Včelařská konference

->Bravo Vito,
->
->toto bylo opravdu vystižne.
->
->Matej

Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

>Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Eman

Přijímám kritiku, je namístě, budu se krotit a Vojtovi se opravdu omlouvám (byl jsem na něj "trochu"
naštvanej, tak mi to nedalo, bylo to naposled).

Takže zpět k věcnosti:
>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím
se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a
úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn.
J.P.Baudys

Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme? Je to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku? Při větších vlhkostech již bují plísně a roztoči...
Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární odkazy. Dík


>Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
>Eman
Myslim, ze to tak zasadni otazka zas neni. Tenkostenné úly mají své nezastupitelné místo a neodiskutovatelné výhody (pevnost, odolnost, jednoduchost, poměrnou láci, jde o přírodní materiál atd. atd. , včelám se v nich daří, alespoň těm silným, o tom není sporu), kdych měl 70 včelstev nebo víc o jiné možnosti bych take neuvažoval. Pokud nekdy reaguji kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.


Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra

>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu
>>otevřít. Tím
> se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna
> očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne
> fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys

> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe
> vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u
> rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když
> domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné
> ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré
> vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS
> nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?

Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu
zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami
regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně
větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.

(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS
stěnou tak do 5 cm.)

Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném
dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že
otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.

Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché
(protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a
tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může
nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu -
teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v
chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý
považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na
strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z
nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího
očka.

Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je
speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing.
Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely
ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně
štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou
a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není
regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se
intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je
vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing.
Smělý dlouhá léta.)

> Je
> to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z
> biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo
> chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?

Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako
relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní
vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a
tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.