Archiv Včelařské konference

> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Já myslím, že tato teplota nebude stačit. Med možná časem ztekutí, ale
pokud by se měl pastovat, bude to problém, protože při této teplotě v
něm zbydou nerozpuštěné mikrokrystaly, viz níže.


Uvádím několik citací z přednášky ve Výzkumném ústavu včelařském v
Dole: http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Ohledně rozehřívání ztuhlého medu:

Teplota: 50 stupňů je zlomová teplota (při vyšší teplotě se med
poškozuje, při nižší teplotě není med dostatečně ztekucený). Med
vytočený a uložený ztuhlý v konvích se před stáčením dává na dva dny
do teplené komory, což je jakákoliv dobře tepelně izolovaná bedna -
třeba stará lednice - s topným tělesem (doporučeno je topné těleso na
380 V / 2kW připojené však na 220 V - hřeje mírně /cca na 800W/ a nic
nepodpálí) zapojeným přes termostat (v Dole jej vyrábějí a dodávají);
musí být přítomen i ventilátor, který v době provozu topného tělesa
mísí vzduch, aby se v komoře nedělaly tepelné vrstvy.

Ztekucení medu - v tepelné komoře (50 stupňů) trvá 45 hodin. Pak se
konve se ztekuceným medem vyndavají z tepelné komory a med se z konví
přelévá do stáčecí nádoby a při tom se cedí. (Při ztekucování na
pouhých 45 stupňů zůstávají v medu mikrokrystaly a rychle se pak
vrací do původního stavu - proto používat teplotu 50 stupňů!)




J. P. Baudiš

Byla dělaná za tepla. Koření a chmel jsem přidal po uvaření do doby než vychladla. Chmel by to asi chtělo dávat při vaření, jak doporučuje Kamler. Takhle se tam možná dostanou nečistoty. Používám hlubokoprokvašující kvasinky. První měsíc je to dobré. V šestém až osmém týdnu už tolik nekvasí a dělají se povlaky.
Dík Tonda.

>myslim, ze v tom druhem pripade byla medovina mírně naoctělá ten povlak je z neušlechtilých kvasinek a bakterií. a v tom prvem pripade by bylo potreba upresneni jestli byla delana za studena, jestli jsi nepřidal koření atd, mohly by to být bílkoviny z pylu, ktere se odstrani aby nehnily a nic se nedeje. Težko hádat.
Radek

Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Plechová krabice izolovaná polystyrenem na cca 2* 3Lsklenice nebo cca 2*5 kilovek.Je bez ventilátoru.

> Ad Morsuvin.Co to znamená když:Riziko vyplývající z použití přípravku je
> při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely
> přijatelné.Označení účinku na včely uvedené do souladu s § 42 odst. 4
> zákona č. 326/2004 Sb., který nabyl účinnosti dne 31.05.2004?

Přeložil bych to tak, že pokud se s tím včela dostane do přímého styku při
aplikaci, to je než to zaschne, tak ji to zabije. Když už to bude zaschlé na
stromku a sedne na to, tak nějakou dobu po nátěru možná taky, dokud se to
působením vzdušné vlhkosti a slunečního záření nerozloží, to musí být někde
v dokumentaci - technickém listu. Mně by hodně řeklo složení toho přípravku.
Jinak natírá se to na podzim na jehličí stromků, kdy včely létají maximálně
na pár opožděných květů, včely to pravděpodobně svou vůní nepřitahuje, takže
by s tím mohly přijít do styku až následující rok v létě, kdyby náhodou
zrovna na tom natřeném stromku se usadili producenti medovice a to je už
velmi pravděpodobná možnost, že ty účinné látky budou rozloženy nebo smyty
deštěm.
Problém by mohl být, kdyby někdo tím chránil stromky před zvěří v březnu
nebo v dubnu, kvůli rychlosti místo nátěru by použil stříkání a postřik by
se dostal na nějakou kvetoucí vrbu nebo jinou jarní květenu s náletem včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 1:14 PM
Subject: Re: repelent na lidi

Tak to by bylo v pohodě-aplikovat se to má cca od konce září do konce listopadu.To je také v obchodě nejdražší.

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém ji utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř nedostane, ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až po hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech ještě pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový roztok 23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při stáčení používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?

Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?

Matej

Rozhodující není teplota vody v radiátoru, ale jaká je teplota vzduchu,
který proudí kolem nádob s medem. Platí, že těsně kolem nádob se vzduch od
nádob s medem ochlazuje a taky teplý vzduch může proudit jen kolem části
nádoby, pokud není přesně uprostřed nad radiátorem.
Ventilátor hlavně v uzavřené komoře způsobí, že vzduch ochlazený od nádoby
je rychle nahrazen teplým vzduchem a taky kolem celého povrchu nádoby je
vzduch stejně teplý. Pokud je ventilátor správně umístěný.
Teplo může přecházet jen z teplejšího předmětu na chladnější, tudíž jestli
se má med ohřát na 45 st C, musí to být něčím teplejším než 45 st C a teď je
otázka o kolik. Čím je ten rozdíl vyšší, tím se med ohřeje rychleji a tím je
nutno určit přesněji dobu, kdy ohřev vypnout. Pokud se nádoba ohřívá třeba
vzduchem, potom rychlost přestupu tepla je ovlivněna rychlostí prostupu:
vzduch-povrch nádoby, materiálem a tloušťkou stěny nádoby, povrch nádoby-med
a vzdáleností med u stěny nádoby po med uprostřed nádoby. Neunosný je takový
rozdíl teploty, kdy med u stěny nádoby je už přehřátý a med uprostřed nádoby
je ještě tuhý. Odhadem by to mohla být teplota vzduchu od 60 st výš. Ve své
tepelné komoře nadstavuji na termostatu od 45 do 50 st C, po 12 hodinách
jsou v sklenici od okurek první známky ztekucování, po 24 hodinách je med
tekutý.

Pokud se použije ústřední topení pro rozehřívání medu, napadajé mě dva
systémy. První je, že izolovanou termokomorou prochází jako topné těleso
trubka s teplou vodou. Kromě teploty vody v trubce záleží hodně na povrchu
tedy na průměru trubky. Nějaká tenká trubka, třeba coulka asi nebude stačit,
musely by se na ni připevnit nějaká kovová žebra ve stylu klasické žebrované
trubky a musel by být vyřešen ohřev v době, kdy topení netopí. Třeba
žárovkami.
Druhá je, že se použije teplý vzduch proudící z radiátoru. Musejí to být
radiátory staršího typu, které mají na metr délky výkon aspoň 1500 wattů,
to znamená nejspíš článkové vyšší radiátory nebo něco podobného. Komínový
efekt proudění teplého vzduchu z radiátoru se ještě zvýrazní nějakým, třeba
plechovým nastavcem, do kterého se umístí flašky s medem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 19, 2005 9:28 AM
Subject: termokomora


> Včera jsem instaloval termokomoru na stoupačku od plynového kotle.Teplota
> vody je podle teploměru 39-40 st. C.Za jak dlouho se asi med rozpustí?

Moje kniha o víne ríká, ze vzniká pri delsím pobytu vykvaseného vína na
kvasnicích za vyssí teploty, pri prístupu vzduchu k mladému vínu a pri moc
pomalém kvasení za vyssí teploty. Co ji zpusobuje, neví - tehdy, je to kniha
z roku 75.
Náprava slabé mysiny je mozná silnejsím zasírením a pridáním zdravých
kvasnic, prípadne novým prokvasením a to vsechno v chladném prostredí (asi
5 - 15 st C).
Silná mysina spravit údajne nelze. ( Mozná to jsou nejaké rozkladné produkty
z bíkovin z kvasnic?)

Já bych zkusil ve flasce rozmíchat tak ctvrt, pul kostky obycejných kvasnic
na litr medoviny, nechat pár dnu a pak slít, co to udelá. Mozná ale, ze se
kvasinky k tomu úcelu prodávají v obchodech s vinarskými potrebami. Nebo
bych zkusil drcené drevené uhlí, tak asi malou lzicku na litr. V nejhorsím
prípade vypálit.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:59 PM
Subject: Antwort: Re: Medovina - mysina


>
> Ako upravujete medovinu ak chyti mysinu ?
>
> Po prvom vykvaseni pri stacani sa zistilo, ze demizony, ktore kvasili v
> termokomore pri zvysenej teplote chytili chut po mysiach. Mate niekto
> nejaky dobry postup ako tuto pachut odstranit ?
>
> Matej
>
>

Takže ještě zkusím na tu moji rouru -cca7cm průměr namáčknout malé lamelky z hliníku.Ale až po tak týdnu testování, abych viděl nějaký účinek.

Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím lze vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat, plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas problémy, protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu, aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R. Stonjek

Jaké jsi použil kvasinky?
Radek

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, December 20, 2005 1:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Dík za odpověď.
Dělám medový roztok na 34 kg/hl. Bohužel jsem přestal používat kvasnou
zátku. První kvašení provádím v barelu z umělé hmoty a dělá mně problém
ji
utěsnit. Mám barel uzavřený igelitem a gumou. Vzduch se dovnitř
nedostane,
ale dobře nepoznám, jestli to ještě kvasí. Dolito při prvním kvašení až
po
hrdlo nebylo, ale asi byla medovina málo prokvašená. Po šesti týdnech
ještě
pění. Provzdušnil jsem ji a ještě počkám.
Tonda.

>Bílé povlaky jsou kvasinky křísovité,které vznikají u máloalkoholických
vín,medovin apod.Chce to jen dodržovat zásady běžné u vinařů-medový
roztok
23a více stupňů cukernatosti,kvašení nejlépe s kvasnou zátkou,při
stáčení
používat s citem kysličník siřičitý,dolévat nádoby až po hrdlo.

__________ Informace od NOD32 1.1328 (20051219) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje, druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů, Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje Gustav

Moje termokomora je plastové vědro o objemu zhruba 50 litrů. Vejdou se tam 3
flašky od okurek s medem, ventilátor s topným tělesem cca 100 watt a
termostat z bojleru. Mně zatím stačí.

K tomu ventilátoru a možná i k topným tělesům bych měl takový poznatek, že
některé při chodu uvolňují do ovzduší různé smradíky a proto musí být med
uzavřený. Pokud to je třeba nějaký ventilátorek z PC zdroje, v místnosti se
ty smradíky vstřebají ale v uzavřené termokomoře při zvýšené teplotě
vyniknou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 6:53 PM
Subject: Re: termokomora


> Dobrý nápad. Je dobré se zabývat něčím, co už je předem odsouzeno k
> neúspěchu. Jsem rád, že kolegové na ztekucování při nižších teplotách než
> 50 stupňů mají stejný názor jako já a doba rozpouštění 12 hod. se jim jeví
> jako krátká. Myslím, že s daleko menším pracovním a vynálezeckým úsilím
lze
> vyrobit nahřívací box z nefunkční menší chladničky, nebo mrazáku. Dále pak
> potřebujemo topné tělísko, lze v pohodě použít starší žehličku, termostat,
> plně vyhovuje ze starého bojleru a ventilétorek. S ním jsou občas
problémy,
> protože při teplotě 50 st. občas zlobí ložiska. Ale i zde je řešení. Stačí
> použít zdroj se starého počítače, kde ventilátor je s neomezenou
> životností. Takže s trochou štěstí a sběratelského úsilí se dá dopracovat
> zadarmo k dokonale fungujícímu boxu. Jako nejmenší velikost bych volil tu,
> aby se do něj vertikálně vešla konev. Při jednokonvovém provedení je
> ventilátorek zbytečný,ale pro nahřívání lahví je potřeba. Zdraví R.
> Stonjek

Když jsou v rozehřátém medu mikrokrystaly, med sice rychle ztuhne, ale
zůstává měkký, jakoby pastovaný. Když se mikrokrystaly odstraní, tuhne sice
později, ale ztuhlý med je tvrdý jako když ztuhne po vytočení nebo dokonce
tuhne podobně jako medy v supermarketu, to je že spodní polovina jsou hrubé
nevábné krystaly a horní polovina je řídká tekutina.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 20, 2005 9:31 PM
Subject: nejjednodušší temokomora bez zbytečností


Nejjednodušší termokomora je ze staré ledničky alespoň 220 l, vejde se sem
spolehlivě konev, při vrácení drátěných polic se mohou sem dát znovurozehřát
kilové klenice. Vybavovat lednici nějakými topnými spirálami či žehličkami
se mi zdá příliš složité. Léta používám na dně ledničky lampičku se
žárovkou, což je jednoduché a plně postačuje.
Na uvedenou ledničku dávám první den žárovku stovku, když se baňka prohřeje,
druhý den ji vyměním za pětasedmdesátku, která nepřekročí padesát stupňů,
Původně jsem chtěl použít termostat z boileru, ale nebylo to nutné. Dle
zolace té které ledničky si každý vybere tu správnou watáž, která odpovídá
teplotě do padesáti stupňů.
Výhodou je rozehříávání v širokých otevřených vědrech, kde se med při
rozehřívání i zahušťuje.
Zajímalo by mne, zda někdo pro prodloužení doby tekutého stavu medu
rozehřátý med cedí z důvodu odstranění mikrokrystalů a pylových zrn, které
urychlují opětovné ztuhnutí. Jde o to, aby med i u spotřebitelů zůstal ce
nejdéle tekutý.
S přáním hezkých chvil strávených u silných zdravých včeliček přeje
Gustav

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

Když jsem byl před několika roky ve Francii, se zájmem jsem na místním tržišti obhlížel prodejce medu. Mimo jiné mne překvapila v jejich sortimentu nabídka pylu a to v různých podobách. Nabízeli ho rouskovaný, vypichovaný tzv. perga, granulovaný, smíchaný s medem. Na propagaci měli vyrobené letáky zdůrazňující význam pylu, výčet obsažených látek a doporučení pro zařazení do stravy člověka.
Od té doby jsem se o pyl začal zajímat více a pro potřeby rodiny a známých jsem začal připravovat směs pylu s medem.
V literatuře je toho napsáno celkem dost, ale praxe je praxe. Při vlastním zpracování se člověk setkává s různými jevy. Jaké máte kdo zkušenosti.

zatím musím konstatovat, že všichni skeptici měli pravdu.Komora je moc malá, bez ventilátorku se trošku ohřívají jen ty sklenice, které mají přímý kontakt s trubkou-a druhá strana je studená.Také vnější kovový obal asi odvádí zbytečně moc tepla a povrch trubky je příliš malý.Buďto je potřeba, aby trubka tvořila alespoň nějakou smyčku a nebo zkusím ještě lamelky.

Prosím, kdo prodá včelstva - začínající včelař - jižní čech Táborsko- nabýdněte cenu díky Franta

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa mnoho včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý peľ ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo? Preto, že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú do buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú. Preto včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a náročná, človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel z ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie však zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C, v ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou zmesou naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo, kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť jahodami čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail ochutený peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5 lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!

Ideály a chuť experimentovat nelze nikomu kazit. Přes to si dovoluji upozornit na existenci určitých fyzikálních pojmů:
tepelný tok je úměrný tepelnému spádu (a ten je zde minimální)
dále je zde velký tepelný odpor, a ani lamely atd nic neřeší. Sklo je dobrý izolat a med taktéž, navíc s vysokou tepelnou kapacitou.
Jedině odbočit vodu z trubek, vyrobit z trubičky topné těleso a to ponořovat do konve, nebo omotat kolem sklenic. Do jaké míry je to ekonomické nevím, jedině že by se využilo faktu, že voda v trubkách má oněch 40st. Ale to je mi dost divné, většina tepelných rozvodů pracuje s vratnou (studenou) vodou okolo 40, ta "teplá" bývá o dost teplejší.

Ale jak říká klasik, i slepé uličky je třeba prokopat.
Nuže, ke strojům.
Ať se daří Karel Jiruš

Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014

-----Original Message-----
From: A.Podh?jeck? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 6:24 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Medovina

Používám hlubokoprokvašující kvasinky z VÚ DOL.
Tonda.
>Jaké jsi použil kvasinky?

__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ahoj Antone,
Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
Zdravi Radek Hubac

-----Original Message-----
From: Anton Tur??ni [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, December 21, 2005 7:06 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Pyl

Pre Lojza
Spôsob, ako Vy popisujete prípravu peľu na ľudskú konzumáciu používa
mnoho
včelárov, no neuvedumujú si, že robia chybu pri jeho príprave. Čerstvý
peľ
ak nie je natlačený v buňke v ktorej po pridaní včelieho enzýmu prebehne
mliečne kvasenie, nie je vhodný pre včelu a ani pre človeka. Prečo?
Preto,
že na peľových zrnkách nepukne peľový obal a pre človeka je vlastne
nestráviteľný a ľudský organizmus opustí bez úžitku. Včely peľ ukladajú
do
buniek, kde tento proces prebehne a včely ho bez ťažkostí konzumujú.
Preto
včelár znalý veci získava pripravený peľ v bunkách tzv. vykrajovačmi a
takto získaný peľ konzumuje.
Keďže získanie väčšieho množstva peľu z plástov je práca zdĺhavá a
náročná,
človek imituje "výrobu" peľu včelami, vo vhodných nádobách, v ktorých
mliečnym kvasením vyrobíme produkt- peľ podobný peľu, získaného od včiel
z
ich plástov.

Technologický postup: potrebujeme 1 kg čistého suchému peľu najlepšie
však
zmrazenému na -18°C, 0,3 kg medu a O,3 lit.vody. Vodu zohrejeme na 50°C,
v
ktorej rozpustíme med. Vzniknutý roztok zmiešame s peľom a hotovou
zmesou
naplníme 720 ml fľaše a uzavrieme (asi 30mm pod viečkom. Peľovú zmes
necháme asi tri týždne fermentovať a až potompoužívať.

Pozor! Mnoho ľudí je citlivých na peľ (nadúvanie brucha spojené s
nepríjemnými bolesťami), preto sa treba otestovať, či Váš organizmus peľ
znáša.
Používanie peľu: kto znesie takto pripravený peľ, môže ho použiť priamo,
kto nie, môže postupovať takto:
pripraví si do mixéra O,2 mlieka, za lyžicu kakaa (môžete nahradiť
jahodami
čerstvými alebo zaváranými a pod.), za lyžicu upraveného peľu, osladíte
medom alebo cukrom a rozmixujete, pijete vlastne mliečny koktail
ochutený
peľom.
Bielkoviny nachádzajúce sa v peli konzumujú výkonný športovci pre vysoký
obsah proteínov, ale hlavne ľudia postihnutí chorobou prostaty a majú
slabší zrak, ale i na posilnenie organizmu starších ľudí. Ja som takto
pripravený koktail prilepšoval výťažkom z trúdích lariev v množstve 0,O5
lit. Trúdí výťažok obsahuje asi 63% proteínov a tekutých olejov. Trúdí
výťažok získávam z lariev pred ich zaviečkovaním. Dobrú chuť!


__________ Informace od NOD32 1.1332 (20051221) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

Při teplotě 27 st. C. Mám termokomoru s digitálním termostatem a ten drží docela přesně. Zkusil jsem včera objednat kvasinky od p. Šchimanského. Ještě bych je přidal a zkusil znovu rozkvasit. Zatím se mi neozval.
Asi mi při Dolských kvasinkách medovina někdy nedokvasí, protože se některá rozkvašuje v teple ještě po 3/4 roku. Někdy je to jak šampaňské. První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno. Mám ale obavu, jestli při jiných kvasinkách nebude jiná chuť a do kolika procent prokvasí. Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit. Hustoměrem to nejde.
Zítra jsem na internetu naposledy v tomto roce.

Antonín Podhájecký
tel:737 754 237
a.podhajecky/=/seznam.cz

>Při jaké teplotě jsi kvasil? Poslední dobou mam informace, že tyhle
kvasinky potrebuji dost vysokou teplotu (kolem 25 -26 st. C
Diky vstřícnosti spolecnosti pana Schimanskeho (www.schimanski.cz) budu
nyní zkouset 8 různých druhů kvasinek, o výsledcích Vás za čas
samozrejme poinformuji.
Diky za informace

> Objednal jsem si ještě refraktometr, abych si mohl kvašení přeměřit.
Hustoměrem to nejde.

proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

Honza Čáp

>První kvašení je tak slabé, že není jisté jestli je prokvašeno
----------
To už je podezřelé. První kvašení by mělo být silné. Myslím že tvůj problém byl původně vznik křísu na hladině. Hustoměr, refraktometr nebo vážení jsou všechno metody na určování hustoty - tím to nespasíš a +- ti řeknou totéž. Já bych diagnostikoval vady: Nedostatečná sterilita při přípravě, malá kyselost kvasu, vadné kvasinky nebo jejich rozkvašení (teplota to podle tebe není). Pokud se do týdne kvašení pořádně nerozjede, tak se to musí řešit rychle a nečekat co z toho bude. A některými medy mám taky problém. Používám metodu "jánošík" - bohatým beru a dávám chudým.

Podle přednášky p. Kamlera jde refraktoměrem průběžně měřit obsah cukru a tím přibližně spočítat obsah alkoholu. Pak budu vědět, jestli to je tam už potřebné % alkoholu. Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením. Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.
Tonda.
>proč by to nešlo, když to v pivovaru (a jinde) jde? stačí pro konkrétní
recepturu vědět hustotu, při které už stáčet ..

Sterilitu se snažím dodržovat. Vše vymývám horkou vodou a je převařeno. Něco se tam může dostat snad jenom s kořením. To dávám po uvaření do vychladnutí. Hlavně ten chmel chci zkusit dávat při vaření, aby se převařil. Nic ale neplesniví. Do kvasu přidávám kyselinu citronovou. Rozkvašení kvasinek je dobré. Po necelém týdnu pěkně pění. Kvasinky chci zkusit jiné. U květových medů by snad problém neměl být.
Ono se to po Dolských kvasinkách většinou rozkvasí, ale brzo to přestane bouřlivě kvasit a pak už se tak nepozná, kdy skončit. Teď to jemně perlí. Provzdušnil jsem to a uvidím. Není to pořád. Většinou je medovina výborná ale to kvašení není jisté. Stalo se mi prvně, že prakticky hotová medovina se ještě rozkváší. Začínám si myslet, že je to kvasinkama. Kvašení neprobíhá tak bouřlivě, jak píšou.
Když nekvasí bouřlivě, tvoří se asi ten křís.
Tonda.

>To už je podezřelé. První kvašení by mělo být silné. Myslím že tvůj problém byl původně vznik křísu na hladině. Hustoměr, refraktometr nebo vážení jsou všechno metody na určování hustoty - tím to nespasíš a +- ti řeknou totéž. Já bych diagnostikoval vady: Nedostatečná sterilita při přípravě, malá kyselost kvasu, vadné kvasinky nebo jejich rozkvašení (teplota to podle tebe není). Pokud se do týdne kvašení pořádně nerozjede, tak se to musí řešit rychle a nečekat co z toho bude. A některými medy mám taky problém. Používám metodu "jánošík" - bohatým beru a dávám chudým.

> Moštoměrem to jde jenom na začátku před kvašením.
> Ne průběžně. Není dělaný na medovinu.

Právě že hustota klesá průběžně jak ubývá 'zahušťujícího' cukru a přibívá
'zřeďujícího' alkoholu.
Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

Honza

No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st. C.Ta teplota je fakt nízká.

Teoreticky by to mělo jít. Já nejsem ale schopen to udělat.
Tonda.
>Jediné v čem je problém je správná kalibrace hustoměru, resp. přepočet
hustoty podle tabulky odpovídající technologickému postupu.

Kazdy ubytek 1 kg cukru znamena vznik 0.6 l lihu. To znamena, ze ze zmeny merne hustoty kvasu lze priblizne vypocitat obsah lihu.

Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.
Jinak mi od fi Schimanski ochotně odpověděli a zasílají jejich kvasinky. Vyzkouším je.
PS: Měl jsem vir v počítači a při čištění mi vymazali omylem celý adresář. Nemám Tvůj E-mail a na internetu jsem ho nenašel.

Tonda

>Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru. Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota lihu 0,79).

Prosím o zkušeností se stanovením nákladů na použití aerosolového vyvíječe připojeným na kompresor Tera, včetně odměn obsluhy atd.
Děkuji Stehlík.

> Priklad: 6 l (6% vol) lihu ve 100 l vzniklo premenou 10 kg cukru.
> Vysledna vaha roztoku se snizila ale o asi 5.2 kg (10 - 6*0.8) (hustota
lihu 0,79).

ještě chybí hustoty pro jednotlivé st. moštoměru
(první sloupec st. NM v kg / 100 l ; druhý hustota v kg / m3)

10 1049,79
11 1053,44
12 1057,06
13 1060,69
14 1064,34
15 1068,32
16 1071,74
17 1075,59
18 1079,33
19 1083,20
20 1087,12
21 1091,09
22 1095,12
23 1099,22
24 1103,40
25 1107,68
26 1112,09
27 1116,65
28 1121,39
29 1126,34
30 1131,52

Honza

Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
Veselý?)
Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.

Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
Subject: RE: Pyl


Radek HUBAČ:
> Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.

.....

Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....

Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
bude mnohem zajimavejsi proces.

_gp_

Nemám v tomhle pořád moc jasno. Jestli se nepletu, p.Kamler to uváděl takto jednoduše. Podle refraktoměru měl kvas na začátku 30 kg/hl,(ve skutečnosti 26 kg/hl). Není zase na medovinu. Když je později na refraktoměru např. 10 kg/hl, prokvasilo 20kg, což zhruba ukazuje, že by tam mělo být asi 10% alkoholu. 2kg cukru=1% alkoholu.

-------------------------

Myslím že v tom máš jasno. Tahle čísla souhlasí, jen je potřeba při % alkoholu mít na mysli zda jsou to objemová % nebo váhová. Objemových je víc a tak se s oblibou uvádí na etiketách. Rozdíl je asi 20%.

Myslím 20% z údaje %obsahu.

Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty (tedy i žihadla :-).
Medovina už je výrobek.
Tonda

>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
jako med?

Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

Komkrétně u pylu čerstvý pyl má životnost jen pár dnů, pyl se musí sušit
nebo zakvašovat a to je výrobek nebo není?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?

netvrdim ze mam termokomoru. Mam v dome UK, kde vystupnu teplotu mam
nastavenu na 70 stupnov na vystupe a 50 stupnov na spiatocke. Ak da
skrystalizovany med v poharoch ( 1 kg ) na radiator tak su za 18 hodin
znovu tekute. Na radiator v kuchyni sa mi vojde 10 poharov. Investicny
naklad 0,- Sk.

Matej




"Radim
Polášek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<polasek/=/e-dn Kopie:
es.cz> Thema: Re: termokomora

22.12.2005
11:10
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Obecně vzduch není moc dobré médium pro přenos tepla. Proto musí mít ta
trubka procházející termokomorou o dost větší teplotu než 40 - 50 st C.
Odhadem tak 50 - 60 st C s žebrovicemi a 80 - 100, pokud je to jen tenká
třeba coulka bez žebrovic. Potom se ale ten med tam nesmí zapomenout, jinak
se přehřeje, pokud tam je obyčejný ventilátorek, tak v teplotě nad 50 st C
většinou poměrně rychle odejde a taky pokud je jako izolace použit pěnový
polystyren, některé jeho druhy se začínají pomalu degradovat - smršťovat
při
teplotě od 60 st C.
Takže pokud je k dispozici nějaká taková trubka, je asi rozumné řešení
udělat "kolem " ní termokomoru na 2-3 flašky od okurek, trubka musí být buď
přesně uprostřed pod flaškami nebo musí být nad trubkou pod flaškami ještě
nějaký jednoduchý segment, který rozděluje teplo víceméně rovnoměrně kolem
flašek. Odhadnutá doba rozpouštění 20 - 36 hodin se musí dodržovat s
přesností 5-10 hodin, umístit dovnitř ventilátor jen za předpokladu, že je
jmenovitě určen pro vyšší teploty do cca 80 st C, jinak ne a pokud se v
termokomoře nerozpouští med, musí být otevřená, aby tam nebyla zbytečně
zvýšená teplota. Regulace teploty otevíráním a zavíráním nějaké ovětrávací
clony by byla hotová buď drahá nebo pro domácí výrobu příliš složitá.

Je otázka, jestli nebude lepší místo trubky použít samostatné topné těleso,
třeba na tři flašky od okurek tři žárovky 100 Wattů zapojené do série a
regulované třeba tím boilerovým termostatem. Takové "topné" těleso má výkon
okolo 150 - 200 wattů, což úplně stačí, žárovky je možné umístit přesně pod
flaškami, takže by ventilátor nebyl tak nutný a na rozdíl od žárovek
samostatně paralelně zapojených mají menší povrchovou teplotu a k vypínání
a
zapínání termostatem delší životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:22 AM
Subject: Re: termokomora


> No u rodičů máme v bytovkách o dost více horké trubky.Tady jdou od kotle
> dvě trubky, v té teplejší je zabudovaný teploměr a na něm je cca 40 st.
> C.Ta teplota je fakt nízká.

My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se, u nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
Subject: Re: Pyl


> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
>>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>

cokoli

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 10:33:15
> ----------------------------------------
> Pánové, je to už asi 20 let, co byl způsob fermentace pylu v sklenicích
> přesně popsán v obsáhlejším článku ve Včelařství. Autor byl někdo z VUVČ (
> Veselý?)
> Pamatuji si z toho, že to bylo okopírované podle včel, to je stejně jako
> včely konzervují pyl v buňkách se tam vmíchala nějaký med o množství
> několika procent, pak se to udusalo do sklenic a sklenice, tehdy ještě s
> hliníkovým víčkem omnia se utěsnily zatavením víčka v včelím vosku.
>
> Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, December 21, 2005 11:55 PM
> Subject: RE: Pyl
>
>
> Radek HUBAČ:
> > Ve spouste věci mas pravdu, ale pylova zrna nepopraskaji během mlecneho
> > kvaseni. Dojde k naruseni bunecne steny ve smyslu propustnosti a dojde k
> > uniku )vyrovnání koncentrací různých látek po koncentračním spádu.
>
> .....
>
> Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>
> Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim ze
> bude mnohem zajimavejsi proces.
>
> _gp_
>
>
>
>

ty rozdávají zdarma samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 11:06:14
> ----------------------------------------
> Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> (tedy i žihadla :-).
> Medovina už je výrobek.
> Tonda
>
> >Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> jako med?
>
>
>

neuváděj na vrata cenu a máš mpo probléu od čehokoli jinak si zakládáš na problémy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pyl
> Datum: 22.12.2005 14:53:35
> ----------------------------------------
> Například i mateří kašička zamíchaná v medu je prý už výrobek...
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 22, 2005 11:06 AM
> Subject: Re: Pyl
>
>
> > Podle naší právničky jdou prodávat ze dvora všechny přímé včelí produkty
> > (tedy i žihadla :-).
> > Medovina už je výrobek.
> > Tonda
> >
> >>Mimochodem je možné prodávat pyl a případně další včelí produkty ze dvora
> > jako med?
> >
> >
>
>
>
>

Mléčné kvašení pylu je jedna z pověr přetrvávajících ve včelařství.
V plástovém pylu skutečně je kyselina mléčná a najde se tam i něco
bakterií méčného kvašení. Z toho někdo kdysi vydedukoval, že v buňkách
probíhá mléčné kvašení obdobně jako v siláži, nebo při kvašení zelí,
okurek apod. Ale není tomu tak! Ta kyselina mléčná v udusaném pylu totiž
vzniká jako produkt anaerobního (bez přítomnosti kyslíku) dýchání pylu.
Mimochodem - rouskovaný pyl se dá velmi snadno konzervovat, metodou
podle ing. Titěry: čerstvě nasbíraný pyl se dá do zavařovací sklenice,
vzduchotěsně uzavře a uloží na temné a chladnější místo. Kyslík ve
vzduchu, který tam zůstal, je téměř všechen rychle spotřebován pylem,
tím je pyl chráněn - konzervován. Tedy není třeba dělat komplikovaně
konzervu, tj. udusávat pyl a zalévat nahoře medem...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
>Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim
>ze bude mnohem zajimavejsi proces.
>
>

Dne čtvrtek 22 prosince 2005 14:47 Havlík napsal(a):
> My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se, u
> nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

DD,

je to teda mimo obor vcelarstvi, ale co vim, tak na 40 se topi plynem, na vic
(snad do tech 70) v kotly na tuha paliva (drevo, uhli).

Honza

Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055       
Fax: +421 37 7889 056
CENNÍK
Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
Cena: 250,- Sk
Plastová plnička pohárov
Cena: 500,- Sk
Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
Cena ( komplet): 200,- Sk
Tavička medu na plastovú nádobu
Cena: 3 950,- Sk

Urcite to bude rychlejsi a jistejsi

Je to mimo, ale tak jednoduché to není.
Klasické kotle ohřívají vodu k 90 - 95 st C, teplota zpátečky u nich často
nesmí klesnout pod 40 st C, aby nedošlo k nízkoteplotní korozi. Je jedno,
čím se v nich topí. Kondenzační kotle, a ty jsou zatím v praxi jen plynové,
z principu své činnosti, pokud se mají blížit k účinnosti uváděné v
prospektech, výstupní teplota vody by u nich neměla překročit 50 - 60 st C a
teplota zpátečky musí být co nejnižší k nule.
Radiátory jsou až na výjimky určeny pro teplotní spád 90 - 70 st C,
podlahové topení vyžaduje vyžaduje vodu s teplotou pod 40 st C, stěnové
topené něco mezi tím.
A teď ještě do toho vstupuje systém regulace, který může tyto hodnoty taky
měnit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 8:18 PM
Subject: Re: Antwort: Re: termokomora


Dne čtvrtek 22 prosince 2005 14:47 Havlík napsal(a):
> My na moc stupnů netopíme.Protože pak narůstá rychle spotřeba. Obávám se,
u
> nás doma by ti asi byla zima, i když mě teda není.

DD,

je to teda mimo obor vcelarstvi, ale co vim, tak na 40 se topi plynem, na
vic
(snad do tech 70) v kotly na tuha paliva (drevo, uhli).

Honza

A co tvrzení, že nenakvašený pyl je těžce stravitelný až nestravitelný pro
člověka i pro včely?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 3:22 PM
Subject: Re: Pyl


> Mléčné kvašení pylu je jedna z pověr přetrvávajících ve včelařství.
> V plástovém pylu skutečně je kyselina mléčná a najde se tam i něco
> bakterií méčného kvašení. Z toho někdo kdysi vydedukoval, že v buňkách
> probíhá mléčné kvašení obdobně jako v siláži, nebo při kvašení zelí,
> okurek apod. Ale není tomu tak! Ta kyselina mléčná v udusaném pylu totiž
> vzniká jako produkt anaerobního (bez přítomnosti kyslíku) dýchání pylu.
> Mimochodem - rouskovaný pyl se dá velmi snadno konzervovat, metodou
> podle ing. Titěry: čerstvě nasbíraný pyl se dá do zavařovací sklenice,
> vzduchotěsně uzavře a uloží na temné a chladnější místo. Kyslík ve
> vzduchu, který tam zůstal, je téměř všechen rychle spotřebován pylem,
> tím je pyl chráněn - konzervován. Tedy není třeba dělat komplikovaně
> konzervu, tj. udusávat pyl a zalévat nahoře medem...
> K. Čermák
>
> Gustimilián Pazderka napsal(a):
>
> >Ze by doslo k fermentaci za pritomnosti mlecneho kmenu?....
> >Jaký je zdroj takovych zprav? Ona fermentace rouskovaneho pylu, myslim
> >ze bude mnohem zajimavejsi proces.
> >
> >
>

Od: Radim Polasek:
> A co tvrzení, že nenakvašený pyl je těžce stravitelný až nestravitelný pro
> člověka i pro včely?
.....

Ono je to spravne tvrzeni, protoze zalezi na travici soustave a její chemii, ktera neni u vsech a stale stejna. Jak u vcel tak i u lidi.

Vcela pridava pri rouskovani do pylu nejen obsah sveho medneho volatka, ale take latku z kusadlove zlazy, ve ktere je prokazan enzym s protibakterialnim ucinkem pro pyl, ktery za urcitych podminek snadno praska a klici. Nejvice je tohoto enzymu tesne po zatreni, (znepristupneni vzduchu k pylu vcelou) v nadusanych rouscich pylu v bunce - perga, kdy je vystavena dalsimu procesu a tou je fermentace. Tato fermentace - zmena pylu probiha prakticky az do doby, kdy se vceli pylova "konzerva" spotrebuje. Za vyssich teplot je intenzivnejsi za nizsich je zmena pomalejsi.

U cerstveho pylu, ktery by mel byt konzumovan rozhoduje prasknuti zrna a to se docili tim, ze se na nejakou chvili necha "nabobtnat" v roztoku medu a vody.

Tato voda a prasknuti pyloveho zrna nebo jiste stadium fermentace je predpokladem spravneho straveni pylu.

Tudiz nejdulezitejsi pri konzumaci pylu neni ani tak dulezita fermentace, ale nicim neruseny (ne nemocny) a spravny (ne citlivy) metabolismus jedince, ktery jej konzumuje. On take i pyl vedle medu, propolisu a jinych (kasicka, jed) musi mit overeny, neni-li clovek na pyl citlivy.Tak je take pravdepodobne, ze i u lidi, kteri jej mohou bezne uzivat, ale pri nemoci jim nedela dobre. U vcely je spatne taveni zrn dobre videt pri prujmu a pri zacpe, nebo pri praseni.

Opravte me, jestli se mylim.

_gp_

V dnešním Blesku je malý článek o medu. Sice nemůžu souhlasit úplně se vším, ale lepší něco než nic.....

viz.:
http://zena.blesk.cz/Clanek36729.htm

Má někdo zkušenosti s rozehříváním medu v mikrovlnce?

Kouba

----- Original Message -----
From: "Hnatek" <hnatek.r/=/stonline.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 22, 2005 9:28 PM
Subject: Termokomora


> Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
> www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
> Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
> Fax: +421 37 7889 056
> CENNÍK
> Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
> Cena: 250,- Sk
> Plastová plnička pohárov
> Cena: 500,- Sk
> Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
> Cena ( komplet): 200,- Sk
> Tavička medu na plastovú nádobu
> Cena: 3 950,- Sk
>
> Urcite to bude rychlejsi a jistejsi
>

to tu uz rozoberane bolo.



ja to robim jedine vtedy ked clovek ktory med chce kupit pozadje zakazdu
cenu med tekuty a aby nadalej necukornatel a je mu to jedno. ale vtedy sa z
medu stava obyc. sladka tekutina a nie liek.


Pista

mikrovlná trouba je zabiják medu ...

P.K.

pre tych co sme tuto tavicku videli - rychlejsie sotva. Zbytocne drahe.

Matej




"Hnatek"
<hnatek.r/=/sto An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
nline.sk> Kopie:
Thema: Termokomora
22.12.2005
21:28
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Ing. Roman Baraník, 951 17 Cabaj – Čapor 422 ,
www.baranik.sk E-mail: baranik/=/baranik.sk
Tel: +421 905 651 962, +421 37 7889 055
Fax: +421 37 7889 056
CENNĂŤK
Plastové nádoby na med 35 l/50 kg
Cena: 250,- Sk
Plastová plnička pohárov
Cena: 500,- Sk
Cedidlo medu na plastovú nádobu + plast. obruč
Cena ( komplet): 200,- Sk
Tavička medu na plastovú nádobu
Cena: 3 950,- Sk

Urcite to bude rychlejsi a jistejsi

http://www.apibio.ch/d/home.htm

P.K.

Používám komoru,která je podobná nastavkovému zateplenému úlu - záleží na průměru nádoby z medem.Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.
Používám nové plastové nádoby 40kg. Doba rozehřívání při nastavení asi 47°C je u medovicového medu do 24 hodin.U
květového o něco více. Některé květové medy nejdou ztekutit do čiré podoby(10%)- při uvedených údajích.Spotřeba je asi
do5 KW - při nejvýšší sazbě el.energie asi 20 kč.

Topím žárovkou a
teplo řídím přesným termostatem s diferencí 1 °C.
Termostat je přítupný zvenku , do komory vede tepelná sonda.

Chtěl bych vědět jaký termostat používate a za jakou cenu jste ho pořídil,rozsah teplot, výrobce.

Všem i včelaři xxy, přeji příjemné vánoční svátky a v Novém roce 2006 hodně zdraví, štěstí a včelkám dobré přezimování.

Kovařík P.

všechno nejlepší všem včelařům a jejich pohonům medomettů (manželkám) a aťo súklidem nepřehánějí Ježíěek se narodil ve chlévě tak ať se mu u Vás líbí.

Josef Menšík >Pepan<

Prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
alebo 0908 - 729 131

Ešte raz,
prosím včelára Jána Bzdúšeka, keby sa mi ozval na email
vladob/=/centrum.cz alebo 0908 - 729 131

Připojuji se k vánočnímu přání pro všechny včelaře i nevčelaře na tomto fóru.
Přátelé, krásné vánoce vám i vašim rodinám.

Radek Krušina

Dovolim si spekulativni nadpis temata. ...
Pocitaji narizeni a smernice EU s odvolanim jakesi zajmove organizace, ktera je urcena jako prostrednik, zakonem clena Spolecenstvi ?

Neznamena odvolani CSV pri reseni dotace v ramci narizeni EU (podle narizeni ES 917/2004 a narizeni vlady 197/2005 sb.) a prosvihnuti terminu v ucetnim systemu EU ztratu penez a navraceni a uznani vyssi nadlimitni castky clenum Spolecenstvi? Ve stejnem systemu narizeni EU jsou clenove (staty), ktere maji vyssi pozadavky a lepsi system pri uplatnovani pozadavku na dotace. Ony nevyuzite penize od clenu Spolecenstvi se prevadi na jine clenske staty a kde je dokonalejsi system v zakonech pri uplatnovani smernic a dle postupu ES je i u takovych clenu Spolecenstvi vice penez v dotacich. Takovy je dotacni princip EU. Kde se nevyuzije nebo promarni narok, nesctitaji se a neprevadi sumy na pristi obdobi u clena Slpolecenstvi, ale prerozdeluje se mezi clenske staty EU a nove obdobi ma nove limity pri narocich pri cerpani penez.



_gp_

jestli se jedná o dotaci na zlepšování kvality medu-medomety atd., tak malým včelařům to snad může být jedno.Podmínky byly prý letos nastaveny tak, že uspět mohli jen ti "dobře informovaní".Asi jako restituenti s náhradními pozemky v Praze.Navíc ani po zázračném splnění podmínek ještě nikde není napsáno, že musíte patřit mezi ty vyvolené, kterým bude dotace skutečně přiznána-není na ní nárok.vzhledm k tomu, že nepatřím ani mezi ty "dobře informované" ,ani mezi ty vyvolené, tak nevím "vo co go".

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197 i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a (polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici. (Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Ono co je psáno ještě neznamená nic o dávání.Co jsem slyšel, tak na zařízení zakoupená před schválením zákona se to nevztahovalo, přitom jako každá dotace se uplatnuje zpětně na již zakoupené zařízení, takže doba, kdy se to vše muselo stihnout byla kratší jednoho měsíce.Ale je to jen co jsem slyšel.Jeden včelař povídal tomu druhému.Bohužel to byl jeden z větších včelařů a dost ho to otrávilo.Částka stanovená jako minimální je natolik vysoká, že by bylo nesmyslné aby ji investoval malovčelař.

Nemýlíš se. Přesně tak to je, včelaři z Prahy. Odvolání ČSV odložilo výplatu dotace na neurčito, ale informovanost je v tomto směru od začátku veskrze bídná i když postačující.

Pokud jsem si přečetl informaci od SZIF tak:

"Na čtyři opatření z pěti se někteří koneční příjemci dotací odvolali prostřednictvím Českého svazu včelařů."

Informováni sice mohli být, ale času mnoho nebylo. Sbírka zákonů ve které
vyšlo Nařízení vlády č. 197 byla rozeslána 26.5.2005 a žádost o dotaci se
všemi náležitostmi má žadatel předat Fondu na předepsaném formuláři vydaném
Fondem do 30.6.2005. Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný
včelař. Takové informace typu jedna paní povídala jsme dostávali již od
ledna do března na VČS a OK, ale ve formě Nařízení vlády to skutečně vyšlo
až koncem května a všichni nejsme z Prahy, abychom měli všechny instituce u
nosu.
Honza

-----Original Message-----
From: Včelař z Prahy [mailto:vzp/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, December 29, 2005 12:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Neznamena odvolani vcelaru ztratu na narok na dotaci z EU?

Jestli se nemýlím, tak byli informováni všichni včelaři, kteří čtou časopis
Včelařství, v některém z jarních čísel jsem alespoň já dostal nařízení 197
i organizační pokyny.

K těm drobným včelařům, jestli se nemýlím, tak právě naopak dost podstatné
procento účastníků této konference volá po tom, aby se pomohlo větším a
(polo)profesionálním včelařům, včetně př. Pazderky.

Takže, na rozdíl od pražských pozemků se mohl účastnit každý, kdo je
gramotný, to u účastníků internetové diskuse předpokládám.

> Tak to mohl stíhat skutečně jen velmi informovaný včelař

Nebylo potřeba být z Prahy a mít instituce u nosu.
Pravda ale je, že teprve když jsem si přečetl příručku SZIF, tak jsem nabyl dojmu, že podmínkám dotací trochu rozumím. Z té přílohy ve Včelařství jsem nadšen nebyl. Korunu tomu pak nasadili tím, že podmínky dotací kočovníků nebyly v souladu s veterinárním zákonem. Tohle mohlo některé včelaře přímo odradit od žádosti. Považuji tohle za trestuhodné a nemám pro to omluvu. Divím se, že je ticho po pěšině. Snad se někdy dovíme důvody odvolání a jiné podrobnosti.

Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná se o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka. Má představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji). Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel ( obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň, pampelišky a v dosahu 500 m je les.
Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

kitiku, preposilam to o tech dotacich - je to uvodni prispevek, reakce uz tak stepne nejsou a jde jen o spekulace a nadavani.

jestli te napadne, kam se obratit a poptat, udelej to prosim.

jinak jen pripominam pani kucerovou - nevim, jestli jste se vcera dohnali.

kuju.

a budu na netu a icq, muzes mi psat :-)

Na většině plochy bude nejspíš překopána půda, takže na povrchu bude půda
bez humusu. Na takových místech nejdřív rostou takzvané průkopnické
rostliny, to jsou obvykle ohnice, hořčice, pýr, vlčí mák, kokoška pastuší
tobolka a některé další polní plevele. Snadno sehnatelné bude semeno
hořčice, neměla by být tak přešlechtěná, aby v půdě bez humusu nevyrostla.
Svazenka nevím, jak by v takové půdě rostla. Na místech, kde půda nebyla
překopána, pokud se nezryjí, nejspíš porostou původní rostliny a ty svazenku
a nespíš i hořčici spolehlivě zahluší. To je tak na první rok, déle pokud se
nemá půda obdělávat, tak zřejmě tyto rostliny budou zahlušeny jinými.
Jinak semena většinou vyžadují, aby při klíčení byla zakryta půdou. A to je
další problém. Extenzívně se dá využít nějakého prudšího deště, kdy se těsně
před deštěm rozháže semeno na plochu a počítá se s tím, že vyrostou jen ty
semena, které déšť naplaví do štěrbin v půdě a zakryje půdou. Jinak je třeba
počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila a semena zapravit do
půdy třeba železnými hráběmi. Tady na severní Moravě jsou takové podmínky
poprvé v roce pár dnů v druhé polovině dubna.
Dlouhodobě na sušších místech bych doporučil k vysazení komonici bílou nebo
lékařskou. Její semeno možná sehnat půjde a jinak roste hodně na suchších
vlakových náspech nebo kamenitých březích řek a podobných místech, kde je na
povrchu hodně kamení a kde musí jít za vodou až do několika metrů do země.
Jinak suchá semena komonice se dají natrhat na uvedených místech zhruba od
srpna do poloviny září. Semena by se asi měla hned po natrhání nasadit do
půdy. Je to dvouletka, takže aby kvetla každý rok, musí se sít dva roky po
sobě.
Dále pokud je to u potoka a je tam trochu vhodné složení půdy, mohlo by to
být dobré stanoviště pro maliník. Maliník má rád právě vyvýšené břehy
potoků, kde je relativně sucho, ale kde může dosáhnout kořeny do cca 1 - 2
metrů hluboko na nějakou tekoucí vodu. Rozmnožuje se nejlépe stejně jako
zahradní maliny živým přistříhnutým prutem s kusem kořene a oddenku pozdě na
podzim nebo časně na jaře, dokud není moc narašený. Sází se co půl až jeden
metr. Nasazený se šíří rychlostí cca 20 - 40 cm za rok.
Pokud už jsou nablízku nějaké rekultivované plochy, kde už rostou všelijaké
cizí rostliny, není to v nějaké chráněné oblasti, doporučil bych z cizích
rostlin ještě celík zlatobýl , jiné cizí rostliny ne.
Jinak to je taky o tom projít se o okolí a zjistit, kterým včelařským
rostlinám se tam daří.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "Zdeněk Krupička" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 11:04 AM
Subject: Výsev rostlin


> Vedle mého stanoviště včel ( 3 kmenová včelstva ) v letošním roce byla
> provedena výstavba vodovodu. Takže mně vznikla ideální možnost provést
> výsev včelařský významných rostlin na krásně připravenou plochu o výměře
> cca 1500 m2. Prosím poraďte mně co by bylo možné zde vysít. Výsev by měl
> proběhnout v jarních měsících než plocha začne samovolně zarůstat. Jedná
se
> o pozemek v nadmořské výšce 420 m. n. m. rovinatého charakteru na úpatím
> hor. Pozemek je částečně v polostínu porostu olší a jasanů podél potoka.
Má
> představa je, aby kromě výsevu rostliny dále nevyžadovali péči a
> nezaplevelovali mou sousední zahradu, kterou pravidelně sekám (hobluji).
> Také je důležité, aby bylo osivo dostupné. Předesílám, že pozemek majitel
(
> obec ) neobhospodařuje a jistě se o případném výsevu s panem starostou
> dohodneme. Pro upřesnění ještě uvádím, že v sousedství mého stanoviště je
> ovocný sad o výměře cca 200 ha. Jarní snůšku tvoři jabloň, višeň,
> pampelišky a v dosahu 500 m je les.
> Předem děkuji za rady a přeji úspěšný nový rok 2006.

Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě, kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).

Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
vlhkostí.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):

> A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
kdy
> se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě

Dobry den,

je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
obali
v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
tech jilovych kulicek).


Honza

Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

Ručně by to u nás šlo tak pro kokosové ořechy nebo kaštany a žaludy. Dělat
takhle ručně hořčici nebo svazenku ......?
Ale jakýmsi rozumným způsobem musí přece dělat obalované osivo, to je v
semenářství dost běžné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 2:59 PM
Subject: Re: Výsev rostlin


Dne sobota 31 prosince 2005 12:44 Radim Polášek napsal(a):
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti
a
> práškového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.


Dobry den,

on to ten Japonec dela ruco. Proste to uhnete a dela kulicky.


Honza

Dneska v MF Dnes v příloze Věda v části C v článku "Sex v živočišné říši aneb evoluce nedělá nic zbytečného"

Příběh lásky včelí královny je přímo drastický. Když včelí sameček dosáhne orgasmu doslova vybuchne a pohlavní orgány se mu odtrhnou od těla..... Trubci včelí královnu doslova ucpou a ta se nemůže pářit s níkým jiným ....orgán samce je tedy jakýmsi pásem cudnosti...... Pokud se samečkovi podaří královnu ucpat a tím zabránit ostatním se s ní spářit...udělal pro své geny maximum...

a to autorka, jistá Eva Bobůrková dostala letos cenu Media v soutěži České hlavy.

R. Polášek

Nezapomínej, že je dnes Silvestra a to jsou noviny plné všelijakých ptákovina. I když tohle mi moc vtipné nepřipadá.

Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to promítne do ceny medu pro Českého včelaře.

Od: Vyskocil Jar.
> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny
........

Jak se jmenovaly? A z jakeho byly data. Vytazky z rostlin maji skutecne na varroazu ucinek, ale je otazkou kolikatiprocentni ma ucinnost a jak aplikovat. Nema-li ji alespon jako kyselina mravenci, nejlepe 95 - 98 %, tak je to knicemu. :-)


_gp_

Dne sobota 31 prosince 2005 18:50 Vyskočil Jar. napsal(a):
>
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude


Myslite bolsevnik ?

Honza

Ale ona ma tak z 50% pravdu. Sice orgasmus je ponekud neobratne prirovnani, ale je to rekneme opis vrcholne faze. Ten vybuch je pravda. Chybne je jen to ucpani, tam se autorka sekla - nemela dost informaci, i kdyz castecne je to pravdive taky.

Bohužel více se mi nepodařilo zatím zjistit.Byl to pouze útržek novin,které moji kolegové z Ukrajiny použili jako obal.

V Odborných včelařských překladech z posledních let, které jsem měl možnost
číst, jsou z oblasti bývalého Sovětského Svazu články často ve stylu
takových objevů, z jiných části světa mnohem méně. Ověření z jiných zdrojů
tedy bude nutné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vyskočil Jar." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 31, 2005 6:50 PM
Subject: Převratné léčení


> Právě se mi dostaly do rukou Ukrajinské noviny ve kterých se píše o
> převratném likvidování roztoče varroa.Je to bez syntetických přípravků za
> pomoci jedné známé rostliny původem z Kavkazu.Další podrobnosti až bude
> dokončeno licenční řízení,uvádí článek a odhaduje to do měsíce.Konečně
> dobrá zpráva pro světové včelařství otázkou však zůstává jak se to
promítne
> do ceny medu pro Českého včelaře.

jak je to u nás s "tmavou včelou" ?

smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo jinou rasu?

případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?

co biodiverzita ?

http://www.nordbiene.de/

prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe? nebo je to jenom žvást...

Jo, jo v Africe.
Hezky novy rok!

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: P.K.
Datum: 01.01.2006 12:32

>prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
>nebo je to jenom žvást...
>
>
>
>

pasák řídil Včelu.....http://gaming.cz/04/06/95.html

to je odpověd.... tak trochu mimo mísu!šetři sílu...

Dne neděle 01 ledna 2006 12:32 P.K. napsal(a):
> prosím vás, neslyšeli jste něco o pasti na roje ,které používají v africe?
> nebo je to jenom žvást...

DD,

psali o ni v tusim predposlednich OVP, jedna se o pouziti rostliny jmenem
citronova trava. Tato u nas asi neroste (je to tropicka rostlina) , minimalne
jsem sehnal pouze susenou (koreni do asijske kuchyne).
Ve vychodni evrope se udajne pouziva medunka lekarska, ktera ma tez vuni jako
po citronu. Pasti na roje se pouzivaji ve vetsi mire v USA (a americe vubec)
pro likvidaci a monitoring afrikanizovane vcely. Neco podobneho ma i pr.
Lofelman v Belehradske ulici - bohuzel to prodavali az po rojove sezone tak
nevim, jestli to funguje, nebo ne.


S pranim stastneho Noveho roku 2006 jak pro vcelare , tak i pro vcely


              Honza

past na roje

Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v praxi?

Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou rasu
než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se ještě
rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod názvem
NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u Semil.
..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy převálcoval.
Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní rozvoj
a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
vyhovovala tehdejším menším úlům.
Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
plemenem.
Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth je
pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
P.S.
Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce výtečný
zdravotní stav a vlídné zacházení.
Gustav
----- Original Message -----
From: "P.K." <special.hlad/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 12:27 PM
Subject: včela tmavá


> jak je to u nás s "tmavou včelou" ?
>
> smí se chovat, jaké jsou podmínky, nebo je to šuma fuk kdo má kraňku a kdo
> jinou rasu?
>
> případně kdo se tím zabývá a s jakými výsledky ?
>
> co biodiverzita ?
>
> http://www.nordbiene.de/
>
>
>
>

Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

Když bylo více rojů ze včelstev, bylo běžné, že roje sedaly na stanovišti
často na stejná místa. Vykládalo se to tím, že tato místa jsou navoněna vůní
matky a vedle náhodně látajících včel přitahuje i včely v roji. Někteří
praktici doporučovali z tohoto důvodu lákat vylétlé roje na přístupné větve
nátěrem vyřazaných matečníků a zamáčklých matek.
Před pár lety se začaly u nás prodávat ampule se včelími feromony. Ampule
byla polopropustná a měla být přes léto umístěna v nějaké bedničce velikosti
rojáku umístěné někde trvale na stromě. Předpokládalo se, že vůně feromonu
přiláká pátračky a následně i včelí roj. Je ale možné, že v dnešní době u
nás, kdy je vhodných dutin málo, stačí úplně jen prázdná bednička s nějakou
souší. Chce to ale nějak zařídit, aby se tam přednostně usídlil vlastní roj
a ne cizí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 5:21 PM
Subject: Re: ?????????


Dne neděle 01 ledna 2006 16:19 P.K. napsal(a):
> past na roje
>
> Pokud je past ovoněná citronovou trávou či vůní,jaký je princip, použití v
> praxi?

Ta vune udajne funguje jako feromon. Dale se vyuziva prave nejaky vytazek z
matek, nebo trubciho plodu - slozeni je tajne a patentovane. V OVP byl
obrazek pri pomazani stromu masti z citronove travy, na kterem se behem 1
dne usadilo asi 15 roju.


Honza

NEJLEP©Í BY BYLO je naházet na sníh a budeą vidět jak porostou déą», SNÍH, POLETUJÍCÍ PRACH,jarní vítr s listím udělají vąe za tebe ovąem pokud máą osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se pouľít i jetel červený a z letniček svazenka a hořčice

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 31.12.2005 12:44:50
> ----------------------------------------
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
> Semena se převalují v nějakém hladkém otáčivém bubnu a kombinací vlhkosti a
> práąkového jílu se na semena tento jíl nabaluje. Takhle na papíře to zní
> dobře, jen mít správný buben, správné otáčky a správný jíl se správnou
> vlhkostí.
>
> R. Poláąek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 30, 2005 6:50 PM
> Subject: Re: Výsev rostlin
>
>
> Dne pátek 30 prosince 2005 15:15 Radim Polášek napsal(a):
>
> > A to je daląí problém. Extenzívně se dá vyuľít nějakého prudąího deątě,
> kdy
> > se těsně před deątěm rozháľe semeno na plochu a počítá se s tím, ľe
> > vyrostou jen ty semena, které déą» naplaví do ątěrbin v půdě a zakryje
> > půdou. Jinak je třeba počkat, dokud nebude takové sucho, aby půda nelepila
> > a semena zapravit do půdy třeba ľeleznými hráběmi. Tady na severní Moravě
>
> Dobry den,
>
> je to mozne obejit pomoci metody Masanobu Fukuoky - jednotliva semena se
> obali
> v jilu a pote rozhodi po pude. Je to narocnejsi na pripravu semen (delani
> tech jilovych kulicek).
>
>
> Honza
>
>
>
>

Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):

> osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel

Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?

Honza

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Za jak dlouho po posledním ošetřování se mají vložit podložky do podmetu-respektive jak dlouho tam mají být abychom získali objektivní vzorek zimní měli?

Kdypak v Lednu má pražská ZO schůzi s přednáškou?

Po posledním ošetření před odběrem zimní měli se doporučuje interval mezi ošetřením a ometením podložek v délce 7 dní. KVS nařídí vyšetření směsného vzorku zimní měli po provedené povinné podzimní léčbě včelstev. Vzorky měli se odeberou do 15. února 2005. Poslední ošetření a odběr měli se musí časově sladit tak, aby mezi vymetením podložky po posledním ošetření a odběrem měli byla přestávka nejméně 30 dní. Zimní měl nesmí být po odběru přesívána přes síta s otvory menšími než 5 mm, aby mohl být při vyšetření zachycen i eventuální výskyt malého úlového brouka Aethina tumida.

Pravděpodobně tím Kamil myslel krabičku, která třeba co 10 minut měří a
zaznamenává teplotu a jednou za týden 14 dní přijde někdo s notebookem a
stáhne si tyto data a zobrazí příslušným softwarem třeba v grafické formě
nebo tak nějak. Docela užitečná hračka. Používá se poměrně běžně v průmyslu
u technologických zařízení, kde je důležitá teplota a kde je důležité třeba
kvůli ISO dokládat průběh teplot a které nestojí za to zadrátovat přímo do
sítě. Nebo třeba při dodávkách potravin a jiného zboží citlivého na teplotu,
kdy je ta krabička uvnitř kontejneru třeba s mraženým masem, aby třeba bylo
jasné, že během cesty maso nerozmrzlo a zase zmrzlo.
No, už delší dobu se prodávají mikroprocesory, které mají všechny potřebné
věci k tomu naintegrované na čipu, AD převodník, propojení RS232 na sériový
port počítače, paměti taky není problém a to všechno s poměrně nízkou
spotřebou a s cenou za pár stovek. Myslím, že kdyby zapisovač teploty pro
1 - 3 kanály plus s nějakým příplatkem zapisovač vlhkosti stál do 600 Kč,
stálo by za to tím vybavit i úl na stanovišti a mohla by to být docela
užitečná pomůcka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 7:31 AM
Subject: RE: teplota


Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou
jednoduché, levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč)
Děkuji za informace

Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem přesvědčit, že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

Z té doby 70 let si pamatuji, že u kraňky bylo zdůrazňováno to, že v
tehdejších úlech přezimovávalo menší množství včel, takže kraňka
spotřebovala méně zimních zásob a nahrazovala to rychlejším rozvojem na
jaře.
V 70 letech jsme na lesním stanovišti měli taky smíšenou včelu. Tehdy první
snůška byla z javorů klenů ke konci května, pokud nebyla řepka, potom byla
další květová snůška z malin v polovině června, pak byla medovicová
předlipová snůška pravděpodobně ze smrků, pak lipová z malokvětých lip, ta
byla téměř vždy taky medovicová a potom byla ještě poslední medovicová
snůška. Sezóna končila tak v předposledním až posledním srpnovém týdnu
výběrem poslední snůšky a začátkem krmení na zimu. Poměr květového a
medovicového medu byl asi 1 :1 až 1:2 .
Dneska můžu vytáčet na tomtéž stanovišti už někdy po polovině května z
pampelišek, pak ještě jednou z květů, předlipovou medovicovou snůšku ze
smrků tak jednou za pár let, lípy jsou sice téměř každý rok, ale tak co
druhý rok z toho je med čistě květový a jak vytočím lípy na začátku srpna,
tak obvykle už nic nenosí, můžu se rozhodnout, jestli po lípách už začít
krmit nebo jim nechat polovinu nebo třetinu lípového medu a čekat, jestli
bude ubývat nebo přibývat. Poměr květového a medovicového medu je tak 2:1
až 3 : 1.
Jak se tak dívám do minulosti, onen poměr květový medovicový med se obrátil
postupně v letech1990 až 2000. Může to být buď katastrofálním úbytkem
producentů medovice, což se mně zdá málo pravděpodobné anebo přeměnou
tehdejší včelí směsky s převahou tmavé včely na kraňku. Jinak to je stejné
stanoviště, kde se za tu dobu zas tak moc nezměnilo. Vzhledem k rozdílu cen
za med medovicový a květový bylo možná zavádění kraňky chyba.

Co si pamatuji z literatury, tak tmavá včela je původem lesní včela, takže
se naučila využívat vedle květové i medovicovou snůšku, zatímco kraňka je
původem včela ze svahů jižních Alp z Rakouska a Slovinska, kde je lesů a
tudíž medovicové snůšky málo a hlavním zdrojem jsou květy horských luk.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Archibald" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 01, 2006 4:57 PM
Subject: Re: včela tmavá


> Legálně ji už získat nemůžeš, neboť ze zákona je zakázáno dovážet jinou
rasu
> než Kraňku.Když jsem se včelama v sedmdesátých letech začínal, tak se
ještě
> rozchovávala tmavá včela (nevím zda šlo o původní místní plemeno) pod
názvem
> NYGRA. Osobně jsem si tehdy pro matku jel k chovateli do Chuchelny u
Semil.
> ..V té době již ale začínal rozchov kraněk, který ostatní rasy
převálcoval.
> Pamatuji, že v té době byly včely silně prokřížené,a to tmavá včela s
> vlaškou. Velké procento včel mělo žluté kroužky nebo byly i zcela žluté.
> Tmavá včela byla spíše pro pozdnější snůšku, měla pomalejší jarní
rozvoj
> a hojněji plodovali i v létě. Vhodná pro medovicové pozdnísnůšky i
> vyhovovala tehdejším menším úlům.
> Současné neporovnatelně vyšší výnosy jsou také z důvodu zavedení
> Kaňského plemene, kdy v souvislosti se změnou pastevních podmínek v
> intenzivním hospodaření je rozhodující snůškou jarní snůška v květnu,. Tu
> právě vzhledem k rychlému jarnímu rozvoji a intenzitě sběru dovede využít
> právě Kraňka. V současném ekonomickém chovu už asi nelze počítat s jiným
> plemenem.
> Jak již jsem uvedl Vlašky a Nygry dovedou vytvořit přirozeně silnější
> včelstva. Proto v Americe využívají úly s větší rámkovou délkou. které je
> pro jejich plodnou rasu vhodnější. Zavádění další rámkové míry Langstroth
je
> pro naše včelařství ptákovinou, která mate začínající včelaře a slouží
> hlavně výrobcům úlů. Délky 39 a 42 (vhodnější) jsou pro nás dle mého soudu
> zcela dostatečné a další míra situaci v tomto jen dále komplikuje.
> P.S.
> Jinak přeji všem přátelům včelařům i našim včeličkám v novém roce
výtečný
> zdravotní stav a vlídné zacházení.
> Gustav

13753 ...Pan Matej sjezd bol v aprili a neviem o tom ze by se tam hlasovalo kto je za alebo proti...
13756..na sjazde CZV sme hlasovali ci zaradit do programz rokovanie so Spolkom o zluceni...neuspesne

13754 Havlik:Tak zkuste Slovenskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden do toho druheho vstupovat.
13759 Kdo rozvraci svaz ? Preboha o cem to hovorite,vsak vsetci sa chceme spojit,clenove CZV aj Spolku.Vsetci vedia,ze jeto hlupost mat dve vcelarske organisace.Chlapci-priatele, ja si to neviem anipredstavit,zanik Svazu aj Spolku a vznik Unie.


9179 Prilezitost v tomto roce dana sjezdem vysumi pres mlcici vetsinu do prazdna..
9472 Toto zhodnoceni me zaujalo.Pripomina mi to doby minule,ze nekdo odsoudil v tisku text Charty 77 ale vlastni dokument nebyl nikdy zverejnen.Ted je to stejne.Mely bychom se ptat,proc nebyl text dokumentu I2J zverejnen k diskusi ve Vcelarstvi.
9989 Jsme politickou stranou,nebo nabozenskou sektou ? Tam je nutno masirovat a masirovat cokoliv.Pouze valka a komunisticky rezim/masiroval a masiroval a dozadoval se jednoty.
11751 Kazdopadne je dobre ze I2J upozornuje na podezrele veci,ato ze se kni nechteji vrcholovi funkcionari vyjadrit je vazne...

12232 Zkraceni volebniho obdobi na 4roky. Misto aby se o I2J diskutovalo,udela se z toho panflet. Vadi mi jak se ktomu postavil Svaz..

12258 Je mi sympatictejsi vedeni CSV nez Klan obchodniku s medem

13549 Lid to tak chtel.UVCSV dela za nas vse,sluzby...Servis sluzeb ale nenabizi ale diktuje a to mi vadi.Neni vsak jine alternativy nez byt clenem CSV

13581 Jsem jeste v soku,2/3 delegatu nebyly ochotna vubec /diskutovat/jednat.Pritel Sojka udelal v kuolaru velmi dobry dojem,preji mu aby se mu aspon 10% zameruu povedlo/neni to ponekud malo ??doposud vce plnil na 100%/

13... Vsechno probehlo jak asi melo.Nejvetsi rozpaky ve mne vyvolava jeste dnes vysledek hlasovani zda ciist ci nikoliv pocty hlasu odevzdanych jednotlivym kandidatum...Uvazuji,nepolozili jsme posledni kamen na vrchol ktery nam vsechno zboura ? Nesouhlasim ani tet s I2J myslim ze dobre veci nepomohl,mozna dokonce mel opacny ucinek.

13... Jsme hlusi,slepi,lhostejni.Nikdo nemuze citit snahu o rozbijeni Svazu,naopak...

13754 Havlik:
Tak zkuste/Slovenskou/Ceskou Unii vcelarov,nemusite ani jeden/do/z toho druheho
Clenstvi v Unii /nebude/ nemusi byt vazano na vystup z cehokoliv,ale jako soukroma,svobodna obcanska zalezitost.

Kdepak asi nasi Soudruzi udelali chybu v priprave delegatuu ??

franta

Řekl bych, že tady bude záležet jak u kterých potravin a jak pro koho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 02, 2006 10:26 AM
Subject: Re: teplota


> Vzhledem k tomu, že u potravin stačí zaznamenat pouze i jednorázové
> rozmrznutí-vzestup teploty nad určitou mez, se za tímto účelem budou spíše
> užívat jednorázová čidla.-nejsou elektronická.Tak jako u transportu
> elektroniky se užívají čidla otřesu a náklonu, nalepená na krabici a při
> předávání materiálu mezi dopravci se každý může pouhým pohledem
přesvědčit,
> že podmínky přepravy nebyly porušeny-nic se nestahuje ve formě dat.

ptej se tam kde se prodávají u vás osiva pro zemědělce

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?sev rostlin
> Datum: 01.1.2006 19:59:19
> ----------------------------------------
> Dne neděle 01 ledna 2006 19:07 Pepan napsal(a):
>
> > osivo snadno se dá seknat komonice,, jetel plazivý dal by se použít i jetel
>
> Kde se da snadno sehnat jetel plazivy (svedsky) ?
>
> Honza
>
>
>

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných. V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají. Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

V šedesátých letech jsem začínal včelařit s onou prokříženou černou včelou.
Každá návštěva úlu byla heroická bitva, při odloupnutí prvního stropního
prkénka se vyřítily a útočily i na kouř z dýmáku. Medný výnos by byl
srovnatelný s kraňkou i když ošetřování včelstev se velmi, velmi lišilo.
(Bylo mi cca 10 let a začínal jsem bez cizí pomoci)


Pepa


-----Original Message-----
From: Stonjek [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, January 02, 2006 11:52 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela tmavá

Zavádění kraňky bylo zvolením nejpřijatelnějšího řešení ze všech špatných.
V době tohoto rozhodování již původní tmavá včela neexistovala. Vše zavinil
dávno před tím masívní dovoz všech možných plemen, hlavně vlašky a došlo k
mohutnému prokřížení. Po vlašce nám dodnes ve včelách zbyla světlejší barva
a žluté proužky na zadečku a to i přes to, že poslední vlašky se dovezly cca
před 40 lety a dodnes tu ony typické znaky pro vlašku přetrvávají.
Masivním rozchovem kraňky se ze všech možných zel vybralo v podstatě to
nejmenší. Rozhodně zničení původního plemene v Evropě je ostudou našich
předků a dá se říct, že my v tom úspěšně pokračujeme. Ať se nám to líbí nebo
ne, největším nepřítelem včel na celém světě je v podstatě Homo
sapiens - včelař. Zdraví R. Stonjek

Pro záznam úlové váhy a teploty používám upravený meteorologický přístroj
(původně termo-hydrograf). Čidlo rel. vlhkosti (vlasy) bylo nahrazeno táhlem
do mechanické úlové váhy. Stačí 1x týdně vyměnit formulář a natáhnout péro
hodinového strojku.
Pár oskenovaných záznamů je na:
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php

Pepa


-----Original Message-----
From: Bohumil Horak [mailto:bohumil.horak/=/vsb.cz]
Sent: Monday, January 02, 2006 7:32 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: teplota

Pro zaznamenání teplot použijte PC nebo notebook, které se pro DOS dají
koupit již od 200Kč. Připojení čidla a důlouhodobý záznam jsou jednoduché,
levné a popsané v literatuře.
B.Horák

-----Original Message-----
From: Kamil [mailto:Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com]
Sent: Thursday, December 29, 2005 3:02 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: teplota

Nevíte někdo jak a čím       nejlevněji zaznamenávat teplotu na včelnici.
(Nejlevnější digitální zapisovač teplot přijde na 3500,- Kč) Děkuji za
informace

Takhle drsné holky mám taky a určitě to není původní tmavá včela.

Mimochodem když na tebe útočily až po odloupnutí vrchního prkénka tak to byly poměrně tolerantní.Moje by tě označkovaly hned po příchodu na včelnici a pak by tě cyklicky pronásledovaly ještě 30-50m od úlu.A to jsi v nich třeba několik dní nebyl, takže by již neměly být nas.ané.

Tvým sousedům včelařům nezávidím. Měl bys s tím něco dělat a ne se tím chlubit.