Včelařská konference

a co geny....

Já mám docela špatné zkušenosti s 50 litrovými plastovými vědry. Používám
je na kvas. Musí být postaveny na rovný podklad, jinak za nějaký měsíc se
spodek prohne, udělá se prasklina a vědro teče.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 11, 2007 11:18 PM
Subject: kbelíky na med


> Tak jsem opět navštívil Bauhaus a zakoupil kbelíky "na med".Cena za kus 88
> Kč.Na dně mají pětku v trojúhelníku a vidličku se lžící.Oproti kbelíkům ze
> včelařské prodejny jsou levnější, ale také o dost fórovější.Jak tady již
> zaznělo, budu si muset dávat majzla na co se postaví a stěna i víko jsou
> dost tenké, takže žádné stavění plných kbelíků na sebe asi nepřipadá v
> úvahu.

Zbytky voští se shrnou z plechu pozdě odpoledne, kdy jsou ještě měkké. Nebo
se nechá vrstva až 2 - 3 cm, tavidlo se nechá přes chladnou noc venku,
pokud je plech tenčí, ráno se trošku ohne a vrstva se sama odloupne. Není
problém. Trochu problém je v tom, že ty zbytky při skladování často plesniví
a je v nich i sladina, tak láká zlodějky.

R. Polášek

Ten med, co včely nosí, nevzniká ve vzduchoprázdnu, ale jsou to nějaké
přírodní zdroje. Může to být klidně nízká úživnost stanoviště. Pokud sice
během snůšky donesou 10 - 20 kilo, které se jim ale pravidelně musí mezi
snůškami nechat, aby netrpěly hladem, tak to je ono. Zvláště u nastavků se
to může projevit mnohem víc, jestli výborné roční výnosy ze zadováků byly
15 - 20 kilo medu, dneska z nastavků to je 50 a víc kilo. 3 - 6 zadováků
kdysi "vypotřebovalo" stejné množství přírodních zdrojů medu jako 1 - 2
nastavkové úly dnes.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kamil" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 11, 2007 10:42 PM
Subject: dadant


> Mám potíže s dadantem malé výnosy, nevíte někdo jestli plodiště skládající
> se z 1x VN optimál 11 rámků 42x27.5 a 1x NN 11 rámků 42x17 je dostačující.
> Děkuji za informace.

V maskách neporadím,protože tyhle věci šly mimo mě a zkušenosti s nimi
nemám. Snad jen, že by se neměla chtít maska na aceton, ten je v množství
používaném pro léčení a když je to ještě venku prakticky neškodný ale spíše
na aerosol léčiva. Nejspíš to ale bude tatáž maska s aktivním uhlím. Při
práci s aerosolem nevím, tam asi smrdí víc ten aceton, ale při fumigaci by
měla jít poznat účinnost masky čichem. Jinak ale si myslím, že maska je
hlavně potřebná pro práci uvnitř, kdo fumiguje třeba ve včelíně. Kdo pracuje
venku a dá si pozor, aby tu mlhu nevdechl, tak snad ani moc potřebná není.
Tam je to i o tom, že ty vložky by měly být pro skladování zapečetěné. Jak
se odpečetí, tak se do nich dostane vzdušná vlhkost a jejich účinnost klesá
během týdnů a možná dnů. A kdo si dává trochu pozor, co vdechuje, tak víc
látky podle mně dostane do organismu přes kůži. Třeba když se na knot dává
více kapek a pak se ten knot bere do ruky a zapichuje do rámku. Tam by to
chtělo asi rukavice, nevím ale, jestli by se běžné gumové (PVC) tím léčivem
nezamořily. Tam by byly asi vhodnější levné jednorázové z tenké
polyetylénové fólie. Nebo hned po fumigaci ruce umýt vodou s mýdlem nebo
saponátem nebo aspoň ubrouskem namočeným třeba zrovna v acetonu.

R. Polášek

Tak jsem opět navštívil Bauhaus a zakoupil kbelíky "na med".Cena za kus 88 Kč.Na dně mají pětku v trojúhelníku a vidličku se lžící.Oproti kbelíkům ze včelařské prodejny jsou levnější, ale také o dost fórovější.Jak tady již zaznělo, budu si muset dávat majzla na co se postaví a stěna i víko jsou dost tenké, takže žádné stavění plných kbelíků na sebe asi nepřipadá v úvahu.

Já mám jako podklad nerezový plech.Ten jde krásně škrabat špachtlí.Trubčina je většinou na nově postavených plástech a seškrábnout jde dobře. To se staršími plásty , kde se připeče propolis nebo zbytek medu,to jde o hodně hůř.

Mám potíže s dadantem malé výnosy, nevíte někdo jestli plodiště skládající se z 1x VN optimál 11 rámků 42x27.5 a 1x NN 11 rámků 42x17 je dostačující. Děkuji za informace.

jakou jednorázovou masku nebo respirátor
......
Já používám normální. Když jsem si jí zapoměl k vyvíječi v Dole objednat, tak jsem šel do spec. prodejny ochr. pomůcek.
Tam vedoucí dokonce věděl, o čem mluvím. Takže jsem se dozvěděl že:
ty písmenka znamenají, že je tam náplň z aktivního uhlí, prý to váže ten aceton. Že je to běžná "lakýrnická" maska.
A nabízel mi, že mi může prodat jednorázové, co mají v sobě to uhlí v nějakých kapsách. Ale já jsem ten vyvíječ měl v úmyslu používat víc (to jsem netušil, že naše ZO se vrátí ke kompresorům) tak jsme si podle specifikace k vyvíječi koupil normální masku na furt. Značku nevím. Asi 500Kč.
Tamty jednorázovky měly prý stát 20-30Kč, značku nevím. Ale jestli je to pravda, že je to běžná lakýrnická maska, tak bych doporučil nějakou spec. prodejnu s ochr pomůckama. Já navštívil Tempo ČR. A pokud je to lakýrnická maska, tak určitě Radim něco doporučí, je to jeho parketa.
Pokud Včelař Josef nebude jiného názoru. :-)
Karel

Příteli Karle můžete, prosím, uvést jakou jednorázovou masku nebo respirátor
/ značka, výrobce / požíváte při ošetření včelstev aerosolem ?
Děkuji za odpověď. Jaromír Sobotka

Mě šlo o to jak vypadá tavidlo po rozpuštění trubčiny.To musí být humus.A dá se ten plech vůbec vyčistit?
Milan

Mám dlouhé vedení. Asi nejen ke kompresoru. Nějak jsem to nepochopil. U jak náročných témat se mám přestat vyjadřovat já. Prosím o nějaké citlivé vysvětlení, žádnou brutální a krutou pravdu. Nemusel bych se s tím vyrovnat.
Ale na citlivé doporučení dám.
Karel

Jestliže necháme trubčinu vyběhnout v plodišti, tak se zbavíme
možnosti snížit zamoření varoázou.
.......
Taky jsem žil s tímto přesvědčením. Ale tady jsem si doplnil vzdělání:
http://pandora.idnes.cz/part/2007/1/4521
+ další příspěvky

Karel

bez problémů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Slune?ní tavidlo.
> Datum: 11.2.2007 17:04:14
> ----------------------------------------
> Dá se použít sluneční tavidlo i v případě,že je stavební rámek zaplodován
> trubčinou?Zatím jsem to řešil tím ,že jsem trubce nechal vyběhnout v
> medníku.
> Milan
>
>
>

Přátelé, chlapi. V žádném případě nechci dělat chytrého. Plně uznávám právo, že každý si může v konferenci zvolit jakékoliv téma a vyjadřovat k němu své názory. Domnívám se ale, že by bylo dobré, aby každý volil takové téma, resp. se k němu vyjadřoval, které svým intelektem zvládá. Není to nic omezujícího. Někdy je lépe jen naslouchat. Někdo zvládá, jak připojit na sto metrů elektrospotřebič, jiný, jak dojet pro léčivo, další např., jak se pastuje med. Ruku na srdce - kolik z nás je schopno smysluplně, věcně a zodpovědně se zabývat problémem, jak obrodit ČSV. Myslím si, že vážnost tohoto problému si nezaslouží, někteří promiňte, přihlouplou (snad někdy až infantilní) diskusi. Snažme se, pokud možno i na naší konferenci vystupovat, jako dospělí lidé. Lidé, které pojí společný zájem (koníček) o včely a včelaření v naší zemi. Hledejme kolem sebe takové kolegy, o nichž si myslíme, že na výše zmíněný problém obrody mají. Neodrazujme je. Nedělejme ze sebe přihlouplé stádo. Stádo, kterému nemá cenu, aby ti nejschopnější z našich řad chtěli věnovat svouji energii.
Josef

Sluneční tavidlo používám i pro výřezanou trubčinu ze stavebních rámků.Může
se to zdát nehumální, ale je to lepší než vyřezaný plod vhodit domácí
drubeži.Je možné plod přelít vařicí vodou nebo na chvíli vložit do
mrazáku.Jestliže necháme trubčinu vyběhnout v plodišti, tak se zbavíme
možnosti snížit zamoření varoázou. Petr

Dá se použít sluneční tavidlo i v případě,že je stavební rámek zaplodován trubčinou?Zatím jsem to řešil tím ,že jsem trubce nechal vyběhnout v medníku.
Milan

Tam kde se dnes používá levnější parafin tam se běžně používal vosk včelí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: elánek
> Datum: 10.2.2007 08:55:07
> ----------------------------------------
> Škoda, že to je apríl. Byl by odbyt vosku.
> ...
> Voskem se nemusí leštit jen letadla. Jsou sice velká, ale zase jich není
> tolik.
> Pokud má někdo zájem na zvýšení odbytu vosku, je dobré si všimnout
> minimálně těchto tří:
> - "ekologická" úprava dřeva - kamarád voskem napouštěl       dětskou postýlku a
> byl velmi mile překvapen výsledkem. Já se chystám voskovat nové palubky v
> ložnici, staré na stropě jsem kdysi nenatíral, protože si myslím, že čím
> míň chemikálií si do ložnice dám, tím menší riziko. A o tom by asi nebyl
> problém přesvědčit zákazníky, jen mít připravený návod, vosk, olej, a pár
> vzorků upraveného dřeva.
> - V kuchyni - viz Dolský vosk na pekáče
> - Úprava kůží, antikorozní ochrana předmětů určených pro styk spotravinami
> - grily atd. (pokud má vosk antikoro účinky - proto ho prý tehdy
> potřebovala soc. armáda) atd.
>
> V podstatě je hodně lidí, kteří shání vosk a na co vše. Často mě to
> překvapí. Zajímavé je jen jedno, že ho nikdo nedodává pro "nevčelaře".
> Například zlatníci mají ve svém nářadí i kuličku vosku.
>
> Karel
>
>
>

Jediné východisko z této zapeklité situace je třeba vidět jen a jen v osvětě,jenže je drahá a kdo ji zaplatí?Je to běh na dlouhou trať.
.......
Viz zpráva o jednání Cechu na webu ČSV. Otázka je, jestli se tím myslí podpora prodeje od včelaře. To z ní nevyplývá, ale nějaké náznaky jsou v úvodníku Včelařství.
Ovšem, otázka je, jak to číst? Jak to čtete vy?
Já si myslím, že bude opět zájem na podpoře obchodníků.
Karel

Mohou to být i včely u
domu na zahradě, tahat třeba 100 metrů elektřinu prodlužovačkami se může
ukázat jako problematické kvůli poklesu napětí.
....
Z vlastní praxe mohu říci, že 50metrů nedělá pro 1kW podstatný problém. A to si nejsem jist, ale myslím že tam mám jen 3x1,5. Kdysi, před víc deseti lety jsem si namotal prodlužku na naviják na zahradní hadice. To byl tehdy ještě velký rozdíl mezi benz. a el. motorovou pilou.
Další věc, co používám je hadice na vzduch. Ve výprodeji na podzim byla asi za pár korun metr. A tam tlaková ztráta není problém a je to jednoduší. Jen se musí trochu upravit instrumentace, aby se vzduch dal z hadice vypouštět pomalu -expanze a zamrzání ve šroubeních. A je to dobré i na další práce doma. Není třeba tahat kompresor, i když má kolečka. Hadici nechám nataženou i víc dní, kompresor bych musel uklízet.

Jinak je to věc osobního názoru, ale od zániku Národní fronty máme opět svobodu sdružovací. To znamená, nepotřebuji na něco štempl. Proč tomu říkat ZO? Je to v podstatě skupina v Outlooku, nebo někde registrovaná konference pro členy. Výměna informací, vzájemná pomoc, společné akce. K čemu bumážka?
Karel

Samozřejmě souhlasím v životě není nic tak jednoduché jak by se mohlo zdát.K supermarketům.U nás jsou tři medu tam mají jako vody a od lidí kteří tam prodávají vím i kolik asi prodají.Nejsou to pro mě konkurenti v průmeru prodávám daleko víc.Je však pravda je to u mě dlouholetá tradice prodeje medu otec jej prodával už v padesátých letech a já na to navázal.Mimochodem mají velmi dobrý akátový med z Madarska za 39,90Kč za 0,5 kg koupil jsem si ho tam.

Dovol mi,abych něco poznamenal k Tvému příspěvku.Včelaři co léčí jako,jsou a budou vždy.Je dobře,že časem dovčelaří,jenže také mnohokrát začínají znovu.Tudíž nemysli si,že budeš mít od nich pokoj.To je jedna věc.
Na jedno důležité jsi ale zapoměl v té Tvé úvaze.Roje ulétnou kde komu a někde v doletu se zabydlí a do pozdního podzimu jsou hostiteli varozy.Mnohdy když je i příhodná zima a donesly si dostatek zásob,vyzimují také bez problémů
a tento koloběh pokračuje.Čili z toho vyplývá,že je nutné léčit dobře vlastní včely a tím je udržovat v dobré kondici.Dokud se časem neobjeví včela,která se dokáže sama ubránit,budeme léčit.To je věc druhá.A ta třetí je jasná,pokud se utěšuješ tím naivním nápadem,že když ubude včelařů a tudíž i medu,o to se již delší dobu starají naše Supermarkety aby jej bylo habaděj,i když čínského či argentinského a pod.Jediné východisko z této zapeklité situace je třeba vidět jen a jen v osvětě,jenže je drahá a kdo ji zaplatí?Je to běh na dlouhou trať.

Fumigace je jasná, tam se to takhle dá provést. Když má někdo tu lahvičku
doma, tak je jasné, že si počká na optimální počasí a kdy bude mít čas. A je
to určitě lepší než když musí důvěrník stihnout svůj obvod za dva dny a
proto kolikrát spěchá. Taky když jsem sám je možné to léčení provést v
kteroukoliv denní i noční dobu, klidně pokud nemám čas ve dne, tak třeba i
o půlnoci.
Aerosol už je horší. a je možné, že kdo má včely daleko od elektřiny,
nevyhne se shánění a domlouvání speciálního termínu. Mohou to být i včely u
domu na zahradě, tahat třeba 100 metrů elektřinu prodlužovačkami se může
ukázat jako problematické kvůli poklesu napětí. Je otázka, jak by to bylo s
dotací na přístroj, kdyby si ho kupoval každý trochu větší včelař, jestli by
byla takhle plošně přiznána. Ještě by se našly i jiné věci k řešení, ale v
zásadě se mně to zdá splnitelné. V nejhorším případě v prvních letech za
zvýšených nakladů na to cestovné a čas. Ale to se pozná až v praxi, když
nějaká taková organizace v rámci třeba kraje nebo pár okresů vznikne. Úplně
rozhodující bude, jak se k tomu postaví stávající svazoví funkcionáři,
jestli to budou podporovat jako přínosné českému včelařství nebo si nebudou
všímat nebo budou takovou organizaci sabotovat protože bude "rozbíjet" Svaz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 11, 2007 4:15 AM
Subject: Re: Obroda Esv v nedohlednu. ........


> Proč objíždět. Během roku se snad alespoň jednou uvidí a předají si to.
> Za cenu lahvičky na podzimní léčení platím 28 Kč, to snad vydejchám, i
když
> by se pak musel zbytek likvidovat. (Jinak to dá asi na 5km cesťáku - i
> když, ještě jsem neslyšel, že by důvěrníkům někdo platil náklady, co mají
s
> důvěrnicvím - 200 paušál na rok)
> Knoty vydrží roky. Lahvička na jarní nátěr stojí 40. Je to asi sice proti
> předpisům, ale protže stačí vlastně kapky na jednoho včelaře, dalo by se
to
> případně stříkačkou rozdělit do více lahviček a poslat poštou, nebo na
> slezině rozdat.
> Expirace většiny léků je většinou rok, takže předpokládám, že aktivní
> včelaři se určitě víc jak jednou uvidí.
> CO se týká vybavení, tak vyvíječ aerosolu po odečtení dotace stojí asi
1000
> Kč. Maska se dá koupit v řádu desetikorun jednorázová, nebo asi 500 na
> pořád ale to je pro jednoho včelaře zbytečné. Jednorázovky by byly asi
> lepší. BAcha, jednorázovky musí mít v sobě náplň, ne jen samotné roušky.
> Většina lidí má doma elektřinu. El. kompresor i s hobby příslušenstvím
> stojí asi 2 500.
> Takže pokud má včelař deset včelstev, má to na dotacích za pár let zpět,
> pokud jich má třicet, není co řešit, má to doma za rok.
> Nehledě na to, že většinou se najdou nějací sousedé, kteří si chtějí léčit
> podle svého ve svých termínech (co nejpozději v případě podz. léčení) a
tak
> už se ta investice mei ně dost rozpadá. A je vzájmu sousedů, aby bylo i
> usousedů léčeno dobře.
>
> Celý ten systém, který se snaží vsugerovávat, že se smí léčit jen se ZO a
> nijak jinak, lahvička je vzácnou relikvií a důvěrník její cenu asi pětkrát
> projede v benzínu aby ve spěchu všem nakapal, atd. je kontraproduktivní.
> Jednak spousta lidí si na to zvyklo a jen nadávají.
> A najít den kdy je vhodná teplota po celý den a o víkendu je obtížnější.
> Proto se taky neriskuje a objíždí se brzy, aby to bylo hotovo. Co kdyby se
> náhle ochladilo. Když mám lahvičku doma a mohu si to plánovat, tak můžu
> klidně risknout říjen, listopad, vánoce a o nic nejde. Zvláště, když vím,
> že pro případ náhlé změny počasí, jako předloni, si můžu někde půjčit
> vyvíječ a kompesor, pokud jej doma nemám.
> Jedna věc je to společně organizovat v ZO, která má kompresory atd. a s
> kompresorem se jezdí v polovině prosince, tam to má určitý smysl. Jsem
rád,
> že u nás se rozhodli do kompresorů znova investovat.
> Jiná věc je v ZO, která jen objíždí s lahvičkou. Tam, není žádný důvod,
> neléčit solo.
>
> V chovu včel jsem ale vzájemně závislí na sobě(sousedech). Pokud budeme
mít
> v okolí včely, které se léčí jen jako, je to pouze oddalování problému.
> Karel

K poslednímu odstavci,včelaři co léčí jen jako.Tak právě ti nám dělají neustálé problémy.a možná když na ně nebudeme tlačit tak nebudou léčit vůbec. za rok až dva bude vyřešeno,je pravda ,že nám to přidělá starosti.Mám takový problém 3,5 km od mého stanoviště.V zimě 2005 přišel o 80% včelstev a na podzim loni o zbytek a nemá nic.Já snad už budu mít pokoj.Když to takle dopadne s lajdáky, nevěřícími a hlavně neléčícími bude za několik let pokoj,přijdou o včely následkem toho bude méně včelstev,méně medu a poptávka stejná nebo dokonce větší.Tak ,že senám bude prodávat podstatně lépe něž dosud nebo se pletu?

Proč objíždět. Během roku se snad alespoň jednou uvidí a předají si to.
Za cenu lahvičky na podzimní léčení platím 28 Kč, to snad vydejchám, i když by se pak musel zbytek likvidovat. (Jinak to dá asi na 5km cesťáku - i když, ještě jsem neslyšel, že by důvěrníkům někdo platil náklady, co mají s důvěrnicvím - 200 paušál na rok)
Knoty vydrží roky. Lahvička na jarní nátěr stojí 40. Je to asi sice proti předpisům, ale protže stačí vlastně kapky na jednoho včelaře, dalo by se to případně stříkačkou rozdělit do více lahviček a poslat poštou, nebo na slezině rozdat.
Expirace většiny léků je většinou rok, takže předpokládám, že aktivní včelaři se určitě víc jak jednou uvidí.
CO se týká vybavení, tak vyvíječ aerosolu po odečtení dotace stojí asi 1000 Kč. Maska se dá koupit v řádu desetikorun jednorázová, nebo asi 500 na pořád ale to je pro jednoho včelaře zbytečné. Jednorázovky by byly asi lepší. BAcha, jednorázovky musí mít v sobě náplň, ne jen samotné roušky.
Většina lidí má doma elektřinu. El. kompresor i s hobby příslušenstvím stojí asi 2 500.
Takže pokud má včelař deset včelstev, má to na dotacích za pár let zpět, pokud jich má třicet, není co řešit, má to doma za rok.
Nehledě na to, že většinou se najdou nějací sousedé, kteří si chtějí léčit podle svého ve svých termínech (co nejpozději v případě podz. léčení) a tak už se ta investice mei ně dost rozpadá. A je vzájmu sousedů, aby bylo i usousedů léčeno dobře.

Celý ten systém, který se snaží vsugerovávat, že se smí léčit jen se ZO a nijak jinak, lahvička je vzácnou relikvií a důvěrník její cenu asi pětkrát projede v benzínu aby ve spěchu všem nakapal, atd. je kontraproduktivní.
Jednak spousta lidí si na to zvyklo a jen nadávají.
A najít den kdy je vhodná teplota po celý den a o víkendu je obtížnější. Proto se taky neriskuje a objíždí se brzy, aby to bylo hotovo. Co kdyby se náhle ochladilo. Když mám lahvičku doma a mohu si to plánovat, tak můžu klidně risknout říjen, listopad, vánoce a o nic nejde. Zvláště, když vím, že pro případ náhlé změny počasí, jako předloni, si můžu někde půjčit vyvíječ a kompesor, pokud jej doma nemám.
Jedna věc je to společně organizovat v ZO, která má kompresory atd. a s kompresorem se jezdí v polovině prosince, tam to má určitý smysl. Jsem rád, že u nás se rozhodli do kompresorů znova investovat.
Jiná věc je v ZO, která jen objíždí s lahvičkou. Tam, není žádný důvod, neléčit solo.

V chovu včel jsem ale vzájemně závislí na sobě(sousedech). Pokud budeme mít v okolí včely, které se léčí jen jako, je to pouze oddalování problému.
Karel

Pak je ještě to vlastní léčení. Klasická ZO je obvykle umístěna na pár
kilometrech čtverečních, takže tam nijak moc nestoupají náklady, když někdo
objíždí včelaře a léčí. Pokud bude třeba za každým včelařem třeba kvůli
léčení přístrojem dojet autem 20 kilometrů, bude to třeba nějak zaplatit. To
by mělo být jasné předem takové věci. Nevím, kolik je teď náhrada za
kilometr, bude to několik korun, takže jen samotné dojetí 20 kilometrů
daleko za včelstvy a zpět bude znamenat několik stovek cestovného, které
bude muset někdo zaplatit a to asi ten včelař.

R. Polášek

Je doufám stále v platnosti,že léčení je povinnost chvatele
....
To záleží na krajské vyhlášce. S překvapením jsem tady na konferenci četl v odkazu, že snad Praha tam má něco o komisích ČSV. Ale tady u nás je to ukládáno chovateli.

Takže zbývá dořešit jen jeden problém, léčivo. Já si osobně myslím, že to by se mělo dát normálně koupit, když to SVS oštempluje. A nebo známý veterinář objedná přímo. To by bylo pro mě schůdnější a asi by to mělo taky jít, když mi OV vzkazoval, že mám léčit s ČSV nebo s veterinářem.

Na letos, pokud by se ukázala nutnost natírat plod, mám ještě zbytek od loňska. Ale bylo by záslužné, jestli někdo nemá, tak aby cestu se sháněním léčiva prošlápl ostatním. Ono to asi nebude za den, za dva vyřízené a MDŽ se blíží. Jak říká Ing. Veselý, k MDŽ dát včeličkám léčení - nejpozději k MDŽ. A letos asi bude víc než jindy platit, čím dřív, tím líp.
Při cene lahvičky čtyřicet kaček a vydrží snad na kýbl roztoku se vyplatí ji mít připravenou do foroty, i když nejsou známy výsledky.

Karel

Léčili by jen ti co mají zájem a ti kteří se dobrovolně přidají.Ty které je problém přesvědčit aby vůbec léčili bych nechal až celý proces proběhne standartně.Je doufám stále v platnosti,že léčení je povinnost chvatele.Koncem minulého ruku jsem to tak alespoň četl na úřední desce našeho OÚ.

V mnou navrhovaném klubu moderních včelařů bych rozesla e-maily a SMS zprávy všem ,kteří mají zájem něco udělat pro své včely sami a už se dá objednávat léčivo u OVS a za týden když bude příznivé počasí už můžeme dělat nátěr plodu atd
.....
Jak se objednává léčivo u SVS?
A léčili by ti, co se starají, jen sami sobě, nebo by se ještě někde vnucovali?
Karel

Na článku p.Protivínského je mnoho pravdy.Hodnocení členské základny v ZO,jejich pasivní,aktivní členové a dva nebo tři lidé, kteří táhnou ten "kočár" a zajištují veškerý servis pro zbytek členské základny.Ti neudělají nic dokonce v něktrých případech dělájí výboru naschvály.Tak mě napadá vytvořit skupinu ativních a moderních včelařů,kteří se nebrání moderním komunikačním technologiím.Pomocí těchto cest rychle informovat o novinkách a aktualitách v oboru a dění okolo.Příklad je ted na webu ČSV.Upozornění VÚVč Dol k předjarnímu léčení.Tato zpráva než projde časopisem nebo OV do ZO a následně ke včelařům bude duben a roztočů stovky.V mnou navrhovaném klubu moderních včelařů bych rozesla e-maily a SMS zprávy všem ,kteří mají zájem něco udělat pro své včely sami a už se dá objednávat léčivo u OVS a za týden když bude příznivé počasí už můžeme dělat nátěr plodu atd.Jak se na tuto myšlenku díváte funkcionáři ZO ?

Dovolím si prohlásit,že toto tvrzení je problematické.Málo kdo věřil v pád socialismu v Čechách a na Moravě a vůbec na světě./I když se v některých zemích socialismus pouze "zakuklil"./ Podobná situace může nastat i v našem svazu a vůbec to nemusí být v nedohlednu.Nesouhlasím proto s tvrzením přítele Protivínského.Důležitější však je,se na ev.změny ve svazu připravit.Toto prohlášení vidím tak trochu jako gól do vlastní branky.Popírá ev. pracovní potenciál včelařů ,kteří se rozhodli pro" věc změn pracovat".....

Antikorozní účinky vosk nemá, nebo pokud má, tak minimální. Ale docela
dobré antikorozní účinky na kov má propolis. Pár procent propolisu
rozpuštěného ve fermeži ( má taky slabé antikorozní účinky) by mohl být
docela dobrý antikorozní bionátěr na kov nevystavený mechanickému otěru a
jen občas vystavený vodě. Jako ostatní přírodní prostředky nebude mít
takovou účinnost jako profesionální průmyslové vymakané antikorozní barvy,
ale je z vlastních surovin.
Včelí vosk armáda pravděpodobně používala k impregnaci věcí proti vodě,
protože vosk je oproti parafínu pružnější ve větším rozsahu teplot a to jako
jednorázovou konzervaci. Různé náložky, cvičné dělbuchy a rachejtle, možná i
náboje byly v obalech a ty obaly byly zality voskem, takže byly odolné
proti navlhnutí i částečně vodě, zároveň šlo takový navoskovaný obal bez
větších problémů otevřít.
Jinak včelí vosk se používá v hodně profesích, ale budou to většinou
spotřeby pro celou republiku tak jednotky kilogramů za.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 10, 2007 8:54 AM
Subject: Re: elánek


> Škoda, že to je apríl. Byl by odbyt vosku.
> ...
> Voskem se nemusí leštit jen letadla. Jsou sice velká, ale zase jich není
> tolik.
> Pokud má někdo zájem na zvýšení odbytu vosku, je dobré si všimnout
> minimálně těchto tří:
> - "ekologická" úprava dřeva - kamarád voskem napouštěl dětskou postýlku a
> byl velmi mile překvapen výsledkem. Já se chystám voskovat nové palubky v
> ložnici, staré na stropě jsem kdysi nenatíral, protože si myslím, že čím
> míň chemikálií si do ložnice dám, tím menší riziko. A o tom by asi nebyl
> problém přesvědčit zákazníky, jen mít připravený návod, vosk, olej, a pár
> vzorků upraveného dřeva.
> - V kuchyni - viz Dolský vosk na pekáče
> - Úprava kůží, antikorozní ochrana předmětů určených pro styk spotravinami
> - grily atd. (pokud má vosk antikoro účinky - proto ho prý tehdy
> potřebovala soc. armáda) atd.
>
> V podstatě je hodně lidí, kteří shání vosk a na co vše. Často mě to
> překvapí. Zajímavé je jen jedno, že ho nikdo nedodává pro "nevčelaře".
> Například zlatníci mají ve svém nářadí i kuličku vosku.
>
> Karel

Škoda, že to je apríl. Byl by odbyt vosku.
....
Voskem se nemusí leštit jen letadla. Jsou sice velká, ale zase jich není tolik.
Pokud má někdo zájem na zvýšení odbytu vosku, je dobré si všimnout minimálně těchto tří:
- "ekologická" úprava dřeva - kamarád voskem napouštěl dětskou postýlku a byl velmi mile překvapen výsledkem. Já se chystám voskovat nové palubky v ložnici, staré na stropě jsem kdysi nenatíral, protože si myslím, že čím míň chemikálií si do ložnice dám, tím menší riziko. A o tom by asi nebyl problém přesvědčit zákazníky, jen mít připravený návod, vosk, olej, a pár vzorků upraveného dřeva.
- V kuchyni - viz Dolský vosk na pekáče
- Úprava kůží, antikorozní ochrana předmětů určených pro styk spotravinami - grily atd. (pokud má vosk antikoro účinky - proto ho prý tehdy potřebovala soc. armáda) atd.

V podstatě je hodně lidí, kteří shání vosk a na co vše. Často mě to překvapí. Zajímavé je jen jedno, že ho nikdo nedodává pro "nevčelaře".
Například zlatníci mají ve svém nářadí i kuličku vosku.

Karel

Prosím přečtěte si komentář Mgr.Protivínského na stránkách WWW.prtivinsky.cz,myslím,že se tam leckdo poznáte a napište své zkušenosti z Vaší ZO.

Pod tim člankem je i diskuze, až na par volu co si tam melou svoje
pytlovinky, tam nekdo napsal, že za 2 sv. valky na sestřelovani V1 se
použivaly stihačky s minimem vyzbroje a vysoce vyleštene.... ono to smysl
ma jakakoliv nečistota na povrchu zvyšuje odpor vzduchu....

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 07, 2007 7:57 AM
Subject: Re: elánek


> http://www.novinky.cz/koktejl/navoskovane-slovenske-stihacky-budou-rychlejs
> i
> _108615_75su1.html
> Škoda, že to je apríl. Byl by odbyt vosku.
> ........................
> Náhodou jsem četl článek, kde byla jako ilustrace parta s mopama co
> leštila
> křídlo nějakého Boingu. V článku uváděli, že umytí a vyleštění křídel před
> zaoceánským letem podstatně snižuje spotřebu paliva.
> Znělo to logicky, nepřemýšlel jsem dál o tom.
> Karel
>
>
>
>

Oceňuji Vaši snahu o obrodu ČSV. Na dotazy, zda bych se v tomto procesu ještě někdy angažoval, jsem chtěl zareagovat jen několika řádky. Nakonec je z toho celý článek, kterým bych toto fórum nerad zatěžoval. Nabídnul jsem jej ke zveřejnění ve VN a MV. Chcete-li si jej přečíst už nyní, najdete jej na adrese
http://www.protivinsky.cz/vvp-i2j.html

Copak asi dělá naše svazová sklenice.Flašky co jsem měl nakoupené již došly a potřeboval bych nové.

Já myslel, že to byl vtip, ten společný podnik členů cechu a České včely. A on ne. No nic, asi se stále ještě najde dost nepoučených jedinců.

Na stránkách ČSV se objevila zpráva z VU.Bohužel musím konstatovat , že mne nepotěšila a ani Vás nepotěší.Jak jsem již konstatoval na začátku zimy, i jiným včelařům plodovala včelstva bez přestávek.Z této zprávy vyplývá, že opatření - nátěr plodu se budou muset provádět i při nižších počtech roztočů, než stávajících 3 na včelstvo.

Pane Prokeš,rád bych Vám odpověděl osobně,ale Vámi uvedená e-mailová adresa neumožňuje odeslání e-mailu z mého PC.Hezký den.Víťa.

Já loni skoušel použít použít vysoké čeřící nádoby a využít toho, že voda vystoupá do do horní vrstvy a spodem se odpouštěl pod 18% Nakonec mě zustala konev 21 % . Fungovalo to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stonjek - 2% vody z 8.2.2007
> Datum: 09.2.2007 11:50:29
> ----------------------------------------
> Nevím jak to dělá Ruda Stonjek, ale já používám toto:
> http://www.sweb.cz/jjvcela/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm
> Honza
>
>
>

To se ti povedlo, chtěl jsem sem dát odkaz na tvůj kombajn. :-)

Přidám tedy odkaz http://edis.ifas.ufl.edu/AA249 , kde je teorie vlhkosti medu a její snižování rozebrána a je tam zajímavý graf rovnováhy vlhkosti medu a relativní vlhkosti vzduchu. Energetické nároky celého systému by se daly snížit provozováním ve skleníku.

Nevím jak to dělá Ruda Stonjek, ale já používám toto:
http://www.sweb.cz/jjvcela/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm
Honza

Připojuji se rád k reakci Emana. Vše beru,tak jak je to napsáno,nemá to snad chybu,co se týče řepkového medu.Ale přece jen bych byl rád,kdyby jsi nám prozradil to Tvé tajemství,jak zbavuješ řepkový med před pastováním o 2% vody.Děkuji Ti za všechny včelaře,kteří tento problém prozatím neuměli vyřešit a budou Ti za to vděčni.

Nadruhou stranu některé druhy včel si vyvynuly sofistikovanou a účinnou obranu
http://www.youtube.com/watch?v=cHrh60Na510&mode=related&search=

Přátelé tahle sršeň kdyby u nás byla, tak je se včelařením snad konec... aneb našel jsem odkaz na video, kde Vespa mandarina zlikviduje celé včelstvo v průběhu 3 hodin...
http://www.youtube.com/watch?v=lz-wqvt2kIQ&mode=related&search=

Ve ztrátě nejsme a nikdy jsme nebyli - naštěstí. Včelaření je naše jediná
činnost (moje a manželky).Bohužel právě prodej medu nám zabírá 2/3 času,
takže na něco jiného už není prostor. Ta 1/3 připadá na samotné včelaření.
Rád si s Vámi zkušenosti vyměním.
Dan
E-mail: prokes.daniel/=/raz-dva.cz


> Nechci zbytečně polemizovat,ot to mi tu vůbec nejde.Taky soukromě podnikám
> od roku 1991,na vyskakování to sice není ale nestěžuji si.Jsem zvyklý se
> uskrovnit a včelařství mám jako hobby.Mám rád přírodu jako takovou a od
> včelek jsem se hodně naučil,jak přežít i horší časy.Svého času jistí
> politici tvrdili,že pokud neumíme podnikat a jsme ve ztrátě,tak ať toho
> necháme jdeme dělat něco,na čem se dá vydělat.Podotýkám ještě,že se živím
> rukama.Ještě malý dotaz pane Prokeš.To včelaření máte jako hlavní
> činnost?Jinak bych si s váma rád vyměnil zkušenosti e-mailem osobně,ať
> tady
> nezdržujem ostatní diskutujíci.Zdraví Víťa.
>

Nechci zbytečně polemizovat,ot to mi tu vůbec nejde.Taky soukromě podnikám od roku 1991,na vyskakování to sice není ale nestěžuji si.Jsem zvyklý se uskrovnit a včelařství mám jako hobby.Mám rád přírodu jako takovou a od včelek jsem se hodně naučil,jak přežít i horší časy.Svého času jistí politici tvrdili,že pokud neumíme podnikat a jsme ve ztrátě,tak ať toho necháme jdeme dělat něco,na čem se dá vydělat.Podotýkám ještě,že se živím rukama.Ještě malý dotaz pane Prokeš.To včelaření máte jako hlavní činnost?Jinak bych si s váma rád vyměnil zkušenosti e-mailem osobně,ať tady nezdržujem ostatní diskutujíci.Zdraví Víťa.

Med získáváme, zpracováváme a prodáváme.Nevím, kolik medu od včel získáte a
prodáte v konečném balení zákazníkům, ale u nás ty výsledky nejsou tak
jednoznačné jak je tady prezentujete.
Skoro si troufám říct, že je to přesně obráceně.
Moc bych si přál, aby nejvíc času a peněz jsem mohl investovat do
včelařství, bohužel za šest let soukromého podníkání v tomto krásném oboru
se mi to nepodařilo.
Tak snad máte lepší návod, jak to vylepšit.
S přáním krásného dne Dan P

> Při vší úctě,vy jste zase nepochopil,že mi šlo o to,upozornit na to,že
> tady
> na Včelařské konferenci jsou napadání starší včelaři ,že jejich med je
> nekvalitní,proto jej nabízejí za velmi nízké ceny.Jak probíhá tvorba ceny
> pro konečného spotřebitele je mi taky známo.Akorát ten prvovýrobce má
> nejvyšší náklady a nejnižší zisk,naopak výkupce-případně zpracovatel s
> konečným prodejcem mají zisk nesrovnatelně vyšší i když jejich náklady
> můžou být podstatně nižší než u prvovýrobce.Hezký den.Víťa.
>

Při vší úctě,vy jste zase nepochopil,že mi šlo o to,upozornit na to,že tady na Včelařské konferenci jsou napadání starší včelaři ,že jejich med je nekvalitní,proto jej nabízejí za velmi nízké ceny.Jak probíhá tvorba ceny pro konečného spotřebitele je mi taky známo.Akorát ten prvovýrobce má nejvyšší náklady a nejnižší zisk,naopak výkupce-případně zpracovatel s konečným prodejcem mají zisk nesrovnatelně vyšší i když jejich náklady můžou být podstatně nižší než u prvovýrobce.Hezký den.Víťa.

Spíš je zajímavá pirueta kolem cechu a svazu.

Cech si něco dohodne, přijde k tomu předseda CSV a přijímají se ukoly pro CSV, co má zajistit, aby to obchodníkům a cechu klapalo.

K čemu je potom UV když bude postaven jako obvykle před hotovou věc?

Pokud si něco Cech dohodne a chce si proškolit své členy jak dodávat do spol. podniku, je to jeho věc, OK.

Ale tady chce někdo školit členy ČSV aby dobře prodávali med? :-)
Je třeba školit ovce, aby se nechali střihat ?
Karel

Normální člověk skladuje věci v suchu temnu a chladu a zákaznik má být poučen jak se potraviny skladují a konve přece neskladuješ v kuchyni Na našem území platí i inorma EU 20% a vřesový 23% Norma 18% se týká značky Český med a nezamněňovat s českou normou ta je myslím19%. Zkvašení medu v kuchyni je zase jiná věc med je sylně hydroskopický a je li jak píšeš nad myčákém tak ta zkvašená vrstva již musí získat mnohem vyšší hodnoty vody jak těch 23%

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: podez?¸el?? cena= podez?¸el?? kvalita
> Datum: 08.2.2007 10:50:38
> ----------------------------------------
> Nedá mi to nereagovat. Jestli si myslíš, že jsi udal správná % obsahu vody,
> tak v první řadě vyhoď svůj refraktometr, nebo hustoměr do popelnice
> protože ti silně kecá. Skladovat řepkový med s 23 % vody může pouze
> naprostý kaskadér, riziko zkvašení je prakticky na 100%. Skladovat stejný
> med při 20 % bych nazval hazardem a při 18 % máme jistotu pouze když je
> uskladněn v chladu. Je li dlouho v teple např. v rozpálené plechové garáži
> tak i při 18 % může začít občas zlobit. Krystalizace ani pastování proces
> kvašení nijak nebrzdí, řekl bych spíš naopak. Aby to nebylo jednoduché, tak
> jsou roky, kdy je obsah vody, navzdory tomu co se tvrdí v literatuře, pod
> víčky nad 20%. Prostě já vnímám řepkový med jako silně problémový a
> skladuji ho pouze v chladu. Před pastováním ho zbavuji cca 2 % vody abyćh
> neměl reklamace u zákazníků. Pak mám jistotu, že jim někde pootevřený nad
> myčákem nezačne kvasit.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Jakou metodou ho zbavuješ vody?

Jinak celý tvůj příspěvek o %vody je svatá pravda. Od té doby co mám refraktometr, tak se mi otevřely oči v pohledu na obsah vody v medu. Měl jsem už v medu pod víčky 20% a více.
Dále jsem zaznamenal jednu zkušenost při rozehřívání pomocí spirály. Pokud není nádoba dobře uzavřená, teplý med nasává z okolí vodu. Proto je nutné ji izolovat a uzavřít přístup vzduchu. Záleží na %vlhkosti okolí. Med může zkvasit i při %vody nižším než 19%, záleží na tom jak který a jak je uložen. Ne vždy, co se píše, je pravda.
Kdo neměří, ten nic neví a pak se diví.

----------
Stonjek:
...Před pastováním ho zbavuji cca 2 % vody

to bohužel piliny, nebo hobliny tento problém neřeší.Rozdíl je hlavně v umístění úlu, zda ve včelíně, nebo na včelnici, což jsem si ověřil.Možná, že pomáhá zasíťované dno, to jsem zatím nezkoušel, ale ani otevřená očka a dokořán leták proti plísni nepomohou.Jak se začne na jaře oteplovat a včelstvo ploduje a přitom obsedá třeba jen polovinu rámků je plíseň tu.Ani natírání voskem ji nezastaví, jen se na jaře takto ošetřené nástavky lépe myjí a desinfikují.

Tak on p. Halada je dnes čestnej obchodník s pouze Českým medem? :-)

Tušil jsem proč se nemám účastnit v Cechu. A jeto tady. Lituji všech jeho členů, protože neumí ani udělat výběrové řízení na svého odběratele. 500 tun je nic oproti evropské konkurenci. Průnik na trh nezvládá Obora a měla byto zvládat nějaká nová cechoobchodní společnost? (a.s., s.r.o., v.d.)

Existují statistické a podrobné výkazy a p. Halada je jedním z prvních dovozců číny do Česka.

Také když to sečtu kolem a kolem, jména v "Projektu" se mnohdy shodují se jmény na výpisu Včely v Předboji. No a jsme také u toho, kdo obchodoval s takovým Předbojem než krachl.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Nedá mi to nereagovat. Jestli si myslíš, že jsi udal správná % obsahu vody, tak v první řadě vyhoď svůj refraktometr, nebo hustoměr do popelnice protože ti silně kecá. Skladovat řepkový med s 23 % vody může pouze naprostý kaskadér, riziko zkvašení je prakticky na 100%. Skladovat stejný med při 20 % bych nazval hazardem a při 18 % máme jistotu pouze když je uskladněn v chladu. Je li dlouho v teple např. v rozpálené plechové garáži tak i při 18 % může začít občas zlobit. Krystalizace ani pastování proces kvašení nijak nebrzdí, řekl bych spíš naopak. Aby to nebylo jednoduché, tak jsou roky, kdy je obsah vody, navzdory tomu co se tvrdí v literatuře, pod víčky nad 20%. Prostě já vnímám řepkový med jako silně problémový a skladuji ho pouze v chladu. Před pastováním ho zbavuji cca 2 % vody abyćh neměl reklamace u zákazníků. Pak mám jistotu, že jim někde pootevřený nad myčákem nezačne kvasit.
Zdraví R. Stonjek

Schůzka naplnila představy všech účastníků jednání. Shodně konstatují, že vzájemná nevraživost mezi včelaři a obchodníky prospívá jedině subjektům, které zpracovávají dovozový med, a nikoli českým včelařům."
Je otázka, jestli vzájemná nevraživost prospívá tomu, kdo zpracovává dovozový med, nebo jen těm, kdo ho sem chtějí vyvézt?
Ale nám včelařům to myslím jistě neprospívá.
.......
Teď zbývá jen někoho potrestat za ty přehmaty, kdy byl překupník Halada nepřítel českého včelařství - navrhuji šéfredaktora :-) Ten to přeci tiskl :-)
Zaujalo mě:
"•       Pro včelaře by za současných podmínek byla obchodovatelná cena odvíjející se od základu 40 Kč za 1 kg jednodruhového medu. "
A za nejednodruvý kolik?
dále mě zaujalo:
"....zjistil jsem, že včelařské svazy v těchto státech se snaží úzce spolupracovat mimo jiné i tím, že mají majetkovou spoluúčast ve firmách, realizujících med od místních včelařů. ...."
Nemusel jezdit daleko, stačilo zajet do Předboje :-)

Takže Svaz bude opět podnikat?
Podnikejte, ale za svý.

" Vedení svazu i cechu musí zvýšit aktivitu při realizaci vzdělávání včelařů zaměřeného na práci s medem, jeho skladování a obchodování. "

Jaké obchodování to bude? :-)
Opět prodej ze dvora, nebo co přijde do mody teď?

Karel

Toto ošetření by se mělo provést co nejdříve, jak je to možné. Do konce března je to žádoucí, do 15. dubna je to nezbytné - po 15.4 je to zakázané.

Návod slovensky zde:/www.vcely.or.cz/files/jenter.jpg

Chtěl jsem se zeptat na stránkách svazu včelařů je upozornění, že by bylo
třeba natírat plod proti varoa, píší, že by se to mělo provést co nejdříve.
cKdy je nejlepší doba?

Pavel

U bot poznáš jestli jsi v nich byl dvakrát nebo 100× ale med namažeš na chleba jen jednou. U medu hrají jiné vlastnosti.
Někomu lesní moc voní, pohanka mu smrdí, akát moc teče, pro někoho je moc sladký, pro někoho je zas moc drahý, někomu vadí že krystalizuje, jinému zase nejde pod nos že je tekutý. A CO Z TOHO PLYNE Nakonec si každý kupující najde toho svého dodavatele a prodají všichni, ale časem někteří odpadnou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: podez?elá cena= podez?elá kvalita
> Datum: 08.2.2007 08:16:50
> ----------------------------------------
> Teď tomu nerozumím,když prodám do výkupu za 35 kč,je med kvalitní,když ho
> někdo prodá ze dvora za 50 kč kilo tak už se jedná o med méně kvalitní?Jde
> přeci o to,jak velká je v okolí konkurence,sám jsem tomu nerad,ale je věci
> každého včelaře,za kolik svůj med prodává.Víťa.
> ..........
> Určitě je každého věc, za kolik prodává.
>
> Pokud prodáváš do výkupu med ve sklenici po jednom kile, tak je to opravdu
> ten samý med.
> Pokud ale prodáváš med do výkupu v konvích, výkupce jej převezme a tím tvé
> závazky končí, je to jedna věc.
> Druhá věc je, když uvádíš med na trh pro koncového zákazníka. Tam ručíš za
> vše a neseš zodpovědnost. I za to, že si najdeš kupce. Tento maloprodej má
> své náklady a rizika a je normální je kalkulovat do ceny. Nehledě na to, že
> cena se dělá jednak nad nákladou kalkulací, jednak podle možností trhu -
> tedy konkurenceschopnosti výrobku. Většinou je takový vyzkoušený postup, že
> čím měně kvalitní výrobek, tím musí být levnější. Samozřejmě můžeš
> přesvědčovat zákazníky o opaku. Ale oni ví své o laciných a drahých botách,
> atd. A oni se rozhodují.
> Pokud v tom nevidíš rozdíl, těžko to dál rozebírat.
> Karel
>
>
>