosti je někde okolo 32 Kč/kg.
Spotřeba je odvíjí od teploty potažmo prohřátí dřeva a dokonalosti odkapání. Jedním kg se nechá ošetřit zhruba 15 až 20 nízkých nástavků.
Na začátek ale musí být v kotli alespoň 50 kg. Pokud je nádoba dostatečně vysoká, dostatek parafínu a nízké nástavky (např. nízký Langstroth) nechají se namáčet dva nástavky najednou.
Čas na jedno máčení se středním prohřátím, tak aby nástavky nevypadali tak jako ty Kubovi, trvá 2 minuty. S manipulacemi maximálně 2,25 min.
Například dnes jsem máčel zhruba 50 nástavků a 20 masivních meziden a i s roztápěním 70 kg to trvalo celkem 3,5 hod.

Nebudu hledat kdo to psal, ale vůbec se mi nelíbila kritika proč něco takového řešíme a dostáváme za to ocenění na výstavách, když se tato metoda používá od dob co je znám parafín.

Proto bych toto rád uvedl na pravou míru.
Pokud vím tak prvním průkopníkem byl pan Přeslička, který toto viděl aplikovat v JAR. Ten předváděl několik fotografií v třešti. Po několika konzultacích jsem zakoupil 200 kg parafínu a pořídil kotel. Současně přesvědčil šéfa, že bychom to mohli aplikovat ve velkém. Po pročítání nákladů jsme usoudili, že tato metoda zaslouží větší pozornost. Poté bylo provedeno několik laboratorních pokusů, kde vyšli příznivé výsledky. Dále následovalo jakési jednání s veterinou. A na závěr publikování.

Já za to nemůžu, že máme akreditovanou laboratoř, která je ochotná a schopná se zabývat tímto problémem.

Jen tak mimochodem, podobně je to i s vozíkem vymyšleným panem Jindrou. Ale o tom třeba jindy

Tomáš Jaša

Na všechny léčebné postupy a to i ve veterině se vztahuje zákon který tyto klinické zkoušky vyžaduje pro naše území a bez nich se nesmí zavést jako oficiální metodika , ale v případě veteriny ti asi nikdo nezakáže ji sám zkusit jako prevenci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Kde se bere mor? - Desinfekce horkým parafínem
> Datum: 03.3.2007 09:04:51
> ----------------------------------------
> Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít. Mohlo by se totiž stát,
> že totiž VUVČ nebo někdo jiný vyzkouší během let několik možností, jak to
> dělat, po deseti letech se s velkou slávou zavede do velkoprovozů nějaká
> metoda a potom se zjistí, že někde to takhle dělají už 30 let. Je ale taky
> možné, že to dělají stejně jak to začli dělat před 30 lety, přitom se už
> objevily nové poznatky, materiály atd, takže je čas aktualizovat i metodu,
> to se nikdy neví předem.
> S tou ochranou proti hnilobě to fungovat může na principu, že zahřátím dřeva
> na těch 150 a více stupňů dojde k změnám v jeho chemickém složení, společně
> s nasáknutým parafínem pak budou nastavky považovány některými dřevokaznými
> organismy za jiný materiál než dřevo a proto ho nebudou napadat. Když nic
> jiného, likvidují se larvy hmyzu v dřevě. A pokud bylo na výrobu nastavků
> použito starší a neodkorněné dřevo někde z půdy, ty larvy tam budou.
> Pokud se spóry moru šíří voskem, teoreticky se mohou šířit i parafínem.
> Rozdíl je ten, že vosk nejde zahřát bez degradace na teplotu 120 130 st C,
> proto se zahřívá ve výrobnách na 115 st C a kvůli zničení spor se vypomáhá
> kyselinou. Parafín se zahřát na vysokou teplotu dá. Problém by mohl být v
> přílišném spěchu, kdy by nastavky teoreticky mohly ten parafín v lázni
> ochladit na moc nízkou teplotu a spory by do něho mohly rozšířit. Asi to
> chce mít teploměr do cca 200 - 300 st C a teplotu parafínu průběžně měřit.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Mor v.p. se projevuje v různých fázích různě. Zápach při tom nutně nemusí být, typické táhnutí vlákna z hmoty v buňce se taky nemusí projevit. Včely prý s morem dokáží bojovat až 3 roky, kdy potom v zimě odejdou. Je důležité každé mezerovitosti plodu věnovat pozornost, podívat se do buněk (příškvary). Rozhodující je ale stejně bakteriologický rozbor.

Kolik % včelařů pátrá důsledně po příčinách zimních úhynů? Kolik včelstev se vypořádalo s morem samo, aniž vzniklo ohnisko? Kdo v budečácích kontroluje všechny plásty? Plást u česna viděl naposledy pradědeček, když ho tam vkládal. Kdo pečlivě prohlíží všechny plodové plásty orlím zrakem? Já to nevím.

---------------------------------------------
Madra:
jen se chci zeptat, jak se vubec mor (až na propadle a mezerovite bunky) prokevuje??? zapach či jak jinak????

Četl jsem na beesource.com o vrchních česnech místo standartních na dně úlu. Prý mají jisté výhody právě v umístění - neměly být problémy s myšima, vysokou trávou, přes léto zase velmi dobrá ventilace a v zimě nízká kondenzace.
Co si o tom myslíte?

Byla by možná zajímavá statistika, u těch včelařů co se u nich objevil mor,
jak se chovají k slabým včelstvů a třeba ke včelstvům s mezerovitým plodem
teď na jaře, jak důkladně provádějí jarní prohlídky atd. Myslím si totiž, že
ti, co taková včelstva včetně plástů bez pardonu ruší, kolikrát takto
mimoděk zlikvidují i začínající ohnisko moru, které by se třeba během léta
nebo příštího roku rozvinulo.

R. Polášek

Kde to tam je, mě by to také zajímalo?

R. Polášek

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

No podle obrázků použijí jen obrácené dno místo víka a nebo taky dávají jen 3 laťky mezi nízkými nástavky nebo další je tady na této stránce.
http://www.bushfarms.com/beestopentrance.htm

LB

Nejde o předpoklad, že na NZ nemají mor. Jde o to, že pokud to dělají
> desítky let běžně, tak mají vyzkoušený nejlepší a nejlevnější způsob, jak to
> dělat. Není pak od věci to od nich prostě převzít.
-----------------------------------------------------------
Ale novozélandania ten mor majú stále, aj napriek tomu, že úle moria parafínom, tak prečo sa s tým dookola zaoberať. Ak vaše úle potrebujú impregáciu tak to robte, ale mor nepotlačíte. Ich najväčší argument na potieranie MVP, je okamžité spálenie celého včelstva )po jeho vysírení) a to bez akéhokoľvek nahlasovania úradom (Sami poznáte kým od nahlásenia úradom, cez odobratia vzorky, vyšetrenia v labáku, kým sa vydá uradné nariadenie a kým sa včelstvá zlikvidujú, prenesie sa choroba na ďalšie svoje alebo na ostatné v blízkosti), každý je tak dokonale oboznámený s prejavmi choroby, že to urobí sám. Potom sa ten kolotoč širenia MVP zastaví, alebo poriadne spomalí. Ja som na Slovensku pre niekoľkými 11 rokmi včelára, ktorý povedal, ak zbadám prejav začínajúceho MVP, tak ho okamžite likvidujem a mám pokoj. No my na to nemáme, hlavne preto, že pri malom počte včiel je ľúto za každým včelstvom, vo veľkom svete včlári chovajú tisíce včelstiev a nemajú z toho mindráky, keď spália aj desať včelstiev naraz. Anton

Pred asi 50 rokmi otec chcel včeláriť tak som sním navštevoval včelára, ktorý v tom čase choval cca 100 včelstiev. Bol bývalý mlynár. Okrem voľne postavených včelstiev na včelnici, ma pri mlyne postavený včelín dva rady nad sebou po 15 úľov, prístupných zozadu, mieru si nepamätám, ale bola to dosť veľká miera, prinesená z Dolnej zemi vo Vojdine. Všetkých 30 úľov malo letáče v hornej časti úľa, pomerne veľké možno 20x150mm. Vtedy som to neskúmal, prečo. Videl som (včelár nám mohol ukázať vnútro úľa od zadu, lebo okrem dvierok mal i sklené okienka, čo sa vtedy staršne páčilo, videl život včiel v úli, bez toho aby ma vystrašili žihadlom.
Od vtedy som si veľa ráz uvedomil, prečo letáč hore. Istotne škodcovia dali včelám pokoj, vzduch cez vysoký letáč vstupoval a vlhký ľahko unikal. Ak zimovali, aké mal výsledky, ako bol s vlhkosťou, to neviem, ale včely mal v nich až do smrti. ˇškoda, že som v dobe, keď som za sebou včelársku prax, nešiel, neofotografoval a spýtal sa na detaily. Niekoľkokrát som napodobnil tento systém umiestnenia letáčov (náhodne), čo som zistil, že včely v dosahu niekoľkých cm od letáča neumiestňovali zásoby a skôr prázdne bunky nahrubo tmelili propolisom.
Moderný včelár oproti prírode umiestňoval radšej letáč do dolnej časti, aby nebolo včelstvu zima, ale hlavne preto, aby včely ľahšie čistili úľ (je to výhodnejšie aj pre včelára). To čo včelár nedocenil bolo ohrozovanie včelstiev škodcami, hlavne myšami a piskormi. Rýchlo na to prišiel tak začal vysoké letáče zakladať drôtené prekážky, ale pozdejšie ako sa kultúra včelárov zvyšovala, tak doporučovali a doporučujú letáče znižovať na max. 7mm. Tým sme včelstvám zabili klinec do rakvy, lebo pri aj keď širokom letáči, jeho malá výška nedovoľuje aplikovať dobre známy fyzikálny zákon a ton hovorí, studený vzduch vstupuje do uzatvoreného priestoru nízko otvorom na dne úľa (npr. dvere) a v najvyššom mieste odchádza z npr. dverami von do priestoru. A práve tak nízky otvor do úľa tento princíp značne potláča a pri čo aj malom teplotnom rozhraní dochádza k zrážanie vodných pár na stenách úľa, uteplivkách a na krajných plástov. Tento systém, letáč v hornej časti zimujúceho včelstva urobiť primeraný letáč, spodný uzatvoriť a včelstvo viac sezón pozorovať, ako letáč 20mm vysokým, včely znášajú v zime a hlavne zaznamenať znášky a porovnávať ich s tradičnými našimi úľmi. Anton

Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý" roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie. pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované, využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP, lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli". Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku

Milý příteli Zdeňku docela by mě zajímalo, jestli jsi taky už zkoušel využívat ohřátý parafin nebo ne.
Kdo tvrdí, že VÚVč „zkoumá máčení v parafínu“? Já jen napsal, že jsme si provedli zkoušku jak rychle hynou spory moru při vyšších teplotách.

Pokud vím tak toto je konference kde se diskutuje k daným tématům. A snad i já si zde můžu napsat své názory, které rozhodně nejsou oficielní prohlášení VÚVč.

A pokud jde o mě, tak zde se na téma parafín ode mně už nic nedovíte.

A co se týká pana Jindry, tak netuším za co bych se mu podle tebe měl omlouvat.

Tomáš Jaša

1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti nie sú choroba.
2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".
3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Ospravedlňujem sa za hrubku ...nemohli...

...včely nemohly...ale to je jedno

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
3. Dezinfekce je nařízena v opatřeních VS (zrytí a posyp neh. vápnem, louhem?), ale přesto se silně doporučuje další včely začít chovat někde jinde. Čím to chcete dokonale dezinfikovat? Vybagrovat a spálit?
4. Vůbec nevím.
Jsou to všechno moje dohady podle toho, co o tom vím.
__________________________________________________
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?

1. Bakterie MVP dospělým včelám neškodí. V začátcích infekce se asi může včelstvo vyrojit. Nenese v žaludcích příliš spor a těch se zbaví přirozenou cestou. Než dojde ke krmení larev, mohly by se včely pročistit. Jsem trochu skeptický k možnosti přenosu MVP přes divoké roje. Ale nevím.
2. Spálením se zničí 99.99% spor, které jsou obsaženy hlavně v příškvarech v buňkách. Na křídlech je jich asi minimálně.
Eman
.....
Ad 1. Nebezpečí divokých včel není ani tak v tom, že NENÍ VYLOUČENO, že si přenesly spory z původního včelstva a mor se v nïch rozvíjí, ale že jsou MIMO KONTROLU a MVP v nich může zůstat, i když je to jinde vypálené. MVP se do nich dostane stejně jako do jiných- třeba vyloupí nějaký zamořený včelín (třeba i před spálením).
A nákaza se objeví až po té, co je ohnisko prohlášeno za zdolané. Takže to situaci hodí o pár let zpět.
Ad 2. Nepálí se proto, aby jsme vyhubili všechny spory a bacily MVP, ale proto, aby se zamezilo jejich dalšímu šíření ve včelstvech. Stejně jako se nesterilizuje celá nemocnice i s vrátnicí.
.....
To je právě opomíjené na metodě tlumení MVP na NZ.
Každé jaro se musí kvalifikovaně(!) prohlédnout všechna chovaná včelstva - tedy je omezen počet míst, ze kterých se šíří MVP. A to jsou většinou včelíny a včelnice. Divoká včelstva tvoří pouze rezervoár, ale "epidemie" propuká v chovech teprve když se k tomu vytvoří podmínky. V chovech jsou omezeny přirozené tlumící mechanismy. A musí nastoupit prevence atd. Stejně jako ve velkochovech ostatních domácích zvířat. A i pět včelstev na jednom místě je už tak trochu proti přírodě.

Nic nebrání, aby si včelaři místně nedohodli, že to budou dělat také (jak na NZ - tedy jarní prohlídky všech včelstev někým mírně kvalifikovaným). Plus sledování úhynů a přesunů.
Karel

Souhlasím s Karlem. Podívejte se na malý "komiks" vývoje MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.

Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.

Já mám podobný názor a také jsem tady o něm psal. Účastníci této sešlosti mě to tady vyvraceli sice nesprávnými argumenty , ale neboť neznáme přesně mecanismuš šíření, jen si to ve své pýše namlouváme, musíme brát v úvahu i tyto nepravděpodobné způsoby.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: MPV a "divé" roje
> Datum: 03.3.2007 14:38:38
> ----------------------------------------
> Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
> rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
> roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
> moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
> pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
> vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
> úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
> rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
> využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
> vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
> ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
> dutín.
> Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
> lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
> pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
> synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
> jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
> medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa       im
> nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
> týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
> Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
> V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
> chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
> navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
> postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
> donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
> nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
> plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
> plodom.
> Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
> ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
> zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
> zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
> obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
> kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
> smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton
>
> Ešte jednu poznámku
>
>
>

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milos <Milos.Vcelarik/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor VP
> Datum: 03.3.2007 20:48:52
> ----------------------------------------
> 1. Nezdá sa mi, že by choré včely sa nemohly vyrojit, ovšem, ak paraziti
> nie sú choroba.
> 2. Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k
> likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné
> nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané
> krídla lietali "jedna radosť".
> 3. V celej poslednej diskusii o MVP som si nevšimol, že by niekto spomenul
> dezinfekciu pôdy okolo včelína, a ako často ju opakuje.
> 4. Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval
> med nakazený spórami MVP?
>
>
>

ZABRÁNÍŠ TOMU napnutím drátku až do mirnáho prohnutí spodní loučky ta se při zatavování narovná a drátky znovu vypne
Nebo výšením odporu nebo slabším trafem Také lze použít kolečko kdy drátek vtláčíš za studena do mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ko?ensk? <novato/=/seznam.cz>
> Předmět: Drátky
> Datum: 04.3.2007 09:31:05
> ----------------------------------------
> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?Ty původní pocínované se poměrně při elektrickém
> zatavování pronášejí a vytahují.Děkuji.
>
>
>

ta nákaza vosami je velmi zajímavá a řekl bych nejpravděpodobnější při krmení a zimování neb není vzácností najít v zimní měli i vosu
Pepan
.......
Možné je všechno, i chytit pohlavní chorobu od záchodového prkénka.
Ale pro propuknutí MVP se udává množství spor v milionech (i desítkách mil.). Pro zdravé včelstvo. Odpovídá to množství medu z nakaženého včelstva v jednotkách gramů.
Musí se probořit přirozené chování včel - tedy přes hráz krmiček se to musí dostat k larvičkám, ty musí uhynout a včely je nesmí zavčasu odnést z buněk.
Mor není Ebola, nestačí jen kýchnout a je to.
MYslím, že kdyby se při každé nové nákaze udělalo pořádné šetření, tak by se dohledalo, že ....... A tady jsou většinou velmi prozaické důvody - staré úly, převozy, vystavování rámků s melicitozním medem před včelínem, staré ohnisko,které se udržovalo někde trochu skryto bdělým očím včelaře, protože poznat mor zavčasu asi není sranda. Většinu nakažených včelstev našli až na čestně vyjímky prohlížitelé - alespoň podle toho, co jsem slyšel. Takže spoléhat na to, že mám okolí čisté, protože si nikdo ničeho ještě nevšiml (jen mu hyne každoročně 30% včel:-) )je pofidérní. Pokud se mýlím, tak mě opravte.
Karel

Všechny, i ty naše, včely jsou "divé". Ještě nikomu se nepodařilo si včelu ochočit.
----- Original Message -----
From: A.Turcani
To: Včelařský mailing list
Sent: Saturday, March 03, 2007 2:38 PM
Subject: MPV a "divé" roje


Niekoľko krát som v komentároch (nezáleží kto ich napísal) čítal takéto
rady: ako "ak nájdeš usadený divý roj tak ho akýkoľvek spôsob znič, "divý"
roj nikdy neosádzaj na svojej včelnici, je potencionálnou zásobárňou spór
moru včelieho plodu!Mor ani nezbadáš a je ním zamorené celé okolie.
pochybujem, že ten tzv. divý roj postihnutý MVP, by sa vôbec dokázal
vyrojiť a odletieť na väčšiu vzdialenosť. Slovo "divý" som dal do
úvodzoviek preto, že tak ako tento roj môže byť divý, tak isto môže byť
rojom domácim, pretože doteraz včely ako také neboli domestifikované,
využívajú len našu pohostinnosť, ktorú im
vo forme príbytku poskytujeme. Preto včely v lese nie sú divé, sú také isté
ako naše, len si našli príbytok v dutine v strome, ale i iných umelých
dutín.
Podľa mňa, ak roj odletí zo hociktorej včelnice nemôže byť postihnutý MVP,
lebo mu nedovolí aby dosiahol biologický vrchol, kedy včelstvo sa začne
pripravovať na delenie-rojenie. Už je to dávno čo som poznal dvoch (otec so
synom)včelárov, dvoch osamelých lovcov včiel, ktorý vyberali včely ( v
jednej sezóne aj 7 včelstiev) s dutín stromov a včely osádzali na
medzistienky do svojich úľov a odobrali s plástov všetok med. Nikdy sa im
nestalo, aby na ich včelnici sa vyskytol mor. Starí včelári tvrdili, že v
týchto "divých" včelstvách, sú ti najlepšie matky, preto po nich "pásli".
Netvrdím, že to je, píšem len tom čo som zažil pri včelách.
V komentároch som pá krát, čítal takúto vetu: roj, ktorý osadil dutinu bol
chorý na MVP, pár rokov tam živoril, až kým neuhynul. Nakazené dielo
navštevovali včely, odnášali zásoby (ktoré tam nemuseli byť, lebo
postihnuté včelstvo morom len prežíva a zásoby nezhromažďuje) a spóry
donášali do svojich úľov dovtedy, kým dielo myši nezožrali. NO s tým
nesúhlasím, lebo vosk nežerú ani myši, ani iné živočíchy, tie len voskové
plásty rozhrýzajú a pochutnávajú si na mede , peli a prípadným uhynutým
plodom.
Skutočným likvidátorom a robí to rýchlo, je víjačka vosková a úľová, na
ktorú sa tak hneváme, lebo nám vie nesprávne uložené plásty dokonale
zdevastovať. A práve víjačka je v tomtopre včelára vysoko užitočná,lebo ho
zbaví starého zabudnutého diela, vyčistí dutiny, aby ich včely znovu mohli
obsadiť a bez nebezpečia získania akejkoľvek choroby v zanechanom diele
kolobeh zachovania rodu môžu na určitý čas pokračovať. Takže v určitom
smere môže byť pre včely a človeka užitočná. Anton

Ešte jednu poznámku


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.394 / Virová báze: 268.18.5/706 - datum vydání: 28.2.2007

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky, které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez drátky,které
> jsou nyní k dostání?>

otrava

otrava

otrava

Zaujíma ma,ako je možné, že po ošetrení stanovišťa s MVP ohňom, keď sa všetko spáli (aj nekazený med) sa tam opätovne po rokoch objaví MVP? Na základe "komiksu" od priateľa Emana, med, ktorý prejde cez medný váčok včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Dobrý den, chci se zeptat jaká lípa je pro včely lepší, jestli malolistá nebo velkolistá, stříbrná asi moc vhodná není. Díky za odpovědi.

Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje mohl nalézt? Díky Aleš

Eman: Nechci tu dlouho prudit a napíšu ti snad na mail moje hypotézy, jak jsi k tomu moru mohl přijít, jen jako detektivní etudu bez důkazů.

Emane, budu rád za tvůj názor, i když nebude podložen důkazy.

Petr

Zdravím přátele včel,
dovolil bych si klást odpor bludům ohledně šíření moru včelího plodu.
3. března a 4. března 2007 se v Nasavrkách konal kurz prohlížitelů včelstev ČSV, kterého jsem se zúčastnil.
Poslechli jsme si zde přednášky odborníků na téma nemoci včel a práva a povinnosti včelaře ohledně zachování zdraví včelstev.
Přednášející...MvDr. Dvořák, Ing. Veselý, Ing. Titěra, a další
V září budeme dělat zkoušky. Po úspěšném zdolání zkoušek dostaneme certifikát na prohlížitele včelstev ČSV.
Troufám si tvrdit, že o problematice šíření nákaz včel vím více než-li průměrný včelař.
Názor, že se mor nemůže šířit přes roje je naprostý nepodložený a nebezpečný blud!!!! Kdybych toto tvrdil před MvDr. Dvořákem , ,, tak by mě poslal do prd...,,.
Včelstvo, které má již klinické příznaky moru ve větší míře, obsahuje biliony spor a v každé včele se mohou vyskytovat miliony spor. Takové včelstvo, dříve než podlehne moru a zemře ( může to trvat různou( rok či mnoho let ) dobu v závislosti na obranyschopnosti včelstva ) může vyprodukovat i více rojů.
Roje z takových včelstev jsou zamořeny a pravděpodobnost, že v nich mor nepropukne znovu je minimální!!!!!!!!!!
Zamořená včelstva se dokonce v posledním roku či dvou let života rojí naopak nadmíru. Plodová plocha je trvale omezena ( bunky zaplněné příškvary ) a včelstvo je trvale v létě v rojové náladě.
Nemocná včelstva někdy ve vrcholných stádií moru mohou dokonce i opustit jimi obývaný prostor. Zastavění prostoru a zaplnění všech buněk ( příškvary, zásoby ), donutí včelstvo odletět, nebot zde již nemůže matka klást.
Takovéto nouzové roje většinou nemají v přírodě šanci na přežití ( včely jsou zesláblé, krátkověké plné spor moru ), avšak pokud tento roj včelař usadí a posílí zdravými včelami, přežije, ale zůstává stále zdrojem moru.
Pozor na roje!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Cizí nebrat, raději utratit!!!!!!!!!!!!
Mimo jiné, rozmnožování včelstev roji je nejnepraktičtější, nejzaostalejší a nejiracionálnější způsob množení včelstev.

Plásty po vyhynulých včelstev na mor obsahují med a stávají se lákadlem pro lupičky.
Pokud-li toto semeniště moru neleznou, přinesou si nákazu do své včelí rodiny.
Včelí loupež je jeden z nejefektivnější způsob, jak se mor šíří.
Přendávání zamořeného díla do zdravých včelstev je též velice účinné.
Dále mor rozšiřuje zamořené krmení včelstev, zamořené zásoby, zalétávání zamořených včel, včelaření v zamořeném úlu či se zamořenými včelařskými pomůckami.
Jakmile se spora dostane do plodu, začne se rozmnožovat.
Čistící pud je významným článkem obranyschopnosti včelstev.
Teoreticky by včelstva, která by byla schopna odstranit veškerý umírající včelí plod dříve než se začne rozkládat a tím se znemožní vyčistění bunky ( rozložená hmota plodu je pevně přilepena k bunce ), by se stala imunní vůči moru.
Silná včelstva s mladým často obměňovaným dílem a netrpící na nevhodné zásahy včelaře, jež podporují rozvoj choroboplodných patogenů, mají zajisté větší pravděpodobnost, že se moru ubrání!
Pokud mi nevěříte, zeptejte se někoho známého a zkušeného z VÚVČ nebo SVS. On vám to vyvrátí nebo ověří. Ptejte se jich. Nevěřte kdejakým vesnickým bludům. Mor není sranda!!!
Přeji všem, at se s touto zákeřnou nemocí nikdy v životě ve svých včelstev nesetkají.

zdravím.......M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Milos: Naozaj tomu veríte, že spálením úlov na voľnom priestranstve dochádza k likvidácii spór? Pozrite si niekedy, ako do ovzdušia dostávajú malé pevné nezhorené časti materiálu. Keď som pálil uhynuté zimné včely, olámané krídla lietali "jedna radosť".

Copak křídla, ale ty glycidové zásoby, které neshoří. O nich určitě nelze tvrdit, že jejich teplota při pálení převýší 100st.C, takže těch spor v nich zůstane většina. A tyto zamořené zásoby potom zůstanou na spáleništi...

Milos: Vie niekto povedať, ako je to s mravcami a iným hmyzom,ktorý skunzumoval med nakazený spórami MVP?

Tak to by mě také zajímalo, zvlášť v souvislosti s tím, co jsem napsal výše.

Petr

V OVP (bohužel neznám číslo - mám jen kopii článku ) jsem našel údaje
polských autorů
Nektarodárnost:
malolistá: 28,2 g/m2
zelená: 26,5
stříbřitá 10,9 (asi toxická)
velkolistá: 10,7

Je to průměr z více stromů za tři roky. Gramy na m2 plochy koruny (což
nevím co je).
Největší nálet včel byl pozorován na lípu velkolistou a malolistou a
pak s odstupem na zelenou a stříbřitou. Význam má také doba kvetení!
Velký rozdíl je nejen mezi druhy ale i mezi sromy. V ústavu v
Skierniewicích vybrali deset nejlepších matečných stromů z asi 600
sledovaných.
--
Víťa
Jabber ID: vydra/=/jabber.sh.cvut.cz

On 3/4/07, Ale <e-mail/=/nezadan.seznam.cz> wrote:
> Existuje ještě lípa zelená a evropská, jestli někdo znáte jejich
> nektodárnost, množství pylu atp. prosím napište, popř. kde bych tyto údaje
> mohl nalézt? Díky Aleš
>

turkısh hacker by kımlıksız devlet turkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkısh hacker by kımlıksız devletturkı

Jednodenní larvička se nakazí teprve více jak 10 sporami (0.1 mikrometru). Larva starší 53 hodin se už nenakazí. Včely po čištění rozložených buněk roznáší spory na sosáku, na nožičkách, a pokud nestíhají vytahovat nakažené larvy, pak se mor rozjede do nezvládnutelné formy. Ve schopnosti čistit buňky jsou mezi včelami velké rozdíly.

----------------------
> včely sa prefiltruje a je "takmer" neškodný. Ako to, že sa spóry MVP
> nahromadia nad prípustnú medz, až prepukne nákaza?

Eman: vývoj MVP. http://kasalice.ic.cz/mor/ - vytáhl jsem to z německého videa.
.....
Tak tohle jsem teda nevěděl -
1/ o té filtrační schopnosti - strávit spory a nepřidávat je do potravy dalším larvičkám.
2/ že nakažlivé jsou až spory. Neví někdo za jak dlouho po infekci sporují. A zda je to opravdu prověřené, že jen spory jsou nakažlivé?

Obojemu bych věřil. Když tady vidím u sebe tu mezerovistost, tak věřím že včely skutečně s něčím bojují. Už dva roky. Doufám, že jim to vydrží.

Jinak k Milošově dotazu. Já bych si tím hlavu lámal teprve tehdy, až bych měl 100% jistotu, že v okolí není žádný zdroj infekce. To je dost nemožné dokázat, a je to více méně vždy pravděpodobné, že okolo něco zbylo. A teprve pak bych zvažoval ty méně pravděpodobné cesty.
Karel

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Seryn Petr
Sent: Sunday, March 04, 2007 3:58 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Drátky

Myslím, že v použitém materiálu nebude velký rozdíl. Já používám
zvlńovač,
kterým se drátky napnou. Při zatavování položím mezistěnu na drátky,
které
se trafem nahřejí, až se mezistěna do poloviny zataví. Výkon trafa je
potřeba upravit, aby vyhovoval danému rámku. Při troše trpělivosi jde
práce
rychle od ruky. Přeji hodně uspěchu. Petr


> Mohl by mi někdo poradit jestli jsou lepší a vhodnější nerez
drátky,které
> jsou nyní k dostání?>

Velkolistá u nás kvete zhruba od 15 června asi týden, 14 dní. Je to výlučně
strom vysazovaný ve městě a okolo domů, v lese jsem ji ještě neviděl. Snad u
nás ani nemá klíčivá semena Malolistá kvete zhruba od začátku července,
některé stromy ale začínají kvést až o 3 týdny později a kvetou až do
prvního týdnu srpna. Je vysazovaná i ještě roste zřejmě víceméně samovolně v
lesích, hlavně v pobřežních porostech kolem potoků. Má dobře klíčivá semena
a v blízkosti lipových stromů i daleko od nich je obvykle dost malých
semenáčků. Někde ji lesníci považují za plevelný strom a z lesů schválně
vyřezávají. Co se týká výsadby pro včelí pastvu, není myslím třeba sadit
další cizí odrůdy, stačí tyto dvě. Co se týká přínosu pro včely, záleží jaká
plocha je k dispozici. Jeden, dva stromy není na nic jiného než podněcování
a hodí se tehdy, když v krajině v té době není žádná jiná snůška, včely se
nemusí tolik přikrmovat. Podle mého názoru na stanovišti v polích, kde je v
druhé polovině června slabá snůška z mezí a příkopů 1 - 2 kila denně, aspoň
10 - 20 stromů velkokvětých lip ji pomůže vylepšit. V krajině s jehličnany,
kde je nepravidelně v červenci medovicová snůška, pomůže aspoň 10 - 20
malokvětých lip. Půl hektaru lip znamená v době květu pravidelnou snůšku na
místě, kde předtím vůbec žádná snůška nebyla. Trvá ale tak 20 let, než tyto
stromy začnou kvést, je třeba s tím počítat.

R. Polášek

Nerez versus pocín? Já bych neviděl problém v zatavování mezistěn. Autobaterie si poradí s obojím. Co se týká různých traf, ať radí někdo jiný.
Já bych se na to podíval z jiného úhlu. Budete chtít vyřezávat souše nebo máte várnu, kde rozpustíte vosk bez porušení mezistěn? Pokud budete vyřezávat, tak je nerezu škoda a na víc se mnohem hůř přeřezává. Pokud budete vyvářet celé rámky, vyplatí se zainvestovat do nerezu, klidně i do 0,4. Pokud se drátek dostatečně napne, tak po prvním vyváření není potřeba na drátky ani šahat.

Tomáš Jaša

Pocínované drátky jsou z běžné černé oceli a jsou tenčí a proto trochu méně
pevné, nerezové jsou silnější. Cín z pocínovaných drátků rychle mizí, během
5 - 10 let drátky reznou a trhají se a prakticky nejdou podruhé použít.
Nerezové drátky zůstávají pořád a dají se použít mnohokrát. Při zatavování
vyžadují nerezové drátky poněkud vyšší napětí, nerezová ocel má několikrát
větší měrný elektrický odpor než běžná ocel, i když jsou ty nerezové drátky
většího průměru, mají ten elektrický odpor vyšší.

R. Polášek

Já jsem kolikrát pozoroval, že v době, kdy včely nemají nějakou bouřlivou
snůšku, třeba časně na jaře, ale třeba i v létě kolem poledne, kdy zřejmě
nektar ve květech zaschne, jsou létavky lákány předměty s vůní propolisu a
voští. Včela přistane, půlminutku, minutku tam nějaký centimetr nachodí a
potom když zjistí, že tam nejsou žádné zásoby na odnesení, zase odletí.
Nedivil bych se, kdyby občas nějaká létavka takhle přistala třeba i na
voskové smetí vynesené včelami před úly a rozpálené přímým sluncem v létě.
Podle staré literatury včely údajně dokonce umí nabalit do košíčků starý
rozehřátý propolis a odnést ho do úlu, to jsem ale nikdy neviděl. Může se to
dít i na díle zlikvidovaném zavíječi nebo díle zlikvidovaném hmyzožravými
ptáky a savci, protože pořád zůstavají propolisem potažené stěny a nějaké
zbytky vosku, které jsou cítit několik let. Myslím, že toto může být zdrojem
opakované nákazy MVP v dalších letech po likvidaci ohniska. Nemusí to být
ani nějaký starý úl někde v rohu zahrady nebo velká dutina někde v silném
stromě. Stačí dutina velikosti ptačí budky a masivně nakažený roj, který
postaví plást a za měsíc uhyne. Takovou dutinu jsem viděl kdysi v obyčejném
smrku v rozšířené patě kmene povaleného vichřicí, smrk neměl ani tak velký
průměr kmene, jaký obvykle mají kácené smrky a v dutině byl jeden panenský
plást o velikosti asi 5 dm2 a druhý o velikosti asi 1 dm2.

R. Polášek

Základní problém je, že nerez drátky nevedou dobře proud, tak se blbe
zatavují. Jinak zatavuji startovacími kabely přímo z autobaterie(přímo z
auta) jde to rychle a baterii to nevadí.
......
V případě 4x vodorovně drátkovaného Langstrota NEREZEM přepínám nabíječku na 24V. Jde to rychleji. Takže pokud má někdo trafo 24V, může zkusit i je. Ale bacha na stará trafa! :-) A kdo nemá předepsané pojistky ......
Karel

Zdravim, prosim o radu, chtela bych si poridit novy medomet s el. pohonem nebo aspon ten pohon k memu stavajicimu medometu. Vzhledem k tomu, ze mam 4-6 vcelstev, chtela bych nejakou levnejsi variantu, tedy to nakonec asi prece jenom bude jen ten pohon, poradite mi? Muj stavajici medomet je tangencialni 4ramkovy a ma dve zakladni vady, neni nerez a dost se u vytaceni nadrem, proto bych ho rada na tuhle sezonu vylepsila. Myslite, ze by sla jako pohon pouzit rucni vrtacka? Mate nekdo zkusenosti s pouzitim noveho, koupeneho pohonu ke staremu medometu? Diky
Vendula

Pán Václavek, slová, slová, veľa slov, ktoré nemusia byť pravdivé a sú o ničom.

-bol a videl MVDr. Dvořak pri včelstvách napadnutých MVP? Asi nebol, lebo skutočne napadnuté včelstvo MVP nedosiahne svoj biologický vrchol, t.j. stav keď po jeho dosiahnutí včelstvo začína s prípravou z prechodu utajenej RN, na RN floridnú t.j. viditeľnú. Včelstvo živorí i keď matka podáva vrcholný výkon v kladení vajíčok, pretože čas plodu napadnutých spórani MVP včely vynesú ešte pred rozpadnutím a väčšia časť sa rozloží na glejovitú hmotu po jej zaviečkovaní, včely bunku otvoria, ale nedokážu vyniesť, až kým obsah nevyschne a utvorí sa príškvar. Včelstvo viac menej živorí na zásobách, ktoré mali od zimy a z jarnej znášky, pretože nektár nemá kto donášať.

- k Vašej pripomienke o príprave včelstva na rojenie. Opak je prvdou (pozoroval som to pri prehliadkach včelstvách silno napadnutých MVP), Je pravda, že som na plástach nachádzal materské bunky, ale v žiadnom prípade nie rojové, ale MB na TICHÚ VÝMENU MATKA. V pude sebazáchovy, choré včelstvá, jún,júl, postavia materské kolísky -misky, matky postupne kladú vyjíčka (tap ako pri skutočnej TV), včely ich ošetrujú, ale niektoré ak sú napadnuté MVP uhynú, niektoré sa možno aj vyliahnu, ale sa stratia a tento kolotoč pokračuje. Pokračuje preto, že niekoľko stovák včiel sa vyliahne zdravé a tie včelstvo udržujú pri živote-živorení. V jednom prípade som našiel jedno včelstvo, kde sa matka z TV aj oplodnila a kládla vajíčka, bol zaviečkovaný plod obojstranne tak 1,5dm2. ďalej som ho nepozoroval, lebo podľahlo aj s ďalšími včelstvami ohňu.

Už som to písal aspoň dvakrát, v dedine kde bolo 150 včelstiev (MVP 3 roky), ale ani pred tým ani potom sa v dedine mor neobjavil (dedine bol pod kontrolou veterinárov).
Tak ako? Vie to niekto vysvetliť? Ako sa potom šíri MVP, ako Vis major? Môžeme vylúčiť potom vylúčiť ako vis major aj medzisteny od nezodpovedných výrobcov? Veď všetok vosk s postihnutých včelstiev skončí u výrobcov medzistien, a keďže prehrievanie vosku v autoklávoch pri vysokej teplote a tlaku je náročné, môžu ho vynechať. Dostávame atest od výrobcov zaručujúci Ms bez spór MVP? ASi to opatrenie spálenie pri potvrdení výskytu MVP na včelnici totálnym spálením je tým najistejším a najsprávnejším opatrením.

- V Nemecku je zavedená metóda očisty včelstva od MVP, bez utratenia včelstva! Pripravia si čistý úľ, osadia medzistenami, včely z postihnutého včelstva večerom zmetú cez smyk do rojnice a 24 hodín ich nechajú hladovať. Po ľč hodinách ich v novom úli im postupne podávajú primarané množstvá zásob a včelstvo ako také zachránia. Obsah úľ v ktorom bolo postihnuté včelstvo spália a možno aj úľ. Princíp očisty včiel v novom prostredí spočíva vtom, že včely za 24 hodín strávia zásoby v medovavom vačku a žalúdku a nové zásoby cukrový roztok sú bez spór!
To by znamenalo, že spóry sa nedržia na nohách, tele včely ani na krídlach ako tvrdí jeden autor komentáru.

- toto nech priama výzva takého včelára kde sa MVP objaví za spolupráci s veterinármi, aby sa potvrdilo alebo vyvrátilo toto tvrdenie. Ja viem, že ošetriť takto 20-50 včelstiev nie je maličkosť, ale skúška by stála za to. Anton

Pre Aleša
Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie. Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s kočovnými vozmi tak aj odišli.
Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď med z líp, tak je to med medovicový.
Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila na opustených lúkach a pastvinách. Anton

Lip je u nás známo asi padesát druhů od sebe dost těžko rozlišitelných, z toho jsou včelařsky významné čtyři a to Lípa srdčitá, malolistá, zelená a velkolistá Kvetou v tomto pořadí Poskytují včelám pyl nektar a medovici.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Medovanie lip
> Datum: 04.3.2007 22:29:19
> ----------------------------------------
> Pre Aleša
> Možno v Česku je vo výskyte líp lepšia ako na Slovensku, alen u nás po
> dedinách sa vyskytujú možno 5-10 líp, v lesoch sú niekde lipy medzi
> ostatnými listnáčmi, ale, že by sa dal vytočiť med s líp je len prianie.
> Poznám jedno také miesto kde včelári aj kočovali (, ale ako tam prišli s
> kočovnými vozmi tak aj odišli.
> Anton Jurík v knižke o medo a peľonosných stromov o lipe napísal: včely sú
> schopné priniesť z jedného hektára 5x20kg medu, teda pre vtedajší jeden
> medník 20 kg medu. Keď predpokladám, že na jeden ha sa pri výsadbe v spone
> 10x10 líp, tak tie množstvá sú po dedinách smiešne. Mám skúsenosť, že keď
> med z líp, tak je to med medovicový.
> Posledné roky som zistil, že med ktorý včelári považujú za lipový včely
> prinášajú z nevädze lúčnej- chrpy luční Po zániku družstiev sa rozmnožila
> na opustených lúkach a pastvinách. Anton
>
>
>