Včelařská konference

no teď si mám nějak poradit....?

to sem si myslel ,že moje čeština je ubohá,ale ty mě dost překonáváš ,pokud zrovna neprovokuješ.....

jestli máš včelstvo na 7-8 rámcích klidně je spoj,tzn 1 včelstvo do jednoho nástavku tachováku a tyto dva nástavky(2 včelstva) tachováku na sebe a při rozjezdu stavebního pudu přidat třetí......atd.

DIKY ZA ODPOVJED. VRANIK

JAK POSTUPOVAT PŘI PRELOŽENI VČELSTEV Z BUDEČAKU DO TACHOVAKU PŘI STEJNE RAMKOVE MIŘE JDE MI O TO JESTLI DO DVOU NADSTAVKU JAKO PŘI ZIMOVANI NEBO JEN DO JEDNOHO A PAK PŘIDAT DALŠI NADSTAVSK .VCELY ZIMUJI NA 7 AS 8 RAMCICH .VCELARIM DRUHIM ROKEM JE MY 20 LET A MAM MINIMUM SKUŠENOSTI A JDE O 30 VČELSTEV NECHCI TO NA JAŘE ZADRBAT NESPRAVNIM POSTUPEM PROSIM PORADTE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!DIKY

Mě spíš vadí, že musím síta zakrýt na měsíc kvůli odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 13:13:07
> ----------------------------------------
> Od: Karel:
>
> > Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> > chomáče se jedná.
> > Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> > myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> > 20W.
> > Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> > znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> > tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> > Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> > vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> > nemá co utíkat.
> .....
>
> Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?
>
> 20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů
> to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.
>
> Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá
> a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet
> nižší)
>
> Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené
> prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem
> rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o
> oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti
> vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat"
> ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek
> života.
>
> Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v
> Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.
>
> Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a
> boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto
> nepotřebuji.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

BRZY NA JAŘE JAK MILE ZAČNOU LÉTAT Je přelož do jednoho nástavku. Zbytek prostě vyplň soušemi a dále pokračuj podle známé metodiky Je to jako kdyby jsi usazoval oddělek Další souše a mezistěny pak přidávej po celém nástavku vždy pod včelstvo a to až bude mít obsazeno nejméně pět uliček a můžeš klidně dát samé mezistěny jen na okraj je lepší dát souš Já jich tak překládal dvanáct a bylo to v pohodě

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vranik.D <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Z Budecaku do Tachovaku jak na to
> Datum: 29.12.2006 12:50:10
> ----------------------------------------
> Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24
> zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit
> vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani
> .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a
> nemam skusenoski prusi poradte Dekuji
>
>
>

Pořad s tím jménem je ve 14,40 na Nově. Jestli se nepletu, tak to je repríza
a před nějakým dobou se tady v konferenci o tom pořadu psalo příznivě.

R. Polášek

V chemických tabulkách bude někde uvedena energie glukózy a fruktózy a
energie vody ve formě vodní páry a oxidu uhličitého při teplotě 20 st C.
Rozdíl potom bude energie, kterou získají včely pokud ten 1 kg cukrů
spotřebují a přemění na vodní páru a co2. Není to třeba tedy nijak měřit
nebo odhadovat. Ovšem momentálně k nim nemám přístup a na internetu jsem
zatím nic takového nenašel.
Jinak k té zemské energii je to pro mě tak nový postřeh, zatím jsem spíše
úly umísťoval výše kvůli zamezení přístupu hlodavců, pokud jsou úly nad zemí
a případným sněhem, hlodavci se tam snaží nastěhovat jen na podzim před
prvním sněhem. Nevím, jestli v případě vytvoření nějakého sklípku by se tam
netlačili celou zimu a nesnažili se v relativním bezpečí a klidu třeba
prohryzat i dřevem.
Co se týká tepelných ztrát v průvanu a bezvětří, v případě bezvětří je kolem
úlu jako teplejšího předmětu vrstva ohřívaného vzduchu, která funguje jako
další izolace. To je asi nejvíc vidět právě v těch kočovných včelínech,
pokud jsou utěsněné proti průvanu větru, tak i když nemají kontakt s
teplejším vzduchem od země, bylo aspoň v tom mém i v mrazech aspoň o pár
stupnů tepleji než venku. Podobně jako někde v koutě úlu vzdáleném od
zimního chumáče. Ve včelíně byly tenké boční stěny, 1,5 cm dřeva a
zaznamenal jsem tam i docela velké tepelné zisky z slunce v zimě a předjaří,
v době, kdy venku bylo v poledne za plného slunce třeba 5 st C, stěna
včelínu obrácená k jihu mohla mít klidně tak 40 st C a uvnitř bylo tak 15 -
20 . Zase ve stacionárním včelíně na zahradě "položeném" na zemi bylo možná
v období mrazů ještě o nějaký stupeň tepleji, ale zisky ze slunce tam byly
prakticky neznatelné.

R. Polášek

Co pořád pletete do zimování izolace to je lidský pohled na tepelné poměry v domech a jiných zařízeních. Se včelstvy to nemá pranic společného
Obývací prostor samotného zimujícího hroznu je právě jen ten hrozen. Úl je jen zařízení které chrání tento hrozen před vnějšími nepřáteli Jako jsou myši, ptáci, medvědi, člověk a jiná havěť Pak jakékoliv vyrušení může znamenat rozvolnění povrchu hroznu , tedy i porušení jeho izolace a následné úmrtí roje

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 11:34:05
> ----------------------------------------
> Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a
> ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí
> jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě
> "kladivem na komára."
>
> Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo
> prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné
> plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně
> vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde
> každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
> .......
> Od: Eman:
>
> > Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> > otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> > (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> > tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> > snadno uzavřou, když to potřebují.
> > Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> > dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> > až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
> >
> > Honza Jindra napsal:
> > > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> > uplně
> > > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > > pecky.
> > > Honza
> >
> >
> >
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

A co tak poloha včel v zimním hroznu. NEZDÁ SE vÁM ,ŽE PRÁVĚ TA JE ROZHODUJÍCÍ. Včely nesedí celou zimu stejně svojí polohou a otáčením regulují teplotu v sedisku které se jako celek posouvá po plástech Teplota v prostoru úlu je v tuto dobu nepodstatná

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 29.12.2006 10:28:57
> ----------------------------------------
> Přečti si něco o počasí!
> Zdeněk
> ...
> Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů)
> by zase neškodilo tobě.
>
> Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
> Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto
> je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už
> pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.
>
> Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze
> kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem
> teplý z okolí.
>
> Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je
> izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád
> zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
> Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou
> okřikovači dbají o cizí úroveň.
>
>
>

Od: Karel:

> Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího
> chomáče se jedná.
> Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem
> myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu
> 20W.
> Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by
> znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc
> tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
> Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam
> vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž
> nemá co utíkat.
.....

Otázka. O jak dlouhé období NEaktivity se tedy jedná ?

20 - 40 - 80dnů? O pár dnů kolem slunovratu? ;-) Protože stejnak mnoho včelařů to síto zakryjou a to pro důvodné tepelné ztráty.

Jinak ten vyzařovaný příkon včelstva (to, co projde do prostoru) zhruba opovídá a souhlasí s jinými výsledky uveřejněnými ve světě a tz. i v OVP.(jsou krapet nižší)

Také musím říci, že v případě silně zatepleného úlu se nebavím o uzavřené prostoru. Je snad jasné, že vzduch v takovém silně izolovaném prostou s česnem rozproudí tlak vzduch mnohem více než v úlu s menší izolací a oto jde. Jde o oto, že samotná zeměkoule je jakousi "škatulí", kde klima tvoří vlastnosti vrstev nad zemským povrchem. No a průběh koloběhu vody nelze jen tak "odvětrat" ale přirozeně koluje v různých skupenstvích a množstvích. To je základ podmínek života.

Jak jsem řekl. Nemám blok vůči použití síta(ze spodu u nás, z boku např. v Německu), ale je potřeba pochopit i jiné jevy, které v úlu mohou vznikat.

Sám, jak jsem napsal, mám síto nahrazeno tou větší mezerou mezi stěnou úlu a boční loučkou. ;-) A konečně. Vysoký podmet tedy v zásadě také proto nepotřebuji.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak bych nel postupovat při přeloženi včelstev na jaře z budečaku 39-24 zazimovanych na cirka 7 aš 8 ramcich do Tachovaku 39-24 . mam preložit vceli do jednoho nadstavku nebo dat do duou nadstavku jaku při zimovani .nemam moc ramku ze zasobami a jedna se asi o 30 ulu jsem začatecnik a nemam skusenoski prusi poradte Dekuji

Je třeba taky vzít v úvahu, o jak minimální tepelný výkon zimujícího chomáče se jedná.
Když jsem včelám v rámci experimentů při jarním rozvoji topil, tak jsem myslím došel k hodnotám, že 4kg stráveného cukru za měsíc odpovídjí výkonu 20W.
Překontrolujte to někdo třeba (možná si to už nepamatuji přesně), ale to by znamenalo, že pokud zimující chomáč má měsíční spotřebu jen 1kg za měsíc tak tomu odpovídá 5W. Tedy výkon žárovičky do předního světla na kole.
Pokud se bavíme o podmínkách zimování, tedy o období NEaktivity, tak je tam vliv NEizolace zasíťovaného dna minimální, protože včely netopí a tudíž nemá co utíkat.

Jiná situace je na jaře, kdy včely plodují, ale to zde myslím nehodnotíme.
Já jsem se sítovaným dnem dosáhl sušších úlů v zimě. Neříkám že úplně suchých, ale ve srovnání s předchozím stavem sušším. Všehna dna mám sítovaná, ale přes zimu tam mám podložky tak, aby mohl vzduch cirkulovat. Ale síto mám jen u varoa den po celé ploše, jinak jsem původně kopíroval Kolomého a měl jsem síto jen na čtverci uprostřed. Pozdější modely dělám jen se zasíťovaným pruhem na zadní straně šíře asi 10cm.
Mimo jiné mám klid a nemusím sledovat zasypávání česen sněhem. Takže i když jsoou úly pod sněhem, jsem v klidu. To dřív nebylo. (Taktéž mám i dna bez síta a nevidím při jarním rozvoji rozdíl, pokud na nich zimuji.)
Jinak Gusta tady měl dobrý postřeh o "zemské energii". Souhlasím sním. Jedná se dle mě o využití tepelné setrvačnosti (hmoty země/půdy pod úlem), a myslím si, že když se ke včelám v úle postaveném na paletě dostává vzduch stálé teploty, tedy ten který projde "sklepem" pod zasněženou paletou, tak má vyfiltrované minusové špičky, které zde bývají běžně pod minus 20. Plus vliv "sklepa" dolních neobsednutých nástavků.
Včely se přizpůsobí "jakékoli"teplotě, ale nesnášejí náhlé změny. A v tom je setrvačnost pro ně dobrá.

Je to každého věc, ale když jsem se rozhodoval, tak jsem se rozhodl pro dobře větrané úly. Mimo jiné i zdůvody varoázy - menší plodování na podzim. Ale prvotně rozhodlo sucho a lepší prostředí pro včely (plísně) i spolehlivé větrání a možnost minimálního česna na zimu a tudíž i minimální vítr - průvan - ten ochlazuje nejvíc a navíc způsobuje prudké změny a to včelám nesvědčí.
Zajímavé je, že všechny vzrušuje izolace, ale tepelné ztráty jsou 3 druhů, pokud se nemýlím. Možná větší vliv než izolace atd. má vliv i umístění úlu. Závětří a průvan, metr, či dva nad zemí a u země atd. Meteorologické budky se právě dávají dost vysoko nad zem, aby dobře kopírovaly teplotu vzduchu.
Někdo je ochoten se přít o vlivu izolace ale toto mikrostanoviště nebere v úvahu. Pokud má někdo včely v kočováku a má je 2metry nad zemí vystavené větru je to odůvodněné, ale pokud jim takový hrad postaví na zahradě a včelín nemá chráněný před větrem, je prvotní problém ve stanovišti. A izolace jen pomáhá řešit jiný problém. Možná to je i důvod různých hodnocení izolace. Nástavkáři mají většinou úly u země - minimální vítr, maximální tepelná setrvačnost země. Možná, kdyby je daly na zimu na 2metrové štafle, mluvili by pak jinak o izolaci :-))

zdravím,
já se ale na ty výpočty nechystám. Systém nastavkového úlu už mám zvolený,
jsou to nastavky s jednoduchou 2 cm silnou stěnou nebo nastavky s navíc
dodatečnou izolací 1 - 2 cm a v zimě s odstraňováním vlhkosti pomocí
strůpku průchodného pro vhkost a pomocí větrání vespod přes otevřené síto.
Systém izolovaného úlu s několik centimetrů izolací z polystyrenu nechci,
třeba už kvůli tomu, že řešení odstraňování vlhkosti tam je mnohem
složitější a případná chyba v konstrukci úlu nebo technologii ošetřování
dopadne na včelstvo mnohem drtivěji. Už proto, že včelstvo má svůj vlastní
instinktivní regulační mechanismus, který včelař může jen trošičku ovlivnit
výběrem linie včely a zavádění silně izolovaného úlu se dá považovat za
zavádění dalšího regulačního mechanismu, který se může s tím včelím "prát" a
mohou potom jít proti sobě. Jen jako projektant jsem svého času kromě
jiného dělal i sušky a podobné uteplené prostory a kontroloval i
přepočítával jejich správnost a tak když jsem četl některé příspěvky
zaměřené na tepelný režim v úlu, neodolal jsem a napsal, co všechno by si
měli někteří přispěvatelé aspoň zhruba uvědomit a spočítat, než se začnou
tady k tomu vyjadřovat. Jinak ale mám skutečně na pořadu dne jiné věci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 29, 2006 10:59 AM
Subject: Re: vysoké dno


Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované
dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu
Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci,
protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u
polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační
prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí
bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno
známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle
diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s
čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Aby byl v prostoru suchý a studený vzduch, tak by chomáč musel vydávat chlad a ne teplo. Aby se dal nějak přirovnat ten mražák k včelímu úlu, tak mi stačí jako výparník česno a na odvod vody a ledu dno s náklonem. Síto je podle mě "kladivem na komára."

Apropó, aby se to maso tak nekazilo a nezelenalo, tak se běžně používají mimo prodejní dobu izodesky na truhly a jako novinka i během prodeje průhledné plastové žaluzie a rolety na regálové chlaďáky a pulty se dennodenně vyprazdňují, dezinfikují a zboží se přenáší do jiného prostoru. Asi dojde každému proč? Kvůli tepeným ztrátám. (pro méně důvtipné)
.......
Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech
> otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený
> (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší
> tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si
> snadno uzavřou, když to potřebují.
> Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u
> dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo,
> až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
>
> Honza Jindra napsal:
> > Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> > tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je
> uplně
> > jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> > pecky.
> > Honza
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Četl jsem,že souš naplněná suchým vzduchem má 6x větší izolaci než dřevo!!!!
Výhoda rámků s větší délkou!!! ( z tohoto důvodu by v neuteplených nástavkových úlech neměly být rámky kratší než 40 cm.....čím delší tím lépe )

zdravím...M. Václavek

Od: Eman:

> Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad.

Souhlasím se vším, co by podle mě ukázal především také poměrově podobný model.

Jestli sem někdo plácne něco o podlahovém vytápění chápu to jako pokus o obrazný výsledek toho, když máme ten model jako místnost, což může být násobek 10x. 10x větší rozměry všeho. I izolace, včelího díla, výšky třeba s 3NN, síta, zatepleného dna, atd. atd. Nakonec je nutné si přenést do těch "příček" živého tvora do míst jako má včelí chomáč, který svým metabolismem uvolńuje vodu a teplo.
Sám osobně bych dal přednost takové místnosti, kde je sice smrádek, ale teplíčko a kde kondenzát teče pod 1 podlahou ven tím maxičesnem. :-) Jo a možná potom se dojde nato "podlahové vytápění", které nebylo vůbec pochopeno a vlastně jde jen o efekt a jakési přirovnání.

No a ty místnosti jsou volně v terénu (Předpoklad volného rozestavění úlu na x10 vysoký podstavec, paletu a zem.)

Radime jdu dotěch výpočtů a rád ti jestli chceš pomohu.
Základní rozměry jsou známy. Jde o Smělého úl a Optimal(plus to zasíťované dno). To proto, protože jsi žádal o rozměry. Ty jsou předpokládám v archívu Včelařské konference a také na:

http://www.optimalklub.cz/
Konf:
http://www.vcely.or.cz/files/


Také jsi zmínil tepelné mosty. Ty jsou velmi minimální u Smělého konstrukci, protože používá laminaci, kerá je ostatně už dávno a mnohem dříve u polystyrenu popsána v čas. Včelařství. Také používá a má ze dna kondenzační prostor, protože jeho úl má izolované mezidno s dvěmy otvory

Jestli chceš, můžeš dát takové výpočty do VN udělat z takových čísel výchozí bod pro výhody a nevýhody u těchto dvou úlů, které jsou ale vlastně už dávno známy. Článek ve VN může být i úvodem v takovém duchu napsán, že se podle diskuze může poopravit v nějakých drobných opomenutí a pro úplnost.

S rozměry a základními údaji o chumáči (zdroji tepla) ti mohu pomoci. Dále s čímkoli kolem této problematiky.

Když by se ti do doho opravdu chtělo, tak se ozvi na:
gupa(z)seznam(t)cz


_gp_
http://vindex.ic.cz

Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).
Spájať dom s úľom je neadvekátne. Úľ pri tradičnom včelárení má letáč otvorený na úrovni dna a to stále, dom opačne, v zime sú zatvorené stále (iba pri vychádzaní a vchádzaní, si dvere stále pootvárame).Úľovú teplotu pod zimujúcim včelstvom ovplyvňuje prichádzajúci vzduch z vonkajšieho prostredia a včely to neohrozuje, takže aj zasieťované z tohoto hľadiska je rovnocenné tradičnému. Dokonca vidím v tom určité výhody, pretože tradičné uteplené dno do značnej miery prostredie v okolí chumáča zhoršuje. Vysvetlenie: Robil so niekoľko zím teplotné merania v podmete na silne uteplenom dne. Výsledok prekvapujúci, lebo doobeda o 9,30 hod. bola vonkajšia teplota (po nočnej -13°C) na dne úľa (drevné uteplené dno hrubé 60mm lambda dna asi65cm tehlového múra) bol -4,5°C, vonkajšia teplota bola v tom istom čase len -1°C. Vtedy som pochopil, že uteplené dno je pre "zásobárňou" chladu, ktorá ovplyvňuje teplotu akolia zimujúcich včiel, teda ich nechráni ale zhoršuje.
Byt: stavbármi pred pár rokmi si mysleli, že byt od podlahy netreba dobre izolovať, tak spravili podlahu z len betónových panelov a nalepením 3mm PVC. Nuž prosím, mali sme lacné uhlie sa to dalo vyrovnať, keď sme boli donútené tieto byty odkúpiť a vykurovať lokálnymi kotlami na plyn, spotreba je taká, že to nedokážeme platiť! A pritom ideme pomrznúť.
Nuž pod podlahou na prízemných bytoch sú prázdne nevyhrievané priestory. Izbový teplomer vo výške 1,8 m nad podlahou ukazuje +22°C a po preložení teplomera na podlahu, ktorá je prikrytá kobercom, je teplota medzi +17 až +18°C, a niekedy i nižšie. K tomu prispievajú i "kvalitné" panelové steny.
Dá sa na pohľad nesúvisiacich príkladoch ukončiť náš spor o voľných dnách a dnách uteplených, keď uteplené dno dokonca na istý čas je horšie ako sieťové?
Napriek tomu je už tridsať rokov vyrábam dná len s jednou vrstvou sololitu (3mm) a vyhovuje to včelám aj mne.
Ako poznám včelárov tento problém bude asi (ak ešte budú žiť na zemeguli včely, večný. Ešte dodávam, včelí úľ sa nedá porovnávať ak riešime jeho teplotný režim. Anotn

Přečti si něco o počasí!
Zdeněk
....
Taktéž přečíst něco o fyzice (se zvláštním zřetekem k termomechanice plynů) by zase neškodilo tobě.

Vlhký vzduch se lépe ohřívá ---- a naopak i ochlazuje.
Je lepší vodič tepla díky přítomnosti vodních par, které za to mohou. Proto je taky vlezlejší zima při minus 2 stupních a při minus 15 je to už pocitově lepší. Nejsme tolik ochlazováni odvodem tepla.

Jinak Emanův příklad seděl, pultové mrazáky jsou lepší než skříňové - ze kterých studených vzduch "vyteče" dolů a místo něj do něj nacirkuluje horem teplý z okolí.

Zajímavé, že tady všichni diskutují o izolaci stěn. Ví někdo jaká je izolační schopnost plástu (ať už prázdného, či plného)? Jaký tepelný spád zbývá na stěnu úlu? To bych se tady docela rád dočetl.
Takže probuďte se a nesnižujte úroveň konference :-)) jak tady s oblibou okřikovači dbají o cizí úroveň.

Tvůj příklad s mrazícími pulty je totální nesmysl. Studený vzduch je přirozeně suchý a naopak, teplý vlhký. Vlhký vzduch se lépe ohřívá. Přečti si něco o počasí!

Souhlasím a uvedu jiný (inverzní) příklad. Všimněte si v supermarketech otevřených mrazících pultů. Okolní vzduch je +20 a v truhle je -10. Studený (a vlhký) vzduch padá dolů a teplý jde nahoru. Suchý vzduch je nejlepší tepelný izolátor. Včely ale nesmí mít průvan - ten nerozchodí. Očka si snadno uzavřou, když to potřebují.
Pokud uteplujete dům, v první řadě je nutno zateplit stropy a okna. A u dvojitých oken je největší odvod tepla přes betonový překlad! (to mě došlo, až když jsem si nechal ofotit dům termokamerou).

Honza Jindra napsal:
> Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo
> tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně
> jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné
> pecky.
> Honza

Přátelé,

nemáte prosím informace jaká je cena medoviny na současném trhu. Jedná
se o větší množství v desítkách litrů. Děkuji a přeji hezký den!

Václav

napsal:
Karel Podlaha (84.47.67.96) --- 28. 12. 2006
Re: vysoké dno (19803) (19804) (19822) (19826) (19835) (19836)
A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

opověď:
Nejdřív jsem myslel, že na to nebudu reagovat, ale budu. Totálně se za pako nepovažuju a tím spíš nechápu smysl tvých pertinencí. Už jsem provedl dostatek měření teplot v úle abych si udělal dostatečný obrázek o cyrkulaci teplého vzduchu v něm a tak na mě nechoď s bludy a nesmysly. Tím nechci říci, že všichni diskutující vědí o čem mluví. Mnohým není jasný pojem rosného bodu a realtivní vlhkosti, přesto ho tady často používají, ale to není důvod pro to, aby je jakýmkoliv způsobem urážel.
Léta používám úly v konstrukci, která je značně neprodyšná, ale přesto nemám problémy s kondenzovanou vlhkostí. Pro vznik plísní je zapotřebí značná teplota a to v zimě nehrozí. Na jaře je kondenzát požehnáním, pokud vzniká v horní části úlu, kde jej včely mohou odebírat. Ze spodní neobsednuté části je lepe vhkost odvětrat a proto od té doby, kdy odeberu měl, už podložku nevracím a nechávám odkryté síto.
Vysoké dno je pak na jaře kondenzačním prostorem = místem, kde dochází k ochlazení vydýchaného vzduchu pod teplotu rosného bodu.
Nízké dno používám pro tvorbu oddělků, a je pravdou, že při ochlazení s deštěm v květnu je dno pod oddělky plné kondenzovné vody. Vzduch přicházející do úlů již má 100% vlkost a přidaná vydýchaná metabolická voda pak v neobsednutých částech úlku kondenzuje a stéká na dno. Řeším to tak, že úlky mám nakloněné k česnu a voda odtéká.
Všem vše dobré přeje Honza

Mám úly zasíťované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

Mám úly zasíťované právě proto, abych popsané nemoci a jiné změny včas odhalil. Včelám ušetřím práci s čistěním dna, ale sobě přidávám , protože musím pravidelně podložku pod sítem kontrolovat a čistit, desinfikovat atd. Jedině tak můžu včas reagovat a začít některé třeba léčit a dělat opatření včas. Těchto zásahů bych měl minimum , pokud by to dělali i ostatní včelaři. Zjistí až když mu např. 10 včelstev uhyne, potom si to ještě nechá zaplatit.Jsem zvyklý problémy řešit, ne okecávat, ale s takovým přístupem u ostatních se nelze ubránit ničemu.
. www.zdravevcely.cz.
B.V.

http://www.beedol.cz/files/VAT1ana.pdf

nejlepe u výrobce :-))))

Madra
----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 2:47 PM
Subject: (no subject)


> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>
>

až zavedeš ve včelstev podlahove vytapění, řekni nam, rad se dozvym vysledky
od tebe......

Madra
----- Original Message -----
From: "Karel Podlaha" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 28, 2006 11:41 AM
Subject: Re: vysoké dno


>A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>
>

stáhněte si www.zdravevcely.cz


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 28.12.2006 15:29:57
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového
> vyvíječe?
>
>
>

Nevíte někdo kde se dá na internetu najít návod na použití aerosolového vyvíječe?

Mám včelstva na 39×24 v různých úlech se zatepleným nezatepleným i sítovanným dnem stojí na kozách 1/2 metru nad zení , či na trámech 2ocm nad zemí, ale i na zděné podezdívce všechny ošetřuji stejně a v medných výnosech nevidím rozdílu Jsou však velké rozdíly v pracnosti a fyzickou námahou u jednotlivých systémů. A TO JE PODSTATA VĚCI. Pokud máte jeden typ úlu na stanovišti tak nemáte s čím srovnávat. Se sousedem už to nejde Něco jiného již jsou technologické postupy tam je vždy co opisovat i maličkosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 13:01:32
> ----------------------------------------
> Od: Čermák K.:
>
> > Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> > dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> > teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> > 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> > plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> > mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> > nástavcích (3 NN).
> ......
>
> Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a
> významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz
> tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným
> tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v
> MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné
> pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě
> celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.
>
> Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v
> silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že
> včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za
> méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u
> polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.
>
> Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Teť jsi si ale popletl perpektivu s prezervativem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Podlaha <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysoké dno
> Datum: 28.12.2006 11:41:59
> ----------------------------------------
> A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
> Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se
>
>
>

Zase to nebude ani černé ani bílé. Pokud jsou dostatečně uteplené stěny
nastavků a strop a pokud mezi nastavky nejsou mezery, kterými utíká teplo
nebo kterými dokonce fouká, to podle mně není zas tak samozdřejmé, není
uvnitř úlu prakticky žádný pohyb vzduchu. Teplo, které včely vyrobí, potom
uniká vedením stěnami a stropem, to se dá víceméně spočítat podle míry
izolace a potom pokud je dole studené neizolované dno, uniká průřezem
nastavku směrem dolů difůzí, to jest mikropohyby vzduchu. Ty jsou dány
jednak výškou úlu, to je jednotlivých nastavků a tepelným rozdílem, to je
jak včely topí. Odhadem a praxí by se tedy dalo říct toto:
V případě zimování v jednom nastavku výšky 24 i prakticky v neutepleném
nastavku se stěnou 2 cm dřeva uniká více tepla přes síto a neuteplené dno.
Je tedy úplně jedno, jestli je nastavek izolovaný nebo ne, rozhodující je
dno, jestli má chlad a studený vítr volný přístup přes síto a česno. V
takovém případě izolované dno podstatně zmenší ztrátu tepla.
V případě zimování ve dvou nastavcích výšky 24, pokud je nastavek
neuteplený, to znamená ty dva cm dřeva, odhaduji, že většina tepla
uniknepřes stěny a strop nastavku. Co se týká tepla, je tedy jedno, jestli
bude dno uteplené nebo ne, výsledek bude téměř stejný. Pokud je nastavek a
strop uteplený, řekněme tak 8 - 10 cm polystyrenu, uniká neutepleným dnem
mnohem více tepla než stěnami a stropem úlu. Pokud se tedy použije podobně
izolované dno, jako je stěna nastavku, únik tepla se podstatně zmenší. No a
teď je důležitá míra izolace nastavku a stropu úlu, při které je stejný únik
tepla těmi stěnami a stropem úlu jako neutepleným dnem. Tu odhaduji někde v
rozmezí mezi 1 - 4 cm polystyrenové izolace, ale to je jen nahozený odhad.
To je totiž zhruba hranice, kdy se porovnávání přínosu neutepleného a
utepleného dna stává z hlediska úniku tepla obtížné nebo nemožné. A kdy
naopak je uteplené dno znevýhodňováno horším odvodem vlhkosti z úlu.
A pokud se porovnávají včelstva, tak ještě se musí zvlášť nějak zohlednit
( a u utepleného úlu vyřešit) vliv vlhkosti, která se v utepleném úlu s
utepleným dnem mnohem obtížněji z úlu odstraňuje a vliv regulačního
mechanismu včelstva, které při vyšší teplotě v úlu než je běžná zimní uvolní
zimní chumáč a zvětší spotřebu zásob.

R. Polášek

Od: Čermák K.:

> Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně
> dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s
> teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins
> 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám
> plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže
> mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více
> nástavcích (3 NN).
......

Ano já také věřím ve schopnosti včel s teplem si hospodařit a včelstvo využívá a významně hospodaří i s odrazem tepla a velmi souhrnem se dá říci že: odraz tepla se rovná teplu dopadající mínus teplo pohlcené, variabilním a pomyslným tepelným zrcadlem. Takže se dá říci, že teplota pod třemi 3NN(takové foto je v MV) položené na zemi bude vyšší, než méně tepla, které je pod paletou a žádné pod vysokým stojanem, protože prostě se teplo nemá oco odrazit nebo je prostě celkově pohlceno a teplota je tudíž nevýznamná.

Myslím, že existuje stále výzva při otázce porovnávání medného výnosu včelstev v silně zatepleném a nezatepleném úlu s jednoduchými stěnami. Jde i oto, že včelstvo slabé dokáže s takovým odrazem využít svůj potenciál daný matkou a za méně využité energie ze zásob, které včelař posléze přičte k výnosu. Např. u polystyrenové varianty Minioptimalu pouze s jedním očkem.

Beru v potaz, že i tenkostěnné úly mají své "mikroklimatické" výhody.



_gp_
http://vindex.ic.cz

A co podlahové vytápění ty musiš bejt totálnej pako.
Tolik bludu a nesmyslu je tady popsáno, panove probudte se

Květoš má zcela pravdu v tom, že uteplení dna je zcela bezvýznamné. Kdo tomu nevěří ať si v zimě pootevře venkovní dveře a chodí doma bos. Je uplně jedno co máte doma za podlahu, bude Vám zima i když budete topit na plné pecky.
Honza

Snímky termokamerou jsou sice velmi pěkné, ale pouvažujme, co vlastně dokazují... Jedna věc je teplota a jiná teplo. Já věřím schopnosti včel s teplem si hospodařit a dávno se ví, že ony to umějí (viz Corkins 1930-1932), ovšem zdravé a silné včelstvo. Spodní česno v zimě nechávám plně otevřené, zúžené už jsem zoušel - nechci, takže uteplení dna nemůže mít pro včely na takovém dnu význam. Dodávám, že jde o zimování ve více nástavcích (3 NN).
K. Čermák

Od vyřezávání plodu se víc jak před desíti lety upustilo , zjistilo se totiž že tento zásah nemá tak velký význam jak se předpokládalo a nahradil a ho druhá t. j. prosincová fumigace nebo ještě lépe aerosol, kde se pak dosahuje tak zvaného podprahového zamoření, Za základní ošetření totiž platí v podletí vložení gabonu To když se zvrtá tak už to nezachrání ani aerosol celý postup je nutné dodržet neboť kraňka není geneticky vybavena pro boj s varoázou. Holt sami jsme zavedli Kraňku, sami zavlekli varou, a sami se stím musíme vypořádat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kacíøská mylenka
> Datum: 28.12.2006 09:08:48
> ----------------------------------------
> Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím
> tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za
> sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se
> má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech
> včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm
> otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod
> bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
> Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení
> různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to
> funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě
> většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim
> 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase
> neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi
> brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu
> lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)
>
>
>

Vidím další problém,odběr vzorků.Mám zkušenost od nás.Před časem prohlížím výsledky za posledních několik let.Padlo my do oka jedno jméno u kterého za všechny ty roky nebyl ani jeden roztoč i řekl jsem si pozor příště.Upozornil jsem tohoto včelaře ,že přijedu a vzorky vybereme společně.Po práci jsem zavolal,příteli přijedu a uděláme vzorky.Přijedu a včelař mě vítá,ušetřil jsem vám práci už jsem to sebral.Výsledek tohoto vzorku 1 roztoč a další roky už zase čistej jak slovo boží.Vzorky by se měly odebírat v komisi jinak se přebírají.

Je to problém. Letos ke mně přijeli s přístrojem na aerosol jako poslední,
bylo tam ve sklenici tak půl centimetru kapaliny. Na mé námitky, že je to
málo nereflektovali. Když se foukalo do úlu, musel jsem se sklenicí kvedlat,
aby vůbec nějaký viditelný dým nebo pára šla do úlu. Až se bude odevzdávat
vzorek, hodím do něho po 6 roztočích na včelstvo, ( 3 roztoče na včelstvo
minule v laborce přehlídli) a včely budou aspoň ošetřeny na jaře. eště
nevím, jestli do vzorku na obou stanovištích nebo jen na tom, kde léčili
jako úplně poslední.

R. Polášek

Stále se dohaduju s různými včelaři o nutnosti léčit.Léčením ,ale myslím tak aby to mělo smysl ne proto abych mohl říct konečně to mám za sebou.Léčit v minulých týdnech bylo téměř zbytečné.Jak známo ve včelstvu se má odstranit plod!(kdo to kdy dělal) 18.12.jsem se podíval do třech včelstev,ve všech bylo okolo 5 dm plodu zavíčkovaného a asi tak 2 dm otevřeného.Jak asi dopadne léčení aerosolem?Ted´se trochu ochladilo a plod bude ubývat a bude čas na třetí léšení.
Trochu kacířská myšlenka.Proč stále nutíme nebo dokonce děláme léčení různým šlendryánům?Ve vedlejí organizaci už mám příklad jak to funguje.Neléčíš dobře padne ti to.(i já jsem s tím měl potíže v podobě většího zamoření)Ono to opravdu padlo,80 ze 100 včelstev na podzim 2005.Přez sezonu 2006 si pořídil nových asi 45 a na konci září už zase neměl nic.Když tyto lidi nebudeme nutit(je to povinnost chovatele)velmi brzy přijdou o včelstva.Čím méně včelstev a takových včelařů tím méně medu lépe se bude prodávat.(menší přebytky vyšší cena atd.)

> Od: Radim Polasek:
>
> > tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> > boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
> ......
A ještě to upřesním. Neznám nevýhody takové boční mezery. Znám jen výhody a těch je nespočet. (žádné návaly propolisu, dokonalejší ventilace bez zasíťovnání dna, ,.... prostě lepší tepelné poměry ve včelstvu během celého roku tj. i v létě, minimální borcení díla atd. atd.)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radim Polasek:

> tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
> boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?
......

Jen ty nejlepší. Vůbec to není takový problém než se tomu přisuzuje. Prostavování ke stěně je dáse říci minimální a jen u velmi silných snůšek a ještě jen u nějakých včelstev. Procenty se to dá sečíst z tak do max. 5% ze všech nástavků které používám, že u těch a těch nástavků se prostavělo, ale vůbec to nemá vliv na práci. Takové prostavění totiž není nutné okamžitě odstraňovat a po nějaké době až se nástavek ocitne v řadě před parafínováním nebo louhováním se taková drobnost odstraní. Také musím sdělit, že takové prostavění je známkou nerozšířeného prostoru včas.

Nemluvím o výměnnosti závěsné lišty, která se dá lehko vyměnit. (je to vlastně horní loučka rámku, kterou vyřezávám a dělám jich kusově více. Prostě jednou lehkou ranou je nahrazeno nejméně pět obtížných postupů při mé "pásové výrobě" úlů. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přiznám se, že jsem nad těmi nedostavěnými mezistěnami nijak zvlášť
nepřemýšlel. Jen jsem začal a dodnes to dělám mezistěny zatavovat tak, aby
mezera byla pod horní loučkou a na vystavění jsem je dával v zadovácích více
do medníku. V nastavcích jsem nějaké výrazné vytváření mezer v vystavených
plástech nepozoroval. Příčina vytváření těch mezer, jako už i v jiných
případech asi nebude jen jedna, bude to asi kombinace více vlivů, jak už to
u včel bývá. Vespod při nízkém dně, když zároveň na nízkém dně nerady staví
pod rámky to bude asi nějaký instinktivní odpor k prodlužování díla až úplně
dospodu. Na krajích rámků to bude asi to, že jim z nějakého důvodu nestačí
uličky mezi loučkou plástu a stěnou úlu, buď je ta ulička příliš úzká nebo
má plást příliš velké rozměry a včely si uvnitř rámku dělají "zkratky" kvůli
propojení jednotlivých prostor mezi plásty. Taky to může být ta zásoba hmoty
pro víčkování. Při té příležitosti mě napadá, ty mezery uvnitř plástu
vytvářené včelami mají šířku mezi 8 - 12 milimetry. Teorie říká, že mezi
plástem a stěnou úlu má být takzvaná včelí mezera, která má být mezi 6 až 8
milimetry, pokud si dobře pamatuji a to hlavně proto, že včely takovou
mezeru už nezastavují dílem ale ještě nelepí propolisem. Co když ale je
taková mezera pro komunikaci a cestování včel příliš úzká a proto si včely
občas uvnitř rámku na boku vytvoří svoji mezeru. Třeba by mezi boční loučkou
plástu a stěnou úlu měla být mezera 8 - 10 mm nebo případně ještě větší?
Třeba by se do jenoduchých nastavků nemusely vůbec frézovat nebo jinak
složitě dělat drážky, stačilo by do hladkého truhlíku jen nabít latě pro
zavěšení rámků?
tady bych měl otázku pro Gustu Pazderku. Jaké máš zkušenosti s těmi 15 mm
boční mezery ? Jak moc tu boční mezeru včely prostavují?

R. Polášek

Od: Čermak K.

> S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko
> prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti
> v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům).
> Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o
> vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!!
> Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na
> to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím
> také hodně utrpí.
..........

Plísně musí mít živnou půdu v úlech a tou je u mnoha případů s toxiny právě to neměněné dílo, které mělo být dávno ve vařáku. O neměnění den a zkrátka profylaktické dezinfekci se snad nemusím rozepisovat.

Myslím, že mikroklíma včelstva v úlu musí být vyvážené ve stupni vlhkosti, teploty, odvodu vody(ledu) atp. Otevřené zasíťování a používání takové nepřirozeně obrovské ventilace k dosažení takového mikroklimatu neprospívá. Včela je tak částečně vystavena okolnímu klimatu, kde např. počasí a škůdci mají mnohem přímější vliv na pohodlí včelstev. (větry, mlhy,pach myší, pohyb zvířat po sněhu, atp. ) Takové zasíťování jsem nezvolil po velmi dlouhé úvaze. Nejde o nějakou moji zakomlexovanost, ale o řadu jasných nevýhod.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Cermak K.

> ... ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna,
> uteplení dna nemá naprosto žádný smysl.
................

Neuraz te se, ale mám jiný názor. Byly udělány a publikovány (MV) termo snímky takových třech nástavků a úly byly přímo položeny na zemi, paletě a potom i na vyšším podstavci. Je naprosto viditelný tepelný rozdíl mezi vysokým podstavcem, dřevěnou paletou a položením přímo nazemi.
Opovažuji se tvrdit, že 10 cm zateplení - polystyrenové dno je potřeba k porovnávání při pokusu mezi úly tzv. silně zateplenými a tenkostěnými. Z toho důvodu souhlasím s některými argumenty p. ing. Smělého. (ale jen s některými)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=14432&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf (první čtyři snímky a pohledy pod úly)



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: A.Turcani:


> ..., problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako
> sa začali chovať včelstvá v úľoch....

> .... Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb
> včelstva.
> ...Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier
> medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý
> a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje.

........

To je zajímavý. Mám na nedostavěné dílo také částečně nevyjasněný pohled, ale od chvíle, co používám obyčejné výměnné závěsné laťky přibité na stěně nástavku tak boční nedostavování až tak moc nepozoruji.(15 mm mezera mezi boční loučkou a nástavkem) Jen převážně spodní. (mám nízký podmet) Naopak musím říci, že i při nižší rámkové míře jsem se s bočním nedostavováním setkal u kolegy. Má 39x17.

Každopádně stavba u včelstva pokračuje i při absolutním nedostatku nových voskových šupinek a vykousávání je přirozené, když je potřeba materiál pro víčkování medu nebo plodu. Proto ta barevná rozmanitost a zpracování u víček. A proto např. u moru včelího plodu je důležité nespoléhat na nějaké potažení propolisem, protože včela má snahu hlavně i krajní zaneřáděné dílo přirozeně kusadly a spolu se slinami zpracovávat dále.

No a vykusování díla se děje ponejvíce pro včelu od "bezpečných" nezavěšených stran. Tedy nejvíce odspodu, potom z boku. Jde tedy o pohyblivý voskový záložní stavební materiál k víčkování. To u silných včelstev kde není právě tolik těch nových voskovách šupinek. Také u silných a hlavně u slabších se odebírají pro víčka hrany z okolních buněk z okolí plodu nebo víčkovaného medu.

Ve světě se kupříkaldu takové zafixované vlastnosti a činnosti pro "stavební odskok díla"(řečeno zedníkem - murárom) u včely, využívá třeba u úlového systému topbar hive u hliněných a pletených ležanových válcích, domcových dřevěných ležanů se sklonem ke snadné a jednodužší těžbě medu. (Afrika, bývalé státy SSSR, Asie, ...)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusta napsal:
Kolik máme jako lidé alergií z důvodu suchého vzduchu ve vytápěném prostoru
a jak se odpařovači snažíme toto zmírnit ? No a včely necháme trpět v
takovém průvanu samy nad sítem jen proto, aby nezplesnivěly plásty které
měly být z velké části ve vařáku?
---------------
Dovolím si polemizovat:
Lidem vysušuje sliznice nepřirozeně suchý vzduch, který je do průdušek
vdechován. Vyschlé sliznice v nose, ústech atd. jsou nevhodným "bitevním
polem" pro obrannou armádu protilátek lidského těla. Proto snáze nad
oslabenou obranou vítězí viry a bakterie, až jejich přesila zvítězí a člověk
onemocní. Proto může být vhodnou prevencí zvlhčování vzduchu alespoň v
dětském pokoji.

Včela dýchá úplně jinak, z anatomie včely mi není známo, že by u ní v
souvislosti s dýcháním trpěly nějaké žlázy, nebo sliznice nedostatkem
vzdušné vlhkosti.

Neorosené plásty a vnitřní stěny úlu jsou dostatečně dobrým tepelným
izolátorem a současně nevhodným prostředím pro rozvoj plísní.
Přes zimu včely žádnou vodu nepotřebují. Prostředí úlu by tedy nemělo být
ani uměle vysušováno, ani zvlhčováno. Protože trávením glycidových zásob
vzniká oxid uhličitý a ( metabolická ) voda, zvyšovaly by včely vlhkost
špatně ventilovaného úlového prostředí -je proto lépe tyto zplodiny odvést
mimo úl, nejlépe dostatečně otevřeným česnem, nebo zasíťovaným dnem.

Shorauvedené platí pro období zimního klidu.
Na konci vyzimování, v době, kdy už včely intenzivně plodují jim může
vydechovaná voda vysrážená např. na strůpkové fólii pomoci uhradit část její
potřeby. Nepřirozeně ( uměle) vysušované úlové mikroklima by mohlo včelám
ztížit ošetřování otevřeného plodu - včely by pro zdárný larvální vývoj
plodu musely donášet více vody.
Josef Kala

S takovým názorem jem se asi ještě nesetkal, že včelám vadí sucho a vlhko prospívá (zima, zjara). Mně naopak stále více se jeví, že nadbytek vlhkosti v zimě včelám výrazně škodí, zatímco chlad ne (normálně silným včelstvům). Ovšem je to jen zkušenost, nic podloženého pokusy. Ono nejde pouze o vysokou vzdušnou vlhkost, ale více o plísně, které ji často doprovází!! Plísně tvoří toxiny, pokud je pak včely musí odstraňovat, veřte, že jich na to dost doplatí. Samozřejmě hygiena včelích produktů (med, propolis) s tím také hodně utrpí.
K. Čermák

Upřesňuji, že uteplené nástavky v pokusu jsou sice na dnu dole zasíťovaném, ale pod sítem je varroa zásuvka (mimochodem vytahuje se odzadu bez vyrušování včel - výborná k sledování varroázy - spadu), takže je to situace jako u plného dna. Ovšem podmet je vysoký, 10 cm. Ano dno je neuteplené, ale při 3 NN na zimu, když zimní chomáč je daleko od dna, uteplení dna nemá naprosto žádný smysl. To je potřeba si uvědomit - musel jsem reagovat na nařkntí z neobjektivnosti srovnávacího pokusu. Něco jiného je, když někdo zimuje v jednom nástavku a v něm včely ještě zúží (násilně) např. na 8 plástů, tam uteplení stěn a dna může mít význam. Ale to je úplně jiný přístup k chovu včel, pro mě nezajímavý, opustil jsem ho v mých včelařských začátcích po pár letech...
K. Čermák

Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly mezistěnu.
Radime, problém nedostavaných medzistien včelami v úľoch, je tak starý, ako sa začali chovať včelstvá v úľoch.Z môjho subjektívneho pohľadu, Tvoja interpretácia prečo tak včely robia nie je správna.
Poznal som včelára (je tomu už 3o rokov), ktorého vždy po vložení medzistany (Ms) do úľa doslova dožral ich spôsob, lebo napriek presnému prirezaniu Ms a zataveniu na drôtenú výstuhu, včely vždy vloženú a opretú Ms na spodnú latku po celej dĺžke vyhrýzli. A ony potvory zničili nie len Ms dolu ale i vždy po obidvoch stranách bočných latiek rámika. Vlastným dôvtipom aspoň čiastočne odstránil tento pre nás "nezmysel". Na Ms pred jej vložením do včelstva ne každej Ms nožom vyrezal na spodnej a bočných stranách Ms 7mm vysoké a 2x100mm dlhé otvory. Včely otvory ponechali, ale zbytky Ms medzi otvormi ponechali.
Týmto problémom sa zaoberám už dlhé roky a myslím si (aj keď je to zatiaľ subjektívne poznanie), že pre včely je životná nutnosť, včely otvory medzi rámikom a včelím potrebujú. Nepotrebujú ich pre príčiny, ktoré sú popísané v komentári. Moja interpretácia je iná a vychádza z biologických potrieb včelstva. Neberte tento môj vstup ak poníženie Vášho osobného "ja", ale ako ponuku na spoluprácu s jasnou hlavou riešiť problém.
Čo je to tá biologická potreba?- Po rokoch pozorovania som dospel k názoru, že včelstvo ako také sa musí navzájom informovať o prítomnosti živej matky medzi včelami. Oficiálny názor na to, ako sa včely dozvedia o prítomností matky medzi nimi, panuje všeobecný názor, vôňou matky, ktorá sa šíri z uličky do uličky, čiže vôňou matky a včely prežijú v uzatvorenom prostredí. Môže ta byť tak? podľa mňa nie, pretože včely reagujú len na materskú látku ústami, teda chuťou! A v tom je háčik, lebo materská látka sa dostane medzi včely aj do krajných uličiek len včelami! Prechod z uličky do uličky pre včely je možný len popod latku pod včelami alebo poza bočnú latku. V týchto prípadoch je včela vystavená väčšiemu riziku z aspektu chladu to nedokáže prekonať. Ak by včely v uličkách nedostavali čas od času ML, zimovali by nespokojne ako v prípada ak je včelstvo bez matky. Preto vče už pri stavbe plásto na pamätajú a preto nechávajú nedostavané prielezy medzi plástom a latkami rámika. Preto musí včelár rešpektovať tieto biologiské danopsti včelstva. Včelstvá v prírodnom prostredí kde nemali dielo v rámikoch takéto problémy nemali a doknca mám zistená, že dielo voľne postavené (v košoch) má medzery nie len pri stenách dutiny, ale i v stred diela.
NN včelárenie s rámikmi do výšky max. 180mm je pre zimujúce včely výhodnejšie práve z tohoto hľadiska, pretože zimujú v dvoch debničká a potreby získania ML
mater.látky získajú práve v strede chumáča uloženého cez stred medzery medzi dvomi debničkami. Potvrdzujú to i nízke rámiky vystavané bez medzier medzi plástom a latkou rámika, i keď to tak vždy nemusí byť. Popis je letmý a stručný, ale myslím že, že podstatu problému vyjadruje. Anton
P.s. Komunikovať môžme na osobnej pošte, aby sme nezaťažovali ostaných návštevníkov

Takovou skušenost jsem měl u jednoho včestva dalo čtyři roje,20 kg medu a ty roje postavily celkem 6 nástavků díla . Prostě popřely všechny učenosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 27.12.2006 17:59:40
> ----------------------------------------
> Od: Radek HubaÄŤ:
>
> > zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v
> poslednĂ­
> > dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> > všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> > výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> > dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> > špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
> .....
>
> No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v
> červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od
> dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková
> přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy,
> při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze
> po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)
>
>
> Asi se se vÄŤelstvy moc "mazlĂ­m".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

> Od: P.K.
>
> > ...
> > s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> > kyselinou a přiletěla průtrž...
> >
> > používáte někdo nízké dno?
> .....
> K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou
> koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné
> koncentrace.


Možná je to nesrozumitelné proto dodávám ...rád bych vyslovil myšlenku, že je při léčení s kyselinou mravenčí je vlastně jedno jestli s vysokým nebo nízkým podmetem, protože reakce včestva na kyselinu je jedna a ta samá. Přirozeně vylezou, než si zvyknou ven jak při nízkém, tak i při vysokém podmetu.

Průtrž s deštěm je asi smůla. Ale myslím si, že zas takové ztráty to nebudou, protože odolnost dělnic je dost veliká nato aby se při následném oteplení se dokázaly "zbráborat" a vrátit se . To by musely jako jednotlivci umrznout.

Prý jsou patrny ztráty matek při takové aplikaci kyseliny mravenčí např. s Formidolem. Ale Formidolu jsem aplikoval dostatek nato, abych si byl jist bezpečností mravenčí kyseliny pro včely.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Radek Hubač:

> zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední
> dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už
> všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské
> výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2.
> dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes
> špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
.....

No teď si připadám si jako vyjímka, ale sklon k rojovce mají u mě včelstva i v červenci a vyjímky se najdou i v srpnu. Protirojová opatření jsou tedy u mě od dubna přes květen, červen, červenec do, a i přes srpen. .... Ono taková přeložená s oddělkem stará(ne nultého stáří) matka někdy umí ukázat často vlohy, při kterých ne a ne si dát říct. ;-) A ploduje a ploduje a její dělnice posléze po utvoření oddělku nosí a nosí .... ;-)


Asi se se včelstvy moc "mazlím".


_gp_
http://vindex.ic.cz

zase někdo, kdo opisuje staré knihy. Chtěl bych vidět tvoření oddělků v poslední dekádě května, nebo ještě později jako protirojové opatření. V té době by už všechny včely byly odrojené!!! Oddělky se musí dělat podle počasí a nadmořské výšky začátkem 2. poloviny kvetení řepky, což je u nás někdy i přelom 1. a2. dekády kvězna, pokud je špatné počasí jako vloni, musí se zasáhnout i přes špatné počasí, jinak se včely posléze rojí a rojí....
Radek HubaÄŤ
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vèelstva
> Datum: 26.12.2006 13:07:04
> ----------------------------------------
> Tvorba oddělků včelstva v žádném případě neoslabuje. Musí však být
> prováděno v pravý čas, kdy včelstva strmě rostou v síle a blíží se vrcholu.
> To bývá většinou od poslední dekády května a prvních dvou dekádách června.
>
> V tuto dobu odebírání plodových plástů se zavíčkovaným plodem a včel
> (mladušek) je vynikajícím protirojovým opatřením (čímž se nejen potlačuje
> rojení ale i posiluje sběrací pud. A zároveň opatřením protivarroázním.
> Protože tvorba oddělků má na včelstvo pozoruhodně příznivý vliv, někdy se
> dokonce dělá to, že oddělky vytvářejí nad každým silným včelstvem (tj. i
> když nechceme zvyšovat počet včelstev), abychom tyto oddělky později se
> včelstvem zase spojili (spolu s tím můžeme i vyměnit matku).
>
>
>

Od: P.K.

> ...
> s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil
> kyselinou a přiletěla průtrž...
>
> používáte někdo nízké dno?
.....
K té kyselině. Neviděl bych rozdíl mezi nízkým nebo vysokým podmetem a potřebnou koncentraci. Výhodnější bude nízké dno bez síta pro udržení delší potřebné koncentrace.

Také používám nízké dna (2-3 cm) a to ve spojitosti co nejblíže k zemi. (obyč. paleta)Mám takovou teorii o přežití a pohodě včelstev. Včestvo, které je propojeno v létě s chladem a v zimě s teplem pocházející ze zemské kůry(dutina v živém stromě, skála, úl položen těsně nad nebo na zemi atp.) a nebo je jí co nejblíže. To má podle mě větší šanci a pohodlí oproti včelstvům, které takové propojení nemají. (roj v keři, suchém stromě, úlu na vysokém podstavci)

Proč se při zimování včelstev jinde ve více nepříznivých oblastech využívá zimování v uzavřeném prostoru chladného skladu nebo "krechtu" - zimovníku či stébniku? Protože teplo, které prostupuje přes zemskou kůru (podlahu, popř. stěny)využívají takto zimující včelstva ke klidnějšímu zimování.

Člověk se snaží využít takového tepla či chladu např. tepelnými čerpadly nebo masivní samotížnou věžovou ventilací (pouštní stavby).



_gp_
http://vindex.ic.cz

Vlhkost v úlu není ovlivněna jen dnem, ale taky způsobem, jakým je zateplený
strůpek a jestli jsou očka nebo jestli vzduch větrá i nějakou štěrbinou mezi
nastavky. Síto přes většinu dna i na vysokém dně způsobí, že pokud včely
zimují ve dvou nastavcích 39x24, spodní nastavek je vždy suchý, i v
předjaří. Pokud jsou včely na dně na jednom nastavku, ten je suchý během
zimy a vlhne až včely začnou plodovat v předjaří. Ale to už je známé
dlouho.V zadováku, kde je nízké dno a není síto, vlhne úl i během zimy, musí
se tam s tím pracovat, třeba v období oteplení v zimě nechat provětrávat
přes štěrbiny.

Nízké dno mám v zadovácích, 2 - 1 cm od spodní loučky po dno a v tuším
čtyřech dnech pod nastavky tam je 3 nebo 4 cm. Zatímco ve dnech vysokých 8 -
10 cm velice často stavěly pod rámky, stačilo, když tam byl delší dobu
zavěšený hrozen včel, tady v těch nízkých dnech ne. Maximálně se na dně u
některých včelstev objevily napůl voskové a napůl propolisové kousky do
velikosti centimetru. A byly to zadováky s 12 rámky 39x24 v plodišti i
medníku, kde měly evidentně málo prostoru. Hlavně v zadováku se ale objevil
nepříznivý jev, že rámky 39x24 nebyly dostavěné až po spodní loučku, ale na
spodu včely nechaly asi 1 cm mezeru, někdy dokonce i kvůli tomu vykousaly
mezistěnu. Zase pokud byly už ty rámky s tou mezerou nad spodní loučkou a
starší, tak včely pod nima stavěly méně ochotně. Mezeru v rámku téměř vždy
nechaly. Připadá mi, že pokud je dole jen pár centimetrů, tak ty
instinktivně neprostavují snad kvůli budoucímu hromadění odpadků nebo kvůli
ztížení přístupu hlodavců v zimě.

R. Polášek

Zajímavý článek o vývoji, respektive o předcích včel: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2329&akce=show2

se dvěmi polohami podložky souhlasím, těsně pod síto ji dávám akorát na mrazivé měsíce a mám to tak jen na pár novějších skrz zimní průvan,jinak to moc nemá vliv jestli je naplno odkryté nebo zakryté pokud mají dost potravy okolo,na odkryté my vychází průměr 3,5 kg víc za zimu..

na jaře rampouchy protečou sítem,příliš mokrá dna měním za suché,ono dokud jsou ty rampouchy a led na protější stěně od česna tak je v ůle sucho,záleží na charakteru jara ,tam kde není síto přes celej půdurys(tyto síta půjdou pod kotel jsou i nejstarší ) vkládám papírové podložky(5mm lisovaný papír)ty pěkně tu vodu seberou,chceto trochu cit na počasí

rosný bod by snad čistě fyzikálně víc vytlačilo nízký dno,co myslíte?jak už někdo poznamenal na jaře rosný bod pozbívá smysl ....

trubčinu v podmetu považuju za množárnu varoa.

jakou máte mezeru u té stavební zábrany,tou mou často prostavějí?

s tím náhlým deštěm souhlas ,jednou to schytaly, když jsem je léčil kyselinou a přiletěla průtrž...

používáte někdo nízké dno?

Vysoké dno je dobré pro kočování kvůli větrání a úniku včel mimo plástovou
plochu a potom zase kvůli úniku včel pro případ, kdy v úlu umístěném venku
se z nějakého důvodu opouštějí plásty a sedají mimo obsazenou plástovou
plochu. Třeba v červenci a srpnu kvůli horku v noci. Pokud včely nemají
místo uvnitř a vyléhají z nějakého důvodu hromadně venku, může je nějaký
náhlý déšť zdecimovat. Na stacionárním místě a ve včelíně nebo pod
přístřeškem potřeba vysokého dna není tak velká. Pokud ve dně není zábrana
proti stavění a počítá se se stavěním trubčiny v podmetu, musí se včelařit
tak, aby se s nejspodnějším nastavkem od května do srpna nehýbalo, protože
ta vystavěná trubčina vadí a je obsazena vesměs létavkami, které jsou
náchylné k rozrušení. Vyřezávat trubčina se dá dobře až někdy v září, kdy už
není létavkami obsazována. Budu navyšovat vysoká dna tak, aby šlo do nich
vkládat nízké polorámky, ať už s mezistěnami pro běžné dílo nebo pro
trubčinu. Od září po duben bude to dno vždy prázdné bez rámků. Pokud někdo
může využít jen omezenou plochu včelína a připravuje do něho dvě řady
nastavků nad sebou, potom vysoké dno zbytečně zvyšuje výšku úlů.

R. Polášek

Souhlasím. K tomu jenom dodám, že pokud to mám řešeno tak,abych pod sítem měl dvě polohy zasouvání podložky,třeba letní otevřenou,zimní uzavřenou. Použiji střídavě tyto polohy mezi úly a včelám nechám dostatek prostoru,pak zjistím, že jsou buď dole nebo nahoře.Dovedou se přizpůsobit.Rozhoduje taky plno jiných podmínek.Síla včelstva,klim. podmínky atd.
B.V.