Archiv Včelařské konference

Králík nevím, ale co je vratič vím. Když se chci podívat na fotku, zadávám
takové věci do vyhledávače třeba do Seznamu. V doméně CZ existují nejméně
dva atlasy rostlin, kde ty fotky a popisy jsou. Možná je něco i na SK.

Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>

> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.

a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
nervovej jed.

\vov

Priateľu vzácny Vratič obecný najdeš na
http://botanika.wendys.cz/kytky/K263.php
Gabi M.Kominek
----- Original Message -----
From: "Janura" <elektro/=/janura.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:29 AM
Subject: kralik vratic


> priatelia,
>
>
> potrebujem surne zohnat obrazky rastliny "Kralik vratic" co sa pouziva na
> dymenie. som u kamarata co ma vcely na Opavskych Lazoch okr. Velky Krtis a
> nikde to tu nerastie a chcem mu to ukazat ako to vyzera atd..
>
> neviete kde ich zozeniem?
>
>
> dik
>
> Pista
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.1645 (20060705) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Radąej odporúčam nazbera» v lese spráchnivené kúsky dreva v lese. Teraz je
sucho stačí jedna bednička na celý rok,Pokiaµ sú to smrekové, alebo
borivicové drievka tak to aj príjemne voní. Vratč poľívam vysuąený na spodok
do skrinky kde odkladám na zimu plásty. Trochu to odpudzuje vvíjačku.
Gabi M.Komínek
----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


>> Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vąe, co má v
ľaludku. Ale nezkouąel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, ľe
je méně vhodný, protoľe pryskyřice v něm obsaľená dráľdí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláątě kdyľ včely slídí a vąechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché ąiąky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já kdyľ potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnějąí se zas tak často nenajdou
a těľko se lámou nebo řeľou kapesní pilkou do taąky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drľí dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějąích ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, ľe kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důleľitý jeątě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíľ z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se můľe zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, ľe houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumištích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov

... no a vsetko zle je na nieco dobre a naopak.

ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi sa mi
velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako jedovaty. povdzte
mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

dakujem

JANURA s.r.o.
Konska 338
01313

elektro/=/janura.sk <mailto:elektro/=/janura.sk> mob.: 0903 528993


-----Original Message-----
From: Radim Poláąek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:34 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: kralik vratic


> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.

A asi se podle toho i jmenuje, kdo ho ochutná, vyzvrátí vše, co má v
žaludku. Ale nezkoušel jsem to. Ale vůně podrceného vratiče tomu napovídá.

Co se týká materiálu do kuřláku, u troudu z jehličnatých stromů se uvádí, že
je méně vhodný, protože pryskyřice v něm obsažená dráždí včely. I plíce
včelaře. Je ale velký rozdíl, jestli se jedná o včelín nebo o úly venku. Ve
včelíně, zvláště když včely slídí a všechno musí být uzavřeno, je to něco
jako udírna a pak je sakra velký rozdíl, jestli je v kuřláku třeba vrbový
troud bez pryskyřice nebo smrkový nebo suché šišky či staré jutové pytle.
Venku je rozdíl minimální.
Jinak já když potřebuji náplň do kuřláku, projdu se v lese pod topoly,
lípami, vrbami nebo buky a sbírám natrouchnivělé větve bez kůry od průměru
malíku po průměr ruky. Tenčí nemá smysl, silnější se zas tak často nenajdou
a těžko se lámou nebo řežou kapesní pilkou do tašky. Dřevo z těchto stromů
trouchniví stejnoměrně, na rozdíl od třeba smrku i natrouchnivělé drží dost
pohromadě a kouř je z něho relativně příjemný. Kombinací tenčích jen suchých
větví a silnějších ztrouchnivělých do kuřláku se dosáhne toho, že kouří
dlouho, rovnoměrně a nemusí se nijak moc regulovat - dusit nebo pokládat na
bok. Ve včelíně je důležitý ještě jeden argument proti smrkovému dřevu.
Včelín sám je obvykle z smrkového dřeva a tudíž z ztrouchnivělého smrkového
dřeva se může zamořit dřevokaznou houbou. U listnáčů je předpoklad, že houby
rozkládající listnaté dřevo na smrkové dřevo včelína nejdou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 10:57 AM
Subject: Re: kralik vratic


> > Ten vratič roste kolem cest, na rumi?tích a na podobných místech.
>
> a je totalne nevhodnej do dymaku. obsahuje thujon, coz je pro lidi
> nervovej jed.
>
> \vov


__________ Informacia od NOD32 1.1437 (20060310) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

> ja ho pouzivam v kombinacii z vrbovym drevom. inak jeho vona ked dymi
> sa mi velmi paci. hovoria ze je viac utlmujuci aj pre vcely ako
> jedovaty. povdzte mi ktory dym je bez akych kolvek jedovatych latok?

chytrymu napovez...

\vov

Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
(poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 11:33 AM
Subject: Re: kralik vratic


> Co se týká materiálu do kuřláku, ...

Já myslím, že je hodně důležité, jestli to je ve včelíně nebo venku. Venku
je to z hlediska včelaře téměř jedno, co v kuřláku hoří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 06, 2006 12:37 PM
Subject: Re: kralik vratic


> Kamarád do dýmáku s úspěchem používá sušené nakrájené choroše. Já zase
> celou zimu schraňuji a suším kůru z pomerančů a mandarinek, kterou pak
> přidávám do dýmáku a tím se (pro včelaře) stane dým mnohem snesitelnější
> (poznamenávám, že jsem alergik, astmatik a bronchitik).
> S pozdravem Petr

dobrá je hobra ,kouří spolehlivě a hned chytne(balí se do ní nábytek ),ale používám
troud s jasanu a jiných listnáčů,dobrý jsou pařezy a dřevo až je práchnivě bílé,to dobře usuším ...
včely i včelaře "uklidňuje kouř",nezáleží na jeho obsahu , samozřejmostí je netoxičnost,
vratič je dobrý na škrkavky a červi......
pro mě je podstané,aby to kouřilo samo a dlouho,mám mírné včely až na kuřák zapomínám,teď do včel chodím jen v kraťasech a v brýlích k brusce,protože se v klobouku potím a včely tuší, že se za něj schovávám,prostě sem víc v klidu bez něj a líp vidím,tak i včely jsou v pohodě.....
teď vrcholí vynikající snůška s lípy malolisté,velkolistá byla taky super a bude se vytáčet.....
včely začínají sbírat medovici s jedle (mám nějaký fotky)a to by bylo super.....

co dobre chyta a nemelo by mit v sobe zbytecnosti jsou obaly od
vajec.

\vov

Radim Polášek (e-mailem) --- 5. 7. 2006
Re: Jak pokračovat (17384)


Cílem je tedy umožnit včelaření i
tehdy, když je na tom včelař tak, že se sotva došourá z baráku ke včelám na
zahradě. Včelařské zařízení a technologie se podle mne musí přizpůsobit
těmto věcem. Za prvé nemanipulovat s věcmi těžšími než 2 - 3 kila. Takže
nízké rámky a jednoduché dřevěné nebo lehké polystyrenové nastavky. Zásadně
manipulovat se samostatnými rámky, žádné přehazování nastavků i za cenu
toho, že zásahy ve včelstvu trvají hodiny. 30 kilovou bednu s rámky s medem
už k medometu odnese někdo jiný. Za druhé při práci se včelami sedět.
Znamená to

mít

nastavkové úly prakticky na zemi, tak na 10 - 20 cm vysokém
podstavci a

mít

kolem sebe dost místa, aby bylo možné bez vstávání

mít

na dosah nářadí,

mít

na dosah bedničky pro odkládání rámků a

mít

na dosah místo
na odkládání prázdných nastavků.


........spíš

mít

nástupce-pomocníka,nebo

mít

dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to nemět je stejně nezodpovědné jako desetileté dítě na jawě 350........

P.K. wrote:

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.

Králik, presne Vratič obyčajný (Tanacetum vulgare L.), obsahom jedovatého tujónu, babky používali na odstraňovanie parazitov, hlavne vší. Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno. Pišta, v krtíšskom okrese rastie vratič kam sa oko pozrie. Príďte aj s kamarátom do Závady na moju včelnicu, budete ho môcť kosiť. Zatiaľ však nekvitne, tak asi preto ho nevieš nájsť, žlté kvietky vytvárajú na 120-150 cm vysokých byliach husté okolíky. Anton

>...mít
>
>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>nemět je stejně nezodpovědné...
>
>
>
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
................................................
To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.

Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.

Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.

O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.

Láska, to je především zodpovědnost.
Mít rád včely, to je především jim neškodit.

Petr J. Borsky (e-mailem) --- 6. 7. 2006
Re: (17412)
Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.


.....
dočkám, ale vlastně není na co čekat ,jednou ,dvakrát se vyspíš a jsme tam všichni....

počítám s tím a snad budu mět dost rozumu a lásky ke včelkám a v sedmdesáti jeden dva ůly ,když nebudu koukat pod ruky někomu mladšímu...


protože za každou cenu desítky včelstev táhnout až do katastrofického stavu a vlastního konce nemíním...
...vidím to dost kolem sebe...

Karel wrote:

>>...mít
>>
>>dost rozumu a za včasu se své lásky zbavit,protože něco mět a přitom na to
>>nemět je stejně nezodpovědné...
>>
>>
>>
>>
>>
>Počkej, však se toho taky jednou dočkáš.
>...............................................
>To bude problém těch, co budou vedle něho včelařit.
>
>Myslím, že je na škodu mystifikace a glorifikace včelaření.
>Jako užitečného a "nuceného" dědičného koníčka.
>
>Je to, jako kdyby někdo, kdo špatně vidí, nemá reakce a rozhodovací
>schopnosti, miloval jízdu přes 120km/hod.
>
>O lásce k vínu, pivu a rychlosti nemluvě.
>
>Láska, to je především zodpovědnost.
>Mít rád včely, to je především jim neškodit.
>
>
>
>
Hluboce s Tebou, Karle, souhlasím. Nezastávám se fušařiny ve včelařství,
ať za ní stojí cokoliv - lajdáctví nebo stářím zaviněná neschopnost. Jen
si uvědomuji, že je hrozně těžké ve stáří přestat dělat něco, co máme
rádi a co děláme velkou část života. A proto souhlasím s tím, že musí
člověk na stáří pamatovat včas (to platí nejen pro včelařství). Pokud
vím, že se budu včel těžko zříkat, musím si zařídit takový způsob
včelaření, abych ho byl schopen dobře vykonávat i ve stáří.

Když pak někdo, komu už stáří klepe na dveře, shání názory druhých na
to, jak si dobře včelaření ke stáří zařídit a někdo jiný mu na to
odpoví, že by toho měl radši nechat - takovou odpověď považuji za
přinejmenším málo vhodnou.

už jste někdo letos shazoval brouky po vytáčení k.mravenčí(hcooh),jakej máte spad...?

Pánové , když to sleduji, tak určitě včelaříte způsobem odpovídající dnešní složité situaci, a přesto se může stát, že se neubráníte. Provádíte pravidelné sledování zdravotního stavu na zasíťovaných dnech ve všech úlech, a abyste mohli včasně reagovat a léčit? Používáte k des. Savo atd.Staré rámky vůbec neskladujete celou zimu, všechny vytavíte , místo toho necháváte vystavět nové a vytáčíte většinou z nového vystavěného díla? Tím se ne jen zlepšuje kvalita medu , ale zlepšuje zdravotní stav včelstva.Dříve plno, dnes ani jeden brouk. Abychom ještě nebyli překvapeni.Názory můžeme mít různé, ale pokud něco řeším, mělo by to odpovídat dnešní technice, nebo ekonomice, jednoduchosti. Úly jsou jako palety. Palety lze taky dopravovat kombinovaně po drážkách , používat řetěz. zvedáky, lanové, kladkostroje atd.. Toto všechno omezuje manipulaci a je zdlouhavé. Proto se osvědčily vysokozdvižné vozíky. Podobně musí fungovat manipulační zařízení pro úly. Hlavně žádné další úpravy na úlech, pokud možno hladké, jednoduché a neomezený pohyb v prostoru a neomezený dosah všech dílů na úlech.Rovněž bez úprav včelína. Včelaření šokováním včelstva rozebíráním po rámku je snad minulostí i pro „věkem čilé"!

B.V.

To je asi problém všech oborů, které nejsou ukončeny nějak povinně odchodem
do důchodu, jak najít pravou chvíli, kdy odejít. Mezi včelaři jsou určitě i
40 letí starci, kteří dnes včelaří stejně, jako před 20 lety, kdy ty úly
získali i 70 letí mladíci, kteří sledují, co je nového a zařizují se podle
toho.

R. Polášek.

To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už bude jenom hůř:-)

Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit, protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)

Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal při medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.

Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého pomocníky.
A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě by vzal zavděk takovouto spoluprací.

Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.

V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá konkurence. Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani Včelařství.

Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými víčky a břečkou pod nimi.

Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes cestu nepoložili.

Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
Karel

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> To je všeobecný problém. Každý bude jednou za zenitem, někdo už jsme, a už
> bude jenom hůř:-)
>
> Můj táta mě ke včelařině přivedl, aniž sám včelařil, nebo začal včelařit,
> protože k tomu neměl podmínky, přesto seděl s kolegou v kanclu a ten mu to
> včelaření barvitě líčil, a on to doma předával dál.
> A tak když se ke stáří přistěhoval ke mě, tak včelařil se mnou. Chodili
> jsem do včel spolu, vytáčel většinou on. (V loni dovčelařil a zrovna když
> jsem chytali pohřeb, tak mě otrávili včely.)
>
> Ke "stáří":-) jsem byl obdařen dětmi a můj syn(6let) chodí od mala se mnou
> k úlům nahlížet, hraje si se starým prázdným úlem atd. Včera mi pomáhal
při
> medobraní a ometal včely, a už to byla docela citelná pomoc, nemusel jsem
> brát smetáček do ruky. Od loňska odvíčkovává.
>
> Takže to je můj názor na věc. Nač hevery, jeřáby atd, není nad mladého
> pomocníky.
> A jestli se někdo vymlouvá na to, že to mladé nezajímá, je to dvojí
> problém. U jeho dětí jeho, protože to jsou jeho geny i jeho výchova. ¨
> A za druhé, určitě je v okolí někdo, kdo se chce naučit včelařit a určitě
> by vzal zavděk takovouto spoluprací.
>
> Jenže někdo taky pojímá včelařinu za sektářské samočarování.
>
> V mém okolí mám dva co začínají a chodili(í) se radit, letos ode mě měla
> dostat čtyři úly (zadarmo) jedna mladá sousedka, co by chtěla včelařit.
> Takže s tím zájmem "mladých"/nových to nevidím nijak špatně.
> To spíše mi přijde, že nejsou někde vítáni. Je to mladá a dravá
konkurence.
> Čtou, vzdělávají se, mají vlastní názory a neposlouchají některá tradovaná
> dogmata. Zvlášť když dotyčný mnohdy za posledních x let nepřečetl ani
> Včelařství.
>
> Bohužel, právě dnes jsem odevzdal na veterině plást s několika děravými
> víčky a břečkou pod nimi.
>
> Proto jsem tak nasraný. Celý rok "zkušení" jen mudrují a stéblo moru přes
> cestu nepoložili.
>
> Hlavně, že jsme měli tu bohatou předsjezdovou diskuzi.
> Karel

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

To je jedna z dalších pověr. Nezabírá to ani na zavíječe. Když se dá do kuřáku, je z toho příjemné kadidlo na mši svatou. A spíš bych věřil na účinnost modlitby.

>..Kvitnúce kvety zaberajú aj na Varroa destruktor, ak sa vkladá pod zasieťované dno.

Plne súhlasím s panom Emanom. Pri vijačke by som povedal, že brzdí jej rozvoj.

Dovoz:(země kg Kčvtis. kč/kg)
05/2006 04090000 Med přírodní AR Argentina 52 734 2 488 47,18
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 9 247 629 68,02
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 6 010 328 54,57
05/2006 04090000 Med přírodní ES Španělsko 22 757 1 550 68,11
05/2006 04090000 Med přírodní FR Francie 3 040 242 79,60
05/2006 04090000 Med přírodní GB Spojené království 1 678 140 83,43
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 5 126 359 70,03
05/2006 04090000 Med přírodní IT Itálie 140 34 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní NZ Nový Zéland 52 21 ZZZ ()
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 5 637 304 53,92
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 8 378 510 60,87
05/2006 04090000 Med přírodní TR Turecko 8 1 ZZZ 30,14

A PODNIK ČSV - VČELPO, NABÍDLO v květnu 2006 30,-/kg !!!

Vývoz:(země kg Kčvtis.)
05/2006 04090000 Med přírodní AT Rakousko 654 45 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DE Německo 20 968 889 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní DK Dánsko 25 423 1 198 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní HU Maďarsko 14 328 854 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní PL Polsko 58 843 3 262 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní SK Slovensko 2 843 142 ZZZ
05/2006 04090000 Med přírodní TW Tchaj-wan 180 37 ZZZ






_gp_
http://vindex.ic.cz

Eman, to n ie jedna z povier, vratič skutočne obsahuje jedovatú látku tujón. Je to popísané v odbornej publikácii o liečivých rastlinách, takže v žiadnom prípade nie je to fáma. Nie je to zázrak, ale v určitých stavoch vo včelstve klietšiky hynú, ale v žiadnom prípade, včelstvo len spomalí svoj zánik. V roku 1989, keď na Slvensko prišla prvá likvidačná vlna včelstiev som po celý mesiac každý deň vkladal okolíky vratiča do podmetu, každý deň v 20-tich včelstvách klieštiky poctivo rátal a poctivo robil štatistiku. Celý menší elaborát somodovzdal Výsk.ústavu včel. v Lip. Hrádku, riad.ing. Kopernickému na posúdenie. Vratič som vkladal aj vďalších rokoch, pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme. V r. 1989 vratič zaberal, ale len preto, že vo včelstvách nastal totálny rozpad včelích spoločenstiev a asi 7 včelstiev zo siedmich mi skolabovalo. Vo svete sa stále hľadá prírodný rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu. Nedávno som dostal e-mail od priateľa z Poľska, ktorý surfuje po Webových stránkach, že v Baškirsku úspešne používajú jednu rastlinu, ktorá vraj na klieštika zaberá. Nakoniec vysvitlo (napísal som mu o mojich zdanlivo úspešných pokusoch s vratičom), že sa jedná práve o vratič obyčajný-obecný. Prieteľ dodal, že to musí byť nejaký iný druh vratiča. Iný druh vratiča nie je. Anton

Od: A.Turcani :
> ...Vo svete sa stále hľadá prírodný
> rastlinný prostriedok, ktorý by nahradil nebezpečnú chémiu.

........
Lidově řimbaba obsahuje pyrehtrin a ten je předchůdce systetických pyrethroidů. To by mohla být motivace. Nezkoušel jsi v nějaké formě i tu Anton?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý musíme hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má všechno dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník , přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je otázkou jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
B. V.

Od: Vojtech :
> ....
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.

Na stránkách http://vcelarskenoviny.cz/showpage.php?name=redakce

je kontakt i na poštovní schránku, kam lze zaslat případně materiál k publikaci na web do VN. Takže jestli nejde vyloženě o peníze za článek tak myslím, že by to mohlo být s tím svěrákem a s pracností zajímavé. Neodebírám Včelařství.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nyni mam v provozu 25 vcelstev,ale je mezi nima i 6 lezanu,
ktere hodlam pouzivat az neunesu zadny nastavek.
U lezanu muzu sedet nebo stat,jak me to bude vyhovovat.V ulu je dvacet ramku 39x36 cm.Plny ramek s medem ma max 5 kg,
tuto vahu budu muset unest,abych vubec jeste mohl vcelarit .
Je jiste skoda,ze u nas se tisknou clanky,ze v lezanech neni medu.I svym pratelum jsem predvedl plne ramky medu nebo ukazal evidenci vynosu medu z techto ulu,k jejich
prekvapeni.Tak napr.Slovaci jsou v techto zamerech praktictejsi a i zkusenejsi.
Je nutne byt pripraven.

Vojtěch Bernatek napsal:
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.


V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit. V době před kolonizací člověkem počet včelstev na
území ČR mohl klidně dosahovat počtu dnešních chovaných včelstev, to je
tuším asi 600 tisíc nebo je i převyšovat. Vedle dostatku dutých stromů to
bylo dáno hlavně snůškou, včelstvo a aspoň tolik rojů, aby se doplnily
ztráty úhynem a škůdci musely od května do září nashromáždit aspoň těch15
kilo zásob. V případě rozšíření takové pohromy jako moru plodu si příroda
mohla na pár let dovolit snížení počtu včelstev na procento nebo až promile
původních hodnot, kdy by přežily ty nejvíce odolná včelstva. V krajním
případě z těch několik stovek tisíc jen pár včelstev. Došlo by pak ke stavu,
že včelstvo by od května do července nejméně třikrát doneslo tolik zásob,
aby se z něho mohlo vyrojit několik rojů a případně i květnové roje by se v
červenci znova rojily. A většina z těch rojů by nashromáždila tolik zásob,
že by přežila zimu. Takže zatímco dříve z jednoho včelstva přežil za rok
tak jeden, dva roje, teď by jich bylo několik desítek. Během krátké doby,
pár let nebo pár desítek let by došlo k navrácení na původní počet
včelstev, ale byla by to už včelstva mnohem více odolná moru. Rozdíl je
ještě v tom, že v té době mohla být po staletém výběru co 20 - 50 kilometrů
nějaká jiná linie včel, tudíž na území ČR by se mohly nacházet stovky až
tisíce nějak odlišných linií, ze kterých by příroda mohla tím negativním
výběrem vybírat. Dneska je na stejném území několik linií rozchovávaných
chovateli matek, ostatní linie zmizely nebo jejich genetické stopy brzy
zmizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 07, 2006 11:57 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Souhlasím , že se moru nepoloží stéblo přes cestu mudrováním .Každý
musíme
> hledat řešení ve svých zkušenostech.Snad se to někomu podaří.Proto se
> snažím změnit včelaření od základu.Vzor si beru z přírody, která má
všechno
> dokonale vyřešeno. Umí se taky bránit.Např. o matkách nultý ročník ,
> přírodní výběr, jsme tu už probírali.I když výsledky jsou dobré, je
otázkou
> jaký bude výsledek odolání moru.. Když se něco tvoří nového , tak se
> používají nesprávné způsoby, protože ty „ správné“ vytvořili jiní.
> Když vidím dovozy medu, nezbývá mi než začít počítat. Dělám si výpočet
> úspěšnosti – pracnosti včelaření. Odstranění všech zbytečných prací a
> zásahů do včel. Bez techniky„heverů“ to určitě nepůjde ani mladým.Proto
> jim rovněž a 5 vnukům předávám zkušenosti , jak využívat techniku při
> včelaření. Můžu poslat obrázky jak děláme se 40 žáky medobrání.Zrovna
> přišly matky z Nasavrk a vidět je, bude zážitek pro děti na celý život.
> Poslal jsem do Včelaře článek o Včelařském svěráku, zatím nevyšel, na
škodu
> včelařů, nevědí oč se jedná, tak nemusím ani zajišťovat výrobu. Článek o
> výpočtu pracnosti včelaření pošlu až po vydání předchozího.
> B. V.

Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také o tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až do smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan. Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel, chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace, v medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak. Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou daleko lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Ono je to všechno složitější. Mýlí se i vědci a ty vědec ani nejsi. Těch polopravd až bludů jste napsali kolem včelích neduhů dost - namátkou: fumigace zahnutým páskem, léčení moru a teď ten vratič. Tvoje tvrzení bez souvislostí může být pro některé včelaře přímo nebezpečné. Proto si myslím, že vám podobným menší oponentura neškodí. Jinak každý pokývá hlavou a řekne si .. hmmm, to jsou ale koumáci na tom Slovensku. A my jen platíme za chemii...
--------------------------

A.Turcani napsal:
>....pričom som dospel k názoru, že toto všetko bez chémie je zbytočné robiť, lebo je to oveľa viac zložitejšie ako si myslíme.

Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Co brání tomu budečák zvětšit? To je přece jasné už dávno, že klasický
prostor po 12 rámcích 39 x 24 v plodišti a medníku je zoufale malý.
Jinak co se týká využití techniky, já jsem předběžně uvažoval o využití
drážky. Svého času jako technolog a projektant jsem byl u pár dopravníků a
myslím, že bych z běžně koupených dílů, jako jsou třeba kolečka pod nábytek
a běžné hutní profily U I L apod, běžné "psí" řetězy atd dokázal relativně
levnou a dostatečně spolehlivou drážku na přesouvání nastavků sestrojit.
Hlavně pokud by drážka byla rovná, zakřivenou drážku by mi musel nejspíš
někdo svařit, to bych asi neuměl.
Do Včelařských novin jsem články posílal s fotkami zvlášť a fungovalo to
tehdy tak, že fotky na označené místo článku umisťoval redaktor. Aspoň tak
to s ním bylo tehdy domluvené. Ono pokud se udělá "hotový" článek i s
vloženými fotkami a finální grafickou úpravou, můžou být pak problémy s
kompatibitou, fotky, nadpisy a podobně nejsou tam, kde měly být a hlavně
pokud je to článek ve Wordu, je to noční můra takový článek potom opravovat
a je to mnohonásobně pracnější než ten článek z surového textu a fotek
udělat znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:27 AM
Subject: Problémy se stářím


> Protože dědkovská léta se blíží daleko rychleji, než bych chtěl, tak také
o
> tom problému trochu přemýšlím. V prvé řadě nesouhlasím s tím, že naši
> dědulové včelaří otřesně a špatně. Jak kdo. Mám vypozorováno, že kdo byl
> vždy výborný včelař a šel ostatním příkladem, udrží si tuto vlastnost až
do
> smrti. Naopak lempl k stáří nezmoudří, ale tuto vlastnost i nadále úspěšně
> rozvíjí. Nezdílím názor, že vhodný úl na stáří je budečák nebo ležan.
> Budečák je v podstatě trápení včel i včelaře, jednoduše proto, že aby
> vyhovoval dnešním kraňkám, musel by být 2x větší. Ležany jsem odzkoušel,
> chovám v nich pouze matky. Rámek sice má 5 kg. ale zkuste z nich omést
> včely, nebo je oklepat. A těch problémů je daleko víc. Mohu se samozřejmě
> mýlit. Já vidím jako recept na stáří v 21 století ve využítí techniky. Úly
> stavět co nejlehčí a pak zdviháky šikovné manipulační vozíky, paletizace,
v
> medárně mít vše co jde na proud atd. Podařený zdvihák už mám. Jelikož to
> zatím se zády jde používám ho jen 2x do roka.Dopravu do medárny a
> paletizaci nástavků rovněž,pouze vozík na paletizované nástavky odˇúlů na
> vlek čeká pouze na ten správný nápad. Rovněž šikovný jednoduchý odvíčkovač
> by se hodil. Právě zde by mělo velkou roli hrát Včelařství. Neděje se tak.
> Myslím, že každý, kdo něco někdy hodil na papír a do redakce to poslal, je
> navždy z podobných aktivit vyléčen. Do Včelařských novin, které jsou
daleko
> lepší se nedají posílat obrázky/alespoň si to myslím/. Včelár, poslední
> roky také nic moc a tak zbývá Moderní včelař, kde by s tím neměl být
> problém. Kdo tedy má nějaký zajímavý a ověřený nápad, tak to chce vybrat
> pouze tu správnou adresu. Ať se všem daří. Zdraví R.Stonjek

Třeba
http://www.izservis.cz/ProdSrv/proddetail.asp?id=10431


----- Original Message -----
From: "Kouba Josef" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 7:52 AM
Subject: Srážkoměr


Má někdo tušení, kde se dá koupit srážkoměr? Viděl jsem nekolik jednoduchých
z umělé hmoty na tyčce, patrně to byly reklamní předměty firem dodávající
zemědělcům.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
"surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
od některých našich zpracovatelů.

Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 08:50:26
> ----------------------------------------
> Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> od některých našich zpracovatelů.
........

Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.

Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo. Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma lety.

Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho posuzovatele, který má oči a nos.

Typ výstupu :        Normální
Směr obchodu :        Dovoz
Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
Nomenklatura zboží :        KN(8)
Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů


Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK (tis.)       MJ        Množství v MJ
04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       

_gp_
http://vindex.ic.cz

V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
chovatelé nemohou dovolit.
.......
V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom místě.

V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a bakterie moru radují,

Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na včelstvo a rok za standard.


Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával. Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla, shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
:-)

Karel

Právě že nepůsobil lidský faktor. Takže nebyl nikdo, kdy by řval, kdyby na 5
let nebyl žádný med. Nebo třeba na 20 let. Nikdo plošně neničil početné
místní linie včel a nenahrazoval je několika stejnými.
Co se týká úbytku včelstev, kdysi hodně dávno, když otec přesunul nějaké
včely jako první včelař do lesa, tak od května do srpna každých dva, tři
týdny měl permanentně plné úly a musil točit. Bylo jedno, jestli zrovna
kvetly javory, lípy maliny nebo nekvetly. Prostě když nebyla snůška z
nějakých včelařských rostlin, tak tam byla velká nabídka i z málomedujících
rostlin a ta stačila. Takhle si představuji, že by to vypadalo v přírodě,
kdyby nějaká nemoc nebo něco takového pronikavě snížilo počet divokých
včelstev. Zatímco předtím by přežily jeden, dva nejsilnější květnové roje a
ostatní by nestihly do zimy nasbírat dostatek zásob, po takovém snížení
počtu včelstev by potřebné zásoby dokázala nasbírat většina rojů. Ještě víc
to je vidět na varaóze. Mateřské včelstvo by třeba roztoči zničili, ale
ještě dřív by z něho vyletěly roje. Roztoči by sice byli i v těch rojích,
ale roj by ještě stihl nasbírat zásoby na zimu, přežít zimu a příští rok zas
vytvořit nějaké roje, než by byl roztoči zničen.
Kdysi jsem četl nějaký článek, kde jakýsi včelařský odborník odhadoval v
našem klimatickém pásmu před cca 500 lety a dříve před začátkem chovu včel
člověkem první pokles počtu divokých včelstev v případě, že by se varoáza k
nám dostala už tehdy na asi 1 -5 % původního počtu divokých včelstev.
Následovalo by pak období desítky let, kdy by se postupně pod tlakem varoa
více prosazovala včelstva odolnější proti varoa, až nakonec během 20 - 100
let by se počet divokých včelstev schopných s varaózou žít začal blížit
původnímu počtu.
Co se týká včelínů, myslím si, že není moc velký rozdíl, jestli je na jednom
místě v okruhu 5 metrů 10 - 20 včelstev, nebo jestli je těch 10 včelstev v
okruhu 500 metrů.
Co se týká vyloupení nakažených včelstev, není to tak jednoduché,
vylupované včelstvo je obvykle v poslední fázi nemoci, zatímco loupeživé v
první fázi nakažení. Pokud se mezitím loupeživé včelstvo stihne rozmnožit,
včely jako druh přežívají. Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce. Když je včelstvo vzdálené 5
kilometrů, už ho lupičky obvykle neobjeví, ale dutinu může za rok, za 5 let
objevit roj. Tyto údaje zhruba udávají, jaká by byla koncentrace divokých
včelstev v oblasti zamořené třeba morem plodu, to znamená před tím, než do
chovu včelstev začal zasahovat člověk.

Ono jinak kromě varaózy všechny nemoci včelstev tady byly už před příchodem
člověka a včely se s nimi nějakým takovým způsobem vždy vyrovnaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 11:46 AM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na
jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí
většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných
se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od
hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory
a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil
tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
> Doživotní věčné úly, medobraní, výměny voští, mezistěny, udržování díla,
> shlukování včelstev, nepřirozená pastva= umělá krajina atd.
> Včelař je v této souvislosti největší nebezpečí pro včely.
> :-)
>
> Karel

Zdravím Gusti
Túto rastlinu poznám viac z literatúry (ale v záhradkách ju pestujú ako okrasné kvety-kytky), voľne rastie najviac v Turecku a na Balkáne, kde ju stáročia používajú ako prostriedok proti rôznym parazitom. S rastlinami bojovať proti V.D. je to sporné, pretože koncentrácia v tomto konkrétnom prípade je nízka,čím výsledok liečby závisí od náhody a preto vývoj smeroval k syntetickej výroby.
Nakoniec pyretroidy sú pomerne bezpečné a z hľadiska používania nezanechávajú rezíduá v takom množstve, aby si hmyz (i včely) naň rýchlo navykol. Z tohoto bludného kruhu sa asi nevymotáme. Veď aj zemiaky sú ošetrované chemickými prostriedkami a predsa ich jeme. Hlad je väčší pán, ako uprednostiť čistú neošetrovanú potravu jedmi. Vraví sa, že najedený človek ľahšie zomiera. Čo k tomu dodať!? Zdraví Anton

údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 09:58:00
> ----------------------------------------
> Od: Lejčar <lejcar/=/cbox.cz>
> > Předmět: Re: statistika za květen
> > Datum: 08.7.2006 08:50:26
> > ----------------------------------------
> > Údaje jsou to zajímavé, ale ošidné. Neříkají nic o tom, zda se jedná o
> > "surový" med nebo med ve spotřebitelském balení. Porovnávání s výkupní cenou
> > Včelpa je demagogie, tuším záměrná. Chcete-li porovnávat výkupní cenu
> > Včelpa, porovnejte jí s nabídkou ostatních výkupců v Česku a vemte v úvahu i
> > to, co se s vykoupeným medem stane. Včelpo ho nedoplní lacinými medy z Asie,
> > ani kukuřičným sirupem, jak ukazují zveřejněné rozbory medů v obchodní síti
> > od některých našich zpracovatelů.
> ........
>
> Pane Lejčare. Ostatní obchodníci nakupují s méně problémy raději z venku a ve
> velkém a za víc (také jsou ve statistikách i sudy, nejen sklo), než od českého
> producenta medu - včelaře. Proč? Pomlouváte je a neznáte výsledek pomluvy. Tady
> to máte jako výsledek pánové na ÚV ČSV.
>
> Víte pane Lejčare, žijeme v přítomnosti a když potřebuji něco znát nesahám po
> historických informacích z někdy před dvěma lety. Níže máte výběr dovozu od
> začátku roku do května včetně 2006, ale Čína je kolem 42/kg. A to není málo.
> Nevím komu se to hodí do krámu tahat jakýsi starý rozbory z regálů, když nikdo
> nemluví ani p. Kolejková ze SZPI, kdy bude onen zázrak na jejich Inspekci uveden
> do plného provozu a budou se analyzovat vzorky medu z celého trhu, tudiž i z
> toho "ze dvora". Hrozně moc se mluví o špatných analýzách někdy z před dvěma
> lety.
>
> Víte p. Lejčare. Nejsem kafemlejnek, abych futr dokola vytahoval argumenty proč
> je takové papouškování o starých analýzách špatné pro atmosféru ve včelařství u
> nás. U nás máme úředníky, kteří "parazitují" podle nastaveného systému na
> občanech, jak "parazitujeme" my na včelách při jejich chovu. Jestli na něco
> čekám, tak na informace právě ze SZIF, .... kdy se roztočí kola ochrany pravého
> kvalitního medu. V České republice je nejen kvalitní med ale i nekvalitní, a to
> i od včelařů. Mě nevadí dovoz, ale nekvalita medu, protože "Českého medného
> kvašáku" jsem viděl při výkupu docela dost. A to jsem jen v roli náhodnýho
> posuzovatele, který má oči a nos.
>
> Typ výstupu :        Normální
> Směr obchodu :        Dovoz
> Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> Nomenklatura zboží :        KN(8)
> Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
>
>
> Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> (tis.)       MJ        Množství v MJ
> 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
V celku se dá s tebou souhlasit

> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
Tady právě musí nastoupit člověk a tuto funkci plně nahradit ohněm

>Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.<

Tady by si měli vzpomět . Dříve se v klátech se vyřezávala vždy polovina díla To znamenalo dvouletou obměnu díla a roje a oddělky jen na nové dílo v přírodě neobsazovaly včely staré dílo protože je dříve zničily myši , zavíječi a jiná havěť.
Já dokonce dávám rojům jen půlku ob rámek a zbytek jsou jen vydrátkované rámky .Letošní roje dokonce tak postavily dva a půl nástavku a už jsem z nich bral medovici. Nejméně 5 kg / roj

Pepan


>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zat?m bylo bez predmetu- navrhuji stari
> Datum: 08.7.2006 11:46:56
> ----------------------------------------
> V přírodě by hlavně došlo k rozsáhlému negativnímu výběru, který si
> chovatelé nemohou dovolit.
> ......
> V přírodě by hlavně nebyly včelíny s dvaceti až padesáti včelstvy na jednom
> místě.
>
> V přírodě, když je nakažené včelstvo, zanikne a jeho místo vyloupí většinou
> jiné. Jedno. Takže místo jednoho je tam zase jedno. Tedy počet nemocných se
> nezvětšil. Dokus si snějakým slabým neporadí jiní nepřátelé včel - od hmyzu
> až po medvědy.:-) A tedy nákaza zanikne.
> Zatímco teď, když včely někde najdou nakažené včelstvo, nebo jiný zdroj
> nákazy, tak se k loupeži přidávají další a další včely ze včelína.
> Když ne, pomůže včelař. Přehazuje plásty, vyrovnává, posiluje atd.
> Pak přijde melicitoza, uhynou včëlstva, plásty se nechají v úlech, nebo se
> vystaví ven, aby je včely čistili. Nějaké to medobraní - to se taky spory a
> bakterie moru radují,
>
> Když jsem si ten můj rámek s morem prohlížel, tak jsem jeho stáří určil tak
> na jaro po melicitóze. To byl vystaven, A napadla mě ta melicitoza a
> způsoby likvidace včelstev a souší. Jaká byla oblíbená metoda získání
> "čistého " díla. Hlavně u včelařů, co považují dvě tři mezistěny na
> včelstvo a rok za standard.
>
>
> Přírody a její selekce bych se v souvislosti s morem rozhodně nedovolával.
> Tam nepůsobil lidský faktor. Veškeré působení včelaře nahrává tomuto
> procesu a včely na ně nebyly nikdy vybaveny.
>
>
> Karel
>
>
>

Josef.Mensik
...
> údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro mne
> zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne

> > Typ výstupu :        Normální
> > Směr obchodu :        Dovoz
> > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> >
> >
> > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
...................

Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z největších zásahů do českého včelařství levným medem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

tak tam mělo být
> > 04090000 Med přírodní PL Polsko 89 305 t 4 388 000Kč

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: statistika za květen
> Datum: 08.7.2006 15:19:08
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik
> ...
> > údaje jsou to pěkné ale tento přehled mě nic neříkáo názvu státu je to pro
> mne
> > zněť nepřehledných čísel . A to taky něco vypovídá ,ne
>
> > > Typ výstupu :        Normální
> > > Směr obchodu :        Dovoz
> > > Období :        1.1.2006 – 31.5.2006
> > > Nomenklatura zboží :        KN(8)
> > > Data v tabulce jsou :        od května 2004 bez dopočtů
> > >
> > >
> > > Kód zboží        Název zboží        Kód země        Název země        Netto (kg)        Stat. hodnota CZK
> > > (tis.)       MJ        Množství v MJ
> > > 04090000        Med přírodní        AR        Argentina        290 441        13 326        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        AT        Rakousko        15 468        1 136        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        BE        Belgie        582        81        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        CN        Čína        57 710        2 467        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        DE        Německo        33 371        1 768        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        ES        Španělsko        89 524        6 090        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        FR        Francie        3 641        304        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GB        Spojené království        37 061        2 505        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        GR        Řecko        10        4        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        HU        Maďarsko        16 364        1 002        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        IT        Itálie        1 474        180        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MD        Moldavsko        19 000        647        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        MX        Mexiko        20 700        1 097        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        NZ        Nový Zéland        169        75        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        PL        Polsko        89 305        4 388        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        RO        Rumunsko        18 760        887        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        SK        Slovensko        77 563        3 619        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        TR        Turecko        24        5        ZZZ       
> > > 04090000        Med přírodní        UA        Ukrajina        218 814        6 695        ZZZ       
> ...................
>
> Čísla jsou základem matematiky a matematikou je i statistika. Rád vysvětlím. Je
> to výstup dovozu do ČR za leden až květen. Tz. že např. z Polska k nám bylo
> doveženo od začátku roku 89 305 kg medu za cenu 4 388 000,- Kč. Když si vezmu
> kalkulačku, tak mi vyjde průměr Kč/kg za všechny dovozy z dané země a započítané
> měsíce. A to konkrétně u Polska je 49,13 Kč. Když zohledním fakt, že jde podle
> všeho u polského medu o zabalený med do skla v Penny, tak jde o jeden z
> největších zásahů do českého včelařství levným medem.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo vzdálené
500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
až někdy v červenci při snůškové přestávce.
......
V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde býval asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře nevybírají.
A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím včely a ty pak musí loupit:-)

To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s pěti, deseti včelstvy.

No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)

Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost, jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud neviděl,
A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat. Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky, pak se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak katastrofický film.
Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V životě ale není nad pana Povondru.
(Válka s mloky)
To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U nás ho ještě nikdo nenašel.
A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).

Karel

Priteli,popisovany destomer s rozsahem do 40 mm,jsem koupil
v OBI Zlin,cena neco kolem lOO kc,uz si presne nepamatuji.

zdravim

Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů nepochybuji.

Já jsem ale psal o divokých včelách a o době před pár stovkami let, kdy
tady nějaké organizované včelaření prakticky vůbec nebylo. Vyslovil jsem
jen domněnku, že v takové době by se včelstva, v podstatě příroda, vyrovnala
bez nějakých větších problémů a jakéhokoliv léčení i s roztočem Varoa, pokud
by se tehdy nějak dostal do této krajiny i s nějakou epidemií moru plodu
nebo jinými nemocemi. A to v první řadě tím negativním výběrem, kdy při
úderu nemoci přežije jen zlomek původního počtu včelstev nějakým způsobem
více odolnějších k té nemoci a potom následně mnohaletým pozitivním výběrem,
kdy počet včelstev zase stoupá a nejvíc se přirozeně rozmnožují a kříží
včelstva a linie, která jsou z toho zlomku nejvíce odolná. Takže v té době
se do šlechtění v podstatě zapojila formou "volné soutěže" všechna včelstva,
která v té době žila, což by pro území České republiky znamenalo, že by se
vybíralo z stovek tisíců včelstev.
Dneska v podstatě šlechtí včely jen původní šlechtitelé včelích linií, což
je výběr maximálně z řádově tisíců včelstev. Od nich si kupují licenci
chovatelé matek a matky od nich běžní včelaři. Ti už prakticky nešlechtí
nic, maximálně občas vyřazují matky, co se nepovedly. Já myslím, že běžný
komerční včelař ani nemůže poznat takové rozdíly v odolnosti včelstev, které
se naopak u divokých včelstev projeví dost výrazně. Třeba tím, že jedno
divoké včelstvo má za 5 let 10 - 20 potomků nových včelstev, zatímco druhé
méně odolné třeba jen dva tři. Což je nakonec velmi velký rozdíl. Když
pominu vzájemné křížení oplozováním jedné matky několika různými trubci. A i
kdyby to včelař poznat dokázal, tak si to smaže různým posilováním a
vyrovnáváním včelstev.
Čistě teoreticky by se podobný mechanismus přírodního výběru mohl použít i
dnes, že by se včelstva neléčila. Jenže těch 5 nebo i víc roků prakticky bez
medu by komerční včelaři nepřežili, polokomerční včelaři by si začali
přivydělávat něčím jiným a ostatní by si nechali 2 - 3 nejlepší úly a
ostatní by spálili. Český med by se úplně vytratil z povědomí lidí a z
obchodních trhů. A proto se včely musí léčit nebo při moru plodu likvidovat,
pořád hledat nové přípravky, když ty staré ztratí účinnost. Proto se musí
nebo aspoň převažuje nákup šlechtěných matek nad vlastním šlechtěním
jednotlivých včelařů atd.
Tím nechci říct, že by se neměly kupovat šlechtěné matky a že by měl každý
včelař šlechtit nějakou svoji místní lini, tak jak se to dělo samovolně v
přírodě. Možná, pokud někomu nebo všem včelařům v oblasti nezáleží na medu.
Snad by z toho mohlo vyplývat to, že jsme vyměnili něco za něco. Na jedné
straně vysoký medný výnos, klidná včelstva, jedno včelstvo prakticky stejné
jako druhé, klid od všelijakých výběrových metod a podrobných hodnocení
jednotlivých včelstev a na druhé straně nutnost už pořád léčit včelstva,
sledovat z dálky závod specialistů hledajících stále nové přípravky na
léčení a a nemocí a škůdců přizpůsobujících se těm přípravkům a trnout, aby
se někde něco nezkřížilo, nezkombinovalo nebo neobjevilo něco nového, na co
by ti specialisti nestačili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 08, 2006 6:25 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Je otázka, na jak velkou vzdálenost se vylupuje.
> Na jednom stanovišti se vylupuje okamžitě, když je vylupované včelstvo
> oslabeno tak, že lupičky mohou proniknout dovnitř. Když je včelstvo
> vzdálené
> 500 - 1000 - 2000 metrů, může uhynout během zimy a lupičky ho objeví třeba
> až někdy v červenci při snůškové přestávce.
> .....
> V posledních letech jsem bez možnosti to pozorovat, ale před lety zde
býval
> asi 300m od mě včelína s chudinkama včelama, protože ty si včelaře
> nevybírají.
> A když se do toho jedny moje pustili, tak jsem někdy pozoroval, jak se
> přidávají sosusední. Za chvíli tam bylo do loupeže zapojena značná část
> včelstev. Zpočátku jsem netušil, kolikátá bije, a kde se vzala ta snůška.
> Později jsem už věděl, a odcházel z domova, než budu obviněn, že nekrmím
> včely a ty pak musí loupit:-)
>
> To je jeden z mechanismů, který jsme měl na mysli.
> Ten druhý (hlavní)je včelař a přehazování rámků, včel, plodu atd.
> Takže tam podle mě záleží na tom, jestli je dvacet včelstev u jednoho
> včelaře, nebo jsou po různu u různých včelařů a tam si každý včelaří s
> pěti, deseti včelstvy.
>
> No a že by nebyl pět let med? V době globalizace?:-)
>
> Problém je, že včely jsou na mor velmi dobře adaptovány.
> Ty moje s tím bojovaly docela dlouho. Od jara jsem pozoroval mezerovitost,
> jak odstraňovaly uhynulé larvičky. Takový typ mezerovitosti jsem doposud
> neviděl,
> A mor je zatím jen u jednoho včelstva.
> Takže v tom je ten problém. Asi. Včely s tím dokáží dost dlouho bojovat.
> Typuji několik let. A když se posilují, vyrovnávají, přidávají oddělky,
pak
> se tam dá roj, tak je to pak ten průser. To už je mor všude okolo. Do toho
> nějaká melicitoza, nebo úhyny jako měli někteří letos, a už to vypadá jak
> katastrofický film.
> Problém je, že ve filmech všichni fandí hrdinům, co s nepřítelem bojují. V
> životě ale není nad pana Povondru.
> (Válka s mloky)
> To je náš národní hrdina. Vždyť mor je přeci jinde. Nás se to netýká. U
nás
> ho ještě nikdo nenašel.
> A uděláme všechno pro to, aby to vydrželo. (aby se mor nenašel).
>
> Karel

Pak bude nejlepší počkat tak do září , kdy už je hnízdo mrtvé, buď jen
zatmelit všechny díry nějakým tmelem nebo kontrukci rozebrat, vnitřek
vyčistit od zbytků hnízd, doplnit vykousanou izolaci, něčím natřít, co by
hmyz odpuzovalo a pak zase složit tak, aby tam díry nebyly. Jako spolehlivý
nátěr mně napadá pouze karbolin, pokud nebude tak další rok vadit zápach
nebo nějaké prostředky na ochranu dřevo. Něco pomůže i zvenku důkladné
napuštění a nátěr barvou dřeva, představuji si, že mladá samička na jaře
natřené dřevo nerozpozná jako přírodní dřevo, ale jako cizí neznámý materiál
a radši jde dál.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 6:51 AM
Subject: Re: BEF


> Já potřebuji zlikvidovat nebo vyhnat ne kvůli včelkám, ale kvůli tomu , že
> nám rozebítají již tak dost chatrný baráček.O inteligenci vos a sršnů
> nepochybuji.

Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych
.
Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
s touto
společnosti.
Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
její
činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
ovlivňovala
ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
regionu.
Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
svazu
jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
společnosti?

Takových prostředků je vícero, asi před rokem jsem psal o odvšivování pomocí kopretin, jak se to provádělo cca v 18. stol až do 1. sv. války.

S tebou je to těžké Vojtěchu, ty sice o všem informuješ, ale je to pod utajením patentama a kdoví čím ještě.

Jo odvíčkovávání mne také dost zdržuje.V porovnání s vytáčením medu mi odvíčkovávání zabírá mnohem více času.To pak elektrifikace vytáčení je zbytečnost, protože během točení klikou si zápěstí aspoň odpočine.

Od: Lejčar:
> Omlouvám se za svou naivitu, ale stále si myslím, že tato včelařská
> konference ma být zdrojem informací (pravdivých) a prostorem k diskusi.
........................

Víte co je pravda? Tvrzení, že lžu. Sám jste manipulant. Živím se medem a jsem velmi citlivý na srandičky kolem ceny medu. Nedělejte si závoj kolem očí a udělejte si pořádek u obchodníků, kteří vykupují pro Včelpo. Cena 30,- mi byla řečena v květnu z úst velmi známých a spojených s Včelpem a hotovo.
...................
Od: Lejčar:
> Bohužel, stále v ní nalézám od několika pravidelných účastníků příspěvky, ze
> kterých přímo čiší touha exhibovat, nebo v relativní anonymitě "vypustit
> páru" zejména v rámci útoků proti těm, kteří nemají stejný názor.
......................
Ono by bylo nejlepší, kdyby vůbec ten Pazderka dal konečně pokoj. Že? Vadí mi, že se rozpadá organizace, kterou budovali řady včelařských předků. A ta se nerozpadá kvůli mě. Vážený pane!

....................
Od: Lejčar:

> Kdyby do zveřejněných dat nebyla vložena zmínka o Včelpu, nereagoval bych.
> Věřím, že většina lidí sledujících konferenci tuší, co jsem měl na
> mysli použitím slova ošidné a rozhodně jsem nikoho nepomlouval. Vždyť
> základem pomluvy je nepravdivé tvrzení a to v mém příspěvku není.
........

Rád bych, aby se nedalo na potuchy jednotlivce. Potucha není práce (jako například telefonní hovor kvůli prodeji medu a výhodné ceně pro mě) , kterou dělám, abych mohl jako včelař fungovat dál a živit se medem. ;-)

.............
Od: Lejčar:

> Jsem ale členem dozorčí rady Včelpa s.r.o. a tak se mne dotýkají neuvážené,
> nebo zavádějící výroky a někdy i lživá tvrzení , která slýchávám ve spojení
> s touto
> společnosti.
> Je plně ve vlastnictví Českého svazu včelařů, ten určuje a kontroluje
> její
> činnost a hospodaření. Ve vztahu k Včelpu jsou včelaři dvojího druhu,
> diametrálně se lišící svým očekáváním. Ti kteří jí prodávají svůj med by
> chtěli aby vykupovala za nejvyšší ceny v republice. Ti kteří ho vidí jako
> přispěvatele do rozpočtu svazu by zase chtěli, aby měla co největší zisk a
> všichni by chtěli, aby objemem vykupovaného a zpracovávaného medu
> ovlivňovala
> ceny medu ve prospěch včelařů. Bohužel, svou výrobní kapacitou a prostorově
> omezenými možnostmi rozvoje má šanci ovlivnit obchod s medem pouze v blizkém
> regionu.
> Vykupovat med za vysoké ceny a zároveň přinášet co nejvíc peněz do pokladny
> svazu
> jsou téměř protichůdné a tím nesplnitelné požadavky.
> Jak si tedy včelaři představují činnost a směřování a cíle "své"
> společnosti?
..........

1. Jsem rád, že konferenci sleduje člen dozorčí rady a co víc, že reaguje.
2. Kdo že kontroluje Včelpo? Jmenovitě! Zodpovědné osoby. Ne ČSV- to je jen hlavička na papíru.
3. Máte přístup k číslům? Kolik stojí Včelpo v přestavbách a mzdách navýšení výroby o 10t medu/rok?
4. Kolik peněz momentálně přináší Včelpo do pokladny ČSV? (nejde mi o čísla, ale o porovnání oproti minulým létům)
5. Proč se ptáte po představách členů? Existují relativně bezpečné marketingové modely jak vést podnik ... a vy se ptáte po představách členů?
Ve vší úctě ještě pár řádků:
Vy jste vyslovil a chybně jste určil člena jako se záležitostí s penězy do pokladny. Člen do pokladny dává svůj příspěvek, člen chce za svůj příspěvek lepší podmínky při výkupu medu. Ani ne ÚV, ale vedení zajímá pokladna. Ne platícího člena s haldou bezceného medu. Závěrem a s úctou. Jaké jsou ceny medu ve výkupu? Rád bych věděl, jak ovládá podnikové výkupní ceny člen dozorčí rady nad Včelpem.

Jen v dobrém.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Rád sa zúčastňujem na diskusiách vo Včelařské konferenci, píšem samozrejme o veciach a javoch na včelársku tému zo svojho pohľadu, ale nikdy som nenapísal, robte to takto, lebo so to "JA" napísal a čo ja napíšem je sväté. Preto sa čudujem, že pán Eman ma obvinil z exhibiocinizmu bez toho, aby so mnou diskutoval npr.:
- fumigačný pásik "ohýbam", ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete a nič som nevyhútal, lebo také boli pokyny veterinárov v počiatkoch boja s V.D. Napriek tomu, že pokyny v Česku hovoria o "zavesení fumig. pásika vo voľnej medzere v tretine plásta", môj spôsob hovorí o tom, že od roku 1991 som nemal V.D poškodené ani jedno včelstvo. To ma presviedča, že fumigačný dym sa dostane medzi včely do každej uličke a V.D. zlikviduje a to je podstatou fumigácie a okrem toho, je to spôsob rýchly a bez námahy. Va musíte otvárať úľ, jeden plást odobrať a len tak vložiť horiaci pásik. Ja otvorím podmet úľa odzadu, bez styku s včelami a vložím zapálený na podložku, tak prečo by som to mal robiť zložitejšie.

Pán Eman, do diskusii o more včelieho plodu som sa vôbec nezapojil, i keď nejaké skúsenosti s morom mám, v r.1994 som pomáhal likvidovať otcove včely, ktorú nariadila Veter.správa.

Stonjek 17 432- o tej našej pravde: aby bol budečák pre dnešnú včelu vhodný, musel by mať 2x väčší priestor, lebo je to trápenie včiel a včelára.
V mojom okolí poznám dvoch včelárov, ktorí robia včel. prax práve v tých zatracovaných Budečákov 390x240mm. Sú to typické dvojpriestorové (dolu plodisko, nad mater.mr. medník, ale nie na desať, ale na 13 plástov, uteplené úle a majú ich umiestnené v kočovných úľoch. Keď som išiel k nim na návštevu, vždy som obdivoval ich mohutnosť a ešte viac výnosy týchto včelstiev, ktoré boli vyššie ako moje (a moje nie sú malé). Rojivosť mal, ale nižšiu ako ja, tú riešil tak, že v každom včelstve kde sa vyskytla roj.nál., nasadil niekoľkokrát chovnú sériu matiek so zameraním na odber mater.kaš., takže mal dvojnásobný úžitok (med a MK), lebo dokázal ročne všetku produkciu (až 1,5 kg) odpredať.

Druhý včelár s Budeč. v kočovnom voze sa zameral postupne na trojpriestorové úle, krát 13 plástov len v jednom rade, Nepotreboval (prístup od zadu)zdvíhacie zariadenie, stačili mu včelárske kliešte, nízka stolička dva kozlíky a dymák. Keď som povedal, "baví ťa to robiť týmto spôsobom"?, odpovedal: "kým si včelár v koč. voze pripraví rôzne pomôcky na dvíhanie medníkov, ich ručného odoberania, prekladania a podobne, ja si zoberiem stolček, dymák, kliešte, sadnem si a v tej chvíli som vo včelách, stačí mi vybrať 2-3 plásty s úľa a ihneď viem na čom som, z medníka plásty nepotrebujem vyberať len v čase medobrania. Zo stoličky vstanem neukonaný a bez zbytočného vyčerpania. Tak čo je pre včelára výhodnejšie". Musel som uznať, že má pravdu. Samozrejme, že ja som ostal pri svojom debničkovom včelárení. Je to jeden z dôkazov, že včelár, viacmenej včelári s tým, čo si zvolí na začiatku včelárenia,prípadne čo zdedí alebo aký úľ si kúpi.

Iný včelár prišiel na moju včelnicu pre oplodnené matky. Sadol si do altánku a pozoroval ma ako pracujem s troj až štvornástavkovými úľmi (B 10 rám., váha deb. PUT B 10 3,8 až 4,2 kg). "ja Vás obdivujem a zároveň ľutujem, že musíte tak ťažko robiť", t.j. ak sa chcem dostať do plodiska, musím odložiť 2 až 3 deb. Ja som nevychádzal z údivu a spýtal som sa aj ja: "ako a v čom vlatne včelárite Vy, keď systém úľov prístupných z hora používajú na celom svete?". Argumentoval, že on by jednoducho nemohol včeláriť, lebo by nevládal dvíhať ťažké medníky. Bol trochu chatrnejšej postavy, učil na gymnáziu, vtedy mal asi 58 rokov. Jednoducho by nevládal toľko debničiek skladať a prekladať a preto jeho úle- zadováky boli preňho výhodné!

A práve v tom spočíva význam toho nadpisu v úvode príspevku, prečo je pravda relatívna. Anton

Pane Turčáni, napsat, že pravda je relativní asi má znamenat, že každý má pravdu, ale ono to tak není. Nebudu s vámi polemizovat o věcech, o kterých nejsem přesvědčen, ale na bludy a pověry cítím povinnost se ozvat. Ten mor se vás netýká, omlouvám se.

Skládání pásku do V je ta metoda, co jsem měl na mysli a kterou odsuzuje jako špatnou výrobce pásků a fumigantů na základě analýzy teplot termokamerou. Vaše argumenty jsou nepřesvědčivé. Tady není o čem diskutovat, ale jen uvést odborná! fakta.

>..ja ho neohýbam, ja ho skladám do tvaru strechy a zapaľujem na podložke v podmete

Vytočil som med a je čierny ako lekvár.
V okolí je zasiata lupina, môže to byť z toho?
Celkom dobrý výnos bol z toho, 22 kg z úla.

Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této kategorii.
V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod. včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř. Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne. Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik. Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
Zdraví R. Stonjek

Taky jsme dnes s tatkou vytáčeli a jsem ráda,že už sedím.Med máme až takový rudý, ale asi časem zesvětlá.Ze dvou úlů jsme dostalí 78kg.(O odvíčkovací vidličce se mě bude určitě i zdát.Zítra nanovo).
Bára

Znovu Ste nepochopili moje vyjadrenie. Samozrejme, že pravda môže byť len jedna a ja Vám ju neberiem, je to Vaša pravda. Ja som chcel svojím komentárom naznačiť, že pohľad na pravdu môže byť rôznorodý a každý ju hodnotí so svojej, možno subjektívnej strany. Preto neberme ilúzie ľuďom, ktorí sú o svojej "pravde" presvedčený. Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k vynaloženej práci. Anton

pohon medometu

pohon medometu

nejlevněji vyjde manželka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mirek <mirek.hlinsko/=/seznam.cz>
> Předmět: medomet
> Datum: 09.7.2006 20:29:42
> ----------------------------------------
> pohon medometu
>
>
>

Mě teda NE!!

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se , protože na soudy každý nemá ½ mil.. Kdo má zájem, každému jsem odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar, protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají. Chyby děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří se ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se podaří stejně jako do včelína..
B.V.

To je pravda absolutní. Jsem rád, že spolu s př. Stonjekem a Poláškem jste tady prezentovali brilantní úvahy k budečákům. Sám jsem v nich pár roků včelařil. Důvodů bylo několik: danajský dar, nechuť k investicím a snaha vše maximálně využít a nakonec i výzva: když to dokázali naši dědové, proč ne já? Agresivnější a silné včely mi ale budečáky "rozmluvily". Už bych se k nim nikdy nevrátil. Teď aspoň chápu další motivy. Důležitý je pohled na věci z mnoha stran. A ne u všech je maximální výnos medu na 1.místě a každého také nebaví obchodovat... "štěstí si za prachy nekoupíš".


>Svoj omyl každý pochopí až vtedy, keď o svoje včely (ale môže
> to byť aj iné), príde a jeho výnosy sú neadekvátne k
>vynaloženej práci. Anton

Myslím, že základní otázkou tohoto tématu není, kdo je chytřejší, ale včem včelařit až se dostaví neduhy stáří abychom nemuseli nic měnit a vydrželo nám to do doby než zubatá máchne kosou. Takže je li v ČR cca 50000 včelařů a asi poloviny z nich už se to týká tak je to aktuální téma pro tu druhou polovinu, tzn od začínajících po čerstvé důchodce. Je totiž velmi dobré si uvědomit, že u svých úlů zestárnu a když s tím od začátku počítám, tak se později vyhnu, nebo alespoň zminimalizuju problémy které se stářím nastanou. Druhé polovině je to jasné, jedou si po svém a já se jim vůbes nedivím a budu naprosto stejný. Rovněž nikoho neodsuzuju, když zdědil po děděčkovi hezký včelín s několika Budečáky, že v tom pokračuje. Být to můj případ, asi bych ho také neboural a včelařil v něm. Díváme li se nato ale vcelku tak to rozhodně není návoid pro většinu těch mladších. Stále si myslím, že co nejlehčí nástavkové úly, ideální jsou polonástavky a využítí techniky a mechanizace je ten správný návod. Osvědčil se všude jinde tak proč vymýšlet něco jiného. Naproti tomu naposledy seriově vyrobený Budečák je starý cca 25 let a až tato generace mladších včelařů zestárna bude jeho stéří o cca 20 - 50 let starší. Jestli to je návod jak se vyhýbat nemocem, tak nevím. Prostě na celý problém je potřeba se dívat komplexně a trochu dopředu a ne jen na špičku vlastního nosu. Ať se daří. Zdraví R. Stonjek

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý, ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu nedělá.

zaujimavy ul z tejto kategorie je ML18. Ide o lezan na teplu stavbu s
ramikmi 39x39 cm. U nas ho v 80-tych rokoch mali 4 vcelari v kocovnych
vozoch. Odpada tam manipulacia s mednikom.
Problem bol v tom ze vcely ukladali zasoby do prvych dvoch - troch ramikov
od letaca - takze v znaske bolo potrebne denne prekladat plasty z predu
dozadu ( plne za prazdne ).

Dodnes v nich vcelari jeden moj znami. Voz si vylepsil mostovym zeriavom a
z povodneho ula ma 18 ramikove plodisko a na tom v rovnakom rozmere aj
mednik. Pokial robi zasah do plodiska mednik si zeriavom odsunie. Pri
medobrani sa vyberaju samostatne ramiky.

Matej




"Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
10.07.2006 14:56
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Stáøí






Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevĂ­m nevĂ­m. Je fakt Ĺľe v dĹŻchodu je vĂ­ce ÄŤasu tak proÄŤ se
rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
nebo nakládat švestky ...
Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.

PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
si stěžují.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: St???

Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
nedělá.

Poslal jsem do Včelařských novin obrázky , jak využívám jeřábu, abychom se jenom o věcech nebavili bez ukázky. Jak to dopadne nevím, nemám s tím zkušenosti.
B.V.

Já myslím, že to je velice reálný pohled na budečáky. Kdo to v budečících
umí, tak má stejné nebo i větší výnosy než v nastavcích. Je to právě o tom
času. Kdysi dávno jsem měl nejvíc 34 včelstev a to právě v budečácích. A ať
jsem se snažil jak chtěl zmenšit potřebu času pro obsluhu úlů, pořád to bylo
někde mezi 10 - 15 hodinami čistého času práce se včelami a otevřeným úlem
na včelstvo a rok. A to byl kompromis. Chtít maximální výnosy medu, tak by
to muselo být klidně tak o deset hodin víc.Navíc krmení, navíc léčení a
další věci.
Jen si nemyslím, že jsou budečáky na výrobu nějak podstatně víc náročné než
nastavky. Sice se musí piplat s okýnky a dvířky, ale na druhé straně může
být každý budečák ve včelíně kromě dvou tří základních rozměrů originál.
Zatímco nastavky musí být do určité míry všechny stejné, protože musí
pasovat libovolný jeden nastavek na libovolný druhý. Libovolná mřížka,
libovolné dno, libovolný strůpek na libovolný nastavek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 7:09 PM
Subject: Re: Pravda je relatívna


> Souhlasím, že ke shodě dvou včelařů, kteří od sebe včelaří hodně daleko
> nemusí dojít. Pravdou je, že mě můj kamarád mající 6 Budečáků dost výškou
> svých výnosů štve. Má je prakticky stejné. Já ho zase zase štvu množstvím
> prodaného medu a počtem v pohodě obhospodařovaných včelstev. Mám jich 60 a
> musím k tomu dodat, že jsem aktivním jachtařem takže víkendy rozhodně
> nevčelařím. Není ani dávno doba, kdy jsem aktivně létal a svoje létací
> aparáty si sám vyráběl. Takže ono je to o spotřebě času. Jestli někdo
> dokáže vyrobit 1.5 kg MK je špičkový včelař a aby naše diskuze měla
> objektivní smysl, měli bychom se zabývat včelaři průměrnými a možná ještě
> horšími protože co si budeme namlouvat nejvice majitelů budečáků je v této
> kategorii.
> V naší organizaci je 35 včelařů, Budečáky jich tam má 8 matky nechová
> nikdo a při aerosolování musím konstatovat, že je to hrůza. Myslím, že
> tento obraz má daleko blíž k české realitě než popis zázraků na
> Slovensku.Můj kamarád s včelkami pracuje usilovně a práce s nimi mu
> vyplňuje hodně z volného času k nelibosti celé rodiny. Dále se zapomíná na
> skutečnost, že převážná většina světově vyrobeného medu je vyrobena v
> nástavkových úlech a ne v zadovácích. Proč asi?
> Rovněž včelaření v Budečácích na včelnicích je značně obtížnější vzhledem
> k době otevření úlu a pod. Zadovák má svůj význam ve včelínech a kočových
> vozech o tom nemůže být sporu. Také je pravdou, že takhle se v mod.
> včelařství nepracuje a je to vymírající způsob včelaření vce stř.
> Evropě.Kdo tedy chce včelařit ve včelíně s malým počtem včelstev proč ne.
> Pak by to chtělo si vyrobit Budečáky nové a výrazně modernizované. Zde je
> ale problém. Oni jsou na výrobu dost náročné a pracné. Ono vyrobit profi
> vypadající okénko, nebo dveře dá dost zabrat a předpokládá to dobře
> vybavenou dílnu. Pak by to chtělo 2x plodiště a 2x medník a funkční
> vysouvací zařízení. Důvodů proč je budečák dodnes tak oblíben je několik.
> Je to bezkonkurenční teplodržnost a tím se v něm včelkám,zvl těm slabším
> výborně daří. S Budečáky jsem začínal, dokonce jsem s nimi i kočoval a tak
> něco o tom vím a jsem také rád, že patří k minulosti.
> Zdraví R. Stonjek

ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan , německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <karel-zak/=/seznam.cz>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg, ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Vojtěchu, pokud se chcete podělit se světem o svoje patenty, napište jejich
čísla. Ostatní si je najdou na internetu.

mp

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 09, 2006 10:05 PM
Subject: Re: Zatím bylo bez predmetu- navrhuji stari


> Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
> každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
> tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
> protože na soudy každý nemá &#189; mil.. Kdo má zájem, každému jsem
> odpověděl a poslal obrázek.Udělal několik přednášek jako sponzorský dar,
> protože jinak pomáhat nemůžu.Několik článků vyšlo ve Včelařství. Už po
> druhé se tam opakoval podobný zvedák, ale úplně nové věci tam nedají.
> Chyby
> děláme pořád, jinak bychom se dál nedostali. Je to někdy vzrušo. Někteří
> se
> ptají na venkovní vřetenový jeřáb, ale ten mám na půl hotový, snad se
> podaří stejně jako do včelína..
> B.V.
>

Moje matka je v pozdním důchodovém věku a co sleduji, jak občas něco dělá,
tak si to všechno připraví k ruce, pak si k tomu sedne a jen sedí a
pracuje. Obecně tito lidé mají všechny klouby dolních končetin a hlavně
kolenní ve špatném stavu, takže vstávání a sedání je pro ně dost obtížné.
Druhá věc je ta, že už nemá takovou sílu v rukou jako dříve.
Když to použiji pro včelaře důchodce, tak vyhnout se chůzi a přenášení věcí
nejde. Musí se všechno připravit a je jedno, jestli se otevře zadovák a
potřebné věci rozmístí dokola kolem stoličky nebo se otevře nastavkový úl
umístěný nízko na zemi a potřebné věci rozmístí kolem nebo se drážkou
přenesou jednotlivé nastavky úlu na nějakou pracovní plochu a zase se tam u
toho sedí. Podstatné je, že následující hodinu nebo i déle, kdy včelař
pracuje s včelstvem, sedí a nezvedá se. Je jasné, že musí pracovat vždy s
jednotlivými rámky. Potom taky musí být omezena váha jednotlivých rámků.
Podle mne je plný rámek 39x24 pro starého včelaře už tak na hranici, spíš by
to měly být ještě nižší rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 8:20 AM
Subject: RE: St???


ZLATÁ SLOVA
Sám jsem invalidní důchodce a manipulace s i s nízkými nástavky je obtížná
Já jsem ji čtvrtá generace včelařů v rodině takže jsem se setkal s úly
moravský stojan, budečák, moravský universál , Tachovák, univerzál, lesan ,
německý národní a langstront . Ze všech by mě ale vycházela pro důchodce
nejlépe vhodná nějaká modifikace univerzálu s velkým plodištěm a dvěma
nízkými nástavky v medníku mém obvodu kde dělám důvěrníka mám 3 včelaře
kteří začali až s odchodem do důchodu a řešili problém v čem včelařit a
všichni s postupujícím věkem museli přestat používat čtvrtý nástavek . JE
TEDY PRAVDOU NEMÁME NA NAŠEM TRHU VHODNÝ ÚL PRO SENIORY NÍZKO NÁSTAVKOVÉ
VČELAŘENÍ NENÍ VHODNÝM ŘEŠENÍM!!!!

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zak <>
> Předmět: RE: St???
> Datum: 10.7.2006 17:57:26
> ----------------------------------------
> Z sociologického pohledu svět doháníme rychle a jistě doženeme i tady, ale
> asi tu stejně zbyde u části populace ta naše povaha dát na stůl vlastní
med,
> nebo nakládat švestky ...
> Ale je pravda, že pro starší generaci není silové zvedání nástavků, takže
se
> spokojeně drží "starých" úlů i metod, kdy manipulují jen s jednotlivými
> rámky, což zastánci nástavků nepřenesou přes srdce.
>
> PS: Většina drobných zahrádkářů ale také pěstuje zeleninu či ovoce
> neefektivně a vadí to ostatním ?, vždyť je to hobby.
> Dle mého je pak lepší když jim slouží zdraví a přebírají dle možností
rámek
> po rámku, než když sedí před barákem a z důvodu volného času melou a
dokola
> si stěžují.
>
> K. Zak
>
> -----Original Message-----
> From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
> Sent: Monday, July 10, 2006 2:57 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: St???
>
> Hlavně je rozdíl v tom, že ve světě moc důchodců nevčelaří a převládá tam
> komerční včelaření, kde jsou nástavkové úly pochopitelné, jsem sice mladý,
> ale již teď si nedovedu představit jak manipuluji s dadantem kdy velký
> nástavek plný medu a plodu může vážit 40 Kg a polorámky sice jen 20 Kg,
ale
> sundávat je z výšky u krku a dělat to u 40 včelstev
> v jeden den nevím nevím. Je fakt že v důchodu je více času tak proč se
rvát
> s nástavky je to sice rychlejší, ale kam pospíchat a jak se říká úl medu
> nedělá.
>
>
>
>

Nic netajím.To je pravda, že to má hlavně rodina se mnou těžké, protože za
každé prodloužení platnosti bere úřad jen 6000 na ruku, ale nechápu proč
tolik.Sloužit by to mělo všem, ale dnes snadno vše ukradou a smějí se ,
protože na soudy každý nemá....
.........

Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to chcete vyrábět a prodávat.

Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to nenakupovali jinde.

Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být včelaři. Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už vůbec ne.


Karel

> Není mi jasné, proč to patentujete. Patent má význam jen v případě, že to
> chcete vyrábět a prodávat.
>
> Patent má bránit tomu, aby si to jiní nevyrobili sami, nebo to
> nenakupovali
> jinde.
>
> Nějak mi to nejde dohromady. A zvláště pokud by zákazníky měli být
> včelaři.
> Ti po novotách zrovna neprahnou, a když za to mají ještě platit, tak už
> vůbec ne.


Taky mi není jasné, proč plýtvat energií na patenty v této oblasti, když
internet je plný všelijakých volně použitelných "včelařských patentů".
Nedalo mi to a něco málo jsem si o patentech přečetl. Vyšlo mi z toho asi
toto -

-patent má význam jen pro toho, kdo chce patentovanou věc prodávat. Existuje
dokonce něco jako povinnost, uvést patentovanou věc na trh - jinak ÚPV udělí
licenci někomu jinému

-patent platí max. 20 let a tuto dobu se za něj taky musí hradit udržovací
poplatek

-pro neobchodní účely může každý použít myšlenku z patentu

Zdroj: zákon
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/PDF_DOKUMENTY/ZAKONY/527_1990.PDF

Zájemci se můžou podívat na americký patentový server, kde funguje
vyhledávání v patentech vydaných od roku 1790.
http://www.uspto.gov/patft/

mp

Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.

Matej




"" <e-mail/=/nezadan>
11.07.2006 10:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
platba za opyleni zemìdìlských plodin






Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.

Pokud Tě někdo osloví a objědná si určitý počet včelstev tak je to jen věcí vaší smlouvy Snad by se dala použít víše dotace kterou platí stát za opylování volně rostoucích rostlin to je těch 144 Kč na včelstvo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Předmět: Antwort: platba za opylenizemìdìlských plodin
> Datum: 11.7.2006 11:08:56
> ----------------------------------------
> Zavisi od plodiny a od potrebneho poctu vcelstiev prisunutych na 1 ha.
>
> Matej
>
>
>
>
> "" <e-mail/=/nezadan>
> 11.07.2006 10:11
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> platba za opyleni zemìdìlských plodin
>
>
>
>
>
>
> Kolik je zvykem žáadat za opylování pole na Ha? m.
>
>
>
>
>

Zdravím,
nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí to VP Ještěd. http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640x480_500.jpg
Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
Diky!
Ondřej

Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <Ondrej_Ptacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
Subject: přelarvovací lička


> Zdravím,
> nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> to
> VP Ještěd.
> http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> x480_500.jpg
> Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> Diky!
> Ondřej
>
>

piplání se s okénky?Já mám všechny nové nástavky s okénky a když musím použít starší bez okénka, tak jsem z toho nešťastný, protože nevím co se ve včelkách děje.Také stavba takového nástavku je o něco jednodušší!! Odpadne několik prkének.

S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
vykupuje. Má někdo přehled?

V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?

mp

34 Kč

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 08:24:01
> ----------------------------------------
> S medem do výkupu se sice nechystám, ale zajímalo by mě, za kolik se letos
> vykupuje. Má někdo přehled?
>
> V minulosti jsem zaslechl něco o tom, že v zimě jsou výhodnější výkupní ceny
> medu. Je to pravda? Nebo se med v zimě vůbec nevykupuje?
>
> mp
>
>
>
>

Já bych to za 450 korun nekupoval. Koupil bych za 10 korun svítivou didu, za
korunu odpor, který snižuje proud diodou na katalogovou hodnotu plus
9voltovou baterii a měly bych totéž. Lupu doma mám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 6:01 PM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Odkaz mi nejde otevřít. Pokud je to ale výrobek, jaký mám již spoustu let
> já, pak s ním jsem nadmíru spokojen.
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Ondřej Ptáček" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 11, 2006 4:42 PM
> Subject: přelarvovací lička
>
>
> > Zdravím,
> > nemáte někdo zkusenosti s prelarvovací lžičkou s lupou a světlem? nabízí
> > to
> > VP Ještěd.
> >
http://www.vpjested.cz/dalen/ir/2340-lzicka/2340_prelarvovaci_lzicka--mm640
> > x480_500.jpg
> > Jsem už trochu přisleplý :-), ale nevim...
> > Diky!
> > Ondřej
> >
> >
>

Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
diodou ( tehdy stála 100Kč)
V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
odpovídá tlustší
propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
Až to bude dám sem
foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
dost neforemné.

34 Kč

Pepan

Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
Treba takto:
Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.

Frantisek

To co před pár léty stálo 100 kč, dneska stojí 10 - 15. Svítivá dioda, která
dnes stojí 100 Kč, svítí několikanásobně víc než ta dřívější. Co se týká
přelarvovací lžičky, tak svítivá dioda je mnohem vhodnější než žárovka. Má
mnohem menší spotřebu, je odolná proti otřesům a pádům nebo omezeně i
rozšlápnutí a při správném nadstavení proudu má prakticky neomezenou
životnost. Taky bílé nebo modré světlo diody hlavně při přelarvování z
starších plástů vytváří větší kontrast než než nažloutlé světlo žárovky. V
tom ještědském katalogu asi schválně není fotografie té lžičky, nejspíš je
to doprodej té verze se žárovkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 9:27 AM
Subject: Re: přelarvovací lička


> Už léta používám přelarvovací lžičku se supersvítivou bílou
> diodou ( tehdy stála 100Kč)
> V současnosti jsem koupil baterku "pero" (na dvě AAA- velikostí
> odpovídá tlustší
> propisce )- také se supersvítivou diodou, ale ještě jsem
> na něj nějak elegantně nepřidělal lžičku ( také vlastní výroby ).
> Až to bude dám sem
> foto. Nevím jaká je ta z Ještědu ale to co jsem dosud viděl bylo
> dost neforemné.
>

Proč si kopmplikovat život. Světlo dá sluníčko, lupu nahradí silnější brýle a přelarvování obstará nejlépe čínská přelarvovací lžička. I když jsem se jí dlouho bránil, musím konstatovat, že je zatím nejlepší z toho co jsem zkoušel. Naopak prodávaná souprava světlo lupa a lžička se mi zdá dost hompolácká. Zkoušel jsem jí ale pouzte v prodejně a tak o jejím použití v praxi nic nevím. Před několika měsíci vyšla ve Včelařství nabídka na hlavovou lupu. Několik známých včelařů ji začalo používat a shodně až podezřele ji chválí, takže rodina má typ na vánoční dárek. Jinak kdo se na larvení lžičkou necítí existují i další způsoby. Může se použít vyplavení larvičky vlažnou vodou, nebo vyrobit jednoduchou nasávací hadičku. Nedávno jsem si tuto pomůcku vyrobil a jen tak s ní jednu lištu nalarvil a ono to po třetím pokusu šlo až podezřele dobře. Takže komu se třese ruka a špatně vidí, může se larvit i jinak. Zdraví R. Stonjek

Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.

anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?elarvovac? li?ka
> Datum: 12.7.2006 10:50:18
> ----------------------------------------
> Je možné se těmto problémům vyhnout úplně.V Olomouci mají Jenterovu
> klícku.Je to moc šikovná věc a člověk to může dělat i po slepu.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Kdysi jsem viděl systém, kdy se nepřelarvuje, larvička se z plástu prostě
"vysekne" i s dnem buňky a vyseknutý kroužek přilepí do plastové mateří
buňky. Ten člověk, co to vymyslel na to používal zaostřenou patentní tužku
(krajon) velkého průměru. Prý jak se to naučí, á se s tím dělat velice
rychle. Ve své době jsme ho používali ve škole ve výtvarné výchově pro
kreslení uhlem. Určitě by šlo použít i něco jiného ve stylu nějaké zaostřené
trubky. Já jinak, když dělám matečníky, tak pás buněk s larvičkami prostě
vyřežu ostrým nožem z plástu, ořežu stěny buněk a přilepím svisle na laťky
do rámku nebo i na podřezaný starší plást speciálně ponechaný ve včelách.. S
nějakými umělými buňkami a přelarvováním se nepiplám. Ale dělám to zřídka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 1:20 PM
Subject: Re: p?elarvovac? li?ka


anebo tohle:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=nikot

k.

tak tedy Prostějov Vrahovice výkupna Vymazal, pro koho nevím

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Výkup medu
> Datum: 12.7.2006 09:32:40
> ----------------------------------------
>
>
>
>
> 34 Kč
>
> Pepan
>
> Aby ta informace byla k necemu je treba dodat vykupce a aspon kraj.
> Treba takto:
> Frantisek Rousek - 32 Kc, pro Vcelpo, Hradec Kralove.
>
> Frantisek
>
>
>
>
>

K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích čtyřmi tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly i po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....

Kdysi jsem dva zadováky jednoduchým způsobem upravil na listováky se
studenou stavbou a měl v nich necelý rok oddělky. Taky mě zlákala ona
možnost mít přístup k libovolnému rámku v úlu. V praxi jsem zjistil, že
pokud by to bylo hodně silné včelstvo, které by občas postavilo nějaký
můstek, tak se při vysouvání libovolného rámku hodně mačkají a rozrušují
včely. Rámek se taky špatně do úlu vrací. Musel by tam být nějaký
mechanismus, aby se okolní rámky od zvoleného odsunuly aspoň o půl
centimetru, než se ten rámek začne vysunovat. Tak, jak se to dělá v úlech s
přístupem shora, kdy se okolní rámky dají vždy o kousek odtlačit. Žádná
rozumná úprava úlu nebo nějaký mechanismus mě ale nenapadl. Nebo se berou
rámky od kraje jeden za druhým a potom je rozhodně lepší klasický zadovák.
Je ale možné, že třeba někde v Slovinsku, kde to je běžný úl, mají zavedené
nějaké fígle, jak to řešit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 11, 2006 11:17 PM
Subject: pohodlný úl - zadovák nemusí být budečák


K této diskusi bych chtěl připodotknout, že Vaší ctěné pozornosti zcela
unikly listováky. Např. ve Slovinsku jde o národní úl, viděl jsem je i letos
v létě nahoře v Dolomitech ve starém opuštěném včelíně. Musí jít bezesporu
o velmi pohodlné včelaření, pracuje se s jednotlivými plásty, které jezdí po
jakýchsi lyžinách ve dně patra. Plásty jsou na studenou stavbu, za okénkem
jsouvidět boční loučky. Při více patrech musí jít i o racionálnější práci
než v nástavcích, neboť lze vytáhnout kterýkoli jeden plást v rámci celého
úlu, ne jako v budečácích se u teplé stavby musí začít odzadu.
O tomto jsm se chtěl zmínit v diskusi, která se mě dosd netýká. Pokud bych
tuto situaci ale musil řešit, šel bych do ležanů, protože v uteplených s
nízkým podmetem je jarní rozvoj nádhera! A v stáří už asi nepůjde o nějakou
honbu za medem, ale o potěšení ze včelaření, takže medné rekordy stranou.
Gusta

Zatím jsou príspěky jemom o budečákách, ale málo o ležanech. v nich se
manipuluje s jednotlivými rámky jako v budečácich a jsou lépe přístupné!

S přáním hezkého dne Josef

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 12, 2006 8:08 PM


> na netu jsem viděl zajmavou kombinaci plodiště a medníku....
> UTEPLENÉ plodiště se vede jako ležan na nízkém dnu na plástech 42x28 v
> násobku 5 rámků,přidává se buď 5 do plodiště a po násobku 5 nízkých do
> medníku a pak nízký v medníku i na výšku,nebo jen 5 do plodiště nebo
> medníku,přepážka použitelná i k vedení dvou včelstev v jednom úle (na jaře
> pro dvě ,v létě pro jedno plus oddělek) česno na studenou stavbu na délku
> šířky desíti rámků na levé nebo pravé straně-ne uprostřed,mřížka, asi nic
> moc na kočování ,ale ve stáří by se to dalo asi zvládat snadno,ale ta
> potřeba tolika medníkových nástavků je zarážející,poslední medníkový
> nástavek je ve tvaru U a kde prázdnou stěnu tvoří jen na vrchu a dole
> umístěné dva nerez dráty a pod protější plnou je přepážka,vnitřní
> medníkové nástavky jsou zepředu zezadu dvě prkýnka spojené v rozích
> čtyřmi
> tenkými nerez dráty,které doléhaly k loučkám rámků,vnitřní medníkové byly
> i
> po desíti rámcích asi podle snůšky,ale s těma se tahat ve stáří taky nic
> moc - po těch pěti by se to dalo ,ale stejně mi to nepřipadá nějaký super
> 5,10,15,20,25,3O,35,....... .....
>

Tak nevím,snad za měsíc mi bude 70 let,jsem starý když obhospodařuji 60 včelstev v Tachovácích?Asi je toho mnoho v systému a filosofii včelaření.A výnosy také nechci mít zanedbatelné.Všechno by to chtělo delší diskuzi.

Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná ale špatně. Díky Jan

Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového matečníku jistě nekvalitní.
Děkuji

Nevěř tomu, To poznáš až později. ODCHOV MATEK JE V PODSTATĚ TAKÉ JEN Z NOUZOVÝCH MATEČNÍKŮ. MATKU LZE VYCHOVAT BUĎ Z ROJOVÝCH MATEČNÍKŮ . V CHOVECH MATEK ,SE ZÁMĚRNĚ VYVOLÁVÁ STAV NOUZE VE VČELSTVU ABY SE ZÍSKALA SÉRIE MATEČNÍKŮ.
NEJLEPŠÍ MATKY BÝVAJÍ Z TICHÉ VÝMĚNY Jinak celkem pochybuji , že chovatelé Matek v rozmnožovacích chovech se pečlivě starají o to aby všichni chovatelé v jejich okolí používali v chovech právě jejich chovnou linii , aby tak zajistili čistotu svého chovu u volně pářených matek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
> Předmět: Jak p?idat matku
> Datum: 14.7.2006 08:59:51
> ----------------------------------------
> Jak nejlépe přidat matku, včelstvo má neoplozenou mladou matku z nouzového
> matečníku jistě nekvalitní.
> Děkuji
>
>
>

To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto, matku
uvolní.
Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku stříkačky,
jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Jan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 13, 2006 7:03 PM
Subject: přidávací klícka - stříkačka


> Zdravím vás. Prosím, zda by mě někdo nepopsal přidávací klícku na matky
> vyrobenou ze stříkačky 20 ml. Hledal jsem i v archivu, ale marně, možná
ale
> špatně. Díky Jan

Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
feromonem.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo mezistěny
> smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou trojkou
> vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> matku
> uvolní.
> Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> stříkačky,
> jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
>
> R. Polášek.

Zase ale se to nesmí přehnat. Totiž když jsou ve včelstvu nějaké nepřátelsky
naladěné včely, mohou přes otvory matce poškodit chodidla. Takovou matku
potom včely přijmou, ale z prvního jejího plodu nasadí matečník a nahradí
ji. Proto musí být otvory jen na části, aby se matka mohla v případě potřeby
uchýlit do kouta bez otvorů. Svého času to byl nějaký výzkum ve VUVČ Dolu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 14, 2006 7:28 PM
Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka


> Těch otvorů raději víc, než míň. Nejméně stejně důležitý jako vzduch pro
> matku, je pro úspěšné přidání kontakt včel s ní, respektive s jejím
> feromonem.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polá?ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 14, 2006 12:41 PM
> Subject: Re: přidávací klícka - stříkačka
>
>
> > To bude asi podobné jako přidávací klícka z mušího pletiva nebo
mezistěny
> > smotané do ruličky. Do stříkačky se udělá pár dírek tak dvojkou
trojkou
> > vrtákem, aby matka měla vzduch. Stříkačka bez pístu s matkou se uzavře
> > zátkou z medocukrového těsta a dá do včelstva. Až včely vyberou těsto,
> > matku
> > uvolní.
> > Nevím, jestli matce nebude nějak moc vadit hladký povrch vnitřku
> > stříkačky,
> > jestli nebude vhodné ten povrch nějak potáhnout voskem.
> >
> > R. Polášek.
>

Tak jsem si myslel, jaký jsem "vynálezce", když používám jako přidávací klícku upravenou injekční stříkačku a ono to už napadlo jiné dávno přede mnou. Moje provedení je trochu jiné. Velikostí bohatě stačí velikost 10 kubíků. Vyndá se tlačítko za pístem cca 2 cm se uřízne a za pístem se vyvrtá otvor cca 6 mm. Tam se protáhne kvalitní provázek, nebo drát a vytvoří očko pro prst, aby se píst dal vytáhnout. V jedné polovině se vyvrtá co nejvíc otvorů 3 mm, druhá se nechá neporušená, tam má matka úkryt. Odřízne se též dno s trubičkou na nasazení jehly. Pro odgrotování vnitřku po vyvrtání otvůrků používám silný vrták, tuším 16 mm. MCT nepoužívám. Přikláním se k názoru jiných včelařů, že MCT situaci spíš komplikuje než vylepšuje. Tahle potrava přivábí staré včely matce nepříliš přátelské. Ing Smělý používá k oddělení toaletní papír, a ing Řeháček kousek mezistěny. Tak to dělám i já. Jedním koncem stříkačky vyseknu mezistěnu a teplým špendlíkem tam udělám 3 otvory. Tím mám stříkačku celosezoně připravenou. Potom vytáhnu pístek, matku jím zase zpátky uzavřu a na drátu pověsím k otevřenému plodu, nebo stačí položit do mezery mezi rámky a přiklopit medníkem./Dadant nemá mřížku a tak se tam vejde./ O spolehlivosti tohoto způsobu přidávání toho moc nevím. Klícky jsem si vyrobil teprve letos, přidal jsem s ním úspěšně pouze 4 matky ze čtyř a tak tento způsob rozhodně nemohu považovat za vyzkoušený. Rovněž daleko raději používám na přidávání oddělky nebo zavíčkovaný matečník a tyto klícky budu používat spíš vyjímečně, ale není špatné, když jich pár v bedničce s "cajkem" je. Důvodem, proč jsem zvolil tohle řešení je, že drátěné trubičky, doporučované výzkumníky v Dole mě nepřipadaly moc vzhledné, výrobně jsou dost pracné a vzhledově nic moc. Zdraví R. Stonjek

Ještě něco jiného než stříkačka objevil můj začínající kolega, Zdeněk Brentner. Ten když viděl, z čeho se dělají klícky - dnes již nedostupných natáček - tak se nechal inspirovat a objevil "děravé hmoždinky". Hned jsem je tam v železářství taky koupil. Ale ještě jsem je nepoužil. Kolega s tím začal. Výhoda je, že jí můžu použít jako klícku na matečník k přidání matky.
Jak vypadá ta hmoždinka. Je to děrovaný váleček, většinou ze čtyřhrannou mříží z hmoždinkového plastu. Slouží snad k zasunutí do děrovaného a porézního zdiva a do něj se nastříká nějaký tuhnoucí tmel. Má právě podobu injekční stříkačky, na hoře místo pístu má víčko s lamelami. Do toho jde zamáčknout umělohmotná přelarvovací miska.
Kolega si do víček přidělal misky, ty uchycuje na lištu přelarvuje a zavíčkovaný matečník pak nasadí na trubičku.
On si nakoupil průměr asi 15mm, na můj vkus malý, ale včelám ani matce to zřejmě nevadilo. Já jsem si nakoupil asi průměr 20, ale ještě jsem to nezkoušel. On to vyzkoušel v řádu jednotek. Tedy zatím odchov, přidává do oddělků. Ale na přidávání metodou umělého matečníku je to jako dělané, protože to má přesně tvar stříkačky 10 a 20ml. Pokud bude někdo chtít dopřát matce soukromí, může kousek obalit alobalem.
Tu hmoždinku jsem koupili za extra cenu 5,-Kč, je z českého bílého tvrdého plastu (jako hmoždinky). Jsou k mání i pružné, aj. ale cena se pohybuje pak i přes 15,-Kč.

Jestli mi vydrží včely, tak to chci přes zimu připravit a příští rok v tom chovat.

Jen mi to nedá, abych zde neupozornil na směšování pojmů a příčin. Matku lezoucí z matečníku staré včely "ignorují" proto, že prý ještě nevylučuje feromony. To si můžete odzkoušet tak, že matku která se vykousala z matečníku přendáte na nějaký cizí plást. Zůstane v podstatě nepovšimnuta. Když tam dáte starší matku, hned se většinou stane cílem útoku.
Karel

Dřevěné a polystyrénové úly posílám po celé republice s dodáním až do domu .Máme krátké dodací lhůty.Více na www.vcelarstvi.info nebo na telefonu 736 604 189 (T-Mobile) také e-mail obchod/=/vcelarstvi.info
Milan

Moraviaprodukt Lednice vykupuje prý až za 50,-/kg ... taková cena je pěkná, ale musíte se na její podmínky pro bližší upřesnění informovat.

kontakty na http://moraviaprodukt.cz

jiné dostupné zjištěné výkupní ceny medu na internetu:
...........
http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
Květový - všechny druhy do 19% do 7,5 * 104 μS/m 34,00 Kč *
       
       * vĂ˝kupnĂ­ cena se upravuje dle % vody dle další tabulky


nad 21,0 % vody - nevykupuje se
       
..........
http://sweb.cz/vykupmedu/
VĂťKUPNĂŤ CENY

Med květový - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kč/kg

Med květový - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kč/kg

Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme !
..............

_gp_
http://vindex.ic.cz

Opravuji do srozumitelnejsi podoby:

Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...

takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni informovat.
kontakty na:
http://moraviaprodukt.cz

jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:

...........
http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *


* vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
nad 21,0 % vody - nevykupuje se
..........
http://sweb.cz/vykupmedu/
VYKUPNI CENY
Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg



Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............




_gp_
http://vindex.ic.cz

Take zajimava stranka. Pise tam: "Veškerý námi produkovaný včelí med
pochází od včelařů, kteří mají svá včelstva rozmístněna v donedávna
nedotčených lokalitách lužních lesů jižní Moravy"

a o kus dal uz nabizi sve vyrobky "Med orient".

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 16.07.2006 21:20
> Opravuji do srozumitelnejsi podoby:
>
> Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...
>
> takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni informovat.
> kontakty na:
> http://moraviaprodukt.cz
>
> jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:
>
> ...........
> http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
>
> Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *
>
>
> * vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
> nad 21,0 % vody - nevykupuje se
> ..........
> http://sweb.cz/vykupmedu/
> VYKUPNI CENY
> Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg
>
>
>
> Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............
>
>
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

D. Helmut:
> a o kus dal uz nabizi sve vyrobky "Med orient".
.....

Ona vykupna je opodal minaretu. ;-)

Ale jinak jde urcite o primesi "vzacneho a draheho koreni" spolu s medem. ...



Apropo, jake jsou v Nemecku ceny ve vykupu? (odvozuji podle pouzivani koncovky mailu)


_gp_
http://vindex.ic.cz

Medorient je grilovaci smes z medu a orientalni horcice (a dalsich prisad-cesnek, chili a spol), odtud ten nazev, jak mi bylo v lednici vysvetleno. Kupujeme to tam pravidelne.

--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 16.07.2006 22:44
>
>
> Apropo, jake jsou v Nemecku ceny ve vykupu? (odvozuji podle pouzivani koncovky mailu)
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
Med je v zemi pokryvan z vlastni produkce pouze asi 20%. Zbytek je
dovoz. Z toho vyplyva, ze naprosta vetsina vcelaru v zemi se oborem
zabyva ze zajmu a nehleda vykupce. Za cenu pod 2€ (mnohdy i nize,
1.4-1.7) to ani nemuze byt rentabilni. Loni byla vykupni cena lesniho
medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
pouze ocima zeme s nizkymi naklady.

Zrovna vcera jsem poslouchal Karla Gotta jak zpiva stary vidensky slagr:
"Als Böhmen noch bei Öst'reich war, vor fünfzig Jahr, vor fünfzig Jahr,
hat sich mein Vater g'holt aus Brünn a echte Wienerin..."
Kdyby se Cesi 1918 nasilne neodtrhli, mohlo se jim 100 let nato darit
lepe, i ceny medu mohly byt lepsi.

D. Helmut

Kdyby se Cesi 1918 nasilne neodtrhli, mohlo se jim 100 let nato darit
lepe, i ceny medu mohly byt lepsi.
.....
No jo, Češi, Ti rozbijou všechno.:-) Rakousko-Uhersko, Varšavskou smlouvu, Česko-Slovensko,... Včelu,..

Teď jestli je na řadě EU, NATO,OSN či ČSV?:-)

A což teprve, kdyby centrální mocnosti vyhrály první válku. To by byla úroveň.:-) A Kraňsko mohlo být naše. Jenže ti Češi, či Italové a další.


K prvému rozbití jest třeba vzpomenouti citátu klasika, že kdyby byly chyby jen na jedné straně, netrvaly by spory tak dlouho.
Karel

Taky jsem si loni dvě takové hmoždinky na zkoušku koupil, žel ještě
neměl odvahu vyzkoušet.
Nákresy hmoždinek jsou vidět např. na
http://www.dokoupil.cz/fischer/044_chem/0442pris.htm (*Plastové sítko
FIS H K).
*Jsou tam i kovová válcová sítka v metráži, která by po rozřezání na
odpovídající délku šla použít.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Ještě něco jiného než stříkačka objevil můj začínající kolega, Zdeněk
>Brentner. Ten když viděl, z čeho se dělají klícky - dnes již nedostupných
>natáček - tak se nechal inspirovat a objevil "děravé hmoždinky". Hned jsem
>je tam v železářství taky koupil. Ale ještě jsem je nepoužil. Kolega s tím
>začal. Výhoda je, že jí můžu použít jako klícku na matečník k přidání
>matky.
>Jak vypadá ta hmoždinka. Je to děrovaný váleček, většinou ze čtyřhrannou
>mříží z hmoždinkového plastu. Slouží snad k zasunutí do děrovaného a
>porézního zdiva a do něj se nastříká nějaký tuhnoucí tmel. Má právě podobu
>injekční stříkačky, na hoře místo pístu má víčko s lamelami. Do toho jde
>zamáčknout umělohmotná přelarvovací miska.
>Kolega si do víček přidělal misky, ty uchycuje na lištu přelarvuje a
>zavíčkovaný matečník pak nasadí na trubičku.
>On si nakoupil průměr asi 15mm, na můj vkus malý, ale včelám ani matce to
>zřejmě nevadilo. Já jsem si nakoupil asi průměr 20, ale ještě jsem to
>nezkoušel. On to vyzkoušel v řádu jednotek. Tedy zatím odchov, přidává do
>oddělků. Ale na přidávání metodou umělého matečníku je to jako dělané,
>protože to má přesně tvar stříkačky 10 a 20ml. Pokud bude někdo chtít
>dopřát matce soukromí, může kousek obalit alobalem.
>Tu hmoždinku jsem koupili za extra cenu 5,-Kč, je z českého bílého tvrdého
>plastu (jako hmoždinky). Jsou k mání i pružné, aj. ale cena se pohybuje pak
>i přes 15,-Kč.
>
>Jestli mi vydrží včely, tak to chci přes zimu připravit a příští rok v tom
>chovat.
>
>Jen mi to nedá, abych zde neupozornil na směšování pojmů a příčin. Matku
>lezoucí z matečníku staré včely "ignorují" proto, že prý ještě nevylučuje
>feromony. To si můžete odzkoušet tak, že matku která se vykousala z
>matečníku přendáte na nějaký cizí plást. Zůstane v podstatě nepovšimnuta.
>Když tam dáte starší matku, hned se většinou stane cílem útoku.
>Karel
>
>
>
>

Pridavam jeste odkaz na Medocentrum kde je cena az 55,- Kc na ruku a popripade s odkladem dohodou.

pro cleny klubu:
http://www.honey-well.com/cz/klub_medocentrum.htm

pro nahodilce ;)
http://www.honey-well.com/cz/odbytov%E9_centrum.htm


> Moraviaprodukt Lednice vykupuje pry az za 50,-/kg ...
>
> takova cena je pekna, ale musite se na jeji podminky pro blizsi upresneni
> informovat.
> kontakty na:
> http://moraviaprodukt.cz
>
> jine dostupne zjistene vykupni ceny medu na internetu:
>
> ...........
> http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm
>
> Kvetovy - vsechny druhy do 19% do 7,5 * 104 ÎĽS/m 34,00 Kc *
>
>
> * vykupni cena se upravuje dle % vody dle dalsi tabulky
> nad 21,0 % vody - nevykupuje se
> ..........
> http://sweb.cz/vykupmedu/
> VYKUPNI CENY
> Med kvetovy - obsahu vody do 19,0% 33,00 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,1 - 19,5% 32,80 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 19,6 - 20,0% 32,60 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,1 - 20,5% 32,40 Kc/kg
> Med kvetovy - o obsahu vody 20,6 - 21,0% 32,20 Kc/kg
>
>
>
> Med o obsahu vody nad 21% nevykupujeme ! ..............


_gp_
http://vindex.ic.cz

Helmut:
> ...Loni byla vykupni cena lesniho
> medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
> pouze ocima zeme s nizkymi naklady.
.......

Rad bych rozvinul tema smerem k jeho obsahu.

Jake hesla do vyhledavacu by bylo zahodno dat, abych v nemeckem jazyce nasel vykupce nebo zpracovatele medu, kteri vykupuji med? Nebo jestli je nejaky solidni odkaz primo.
Diky.

_gp_
http://vindex.ic.cz

vykupcovia medu su stredoeuropska ( postsocialisticka ) specialita.
V nemecku neexistuju klasicky vykupovaci. Drobny vcelari si svoje produkty
realizuju sami, pripadne cez niekoho s malym "kamennym" obchodom.
Profesionali a poloprofesionali maju zmluvy priamo s velkoobchodnikom.
Tito niekedy funguju aj ako priekupnici ( vykupovaci ? ) pre
velkoobchodnika. Cena a platobne podmienky sa nezverejnuju.

Matej





Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
17.07.2006 09:42
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Aktualni ceny medu ve vykupu






Helmut:
> ...Loni byla vykupni cena lesniho
> medu v Rakousku pod 2 €. Takze je to o neco lepsi nez tu, videno ale
> pouze ocima zeme s nizkymi naklady.
.......

Rad bych rozvinul tema smerem k jeho obsahu.

Jake hesla do vyhledavacu by bylo zahodno dat, abych v nemeckem jazyce
nasel vykupce nebo zpracovatele medu, kteri vykupuji med? Nebo jestli je
nejaky solidni odkaz primo.
Diky.

_gp_
http://vindex.ic.cz