Včelařská konference

Myslím, že je chyba, že se kočovné a stabilní včelíny jen desinfikují.
Minimálně podlaha včelínů bude docela masívně infikována. Když u úlů nestačí
opálení a desinfekce louhem, tak nebude stačit ani tady. Takže by se podlaha
a možná i nějaké vnitřní obložení stěn mělo měnit.
Co se týká stanoviště u úlů umístěných venku mimo včelín, vedle desinfekce
prorytím a prosypáním vápnem většinou není problém umístit úly o nějakou
desítku metrů vedle. Tam mně chybí možnost při spolupráci s majitelem
pozemků domluvit něco takového jako vysázení nějakých stromků nebo i keřů
na starém stanovišti, aby to konkrétní místo během pár let zarostlo a stalo
se roky jako stanoviště úlů přímo nepoužitelné. Myslím, že ve většině
případů by stačilo vysadit náletové dřeviny získané z kraje lesa, dneska
hlavně drobnější majitelé lesa berou i takové rychle rostoucí plevelné
dřeviny jako vítaný zdroj palivového dřeva a ne jako obtížný lesní plevel.
Případné spory moru v zemi by byly spolehlivě každý rok překrývány opadaným
listím.
Přirozeně každý včelař to má možnost udělat z vlastní iniciativy. Ale kdyby
to bylo někde uvedené jako možnosti, provádělo by se to víc.

R. Polášek