Včelařská konference

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz