76971

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



XXX (213.192.4.162) --- 29. 12. 2006
Moderní včelaření

Jediná cesta vede:

-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstroth (pro extenzivná včelaření)
-popr. Optimal
-nebo jiný nástavkový úl (který má alespoň 10 rámku dlouhýh min. 40 cm a víc)

S pozdravem (nechci být kvůli kritice jmenován) XXX

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

XXX (85.132.169.34) --- 29. 12. 2006
Moderní včelaření

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 29. 12. 2006
propolis x pasovy opar

dobry vecer,
prosim, mate nekdo zkusenosti, zda propolis nejakym pozitivnim zpusobem ovlivnuje, resp. leci, pasovy opar?
moc dekuji za pripadne rady a preji krasny novy rok vsem!
mariana prokesova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

XXX (213.192.4.162) --- 29. 12. 2006
to snad ne????!!!!!!!!!!

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

XXX (213.192.4.162) --- 29. 12. 2006
to snad ne????!!!!!!!!!!

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

XXX (213.192.4.162) --- 29. 12. 2006
co to je???

žádný moderní včelař by nepřesouval včely do tachováku, jediná moderní volba je:
-Farrar (pro intenzivní včelaření)
-Langstotg (pro extenzivní včelaření)
-popř. optimal
-nebo jakýkoli nádstavkový ul alespoň o 10 rámcích a délce rámku nad 40 (39 je vhodná tak pro slabé a nyvýkoné včely)

S pozdravem (nechci být jmenován ale myslím to dobře)...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 29. 12. 2006
Moderní včelař

Nemáte někdo informaci kdy vyjde Moderní včelař.Stále čekám a nic.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re:Z Budeèaku do Tachovaku (19876)

Na tohle rychle zapomeň Princip u nástavků je ten že nahoře je tepleji jak dole Včely se proto drží na hoře a se zvyšující teplotou se posouvají do chladnějšíh prstředí a shora jej zanášejí zásobamy Tyto pak konzumují v zimě a znova se tak postupně dostanou nahoru . Tvým úkolem je pak udržet pod nimi dostatečně velký prostor. Jakmile ho nebudou mít, půjdou do rojení. A pokud bys chtěl použít postupnější způsob rozšiřování tak pomocí nízkých nástavků Zvláště u medníků v oblastech s poměrně hudší snůškou kde medník tvoří dva N.N. horní vytočíš a pak ho postavíš na plodiště pod ten druhý DÁ SE TAK ZÍSKÁVAT I MED Z JAVORŮ JEŠTĚ PŘED ŘEPKOU

Pepan

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budeèaku do Tachovaku
> Datum: 29.12.2006 18:27:25
> ----------------------------------------
> jinak vašim skušenustem sem vcelku porozumel dekuji .a přiklanim se metodě
> jako s odelky prutoĹže plesnivi budecak pro jarni rozvoj nebude moc vhodny
> uly stuji venku a tak třicet let přesluhuji .jinak kdiš je budu usazovad do
> jednoho nadstavku neni tam nejaka finta že bych pridal druhy.N.třeba ze
> třemi ramki a udelal třepašku s novin a postupne rošiřuval aš budou dva
> .N.plne pak bych postupoval standartnimy metodami nebo tak nejak _. a mam
> přikrmovap po preloženi do jednoho.N.a jestli jo tak kdy
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826)

GP> Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem,
GP> dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.

Pánové, přišel jsem k internetu až teď, kdy se už diskuse posunula
trochu jinam, ale přesto: pozor na vyhodnocování snímků z termokamery.
Je to docela věda, kterou u nás umí jen málo certifikovaných
odborníků, já mezi ně nepatřím. Jde zhruba o to, že každý povrch má jinou
odrazivost a emisivitu. V kameře se potom zdá, jako by dva povrchy měly
různou teplotu, ale to vůbec nemusí být pravda. Pro přesné změření
teploty v uvedeném případě by se musely použít nějaké kompenzační
metody, odstínění vlivu oblohy apod.
Co je z obrázků pěkně vidět, je vyšší relativní teplota povrchu úlů v
místech, kde sedí včely, než je teplota toho samého povrchu v místech,
kde včely nesedí. Porovnávání s jiným druhem povrchu (paleta, země)
není dobře použitelné. Taky absolutní hodnota teploty je jen
orientační, neměl jsem kameru zkalibrovanou. Zhruba ale (tak +-
stupeň) sedí s tím, co ukazovaly klasické teploměry.

Zdravím,
Ivan (autor fotek)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vranik.D (85.207.126.145) --- 29. 12. 2006
Z Budečaku do Tachovaku

jinak vašim skušenustem sem vcelku porozumel dekuji .a přiklanim se metodě jako s odelky prutože plesnivi budecak pro jarni rozvoj nebude moc vhodny uly stuji venku a tak třicet let přesluhuji .jinak kdiš je budu usazovad do jednoho nadstavku neni tam nejaka finta že bych pridal druhy.N.třeba ze třemi ramki a udelal třepašku s novin a postupne rošiřuval aš budou dva .N.plne pak bych postupoval standartnimy metodami nebo tak nejak _. a mam přikrmovap po preloženi do jednoho.N.a jestli jo tak kdy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vranik.D (85.207.126.145) --- 29. 12. 2006
Z Budecaku do Tachovaku jak na to

tak ja ty vcelstva chci přeložit co nejdřiu protože kdiš utevřu bodecak ja jaře tak uteplivky jsou mokre a na stenach je plisn tak to necham as bude teplota 15°c jinak tachovaky jsem opalil autogenem a vydezinfikoval chloraminem jsou celkem zachovale s krmitky a zasitovinym dnem tak si že na přechodnoudobu poslouzi . jinak budecaky pujdou hned na Ohen .Vranik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19868)

Včelstva zimovaná na 6 - 7 rámcích 39x24 budou na jaře spíše v síle většího
oddělku než včelstva, no ale budiž.
Tachováky jsou už zastaralé nastavkové úly, pokud nejsou aspoň vylepšené
nějakými současnými udělátkami, ale budiž.

Předpokládám, že těch 30 včelstev v zadovácích je ve včelíně ve dvou nebo
třech řadách nad sebou.
A že cílem je nechat nějaké nastavky, třeba 10 včelstev ve včelíně na
původním místě těch zadováků a zbytek bude někde kolem včelína.
Ty nastavky jsou nové, tudíž vnitřek není potažen propolisem a "smrdí"
novotou, popřípadně je propolis důkladně vyškrábán a dřevo opáleno, takže
rovněž pro včely smrdí.

Já bych včely nechal v těch zadovácích, pokud nezesílí na aspoň jeden a půl
nastavku, tak na 15 - 18 rámků 39x24. Přitom se využije to, že v zadovácích
těsně vedle sebe nebo dokonce úlových bateriích ve včelíně se včelstva
navzájem zahřívají a tudíž se rozvíjejí lépe než i v uteplených jednotlivých
nastavcích. Že na rozdíl od nastavků je možné zadováky rozšiřovat po
jednotlivých rámcích a tudíž citlivěji než přidáváním nastavků. A že pokud
jsou ty nastavky nové nebo dlouhou dobu neobydlené, musí si je včely nejdřív
upravit, potáhnout vrstvou propolisu atd a to jim půjde lépe pokud budou
silnější a bude tepleji.
Nejlepší doba je podle mně někdy na začátku května v době květu ovocných
stromů a řepky a v době, kdy dlouhodobá předpověď udává na několik
následujících dnů pěkné počasí. Pokud zůstanou všechny včelstva na místě,
dojde k tomu, že zalétané létavky se všechny vžebrají do úlů umístených na
místě těch zadováků ve včelíně. Tyto úly budou mít nadbytek létavek, začnou
okamžitě nosit sladinu a pokud se jim nebude vybírat med a nebudou dělat
protirojová opatření, začnou se na konci května rojit. Ostatní úly mimo
včelín pozbydou létavky, jejich vývoj se srazí o minimálně 14 dní a v plné
síle budou někdy v polovině června. Nebo ty ostatní úly hned po přenesení
rámků převézt na měsíc aspoň 4 - 5 kilometrů daleko, aby létavky nenašly
cestu zpátky. třeba k řepce.
Později, od poloviny května jsou včely na změnu úlu již příliš silné.
Dříve, zvláště pokud jsou slabé a na pár rámcích, dostávají v nastavkových
úlech hodně zabrat, hlavně kvůli udržování potřebné teploty pro vývoj plodu.
Něco jiného by bylo, kdyby zimovaly rovnou v nastavcích, i třeba jen v
jednom nastavku 39x24 na 9 rámcích, protože to by byly silnější o včely,
které by na jaře seděly na plástech s plodem a udržovaly teplotu, ale kvůli
zimování na několika plástech v zadováku tam tyto včely nejsou.
Poslední věc je ta, jak moc mᚠzkušenosti z včelařením. Obhospodařovat 30
včelstev znamená vědět, co dělám a znamená to taky nemít čas na nějaké
zkoušení. Potom je na místě snížit počet včelstev, až v zadovácích obsadí
tak 8 - 9 plástů, spojit je v nastavcích po dvou a snížit tím počet na
polovinu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re:Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19867)

Nazdar.

Na překládání mᚠpodle mě dost času a proto bych k němu zvolil u nejprve od nejsilnějších včelstev k nejslabším a až bude v průměru tak 7 dnů stabilní a trvalá průměrná teplota nad 15°C přes den a hlavně po vyprášení .. tj, po masivním jarním proletu.

Dále bych se zeptal, jestli jsou ty Tachovy dezinfikované a jestli ano, tak jakým způsobem. Jde o muzejní typy úlů, tak se ptám, protože mám obavy aby se předem něco nezanedbalo. Také by bylo vhodné nachystat si uteplivky do 2. nástavku a samozřejmě ponechat tvary hnízd a původní pořadí rámků v prvním!! Také přispůsobit česno a uzavřít síto. (originály den, tj. původní a i pozdější modifikace Tachováků mají zasíování)

Po proletu je důležité nové česna umístit na místo původních, kvůli návyku létavek. Stejný odstín barvy to umí létavkám usnadnit a jestli nefunguje vizuální "navigace" jako k druhé navigaci "zapnou" včely feromony. K tomu je ale potřeba to dobré počasí. Jinak jsou zbytečné ztráty.

Prozatím.

........
Od: Vranik.D :

> JAK POSTUPOVAT PŘI PRELOŽENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE
> RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO
> JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DALŠI NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH
> .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKUŠENOSTI A JDE O 30
> VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 29. 12. 2006
Re: izolace v ulu (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19862)

To platí, pokud není ve včelstvu plod. Je-li tam plod, pak na izolaci úlu záleží, přinejmenším ve spotřebě zásob. Včely teplo vyrábějí a to pak uniká nejvíce stropem a pak i stěnami.


Pepan napsal:
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19858) (19860) (19866)

no teď si mám nějak poradit....?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 29. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19867) (19869)

to sem si myslel ,že moje čeština je ubohá,ale ty mě dost překonávᚠ,pokud zrovna neprovokuješ.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 29. 12. 2006
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19867)

jestli mᚠvčelstvo na 7-8 rámcích klidně je spoj,tzn 1 včelstvo do jednoho nástavku tachováku a tyto dva nástavky(2 včelstva) tachováku na sebe a při rozjezdu stavebního pudu přidat třetí......atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vranik.D (85.207.126.145) --- 29. 12. 2006
Z Budecaku do Tachovaku jak na to

DIKY ZA ODPOVJED. VRANIK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vranik.D (85.207.126.145) --- 29. 12. 2006
Z Budecaku do Tachovaku jak na to

JAK POSTUPOVAT PŘI PRELOŽENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DALŠI NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKUŠENOSTI A JDE O 30 VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM PORADTE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!DIKY

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19858) (19860)

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re:Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19859)

BRZY NA JAŘE JAK MILE ZAČNOU LÉTAT Je přelož do jednoho nástavku. Zbytek prostě vyplň soušemi a dále pokračuj podle známé metodiky Je to jako kdyby jsi usazoval oddělek Další souše a mezistěny pak přidávej po celém nástavku vždy pod včelstvo a to až bude mít obsazeno nejméně pět uliček a můžeš klidně dát samé mezistěny jen na okraj je lepší dát souš Já jich tak překládal dvanáct a bylo to v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 29.12.2006 12:50:10
> ----------------------------------------
> Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24
> zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit
> vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani
> .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a
> nemam skusenoski prusi poradte Dekuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Včela jménem June (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19862)

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19858)

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2006
izolace v ulu (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856)


Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havě Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří a si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19851) (19852)

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (a už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856) (19858)

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vranik.D (85.207.126.145) --- 29. 12. 2006
Z Budecaku do Tachovaku jak na to

Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24 zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a nemam skusenoski prusi poradte Dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19856)

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19854)

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850)

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří a si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19851) (19852)

Četl jsem,že souš naplněná suchým vzduchem má 6x větší izolaci než dřevo!!!!
Výhoda rámků s větší délkou!!! ( z tohoto důvodu by v neuteplených nástavkových úlech neměly být rámky kratší než 40 cm.....čím delší tím lépe )

zdravím...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850)

Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad.

Souhlasím se vším, co by podle mě ukázal především také poměrově podobný model.

Jestli sem někdo plácne něco o podlahovém vytápění chápu to jako pokus o obrazný výsledek toho, když máme ten model jako místnost, což může být násobek 10x. 10x větší rozměry všeho. I izolace, včelího díla, výšky třeba s 3NN, síta, zatepleného dna, atd. atd. Nakonec je nutné si přenést do těch "příček" živého tvora do míst jako má včelí chomáč, který svým metabolismem uvolńuje vodu a teplo.
Sám osobně bych dal přednost takové místnosti, kde je sice smrádek, ale teplíčko a kde kondenzát teče pod 1 podlahou ven tím maxičesnem. :-) Jo a možná potom se dojde nato "podlahové vytápění", které nebylo vůbec pochopeno a vlastně jde jen o efekt a jakési přirovnání.

No a ty místnosti jsou volně v terénu (Předpoklad volného rozestavění úlu na x10 vysoký podstavec, paletu a zem.)

Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíované dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci, protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turcani (62.168.124.222) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850)

Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
Spája dom s úžom je neadvekátne. Úž pri tradičnom včelárení má letáč otvorený na úrovni dna a to stále, dom opačne, v zime sú zatvorené stále (iba pri vychádzaní a vchádzaní, si dvere stále pootvárame).Úžovú teplotu pod zimujúcim včelstvom ovplyvňuje prichádzajúci vzduch z vonkajšieho prostredia a včely to neohrozuje, takže aj zasieované z tohoto hžadiska je rovnocenné tradičnému. Dokonca vidím v tom určité výhody, pretože tradičné uteplené dno do značnej miery prostredie v okolí chumáča zhoršuje. Vysvetlenie: Robil so niekožko zím teplotné merania v podmete na silne uteplenom dne. Výsledok prekvapujúci, lebo doobeda o 9,30 hod. bola vonkajšia teplota (po nočnej -13°C) na dne úža (drevné uteplené dno hrubé 60mm lambda dna asi65cm tehlového múra) bol -4,5°C, vonkajšia teplota bola v tom istom čase len -1°C. Vtedy som pochopil, že uteplené dno je pre "zásobárňou" chladu, ktorá ovplyvňuje teplotu akolia zimujúcich včiel, teda ich nechráni ale zhoršuje.
Byt: stavbármi pred pár rokmi si mysleli, že byt od podlahy netreba dobre izolova, tak spravili podlahu z len betónových panelov a nalepením 3mm PVC. Nuž prosím, mali sme lacné uhlie sa to dalo vyrovna, keď sme boli donútené tieto byty odkúpi a vykurova lokálnymi kotlami na plyn, spotreba je taká, že to nedokážeme plati! A pritom ideme pomrznú.
Nuž pod podlahou na prízemných bytoch sú prázdne nevyhrievané priestory. Izbový teplomer vo výške 1,8 m nad podlahou ukazuje +22°C a po preložení teplomera na podlahu, ktorá je prikrytá kobercom, je teplota medzi +17 až +18°C, a niekedy i nižšie. K tomu prispievajú i "kvalitné" panelové steny.
Dá sa na pohžad nesúvisiacich príkladoch ukonči nᚠspor o vožných dnách a dnách uteplených, keď uteplené dno dokonca na istý čas je horšie ako sieové?
Napriek tomu je už tridsa rokov vyrábam dná len s jednou vrstvou sololitu (3mm) a vyhovuje to včelám aj mne.
Ako poznám včelárov tento problém bude asi (ak ešte budú ži na zemeguli včely, večný. Ešte dodávam, včelí úž sa nedá porovnáva ak riešime jeho teplotný režim. Anotn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.56) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850) (19851)

Přečti si něco o počasí!
Zdeněk
....
Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů) by zase neškodilo tobě.

Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.

Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem teplý z okolí.

Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je izolační schopnost plástu (a už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou okřikovači dbají o cizí úroveň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19850)

Tvůj příklad s mrazícími pulty je totální nesmysl. Studený vzduch je přirozeně suchý a naopak, teplý vlhký. Vlhký vzduch se lépe ohřívá. Přečti si něco o počasí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 29. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)

Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si snadno uzavřou, když to potřebují.
Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).

Honza Jindra napsal:
> Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> tomu nevěří a si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně
> jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> pecky.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Cada (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Cena medoviny (19842) (19843) (19846)

Přátelé,

nemáte prosím informace jaká je cena medoviny na současném trhu. Jedná
se o větší množství v desítkách litrů. Děkuji a přeji hezký den!

Václav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19837)

napsal:
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)
A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

opověď:
Nejdřív jsem myslel, že na to nebudu reagovat, ale budu. Totálně se za pako nepovažuju a tím spíš nechápu smysl tvých pertinencí. Už jsem provedl dostatek měření teplot v úle abych si udělal dostatečný obrázek o cyrkulaci teplého vzduchu v něm a tak na mě nechoď s bludy a nesmysly. Tím nechci říci, že všichni diskutující vědí o čem mluví. Mnohým není jasný pojem rosného bodu a realtivní vlhkosti, přesto ho tady často používají, ale to není důvod pro to, aby je jakýmkoliv způsobem urážel.
Léta používám úly v konstrukci, která je značně neprodyšná, ale přesto nemám problémy s kondenzovanou vlhkostí. Pro vznik plísní je zapotřebí značná teplota a to v zimě nehrozí. Na jaře je kondenzát požehnáním, pokud vzniká v horní části úlu, kde jej včely mohou odebírat. Ze spodní neobsednuté části je lepe vhkost odvětrat a proto od té doby, kdy odeberu měl, už podložku nevracím a nechávám odkryté síto.
Vysoké dno je pak na jaře kondenzačním prostorem = místem, kde dochází k ochlazení vydýchaného vzduchu pod teplotu rosného bodu.
Nízké dno používám pro tvorbu oddělků, a je pravdou, že při ochlazení s deštěm v květnu je dno pod oddělky plné kondenzovné vody. Vzduch přicházející do úlů již má 100% vlkost a přidaná vydýchaná metabolická voda pak v neobsednutých částech úlku kondenzuje a stéká na dno. Řeším to tak, že úlky mám nakloněné k česnu a voda odtéká.
Všem vše dobré přeje Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 28. 12. 2006
Re: (no subject) (19842) (19843)

Mám úly zasíované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 28. 12. 2006
Re: (no subject) (19842) (19843)

Mám úly zasíované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: (no subject) (19842)

http://www.beedol.cz/files/VAT1ana.pdf

nejlepe u výrobce :-))))

Madra
----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 2:47 PM
Subject: (no subject)


> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19837)

až zavedeš ve včelstev podlahove vytapění, řekni nam, rad se dozvym vysledky
od tebe......

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel Podlaha" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 11:41 AM
Subject: Re: vysoké dno


>A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re:(no subject) (19842)

stáhněte si www.zdravevcely.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 28.12.2006 15:29:57
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.146.7.98) --- 28. 12. 2006

Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového vyvíječe?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19838)

Mám včelstva na 39×24 v různých úlech se zatepleným nezatepleným i sítovanným dnem stojí na kozách 1/2 metru nad zení , či na trámech 2ocm nad zemí, ale i na zděné podezdívce všechny ošetřuji stejně a v medných výnosech nevidím rozdílu Jsou však velké rozdíly v pracnosti a fyzickou námahou u jednotlivých systémů. A TO JE PODSTATA VĚCI. Pokud máte jeden typ úlu na stanovišti tak nemáte s čím srovnávat. Se sousedem už to nejde Něco jiného již jsou technologické postupy tam je vždy co opisovat i maličkosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 13:01:32
> ----------------------------------------
> Od: Čermák K.:
>
> > Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> > dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> > teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> > 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> > plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> > mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> > nástavcích (3 NN).
> ......
>
> Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a
> významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz
> tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným
> tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v
> MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné
> pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě
> celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.
>
> Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v
> silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že
> včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za
> méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u
> polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.
>
> Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19837)

Te jsi si ale popletl perpektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Podlaha <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 11:41:59
> ----------------------------------------
> A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836) (19837)

Zase to nebude ani černé ani bílé. Pokud jsou dostatečně uteplené stěny
nastavků a strop a pokud mezi nastavky nejsou mezery, kterými utíká teplo
nebo kterými dokonce fouká, to podle mně není zas tak samozdřejmé, není
uvnitř úlu prakticky žádný pohyb vzduchu. Teplo, které včely vyrobí, potom
uniká vedením stěnami a stropem, to se dá víceméně spočítat podle míry
izolace a potom pokud je dole studené neizolované dno, uniká průřezem
nastavku směrem dolů difůzí, to jest mikropohyby vzduchu. Ty jsou dány
jednak výškou úlu, to je jednotlivých nastavků a tepelným rozdílem, to je
jak včely topí. Odhadem a praxí by se tedy dalo říct toto:
V případě zimování v jednom nastavku výšky 24 i prakticky v neutepleném
nastavku se stěnou 2 cm dřeva uniká více tepla přes síto a neuteplené dno.
Je tedy úplně jedno, jestli je nastavek izolovaný nebo ne, rozhodující je
dno, jestli má chlad a studený vítr volný přístup přes síto a česno. V
takovém případě izolované dno podstatně zmenší ztrátu tepla.
V případě zimování ve dvou nastavcích výšky 24, pokud je nastavek
neuteplený, to znamená ty dva cm dřeva, odhaduji, že většina tepla
uniknepřes stěny a strop nastavku. Co se týká tepla, je tedy jedno, jestli
bude dno uteplené nebo ne, výsledek bude téměř stejný. Pokud je nastavek a
strop uteplený, řekněme tak 8 - 10 cm polystyrenu, uniká neutepleným dnem
mnohem více tepla než stěnami a stropem úlu. Pokud se tedy použije podobně
izolované dno, jako je stěna nastavku, únik tepla se podstatně zmenší. No a
teď je důležitá míra izolace nastavku a stropu úlu, při které je stejný únik
tepla těmi stěnami a stropem úlu jako neutepleným dnem. Tu odhaduji někde v
rozmezí mezi 1 - 4 cm polystyrenové izolace, ale to je jen nahozený odhad.
To je totiž zhruba hranice, kdy se porovnávání přínosu neutepleného a
utepleného dna stává z hlediska úniku tepla obtížné nebo nemožné. A kdy
naopak je uteplené dno znevýhodňováno horším odvodem vlhkosti z úlu.
A pokud se porovnávají včelstva, tak ještě se musí zvl᚝ nějak zohlednit
( a u utepleného úlu vyřešit) vliv vlhkosti, která se v utepleném úlu s
utepleným dnem mnohem obtížněji z úlu odstraňuje a vliv regulačního
mechanismu včelstva, které při vyšší teplotě v úlu než je běžná zimní uvolní
zimní chumáč a zvětší spotřebu zásob.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835)

Od: Čermák K.:

> Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> nástavcích (3 NN).
......

Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.

Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.

Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)

A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835)

Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo tomu nevěří a si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné pecky.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (195.91.54.85) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826)

Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více nástavcích (3 NN).
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re:Kacíøskü mylenka (19831)

Od vyřezávání plodu se víc jak před desíti lety upustilo , zjistilo se totiž že tento zásah nemá tak velký význam jak se předpokládalo a nahradil a ho druhá t. j. prosincová fumigace nebo ještě lépe aerosol, kde se pak dosahuje tak zvaného podprahového zamoření, Za základní ošetření totiž platí v podletí vložení gabonu To když se zvrtá tak už to nezachrání ani aerosol celý postup je nutné dodržet neboť kraňka není geneticky vybavena pro boj s varoázou. Holt sami jsme zavedli Kraňku, sami zavlekli varou, a sami se stím musíme vypořádat

Pepan

> ------------ PĹŻvodnĂ­ zprĂĄva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kacíøská mylenka
> Datum: 28.12.2006 09:08:48
> ----------------------------------------
> Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím
> tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za
> sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se
> má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech
> včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm
> otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod
> bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
> Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení
> různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to
> funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě
> většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim
> 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase
> neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi
> brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu
> lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 28. 12. 2006
Re: Kacířská myšlenka (19831)

Vidím další problém,odběr vzorků.Mám zkušenost od nás.Před časem prohlížím výsledky za posledních několik let.Padlo my do oka jedno jméno u kterého za všechny ty roky nebyl ani jeden roztoč i řekl jsem si pozor příště.Upozornil jsem tohoto včelaře ,že přijedu a vzorky vybereme společně.Po práci jsem zavolal,příteli přijedu a uděláme vzorky.Přijedu a včelař mě vítá,ušetřil jsem vám práci už jsem to sebral.Výsledek tohoto vzorku 1 roztoč a další roky už zase čistej jak slovo boží.Vzorky by se měly odebírat v komisi jinak se přebírají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: Kacíoská mylenka (19831)

Je to problém. Letos ke mně přijeli s přístrojem na aerosol jako poslední,
bylo tam ve sklenici tak půl centimetru kapaliny. Na mé námitky, že je to
málo nereflektovali. Když se foukalo do úlu, musel jsem se sklenicí kvedlat,
aby vůbec nějaký viditelný dým nebo pára šla do úlu. Až se bude odevzdávat
vzorek, hodím do něho po 6 roztočích na včelstvo, ( 3 roztoče na včelstvo
minule v laborce přehlídli) a včely budou aspoň ošetřeny na jaře. eště
nevím, jestli do vzorku na obou stanovištích nebo jen na tom, kde léčili
jako úplně poslední.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 28. 12. 2006
Kacířská myšlenka

Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: Re:nedostavené medzisteny (19813) (19815) (19821) (19825) (19828) (19829)


> Od: Radim Polasek:
>
> > tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké mᚠzkušenosti s těmi 15 mm
> > boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
> ......
A ještě to upřesním. Neznám nevýhody takové boční mezery. Znám jen výhody a těch je nespočet. (žádné návaly propolisu, dokonalejší ventilace bez zasíovnání dna, ,.... prostě lepší tepelné poměry ve včelstvu během celého roku tj. i v létě, minimální borcení díla atd. atd.)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: Re:nedostavené medzisteny (19813) (19815) (19821) (19825) (19828)

Od: Radim Polasek:

> tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké mᚠzkušenosti s těmi 15 mm
> boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
......

Jen ty nejlepší. Vůbec to není takový problém než se tomu přisuzuje. Prostavování ke stěně je dáse říci minimální a jen u velmi silných snůšek a ještě jen u nějakých včelstev. Procenty se to dá sečíst z tak do max. 5% ze všech nástavků které používám, že u těch a těch nástavků se prostavělo, ale vůbec to nemá vliv na práci. Takové prostavění totiž není nutné okamžitě odstraňovat a po nějaké době až se nástavek ocitne v řadě před parafínováním nebo louhováním se taková drobnost odstraní. Také musím sdělit, že takové prostavění je známkou nerozšířeného prostoru včas.

Nemluvím o výměnnosti závěsné lišty, která se dá lehko vyměnit. (je to vlastně horní loučka rámku, kterou vyřezávám a dělám jich kusově více. Prostě jednou lehkou ranou je nahrazeno nejméně pět obtížných postupů při mé "pásové výrobě" úlů. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: Re:nedostavené medzisteny (19813) (19815) (19821) (19825)

Přiznám se, že jsem nad těmi nedostavěnými mezistěnami nijak zvl᚝
nepřemýšlel. Jen jsem začal a dodnes to dělám mezistěny zatavovat tak, aby
mezera byla pod horní loučkou a na vystavění jsem je dával v zadovácích více
do medníku. V nastavcích jsem nějaké výrazné vytváření mezer v vystavených
plástech nepozoroval. Příčina vytváření těch mezer, jako už i v jiných
případech asi nebude jen jedna, bude to asi kombinace více vlivů, jak už to
u včel bývá. Vespod při nízkém dně, když zároveň na nízkém dně nerady staví
pod rámky to bude asi nějaký instinktivní odpor k prodlužování díla až úplně
dospodu. Na krajích rámků to bude asi to, že jim z nějakého důvodu nestačí
uličky mezi loučkou plástu a stěnou úlu, buď je ta ulička příliš úzká nebo
má plást příliš velké rozměry a včely si uvnitř rámku dělají "zkratky" kvůli
propojení jednotlivých prostor mezi plásty. Taky to může být ta zásoba hmoty
pro víčkování. Při té příležitosti mě napadá, ty mezery uvnitř plástu
vytvářené včelami mají šířku mezi 8 - 12 milimetry. Teorie říká, že mezi
plástem a stěnou úlu má být takzvaná včelí mezera, která má být mezi 6 až 8
milimetry, pokud si dobře pamatuji a to hlavně proto, že včely takovou
mezeru už nezastavují dílem ale ještě nelepí propolisem. Co když ale je
taková mezera pro komunikaci a cestování včel příliš úzká a proto si včely
občas uvnitř rámku na boku vytvoří svoji mezeru. Třeba by mezi boční loučkou
plástu a stěnou úlu měla být mezera 8 - 10 mm nebo případně ještě větší?
Třeba by se do jenoduchých nastavků nemusely vůbec frézovat nebo jinak
složitě dělat drážky, stačilo by do hladkého truhlíku jen nabít latě pro
zavěšení rámků?
tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké mᚠzkušenosti s těmi 15 mm
boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19808) (19810) (19823)

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822)

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2006
Re:nedostavené medzisteny (19813) (19815) (19821)

Od: A.Turcani:


> ..., problém nedostavaných medzistien včelami v úžoch, je tak starý, ako
> sa začali chova včelstvá v úžoch....

> .... Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb
> včelstva.
> ...Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier
> medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí by. Popis je letmý
> a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje.

........

To je zajímavý. Mám na nedostavěné dílo také částečně nevyjasněný pohled, ale od chvíle, co používám obyčejné výměnné závěsné laky přibité na stěně nástavku tak boční nedostavování až tak moc nepozoruji.(15 mm mezera mezi boční loučkou a nástavkem) Jen převážně spodní. (mám nízký podmet) Naopak musím říci, že i při nižší rámkové míře jsem se s bočním nedostavováním setkal u kolegy. Má 39x17.

Každopádně stavba u včelstva pokračuje i při absolutním nedostatku nových voskových šupinek a vykousávání je přirozené, když je potřeba materiál pro víčkování medu nebo plodu. Proto ta barevná rozmanitost a zpracování u víček. A proto např. u moru včelího plodu je důležité nespoléhat na nějaké potažení propolisem, protože včela má snahu hlavně i krajní zaneřáděné dílo přirozeně kusadly a spolu se slinami zpracovávat dále.

No a vykusování díla se děje ponejvíce pro včelu od "bezpečných" nezavěšených stran. Tedy nejvíce odspodu, potom z boku. Jde tedy o pohyblivý voskový záložní stavební materiál k víčkování. To u silných včelstev kde není právě tolik těch nových voskovách šupinek. Také u silných a hlavně u slabších se odebírají pro víčka hrany z okolních buněk z okolí plodu nebo víčkovaného medu.

Ve světě se kupříkaldu takové zafixované vlastnosti a činnosti pro "stavební odskok díla"(řečeno zedníkem - murárom) u včely, využívá třeba u úlového systému topbar hive u hliněných a pletených ležanových válcích, domcových dřevěných ležanů se sklonem ke snadné a jednodužší těžbě medu. (Afrika, bývalé státy SSSR, Asie, ...)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 19825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76971 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 19825 do č. 19885)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu