Včelařská konference

Myslím si, že převážná většina včelařů v Čechách v originál Dadantu nevčelaří a tak se vžilo, že kdo tento termín používá tak má prostě výrazně větší plásty v plodišti a menší, často poloviční v mednících. Myslím, že to pro popsání typu úlu bohatě stačí. I když se to na první pohled vyznavačům jiných systémů nezdá, má to své kouzlo. V první řadě se nepoužívá mřížka. Matce je na velkých plástech tak dobře že si kromě několika případů medníkových ani nevšimne a jeden rok provozu v Dadantech přesvědčí rychle každého co si včely myslí o složených plodištích a pod. Díky tomu včely dosahují větší síly a včelař u toho funguje jen jako divák. Další výhodou je bezproblémové zimování a jarní rozvoj a díky tomu citelně vyšší výnosy. Vše jsem vyzkoušel na vlastních pokusech a to byl také důvod, proč jsem vše převedl na Dadanty /39 x35, 39 x 17/ A že se mi nechtělo!K uvedenému dotazu: Jak napsal Jirka Langr, mřížka tam nemá co dělat. V prvním medníku by nemělo být moc mezistěn, stojí to příliš medu a plný nástavek mezistěn je omluvitelný pouze u toho, kdo plásty nemá a pak to většinou dopadá nic moc jak bylo popsáno. V podstaveném nástavku kde by mělo být několik stavebních rámků matky prakticky nekladou. Taková včelstva se vyskytují dost vzácně. Na posledním sekání Dadant klubu, kdy ing Řeháček bájil, kolik se tam dá vyřezat trubčiny jsem mu oponoval a několik včelařů se ke mě přidalo, takže to zjistili i jinde. Takže jestli včelstvo obsedá ploiště a podstavený polonástavek a medník ne, nezbývá než trochu pracovat a rozdělit si plásty mezi medníky a vše znovu sestavit. Zdraví R. Stonjek