Archiv Včelařské konference

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24 zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a nemam skusenoski prusi poradte Dekuji

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havěť Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek

BRZY NA JAŘE JAK MILE ZAČNOU LÉTAT Je přelož do jednoho nástavku. Zbytek prostě vyplň soušemi a dále pokračuj podle známé metodiky Je to jako kdyby jsi usazoval oddělek Další souše a mezistěny pak přidávej po celém nástavku vždy pod včelstvo a to až bude mít obsazeno nejméně pět uliček a můžeš klidně dát samé mezistěny jen na okraj je lepší dát souš Já jich tak překládal dvanáct a bylo to v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 29.12.2006 12:50:10
> ----------------------------------------
> Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24
> zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit
> vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani
> .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a
> nemam skusenoski prusi poradte Dekuji
>
>
>

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

JAK POSTUPOVAT PŘI PRELOŽENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DALŠI NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKUŠENOSTI A JDE O 30 VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM PORADTE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!DIKY

DIKY ZA ODPOVJED. VRANIK

jestli máš včelstvo na 7-8 rámcích klidně je spoj,tzn 1 včelstvo do jednoho nástavku tachováku a tyto dva nástavky(2 včelstva) tachováku na sebe a při rozjezdu stavebního pudu přidat třetí......atd.

to sem si myslel ,že moje čeština je ubohá,ale ty mě dost překonáváš ,pokud zrovna neprovokuješ.....

no teď si mám nějak poradit....?

To platí, pokud není ve včelstvu plod. Je-li tam plod, pak na izolaci úlu záleží, přinejmenším ve spotřebě zásob. Včely teplo vyrábějí a to pak uniká nejvíce stropem a pak i stěnami.


Pepan napsal:
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli

Nazdar.

Na překládání máš podle mě dost času a proto bych k němu zvolil u nejprve od nejsilnějších včelstev k nejslabším a až bude v průměru tak 7 dnů stabilní a trvalá průměrná teplota nad 15°C přes den a hlavně po vyprášení .. tj, po masivním jarním proletu.

Dále bych se zeptal, jestli jsou ty Tachovy dezinfikované a jestli ano, tak jakým způsobem. Jde o muzejní typy úlů, tak se ptám, protože mám obavy aby se předem něco nezanedbalo. Také by bylo vhodné nachystat si uteplivky do 2. nástavku a samozřejmě ponechat tvary hnízd a původní pořadí rámků v prvním!! Také přispůsobit česno a uzavřít síto. (originály den, tj. původní a i pozdější modifikace Tachováků mají zasíťování)

Po proletu je důležité nové česna umístit na místo původních, kvůli návyku létavek. Stejný odstín barvy to umí létavkám usnadnit a jestli nefunguje vizuální "navigace" jako k druhé navigaci "zapnou" včely feromony. K tomu je ale potřeba to dobré počasí. Jinak jsou zbytečné ztráty.

Prozatím.

........
Od: Vranik.D :

> JAK POSTUPOVAT PŘI PRELOŽENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE
> RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO
> JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DALŠI NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH
> .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKUŠENOSTI A JDE O 30
> VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM


_gp_
http://vindex.ic.cz

Včelstva zimovaná na 6 - 7 rámcích 39x24 budou na jaře spíše v síle většího
oddělku než včelstva, no ale budiž.
Tachováky jsou už zastaralé nastavkové úly, pokud nejsou aspoň vylepšené
nějakými současnými udělátkami, ale budiž.

Předpokládám, že těch 30 včelstev v zadovácích je ve včelíně ve dvou nebo
třech řadách nad sebou.
A že cílem je nechat nějaké nastavky, třeba 10 včelstev ve včelíně na
původním místě těch zadováků a zbytek bude někde kolem včelína.
Ty nastavky jsou nové, tudíž vnitřek není potažen propolisem a "smrdí"
novotou, popřípadně je propolis důkladně vyškrábán a dřevo opáleno, takže
rovněž pro včely smrdí.

Já bych včely nechal v těch zadovácích, pokud nezesílí na aspoň jeden a půl
nastavku, tak na 15 - 18 rámků 39x24. Přitom se využije to, že v zadovácích
těsně vedle sebe nebo dokonce úlových bateriích ve včelíně se včelstva
navzájem zahřívají a tudíž se rozvíjejí lépe než i v uteplených jednotlivých
nastavcích. Že na rozdíl od nastavků je možné zadováky rozšiřovat po
jednotlivých rámcích a tudíž citlivěji než přidáváním nastavků. A že pokud
jsou ty nastavky nové nebo dlouhou dobu neobydlené, musí si je včely nejdřív
upravit, potáhnout vrstvou propolisu atd a to jim půjde lépe pokud budou
silnější a bude tepleji.
Nejlepší doba je podle mně někdy na začátku května v době květu ovocných
stromů a řepky a v době, kdy dlouhodobá předpověď udává na několik
následujících dnů pěkné počasí. Pokud zůstanou všechny včelstva na místě,
dojde k tomu, že zalétané létavky se všechny vžebrají do úlů umístených na
místě těch zadováků ve včelíně. Tyto úly budou mít nadbytek létavek, začnou
okamžitě nosit sladinu a pokud se jim nebude vybírat med a nebudou dělat
protirojová opatření, začnou se na konci května rojit. Ostatní úly mimo
včelín pozbydou létavky, jejich vývoj se srazí o minimálně 14 dní a v plné
síle budou někdy v polovině června. Nebo ty ostatní úly hned po přenesení
rámků převézt na měsíc aspoň 4 - 5 kilometrů daleko, aby létavky nenašly
cestu zpátky. třeba k řepce.
Později, od poloviny května jsou včely na změnu úlu již příliš silné.
Dříve, zvláště pokud jsou slabé a na pár rámcích, dostávají v nastavkových
úlech hodně zabrat, hlavně kvůli udržování potřebné teploty pro vývoj plodu.
Něco jiného by bylo, kdyby zimovaly rovnou v nastavcích, i třeba jen v
jednom nastavku 39x24 na 9 rámcích, protože to by byly silnější o včely,
které by na jaře seděly na plástech s plodem a udržovaly teplotu, ale kvůli
zimování na několika plástech v zadováku tam tyto včely nejsou.
Poslední věc je ta, jak moc máš zkušenosti z včelařením. Obhospodařovat 30
včelstev znamená vědět, co dělám a znamená to taky nemít čas na nějaké
zkoušení. Potom je na místě snížit počet včelstev, až v zadovácích obsadí
tak 8 - 9 plástů, spojit je v nastavcích po dvou a snížit tím počet na
polovinu.

R. Polášek

tak ja ty vcelstva chci přeložit co nejdřiu protože kdiš utevřu bodecak ja jaře tak uteplivky jsou mokre a na stenach je plisn tak to necham as bude teplota 15°c jinak tachovaky jsem opalil autogenem a vydezinfikoval chloraminem jsou celkem zachovale s krmitky a zasitovinym dnem tak si že na přechodnoudobu poslouzi . jinak budecaky pujdou hned na Ohen .Vranik

jinak vašim skušenustem sem vcelku porozumel dekuji .a přiklanim se metodě jako s odelky prutože plesnivi budecak pro jarni rozvoj nebude moc vhodny uly stuji venku a tak třicet let přesluhuji .jinak kdiš je budu usazovad do jednoho nadstavku neni tam nejaka finta že bych pridal druhy.N.třeba ze třemi ramki a udelal třepašku s novin a postupne rošiřuval aš budou dva .N.plne pak bych postupoval standartnimy metodami nebo tak nejak _. a mam přikrmovap po preloženi do jednoho.N.a jestli jo tak kdy

GP> Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem,
GP> dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.

Pánové, přišel jsem k internetu až teď, kdy se už diskuse posunula
trochu jinam, ale přesto: pozor na vyhodnocování snímků z termokamery.
Je to docela věda, kterou u nás umí jen málo certifikovaných
odborníků, já mezi ně nepatřím. Jde zhruba o to, že každý povrch má jinou
odrazivost a emisivitu. V kameře se potom zdá, jako by dva povrchy měly
různou teplotu, ale to vůbec nemusí být pravda. Pro přesné změření
teploty v uvedeném případě by se musely použít nějaké kompenzační
metody, odstínění vlivu oblohy apod.
Co je z obrázků pěkně vidět, je vyšší relativní teplota povrchu úlů v
místech, kde sedí včely, než je teplota toho samého povrchu v místech,
kde včely nesedí. Porovnávání s jiným druhem povrchu (paleta, země)
není dobře použitelné. Taky absolutní hodnota teploty je jen
orientační, neměl jsem kameru zkalibrovanou. Zhruba ale (tak +-
stupeň) sedí s tím, co ukazovaly klasické teploměry.

Zdravím,
Ivan (autor fotek)

Na tohle rychle zapome� Princip u nástavků je ten že nahoře je tepleji jak dole Včely se proto drží na hoře a se zvyšující teplotou se posouvají do chladnějšíh prstředí a shora jej zanášejí zásobamy Tyto pak konzumují v zimě a znova se tak postupně dostanou nahoru . Tvým úkolem je pak udržet pod nimi dostatečně velký prostor. Jakmile ho nebudou mít, půjdou do rojení. A pokud bys chtěl použít postupnější způsob rozšiřování tak pomocí nízkých nástavků Zvláště u medníků v oblastech s poměrně hudší snůškou kde medník tvoří dva N.N. horní vytočíš a pak ho postavíš na plodiště pod ten druhý D� SE TAK ZÍSK�VAT I MED Z JAVORŮ JEŠTĚ P�ED �EPKOU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budeèaku do Tachovaku
> Datum: 29.12.2006 18:27:25
> ----------------------------------------
> jinak vašim skušenustem sem vcelku porozumel dekuji .a přiklanim se metodě
> jako s odelky prutoĹľe plesnivi budecak pro jarni rozvoj nebude moc vhodny
> uly stuji venku a tak třicet let přesluhuji .jinak kdiš je budu usazovad do
> jednoho nadstavku neni tam nejaka finta že bych pridal druhy.N.třeba ze
> třemi ramki a udelal třepašku s novin a postupne rošiřuval aš budou dva
> .N.plne pak bych postupoval standartnimy metodami nebo tak nejak _. a mam
> přikrmovap po preloženi do jednoho.N.a jestli jo tak kdy
>
>
>

Nemáte někdo informaci kdy vyjde Moderní včelař.Stále čekám a nic.Díky

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

dobry vecer,
prosim, mate nekdo zkusenosti, zda propolis nejakym pozitivnim zpusobem ovlivnuje, resp. leci, pasovy opar?
moc dekuji za pripadne rady a preji krasny novy rok vsem!
mariana prokesova

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

Jediná cesta vede:

-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstroth (pro extenzivná včelaření)
-popr. Optimal
-nebo jiný nástavkový úl (který má alespoň 10 rámku dlouhýh min. 40 cm a víc)

S pozdravem (nechci být kvůli kritice jmenován) XXX

Farrar..to jest zajímavý úl.
12 rámků v nástavku ( Langstrothova délka.....448 mm, výška rámku v závislosti na systému)
čtvercový půdorys.... ( vnitřní )...465x465 mm

zdraví..M.Václavek

Farrar..to jest zajímavý úl.
12 rámků v nástavku ( Langstrothova délka rámku.....448 mm, výška rámku v závislosti na systému)
čtvercový půdorys.... ( vnitřní )...465x465 mm

zdraví..M.Václavek

mne dneska dorazil.... ale ješte nedošel platek od csv.....
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 9:50 PM
Subject: Moderní veelao


> Nemáte někdo informaci kdy vyjde Moderní včelař.Stále čekám a nic.Díky
>
>
>
>

Tot otazka, taky se to učím druhej rok a hned přechazim z univerzalu na
nastavek, ale je pro mne vyhodnejší mit miru 39*24 a to kvuli tomu, že ji
maj ty nejbližší včelaří, takže pokud mi chybí mezistena, souš (v počatcich
celkem časté), tak dobehnu tech parset metru a pujčim si ji.....
Myslím, že machrovat o tom jakej ramek je vyhodnej, můžu až budu neco umět,
ale zatim vim pořad kuličky.

A pak se přiznam, mam v tom sam gulaš, nevim jakej je rozdil 1 cm pro
včely??? (39vs 40)
U vyšky je mi to jasne, ale u šiřky ne....

Madra

PS: před novym rokem se tu aspon hejbou hodne zajimava temata :-)))

----- Original Message -----
From: "XXX" <xxx/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:43 PM
Subject: to snad ne????!!!!!!!!!!


> žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní
> volba je:
> -Farrar (pro intenzivní včelaření)
> -Langstotg (pro extenzivní včelaření)
> -popř. optimal
> -nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40
> (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)
>
> S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...
>
>
>
>

Jenže tím, že si je na podzim zúžil na 6 - 7 rámků, tak ony na podzim
snížily počet včel, aby na zimu obsadily tak 3 - 5 rámků. Pokud je hned v
předjaří nacpeš do nastavku na 9 - 10 rámků, tak jim ty včely budou chybět,
aby udržely teplotu potřebnou pro dostatečné množství plodu. To bude úplně
jedno, že bude venku v poledne 15 st C, v noci bude nejspíš stejně kolem
nuly a když se v březnu zase vrátí zimní počasí, bude i přes den kolem nuly.
Potom ty včely neudrží dostatečnou teplotu plodu 35 st C a většina plodu
zahyne chladem. Včely nebudou sílit nebo budou dokonce slábnout a uhynou.
Jedině že bys každé včelstvo nechal na těch 6-7 rámcích a zbytek objemu
nastavku vyplnil uteplivkami a stejně tak i spodek pod rámky, tedy vytvořil
stejné uteplení, jako je v budečáku. Nebo potom že by si skutečně ty včely
spojil, rámky z jednoho včelstva do jednoho nastavku, rámky s druhého do
druhého a postavil na sebe. V březnu by se takhle dvě včelstva měla spojit
automaticky a včely ze dvou včelstev by mezi sebou neměly bojovat. Kdo ti
vůbec poradil, aby si zimoval jen na 6- 7 rámcích? Vždyť už před 30 lety
bylo takové zužování považováno za zastaralé a škodící včelám a včelaři v
zadovácích přecházeli na zimování se všemi rámky v úlu nebo aspoň s většinou
rámků.
Jinak u budečáků se mokré uteplivky řeší tím, že se mění za suché a ty mokré
se nechávají vyschnout. Nebo se aspoň obrací Delší dobu používané uteplivky
se v budečáku dostávají do styku s propolisem na stěnách úlu, jsou jím
napajcované a proto plesniví minimálně. Vlhkost z úlu je potom hodně
vytahována těmi suchými uteplivkami, takže kdo se o budečáky takhle v
předjaří stará, má je suché.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Vranik.D" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 5:45 PM
Subject: Z Budecaku do Tachovaku jak na to


> tak ja ty vcelstva chci přeložit co nejdřiu protože kdiš utevřu bodecak ja
> jaře tak uteplivky jsou mokre a na stenach je plisn tak to necham as bude
> teplota 15°c jinak tachovaky jsem opalil autogenem a vydezinfikoval
> chloraminem jsou celkem zachovale s krmitky a zasitovinym dnem tak si že
na
> přechodnoudobu poslouzi . jinak budecaky pujdou hned na Ohen .Vranik

to že rámková míra o délce 39 je vhodná pro slabé včely jsem myslel v tom smyslu že u silných včelstev by byl úl tak vysoký že bych chtěl vidět včelaře který by v této výšce balancoval na žebříku....

�epka začíná kvést tak okolo 1 května a končí tak třetí týden v květnu.
Javor klen začíná tak druhý týden v květnu a končí koncem května. Ledaže by
to bylo ve městě, kde je v parcích a na ulicích javor mléč, ten končí ke
konci dubna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 9:00 PM
Subject: Re:Z Budeèaku do Tachovaku


Na tohle rychle zapome� Princip u nástavků je ten že nahoře je tepleji jak
dole Včely se proto drží na hoře a se zvyšující teplotou se posouvají do
chladnějšíh prstředí a shora jej zanášejí zásobamy Tyto pak konzumují v zimě
a znova se tak postupně dostanou nahoru . Tvým úkolem je pak udržet pod nimi
dostateÄŤnÄ› velkĂ˝ prostor. Jakmile ho nebudou mĂ­t, pĹŻjdou do rojenĂ­. A pokud
bys chtěl použít postupnější způsob rozšiřování tak pomocí nízkých nástavků
Zvláště u medníků v oblastech s poměrně hudší snůškou kde medník tvoří dva
N.N. horní vytočíš a pak ho postavíš na plodiště pod ten druhý D� SE TAK
ZÍSK�VAT I MED Z JAVORŮ JEŠTĚ P�ED �EPKOU

A právě pokud se udrží vnitřek úlu a uteplivky suché, tak právě budečák
neboli zadovák je mnohem vhodnější pro jarní rozvoj než nastavky. A to právě
proto, že se dá rozšiřovat po rámcích a taky že jsou často dělány v
bateriích, kdy je mezi včelstvy jen jedna stěna tak 2 cm silná, takže se
včelstva navzájem zahřívají. Budečák doplatil na to, že v nastavcích se
běžně dá snížit spotřeba času na ošetřování až na desetinu času potřebného v
budečácích a na to, že dnešní včelstva vyžadují tak dvakrát větší prostor
než je v těch starých budečácích, takže včelaření v nich v létě je o
neustálém provádění protirojových opatření a neustálém vybírání medu, aby v
nich měly včely pořád nějaký volný prostor pro ukládání sladiny. Taky
doplatily na zlevnění medu, kdysi za komunistů šlo běžně po práci ošetřovat
20, maximálně 30 včelstev v budečácích, a ty přinesly za med ročně tak 5 -
10 průměrných měsíčních platů a tudíž se to vyplatilo. Dneska 5 - 10
průměrných měsíčních platů za med ročně přinese tak 50 - 100 chovaných
včelstev a ty by v budečácích už nikdo ošetřit nestihl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vranik.D" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 6:26 PM
Subject: Z Budeeaku do Tachovaku


> jinak vašim skušenustem sem vcelku porozumel dekuji .a přiklanim se metodě
> jako s odelky prutože plesnivi budecak pro jarni rozvoj nebude moc vhodny
> uly stuji venku a tak třicet let přesluhuji .jinak kdiš je budu usazovad
do
> jednoho nadstavku neni tam nejaka finta že bych pridal druhy.N.třeba ze
> třemi ramki a udelal třepašku s novin a postupne rošiřuval aš budou dva
> .N.plne pak bych postupoval standartnimy metodami nebo tak nejak _. a
mam
> přikrmovap po preloženi do jednoho.N.a jestli jo tak kdy

:-))) Já se nehádám, aspon se človek dozví jak a co :-)))) Je jasný , že
pokud bych nechal stary uly , mohl bych se tešit z úžasného výkonu 15kg medu
na včelstvo. Je pravda, že z univerzalů mne vyhnala pracnost a nutnost
pracovat s jednotlivejma rámkama. O to hůř, že na jaře se chystám za
předsedou ZO, jestli by mi pomohl objednat a vymenit matky.... V jednom ule
mam ješte včelky, takovy ty menší, zrzavý.... bodavější..... a ostatni kapku
už zparchanteli.....

Holt učit se, učit se
----- Original Message -----
From: "xxx" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 1:13 AM
Subject: Moderní veelaoení


> to že rámková míra o délce 39 je vhodná pro slabé včely jsem myslel v tom
> smyslu že u silných včelstev by byl úl tak vysoký že bych chtěl vidět
> včelaře který by v této výšce balancoval na žebříku....
>
>
>
>

Nechápu proč se chystáš na předsedu aby ti objednal matky.To si můžeš objednat sám a od koho chceš,nejlepší jsou moje Vigorky a také se velmi dobře vyměnují třeba i ted.Mám je k mání i ted!

COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
Subject: Re: vysoké dno


> Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: vysoké dno
>> Datum: 29.12.2006 13:13:07
>> ----------------------------------------
>> Od: Karel:
>>
>> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
>> > chomáče se jedná.
>> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
>> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
>> > výkonu
>> > 20W.
>> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
>> > to by
>> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
>> > měsíc
>> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
>> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
>> > tam
>> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
>> > nemá co utíkat.
>> .....
>>
>> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>>
>> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
>> včelařů
>> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>>
>> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
>> opovídá
>> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
>> krapet
>> nižší)
>>
>> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
>> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
>> česnem
>> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
>> Jde o
>> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
>> vlastnosti
>> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
>> "odvětrat"
>> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
>> podmínek
>> života.
>>
>> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
>> v
>> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>>
>> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
>> úlu a
>> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
>> nepotřebuji.
>>
>> _gp_
>> http://vindex.ic.cz
>>
>>
>>
>

neee objednal, pomohl vymenit, ten co me to uči, ma ty maly zrzavy, vztekly
:-))))
Jak pišu, v tomhle smeru ješte nic neumim :-))))

apropo, jak se daj ted menit matky?????

Madra
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 9:24 AM
Subject: Re: Moderní veelaoení


> Nechápu proč se chystáš na předsedu aby ti objednal matky.To si můžeš
> objednat sám a od koho chceš,nejlepší jsou moje Vigorky a také se velmi
> dobře vyměnují třeba i ted.Mám je k mání i ted!
>
>
>
>

dobry vecer,
prosim, mate nekdo zkusenosti, zda propolis nejakym pozitivnim zpusobem ovlivnuje, resp. leci, pasovy opar?
moc dekuji za pripadne rady a preji krasny novy rok vsem!
mariana prokesova

Pani Mariana
-správne pripravený propolisový roztok:0,05 litra 60% lekárenského liehu,0,03kg (na 10 min. do mraziaceho boxu)očisteného rozdrobeného propolisu,vsypať do liehu a vyluhovať 3-5 dní pri izbovej teplote, prelieť cez zloženú gázu do tmavej nádobky, uzatvoriť.

U nás v rodine je to už desiatky rokov "Všeliek" a ja aj za liek považujem.
Vírusový opar: je to nepríjemné ochorenie, pretože sa vyskytuje na neprístupných miestach, poriadne vie človeka potrápiť.
-sú dva spôsoby ako propolis dostať na miesto výskytu oparu. Rada 1: miesto citlivo umyť, vysušiť, do malého množstva neškodného krému zmiešať 5-6 kvapiek propolisu, zamiešať, jemne naniesť na gázu priložiť na opar a prekryť vrstvou gázy a leukoplastom prelepiť. Po 12hod. odstrániť a znovu to ošetriť.

Rada 2: Pripraveným roztokom pomocou tampóna začať nanášať okolo oparu a postupne aj celý opar. K ošetreniu propol. roztokom môžeme pridať tekutý med, ktorý jemne nanesieme na gázu a priložíme na opar, upevníme leukopl. Najlepšie je to robiť večer, aby to pacient prežíval v kľude.

Propolisová tinktúra by nemala chýbať v žiadnej včelárskej rodine, propolis má široký záber na bežné drobné poranenia ale to viacmenej každý včelár vie. Čo ešte všetci nevedia, je priamo neuveriteľné pôsobenia propolisového extraktu na popáleniny, npr. poliatie sa vriacou vodou, priame poranenie tela zdrojom žeravého telesa, ale čo mám dobre odskúšané, je priame poliatím sa vriacim akýmkoľvek tukom (a každej gazdinej sa to môže stáť), Dôležité je, aby majiteľ úrazu, okamžite tampónom natrel "nahrubo" miesto úrazu, aj niekoľkokrát za sebou. Po niekoľkých minútach, pálivá bolesť ustupuje a rana nebolí (a to potrebuje postihnutý). Ak poranenie popálením bolo až do hĺbky, po prvom dni prikladať na takúto ranu, jemné medové náplasti na ranu, med je antibakteriálny a podporuje rýchle vytváraniu epitelu a tým skorému uzavreniu rany a čo je cenené neostávajú známe popáleninové jazvy. Všetko dobré do nového roku, Anton
P.s. Ak si v Zdravovede vyhľadáte heslo: Kondylóm, obyčajne môže byť spojený s oparom na veľmi nepríjemných miestach, dá sa bezbolestne odstrániť aj ten, ale tu pridávam do tinktúry aj prírodný prostriedok. Na záver dodávam, že nie som liečiteľ, som len všímavý včelár.

Třeba by zajímalo více lidí, jak se vyměňují matky o Vánocích.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 9:24 AM
Subject: Re: Moderní veelaoení


> Nechápu proč se chystáš na předsedu aby ti objednal matky.To si můžeš
> objednat sám a od koho chceš,nejlepší jsou moje Vigorky a také se velmi
> dobře vyměnují třeba i ted.Mám je k mání i ted!
>

Rozdíl v ton je jen názor včelaře
podle dřívějších výzkumů to má význam jen u včelaření na pevném stanovišti pro některá se dokonce doporučuje jen 35 délka rámků
Langtronty mají význam jen při produkčním kočování a obvykle se vytáčí jen jednou. a jen se přidávají nástavky Pro moderní včelaření se ale zdá podstatný čtvercový půdorys úlu Nic ale není černé nebo bílé. Ti co tvrdí pri práci s biologickým materiálem , že jen to a to je to správné a to ostatní jsou bludy , Ten sám ale žije v bludu. Tvrzení ?, že za slabá včelstva může malá rámková míra je nepochopení vlivu stanoviště ze strany včelaře Malá rámkaová míra pak také umožňuje získávání jednodruhových medů nic ti ale nebrání vytáčení jen jednou ,ale pak je to spojeno s větší počtem rámků a nástavků pro stavbu komínů Je nutné si dobře rozmyslit jak chceš včelařit A ještě jeden postřeh , Při studiu jakékoli starší i nové literatury ,PLODIŠTĚ NA PEVNÉM STANOVIŠTI VŽDY BYLO VĚTŠÍ JAK MEDNÍK A komerční včelaření využívá vytáčení jednou za sezonu a proto musí postupně zvětšovat plochu medníků a pak vytočit v jednom místě Nejmenší úl proto musí mít nejméně tři nástavky v prvním ploduje, ve druhém má po celé léto zásoby ( může to být i polo) které mu nesmíš odebrat a ze třetího odebíráš med Při velké snůšce podsuneš nad mřížku ještě jeden medník

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: to snad ne????!!!!!!!!!!
> Datum: 29.12.2006 23:32:29
> ----------------------------------------
> Tot otazka, taky se to učím druhej rok a hned přechazim z univerzalu na
> nastavek, ale je pro mne vyhodnejší mit miru 39*24 a to kvuli tomu, že ji
> maj ty nejbližší včelaří, takže pokud mi chybí mezistena, souš (v počatcich
> celkem časté), tak dobehnu tech parset metru a pujčim si ji.....
> Myslím, že machrovat o tom jakej ramek je vyhodnej, můžu až budu neco umět,
> ale zatim vim pořad kuličky.
>
> A pak se přiznam, mam v tom sam gulaš, nevim jakej je rozdil 1 cm pro
> včely??? (39vs 40)
> U vyšky je mi to jasne, ale u šiřky ne....
>
> Madra
>
> PS: před novym rokem se tu aspon hejbou hodne zajimava temata :-)))
>
> ----- Original Message -----
> From: "XXX" <xxx/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 10:43 PM
> Subject: to snad ne????!!!!!!!!!!
>
>
> > žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní
> > volba je:
> > -Farrar (pro intenzivní včelaření)
> > -Langstotg (pro extenzivní včelaření)
> > -popř. optimal
> > -nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40
> > (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)
> >
> > S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 30.12.2006 01:12:31
> ----------------------------------------
> Jenže tím, že si je na podzim zúžil na 6 - 7 rámků, tak ony na podzim
> snížily počet včel, aby na zimu obsadily tak 3 - 5 rámků. Pokud je hned v
> předjaří nacpeš do nastavku na 9 - 10 rámků, tak jim ty včely budou chybět,
> aby udržely teplotu potřebnou pro dostatečné množství plodu. To bude úplně
> jedno, že bude venku v poledne 15 st C, v noci bude nejspíš stejně kolem
> nuly a když se v březnu zase vrátí zimní počasí, bude i přes den kolem nuly.
> Potom ty včely neudrží dostatečnou teplotu plodu 35 st C a většina plodu
> zahyne chladem. Včely nebudou sílit nebo budou dokonce slábnout a uhynou.
> Jedině že bys každé včelstvo nechal na těch 6-7 rámcích a zbytek objemu
> nastavku vyplnil uteplivkami a stejně tak i spodek pod rámky, tedy vytvořil
> stejné uteplení, jako je v budečáku. Nebo potom že by si skutečně ty včely
> spojil, rámky z jednoho včelstva do jednoho nastavku, rámky s druhého do
> druhého a postavil na sebe. V březnu by se takhle dvě včelstva měla spojit
> automaticky a včely ze dvou včelstev by mezi sebou neměly bojovat. Kdo ti
> vůbec poradil, aby si zimoval jen na 6- 7 rámcích? Vždyť už před 30 lety
> bylo takové zužování považováno za zastaralé a škodící včelám a včelaři v
> zadovácích přecházeli na zimování se všemi rámky v úlu nebo aspoň s většinou
> rámků.
> Jinak u budečáků se mokré uteplivky řeší tím, že se mění za suché a ty mokré
> se nechávají vyschnout. Nebo se aspoň obrací Delší dobu používané uteplivky
> se v budečáku dostávají do styku s propolisem na stěnách úlu, jsou jím
> napajcované a proto plesniví minimálně. Vlhkost z úlu je potom hodně
> vytahována těmi suchými uteplivkami, takže kdo se o budečáky takhle v
> předjaří stará, má je suché.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vranik.D" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 5:45 PM
> Subject: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
>
>
> > tak ja ty vcelstva chci přeložit co nejdřiu protože kdiš utevřu bodecak ja
> > jaře tak uteplivky jsou mokre a na stenach je plisn tak to necham as bude
> > teplota 15°c jinak tachovaky jsem opalil autogenem a vydezinfikoval
> > chloraminem jsou celkem zachovale s krmitky a zasitovinym dnem tak si že
> na
> > přechodnoudobu poslouzi . jinak budecaky pujdou hned na Ohen .Vranik
>
>
>
>

TAK BY BYLO SPR�VNÉ NAPSAT PRO SLAB� STANOVIŠTĚ
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: xxx <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Moderní vèelaøení
> Datum: 30.12.2006 01:13:52
> ----------------------------------------
> to že rámková míra o délce 39 je vhodná pro slabé včely jsem myslel v tom
> smyslu že u silných včelstev by byl úl tak vysoký že bych chtěl vidět
> včelaře který by v této výšce balancoval na žebříku....
>
>
>

Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si již ověřil.

Ano měl jsem napsa Javor mléč

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Z Budeèaku do Tachovaku
> Datum: 30.12.2006 01:18:31
> ----------------------------------------
> �epka začíná kvést tak okolo 1 května a končí tak třetí týden v květnu.
> Javor klen začíná tak druhý týden v květnu a končí koncem května. Ledaže by
> to bylo ve městě, kde je v parcích a na ulicích javor mléč, ten končí ke
> konci dubna.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 9:00 PM
> Subject: Re:Z Budeèaku do Tachovaku
>
>
> Na tohle rychle zapome� Princip u nástavků je ten že nahoře je tepleji jak
> dole Včely se proto drží na hoře a se zvyšující teplotou se posouvají do
> chladnějšíh prstředí a shora jej zanášejí zásobamy Tyto pak konzumují v zimě
> a znova se tak postupně dostanou nahoru . Tvým úkolem je pak udržet pod nimi
> dostateÄŤnÄ› velkĂ˝ prostor. Jakmile ho nebudou mĂ­t, pĹŻjdou do rojenĂ­. A pokud
> bys chtěl použít postupnější způsob rozšiřování tak pomocí nízkých nástavků
> Zvláště u medníků v oblastech s poměrně hudší snůškou kde medník tvoří dva
> N.N. horní vytočíš a pak ho postavíš na plodiště pod ten druhý D� SE TAK
> ZÍSK�VAT I MED Z JAVORŮ JEŠTĚ P�ED �EPKOU
>
>
>
>
>
>

Univerzal je přece nástavkový úl který navíc umožňuje pracovat v plodišti bez sundávání nástavků , Nic ti ale nebrání pracovat s ním jako s každým jiným nástavkovým úlem

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Moderní veelaoení
> Datum: 30.12.2006 09:06:15
> ----------------------------------------
> :-))) Já se nehádám, aspon se človek dozví jak a co :-)))) Je jasný , že
> pokud bych nechal stary uly , mohl bych se tešit z úžasného výkonu 15kg medu
> na včelstvo. Je pravda, že z univerzalů mne vyhnala pracnost a nutnost
> pracovat s jednotlivejma rámkama. O to hůř, že na jaře se chystám za
> předsedou ZO, jestli by mi pomohl objednat a vymenit matky.... V jednom ule
> mam ješte včelky, takovy ty menší, zrzavý.... bodavější..... a ostatni kapku
> už zparchanteli.....
>
> Holt učit se, učit se
> ----- Original Message -----
> From: "xxx" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 30, 2006 1:13 AM
> Subject: Moderní veelaoení
>
>
> > to že rámková míra o délce 39 je vhodná pro slabé včely jsem myslel v tom
> > smyslu že u silných včelstev by byl úl tak vysoký že bych chtěl vidět
> > včelaře který by v této výšce balancoval na žebříku....
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

No to asi nebude proveditelné nařízení veteriny je měl se musí přesívat na sítech s okem 5 mm a takové v úlu nemám a ani mít nemůžu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kouba Josef <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 30.12.2006 09:35:54
> ----------------------------------------
> COŽ DÁT PODLOŽKU POD SÍTO?
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 2:13 PM
> Subject: Re: vysoké dno
>
>
> > Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: vysoké dno
> >> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> >> ----------------------------------------
> >> Od: Karel:
> >>
> >> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> >> > chomáče se jedná.
> >> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> >> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí
> >> > výkonu
> >> > 20W.
> >> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale
> >> > to by
> >> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za
> >> > měsíc
> >> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> >> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je
> >> > tam
> >> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> >> > nemá co utíkat.
> >> .....
> >>
> >> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
> >>
> >> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho
> >> včelařů
> >> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
> >>
> >> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba
> >> opovídá
> >> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou
> >> krapet
> >> nižší)
> >>
> >> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> >> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s
> >> česnem
> >> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde.
> >> Jde o
> >> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří
> >> vlastnosti
> >> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak
> >> "odvětrat"
> >> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ
> >> podmínek
> >> života.
> >>
> >> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např.
> >> v
> >> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
> >>
> >> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou
> >> úlu a
> >> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> >> nepotřebuji.
> >>
> >> _gp_
> >> http://vindex.ic.cz
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

> Tak to tak akorát teoreticky.Na rosení v úle a na s tím související
> rozvoj jarních plísní vám vysoké dno na včelnici nepomůže.To jsem si
> již ověřil.

Dulezity je dostat kondenzacni zonu pryc vod ramecku a co nejbliz k
cesnu (existuje konstrukce - kryt na ul - kde se kondenzacni zona
dostane POD uroven cesna). Jedna z alternativ je podstavit nastavky
pred zazimovanim prazdnym nastavkem.

\vov

JAK POSTUPOVAT PŘI PRELO®ENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DAL©I NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKU©ENOSTI A JDE O 30 VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM PORADTE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!DIKY

Vaąi budúci kolegovia, akoby zabudli, "ľe úl medu nepotí" a to je pravda, ale nie je pravda, ľe by v nich včely nemohli ľi» a prináąa» pre majiteµa med. Kaľdý sa oháňa "modernos»ou" úµových zostáv, hlavne ak sa to začína Farrar, Langstroth, Datant. Nemám nič proti týmto úµom, lebo aj tie vznikali tak ako naąe Tachováky, Čechoslováky, slov. B-čka, Morav. univerzály, Optimaly atd·. Je tu jeden rozdiel, nové verzie typov úµov je, sú µahké, jednoduché a tým ich dokáľe vyrobi» aj stolársky odborník. To vąak neznamená, ľe by sme nemohli pouľi» aj úle darované, pozostalos» po predkoch, ktoré inak spĺňajú na normálne včelárenie. Veď nemôľeme operova» tým, ľe kaľdý neobsadený úµ, je zamorený spórami moru včelieho plodu. Časom, keď včelár pochopí, ľe sa dá včelári» aj inak, lepąie, nuľ postupne si typ vyberie a prejde na niečo modernejąie.
- Včely nechajte prezimova», chráňte ich pred ąkodcami (letáče preloľte materskou mrieľkou mrieľkou. Ak majú dostatok zimných zásob, môľete spokojne spáva».
- do jari beľným spôsobom očistite vnútorný priestor úµa, opravte to čo je poąkodené a pripravte si dostatok mater. mrieľok.
- pripravte si dostatok medzistien podµa skutočnej potreby a niečo naviac na tvorbu odloľencov a lebo osadenie rojov.
- doteraz som sa nedočítal či včelstvá v Budečákoch máte voµne na včelnici, vo včelíne či v kočovnom voze. Ale napriek tomu,nerobte z prekladania včelstiev ľiadnu vedu.
- Po prvom jarnom prelete (niekedy v marci) si pripravte dobrý dym, rozperák, kuklu a ak sa bojíte včiel tak i pracovný oblek a rukavice.
- včelstvá otvárajte rad za radom, plásty uvolnite a rad za radom ich vkladajte do rojnici aj dvoch a hneď ich preneste do nového úµa, zaloľte z hora uteplivku, nechajte otvorený leták a hotovo. to ale len v tom prípade, keď meníte úµ za úµ. Potom z starého úµa vyme»te včely pred úµ. Ak bude svieti» slnko, vąetky si nájdu miesto v úli.
- včely po preloľení do nového úµa sa skoro skonsolidujú a zaujmú svoje miesta. Po niekoµkých dní v príhodnej chvíli otvorte úµ, prekontrolujte čo ploduje matka, zhodno»te mnoľstvo zásob a ak si myslíte, ľe včely trbňpia hladom, dobre je na začiatok poloľi» O,5kg nad chumáč cukromedové cesto, dobre vypracované a tvrdé.
- tieto práce som neraz robil aj v horąích teplotných podmienkach (malo by vąak svieti» slnko) a za 50 rokvo som eąte nezaľil prípad, aby som nenaąiel v úli zachladený a mŕtvy plod. Včely pri takýchto prípadoch vľdy axcelerujú teplotu na vyąąí stupeň vyąąou spotrebou zásob.
Musím konči», preto ak budete niečo potrebova», napíąte to ako osbnú správu. Anton

ale s těma tachovákama prrrr....ten ůl je dobrý a za léta prověřený ,chyba je v mezeře mezi patry s rámky ,ale to řeší delší rámek,no a 9 rámků v nástavku se dá řešit počtem N,mám s tímto úlem výborné zkušenosti, poslední 2 mám do teď,upravil sem akorát střechu na 5 cm polystyren a str.folii,s podložkou musím do dna síto je jen přes půlku u česna ....

pokud bych neměl na nové úly a měl bych možnost přeložit včely s budečáků do tachováků ,tak bych to určitě udělal,pokud k těm úlům mám důvěru....

Univerzal, ma spojeny dno s plodištem....... takže pokud se ti dostane matka
do medniku, jako mne, tak musiš vzít ramky 3x do ruky aby jsi je
zprohodil.... + další nevýhody, jako velikost česna a tak....

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 10:28 AM
Subject: Re: Moderní veelaoení


Univerzal je přece nástavkový úl který navíc umožňuje pracovat v plodišti
bez sundávání nástavků , Nic ti ale nebrání pracovat s ním jako s každým
jiným nástavkovým úlem

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Moderní veelaoení
> Datum: 30.12.2006 09:06:15
> ----------------------------------------
> :-))) Já se nehádám, aspon se človek dozví jak a co :-)))) Je jasný , že
> pokud bych nechal stary uly , mohl bych se tešit z úžasného výkonu 15kg
> medu na včelstvo. Je pravda, že z univerzalů mne vyhnala pracnost a
> nutnost pracovat s jednotlivejma rámkama. O to hůř, že na jaře se chystám
> za předsedou ZO, jestli by mi pomohl objednat a vymenit matky.... V jednom
> ule mam ješte včelky, takovy ty menší, zrzavý.... bodavější..... a ostatni
> kapku už zparchanteli.....
>
> Holt učit se, učit se
> ----- Original Message -----
> From: "xxx" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 30, 2006 1:13 AM
> Subject: Moderní veelaoení
>
>
> > to že rámková míra o délce 39 je vhodná pro slabé včely jsem myslel v
> > tom
> > smyslu že u silných včelstev by byl úl tak vysoký že bych chtěl vidět
> > včelaře který by v této výšce balancoval na žebříku....
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

nějak mi to s tím vytlačením rosnýho bodu a zvětšování úlu nejde dohromady,moje zkušenost je opačná,přiléhavý,ale ne těsný kabát je pro moje včely zárukou příznivého zimování,i když sem letos pro zkušenost dal některým včelám tři nástavky(v.24cm) na zimu

je zvláštní a dokázal by to někdo zdůvodnit,proč nám přijde samozřejmé zateplení strůpku 5 cm polystyrenem u tenkostěnného úlu a kolem zateplení dna je taková polemika?

> -správne pripravený propolisový roztok:0,05 litra 60% lekárenského
> liehu,0,03kg (na 10 min. do mraziaceho boxu)očisteného rozdrobeného
> propolisu,vsypať do liehu a vyluhovať 3-5 dní pri izbovej teplote,
> prelieť cez zloženú gázu do tmavej nádobky, uzatvoriť.

a nasledovne

> do malého množstva neškodného krému zmiešať 5-6 kvapiek propolisu,

tam chybi udaj - 5-6 kapek DO JAKYHO MNOZSTVI kremu.

\vov

Třeba by zajímalo více lidí, jak se vyměňují matky o Vánocích.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

můžeš nám to popsat,třeba to někdy zkusím..

Když budeš mít v bytě průvan tak je ti podlahové topení na ....

Vyměnit matku o vánocích nebo na Nový rok je to nejjednodušší co může být.Podívá se jak včely sedí,vytáhnu prostřední rámek a mám jí! Není tam tak je na vedlejším jinde bý prostě nemůže.Označenou matku najdu za 1 minutu,neoznačená trvá déle 3 - 5 minut.Pak úl zavřu stačí noviny nebo plst a jdu pro novou matku to trvá asi 5 min.Otevřu úl pustím novou matku na plást kouknu jak se k ní chvají a za 1 minutu je hotovo zavřu a je to.Toto jsem dělal i při -5 stupních.Nějvětší problém je ,že je člověku u toho zima.Včely s tím žádný problém nemají,neříkaly nic ani o stresu prý v pohodě.Nevěřícím Tomášům mohu předvést.

a jak tu matku máš "uloženou" do vánoc?

To není správný propolisový roztok. Lépe je použít 70% líh a poměr 1 díl propolisu a 5 dílů lihu (asi 10-14 dní vyluhovat)
To znamená na 100 g lihu použít 20 g propolisu.
Tinkturu pro použití v masti je lépe dělat z lihu 80% a více.
Mastičku lze jednoduše připravit "uvařením" surového propolisu v olivovém oleji, zcedit a po ztuhnutí se můžete hned namazat. Poměry si vyzkoušejte - přiměřeně.

>A. Turcani napísal
správne pripravený propolisový roztok:0,05 litra 60% lekárenského
> liehu,0,03kg

Mám rezervní oddělky nebo třeba 10 matek zaklíckovaných ve včelstvu./musí být zalíckována i jejich matka/

Zdravím Olda, krém nie je podstatný, pretože on je len nosičom propolisu a takto pripravený krém je príjemnejší ako surový propolis. Konkrétne množstvo npr. lanolínová, presnú váhu som tu nahradil slovom "malé množstvo". Anton

Za posledních pár desítek let proběhlo pár měření teplot v zimě v úlu a
výsledky říkají, že teplo uniklé z chumáče vyhřívá taky úl, znatelně zvyšuje
teplotu oproti teplotě venku. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, uměly by včely
zarazit přenos tepla z teplejšího místa na chladnější a tím popřít jeden ze
základních fyzikálních zákonů.
V úlové baterii budečáků včely prostě ušetřily teplo, které by jinak uteklo
těma stěnama, co jsou společné s vedlejšími včelstvy. Ovšem je logické, že
se to neprojevilo ani tolik v zimě, kdy včely neplodují, ale v předjaří a
časném jaru. Společné stěny vedle úspory tepla taky automaticky odsunuly
rosný bod někde k česnu nebo k zadnímu okénku a do uteplivek za něho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 10:16 AM
Subject: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to


U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen
tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků
ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty
zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem
cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není

Pepan

To je ale jen důsledek ne záměr Vem si teploměry jeden dej na pole a jeden okus dál do lesa a uvidíš nebo doma na dvoře v zahradě a v hůlně a co je ještě zajímavější v každém ročním období ten poměr bude jiný všude se projevuje Tepelná servačnoststěn půdy, vliv slunečního záření a jeho zastínění Vlhkost a rozkladné procesy a td. Tady se ale vydává , že včely musí ale je to tak že včely umějí využít z našeho pohledu i negativní věci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 30.12.2006 13:28:50
> ----------------------------------------
> Za posledních pár desítek let proběhlo pár měření teplot v zimě v úlu a
> výsledky říkají, že teplo uniklé z chumáče vyhřívá taky úl, znatelně zvyšuje
> teplotu oproti teplotě venku. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, uměly by včely
> zarazit přenos tepla z teplejšího místa na chladnější a tím popřít jeden ze
> základních fyzikálních zákonů.
> V úlové baterii budečáků včely prostě ušetřily teplo, které by jinak uteklo
> těma stěnama, co jsou společné s vedlejšími včelstvy. Ovšem je logické, že
> se to neprojevilo ani tolik v zimě, kdy včely neplodují, ale v předjaří a
> časném jaru. Společné stěny vedle úspory tepla taky automaticky odsunuly
> rosný bod někde k česnu nebo k zadnímu okénku a do uteplivek za něho.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 30, 2006 10:16 AM
> Subject: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
>
>
> U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen
> tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků
> ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty
> zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem
> cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není
>
> Pepan
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 30.12.2006 13:48:37
> ----------------------------------------
> To je ale jen důsledek ne záměr Vem si teploměry jeden dej na pole a jeden okus
> dál do lesa a uvidíš nebo doma na dvoře v zahradě a v hůlně a co je ještě
> zajímavější v každém ročním období ten poměr bude jiný všude se projevuje
> Tepelná servačnoststěn půdy, vliv slunečního záření a jeho zastínění Vlhkost a
> rozkladné procesy a td. Tady se ale vydává , že včely musí ale je to tak že
> včely umějí využít z našeho pohledu i negativní věci.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> > Datum: 30.12.2006 13:28:50
> > ----------------------------------------
> > Za posledních pár desítek let proběhlo pár měření teplot v zimě v úlu a
> > výsledky říkají, že teplo uniklé z chumáče vyhřívá taky úl, znatelně zvyšuje
> > teplotu oproti teplotě venku. Ostatně kdyby tomu tak nebylo, uměly by včely
> > zarazit přenos tepla z teplejšího místa na chladnější a tím popřít jeden ze
> > základních fyzikálních zákonů.
> > V úlové baterii budečáků včely prostě ušetřily teplo, které by jinak uteklo
> > těma stěnama, co jsou společné s vedlejšími včelstvy. Ovšem je logické, že
> > se to neprojevilo ani tolik v zimě, kdy včely neplodují, ale v předjaří a
> > časném jaru. Společné stěny vedle úspory tepla taky automaticky odsunuly
> > rosný bod někde k česnu nebo k zadnímu okénku a do uteplivek za něho.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, December 30, 2006 10:16 AM
> > Subject: Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> >
> >
> > U6 jsme zase u toho včely nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen
> > tolik kolik stačí ohřát i silná včelstva v předjaří obsedají 3-5 rámků
> > ostatní jsou zásoby. To by se pak dalo říci , že musejí navíc ohřívat i ty
> > zásovy které by vlastně byly rezervoárem chladu ,což je vlastně principem
> > cestovní ledničky , a vidíte přece to tak není
> >
> > Pepan
> >
> >
> >
> >
>
>

Poslední dobou jsou tu články o Tachováku, nemám nic proti včelařům kteří v tomto úlu chvají včely, ale:
-Tento úl nemá budoucnost (podívejte se do světa)
-je náročný na výrobu (moderní nástavkový úl stojí 2500kč a při sériové výrobě by mohl stát ještě míň, jaké jsou výrobní náklady u tachováku se raději nebudu ptát)
-Žádný včelař nad 20 včelastev nebude včely chovat v Tachováku protože je tento úl náročný na čas...
-jestli se spokojíte s 20kg medu za rok (na včelstvo), tak si v tomto úlu včely chovejte ale brzdíte rozvoj včelaření v ČR

S pozdravem Honza

.....nevytápí úl ale hrozen a proto zaplodují jen tolik kolik stačí ohřát......
Nuž podľa mňa vajíčka kladie matka a nie včely, a vyhrievajú hlavne na potrebných 35,6°C priestor-uličku, kde sa vyliahnu larvičky a včely sa starajú o plod, aj samotné včely potrebujú nejakú potrevu pre svoj život. Ošetrovanie plodu nie je až také strašné ako som sa tu dočítal, lebo plod v zime (prvý a druhý mesiac) odovzdáva do uličky aj svoje biologické teplo, v jarných mesiacoch toľko, že včely ho z uličiek musia odstraňovať vetraním, takže to teplo nesúvisí len so spotrebou zásob. Biologické teplo ak sa ho hromadí viac ako potrebuje ošetrovaný plod, tak sa najprv šíri do uličiek, čím umožňuje matke postupné rozširovanie plodokruhov, ale len o toľko, koľko sú úľové včely schopne. V tomto zložitom svete včiel, všetko so všetkým súvisí a preto nesmieme jednotlivé detaily vytrhávať z kontextu.Glycidové zásoby sú vždy motorom pre samotnú včelu aby prežila a ako enegetický pohon, aby mohla vyletieť za vodou či donesením peľu. Anton

Třeba by zajímalo více lidí, jak se vyměňují matky o Vánocích.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Z extrému do exstrému. Aký dôvod vedie autora, aby vymieňal zazimovanú matku za novú? Len preto aby dokázal, že je to možné?, tak to beriem, lebo sa tým rúcajú storočné tabu, že včelstvo je v zime nedotknuteľné. Ak to robím preto, že len si myslím, že je to matka zlá tak ju musím vymeniť, potom to je vyťahovanie sa, že to dokážem.
Ak odpočúvaním zistím, že silné včelstvo je bez matky, tak musím zistiť jeho rozobratím (myslím stále, že to v zimnom období). Ak tak je tak si musím položiť otázku, má význam toto včelstvo zachrániť? Ak áno tak to urobím! Ako?
Včelstvo bez matky sa dá zistiť odpočúvaním hadičkou, čo si musím potvrdiť jeho rozobratím. Zimujúce včely v chumáči bez matky sa tak isto chovajú ako v lete, chýba im materská látka. Vtedy si položím otázku, vydržia takto až do jari, ak áno matku im pridá po jarnom prelete. Ak si myslím, že môže takýto stav včelstvo do jari zdecimovať a mám alebo viem získať matku, tak im ju pridám. Ako?
Nie samotnú matku, pretože mi ostane aj keď zásobné včelstvo bez matky! Jedno včelstvo zachránim, druhé vedome zdecimujem,preto tadiaľto cesta nevedie. Preto zachraňujem postihnuté včelstvo celým oddielkom, nie však preložením celým úľom, ale len včelami s matkou.
Vo svojej včelárskej praxe som robil asi pred 12-mi rokmi a dopadlo na to Jednotku.
Pri zachraňovaní včelstva bolo +3°C, na letáč som položil šikmo so strmým spádom nábeh s bočnými stenami, aby včely do otvoreného letáča ľahšie prechádzali. Z priloženého oddielka som včely na nábeh striasal a zmetal (veľký odpor nekládli, í keď ich niekoľko vzlietlo. Včelám som pomáhal teplým dymom a do letáč som ich prihŕňal husacím brkom. Toto netrvalo dlho, asi 3-4 minúty, letáč som uzavrel. PO 24 hodinách včely v úli boli ticho, len tichý šelest prezrádzal, že práca bola úspešná)
Teda zachrániť včelstvo sa dá aj v zime, ale to neznamená, že sa budeme vo včelstve vŕtať, kedy sa mi zachce. Odvtedy som to už nerobil, nebolo ani prečo, lebo včely zimovali bez problémov. V zime nemáme záruku, že sa nám to podarí lebo mi to pripadá ako exhibionista. Anton

Důvod k výměně matky může být i v zimě. Třeba že včely jsou příliš divoké a
matka nebyla vyměněna v létě. V zimě se včely z cizích úlu neperou, prostě
jdou za teplem druhých včel a vzájemně se spojí do jednoho chumáče, to mám
vyzkoušeno. Taky podle literatury je možné jednu matku vyndat a hned druhou
do včel dát a včely na ni neútočí. To vyzkoušeno nemám. Včely se musí
rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby zůstaly na rámku a
nevzlétly. Může se to dělat podle literatury i při - 20 st C, já jsem to
dělal nejníže při asi - 15 st C. Musí se to dělat opatrně, aby otřesy včely
nespadly. Podle literatury na rozebraném plástu má být matka v jakémsi
minichumáči o tloušťce několika včel, podle toho má jít poznat mezi včelami
na rozebraném plástu, to potvrdit nemůžu, ale já jsem v rozebíraných včelách
matku nehledal, jen jsem je v zadováku spojoval.
Výměna matky potom zřejmě znamená rozebrat oddělek, najít plást s matkou,
rozebrat včelstvo, najít taky plást s matkou, starou matku vyhodit a dát tam
místo ní novou, potom včely z oddělku dát do spodního nastavku a rámky se
včelami včelstva dát na ně do horního nastavku. Včely s oddělku potom půjdou
za teplem a spojí se se včelami včelstva.

R. Polášek

zdravím,
Ale onen včelař, co chtěl přehodit včely z zadováků do tachováků napsal, že
má použité úly, asi je koupil od někoho , kdo zrušil chov. Nepsal, že vyrábí
nové tachováky. Kromě toho vlastní nastavky jsou jen bedničky, víceméně až
na počet rámků funkčně úplně shodné jako nastavky moderního nastavkového
úlu, ne? To, čím se tachovák odlišuje, je provedení dna, víka krmítka,
mřížky atd. Klidně může mít nastavky z tachováků a ostatní si může postupně
dodělávat podle moderních vzorů.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Mocerní veelaoení


> Poslední dobou jsou tu články o Tachováku, nemám nic proti včelařům kteří
v
> tomto úlu chvají včely, ale:
> -Tento úl nemá budoucnost (podívejte se do světa)
> -je náročný na výrobu (moderní nástavkový úl stojí 2500kč a při
> sériové výrobě by mohl stát ještě míň, jaké jsou výrobní náklady u
> tachováku se raději nebudu ptát)
> -Žádný včelař nad 20 včelastev nebude včely chovat v Tachováku
protože
> je tento úl náročný na čas...
> -jestli se spokojíte s 20kg medu za rok (na včelstvo), tak si v tomto
> úlu včely chovejte ale brzdíte rozvoj včelaření v ČR
>
> S pozdravem Honza

> Včely se musí rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby
> zůstaly na rámku a nevzlétly.

Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit" tim ze
dostali zihadlo v lednu. Nejhorsi to bylo doma v teple, protoze jsem
jich mel znacny mnozstvi nalitanejch pod bundou a svetrem.

I kdyz je zima, tak vcely litaj (alespon na kratky vdalenosti).

( ja jsem nahazel ramky do snehu a v noci bylo 25 pod nulou. Druhej
den kdyz jsem sel tu zkazu kontrolovat tak pod ramkama ktery lezely
naplacato ve snehu byly chumacky zivejch vcel.)

\vov

Trochu z jiného soudku.Před asi 20 lety když se u nás objevil jeden roztoč musela celá vesnice léčit.Kdo si představuje aerosol je vedle tehdy nebyl.Pamatuji si to jako dnes bylo -5 stupnů a včelstva se rozebírala jako v létě při prohlídce.Každý plást se oboustranně postříkal léčivem z postřikovače na stromy,všude tekla voda s léčivem.Hrůza!Kolega stojící vedle mě upozornil na matku ležící ve sněhu,sebral jsem ji hodil na rámek a zavřel úl atd.Ošetření 20 včelstev trvalo celé prosincové odpoledne.Přezimování a vše proběhlo jako by nic.Přežily to všechny.Od té doby vím ,že včely přežijí jec jakou včelařovu péči a jiné pohromy.

29.12. jsem ho měl ve schránce
----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 9:50 PM
Subject: Moderní veelao


> Nemáte někdo informaci kdy vyjde Moderní včelař.Stále čekám a nic.Díky
>

Proč jsi to dělal?

>Olda Vancata napsal:
>Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou. Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit"

Já jsem spojoval několik včelstev, v zadovácích i v nastavcích. V zadovácích
jsem manipuloval s jednotlivými rámky. A popud k tomu dalo to jeątě o asi 5
let dříve dva nebo tři roky léčení proti varaóze, včelstva někdy na začátku
prosince se po rámcích rozebrala, i za mrazu, jednou bylo tuąím 5 pod nulou
a vąechny včely se postříkaly vodným roztokem léčiva a potom se zase ty
rámky daly zpět do úlů. Na jedno včelstvo se pouľilo asi 3/4 litru vody,
jestli si to jeątě dobře pamatuji. Vąechna včelstva tehdy přezimovala bez
jakýchkoliv známek problémů.
Pokud se včely rozebírají v zimě na jednotlivé rámky, je třeba je rozebrat
opatrně dříve, neľ se včely rozruąí. Protoľe v zimním chumáči při
"přeľívací" teplotě těch 15 st C jsou včely velice málo pohyblivé a
vzlétavají nerady. Stačí ale pár úderů třeba dřeva o úl a teplota v zimním
chumáči jde nahoru, během nějaké minuty můľe dosáhnout odhadem i "pracovní"
teploty těch 35 st C a potom při jakémkoliv malém podnětu vzlétá spousta
včel, které nemají ąanci se v mrazu vrátit. Jak uľ jsou jednotlivé rámky se
včelami oddělené od sebe a včely jsou vystavené chladu, uľ teplotu nezvyąují
a i po vyruąení vzlétavají minimálně, jejich teplota se spíąe pomalu sniľuje
a je třeba zase potom hlídat otřesy rámků, tyto podchlazené včely zase z
rámků při otřesech padají na zem. Jestli by to chtěl někdo zkouąet,
upozorňuji na propolis. Za mrazů je ztvrdlý na kámen. V zadovácích to asi
nejde dělat jinak neľ v úlech, kde byly na podzim dráľky od propolisu
vyčiątěny. V nastavcích jsem několik dní předtím s těmi rámky pohnul aby
propolis popraskal a rámky se mohly vyndávat bez otřesů.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "V ela sk konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 30, 2006 5:15 PM
Subject: Re: Moderní veelaoení


> > Včely se musí rozebírat, když je nízká teplota, tak pod nulou, aby
> > zůstaly na rámku a nevzlétly.
>
> Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
> Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit" tim ze
> dostali zihadlo v lednu. Nejhorsi to bylo doma v teple, protoze jsem
> jich mel znacny mnozstvi nalitanejch pod bundou a svetrem.
>
> I kdyz je zima, tak vcely litaj (alespon na kratky vdalenosti).
>
> ( ja jsem nahazel ramky do snehu a v noci bylo 25 pod nulou. Druhej
> den kdyz jsem sel tu zkazu kontrolovat tak pod ramkama ktery lezely
> naplacato ve snehu byly chumacky zivejch vcel.)
>
> \vov
>
>

> Proč jsi to dělal?

> >Olda Vancata napsal:
> >Ja jsem likvidoval jedno vcelstvo pred lety, 4ho ledna. 15 pod nulou.
> Vcely litaly a mam za to ze ne mnoho vcelaru se muze "chlubit"

To byl starej spuchrenej lezan kterej "muj sedlak" zdedil po svym
otci. Vcely v nem bydlely bez jakohokoliv osetrovani (vybirani medu,
vymena matky) asi tak 10 let a to zpuchreni a vypadany suky
znemoznovaly vyhubeni benzinem. Ty vcely dokazaly utocit na okenni
sklo kdyz za nim videly cloveka. To vlastne nebyly vcely, to byl
vokridlenej horror.

\vov

> dobry vecer,
> prosim, mate nekdo zkusenosti, zda propolis nejakym pozitivnim zpusobem
> ovlivnuje, resp. leci, pasovy opar?
> moc dekuji za pripadne rady a preji krasny novy rok vsem!
> mariana prokesova
Zdravím.

Jde o vir a tam je potřeba aby měl nemocný klid. Také se jedná o infekční onemocnění a je dobré mít přehled o prodělaných planých neštovicích a celkově imunitě lidí přicházející do styku s nemocným proti planým neštovicím. Měly jsme zrovna u nás jedny a inkubační doba je až 3 týdny.

U diabetiků a při postižení jinou chronickou virovou nákazou probíhá celá léčba hůře. Takoví lidé by neměli mít snahu ani s takovou infekcí dojít moc do styku, kvůli své ochraně.(ti, co by měli zájem pomoci např. natírat propolisem toho druhého)

Také bez okolků dodržovat dlouhodobě životosprávu.

Každopádně je nutné udělat ještě před aplikací propolisu test na alergii. (na zdravou pokožku nanést a počkat si na případnou reakci)

Pěknej den

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: kozli

> Když budeš mít v bytě průvan tak je ti podlahové topení na ....
........

Když budeš mít v bytě příčky s fólií jako jsou plásty v úlu, průvan není tak velký. Plásty obrazně fungují jako tlumič a mnoho tepelného záření tudíž projde a zachytí se mezi ně. A popravdě řečeno tepelně zaizolovaný dům polystyrenem (kolem dokola) je nutné odvětrat určitým proudem vzduchu. ;-) Takže když tam máš to podlahové nebo stropní nebo vytápění ve stěně, ten určitý průvan mít musíš i když nechceš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pásový opar je virového původu.Virus varicela-zoster (VZV; Lidský herpesvirus 3),
herpes zoster je bolestivé onemocnění starých a dospělých(s oslabenou imunitou) s typickým jednostranným výsevem puchýřků v postiženém dermatomu( okrsek kůže inervovaný daným nervem) Existuje v jediném antigenním typu a je velmi citlivý k zevním vlivům.
V podstatě jde o to, že virus (planých neštovic) po proběhlém onemocnění migruje do senzorických nervových ganglií, kde přežívá. Po oslabení imunity, dojde k aktivaci infekce gangliových bb.senzoric. nervu,virus vycestuje podél nervů do kůže příslušného inervovaného okrsku a infekce se manifestuje bolestivým pásovým oparem.
Pásový opar jako takový se nepřenáší, ale nemocný vylučuje virus z puchýřků » zdroj planých neštovic.Těžké jsou infekce u imunodeficitních pacientů.
Propolis jako léčivý přípravek má u pásového oparu efekt jen jako perorálně podaný, tzn třeba v tobolkách či kapslích. Přestože právě u herpetických virů má propolis velmi dobré antivirotické účinky,tak právě díky tomu, že je v bunkách senzorických ganglii, tak je nezasažitelný mastí, nebo tinkturou. Častečný efekt může mít mast spíše pro své anestetické působení. V případě použítí tobolek s propolisem per os je důležité ověření připadné alergie(kožní test)

Používám vysoká i nízká dna. Vysoká pro kmenová včelstva a nízká pro oddělky. Výhodu vysokých a zasíťovaných spatřují ve snažší diagnostice spadu roztočů,což je zároveň nevýhodou v případě podložky vložené přímo na síto( můj případ), protože se tak stírá efekt "studených nohou". Podložku mám vloženou před prvním ošetřením aerosolem, po skončení lečení ometu podložky a ponechám je až do ometání pro diagnostiku, pak je vyndám a teprve nyní je síťování plně funkční.což je v lednu a tedy docela pozdě. Samozřejmě dno se dá upravit a použít zasuvku pod síto, jenže síťování nemám přes celé dno,takže musím vkládat podložku na síto.
Jednu z nevýhod vysokého dna spatřuji v zastavování podmetu, vzhledem k tomu, že nepoužívám rošt proti stavění. Včely prostavý celý podmet a vyřezat se to dá až tak v září, když se včelky stáhnou z podmetu nahoru. Kyž mám opravdu náladu, tak kouřem vyženu včelky do horních nástavků a tu (převážně) trubčinu vyřežu i v červnu,ale je to děsná práce. jinak považuji vysoké dno za velké plus, obsvlášť je-li konstrukčně dořešené(zásuvka pod sítem, stavební uzavěra).
Nízká dna mam řešená tak, aby se dala použít jako mezidna při tvorbě oddělku nad kmenovými včelstvy. Letos poprvé zimuji některé oddělky nad kmenovými včelstvy a na jaře budu spojovat. Včelařím v langstrothech 44,8x18,5cm a zavádám taky Jumbo 44,8x28,5cm. Musím konstatovat, že nějaký ten rok výsledky v NN langstrotech nebyly výsledky nic moc, než jsem zvládl technologii,ale dnes na ně nedám dopustit. Jsou to technologicky výborné úly, především uspořím mnoho času, což je pro mne důležité. Medné výnosy jsou srovnatelné s jinýmy nást. uly tachovák, a jiné na r.m.39x24cm,ale pracnost je o mnoho menší.

Zdravím přátelé.
Při proletech v poslední době (a dnes) jsem se divil jaké mám velké včely.
Z úlu, kde jsem měnil matku v září, jsem zjistil jak včely vyhánějí trubce.
Tak mě zajímá co mě může čekat. Přemíra brouků a nutnost přeléčení v podobě
nátěrů plodů?
Podložky budu vyjímat po 10.1. - tak jsem zvědav
mirek

dobry den,
vsem moc dekuji za odpovedi,
predam dale pro potrebne....
prejeme krasny novy rok vcelarum i jejich sverenkynim, at vam bzuci:o))
mariana a dan prokesovi

----- Original Message -----
From: "Tomas " <crabro/=/wo.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 31, 2006 9:57 AM
Subject: RE:propolis a pásový opar


> Pásový opar je virového původu.Virus varicela-zoster (VZV; Lidský
> herpesvirus 3),
> herpes zoster je bolestivé onemocnění starých a dospělých(s oslabenou
> imunitou) s typickým jednostranným výsevem puchýřků v postiženém
> dermatomu(
> okrsek kůže inervovaný daným nervem) Existuje v jediném antigenním typu a
> je velmi citlivý k zevním vlivům.
> V podstatě jde o to, že virus (planých neštovic) po proběhlém onemocnění
> migruje do senzorických nervových ganglií, kde přežívá. Po oslabení
> imunity, dojde k aktivaci infekce gangliových bb.senzoric. nervu,virus
> vycestuje podél nervů do kůže příslušného inervovaného okrsku a infekce
> se
> manifestuje bolestivým pásovým oparem.
> Pásový opar jako takový se nepřenáší, ale nemocný vylučuje virus z
> puchýřků
> &raquo; zdroj planých neštovic.Těžké jsou infekce u imunodeficitních
> pacientů.
> Propolis jako léčivý přípravek má u pásového oparu efekt jen jako
> perorálně
> podaný, tzn třeba v tobolkách či kapslích. Přestože právě u herpetických
> virů má propolis velmi dobré antivirotické účinky,tak právě díky tomu, že
> je v bunkách senzorických ganglii, tak je nezasažitelný mastí, nebo
> tinkturou. Častečný efekt může mít mast spíše pro své anestetické
> působení.
> V případě použítí tobolek s propolisem per os je důležité ověření připadné
> alergie(kožní test)
>

Právě jsem se vrátil z lesa a mohu říci ,že dnes byl velice silný pročištovací prolet.Bylo to jako na jaře, v lese to hučelo a i ptáci pískaly.
Přeji Vám všem hodně zdraví a sil do Nového roku.

Hned po obědě jsem spěchal ke včelám.Bylo krásmě.Včely pěkně lélaly.Do nového roku hodně zdraví a spokojenosti.Karel.

Chcel by som, do Nového roka 2007, poblahopriať všetkým priateľom v Čechách, osobitne účastníkom Včelárskej školy v Táboře, hlavne organizátorom Ing.Texlovi, L.Neradovi a všetkým ostatným, veľa šťastia, Božieho požehnania a radosti z krásneho včeličkárenia. S veľkou vďakou za krásne chvíle, Dr.F.Čitbaj,Košice

Podložky budu vyjímat po 10.1. - tak jsem zvědav
mirek
............
To je poněkud neyvyklý termín? Jak to?
Dík.
Karel

Přeji všem ,abychom neulpívali na momentálních poznatcích, které v opačném případě brzdí další rozvoj včelařství.Další druh ulpívaní, který tady sleduji, můžu označit jako určitou oblibu komplikovanosti.To co je komplikované je považováno za vědecké. Řada lidí jednoduché pravdy opomíjejí jenom proto, že jim nepřipadají věrohodné. Přitom velké pravdy, či zákony bývají skutečně často velice jednoduché.Přírodní zákony jsou ty nejjednodušší.Složitým věcem se vyhýbám a počkám až je vidím jednodušeji.
K pochopení je třeba i intuice, protože rozum pokaždé nestačí.Abych svoji nevědomost o včelách ještě snížil,použiji skleněné nástavky pro sledování reakce včel při každé manipulaci se včelami.Podle toho jestli se to podaří,doplním web Včelaření moderně.

V roce 2007 přeji , abychom unesli tíhu nových poznatků, aby každý našel správnou cestu k nové filosofii včelaření , ale i vlastního života.
Vojtěch Bernátek

Panové jak hodnotíte letošní možnosti ztrát včelstev.
Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
Včely přežily bez vážnějších ztrát.
Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy. Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.
Bude zázrak jestli mi všechny včelstva přežijí.
Lapače na vosy jsem měl, velké vosy šly výhradně po masu.
Richard.

Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
Včely přežily bez vážnějších ztrát.

- nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely nehynú z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených zásob - mimo zimujúci chumáč.

Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy. Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.

- tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak, loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1 je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton

Stačí vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel, oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká.
Anton
....
To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

K těm teplotám - byl bych tolerantní. Za velkých mrazů při jasné obloze vím o velikých rozdílech podle uspořádání terénu a místa měření. Rozmezí až deseti stupňů. A nemusí jít o měření na fasádě domu.
Na fasádě domu jsem naměřili pod -30 asi před 20 lety. Měl jsem ještě staré úly, m.j. rámková míra asi 25*27 na studenou stavbu. V jednom volně postaveným úle vypadlo okénko a uteplivka a já jsem při obchůzce našel úl od severu nafoukaný sněhem. Rámky jsem očistil od sněhu, okénko přiklopil a nadával si. Včely přežily a na jaře měly dobrý rozvoj. A to tam byl z dnešního pohledu malý chomáček včel. Malý úl, málo včel.
Karel

To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu dozvídat nové věci po celý rok.

Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá, čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely priamo zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce) druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej podložke?
- to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať návštevníka v úli.
- zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa konzumovala

- asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom prázdny medový vačok.

-ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché, hrboľaté nepravidelné.
Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.

Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u hmyzožravcov. Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:

- piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac jedincov, dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).

- piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď včelár opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na inom mieste.

- nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať, ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou mriežkou.

- No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých, ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje ryšyvka krovinná.

- myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na uhynuté včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko plástov, kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje výlučky.

- včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád sťahuje v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

> Jednu z nevýhod vysokého dna spatřuji v zastavování podmetu, vzhledem k
> tomu, že nepoužívám rošt proti stavění.

nam to pomohlo vyresit pridani jednoho nastavku navic - dospodu. jako "vatu", aby se mely kde vyradit.
z pravidelneho vyrezavani se stalo vyjimecne - hodne vyjimecne...!
jinak to neni z nasi hlavy - rada byla od mirka sedlacka z bucovic.

jd

no letos mi ty vosi dávaly sadu,při slabé aktivitě včel se to vosama kolem úlů hemžilo,prostě nálety,na podzim je ani svařený pivo moc nezajmalo,to sem viděl poprvé takový manévry,česna jsem měl zůžený na pár včel,ale některý byly fakt profíci,fakt mě ty vosi vyloženě s......tak sem nasadil brutální hru z dětsví,kdy se kousek stébla zapíchne do zadečku mouše,lepší je fakt malinkou jehlou provlíct zadečkem nit,s vosou je to složitější jen o to žihadlo a nesnese to co moucha,no a nechat letět,pokud je toho schopná a buď to hnízdo najdete nebo uletí,ale ty nejbližší najdete většinou všechny,z nich jsou tak dvě třetiny vos co opruzuje,a letos to byly sakra hnízda...
sršni taky lítali hodovat na včely, ale ti jen přes léto,to mi je vcelku jedno,protože se málokdy cpou do úlu ,jednoho co to zkusil sem našel viset z česna uvařenýho ,sršeň neohroženě loví na česnech a letácích kolem když jsem ve včelách.....dnes jsem chytil myš do preventivně nastražené pasti v podmetu-byla ještě teplá,pasti dávám preventivně i pod ůly,tak bacha na ptáky , párkrát sem chytil sýkorku,jinak odhadem mám měli dohromady teď tolik co loni v tuto dobu v jednom úle...

příjemný nový rok,mějte se jak kdo chcete,ale hlavně ne špatně....

taky mě to napadlo ,ale zas je potřeba toho nástavku,rámků,a včely tam rády naperou pyl ,pokud tam nebudou stavět trubčinu a pokud jim na vyvěšení podhodím u silných včelstev čtvrtej vysokej nástavek tak mám na stojanech mrakodrap s medem v mracích.....

nedávno jsem slyšel,a sám jsem toho názoru ,že pokud jsou včely na sítěném dnu,je velmi dobré ,aby byla pod ním zem-hlína a ne sníh,úl klidně zapadaný,ale pod sítem zem,narážím tu trochu na to, co tu nakousl "gp" s tepelnými čerpadly a záběry s termokamery....

Pěkný večer,děláte někdo dvoumatečná včelstva a podobné technologie.

Já to sleduji ji6 rok a nennišší teplota na Hané byla 23,ledna 2006 a to -22°C ale také jsem měl na teploměru 34°ale já mám dva vedle sebe a to byl nově koupený, ten plastový výšky asi 50cm a ten ukazuje dobře jen při 20° Tak pozor na ně.

Pepan

P.S. Pokud je ale ze Světlé Hory, tak je to víc než možné Je to totiž nejchladnější místo v republice a i v bývalém ČSSR.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vosy
> Datum: 01.1.2007 16:43:13
> ----------------------------------------
> Minulou zimu dosahovala teplota v několika dnech hodnoty-34°C.
> Včely přežily bez vážnějších ztrát.
>
> - nechcem byť uštipačný, ale uvedená teplota sa nevyskytla ani raz! Na
> Slovensku sú aj vyššie štíty a ani na tých tak hlboko mráz neklesol. Ja
> dlhé roky zapisujem denné a nočné teploty, ale posledný krát som sa stretol
> s teplotou -31°C od roku 1956 len 2 krát. Minulú zimu som zaznamenal
> najnižší bod -19°C, koncom januára, začiatkom februára a 1.marca. Včely
> nehynú       z titulu nízkych teplôt, ale z titulu nízkych alebo zle uložených
> zásob - mimo zimujúci chumáč.
>
> Konec roku 2006 byl dlouho teplý, včely nelétaly ale zato létaly vosy.
> Krajní včelstva byla soustavně oslabována útoky
> vos. Při teplotě 5 °C vosy vynýšely jednu včelu za druhou.
>
> - tento jav je v pôzdnu jeseň na včelniciach známy, hlavne keď v blízkosti
> je dobre chránené hniezdo ôs- Vespa germanica a teploty sú pod 5-6°C. Včely
> nelietajú, ale osám táto teplota a ak je slnko vyhovuje, potrebujú donášať
> ešte posledným larvám glycidy ale hlavne bielkoviny,t.j. svalovina z hrudi
> včiel. Tú však nezískavajú zo žijúcich včiel, ale už nežijúcich čerstvo
> odpadnutých včiel z dna úľa. Osy pozorujem pri návšteve vo včelstvách aj
> pred úľom , ale nikdy som nezaznamenal, aby včely lovili včely, vždy si
> odnášali svalovinu s čerstvo uhynutých včiel. Najväčšia naša osa naopak,
> loví živé včely (na letáči alebo na kvetoch alebo pri prílete do úľa. Stačí
> vybrať v tom čase podmetovú podložku, na ktorej vidíte len zbytky včiel,
> oddelená hlava, krídla, nožičky a brušká. Ak zoberiete bruško do
> ruky,poprípade aj lupu, uvidíte niečo zaujímavé. Bruško a na ňom tergit č.1
> je otvorený a miesto za ním je prázdne, CHÝBA tam medový vačok- mední
> volátko,v ktorom mala včela zásobu potravy pre seba. Toto som doteraz
> nikdy nezaznamenal (nie je to ani v literatúre), pretože také niečo som
> nikdy nevidel. Tohoto roku som nálety ôs do úľov sledoval až do prvých
> dňoch, keď som nezaznamenal už žiadnu osu. Anton
>
>
>

U pár úlů jsem skusil podsadit pod plodiště polnástavek s prázdnými rámky a zdá se že by to mohlo fingovat dobře

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 01.1.2007 19:47:28
> ----------------------------------------
> taky mě to napadlo ,ale zas je potřeba toho nástavku,rámků,a včely tam rády
> naperou pyl ,pokud tam nebudou stavět trubčinu a pokud jim na vyvěšení
> podhodím u silných včelstev čtvrtej vysokej nástavek tak mám na stojanech
> mrakodrap s medem v mracích.....
>
> nedávno jsem slyšel,a sám jsem toho názoru ,že pokud jsou včely na sítěném
> dnu,je velmi dobré ,aby byla pod ním zem-hlína a ne sníh,úl klidně
> zapadaný,ale pod sítem zem,narážím tu trochu na to, co tu nakousl "gp" s
> tepelnými čerpadly a záběry s termokamery....
>
>
>

je když některé špatně přezimují. Jen je prostě postavím na sebe oddělím mřížkou a a za pár dní mezi ně vložím medník a jak je ůl plný tak tu horší zruším a místo dvou slabochů maám jedno sylné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dvoumateèná vèelstva
> Datum: 01.1.2007 20:20:15
> ----------------------------------------
> Pěkný večer,děláte někdo dvoumatečná včelstva a podobné technologie.
>
>
>

Kdo nesleduje ceny, tak od 3.1. je akce v Hypernově na cukr - kg za 16.90.
Levnější asi nebude Gusta
----- Original Message -----
From: "Madra" <rmsm/=/atlas.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 11:31 PM
Subject: Re: to snad ne????!!!!!!!!!!


> Tot otazka, taky se to učím druhej rok a hned přechazim z univerzalu na
> nastavek, ale je pro mne vyhodnejší mit miru 39*24 a to kvuli tomu, že ji
> maj ty nejbližší včelaří, takže pokud mi chybí mezistena, souš (v
> počatcich celkem časté), tak dobehnu tech parset metru a pujčim si ji.....
> Myslím, že machrovat o tom jakej ramek je vyhodnej, můžu až budu neco
> umět, ale zatim vim pořad kuličky.
>
> A pak se přiznam, mam v tom sam gulaš, nevim jakej je rozdil 1 cm pro
> včely??? (39vs 40)
> U vyšky je mi to jasne, ale u šiřky ne....
>
> Madra
>
> PS: před novym rokem se tu aspon hejbou hodne zajimava temata :-)))
>
> ----- Original Message -----
> From: "XXX" <xxx/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 29, 2006 10:43 PM
> Subject: to snad ne????!!!!!!!!!!
>
>
>> žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní
>> volba je:
>> -Farrar (pro intenzivní včelaření)
>> -Langstotg (pro extenzivní včelaření)
>> -popř. optimal
>> -nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad
>> 40
>> (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)
>>
>> S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

Piskoř je asi náš rejsek. Ryšavka bude asi naše myšice, třeba myšice
křovinná. Ty jsou třeba v lese, kde mám včelín, rezavě žluté na hřbetě s
tmavým pruhem. Tady musím konstatovat, že znalost, jak se před těmito
hlodavci a hmyzožravci chránit se asi objevuje ve vlnách. V číslech z 60 a
70 let jsem viděl ve Včelařství hodně dotazů, jak se bránit. V 70 a 80
letech to bylo automaticky uváděny v knihách s popisy včelařských
technologií, dokonce to bylo snad "vědecky" zjištěno a publikováno ve
Včelařství pracovníky VUVČ v Dole. Později se to zase z popisů technologií
včelaření a úlů vytratilo. No a nyní je zase doba, kdy o tom včelaři zase
často nevědí a ptají se, co proti vnikání těch živočichů do úlů dělat. Brzy
se to zase začne objevovat v popise včelařských technologií nebo v popisech
úlů, že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 01, 2007 6:32 PM
Subject: Re: Vosy


> To je ono. Pořád jsem nad tím koumal, kdo to dělá. Doufám, že se budu
> dozvídat nové věci po celý rok.
>
> Keď už sme otvorili otázku ôs, zmienim sa i ďalšom škodcovi, ktorý
> decimuje, ale nie len práve uhynuté včely (podstata je vždy tá istá,
> čerstvá potrava je pre živočícha výhodnejšia), ale hlavne živé včely
priamo
> zo zimného chumáča, pretože sa včely nedokážu brániť. Piskor bez rozdielu
> sa vyskytujúceho sa samostatného rodu (piskor nepatrí medzi hlodavce)
> druhu, sú živočíchy zamerané na bielkoviny živočíchneho pôvodu teda aj
> včely. Piskor, nemusí žiť neustále v úli, ale ak má možnosť tak do úľa
> prichádza aj niekoľko piskorov a chodia tam dovtedy, kým ešte včely žijú.
> Ako rozlíšiť návštevníkov v úli len na podklade zbytkov na podnetovej
> podložke?
> - to čo som napísal v predchádzajúcom komentári platí, ale je tam ešte
> niekoľko dôležitých ukazovateľov, ktoré môžu pomôcť rýchlejšie rozpoznať
> návštevníka v úli.
> - zostatky včiel pri návšteve osy, sú na tom mieste, kde ich osa
> konzumovala
>
> - asi 99% zadočiek po konzumácii uhynutých včiel je zo strany hrudi, čiže
> prvý tergit na jeho pravej strane je nahryznutý-otvorený a belie sa v ňom
> prázdny medový vačok.
>
> -ešte jeden poznatok som získal na potvrdenie návštevníka v úli je, že
> medzi zbytkami včiel nachádzate nepravidelné výlučky exkrementy ako suché,
> hrboľaté nepravidelné.
> Podľa týchto indícií môžete usúdiť, že do včelstva cez letáč vletujú osy
> (osa zemná, osa nemecká), ale preto sa nemusíte znepojovať, pretože osy v
> týchto prípadoch sú ako zdravotná polícia.
>
> Horšie je to vtedy, ako som napísal vyššie, sú škodcovia z u
hmyzožravcov.
> Preto popíšem odlišnosti, aby ste ihneď spotznali škodcu:
>
> - piskor v úli je hotová katastrofa lebo ak navštevuje úľ aj viac
jedincov,
> dokážu včelstvo zlikvidovať. Piskor môže žiť v úli aj dlhšiu dobu, no
> hniezdo si nerobí a neničí rámiky a nežerie med (ak nájdete na osamelých
> miestach vyjedený med a stopy po viečkach a stien buniek, robia to osy).
>
> - piskor zbiera odpadnuté včely a včely zo zimujúceho chumáča a odnáša ich
> na jedno miesto tzv.hodovisko, kde ich čistí a požiera len hruď. Keď
včelár
> opozdene nájde piskora v úli, je tam pekná kôpka pozostatkov z včiel- nohy
> , hlava, krídla, brušká a obyčajne silne zapáchajúca kopa exkrementov a
> moču, táto kôpka nemusí byť stále na mieste kde sú zbytky včiel, ale i na
> inom mieste.
>
> - nechcem sa rozpisovať ako sa chrániť pred škodcom a ako ho likvidovať,
> ale čím skôr odstrániť piskora z úľa. Nebojte sa rozobrať úľ a zákonom
> chráneného nepriateľa vyhnať z úľa a vzápätí letáč prehradiť materskou
> mriežkou.
>
> - No úľ sa nedostanú len osy a piskor ale i hlodavce z radu myšovitých,
> ktpré sa čas od času dostanú do úľov.Najčastejšie sú to: myš domáca, ale
> len vtedy keď chováme včely v napojení na hospodárske budovy, potom je rad
> rad ryšavky, ktorých je niekoľko druhov ale najčastejšie sa vyskytuje
> ryšyvka krovinná.
>
> - myši ako také sú viac zamerané na peľové a medové zásoby ale i na
uhynuté
> včely, no čo je najhoršie, samička sa ihneď spári pári a robí si v úli
> mohutné hniezdo. Takisto si urobí miesto na Najskôr zničí niekoľko
plástov,
> kde nie sú včely alebo pod včelami, rozhrýza hlavne rámiky, uteplivky a ak
> to v úli nenájde prináša to z vonka, rozšíri letáč, čo včelár najskôr
> zbadá. Jej činnosť je v úli nežiadaná! Takisto si urobí miesto pre svoje
> výlučky.
>
> - včelári často zaraďujú medzi myšovtvaré škodcov včiel aj hraboša poľného
> (Microtus arvalis Pall.), ale nepatrí vraj tam a čo je hlavné nie je
> škodcom včiel!!! Hraboš poľný je úplný vegetarián a reči, že sa rád
sťahuje
> v jeseň do včelínov nie je pravda. Žije výhradne v zemných norách, a živí
> sa trávou aj v zime pod snehom. Anton

Vosy loví nejen včely, ale i hodně jiného hmyzu, vesměs škodlivého. Já proto
ničím jen hnízda, které se objeví ve včelíně nebo v blízkém okolí tam, kde
bych vosy mohl při práci se včelami rozrušit a začaly by bodat. Jinde
nechávám hnízda na pokoji. Mimochodem vosy na rozdíl od včel útočí
inteligentněji, dokážou mnohem lépe určit citlivá místa než včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 01, 2007 7:27 PM
Subject: Re: Vosy


> no letos mi ty vosi dávaly sadu,při slabé aktivitě včel se to vosama kolem
> úlů hemžilo,prostě nálety,na podzim je ani svařený pivo moc nezajmalo,to
> sem viděl poprvé takový manévry,česna jsem měl zůžený na pár včel,ale
> některý byly fakt profíci,fakt mě ty vosi vyloženě s......tak sem nasadil
> brutální hru z dětsví,kdy se kousek stébla zapíchne do zadečku mouše,lepší
> je fakt malinkou jehlou provlíct zadečkem nit,s vosou je to složitější jen
> o to žihadlo a nesnese to co moucha,no a nechat letět,pokud je toho
schopná
> a buď to hnízdo najdete nebo uletí,ale ty nejbližší najdete většinou
> všechny,z nich jsou tak dvě třetiny vos co opruzuje,a letos to byly sakra
> hnízda...
> sršni taky lítali hodovat na včely, ale ti jen přes léto,to mi je vcelku
> jedno,protože se málokdy cpou do úlu ,jednoho co to zkusil sem našel viset
> z česna uvařenýho ,sršeň neohroženě loví na česnech a letácích kolem když
> jsem ve včelách.....dnes jsem chytil myš do preventivně nastražené pasti v
> podmetu-byla ještě teplá,pasti dávám preventivně i pod ůly,tak bacha na
> ptáky , párkrát sem chytil sýkorku,jinak odhadem mám měli dohromady teď
> tolik co loni v tuto dobu v jednom úle...
>
> příjemný nový rok,mějte se jak kdo chcete,ale hlavně ne špatně....

aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6
milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne. V dnešní době to chce u
většiny česen nejlépe asi kousek staré mateří mřížky nebo možná že by se
mohla speciální mřížka rovnou vyrábět.
Radim
.....
něco takového jsem snad i viděl prodávat v Křemencové. Ale já to vyřešil nákupem několika metrů pletiva ve čtvercovém rastru 8mm (je běžnější) a jednou jsem sehnal totéž v 5mm.
S tím 8mm jsem měl zpočátku obavy (to 5mm nebylo tak tuhé a včelám přkáželo), ale nemám s tím problémy. Z dlouhodobého pohledu jsem míval největší ztráty od myší, a teď pokud nejsem lajdák, tak jsem teď v pohodě. Zvláště, když mě Anton uklidnil, že "tamto" jsou zbytky po hodování vos.

Vláďa mi kdysi poradil, že síta do den dělá z olejových filtrů z náklaďáku. Já jsem si poté přinesl vzduchové filtry z autobusu. Ještě jsem je nepáral, ale jsou z plechu s kulatými otvory o průměru 8mm (většinou - více druhů).
Na očka jsem jednou kdysi z nouze použil narovnané sádrokartonické rohy - otvory asi 8 a 6mm v Al. plechu. Po narovnání vznikne pásek šíře asi 6cm.

Nejlepší by asi bylo, sehnat prosekávaný tvrdý plech (asi 1mm) pokud by se dal sehnat v pozinku. Měl jsem tady takový zbytek a s ním se dělalo nejlíp. Bylo to tuhé, samonosné a kdysi se z toho dělaly víka na kanálky atd.
Karel

8 milimetrů by mělo stačit na hlodavce, ale rejsek by se tím asi mohl
protáhnout, je menší než myš. Ale třeba někde rejsci nežijou, nevím.

R. Polášek

Letos skutečně vosy hodně útočily.Já mám včely vždy po dvou a tudíž vždy "krajní", ale že bych pozoroval nějaké oslabení vosama, to ne.Většinou najdou v podmetu již nějakou mrtvolku a tu si odnesou.Někdy je vidím i za sklem okénka ale v pohodě.Já mám ale včelky "ostřejší", takže dost hlídají.

ff

že je třeba zajistit, aby otvory do úlů neměly větší šířku než 6 milimetrů, tou se ani ten malinký rejsek neprotáhne.

V podstate je tá rada správna, ale zimný letáč nie je široký 6mm, ale vysoký a táto výška by mala byť 6mm. V literatúre je výška zimného letáča až 7 mm. Túto výšku som mal a mám na všetkých letáčových zástrčiek presnejšie povedané len som mal. lebo včely celodennou "prácou", dokážu zástrčku tak opracovať, že jej výšky je v niektorých miestach aj 9 mm. Ani piskorov-rejskov zas tak veľa na včelniciach nežije a môžu prejsť roky a včelstvá prezimujú v pokoji. Jedno zimné obdobie som pozoroval, ako dva piskori vbehli do letáča dnu o chvíľu von, prístup na leták mali volný. Nastavil som pastu a rejsky chytil. Výška lebky bola 5 mm a šírka 6 mm, teda viac plochá, ako vysoká. V takomto prípade ani 6 mm vysoký zimný leták (a ešte ak je včelami opracovaný) nezabráni vniknúť piskorovi do úľa. Ak si "zaumieni" mišica-rašavka dostať cez letáč do úľaalebo na inom mieste úľa, tá si pomôže vyhryzením otvoru.
Včelstvá sú chránené dobre na vyšších kovových podstavcoch.

K tomuto článku si dovoluji pro zájemce napsat několik širších souvislostí.
Nález včely v jantaru v Barmě je velmi významným přínosem pro faktologii
studia fylogeneze včel. Fylogeneze se často opírá o různé logické
předpoklady, které lze ověřit jedině nálezy. Nález v Barmě je jedním z nich
a nesmírně významným i proto, že je velmi zachovalý a lze na něm pozorovat i
obrvení těla.

Klasická teorie datuje vznik včel v souvislosti s objevením se prvních
nektarodárných - kvetoucích rostlin, které se na Zemi objevily před 80 mil.
let. Později však bylo konstatováno, že včely jsou ještě starší a jejich
stáří se odhaduje na 120 milionů let. Předpokládá se, že včely se v této
době vyvinuly z předků podobných dnešním vosám a v souvislosti s nástupem
nektarodárných rostlin a tudíž i výskytem výživného pylu přestaly konzumovat
masitou stravu. Do dnešního dne se tato vlastnost dochovala i u vos –
solitérní vosy podčeledi Masarinae – které živí sebe i svůj plod výhradně
pylem a nektarem. A naopak příbuznost včel s kutilkami (Sphecidae)
poukazuje na masožravé vlastnosti společného předka.

Klasická vývojová teorie vzniku včel vycházela především z fosilního nálezu
včely starého 80 mil. let zalitého v jantaru a nalezeného v New Jersey.
Nedávno byl nalezen podobný fosilní nález zalitý v jantaru v dolech severní
Barmy (Hukawng Valley), ale jeho stáří je 100 mil. let. Jde o 3 mm velkou
včelu nazvanou Mellitosphex burmensis. Tak malé rozměry včely poukazují na
dříve konstatovaný předpoklad, že první krytosemenné rostliny kvetly jen
drobnými kvítky. Fosilní preparát je velmi zachovalý a lze proto pozorovat i
některé velmi jemné vnější morfologické znaky. Některé z nich poukazují na
příbuznost s vosami, ale převažují typické znaky včel (např. peříčkovitě
členěné brvy).

Nicméně, ve východní Arizoně byl nedávno objeven fosilní kmen stromu, ve
kterém byl zachován i fosilní zbytek hnízda podobajícímu se hnízdům
dnešních včel. Stáří těchto fosilií je cca 220 mil. let. Jde o nový
poznatek, který znovu otevírá otázku, kdy se tu vlastně včely objevily
poprvé a současně, kdy se tu objevily poprvé kvetoucí rostliny. Protože v
těchto hnízdech nebyla nalezena žádná fosilní včela, nelze tvrdit, že jde o
nález nejstarších včel. Je totiž možné, že dříve žil nějaký hmyz (společný
předek vos a včel), který stavěl podobná hnízda. Každopádně další výzkum v
této oblasti přinese velmi zajímavé poznatky

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 27, 2006 10:22 AM
Subject: Veelí pravik


> Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel:
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

medomet

Dobry den chtel bych si pres zimu postvit tento ůl (eurodadan) můžete mi někdo poskitnout rozměry a technicky načrtek tohoto ůlu děkuji

> Od: Petr M:

> někdo poskitnout rozměry a technicky načrtek tohoto ůlu děkuji
.....
Jde-li přímo tedy o úl Optimal asi nejobsáhlejší informace jsou na webu:

http://www.optimalklub.cz/

... pod odkazem "Dokumentace" jsou pdf soubory, ze kterých lze vytisknout jak náčrtky, tak také podrobná technologie ošetřování.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám psát na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád si přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až tuto práci dodělám rád se podělím.
Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
Jarek.

bakaláři, MYSLI a VYMÝŠLEJ
----- Original Message -----
From: Jarek <terezka2004/=/quick.cz>
To: V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 02, 2007 7:56 PM
Subject: Re: Konduktivita medu


> Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám psát
> na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád
si
> přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo
> možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až tuto
> práci dodělám rád se podělím.
> Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
> Jarek.

A zopakuj si pravopis. Člověk, který studuje vysokou školu a přitom udělá v
jednom krátkém dopise tolik hrubek, na té škole nemá co dělat, pokud to
nebyl nějaký supervýjimečný úlet. Chce to asi nespoléhat na kontrolu
pravopisu ve Wordu a skutečně ten pravopis znát.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Acek" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 02, 2007 9:15 PM
Subject: Re: Konduktivita medu


> bakaláři, MYSLI a VYMÝŠLEJ
> ----- Original Message -----
> From: Jarek <terezka2004/=/quick.cz>
> To: V?ela?sk? mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 02, 2007 7:56 PM
> Subject: Re: Konduktivita medu
>
>
> > Děkuji všem co přispěli do diskuze,ani jsem to nečekal.Píši,nebo mám
psát
> > na toto téma bakal. práci.Vaše připomínky a diskuze jsou perfektní a rád
> si
> > přečtu všeco o této problematice víte.Ještě by mne zajímalo zda by bylo
> > možné vymislet přístroj na přímé mněření bez nut¨nosti ředit a td.Až
tuto
> > práci dodělám rád se podělím.
> > Ještě jednou díky jsem opravdu mile překvapen.
> > Jarek.
>

Na

http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068

je článek o medu... .

Petr

Význam toho článku bude dost diskutabilní. Ale třeba na
http://www.novinky.cz/koktejl/nejlepsi-lek-na-kocovinu-je-toast-s-medem_1053
51_k2jof.html je článek, kterým se dá podpořit prodej medu lidem, co si rádi
přihnou. A je téměř pravdivý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Veverka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 03, 2007 6:40 AM
Subject: Elánek o medu


> Na
>
> http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068
>
> je článek o medu... .
>
> Petr

To máš pravdu, proto jsem psal ty tři tečky... .

Petr



Význam toho článku bude dost diskutabilní. Ale třeba na
http://www.novinky.cz/koktejl/nejlepsi-lek-na-kocovinu-je-toast-s-medem_1053
51_k2jof.html je článek, kterým se dá podpořit prodej medu lidem, co si rádi
přihnou. A je téměř pravdivý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Veverka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Wednesday, January 03, 2007 6:40 AM
Subject: Elánek o medu


> Na
>
> http://bleskove.centrum.cz/kuriozity/clanek.phtml?id=29068
>
> je článek o medu... .
>
> Petr

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek
R. Stonjek

Zdravím Antone! Hledal jsem včera pro kamaráda v archivu nějaký článek o chovu matek a při tom jsem narazil na tvůj článek o chovu matek z větších vajíček, který ti vyšel ve Včelárovi a už je to dost dlouho.Zajímalo by mě jestli stále tímto způsobem chováš a jak se to to osvědčilo, hodnoceno s odstupem několika let. Já jsem tento způsob trochu zkoušel hned jak s ním prof. Hejtmánek seznámil veřejnost. Docela se i dařilo, ale na medných výnosech to nebylo znát a proto jsem s ním asi po dvou letech přestal. Od těch dob jsem také alergický na jednoplástové izolátory, které skončily v popelnici. Dnes však chov matek provádím v ležanech v kterých jde vše jednodušeji a pohodlněji. Proto mě zajímá tvůj názor na onen způsob a já bych zase cvičně jednu serii zkusil. Díky za odpověď. Nejen tobě ale i všem na konferenci hodně zdraví a radosti z chovu včel.
Zdraví R. Stonjek

Vznik -i2j-Jihlava 14.11.2004
Včela Předboj nehospodarila dobre a vedeni CSV na jeji cinnost medohlizelo.Ti clenove /predsednictva/by meli zvazit setrvani ve funkci.UKRK clenum svazu vysvetlit jak se snazila praktikam zabranit.
Vsem clenum CSV predkladame navrh :
Kdo bude navrzen na delegata sjezdu,pred svym zvolenim otevrene a konkretne sdelit jakym zpusob cinnosti a hospodareni bude prosazovat.
1) Pouzivani svazovych prostredku
2) Vyse clenskeho prispevku
3) Vyse nakladu na provoz sekretariatu
4) Delka volebniho obdobi
5) Organisace okresni a krajske ?
6) Program odbytu medu
7) Osvetova prace 8) Kompenzace vcelarum
Otazky nepokryvaji celou problematiku svazu,patri vsak mezi nejnalehavejsi.
Prihlaska : Ve smyslu stanov CSV se pripojuji k otazkam a pripominkam vyslovenym v teto Inciative.Podepsane archy doporucene zasilejte do 31.1.2005 jednomu z mluvcich

Brno 19.2.2005 Porada predsedu okresnich vyboru za pritomnosti vedoucich predstavitelu svazu
...Inciatori petice vychazeli z mylnych a nicim nepodlozenych udaju.Tento Pamflet nenasel pozitivni odezvu-zhodnotil predseda CSV Ludek Sojka. 2005/4/86/

Predseda pozval vyrobce a prodejce vcelarskych pomucek zduraznil ze toto pozvani bylo pripravovano davno pred vznike -i2j-ktere neobjektivne kritizuje svaz,nema toto setkani nic spolecneho a proto,,na ne nebude reagovat/85/

Predseda L.Sojka a tajemnik M.Peroutka
Inciativa-tvrdi,ze s ni predstavitele nechteji jednat.Je pritom zvlastni,ze predsedovi L.Sojkovi nedelalo vubec problem hovorit ve Frystaku 10.4.05 s mluvcim inciativy V.Protivinskym.
Vcelari nenechte se mast falesnymi slovy ! Vedeni nepouziva ani ucelove vedenou propagandu,jez je beznou metodou tech,kteri maji zajem CSV delit jeste lepe uplne zlikvidovat.Nejen /vedeni/casopis Vcelarstvi se nepropujcilo kampani ve veci nizke vykupni ceny medu..K tomu vyborne poslouzil Moderni vcelar.

Redaktor Mgr.P.P. Ctelo by to vice tolerance a naslouchani
Ze strany panu z i2j nejde o argumenty k diskusi,ci projevovani-alternativnosti,ale pouze o sireni prach sprostych lzžíi.

Setkani ve Frystaku ze strany mluvciho i2j Protivinskeho:
predseda L.Sojka kolem mne bez povšimnuti prosel..prisel jsem za nim..zeptal se proc-i2j-je oznaceno za pamflet a proc neodpovida na zasilanou korespondenci.Ludek Sojka se mi vysmal s tim ze neciti potrebu na cokoliv nam odpovidat.

UVCSV 13.8.2005 Schvalil postup predsedy a tajemnika ve vztahu k mluvcim inciativy-i2j-a vyslovil plnou duveru.

Dne 23.2.2006 Probehla jednani PSNV-CZ o dalsi kocepci Moderni vcelar a dalsi zvyseni urovne.Do redakcni rady byli zahrnuti nejen obornici a specialiste,ale i zastupci z UV

Dve Jubilea - 100let od prechodu z uzko-vysokeho ramku na siroko nizkou a 150let organisovaneho vcelarstvi na Morave. V soucasnosti jsme dosahli vrcholu rozhodovani v rukou nekolika jednotlivcu a pasivitu a netecnost clenu ktera dosud v organisaci nebyla.
Jak ziskavaji predseda a tajemnik u clenu presvedceni ze skutecne chteli jednat ?kdyz dosud /2roky/zadnou zminku o tomto tematu nepripustili? Stale to jsou nepodlozene podklady,nejedna se o diskusi ale rozbiti svazu a inciativci jsou Hlavouni a Chytrolini ?
Vsechny jejich vyroky ktere taky nepodlozili a nedopovedeli se obraceji proti nim.Nepouzili ONI ucelovou propagandu a chytrolini a hlavouni jsou na uplne jine strane ?

franta.