Včelařská konference

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz