Archiv Včelařské konference

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.

Stejna vcelnice:

mellifera mellifera - 30 kg medu
Vigor - 60 kg medu
mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu

Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu

\vov

Dobře, ale ve stejný rok jaký byl poměr u těchto včelstev květového a
medovicového medu?
V dobách, kdy jsem měl 20 včelstev v kočovném včelíně, tak se tam
vyskytovaly včelstva, která měly dlouhodobě lepší květovou snůšku i včelstva
které měly spíše lepší medovicovou. Rozdíly byly pravidelně asi cca 1 /3
množství ve snůšce a vzácně i víc.

Jinak po pěstováni bastardů tmavé včely nikdo nevolá. Taky, co si pamatuji,
byly tehdy o něco divočejší než současné včely.Ale po snůšce spíše
medovicového medu ano. Když za ten medovicový med je možné dostat o hodně
lepší cenu. A to je právě to, co zmizelo s tou tmavou včelou a co možná bude
nutné třeba desítky let zase znovu šlechtit. A možná ještě taky to, že tmavá
včela byla více přizpůsobená na zimování na medovicovém medu a proto by si
možná i lépe poradila s melecitózními medy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 2:08 PM
Subject: Re: včela tmavá


>
> Stejna vcelnice:
>
> mellifera mellifera - 30 kg medu
> Vigor - 60 kg medu
> mellifera mellifera x Vigor - 70 kg medu
>
> Ergo - neni duvod k pestovani tmavy vcely a nebo bastardu
>
> \vov
>
>

Rozhodně se tím nechlubím a taky zkouším s tím něco dělat.Zatím bezúspěšně.A ty včely se u mne nevzaly jen tak ze vzduchu, ale koupil jsem je právě od souseda včelaře.Takže si nemá na co stěžovat.:-)

> A mo n  je t taky to,
> e tmav  v ela byla vˇce p izp soben  na zimov nˇ na medovicov‚m medu a
> proto by si mo n  i l‚pe poradila s melecit˘znˇmi medy.
>
spekulace

\vov

Přednáška je 10.1.06 přednáší tajemník ČSV začátek 17 hodin

Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Krátka reakcia
Ja obhospodarujem 70 včelstiev, mala by to byť A.M.carnica, no niektoré sú poznačené oranžovými tergitmi (1 a 2) Na Slovensko sa Talianska včela dovážala po prvej svetovej vojne. V podsate sú to včely mierne a málokedy potrebujem pri ich prehliadke dym, no sú obdobia keď si bez dymu vo včelstvách neporadím a sú aj chvíle keď musím s nimi prácu prerušiť. Najviac žihadiel som však dostal na členky nôh od včiel, keď robím bežné kontroly na letáčoch úľov. To ma zaujalo, prečo práve útočia na členky nôh (kde končia nohavice a npr. mám obuté ponožky a obuv alebo pri náramku hodiniek pri ktorom končí rukáv trička. Utoky poznám aj na miesto za ušami, kde končia rúčky okoliarov so šnúrkou z umelej hmoty. To trvalo dlhší čas, kým ma nenapadlo, že nohavice, sandálky, tričká vzájomným terením sú obdarené statickou elktrinou.
Urobil som jednoduchý pokus. Zobul som z nôh ponožky a priblížil som sa nimi k včelám na letáči. Včely na statickú elektrinu reagovali už vo vzdialenosti 30 cm a svoje žihadlá (a nebola to jedna, ale 10-15). To sa opakovalo vždy keď som ponožku "nabudil" trením o nohavice. Ok som ponužku podržal pred letáčom dlhšie, útok na ňu ustával až celkom prestal. Jednoducho sa ponožka nabitá energiou "vybila". Ak by niekto namietal, že včely popudila farba alebo zápach z použitej ponožky, nemá pravdu, lebo som použil na pokus i čisté ponožky a tie som trením nabil jednosmerným prúdom. Učitelia tento jav ukazujú svojim žiakom na hodine fyziky, keď si hrebeňom prečešú vlasy a prikladajú k natrhaným kúskom papiera a tie vyskakujú k hrebeňu. Tento jav presne taký istý ako pri odbere včelích žihadiel, kde sa používa jednosmerný prúd. Tento jav sa vyskytuje (a býva silný)i pri zasiahnutí elktrickými časticami pri výbuchoch na slnku a tieto dopadajú na zemský povrch. Včelár je prekvapený, lebo svoje včely pozná ako mierne. V roku asi 2002 boli včely na Slovensku v čase kvitnutia repky mimoriadne útočné anik si to nevedel vysvetliť a jediné vyvstlenie bolo v novinách kde poukazovali na tento fakt.
Teraz keď idem do včiel, obliekam si pokiaľ môžem a mám ľanový alebo vlnený pracovný oblek. V lete je naistejšie ponožky si neobuť a tričko vlnené. Odvtedy celé leto mám na sebe len bermudy bez trička a mám od žihadiel pokoj. Samozrejme ak urobím do včiel drsný zásah, nepomôže mi ani to. Maslím si, že aj pri tmavej včele by to malo platiť. Neviem to posúdiť, lebo tmavú včelu som ani nevidel.

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo) základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází, jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Dne pondělí 02 ledna 2006 18:56 Eman napsal(a):
> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Nejvetsi "suchy zipy" byli obvykle se zlutym zadeckem.


Honza

Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela být
tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny. Ty méně
divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za posledních pár
stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou ničena ta divoká. Ale
zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže náhodní kříženci bastardi se
vracejí zase k původní divokosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 6:56 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Zajimalo by me, jestli agresivita je u te "černošky" typicka. Ja s tim
> bojuju u svych vcel (tmave nemam) a porad se mi to tam vraci. Ve vesnici
je
> to problem a odvadi me to od prijemnejsich zazitku.

Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat k
vyprášení.
Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z budečáků
se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem s
extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
Kraňce zdar!
Gustav

G
----- Original Message -----
From: "Archibald" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
> rasu než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
> ještě rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno)
> pod názvem NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do
> Chuchelny u Semil. ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který
> ostatní rasy převálcoval. Pamatuji, že v té době byly včely silně
> prokřížené,a to tmavá včela s vlaškou. Velké procento včel mělo žluté
> kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
> je pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
> Subject: včela tmavá
>
>
>> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>>
>> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a
>> kdo
>> jinou rasu?
>>
>> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>>
>> co biodiverzita ?
>>
>> http://www.nordbiene.de/
>>
>>
>>
>>
>
>
>
>
>

> Já myslím, že ta divokost je přirozená. Divoce žijící včelstva musela
> být tak divoká, aby odradila včeložravé a medožravé škůdce od hostiny.
> Ty méně divoké v rámci přírodního výběru byly zničeny. Teprve za
> posledních pár stovek let chovu člověkem přežívají ty mírná a jsou
> ničena ta divoká. Ale zřejmě to není pořád zakotveno v genech, takže
> náhodní kříženci bastardi se vracejí zase k původní divokosti.

mellifera nemusi bejt agresivni. to je vec vyberu a chovu, ale to co
je SKUTECNE agresivni jsou volne pareny buckfast od F2 a vejs.

\vov

Pokud tam může být stále zapnuté PC, tak levný (500,- s SPH) a mnou
vyzkoušený teploměr je např. tady:
http://www.papouch.com/shop/scripts/_detail.asp?katcislo=0038

Má-li to fungovat "samo" a jen občas chcete přijít stáhnout zaznamenaná
data, pak nejlevnější řešení přijde zhruba na 2500,- Kč (s DPH):
http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php
Několik účastníků konference ho používá, možná se podělí o zkušenosti.
V případě zájmu mě kontaktujte.

Český výrobek je za zhruba 3700,- (bez DPH) tady:
http://www.cometsystem.cz/dataloggery-teplota.htm

S přáním dobrého dalšího nového startu 2006
Ivan

Já to už teď nevím jistě, ale mám takový pocit, že včelstva v 70 letech před
kraňkami se i vyznačovaly vyšším počtem zimních mrtvolek. Nevím ale, jestli
to bylo způsobemo příměsi vlašské včely nebo jestli to byla vlastnost
původní tmavé včely.
Jiné podmínky určitě jsou, zmizela podpůrná snůška z polních plevelů,
zmizely dvakrát ročně sekané kvetoucí louky a pastviny a zmizely chovateli
králíků obžínané okraje cest a lesíků a místo nich rostou kopřivy a
ostružiny. Snůška se stala více nárazová a mezi snůškami je větší nedostatek
sladiny než dříve. Ale co se týká medovice, připadá mi, že nabídka je jen o
trošku menší než dříve, ale přínos z ní je mnohem menší.
Jinak posledních pár let soukromí majitelé lesů kolem kácejí listnáče na
topení, pokud to tak bude pokračovat, za takových 10 let budu mít v doletu
jen pár lip a javorů tak na podpůrnou snůšku a jinak budou všude smrky,
možná s pár modříny a jedlí. Květová snůška bude řepka, pak do do konce
května z pampelišky a ostatních květů a pak už nic. Takže proto mě včelstva,
která by dávala přednost medovicové snůšce před květovou zajímají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:47 PM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Teoreticky možno říci, že právě pomalý jarní rozvoj tmavé včely eliminuje
> negativní vliv zimování na medovici, kdy hlavní spotřeba zásob při
> intenzivním plodování spadá až do doby, kdy včely mohou častěji vyletovat
k
> vyprášení.
> Co se týče agrtesivity včel před zhruba čtyřiceti lety, nedomnívám se
> že by byla nějak výrazná. Jako velmi mladý pomocník při medobraní z
budečáků
> se nepamatuji na nějaký hromadný útok, spíš sem tam nějaké žihadlo. Ovšem
s
> extrémní mírností včel z Liběchovské stanice se to ovšem nedá srovnat, to
> jsou snad včely zvlášť vhodné pro mateřské školy- Právě v Liběchově je
> jedním z nejvýše postavených kriterií mírnost.
> Nostalgie nad tmavou včelou není na místě, jsou zde v intenzivním
> zemědělství zcela jiné podmínky, než na která byla původní včela zvyklá.
> Výkyt producentůmedovice v nížinách do 350 m.n.m. je zanedbatelná.
> Kraňce zdar!
> Gustav

Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává. Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké včelaře je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

Pane Černý mám zájem o EL-USB-1 pokud máte typ na dovozce nebo zkušenosti jak objednat, hlavně jak zaplatit budu velice rád pokud poradíte. Děkuji

(EL-USB-1 http://www.microdaq.com/lascar/elusb1.php)

Můj e-mail: Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com

Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove? Ďakujem.

Stačí si uvědomit, že před necelými 2 tisíciletími v naší středoevropské
lokalitě byly pouze lesy (pralesy) a až s příchodem člověka a masivním
mýcením lesů (často formou požáru - viz obce s názvem Žďár..) se obraz
krajiny změnil k dnešní podobě. Pokud zde včela žila již dříve, o čemž není
pochyb, potom měla k disposici téměř výhradně medovicovou snůšku. Musela být
schopna přezimovat na medovici, což je možné pouze u silných včelstev,
majících relativní spotřebu zásob (= na 1 včelu) menší, než u slabých
včelstev. Jaký příbytek asi mohla v lese nalézt? Dnešnímu rázu krajiny nyní
již více odpovídá importovaná kraňka.


Pepa


-----Original Message-----
From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Ano, možná spekulace, ale dosud ve všech (prosím nechytat za slovo)
základních včelařských příručkách čteme ono téměř starozákonní "Původně
včela žila v lese, v dutině vykotlaného stromu...". Ale mlčením se přechází,
jak, když nikdo nevytáčel medovici - neříkejme že ji včely nesbíraly, měly
ji rovnou pod sosáky - mohly vyzimovat.

Dne úterý 03 ledna 2006 10:24 Jaroslav Gasper napsal(a):
> Pan Gustav mohli by ste dať kontakt ne tie zvlášť mierne včely v Liběchove?
> Ďakujem.

Dobry den,

nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama, ale kdyz jsem zacinal,
muj prvni oddelek byl prave z Libechova (tak asi 6 let zpet). To, co jsem s
nima jako zacatecnik zazil, bylo sice vhodne k prekonani alergie na vcely
zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
bydlim na navsi. Nutno tez dodat, ze se jednalo o matku prirozene sparenou.
Na mirnost slechti treba pr. Strnad z Mukarova, ale urcite i jini. Ja uz si v
(na) Libechove matku nekoupim.


Honza

>nerad bych, aby to bylo jako nejaka negativni reklama

Rád nerad, zvenku to tak vypadá :-). Myslím si, že v naší krajině a při známém doletu trubců více jak 5 km nemůže nikdo zaručit genetickou výbavu matek. To co tobě se může kdykoli komukoli stát. Já už bych se ale nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.

Dne úterý 03 ledna 2006 12:20 Eman napsal(a):
>
> nerozpakoval takovou matku reklamovat jako kterékoli jiné zboží.


No to uz je trochu mimo - abych ji mohl reklamovat, musel bych ji nejprve
chytit :)) . Ovsem na druhou stranu to byli vyborne medarky.

Honza

> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře

To je pravda, rozdíly mezi jednotlivými úly byly tehdy dost velké. Tehdejší
včely mohly být tak maximálně "surovina" pro mnohaletý výběr z mnoha desítek
včelstev a šlechtění.

> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.

Určitě to takhle funguje u kraňské včely. Otázka je, jestli to bylo takhle
jednoznačně u tehdejších kříženců tmavé včely, to znamená po dosažení maxima
jednoznačně konec s nějakou pracovitostí. Já si to z dřívějška pamatuji
tak, že dokud bylo co nosit, tak včely tehdy nosily, ať to byl květen nebo
srpen. I když možná to trochu souvisí s tím, že tehdy jsem byl jen coby
"pozorovatel" v dětském věku a z té doby jsou obvykle vzpomínky trochu
zideálněny. Ale možná taky to souvisí s technologií v zadováku, kdy při
výběru medu byla většina zaplodovaných rámků z plodiště přesunuta do medníku
a do plodiště byly dány mezistěny a prázdné rámky, což automaticky na
následujících aspoň 14 dnů oživilo aktivitu včelstva. Takže pokud bylo v
létě trochu vhodné počasí, tak od konce května do srpna se takhle vybíral
med co 20 - 25 dnů a včely nosily pořád. Je ale fakt, že takový výběr z
jednoho úlu zadováku trval déle než hodinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:24 AM
Subject: Re: včela tmavá-zimování


> Myslím, že kdo se domnívá, že v 70 letech se potkal s čistokr. tmavou
> včelou, tak se hluboce plete. V té době už to byly pouze zdegenerované
> kříženky postupně vylepšované kraňskou krví.S čistou formou původní tmavé
> včely by musel jít tak 40 let zpátky. Důvod, proč kraňka nevyužívá dobře
> lesní snůšku je zcela jednoduchý. Je to totiž rané plemeno a ať se nám to
> líbí nebo ne, včelky umí využít tak naplno tak 1,5 snůšky. Pak dosáhnou
> svého maxima a začnou zlobit a lenošení je ten nejmenší problém. Původní
> včela dosáhla maxima cca o měsíc později a to když byla medovice. Kraňská
> to mají okolo 20.5 - 1.6. a to se většinou na medovici v lese zadělává.
> Jinak náprava je poměrně jednoduchá, pro malého včelaře. Při odběru
> řepkového medu zašlápnout starou matku, na její místo vložit zavíčkovaný
> matečník vrátit prázdné medníky a včelkám dát 14 dní pokoj. Medovicová
> snůška se výrazně změní až budete překvapeni. žel pro větší a velké
včelaře
> je tato metoda pro náročnost na čas nepoužitelná. Zdraví R. Stonjek

> Od: Jan Cervenka :
....
> zihadlo (i 60 za jeden ukon - nastesti stehovani do lesa), ale pro okoli to
> byla pohroma. Hlidali vse v okruhu 20 m kolem domu - a to VELMI dobre -
....

S koupi matky a jeste navic prirozene sparene, je to jak s koupi ovoce na strome na ktery neni moc dobre videt, co nanem roste. Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.

_gp_

>Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je nekorektni.
-------------

S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.

Když už tak nostalgicky vzpomínáme na "medovicové" včely, měl bych pro konferu otázku, zda někdo chováte "Lesanu" a jaké s ní máte zkušenosti. Podle charakteristiky by měla medovici "umět".

Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.

> >Je otazkou tolerantnosti obou stran, jak takovou matku s bodavymi vlohy
> resit jako reklamaci. Jsme lide a vykladat v tomto smyslu karty na stul je
> nekorektni.
> -------------
>
> S tím nesouhlasím. Jestliže někdo chová matky a ty jsou vyhlášeny jako
> velmi mírné, pak z toho profituje a když se to potom neosvědčí, mělo by pro
> něj být věcí cti reklamaci přijmout. Tak to vidím já. Karty na stole by
> mělo být samozřejmostí. Já toleruju jeho, že se vždy nemusí dařit a on by
> to měl pochopit. Jestli mi rozumíš.
..........

Moc ne. Co ma delat a jak se branit takovy chovatel matek, o kterem se negativne diskutuje ... a to nejen tady na konferenci, jestlize nejaka odchylka v chovani potomku v nejakem procentu se najde vzdy. Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
_gp_

Od: J.Horky
> To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
......

Co te vytrhava?
_gp_

Veterina požaduje uvádět na seznamech ošetřených včelstev, kromě jiného, i
výrobní číslo aerosolového vývíječe. Máme v organizaci 4 vyvíječe, vyrobené
od r. 1989 do 2003 ale ani jeden toto číslo nemá.
Jak to řešíte u vás?

Josef Blinka

>Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.

Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli, ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.

co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?

To nevím, ale je to v "Usnesení plenárního zasedání OV ČSV Nový
Jičín......dne 11.12.05.....".
V odstavci ...ukládá...:
1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.

Vzpomínám si, že dříve se psalo datum posledního testování vyvíječe na
výkon. Ale výrobní číslo je novinka.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 9:12 PM
Subject: Re: vyr. c. aerosol. vyv.


> co je veterině do čísla aerosolu? Podle jakýho zákona nebo vyhlášky?
>

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením velikosti včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že je to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud to podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

Od: Josef Blinka:
.....
> 1. Odeslat na KVS inspektorát v N. Jičíně kopii jmenných seznamů o provedené
> léčbě na varroázu do 15.1.2006 a originál jednateli OV ČSV. Seznamy
> uspořádat podle katastrů obcí a v případě použití aerosol. vyvíječe vepsat
> výrobní číslo tohoto přístroje, seznamy musí být opatřeny podpisy léčitelů.
...

Co to tam mate na OV v Jicine za horlivce? :-))

Kdo si to vymysli, at si to i resi. Neni cislo neni splneno v jednom bode usneseni. :-o

_gp_

ještě k černé včele
Já myslím, že takové tvrzení, kterých tady bylo víc o původní černé včele,
srovnává hrušky s jablkami. Bral bych kdyby někdo napsal" Měl jsem možnost v
50 nebo 70 letech porovnávat matky Nigra kmene toho a toho dlouhodobě
šlechtěné s matkami kraňky třeba Sklenar nebo Troiseck(tedy taktéž
dlouhodobě šlechtěné) a kraňky byly lepší. (nebo Nigra byla lepší.)"
Možná Nigra doplatila na to, že nebyly včelařské rody, které by ji
dlouhodobým výběrem z stovek včelstev dlouhodobě šlechtily, zatímco rakouští
včelaři s kraňkou toto udělali a ve správnou chvíli, kdy se objevila
poptávka po kvalitních matkách, je dali na trh. Je jasné, že různí náhodní
bastardi, případně nějaké šlechtění v malochovech ve srovnání s dlouhodobým
výběrem velkochovu nemohlo při porovnání obstát. Aspoň tehdy, kdy hlavní
metodou byl výběr podle výsledků. Dneska už je to možná jiné, je možné
vybírat podle genetických rozborů a dalších dnešních vymožeností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Frantiek Kapar st." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 03, 2006 4:53 PM
Subject: tmavá včela


> Pokud se pamatuji několik včelstev s Nigrou bylo v padesátých letech ve
> včelařské škole v Nasavrkách.Nevím po čem tesklíte:Zažil jsem zpočátku
> křížence s převahou tmavé včely a nevím zda bych už dávno nepřestal
> včelařit kdyby nebylo kraňské včely.Nejen co se týče mravů,ale i
> výnosu.Myslím si,že by bylo lepší upřít pozornost k výběru a výchově
> matek,pravidelné obměně,včetně výměny díla.

Výrobní číslo je na samolepce na podstavci jako jsou cenovky na zboží. U starších vyvíječů se asi strhlo. Pochybuji že se někde jinde eviduje. Zvážil bych vyvíječ bez sklenice a dal tam váhu v gramech :-). Podstatný je podle mě ověřený výkon a kvalifikace obsluhy.
Možná to souvisí s dotacemi, ale nikde jsem o tom nečetl. No nic se neděje, jenom dostanete důtku, pokutu a zamítnou vám žádost o dotace :-)).

O.T.
Jsem zvědav kolik % včelařů bude mít na protokolech vyšetření vzorků správné registrační číslo chovatele. Mám informace, že některé ZO to v evidenci nevedou. Pořadek musi byt.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: tmav? v?ela
> Datum: 03.1.2006 19:04:46
> ----------------------------------------
> Od: J.Horky
> > To jsou slova, která mohu do puntíku potvrdit.Tesknit je ale přece krásné
> > obvzlášť když je to v pracovní době.Když si tady potom přečtu rady
> > "odborníků" ,které znán osobně,tak jsem u vytržení!Krásný večer.
> ......
>
> Co te vytrhava?
> _gp_
>
>
> > obvzlášť když je to v pracovní době.
taky se podivuji když o výkendech neni žádný příspěvek, že vám to trpí
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 164410 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela tmav?-zimov?n?
> Datum: 03.1.2006 21:09:01
> ----------------------------------------
> >Spis me zajima, co udela vcelar po koupi materialu, kdyz neni spokojen.
>
> Bud drzi zobak a potichu nadava a hleda jiny zdroj, a nebo, coz je asi
> spravnejsi, matku reklamuje, trebas i jen tim, ze chvateli oznami "priteli,
> ta Tva matka stoji za prd". A protoze chovatel prodava, je tvurce, vyrobce
> tak by pro neho takova zpetna vazba mela byt uzitecna.
>
>
>
Taky jsem měl takovou matku a dokonce isiminovanou a hlupáka mne ani nenapadlo ji reklamovat člověk je někdy vůl

pepan

S takovým názorem musím souhlasit. Je důležité také spojováním udržovat silná
včelstva. Když jsou podmínky není problém nachystat 50 matečníků.Ale reklamovat
přírodu? Supermatku nevychováme.Šlechtění nemá jen výhody. Mírné si méně chrání česno, nebo jsou více ohrožené atd.. Vždy něco za něco. Nultý ročník matek vždy v květnu i se
včelami spojuji se starými, některé si nechají obě matky.
Udělal jsem kontrolu u 4. úlů , nadzvedl každý úl, aniž bych je vyrušil.
Ze spodu posvítím baterkou. Z horního nástavku přesahují do spodního, jedině tak lze zjistit
jaký prostor zabírají, jak jsou silné,co jim vadí, tak ověřuji, co vylepšit při zimování atd.
V.

Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
Díky R. Stonjek

Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
S pozdravem Radek
PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
efekt.
Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....


MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Tuesday, January 03, 2006 10:10 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: O?ka Optimal

Vážení přátelé,
mohl byste někdo fundovaně popsat používání oček v
Optimalu(zavírání,otevírání)v průběhu včelařského roku s uvážením
velikosti
včelstva (oddělky,včelstva v druhém roce, produkční silná včelstva) a
počtu NN. Něco na způsob příspěvku př. Leoše Dvorského v diskuzi na
konferenci "Optimal klubu" ale podrobněji.Sám př. Dvorský tam uvádí, že
je
to alchymie a v žádné literatuře jsem na nějaký systematický popis
nenarazil.
Zajímal by mne i názor př. Květoslava Čermáka ale kladu tuto otázku přes
tuto konferenci, protože přístup sem je neskonale jednodušší.
Myslím, že by odpověď zajímala více začátečníků nejen v Optimalech.
Předem díky všem za názory, tedy i těm, kteří očka nedoporučují, pokud
to
podloží argumenty.

Díky, Bohouš.

__________ Informace od NOD32 1.1351 (20060103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já jsem tímto způsobem se v podstatě zbavil rojivosti v zadovácích a teď i v
nastavcích, ale zase na druhé straně to omezilo výnos a i jinak se mi to
ještě nezdá úplně dokonalé. Taky by mě to zajímalo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 04, 2006 7:53 PM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultého ročníku, konečně po dlouhé době něco zajímavého. Nechceš to
> víc rozepsat, nezvyšuje to rojivost, důvodem pro moji zvědavost je, že
> provádím pokusy jak jednoduchým chovem jednoletých matek se zbavit
> rojivosti. Vypadá to slibně, ale na jakékoliv závěry je zatím brzo.
> Díky R. Stonjek

Já mám zase jiný příklad - když jsem před asi 25 lety na svitavsku začal
s Optimaly, dva kamarádi - včelaři očkům, jež u mě viděli, moc nevěřili.
K ničemu jsem je nepřemlouval, ale potom je do několika svých nást. úlů
udělali. A když viděli ten podstatný rozdíl v letové aktivitě včel na
jaře proti ostatním, vrtali postupně očka i do ostatních úlů při plném
osazení včelama - stálo jim to za nějaká ta žihadla !!
Pana Volejníka dobře znám a vážím si ho jako jednoho z NEJ včelařů u
nás. On na jaře včelám podává vodu, v takovém případě se význam oček
skutečně o dost snižuje...

K. Čermák


Radek HUBAČ napsal(a):

>Ahoj, tahle otazka me tedy vyprovokovala k odpovedi, protože asi na
>rozdil od Tebe znam trochu PANA Volejníka, což je PAN VČELAŘ z Přelouče.
>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek
>PS: sám jsem očka taky zkoušel a kromě toho, že pokud jsou očka v
>horních nástavcích, že tam včely nanosí i pyl jsem nepozoroval žádný
>efekt.
>Pokud se jedná o skutečnost, že z oček včely na jaře dříve vyletují ve
>větším počtu, na to PAN VOLEJNÍK říká: a počítali jste někdy včely,
>které se vrátí????( napijí se vody, prochladnou.....
>
>MUDr. Radek Hubač
>předseda OV ČSV Pardubice
>drh/=/seznam.cz
>mobil: 724 801 014
>

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější odpověď. Chápu zcela, že času je málo, ale všem kteří se dali na Optimály by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se , že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví. Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz

Také jsem očka zkoušel na jedné z včelnic půl na půl a zkouším je vlastně stále. U svých zateplených Dadantů jsem žádný efekt ve zvýšení výnosů nezaznamenal,spíš komplikace z pylem a tak jsem do dalších nových nástavků je přestal dělat. V Dadantu je však zimování na velké ucelené plástové ploše výrazně pro včely i včelaře jednodušší. V nízkých nástavcích, díky mezerám a spoustě dřeva již tak jednoduché není a asi přívod čerstvého vzduchu tento způsob výrazně vylepšuje. Pak ale také ztrácí jakákoliv izolace význam a u nízkonástavkových úlů s několika vertikálními otvory nad sebou ji považuji za dost zbytečnou.Takže čistě teoreticky u nízkonástavkových úlů asi očka nějaký význam mají o optimálech existuje dost článků a literatury, takže není podle mého názoru co řešit. Zdraví R. Stonjek

>Ten říká jednu věc, udělejte si jednu díru 20*20cm dole ve svém obýváku
>a to samé na druhé straně nahoře a budete přesně vědět, jak to funguje.
> S pozdravem Radek

Pokud vás bude v tom obýváku přespávat 20, pak budete za takové díry vděčni.

Sledoval jsem několik let vliv oček (2 cm) v nástavcích 39x24 a jejich negativní vliv jsem nezaznamenal. Všiml jsem si, že včely je někdy ucpávají tělíčky a tak si regulují cirkulaci vzduchu. A v létě si taky rádi otevřete okno. Na zimu jsem je zacpal kouskem polystyrenu a samy si vykousali otvor. Jsem názoru, že silným včelstvům určitě prospívají, a u slabších včelstev asi podporují plodování v horních nástavcích.

Letos jsem v zimě i vyfotil věc které jsem původně nevěřil.V horním nástavku mi jedny včelky očko téměř úplně zastavěly propolisem a ponechaly jen malou štěrbinu asi tak 8*5 mm.Ostatní ale vůbec nic.Já nechávám očka otevřená úplně nahoře.Rámkovou míru mám 39*24.Řekl bych, že včelky přestanou dříve plodovat a přes zimu tolik neplesniví.Přes leden je ale uzavírám a otevřu je v půlce až koncem února.Když jsou očka uzavřená a sněží ,tak mám docela strach, aby se neudusily.Když na jaře nedávám vodu, včelky očko dost využívají.Když by musely běhat přes prázdný spodní nástavek , tak by je to určitě zdrželo a sil by jim to nepřidalo.

Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět, že se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním těsněním,nevětrejte aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na koč. stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly otevřené ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a některá téměř vůbec.

No, co jsem viděl já u svých včel, tak naopak poslední plod na podzim je
právě u česna, kde mají nejvích vzduchu a během zimy se posouvají směrem od
česna nahoru a dozadu. Podobné to bude nejspíš i u těch oček.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:37 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> Jo a taky je zajímavé, když se na jaře podíváte na plásty se zimními
> zásobami, jsou vybrané nejvíce od očka směrem dozadu nahoru.To je vidět,
že
> se chumáč posunuje směrem k přívodu vzduchu, a nebo od něho jako do
> tepla.Sami si prostě hledají kompromis mezi vzduchem a teplem.

To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

       Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

pouzivam uzaver vyrobeny z 5mm pertinaxu ( pouziva sa na vyrobu
elektroizolacnych dosiek )

Matej




"Michal Pol"
<pol.michal/=/t An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: OT - RE: O?ka Optimal
05.01.2006
10:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to
vydrželo
"ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
česnového uzávěru.

mp

Ano. Napsal jsem to trochu zbrkle a uvědomil jsem si to až potom.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 10:29 AM
Subject: Re: O?ka Optimal


> To ale není naopak.To jenom pozorujeme tu samou věc.

Já tam mám prkýnka 5 mm tlustá na šroubku-jako třeba je přes klíčovou dírku.Nejčastěji jsem ale vídal čep-asi ze silnější násady od koštěte většinou těsněný novinami.Možná to není ani těsnění, ale spíše ochrana proti příliš těsnému zatmelení.

Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května, přezimovaná,
tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a spojím.Létavkám,
které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
V.

V květnu vyberu rámky s plodem a s starou matkou z plodiště, nechám tam jen
cca 3 rámky s mladým plodem, aby si vychovaly novou matku. Ze zbývajících
rámků z plodiště se starou matkou dělám oddělek. Spojuji znova v prosinci
tak mezi svátkami, u nastavků podsunutím nastavku s oddělkem pod nástavek s
hlavním včelstvem, u zadováků manipulací s jednotlivými rámky. Připravuji
pro zadováky pro oddělek bednu, která se vejde do plodiště zadováku celá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 05, 2006 11:53 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matka nultého ročníku je pro mne od května do příštího května,
přezimovaná,
> tím ověřená kvalita.Zaplodovaný úl s matkou přemístím do včelína a
> spojím.Létavkám,
> které zůstávají na místě, do prázdného úlu nachystám vychování nové matky,
> běžným způsobem, zase na příští rok. Naposledy jsem měl roj před 6 lety.
> Rojivost mám vyřešenou, ale v přírodě to nikdy není na 100%.
> Jedna matka nahoře druhá dole. Vrchní a spodní díly jsem vzájemně přehodil
> a čekal na vyrojení. Hukot tomu nasvědčoval. Po 4. hod. se uklidnily.Z
> takových zkoušek jsou moje teorie o rojení.K tomu patří
> prostředky/např.rámky,tvar,velikost atd./ a způsoby.Nerad bych se tady
> opakoval.Tady se už přihlásili další, kterým se včely nerojí.
> Pokus o kterém se zmiňuješ, je nápad zajímavý, a stojí za vyzkoušení a
> přeji, aby přinesl něco nového, co Tě překvapí.
> V.

Michal Pol:
>        Co byste mi doporučili na uzavření oček nástavků, aby to vydrželo
> "ofritování" nástavků v parafinu? Myslím tím nějakou náhradu kruhového
> česnového uzávěru.
.....

Nechat si vyrobit a vymenit kruhove uzavery, ktere horky parafin vydrzi. ;-)

_gp_

Nejsem sice př. Čermák,
ale tuším co by odpověděl a mimo to má pravdu s tou vodou. Včely totiž
na jaře vodu nutně potřebují a tak vyletují i v počasí, kdy mohou
prochladnout. Letová aktivita je daleko vyšší v úlech s očky.Pozoroval
jsem na jednom stanovišti prolet i o týden dříve, než v úlech bez oček,
což si myslím, že zvláště ve vyšších polohách a při medovici pozdě na
podzim může být významné. Včelařím v nížině a mám s očky problém, je tu
tepleji než na horách, ale kolikrát v únoru a někdy až do dubna u nás
přicházejí náhlé spršky, náhlé ochlazení s nepříjemným studeným větrem,
při kterých pozoroval můj kamarád během půl hodiny úbytek na váze 20dg.
Jakmile je teplo, nemají očka negativní vliv. Takže já jsem očka na
včelnici zavíral po jarním proletu a raděj jsem dával vodu do stropního
krmítka.
Závěr: doporučuji odzkoušet na vašem stanovišti 10 včelstev tak a 10
onak a pak dejte vědět.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Bohou [mailto:bsvoboda/=/centrum.cz]
Sent: Wednesday, January 04, 2006 11:24 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem
čekal.
Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na
Optimály
by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se
,
že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních
nástavků
zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a
organizaci
včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
práce.

Díky.
Bohouš Svoboda
Mail: bsvoboda/=/centrum.cz


__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Emile je zbytečné chytat za slovo, doslovně jsem reprodukoval jednoho z
nejlepších včelařů, kterého znám.

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: emil [mailto:emilrasner/=/cenrum.cz]
Sent: Thursday, January 05, 2006 8:39 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: O?ka Optimal

Opět nesmyslné srovnání lidského příbytku se včelím.Obložte dům
polystyrenem,dejte plastová okna a dveře s perfektním
těsněním,nevětrejte
aby vám neuteklo teplo,popř.zrušte odsavač nad sporákem a do jara máte
plíseň za nábytkem,v rozích apod.Při vichřici začátkem prosince mi na
koč.
stanovišti ulétla střecha jednoho úlu i s krycí folií,včely byly
otevřené
ze spodu i z vrchu nejméně pět dnů a na podložce nebyl žádný velký spad
mrtvolek.Je ale zajímavé,že některá včelstva očka využívají hodně a
některá
téměř vůbec.

__________ Informace od NOD32 1.1352 (20060104) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Vse O tom

Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
Ceny bez DPH

Úľové očká v úľovej trojzostave (B 420x270mm) používam asi 20 rokov. S očkami mám dostatok skúseností a po toľkých rokoch som dospel k poznaniu, že ich netreba. V úľovej zostave mám zabudované peľové dno (vtedy môže bať len jeden otvor do úľa a to je hlavný letáč) a využívam jednoduché medzidno s letáčom, ktoré je mať výhodnejšie.
Roky som počúval ako očkom pomôžeme včelám pri odletoch z úľa a príletoch doňho. Včely potvory však z úľa vyletovali a vracali sa cez hlavný letáč. Dosť dlho mi trvalo kým som na to prišiel prečo tak robia. Včely pri odlete z úľa vždy prijímajú materskú látku- teda chuť a až tak odlietajú. U mňa to platí na 100%, pretože plodisko mám na oddeliteľnom dne ako prvé, preto sa nevracajú do očiek nad mater.mr.. Áno, ak bolo na prvej deb. očko, tak ho využívali, ale je potrebné keď 10 cm pod očkom je hlavný letáč? Vo všetkých mojich prípadoch keď včely vyletovali cez očko nad mterskou nriežkou, vždy to značilo, že v dvoch debničkách určených na med, sa utvorilo dcérske včelstvo (M sa oplodnila cez očko), z ktorého včely vyletovali cez očko. V takom prípade včely prinášali peľ, vodu a nektár, mladé včely robili prelety. Výlet včiel spojený s prínosom plodu cez očko, ma vždy upozornil na matku, buďto bola matka pôvodná alebo nová mladá, keď som nepozornosťou preložil npr.MB, alebo priletela mladá z vonkajšieho prostredia. Viackrát sa mi stalo, že som očko zatvoril, potom koexistovali dve včelstvá, bez toho aby včely jednu M včely zabili. Včely bezpečne prechádzali cez materské včelstvo a hlavný letáč.
Očká včely využívajú len v prípadoch, keď včelár nepoužíva mater.mr. a plodisko včely založia vyššie a v dvoch troch debničách alebo včelár aj na znášku umiestni do najvyššej debničky a podloží mater. mr.
Ja npr. v ôsmom mesiaci prekladám plodisko (bez zužovania, ponchávam v zostave aj zásobné plásty) ako tretie a podeň dve debničky s plástami a takáto zostava je až do apríla (4.mes.) budúceho roka, kedy robím protirojové opatrenie, pred znáškou z repky plodisku prekladám na úľové dno. Pod plodiskom na druhej debničky mám otvor 100x100mm, ktorý je asi 50mm pod plástami. Kŕmny otvor používam na dopĺňanie zásob vonkajším kŕmidlom, kedy je otvor vzadu.
Možno sa dokážete zorientovať z môjho popisu, ktorý je len útržkový.

Já používám termokomoru s tímto termostatem (obj. č: 531)
http://www.flajzar.cz/merice.htm , jsem s ním spokojený.

Vlastní termokomora je z téměř neupraveného chladicího/ohřívacího boxu do
auta (autochladnička), jen jsem přidal termostat a další ventilátor (z
výroby tam jsou dva). Používám ji na rozehřívání medu (dvě pětikilovky
najednou), zkoušel jsem ji použít i jako líheň matek a na dezinfekci pomůcek
proti nosemě (60st. C).

Fotky jsou zde -

www.vcely.ic.cz/term/term1.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term2.jpg
www.vcely.ic.cz/term/term3.jpg

mp

Radku náhodou jsem narazil na Tvůj příspěvek o problematice použití oček při zimování ve včelstvech.Včelařím 10 let,není to moc,ale mohu říci,že mám s očky u nástavkového včelaření dobré zkušenosti.To co prezentuje p.Volejník,si myslím,a to je jen můj subjektivní názor opírající se i o literaturu,není až tak správné.Možná chybu děláš někde jinde,těch důvodů špatného zimování může být více.Jsem ze ZO ČSV Pardubice.Všem včelařům přeji úspěšný nový rok,hodně zdravíčka a radost z práce se včelami.

Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To snad je
velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by úl,
hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si stěžovali, že už
nevytočili, jako jiné roky.
V.

Nešlo by tu myšlenku napsat trochu jinak? Omlouvám se, ale tomu příspěvku
jsem neporozuměl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 06, 2006 11:09 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Nevysvětlil jsem jaký cíl sleduji. Nejde jen o výměnu matky. Pomoc v době,
> kdy je nejvíce práce, přijde silná pomoc. Využití také létavek atd. To
> snad je
> velký rozdíl mezi zimním spojování. Jinak taková pomoc nevhodná, nemá
> cenu ani pro člověka. Když je nás plno doma, nemáme co dělat jdeme
> na procházku. Dovedete si představit, že bychom byli v úlu My? Určitě by
> úl,
> hlavně vyhovoval nám. Vloní mě toto posílení zachránilo, ostatní si
> stěžovali, že už
> nevytočili, jako jiné roky.
> V.

Tom Vlk (80.188.9.133) --- 5. 1. 2006 napsal:
Zabývám se elektronikou,řízením medometů apod..Termostaty mám přímo od výrobců.Cena je asi 1200,-
termostat,200,- sonda 3m, provedení na lištu do rozvaděče.
muzete poslat kontakt J. Kamler kamler/=/ivb.cz

Výrobky firmy Flajzar jsou dobré .
Většinou nejsou provedeny na montáž do rozvaděčů a nejsou
k nim další moduly na rozšíření, proto je nepoužívám.
Jinak pro daný účel vyhovují.Uvedl jsem pouze příklad. Rozpouštím 40 kg nádoby.
Rozpouštědlo na med se dá provést jako Trabant nebo jako
Mercedes - oboje je automobil.

V podstatě to s očky není složité. Popíšu jak je používám. Na období
zimování mohou být otevřena všechna, ale přece jen je lepší horní očko v
NN úlu v zimě uzavřít tam, kde ho využívají sýkorky na lovení včel (v
horním nást. jsou včely obvykle nejblíže k očku). Pokud se v NN zimuje
ve 3-4 nást., stále zůstávají otevřena 2-3 očka. Horší by bylo uzavření
při vyšších nást., protože je těch oček méně. V sezóně nechávám otevřena
v NN spodní 2-3 očka, horní nástavky je mají uzavřená, protože tam je
spíše med (alias medníková část úlu). Podotýkám, že spodní česno je celý
rok, tedy i v zimě, plně otevřeno. Přesto spodní nástavek u části
včelstev trpí vlhkostí, protože včelstvo je více navrchu, pod strůpkem a
dole je rosný bod.
K. Čermák


Bohouš napsal(a):

>Díky za obě dosavadní odpovědi, jsou z obou stran spektra jak jsem čekal.
>Jen jestli bych mohl ještě poprosit př. K.Čermáka o trochu podrobnější
>odpověď. Chápu zcela, že času je málo,       ale všem kteří se dali na Optimály
>by popis technologie oček v průběhu včelařského roku pomohl. Domnívám se ,
>že ovlivňují nejen přínos vody ale tím , že část létavek z horních nástavků
>zřejmě ani nenavštěvuje spodní patra má to i vliv na chování a organizaci
>včelstva v širší míře. Aspoň se mi to tak za dva roky co včelařím jeví.
>Nechce se mi postupovat metodou pokus - omyl, i když je to samozřejmě
>krásný koníček, ale docela by mne zajímal fundovaný názor z výzkumného
>pracoviště a navíc od člověka, který propagaci Optimálu už odvedl tolik
>práce.
>

Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě včelstvo
posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v květnu, aby
do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka, ale
abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň přibližného výsledku.
V.

Minimalizovat pracnost se snažím taky. Když udělám oddělek se starou matkou
v květnu, zasahuji do něho až při krmení, nebo těsně před krmením, kdy
vyberu krajní rámky s medem, v kterých obvykle není plod. Nějaký pracny
rozchov matek mimo úl v oplodňáčcích neprovozuji, podle mne je to
opodstatněné až při vyšším počtu včelstev, tak asi přes 15 - 20 včelstev
nebo pro chov matek pro prodej od inseminované nebo podobně kvalitní drahé
matky. Spíš postupuji cestou rušení cca 10 - 20 % nejhorších včelstev ročně
a následně tvorbu nových.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 07, 2006 9:50 AM
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?


> Matky nultý ročník chovám jenom mimo včelín, do kterých jinak nezasahuji,
> jen mrknu kolik má plodu, a před snůškou spojím ve včelíně. Nahoře matka,
> dole matka stará. Prostřední ze 3 nástavků zanesou medem, protože mřížku
> nepoužívám, tj.11 rámků 39x 27,5. Abych nemusel rozebírat po rámku,
> protože bych to nezvedl ,používám jeřáb.Takže s novou matkou ještě
včelstvo
> posílím, a hned si připravím na příští rok mimo včelín další, hned v
> květnu, aby
> do zimy byly co nejsilnější.Tak brzy se matky neprodávají.Neřeším očka,
ale
> abych při menším počtu včelstev a menší pracností, dosáhl aspoň
> přibližného výsledku.
> V.

WEB beekeepings Links to the World
A Thousand Great Places to Bee on the Web

http://
ourworld.compuserve.com/homepages/Beekeeping/weblinks.htm

Pán Čermák môžte odpísať na môj imail. Ďakujem.
jaro001/=/pobox.sk

/=/

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Když vyjdu na výlet do okolních luk,údolí a lesů potkávám úly, kočovné vozy i včelnice.Některé září novotou (spíš jen nástavkové úly začínajících nadšených malovčelařů, některé starší racionálně udržované, některé se rozpadají pro stáří majitele, který hledá svůj nepojízdný vůz v dvou metrové trávě jen o slunovratu, aby vytočil, a některé vypadají ,že majitel už o svém divokém chovu ani neví a včely tam létají spíš ze zvyku, nebo obsadily jen nezajištěné úly.Pak sem taky viděl hobrové úly na dešti, výhodou je ,že je nemusíte otvírat,zkroucenou hobrou bychom prostrčili ruku, ale i úly-zříceniny bez včel. Na takových divokých stanovištích, kde asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...

Co potom varoa a mor,co se nám motá po kopcích...

Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys.Často stejně neudržované, tak jak je získal od předešlého majitele, který se svých almárek pro stáří rád lacino zbavil. O nějaké racionalitě chovu nelze mluvit.A hygiena….je přece taky zvíře a jako včely snese hodně.V tom je náš obor zaostalý.

Co s tím ?

Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?

Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její obsah nějak pozměněn.

Svoboda je odpovědnost a tolerance.

Pokud někomu chybí odpovědnost za své jednání
je na řadě "zákon",hm který se dá zase obcházet.

Co s tím ? Nejsme tak trochu v pasti ?

> Od: P.K.
...
> asi nějaký roj někoho nezajímá, jsem viděl nejvíce bastardů s žlutými
> proužky... a plásty černé jako uhel...plíseň...
>
> Co potom varoa a mor,co se nám       motá po kopcích...
______
>
> Bude to taky trochu souviset s průměrným věkem českého včelaře.
> Pak taky zahlédnete včelnice „některých komerčních“ včelařů, kterým je
> jedno , kde vzali úl apod. Na budečáku tachovské nástavky a podobné torza a
> nesmyslné kombinace výhodné jen a jen pro člověka jeho byznys......
_______
> Včelaření bych přirovnal ke hře na jednom hřišti.
> Podle jakých pravidel hrát s takovými včelaři?
>
> Slyšel jsem o modelu, který vydá podle předem nastavených kritérií kontroly
> svazové ochranné pásky na sklenice s medem (něco mezi kolkem na cigarety a
> ochranou páskou na tatarce), která vás ujišťuje jak o kvalitě medu, tak i o
> tom že sklenice nebyla od originálního naplnění otvírána nebo nebyl její
> obsah nějak pozměněn.
________

Jsme v pasti a to je i duvodem u me, se nespolcovat ve "svazu", ktery se honosi se splnenymi a vytycenymi politickymi ukoly a vyznamem v oboru, ale skutek utek. Existoval pred revoluci docela schopny system obnovy ulu a co vic, svaz mel primo rozhodovani v Bednarskem a vcelarskem druzstvu, ktere vyrabelo sortiment pro vcelare(co se tyka ulu). Bohuzel kazdy chce vydelat a proto se utlum vyroby v tomto druzstvu dal ocekavat a navic jeste soudni dohra a pre o majetek mezi bednari a vcelari. Mozna toto bylo jako prvni znameni konce docela slusneho systemu v ČSV, ktery mel hodnotu, ovsem politikareni uvnitr svazu ji docela slusne prevalcovalo.

Resenim takove situace by mohla byt svepomocna vyroba a vyroba ulu v malych seriich. To ovsem dopada tak, jak dopada. Vcelar vlastne vyrabi ve svem zivote uly, ktery nemuze (napr. po umrti) druhy vcelar pouzit, protoze neni kompaktibilni s jeho. Tudiz "je skoda spalit" takove uly kazdy takovy volne pristupny ul vcele, je potencionalnim zdrojem nakazy pro okoli.

Vrcholem cele situace je i fakt, ze se z dotace a jeji "technicke pomoci" se podle meho nazoru vlastne vyklubal system kecu, na ktere se jeste muze zadat o dotaci a ne nejak malou (3 000,- - 50 000,-/ 1 prednaska). Jsou to nemale castky a ty se mohli vyuzit ve smyslu tohoto narizeni uplne jinak.

Jde i vedle jineho o ul. A svaz od konce vyse zmineneho druzstva upustil od zajmu nejak koordinovat "jednotny ul" a to ze to jde, dokazuje rozsirenost Tachovskeho ulu, ktery je dnes jiz na mnoha stanovistich doopravdy do toho ohne. Jde o vyhody a financni vypomoc statu (MZe) na novy ul neni.

Svaz stratil a nechce slyset na principy jednoty a spolecneho zajmu a tim zajmem v minulosti byl napr. svazovy prave jednotny typ ulu. Nechci podporovat primo tuto myslenku, ale chci videt tu podporu a dotace pro vcelare na koupi novych ulu. Ono cena se da vymyslet sejne, jako napr. u leciv a navrat od Statniho Fondu. Bohuzel na toto upozornuji a "napovidam" na tomto miste uz delsi dobu, takze me zbyva uz jen ten kop.

Jeste k te sklenici. Dozvedel jsem se informaci, ze je mozne takovou sklenici s plombou, vickem a etiketou zakoupit za cca 11,- v Lednici u p. Cesky ve firme Moraviaprodukt.





_gp_

V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu rozebrat, abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď, aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou jen ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až teď.jo všechno je jednou po prvé.

Od: Havl?k
> ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
.....

Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.

Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.

Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.



_gp_

Dne pondělí 09 ledna 2006 09:37 Havlík napsal(a):
> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně

Zdravim,

mrizky 0.5x0.5cm pripevnuji nejpozdeji v listopadu, pokud se mi nejaka mys
preci jen do vcel dostala, tyto vcely byli v nasledujicim roce "ostrejsi". Me
se vetsinou drive doslata mys do vcelstva na vice nastavcich - a vetsinou
zustala v tom spodnim. Ted to preventivne resim tim, ze spodni nastavek je
bez ramku. Pokud tam mys vcely najdou, kdyz je teplo - tak ji ubodaji.


Honza

Po 8.sjezdu CSV nelze bohuzel mlcet,nechci li se pred sebou stydet ze jsem jednim z clenu teto organisace,ktera sama se vidi vyjimecnou,jedinecnou ,jedinou,nejuslechtitelnym poslanim ve spolecnosti,kde zadny clen si nemuze na nic stezovat.

Po prubehu 8.sjezdu Ja souhlasim s protesty proti totalitni mocenske strukture v CSV.

Kdo nerozbiji CSV:

predseda Mandik4x Sojka
mist.predseda Sobota4x
tajemnik Peroutka 5x
UKRK necinnost Dobisek 5x
Redakcni rada s dominantnim stalym clenem tajmnik
Stanovy inovacni komise satanovy verse slouzili drive vedouci uloze strany,nyni skupine v predsednictvu.

Organisaci CSV ovladli organisacni zrudy a jeji metastazy ovladaji nyni jakykoliv projev demokracie.
...Predseda volebni komise oznamuje vysledky voleb.Navrzeni kandidati byli zvoleni.Zahy si odhlasovali,ze nechteji znat konkretni pocty hlasu,ktere obdrzeli jedmotlivi kandidati.Povazuji to za zbytecne.

CSV je na rozcesti.Co vlastne chceme ?

Chceme organisaci uvnitr demokratickou nebo totalitni ?
Chceme se reprezentovat jednotnosti k prosazovani svych zajmu pocetni silou clenstva,nebo jen prosazovat sve pozadavky dane vahou svych argumentu ?

franta

Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Ahoj,
jak už psali předešlí přátelé, myšky a rejsci jsou problém. Určitě do nich
(do včel) nejdi, jen je doděláš. Nezavírej česno a modli se.

Česno zavírej na podzim, kdy se myši stahují z polí a luk do chráněných
míst.

Očka spíš menší, ale takové aby v pohodě prolezla včela. Problém je, že jim
to pak brání v klidné proletu a v úklidu česna a podmetu. hromadí se tam
uhynulé včelky a trubci.

Počítej s tím, že jsou oslabené a jakmile to půjde, na jaře (teplota nad 10
stupňů), tak je vyčisti a podněcuj a sbouchej do jednoho nástavku.
Teď v zimě rozhodně nedoporučuji cokoli dělat. Myš stejně nechytneš a s
velkou pravděpodobností ani nevyženeš a jen včelky rozrušíš a doděláš je.

Jedině snad pastičku na česno s návnadou. Do včel nejít !!!

S pozdravem

Pavel

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


>V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
> rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
> jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

Pokud mas vyssi podmet, dej pasticku s kouskem kurky chleba.
Dlouho to neodkladej, myska rozkouse dilo a rusi vcelky. Pokud mas vykousane telicka vcelicek mas tam rejska. Ten mozna chlebem pohrdne.
Loni se mi tam taky dostala, rano jsem nalicil a v poledne byla chycena.

Mirek

... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

bohužel tahle přišla až po 17. prosinci.To jsme dělali poslední ošetření aerosolem a ještě to vyžrané nebylo.Přitom tam byl všude sníh a myslím , ž eod té doby neslezl.Teď mám na stříškách cca 10cm sněhu a okolo úlů tak 15cm .Včely které vylétly během vyhrabování drtě ztuhly na sněhu.Takže z toho plyne, že spoléhat se na to, že teď běhají jen pod sněhem nelze.

Lep na myši bych rád viděl.
S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny a
druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
problém.
Nejlepší je asi na podzim od října mechanicky úl zajistit.
V lese mám zkušenosti, že hlodavci se vyskytují v rocích. Když je myší rok,
uhnízdí se v uteplivce ve strůpku nebo kdekoliv v nějaké dutině klidně i v
létě, natož pak na podzim a v zimě. V běžném roce u venku stojícího úlu tak
na podzim do prvního déletrvajícího sněhu. Pod sněhem jich zřejmě hodně
uhyne, takže i po roztátí sněhu do úlů už nelezou. Možná, pokud by česno
bylo nízko u země. Ve včelíně lezou do úlů i v době, kdy je sníh a každý
rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 10:49 AM
Subject: Antwort: Re: myka



... alebo nevybehne a len sa lepsie ukryje do hniezda, ktore si stihla
urobit v dolnom nastavku.
Na mysami sa tazko vyhrava, ale straty vcelstiev sa daju znizit ak ich v
rozumnom okoli vcelnic budeme celu zimu krmit otravou a vo vcelinoch,
vozoch a priamo pod ulmi chytat na lepidlo.
Pozor nedavat otravu priamo k ulom, moze sa ich potom dostahovat viac ako
by ich bolo bez krmenia. To iste plati o loji a sykorkach.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: myka

09.01.2006
10:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Myš se při rozebírání většinou bojí vylézt a schovává se v nějaké mezeře
nebo vyžraném rámku, takže aby byla spolehlivě pryč, je nutné úl hodně
rozebrat. Možná je lepší vyhnat myš kouřem, zapálit tam jeden čistý knot a
na pár minut ucpat česno. Hlodavec má pudový strach z kouře a ohně, takže
po
uvolnění česna vyjede z úlu ven a už se do úlu nevrátí. Zvláště když je
sníh, protože jinak žije pod sněhem a nevylézá ven. Včelám to nijak zvlášť
neuškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 9:37 AM
Subject: myka


> V sobotu jsem byl zkontrolovat včelky na včelnici.U dvou krajních jsem
> zjistil voskovou drť v podmetu a u toho na teplou stavbu-1 nástavkový
> oddělek je okénkem vidět 1. plást vyžraný do 2/3 a ten další je také
hodně
> poškozený.Myška vidět nebyla a na okolním sněhu nejsou vidět stopy.Já mám
> česna stabilně otevřená a tak budu drátěnou zábranu dávat až příští
> výkend.Chci tam dát drátěnku s oky 1*1cm.Při jaké teplotě je mohu
rozebrat,
> abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?Trochu jsem je vyrušil už
teď,
> aby ji píchly, ale možná když voní po úlu a je v té zimě tak heboučká a
> teplá se k ní včelky ještě tulí :-( .Když zjistí omyl-je pozdě.Potřeboval
> bych se podívat, kolik jim zbylo po tom řádění zásob.protože první jsou
jen
> ve dvou nástavcích a 2. jen v jednom.jestli o dalším výkendu najdu drť
jen
> v tom jednom, tak česna uzavřu a podívám, se kde myška zlobilka je.Že by
> byly najednou 2 se mi nezdá.Včelky tam mám již někilik let a nikdy nic až
> teď.jo všechno je jednou po prvé.

lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

Loni jsem trávil potkany v kurníku jedem z drogerie a k jednomu se dostaly
dřív naše kočky a zblazly ho. Vyjádření dvou veterinářů a pár známých bylo
přesně opačné.
Problém je asi v tom, že jed je kumulativní a i když zvíře sežere už
napoprvé smrtelnou dávku, žije a žere ještě několik dní, takže se
předávkuje a tím se stává jedovatým i pro predátora. U nás to naštěstí
dopadlo dobře. Asi se o něho všechny 4 rozdělily stejným dílem.
Na ten lep se taky zeptám v drogerii, třeba ho tam mají. Ten by se mně taky
hodil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 09, 2006 12:15 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Re: myka



lep na mysi predavaju bezne v drogerii. Doma mazem pozriet nazov. Je dobry,
vydrzi aj mesiac.
Co sa otravy tyka je na nej vyslovene uvedene, ze nesposobuje se sekundarnu
otravu - t.j. ak selma zozere otravenu mys, neotravi sa. Otrava, ktoru
pouzivam zabranuje zrazaniu krvi, takze mys neuhynie hned, ale az po
niekolkych dnoch na vnutorne krvacanie.

Matej




<Lep na myši bych rád viděl.
<S jedy opatrně, otrávené myši zlikvidují drobné šelmy, jako lasičky a kuny
a
<druhý rok je tam myší ještě víc. Navíc mrtvé myši se mohou stát zajímavou
<hračkou pro pejsky, takže komu chodí kolem úlů pejskaři, tak je to taky
<problém.

radši hoňte myku (myšku)....?!

Totalitarismus vedení rozbíjí svaz. Totalitarismus v našem svazu,to tu smrdí to tu hnije...,
potom i nespokojenost je projevem terorismu...

a teď jsem třídní nepřítel...

Zkouška 2

ZKOUŠKA

Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?

Kouba

Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> Od: Havl?k
> > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> .....
>
> Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
>
> Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou mladych.
>
> Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
>
>
>
> _gp_
>
-----
Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na http://www.contactel.cz/akcelerator

Rejskové jsou u nás po právu chránění.
Jak na rejska? Když už je v úle tak ho nechat být. Mě se stalo jen jednou, že si na dně úlu udělal hnízdo z natahanýho listí. Jinak se mi ale stává pravidelně alespoň u 10-ti včelstev, že se do úlu protáhne i mými očky které mám vyfrézované na výšku 8 mm. Že úl navštívil se snadno pozná podle rozkousaných tělíček mrtvolek na podložce. V žádném případě jsem však nezaznamenal zeslabení včelstva po jeho návštěvě.
Zajímavý nápad na zajištění česna má př. Cimala - česno uzavřené hliníkovou hranou co se používá na zpevnění rohů, tuším ze sádrokartónu. Hrany mají vysekané otvory něco mezi 7 - 8mm.

Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

Vcely vice rusi ruzne vibrace nez akusticky hluk. Tak napr. okruzni pila
(cirkularka) rusi mene, nez napr. tabulove nuzky, i kdyz rozdil hluku je
prave opacny.

Pepa



-----Original Message-----
From: Janura Štefan [mailto:elektro/=/janura.sk]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet

priatelia


cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
problem zo zimovanim.

Pista

U třírámkového musí být všechny tři rámky přibližně stejně těžké. U
čtyřrámkového vždy dva a dva stejně těžké. Mnohem lépe se vybírá. Mohou se
vytáčet jen dva rámky v koši proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
(ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik

to je mozne lebo stale tam vrcia kamiony a rozne motory, kompresor atd.

Pista

U kose se sudým poctem rámku se vybírají dvojice stejných rámku a ukládají
vzdy proti sobe. Sestirámkový se rozvibruje az pri dost velké nepozornosti
pri výberu rámku. Vytácel jsem ve trí, ctyr i sestirámkovém.
Potrzuji prakticnost s tím uchycením na podlahu. Taky je praktické, kdyz
jsou tesne nad zemí nohy medometu vzájemne propojeny. Pokud se tocí rucne,
je mozné na prícku stoupnout a tím medomet uklidnit. Nebo na ne polozit
nejakou zátez, 50 kg tezký betonový obrubník atd zamezí dost spolehlive
poskakování medometu. Pokud ale i presto medomet poskocí, stojí to za to.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:58 AM
Subject: Antwort: 3 nebo 4 ramkovy medomet



aj sestramkovy, ked si ho nerovnomerne nalozis tak bude vybrovat. Spravna
volba priblizne rovnakych plastov a uchytenie o podlahu su dolezitejsie ako
pocet ramikov.

Matej




"Jiri Borik"
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: 3 nebo 4 ramkovy medomet
10.01.2006
10:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Prijemny den,

rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
zaplnenych) ramcich.

Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
informaci potvrdit nebo vyvratit ?

Diky predem za info,

Jiri Borik

je to hmyzožavec tak maso ŠKVAREK NEBO SUSÝ SALÁM

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <domus/=/cbox.cz>
> Předmět: Re: Re:myka
> Datum: 10.1.2006 07:49:56
> ----------------------------------------
> myš se dá dobře chytit na syrový brambor, ale jak na rejska?
>
> Kouba
>
> Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz> napsal(a):
> > Od: Havl?k
> > > ....Při jaké teplotě je mohu rozebrat,
> > > abych zjistil, jestli je myška ještě uvnitř?
> > .....
> >
> > Měla by byt teplota nad 10 °C a bez vetru a hlavne po proletu, jinak kazde
> vyruseni se scita pred konecnikem v travicim systemu vcely. Mysi a v tvem
> pripade rejsci jsou problem, ale z 80% dopadne vyruseni mysi alespon u me dobre
> . Tech asi 20% je KO. Tz. kazde pate vcelstvo, do ktereho se mi dostane mys je
> ohrozeno. Zalezi natom, kde se mys usidli, jak je zrava. Neni to ale v celkovem
> poctu ztrat (celkem z poctu vcelstev i ... nenapadnutych) vice jak 3%.
> >
> > Horsi je vzdy u mysi, kdyz se nastehuje rejsci parek a zacne se s vychovou
> mladych.
> >
> > Ztraty zapricinuji i napr. ptaci.
> >
> >
> >
> > _gp_
> >
> -----
> Zrychlete své RazDva připojení s Contactel Akcelerátorem. Více na
> http://www.contactel.cz/akcelerator
>
>
>

mám oba a přemýšlet se musí u obuo stéjně já vtom rozdíl nevidím
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jiri Borik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:49:37
> ----------------------------------------
> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>

> uvazuji o nakupu medometu s plastovou nadobou (Lyson).
> Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.

Plastový medomet od Lysone mi prijde pomerne drahy. Osobne bych v takove
situaci volil:

bud levnejsi plastovy medomet s vodorovnou osou ze dvou přepravek na maso,
podle př. Jindry -
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Minimedomet_soubory/minimedomet.htm ( m.j. o něm
psal, že je velmi odolný proti vibracím a jde bez potíží vytáčet i jen 2
rámky ve 3 rámkovém koši),

nebo Nerez medomet od Slovinské firmy Logar -
http://www.vcest.cz/medomety.htm (třírámkový - Art. 4000 - je za 10.610,-) -
brácha si od nich koupil větší čtyřrámkový - Art. 4120 a je max. spokojen.

Honza Čáp

jeden kolega měl úly nad garáží a včelám se hluk nevadil ale pokud je to stolářská nebo klempířká dílna tak bych to viděl problematicky
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Janura Štefan <elektro/=/janura.sk>
> Předmět: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet
> Datum: 10.1.2006 10:55:06
> ----------------------------------------
> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>
>
>
>

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Četl jsem, že včelám nevadí třeba zimování u železniční trati, že si na ten
hluk zvyknou. Dělá se v té dílně od září pravidelně, nebo jen teď přes zimu,
když máte čas?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:55 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> priatelia
>
>
> cez zimu na aku vzdialenost od letacov ma byt klud, alebo aky a z coho
> hluk im vadi. totiz odkedy mam postavenu dielnu pri vcelach cca 5m, mam
> problem zo zimovanim.
>
> Pista
>

je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia

Pista

Dopravní rodinná firma - spíš jezdí různě, jak jim to vyjde a hluk z dílny
je taky různý, podle toho, co zrovna spravují?
Ovlivnit to nejspíš nejde.

Přestěhovat včely. Možná by stačilo na druhý konec zahrady. Teď je na to
poměrně vhodná doba, pokud to jsou úly venku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:59 AM
Subject: RE: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> je to "srvis" dopravnej rodinnej firmy a o 10m dalej je parkovisko nakl.
> aut, takze hluk je viacmenej pravidelny a aj dym z aut a kurenia
>
> Pista
>

no a prave na to myslim. stahovat ich chcem az tak koncom februara, koli
snehu, pristupu , uprave terenu atd.

alebo je lepsie ich natriasat teraz cez zimu?

Pista

Tohle asi nebude rejsek, protože kromě rozkousaných mrtvolek byla na dně cca 2 cm vrstva z rozkousaných plástů.

Já mám do dřevotřískové desky vlepené šrouby a k nim nohy medometu přišroubuji.Na té desce pak stojím-místo betonového bloku.Vibrace se dostavují hlavně při vysokých otáčkách-já točím růčo a výnos nestoupá úměrně námaze při vyšších otáčkách-takže to nepřeháním a plásty vracím vlhké a atraktivní pro včely.

Pokud se rozhoduješ mezi čtyř a třírámkovým, nezaváhej ani minutu a vem
čtyřrámkový - čtvrtinová úspora času je rozhodující. Když jsem kdysi ještě
používal třírámkový, měl jsem koš opatřený vyvažovacím zařízením, které
celkem dobře fungovalo. Před dvaceti lety to byl obecně známý zlepšovák,
který jsem též použil. Spočíval v pevném přidělání kulaté trubice pod koš
medometu, ve které byl nasypán závažový materiál. V mém případě jsem vzal
elektrikářský husí krk, do kterého jsem dal hrst olůvek na ryby, oba konce
trunice spojil trubkou a to vše přivázal drátem na dno koše zespodu. Celkem
dobře to fungovalo než jsem tento medomet zrušil i s košem. Odstředivou
silou se olůvka volně pohybovala v trubici a automaticky vyvažovala chod
medometu. Dnes je spousta lepších materiálů a jak vidno i toto původní
zařízení sloužilo dobře. Přitom výroba nezabrala více než pár minut.
Dnes nejvíc využívám pro fixaci medometu ponechání alespoň dvaceti kg
medu v medometu, Jeho váha zcela omezí kmitání medometu při vyšších
otáčkách, takže jsem původní vyvažovací zařízení u nového ani nedělal
Gustav
----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 10:49 AM
Subject: 3 nebo 4 ramkovy medomet


> Prijemny den,
>
> rozhodl jsem se inovovat vybaveni a uvazuji o nakupu medometu s plastovou
> nadobou (Lyson). Rozhoduji se mezi tri a ctyramkovym.
>
> Zde v diskusi jsem pred casem cetl nejakou zminku, ze triramkovy medomet
> je
> proti ctyramkovemu vyrazne vice nachylny k vibracim pri nevyvazenych
> (ruzne
> zaplnenych) ramcich.
>
> Prechazel jste nekdo z tri na ctyramkovy medomet nebo opacne a muzete tuto
> informaci potvrdit nebo vyvratit ?
>
> Diky predem za info,
>
> Jiri Borik
>
>
>
>

Na chalupě máme cestu roubenou lipami, když medují, stačí projet kilometr a
auto je celé zalepené. Jen čekám kdy padnou za obět rozšíření silnice. Tady
je dle mého problém. Ubývá samostatných stromů.

Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti
kůrovci a dalším je odolnější. Pokud bych ji nasázel bude výsledkem
poloprázdný les.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Tuesday, January 10, 2006 11:44 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Stromy a medovice

Z včelařských listnáčů tady na severní Moravě pod Beskydama prosperují v
lese javory kleny, lípy a pro jarní rozvoj třešně ptačí. Význam listnáčů je
i v tom, že v dubnu pod nimi kvetou hajní rostliny jako dost důležitý zdroj
pylu a nektaru pro rozvoj včelstev. Medovice je z dubů. lip a javorů, ale
méně než ze smrků.
Pod smrkovou monokulturou právě neroste nic, taže je z něho jen medovice v
červnu a hlavně v červenci. sice potenciálně silná snůška, ale jen v tuto
dobu. Takže jestli se kolem mého stanoviště ty lesíky přemění kompletně na
jehličnatou monokulturu, bude to určitá ztráta. Nakonec nezbude nic jiného,
než ten les koupit a nasadit si tam stromy podle svého se schválením
lesníka.
Jestli během nějakých desítek let nastanou ty klimatické změny, co někteří
klimatologové předvídají, možná se stanou smrkové monokultury tak náchylné
na kůrovce a jiné škůdce, že přestanou být ve srovnání s listnáči
rentabilní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 10, 2006 7:46 AM
Subject: Stromy a medovice


Jako soukromý majitel malého lesa mohu potvrdit, že smrk je strom, který
nebyl finančně prodělečný v dlouhobém horizontu a je žádán. Nicméně majitel
lesa nemůže sázet, co jej napadne, je vázán plánem, který zpracovává
"odborník" - lesník a ten se většinou na věc dívá pragmaticky, takže je rád,
když tam bude udržovaný les, snaží smysluplně vyjít vstříc majiteli a ten
smrk mu v maximální míře povolí.

Z vlastní zkušenosti: oblasti, které by mohly být osázeny listnáči životní
prostředí obcí nepovolí osázet, z důvodu ochrany např."foldrů", lužních luk
atd.

I když i jedle má své výhody, sazenice jedle je dražší než smrk, a je velmi
žádaná, takže kolik jich v lese zůstane po nájezdu zájemců o vánoční
stromek, nebo větvičky ?

K. Žák


-----Original Message-----
From: Radim Pol??ek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Sunday, January 08, 2006 12:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: v?ela tmav?-zimov?n?

Tak jsem před pár dny psal v diskuzi na tomto vláknu o tom, že původní
tmavé včely byly navyklé i na sběr medovice, zatímco dnešní chované kraňky
ji nejspíš neumí využít. A že bude snad lepší pro využití medovicové snůšky
provést výběr z vlastních kříženců než kupovat nějaké kraňky. Dneska jsem
se kvůli něčemu jinému dostal na stránky pokusného včelínu Zubří př ing
Čermáka a vidím, že tamní chovaná linie je kromě jiného i dlouhodobě
šlechtěná na využití medovicové snůšky. (a že jsem kdysi dávno ty stránky už
přečetl). Takže přece jen bude lepší kupovat i na medovici matky kraňky z
chovů. A až soukromí majitelé lesů kolem vymlátí na topení ty listnáče a
naperou tam všude smrky, bude to o to aktuálnější.

R. Polášek

Zak napsal:
Jinak jsem ale pesimista, viz text o jedli která je alternativou a proti kůrovci a dalším je odolnější.
Pokud bych ji nasázel bude výsledkem poloprázdný les.

Pokud jsem slyšel tak nejlepší medovice je právě z jedle !?!?

informace z besedy prazskych vcelaru (prednasejici: peroutka) - posilam dal, tak, jak jsem "koupil":

- csv chce zavest podporu (asi pro zo) na kompresory k aerosolovym vyvijecum - az 75 % ceny (zatim neni schvaleno uv)
- lonske evropske dotace (podle narizeni vlady 197/2005) byly zpozdeny z duvodu odvolani se nekterych vcelaru (proti neudeleni dotace). odvolaci rizeni skoncila v prosinci, csv penize obdrzel 1. tyden v lednu, radove do konce mesice by je meli mit vcelari na uctech
- v nasavrkach budou skoleni od pracovniku szif k cerpani dotaci podle narizeni vlady 197/2005 - jak pro zakladni organizace tak i pro vcelare - fyzicke osoby. terminy nekdy v dubnu, bude to ve vcelarstvi.
- parlamentem prosla novela veterinarniho zakona, ktery zjednodusuje primy prodej medu od (malo)vcelaru - bude umozneno prodavat male mnozstvi (ve spotrebitelskem baleni s etiketou) na trznici i do obchodni site v okrese pusobnosti vcelare bez potreby zvlastniho povoleni a schvaleni od svs ("male mnozstvi" stanovi presneji asi az provadeci vyhlaska). zakon jeste neprosel senatem a nepodepsal ho prezident.
- vcelarsky krouzek obdrzi od svazu pri zalozeni dotaci 5.000,- kc a po peti letech cinnosti dalsich 5.000,- (vzdy na vybaveni)
- podle narizeni vlady 197/2005 mohlo byt v lonskem roce cerpano 30 mil. kc - bylo cerpano jen 13 mil. kc. castka pro letosni rok je 38 mil. a pro nasledujici 45 (doufam, ze se nepletu...). zadosti je nutno podat do 15/6. do 15/8 pak dolozit faktury. vsechny informace jsou ve zminenem narizeni vlady - vyslo jako priloha lonskeho vcelarstvi, tusim, ze cislo 6
- na vsechny zakladni organizace byl zaslan jeden vytisk "komercni vcelarstvi v ceske republice" autor kamler. da se i volne koupit.
- projekt na propagaci medu jde na schvaleni do bruselu. je trilety, celkem za 9 mil., z cehoz 50 % plati eu, 20 % cr a 30 % csv. reklama nebude v masmediich (tv apod.), nybrz cilena - matky, lekari apod. tistena forma. bylo to pry doporuceno takto vicero firmami...
- cerpani evropske dotace na vzdelavani pujde pres nasavrky. duvodem je pry zejmena danove zjednoduseni pro zo.
zo si domluvi ucitele, nahlasi nasavrkam, probehne prednaska/kurs/apod., ucitel odveze prezencni listinu s vyznacenym poctem hodin a podpisy ucastniku do nasavrk, nasavrky mu vyplati odmenu (500,- na hodinu), zbytek z castky dotace (napr. u prednasky 3.000,-, 9.000 u seminare atd.) zaslou zakladni organizaci. ta z toho plati cestovne pro lektora, pronajem apod. jsou dane minimalni delky jednotlivych vzdelavacich akci (napr. prednaska 2 hod.) i min. pocet ucastniku (napr. 1O). vice informaci opet v 1972005
- svepomocny fond je dlouhodobe prebytkovy - v soucasnosti v nem je 14 mil. kc. odvadene castky se ale nesnizi, nybrz se zvysi vyplacene nahrady - zhruba o 40 % - t.z. napr. za novy ul by melo byt vyplaceno 2.000,- kc - vse je zatim ve fazi navrhu - neschvaleno. bude zverejneno ve vcelarstvi.
- spousta zo potvrzuje naroky do fondu, ktere nejsou zcela pravdive (pocet vcelstev apod.) - neodpovida to udajum, ktere sam vcelar uvedl pri kazdorocnim hlaseni poctu zazimovanych vcelstev - vypada to na podvody... totez se deje s "ukradenymi" a "rozkopanymi" uly - bude vyzadovan protokol od policie
- narusta vyskyt moru vceliho plodu. otazka je proc - mozna i jen proto, ze je duslednejsi kontrola a tak se prijde i na vyskyty, ktere mely byt objeveny uz pred lety, ne-li desitkami let. duslednejsi kontroly budou pokracovat - zejmena v ochrannych pasmech. chovani nekterych vcelaru s ukryvanim vcelstev je pry az zarazejici - zejmena v souvislosti s nahradami od statu a svepomocneho fondu...


zdar a silu

jd

p.s. par dni tu nebudu, nezahltte mi prosim schranku :-)

____________________________________-
____________________________________-