Včelařská konference

>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu
>>otevřít. Tím
> se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna
> očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne
> fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys

> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe
> vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u
> rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když
> domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné
> ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré
> vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS
> nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?

Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu
zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami
regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně
větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.

(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS
stěnou tak do 5 cm.)

Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném
dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že
otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.

Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché
(protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a
tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může
nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu -
teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v
chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý
považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na
strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z
nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího
očka.

Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je
speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing.
Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely
ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně
štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou
a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není
regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se
intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je
vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing.
Smělý dlouhá léta.)

> Je
> to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z
> biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo
> chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?

Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako
relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní
vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a
tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.