Archiv Včelařské konference

Karel Jiruš napsal:
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Možná by stálo za to pokusit se pozvat na přednášku Ing. Dalibora Titěru.
Člověk může o moru včelího plodu tisíckrát něco číst, ale osobní setkání s
tímto člověkem na přednášce mi dalo pro vytvoření nějakého postoje k otázce
moru nesrovnatelně víc.

Přeji mnoho zdaru.

Radek Krušina

Proto jsem změnil způsob včelaření.Na všech úlech zasíťoval dna,tím bez
rušení sleduji pravidelně stav. Vodu nedávám před úly,ale do úlů.Rámky
kvůli přenosu žádné neskladuji.Matky chovám tak, že včelstva s novou matkou
spojuji,aby byla co nejsilnější atd.Všichni to stejně dělat nebudou,takže
jistota není.

M.Osusky:
> Len jeden dodatok. To vyvaranie susi nemusi byt v autoklave. V autoklave za
> teploty 130 stupnov su povinne vosk dezinfikovat vyrobne medzistienok.
> Plasty na vosk vytopi vcelar normalnym sposobom.
.........

Ul, ktery nelze ucinne dezinfikovat je nevhodny k chovu vcelstev. V takovem ulu nevidim pri problemu s plodem rozdil mezi nim a napr. brti, kosem atp nerozberneho.

Mluvim o pozitivnim ulu a jeho soucasti jako ve zdolavani. Upozornuji na to, ze takovy postup neni v CR schvaleny a to z mnoha dobrych ci spatnych duvodu z uvahy, vychazejici z povahy ceskeho vcelare. Takze spalit, je prozatim nejjednodusi v cele masinerii zdolavani u nas.

Nikdo bohuzel nemluvi otom, jak by to mohlo fungovat a s dobrymi vysledky pro zdravi vcelstev jinak a co by bylo jako pro budoucnost dobre. Tz. spravna volba ulu pro 99,99 % uspesnot v dezinfekci pri moru, hnilobe ci napr. treba u opomijenych viru atd. co se tyka nemoci plodu. Clovek nesmi zapominat, ze prirozenou obranou vcely proti nepriznivym vlivum tu byla vzdy prave ta jeji migrace a tim i schopnost regenerace a nasledne preziti. Ne, hodne i vcelariku si mysli, ze dojde s ulem a nasype tam vcely a nic vic sem tam krome jakehosi podle me bezvyznamneho opalovani nedela.(mimo vybirani medu) To je opravdu malo v ceste kupredu ve vyvoji v dezinfekci A.m. od spalku, brte, ci cehokoliv jineho pred ulem s rozbernym dilem. Ja tvrdim. Unifikovat ul ne v rozmerech, ale v dezinfekci pri vyskytu chorob plodu a bez paleni. Postupy jine nez v paleni existuji, ale je to otom, ze pozadavek na odolnost a dokonalost pri dezinfekci je samotnym predpokladem. Proto autoklav, nebo uzavrena ostra para nebo fritak alternativne vice%-ni louh. Nic jineho neni 99,99%.

U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
muselo opatrně. Sice už jsem zákon o odpadech nějaký rok neviděl, ale pokud
si dobře pamatuji, tak víc než 50 kilo nebezpečného odpadu na hromadě se
musí evidovat a musí být dokazatelné, jakým předepsaným způsobem byl tento
odpad zničen. A pokud někdo vytváří takové množství odpadu pravidelně, musí
mít na skladování a likvidaci takového odpadu projekt, budou mu na toto
chodit kontroly atd. Nebezpečný odpad smí likvidovat jen speciální firma,
takže by to někdo musel odvážet a stejně by dřevěné úly nejspíš skončily u
někoho v kotli. Místo spálení při likvidaci moru plodu by si úly odvážela
specializovaná firma, které by se stejně muselo za tu likvidaci platit.
Kdoví, jestli by nakonec včelařský provoz třeba o stovce včelstev nebyl
považován za tak velký zdroj vyřazených úlů, že včelař by potom musel
podobné "tanečky s nebezpečnými odpady" provozovat. Takže vyhlášením něčeho
nebezpečným odpadem je dost dvousečná věc.

Podle mně v okolí moru plodu by bylo vhodné eliminovat divoká včelstva
vyhlášením nějaké odpovídající odměny za nalezení včelstev, případně jen
dutiny, kde by se včelstva mohla usídlit. Dutiny by měla být nějak upravena,
aby byla pro včely nevhodná, třeba zaplněním nebo naopak otevřením pro
hmyzožravé ptáky a podobné škůdce. Tipoval bych, že jak se teď začínají
masivně izolovat paneláky a vytvářet různé nízkoenergetické stavby, že bude
postupně dost případů usídlení divokých včelstev v takových dutinách. Méně
kvalitní izolaci budou včely schopny vyhryzávat samy. Možná by měl být
vyhlášený nějaký režim pro nepoužívané úly a včelíny, třeba jejich kontrola
jedenkrát za rok, jestli jsou zabezpečeny proti usazení rojů a jako mírný
tlak na likvidaci takových objektů.
Co se týká likvidace starých plástů, uvítal bych nějaké zařízení, kde by se
dalo průběžně přes léto kvalitně zpracovat menší množství plástů, víček a
pod, aby se to nemuselo skladovat. Sluneční tavidlo moc vhodné není, protože
zbytky obsahují hodně vosku a proto se stejně musí skladovat. Klasický vařák
je zase hodně velký, takže se vyplatí ho rozdělat až pro stovky plástů.
Možná malý vařák nebo malá odstředivka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 3:02 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o
jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam
ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru
CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz
hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

To ucpání dutiny může být problém u vzácných stromů. Konkrétně pěna
způsobuje, že dutina nedýchá a o to rychleji vnitřek hnije. Odborníkům
zabývajícím se ochranou stromů by se to asi nelíbilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 10:27 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:24 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Pol??ek:
> Všechno bych bral, jen prohlásit souše a úly za nebezpečný odpad by se
> muselo opatrně.

Staci trochu zabrouzdat po internetu a hned najdes stupne biologickeho
rizika. Napr:

http://www.fnb.cz/oddeleni/inf/inf_vlastni/bslprehl.htm

Coz znamena, ze odpad - souse je prvni etazi teto tabulky a tudiz je to
nebezpecny odpad pouze pro plod vcely. ;-)

_gp_

Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu... A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
Knot se tam zapálit bojím.
Tonda.

>U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
přispívá městký úřad.

Na jižní Moravě se prodává ve vinařských potřebách.Obsah je jeden kilogram
a vydrží několik let.Cena je 250-300kč.Obrovskou výhodu má v tom, že ho lze
použít i v prostředí, kde je nebezpečí požáru.Dá se použít i proti
zavíječům a na ošetření medoviny při stáčení,zde je nutná opatrnost
vzhledem k možnosti předávkování.Při likvidaci včelstva neunikly ani
myši,které byly v dvojitém dnu úlu.

Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak bezpečná
jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my ho
objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
potencionální ohniska, že ano?
A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě uhyne
a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do doby
nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má všechno
perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
téměř vždy doplatí .
Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části pravdivé
to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.

POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
genů odolnosti vůči nákazám

A TĚĎ BABO RAĎ

PEPAN

---- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně v
> drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to nedaří.
> Knot se tam zapálit bojím.
> Tonda.
>
> >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru vč.
> plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> přispívá městký úřad.

Termín "nebezpečný odpad" je bohužel obsazen a rozsáhle používán třeba v
zákoně o odpadech 185/2001 sb. Jakmile před nějakým úřadem vyslovíš tento
obrat, začnou se chovat podle tohoto zákona a pak by přišla řada na ty
tanečky, co jsem popsal výše. Když to řeknu hovorově, každý větší včelař by
pak podle tohoto zákona byl buzerován ještě více a častěji, než kdyby
postavil a provozoval třeba plnírnu medu. Vždyť dneska je problém vyčistit
kdejaký potok, protože kaly z něho obsahují těžké kovy a tudíž to je
nebezpečný odpad.
Jestliže uvažuješ o nějaké vyhlášce, která předepisuje včelařům zacházení se
soušemi a podobným materiálem, musí se v ní používat jiný termín, v žádném
případě ne nebezpečný odpad.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 1:15 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Radim Polasek:
> Konkrétně jaké biologické riziko představují souše a úly? Ta tabulka je
pro
> souše a úly irelevantní, pokud ovšem nepovažuješ včelí jedince za člověka.
.......


Zcela urcite si nerozumime.Napsal jsem:

Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat
pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc.
ramku).

Mluvim o vyhlasce kterou by zcela jiste mohla vydat SVS. Take jsem mohl
napsat "biologicke riziko pro vcelu". A jestli neni mozne takovy uly nebo
souse dokonale dezinfikovat tak spalit. Nebo spise je to "lito" nebo
vychytrale "prodat"? Potom se nedivim tak zajimavemu zvyseni nakaz plodu...
A nebezpecny odpad to je a jde spalit a jde vetsinou spalit po dodrzeni
protipozarni bezpecnosti na miste treba i v sudu od cinskeho medu. :-)

K tve prednasce o likvidaci:
Podivej se na tuto alternativu. Monitor ma TCO a cim vyssi cislo tim pry oci
mene trpi. Proc proboha nas vyzkum nedojde s vysledky a neudela testy na
skutecnou hodnotu ulu v dezinfekci. Pro me je takova informace jako prvni v
poradi pri hodnoceni a okamzite bych zakazal nebo nedoporucil vyrabet
nebezpecny uly(odpad) z hlediska udrzeni zdravi vcel.



_gp_

Já myslím, že je někdy dobré řešení spíš po likvidaci včelstva otvor
rozšířit tak, aby se dovnitř dostali ptáci nebo dokonce kuny. Jak bude do
dutiny větší otvor než řekněme 10 cm. včely ho přestanou považovat za vhodný
a neobsadí ho. Pokud ano, budou v zimě spolehlivě zničeny hmyzožravými ptáky
nebo kunami. Zaplňovat dutiny je problémové v tom, že pak v dutině zůstane
uzavřená hniloba a vlhkost. Je pravda, že ještě před 20 lety se to běžně
dělalo, dnes se ale takové dutiny naopak otvírají, shnilé dřevo odstraňuje a
dutina zevnitř napouští látkami proti hnilobě.
Záleží asi na konkrétním případu. Jestli to je nějaký strom v městském
parku, tak asi po likvidaci včel bude chtít správce tu dutinu vybrat,
otevřít a zakonzervovat. Pokud to je v produkčním lese, majitel při
nejbližší probírce takový strom nejspíš shodí na dřevo na topení, pokud o
dutině ví.
Mozná nejlepší řešení při objevení divokého včelstva v srpnu a září by bylo
nepanikařit a zlikvidovat ho až někdy ke konci října, kdy už včely neslídí a
přes zimu bude divoké včelstvo i se zásobami zlikvidováno ptáky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN

K TOMU JSEM JEŠTĚ ZAPOMNĚL DODAT ulétlé roje nejsou takovým nebezpečím jak
se prezentuje šíření chorob obvykle brání jejich vzdálenost . Hlavním
nebezpečím jsou velké chovy , a snad nejvíce dovozy medů ze zahraničí kdy se
sem p=řes všechnu opatrnost dovezou kmeny nákazy na které nejsou naše včely
zvyklé a nákaza pak propukne mnohem rychleji a ve větším měřítku

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:57 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Likvidace volně žijících rojů i když se to doporučuje není zase tak
bezpečná
> jak se uvádí. stačí se nad touto problematikou zamyslit. Uvažujte se mnou.
> Ulétl roj a usadil se v nějaké dutině, pokud se nakazil nějak morem a my
ho
> objevíme tak je to někdy v podletí, roj vysíříme a pokud se nám nepodaří
> ucpat všechny otvory což je u takových míst velmi pravděpodobné určitě tam
> zůstanou zásoby které v tuto dobu najdou zlodějky a roznesou to do úlů. A
> budeme se divit kde se to tady vzalo vždyť jsme vyhubily všechny
> potencionální ohniska, že ano?
> A leť varianta, necháme to na přírodě. Nakažený roj zazimuje v podletí
> zásoby uhájil , ale při nákaze je zesláblý nebo má malý prostor v zimě
uhyne
> a o tento prostor se postarají hlodavci molice a jiní nepřátelé včel do
doby
> nového slídění je prostor bez jakých koliv zásob a pro slídilky absolutně
> nezajímavý. nové roje ho neobsadí nebotˇ tam zůstane ještě pach včelích
> nepřátel nebo tento prostor obsadí někdo jiný. Jak vidíte Příroda má
všechno
> perfektně zařízeno jen člověk ve své povýšenosti si myslí, ke svému
> neprospěchu, že on to zařídí lépe. Je však známo, že na tuto povýšenost
> téměř vždy doplatí .
> Proto je třeba znát celý přírodní cyklus a tento pak při plném jeho
> respektování využít ke svému prospěchu. A i proto je z velké části
pravdivé
> to rčení našich dědů VČELKY SAMY NEJLÉPE VĚDÍ CO MAJÍ DĚLAT a já je
> opravuji příroda sama ví co dělat, pokorně ji sledujme a učme se od ní.
> MŮŽEME NA TOM JEN VYDĚLAT.
>
> POKUD TENTO ROJ BUDE PŘEŽÍVAT ŘADU LET pak ovšem bude nositelem kvalitních
> genů odolnosti vůči nákazám
>
> A TĚĎ BABO RAĎ
>
> PEPAN
>
> ---- Original Message -----
> From: "Anton?n Podh?jeck?" <e-mail/=/nezadan>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, October 04, 2005 8:01 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Určitě dobrý nápad. Kde se kysličník siřičitý ve spreji koupí? Normálně
v
> > drogerii? Já zalétlý roj likviduju výpary z benzínu a moc se mi to
nedaří.
> > Knot se tam zapálit bojím.
> > Tonda.
> >
> > >U nás jsme na místní kabelové televizi udělali malou přednášku o moru
vč.
> > plodu s výzvou,aby nám občané hlásili výskyt divoce žijících včelstev,po
> > dva roky to funguje.Na likvidaci používáme kysličník siřičitý ve
> > spreji,dutinu ucpeme polyuretanovou stavební pěnou.Na to nám částečně
> > přispívá městký úřad.
>

Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske zakladne CSV.

_gp_

V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

Tím vůbec nechci napadat velkovčelaře , sám covám 30 včelstev a plně si
uvědomuji , že i mne je riziko přenosu chrom mnohem větší než u toho dědulu
s 3 včelstvy a důvodem je právě ona malá vzdálenos, tak zvaná biologická
terénní bariéra mezi biologickými objekty která omezuje právě šíření chorob
právě čím větší počet včelstev na jednom místě tím je i větší riziko. jinak
nesmite být tak vztahovačný můj příspěvek není aspoň podle mne demagogie ale
jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
lesnícké branži

From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:48 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


Josef Menšík:
> ... Hlavním
> nebezpečím jsou velké chovy ,...

............

Hlavnim nebezpecim je demagogie, ktera neni vubec zadnou vzacnosti v clenske
zakladne CSV.

_gp_

pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy !ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

Tím už se dostáváme ke globalizaci
a už tím co píšeš potvrzuješ že se tady záměrně porušují veškeré přírodní
bariěry a člověk je přesvědčen o své neomylnosti a všemocnosti. Právě v
přesunech biologického materiálu které dnes probíhají přes půl zeměkoule
během pár hodin je nebespečí nákaz které nejsou pak běžnými postupy
zvládnutelné. Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
jejich tlumení. Zvládnout zřejmě nepůjdou jinak než zase šlechtěním a
pozitivním výběrem který v malém může provádět každý sám na svém stanovišti
Varoa destruktor je právě důsledk porušení uváděných přírodních faktorů a
právě proto nás ani nemine obávaný tumida

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 05, 2005 12:48 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


pan Josef Menšík:
> jsou to přírodní faktory ktré platí v celé zemědělské a zahradnické a
> lesnícké branži
....
Ty platily na ledacos, ale uz se ponekud zmenilo i toto. Podivej na sireni
parazita destruktora a musis byt doma. ... Dochazi doba, kdy se zacinaji ve
velkem stehovat vnitrounijne chovy zvirat. Dojde i na vcelstva a to je ocem
mluvim. Snazim se videt veci realne tak jak se informacne v dogmatech dnes
svazove likviduji zpracovatele, tak se mozna bude jednou likvidovat moje
hospodarstvi, jestli se rozhodnu vyridit si oficialni prevozy a jezdit
opylovat mimo CR. V tom okamziku dojde magorismus a jak to vidim, hned budu
odsouzenej prstem "zajmoveho sdruzeni" i presto, kdyz se preci budu chovat
unijne a v ramci zakonu. Staci me napadani "pratel" na schuzi ZO, protoze se
domnivaji ze jsem prone rizikem, a protoze bych mohl sirit mor jako mezi
vicero stanovisti jestli jsem nekde v pasmu.

A dostal jsem se k tomu, ze nakazeni morem jestli v malem chovu je mensi
riziko nakazy nebo velky riziko (to tvrdim zase ja) . V podstate je to ale
jedno. Magnet - vcelstvo a jeho magnetismus -slidivost a trubci jsou
podletni rizika prenosu nemoci pri loupezich. Tudiz slidicim vcelam v
zavcelene CR je uplne jedno nejakej prirodni faktor, jestlize vznikne
rabovani zasob v urcitem miste a to muze mit i v prumeru pri dobrych
podminkach i 12 km.(a mozna i vice )To by musely vzniknou u nas zony bez
vcel proto co tvrdis s velkymi chovy... Co vsak asi jetak jak tvrdis, tak
skody pri propoctu skod pri nalezech na stanovisti pri zdolavani choroby. Ty
naklady budou zakonite vyssi u vicero pozitivnich vcelstev.

Zakladnim faktorem uspechu ve zdolavani preci neni jen to paleni jak se
bijeme v informacich pred laiky a medii v prsa, ale hlavne svedomitost a
vzdelanost vcelare - z 98% na uzemi CR clena CSV a nalezeni center nakazy
!ty jsou zakonite minimalne dvakrat! v 1 pasmu a to uz je s tim bitim v
prsa horsi. Takco dal, kdyz se budou objevovat ohniska a ony se objevuji
furt dokola? Chovat se unijne kdyz v EU uz jsme.


_gp_

pan Josef Menšík:
Vím že s tím nic nenaděláme ale tohle vědomí je ta cesta k
> jejich tlumení.
.............

Tohle vedomi ti moc nepomuze, protoze se jim zastavuje vyvoj v tlumeni chorob. Napriklad kdyzby neexistoval ucinny vyvoj obrany v ruznem napadani a v prenosech viru po siti TCP/IP tak by sit internet byla davno mrtva. Ale ona zije i presto, ze se nepali (neodpojuji) pocitace od cele site, ktera neustale roste.

U moru je to to same. Jde o postupy ve zdolavani a v paleni vidim budoucnost pouze u nevyhovujicich ulu nebo soucasti ulu.

_gp_

Podle receptu ctim zasadu baleni modre od kvasinek vinka na 10l
Radek

-----Original Message-----
From: Stanislav Pácl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:46 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Medovina

Dík za radu Radku. U mě by asi s tou teplotou nebyl problém protože mám
termokomoru s elektronickým termostatem.Ale chtěl bych se ještě zeptat
kolik
přidáváš živné soli jak do zákvasu tak potom do celé várky medoviny .Dík
Standa
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:28 PM
Subject: RE: Medovina


> Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
> Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
> vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
> skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
> třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
> podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
> berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr),
hlavne
> mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
> letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem
to
> nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
> počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
> S pozdravem Radek
>
> -----Original Message-----
> From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
> Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Medovina
>
> Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože
jsem
> doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
> zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde
je
> to
> popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
> přidává
> živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
> zkušenost.
> Dík za každou radu.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>


__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
detmi, snad se Vam u nas bude libit.
Radek HUbac

-----Original Message-----
From: J.Hork? [mailto:hitzer.db/=/worldonline.cz]
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Nen? o ?em ps?t?

Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

__________ Informace od NOD32 1.1241 (20051004) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

> V tomto pořadu na ČT2 je hezké povídání o včelkách a vysílá se právě teď

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/index.php?streamtype=WL&progid=6963

Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Celý rok sleduji spad.Těšilo mne, že žádný roztoč nebyl až dosud,kdy čím
více lítají, tím více jich najdu.Mor se vyskytl 15 km od nás.S dalekohledem
jsem obešel včelstva v nejbližším okolí a nahlídnul přes ploty.Kde není
rady, není pomoci.Raději se nebudu vyjadřovat, protože ti co by to nejvíce
potřebovali se poučit,to stejně budou dělat jak začali před 30 lety.

oskeruše ( krajově orušeň) se přírodě vyskytuje ve dvou variantách a, s
kulatým a za b, spodlouhlým plodem. obě tyto formy rosto v karpatech volně
vpřírodě jinde jen jako uměle vysazené.

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 01, 2005 4:29 PM
Subject: Re: Orueň


Dne pátek 09 září 2005 23:54 Honza Jindra napsal(a):
> Nevíte někdo, prosím, jiný název stromu kterému se říká ORUŠEŇ? Má mít
> listy jako jeřáb a plody malé hruštičky.
> Děkuji Honza

Dobry den,

nahodou jsem narazil jeste na jiny strom, je to krizenec hrusky a jerabu.

http://www.ekozahrady.com/jeřáby.htm



Honza

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
to přece "tvrdí polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

> Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
> kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
> polovina populace".

Clovek alergicky je nemocny a musi se lecit a vyvarovat se propuknuti
nemoci. Plati to obecne o vsech chorobach. Lide alergicti na pyl brizy
nemohou svevolne kacet kazdou brizu, na kterou narazi, protoze ta je
soucasti ekosystemu. nelze zdrave a potrebne likvidovat ve prospech
nemocneho. Ukol vyrovnat se s problemem je vzdy na strane nemocneho.

> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání.

Je neprijemne, kdyz vcely letaji vice pres cizi pozemky. Obvykle vsak
nedojde k utoku a pokud ano, tak jen za urciteho pocasi, kdy je treba omezit
urcite aktivity - napriklad koseni travy a agresivita vcel je zvladnutelna.
Je proto treba prizpusobit chovani cloveka, nebot vcelam neni mozne vec
vysvetlit. Pochopitelne, je zcela nespravne, kdy uprostred obce nekdo chova
napriklad 150 vcelstev. Takova koncentrace je neprijemna a obtezujici i pro
lidi zdrave.

> Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět?

Premistit vcely jinam nelze ve vsech pripadech tak snadno. To uz proto, ze
pozemek musi byt oploceny a pokud mozno ne na samote. V dobe, kdy se veci
ztraceji rychleji, nez yrabeji, je riziko umistovat vcelnice na samotu. V
tomto pripade maji oba obcane vcelar i pacient stejne pravo. Jak jej resit?
Jedine domluvou. Kde neni vule na obou stranach, vznikaji spory, ale to uz
je jina kapitola a rozhodne ne vcelarska.

Byl jsem spoluresitelem nekolika sporu a v 50 % slo o zabomysi valky sousedu
a ne o vcely.

Pridal

> chci jen,
> aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky

Tedy i takto vcelari vidi problem alergie na vceli bodnuti.

Stále se vzdalujeme víc a víc od reality (částečně i přírody), kdo chce
uspět, musí být netolerantní a trvdě prosazovat svoji pravdu ( platí to i o
nás včelařích ? ).

Pokud neberu v úvahu alergika, u kterého jde po štípnutí o život, tak
ostatním bodnutí život pouze znepříjmení, jaké jsou ale vedlejší následky v
imunitním systému běžného člověka ?

Sám mám alergické děti (běžná alergie prach, pyl, roztoči) a pokud budu
skutečně upřímný, tak lze následky alergie celkem dobře utlumit, ale jak ji
léčit ? Pro řadu odvětví je jistě toto tlumení celkem dobrý finanční kšeft.
Rady jsou také různé, nám bylo doporučováno minimalizování fyzické zátěže a
vytvoření sterilního nealergického bytového prostředí, nenavštěvovat
alergická prostředí, čímž vytvoříme člověka, pro kterého je pobyt v přírodě
nebezpečný. Pro tohoto člověka je styk s alergenem problémem, ať skutečným,
nebo alespoň důvodem ke stížnostem. Kolik z nich má v ústech problémy
netolerantnosti okolí vůči jejich alergií a přitom ve svém bytě bytě žije se
zdrojem svého alergenu, třeba psem, nebo kočkou ?

Nedávno zde byl zajímavý odkaz na pořad o včelách, kde byl rozebírán
propolis jako léčivo, ale hlavně jako problematická látka pro alergika -
nemá totiž stálé složení a v tom je problém.

Pokud se dělají alergické testy (pokožka, krev) jsou často i protichůdné a
nalezení skutečné příčiny alergie je poměrně složité. Děty také nereagují
vždy shodně na obdobný alergen.

Nepřeceňuji, nepodceňují alergii ale myslím že zdravotní stav dětí vyřešila
úprava bytu , podstatná a postupná změna životního stylu, ne opakované
tlumení příznaků ale skaut, venkovní sporty.

Pokud máte zájem tak třeba http://www.alergie.cz/

Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
druhému lítá bodavý hmyz atd.


K. Zak



-----Original Message-----
From: Soused-alergik [mailto:vcely/=/soukroma.cz]
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:18 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Re[2]: p?edvol?n? k soudu

Vážení včelaři!
Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
polovina populace".
Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
právníky neměli v lásce.
K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
stránkách včelařské konference.
To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)

Ono by stačilo zamyslet se nad tím proč tam včely lítají a upravit podmínky
tak aby se to nedělo sám mám doma dceru alergika na včelí jed a 30 včelstev
mám asi 30-40 metrů ode dvora který celá rodina využívá jako letní obývák a
včelku tam vidím jen sporadicky. přes vekou výsadbu květin nemám jediný
problém ono někdy stačí mělké jezírko se špinavou vodou která se hodně
ohřívá a problém je tu, právě tato špinavá a teplá voda včely láká

menšík
----- Original Message -----
From: "Soused-alergik" <vcely/=/soukroma.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 04, 2005 2:19 PM
Subject: Re: p?edvol?n? k soudu


> Vážení včelaři!
> Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
> (příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248, 1251 z 11.6.2002). Obě strany sporu
> znám a považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde
> diskutujících včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový
> zazobanec", a ten, kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože
> to přece "tvrdí polovina populace".
> Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
> tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
> měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
> stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
> zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat
souseda,
> což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť
byste
> právníky neměli v lásce.
> K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
> hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
> zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
> na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě
nedá
> téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
> tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
> Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
> průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem
sám
> alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
> nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
> nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
> dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
> tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
> která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
> jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
> záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
> stránkách včelařské konference.
> To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
> Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
> (jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci
jen,
> aby se včelaři podívali na problém z jiné stránky)

Co je to "letaji k vam na vodu" ?
Do kuchyne nebo do koupelny?
Pokud je to jenom na vasi zahradu, meli byste si uvedomit, ze zahrady
jsou urceny pro zemeelske vyuziti a v takovych oblastech se vcely
prirozene vyskytuji. Zahrady a pole maji (ac jsou mozna soukrome) i
celospolecensky vyznam a opylovani vcelami k nim patri.
I kdyz se vam mozna zda, ze tech vcel tam leta ponekud vice, zvazte
predevsim proc tomu tam je.
Vcely maji dolet radove kilometry a pokud mate u vas nejakou vodni
nadrz, tak si ji vyhledaji, jedno jestli jsou od souseda nebo z druheho
konce mestecka.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Soused-alergik
Datum: 04.10.2005 14:17

>Vážení včelaři!
>Náhodou jsem dnes na Internetu objevil tuto "letitou" diskuzi z roku 2002
>(příspěvek 1246 z 10.6.2002 a 1248 z 11.6.2002). Obě strany sporu znám a
>považuji je za slušné lidi. Co mne šokuje, je úroveň zde diskutujících
>včelařů. Podle Vás, ten komu vadí včely je "panelákový zazobanec", a ten,
>kdo je na včely alergický nestojí za pozornost, protože to přece "tvrdí
>polovina populace".
>Včelaření je pěkná záliba a práce a kdybych nebyl na včelí jed alergický,
>tak bych se možná stal také včelařem. Vřelaři však nejsou na světě sami a
>měli by brát ohledy i na ty, kteří mají tu smůlu, že jsou alergičtí. Tento
>stav (alergie na včelí jed) je objektivní a dá se také zcela objektivně
>zjistit, nemusí si jej nikdo vymýšlet jen proto, aby mohl omezovat souseda,
>což si asi myslíte. I dcera právničky je člověk hodný pozornosti, byť byste
>právníky neměli v lásce.
>K uvedenému případu mohu uvést, že ačkoliv jsme od včelínu p.Ing.Pantůčka
>hodně daleko, občas zejména v období suchých horkých dní můžeme vidět
>zřetelně skutečný "vzdušný koridor" kterým létají včely od Pantůčků k nám
>na vodu. Po cestě vedoucí mezi pozemky účastníků sporu se někdy v létě nedá
>téměř projít, jak moc tudy (příčně přes cestu) létají včely. Divil bych se
>tedy, kdyby nelétaly na dvorek k Vejvodům, když ta cesta je hned za
>Ing.Pantůčkem zmiňovanou "4-5 m vysokou bariérou z lísek", která údajně
>průletu včel brání. Nejsem ve sporu sousedů nijak zaujatý. Ačkoliv jsem sám
>alergik, nenapadlo mne si na chov včel Ing.Pantůčka stěžovat. Ale není
>nutno se opovržlivě vyjadřovat o lidech, kterým jsou (pro ně životu
>nebezpečné) sousedovy včely natolik nepříjemné, že nemohou vycházet na
>dvůr. Zvlášť, když jejich výhrady jsou podle mého názoru oprávněné. Není v
>tomto případě slušnější řešení, přemístit úly někam jinam, dál od obydlí,
>která mohou chovem včel trpět? Určitě je to lepší, než si dělat posměšky z
>jejich alergie nebo právnického vzdělání. Ačkoliv je včelařství "boží"
>záliba, včelaři nejsou BOZI. Neměli by proto tak vystupovat ani na
>stránkách včelařské konference.
>To že oni sami nejsou na včely alergičtí je štěstí a ne jejich zásluha!
>Soused-alergik, e-mail: vcely/=/soukroma.cz
>(jméno neuvádím, protože nechci do sporu sousedů nijak zasahovat, chci jen,
>aby se včelaři podívali na problém i z jiné stránky)
>
>
>
>

Treba je to tim, ze jsou v panelacich namackani jak sardinky.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: zak
Datum: 04.10.2005 17:22

>Jelikož sám bydlím přes týden v paneláku, kde dělám předsedu samosprávy,
>musím bohužel konstatovat, že ve většíně sporů je chuť se přít, nebo totální
>nechota druhé strany přiznat svoje problémy. Většina nějak škodí svému
>okolí a proto i toleruje přiměřené hříchy druhých. Jeden smrdí udírnou,
>druhému lítá bodavý hmyz atd.
>
>
>K. Zak
>

Dobry den,

velice se omlouvam za problemy se zobrazovanim e-mailovych prispevku
ve webovem rozhrani konference - byly zpusobeny zmenou konfigurace jine
casti systemu a vyreseni problemu bylo bohuzel pomerne casove narocne
a komplikovane (navic se seslo s casovymi problemy na me strane).

Bylo nakonec treba zrekonstruovat historii prispevku za posledni cca
mesic, coz bohuzel zpusobilo jejich precislovani. V nekterych pripadech
take mohlo dojit ke zmene poradi prispevku (nikdy vsak v ramci jednoho
vlakna, nemelo by to tedy snad prilis vadit). Za vznikle neprijemnosti
se omlouvam.

S pozdravem,

                            Petr "Pasky" Baudis

Něco se dějě i s webovým serverem diskuse. Poslední příspěvky tam vůbec
nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 06, 2005 7:58 PM
Subject: Není o čem psát?


> Co se děje se včelaři? Nikdo už dva dny nic nenapsal do
> konference.Včelařské noviny jsou na tom ještě hůř.

Jak bylo uvedeno v zahlavi webovych stranek konference, stranky prochazely udrzbou (pregenerovavanim historie). Nyni by jiz melo byt vse v poradku.

hjfhjfj

Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
Na to se opravdu tezko reaguje.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radek HUBA�
Datum: 07.10.2005 00:34

>Vis co maj včelaři práce? My z Pardubicka připravujeme nejvetsi svatek -
>Dny medu o tomto vikendu v Hronovicke v Pardubicích, přijďte pobejt i s
>detmi, snad se Vam u nas bude libit.
>Radek HUbac
>
>
>
>

hjfhjfj

hjfhjfj

Mile "cvxv".
Rad bych te pozadal, aby si svoje pokusy s psanim provadelo odpriste
nekde JINDE.
Uvedom si, ze hazis spouste lidi do schranek nevyzadane informace, ktere
diky svemu vtipnemu obsahu hodne nastvou.
Cilem teteo konference je prijimat informace o vcelarstvi a ne nejake
tvoje pokusy ci testy kdovi ceho.
Domnivam se, ze podobny nazor ma hodne lidi v teto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: cvxv
Datum: 07.10.2005 07:45

>hjfhjfj
>
>
>
>

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním bazaru za 150,-Kč.

hjsfosf sasfwqalf \. :-(

> Treba je to tim, ze je treba se nejdriv naucit psat!
> Posledni dobou se tady mnozi posilani jedne zpravy hned nekolikrat.
> Tahle prisla uz dokonce 11 x !!!
> Na to se opravdu tezko reaguje.

Konkretne v tomto pripade (ale pouze v tomto pripade) to bylo zpusobeno
technickou chybou pri oprave databaze (skript na pridavani prispevku z
mailove konference na web a skript na rozesilani prispevku pridanych z
webu se dostaly do smycky).

                            Petr "Pasky" Baudis

Doporučuji vyvíječ páry od firmy PROMA Dobruška ( v případě zájmu
www.promacz.cz), minulý týden jsem ho kupoval za necelých 1400,- kc a je
výkonnější a má i větší zásobník na vodu
Radek HUbač

-----Original Message-----
From: pepa raska [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, October 07, 2005 8:01 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství
vosku,tak
je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
bazaru za 150,-Kč.

__________ Informace od NOD32 1.1245 (20051006) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ma nekdo zkusenosti, zda se nekde v maloobchode da koupit kyselina
mlecna, alias konzervacni prisada znama jako E 270 ?
Kyselina mlecna se pouziva pri vyrobe medoviny.

D. Helmut

Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je sud
pro celé rámky.
Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně malý.
Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca 1/3 -
1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou napadány
zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten odšťavovací
hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s objemem
bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk s
kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na peci
jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> bazaru za 150,-Kč.

Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny mléčné při kvašení je nežádoucí.

již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
postup
mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím avhodím
do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím připravil
a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého vosku
tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím do
kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a necám
zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen na
tavení divočiny

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
sud
> pro celé rámky.
> Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci na
> ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
malý.
> Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
1/3 -
> 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
napadány
> zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
odšťavovací
> hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
objemem
> bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo vosk
s
> kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
peci
> jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího kýblu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pepa raska" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 8:00 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Příteli Radime,pokud chceš zařízení na tavení menšího množství vosku,tak
> > je možno zakoupit u př.Sedláčka z Bučovic parní vyvíječ na tavení
> > plástu.Koupil jsem jej na jaře a jsem s ním vrcholně spokojen.Kup si
> > vyvíječ bez sudu,ten je zbytečně drahý,takovou bečku získáš ve stavebním
> > bazaru za 150,-Kč.
>

Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
trvanlivost napoje.
Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
To je bezne v internetu k nalezeni.
Mozna jste cetl, ze se pridava kyselina citronova.
Ta ma naprosto stejnou funkci, rozdil je v tom, ze na ozdil od mlecne
kyseliny neni chutove neutralni a pri kvaseni se rozklada,
takze k vysledne kvalite hotove medoviny prilis neprispiva.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Eman
Datum: 08.10.2005 16:55

>Kdes to vyčetl? Do medoviny? O tom jsem neslyšel. Naopak vznik kyseliny
>mléčné při kvašení je nežádoucí.
>
>
>
>

Ksakru jdi se předvádět někam jinam, zacláníš tady.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: cvxv <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pokusy s psanim (12521)
> Datum: 07.10.2005 10:15:37
> ----------------------------------------
> hjsfosf sasfwqalf \. :-(
>
>
>

D. Helmut
> Je to konzervacni latka, ktera se pouziva bezne v potravinarstvi.
> Pri kvaseni brani bakterialni kontaminaci, pozdeji prodluzuje
> trvanlivost napoje.
> Take kysele prostredi, ktere vytvari, je pro cinnost kvasinek pry vhodnejsi.
...........

Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?

_gp_

Ne, je treba hledat treba anglicky v google mead + lactic acid a
vypadnou desitky odkazu.
Napriklad tento
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Kvasinky potrebuji kysele prostredi.
Citronova kyselina je ale kvasinkami metabolizovana, cili se postupne
odbourava.
Mlecna neni.
Neznam v podstate recept, kde by se o pridani kyseliny nepsalo.
Divne, ze to na ceskem webu neni znamo.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Gustimilián Pazderka
Datum: 08.10.2005 20:22

>Kde jsi to vycetl? Nepletes se? Protoze s kyselina mlecna je ve spojitosti treba se zelim, nebo silazi, ale s medovinou? Take to je docela navyliti, kdyz se fruktozy vytvori kvasakova mlecna a octova kyselina. tzv. manitol. Obcas se to stava, kdyz se surovina na medovinu dostadecne neprevari.(nepasteruje)
>Nebo jak chces zabranit manitovemu kvaseni po naliti kys. mlecne?
>
>_gp_
>
>
>
>

Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě doplnit
nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky se
potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali zavíječi.
Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe to
funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek zreaguje,
pravděpodobně s voskem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků nebo
> včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> postup
> mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70 l
> ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
avhodím
> do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
připravil
> a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
vosku
> tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu naházím
do
> kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
necám
> zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
na
> tavení divočiny
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než je
> sud
> > pro celé rámky.
> > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím hrnci
na
> > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku vejde
> > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá se
> > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> malý.
> > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> 1/3 -
> > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> napadány
> > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> odšťavovací
> > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> objemem
> > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
vosk
> s
> > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> peci
> > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
kýblu.
> >
> > R. Polášek

I když do budoucna uvažuji o zpracovávání plástů bez porušení drátkování, přičemž vzor vytápěné nádrže pevnými palivy bych použil z Dolu a vytápěnou odstředivku od př. Havrlíka, snažím se nyní využívat to co mám jak nejlépe umím a hlavně aby všechny úpravy moc nestály. Voští vyřežu nožem, aby se neporušil drátek, což při používání anticorového není dnes problém. Pak hromadu výřezů proženu drtičem na jablka aby drť byla co nejmenší. Starý klasický vařák jsem pečlivě zaizoloval a těsně nad dno umístil topné tělísko z aut pračky /Gorenje cca 250 Kč./ Rychlost vyváření se cca 5 x zvýšila, výtěžnost je super, což dává tušit jak je ekonomick=é vyvařovat na el. vařiči. Protože mě to takhle v podstatě vyhovuje tak můj přechod na vyvařovací vanu a odstředivku se pohybuje pouze v teoretické rovině a zřejmě to tak i další rok zůstane. Zdraví R. Stonjek

Ahoj.
Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu, med, kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno "čistě".
Zdravím

no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do pevného
plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám na
> vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
doplnit
> nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
se
> potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby existovala
> možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
zavíječi.
> Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
to
> funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
zreaguje,
> pravděpodobně s voskem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 08, 2005 4:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > již to ady čtu po několikáté ale nikdy nepadlo o jaké množství rámků
nebo
> > včelstev jde to se pak dá snadno navrhnout způsob zpracování já osobně
> > zpracovávám vosk do 30 včelstev a potřebuji na to 1a1/5 dne
> > postup
> > mám dva sáčky na vyvařová v klasických vařácích a smaltovaný kotel 70
l
> > ten naplním dešťovou vodou a zatopím sáček naplním rozlámaným voštím
> avhodím
> > do vařící vody pojeho vytavení vylisuji na jednoduchém pákovém lisu
> > sestaveném ze dvou prken a jednoho pantu druhy pytel jse m zatím
> připravil
> > a postup opakuji jakmile a vrchu plave do statečné množství tekutého
> vosku
> > tak jej z vrchu zeberu vodu doplním a pokračuji až do úplného vyčerpání
> > voštin vosk pak necám do druhého dne schládnou a všecen pak znovu
naházím
> do
> > kotle kteý doplním vodou a znovu rozvařím stejným způsobem pak sebru a
> necám
> > zchládnou v ve vědrech mám pak krásně žlutý vosk bez jakékoliv úpravy za
> > výše uvedený čas jsem tak včetně vyřezání získal 25 kg čístého vosku a
> > náklady byly je koš dříví + vyřazené rámky. sluneční tavidlo se hodí jen
> na
> > tavení divočiny
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, October 07, 2005 11:03 PM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Děkuji za nabídku, ale měl jsem na mysli něco rozměrově menšího, než
je
> > sud
> > > pro celé rámky.
> > > Již nejméně 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém parním odšťavovacím
hrnci
> na
> > > ovoce kdysi původně sovětské výroby, do kterého se na jednu dávku
vejde
> > > voští vyřezané z 10 - 15 rámků 39x24. Toto zařízení bude mít podobnou
> > > účinnost jako parní vyvíječ se sudem, pricip je v podstatě stejný, dá
se
> > > posadit na jakýkoliv zdroj tepla, třeba kamna na dřevo a je dostatečně
> > malý.
> > > Vadí mi tam ta malá účinnost. Jestliže ve slunečním tavidle získám cca
> > 1/3 -
> > > 1/2 vosku ve voští, párou získám1/2 - 3/4 vosku a ve vařáku prakticky
> > > všechno. Potom zbytky z hrnce se mi hromadí na půdě a než se jich
> > > nashromáždí potřebné množství do vařáku, tak za rok nebo dva, jsou
> > napadány
> > > zavíječem. Proto jsem uvažoval, jestli někde není něco jako ten
> > odšťavovací
> > > hrnec doplněný nějakým lisem nebo nějaká malá odstředivka na vosk s
> > objemem
> > > bubnu do 10 litrů, prostě zařízení které by rovnou průběžně získávalo
> vosk
> > s
> > > kvalitou dnešních vařáků, ale které by se nemuselo roztápět půl dne na
> > peci
> > > jako velký vařák a bylo by velikosti střední ho nebo mírně většího
> kýblu.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

proč něčím konzervovat 12-14% alkoholu musí stačit samo o sobě.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Ahoj.
> Madovinu dělám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
med,
> kvasinky a koření. Hlavně skořici a hřebíček. A zatím je celkem dobrá.
> Osobně si myslím, že včelí produkty by se měli zpracovávat pokud možno
> "čistě".
> Zdravím

Z tohohle odkazu mi nevyplývá, že se tam mléčná kyselina přidává, ale že je produktem kvašení.
http://www.meadmadecomplicated.org/mead_making/chemicals/other_chemicals.html

Já dám na začátek do 20 l demižonu jeden oloupaný a rozsekaný citron a tím mám kyselé prostředí vyřešeno. V medu jsou taky nějaké kyseliny. Nekomplikoval bych to a řídil se jednoduchými a osvědčenými recetpty.

regulace kyselosti vin slouzi i pro doladeni chuti
je to halt vinarsky obor

Otazka ale znela, kde se da mlecna kyselina v maloobchode koupit ?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: pan Josef Menšík
Datum: 09.10.2005 18:00

>proc( ne(c(ím konzervovat 12-14% alkoholu musí stac(it samo o sobe(.
>
>Pepan
>
>----- Original Message -----
>From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
>To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Sunday, October 09, 2005 5:19 PM
>Subject: Re: E270 - kyselina mlecna
>
>
>
>
>>Ahoj.
>>Madovinu de(lám zatím krátce, ale obejdu se bez kyselin. Používám vodu,
>>
>>
>med,
>
>
>>kvasinky a kor(ení. Hlavne( skor(ici a hr(ebíc(ek. A zatím je celkem dobrá.
>>Osobne( si myslím, že vc(elí produkty by se me(li zpracovávat pokud možno
>>"c(iste(".
>>Zdravím
>>
>>
>
>
>
>

D. Helmut:
> Otazka ale znela, kde se da mlecna kyselina v maloobchode koupit ?
..........

http://www.lach-ner.cz

_gp_

Dobry den,

neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je nejmensi
mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?

Honza

Neni dulezita velikost demizonu (muzete kvasit i hrnicek), ale pristup
vzduchu.
Pri prvnim, tzv. bourlivem kvaseni se demizon neplni cely, nechava se
petina az ctvrtina (podle celkoveho mnozstvi kapaliny) prazdna, aby
nedoslo k vytekani a strikani ven.
Pri druhem kvaseni musi byt naopak demijon plny az po zatku a je treba
behem mesicu neustale doplnovat budto z jineho demizonu nebo jiz hotovou
medovinou. Pokud bude mit vzduch pristup k povrchu kapaliny v demijonu,
vytvori se tzv. kris a medovina zoctovati.
(Medovy ocet ale je take vynikajici!)
Kvaseni probiha asi tak pul roku.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Cervenka
Datum: 09.10.2005 20:38

>Dobry den,
>
>neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je nejmensi
>mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
>Honza
>
>
>
>

V časopise Reflex č.40 jsou nové články o včelaření.Reflex uprostřed války včelařů a Jak se utopit v medu./bumerang/ K přečtení na WWW.reflex.cz

Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
rovnou doplněné lisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
pevného
> plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny spojenými
> pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který dávám
na
> > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až 15
> > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou a
> > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští působí
> > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od vařáku
> > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> doplnit
> > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a zbytky
> se
> > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
existovala
> > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> zavíječi.
> > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se za
> > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na zavíječe
> to
> > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> zreaguje,
> > pravděpodobně s voskem.
> >
> > R. Polášek

V praxi asi od 10 litrů výše, řekl bych, že rozumný objem je od 20 litrů.
Menší objem se snadno zvrhne i když taky se někdy povede. Pod 10 litrů,
zvláště pod 5 litrů už medovina vychází lépe v plastových nádobách -
kanystrech nebo 5 a dvoulitrových PET nádobách než v demižónech s klasickou
kvasnou zátkou. Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly. V době
bouřlivého kvašení se to musí dělat každý den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 8:38 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Dobry den,
>
> neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je
nejmensi
> mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
> Honza

Diky za odpovedi

Honza

>Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly.
----------------
Můžeš mi vysvětlit, proč nestačí zátku prostě nedotáhnout a umožnit tak, aby CO2 samovolně unikal? CO2 je těžší a leží na hladině, kterou tak chrání před O2. Taky nechápu kde jsi vzal těch 10 litrů a rozumný objem 20 l. Co má za výhodu plast proti sklu je mi také záhadou. Pokud se dodrží sterilita pomůcek a dobré podmínky kvašení, pak se medovina povede i ve 2 litrech. Zkazit se dá naopak dobře i 50 litrů.

Zkazit se přirozeně dá i 50 litrů a povést se může i dva litry. Ale pod těch
10 litrů je podle mých zkušeností dodržet dobré podmínky obtížnější, řekl
bych, že to souvisí s tím, že kontaminace jinými mikroorganismy než
kvasinkami a případný přístup vzduchu při nedokonalém utěsnění je zhruba
stejné při manipulaci s 10 nebo 5 litry medoviny stejně jako při manipulaci
s 50 litry. Takže při kvašení 5 nebo 10 litrů tyto nepříznivé vlivy působí
zhruba 5 až 10x intenzívněji. Proto si myslím, že pokud někdo začíná s
medovinou a nemá zkušenosti, je pro něho vhodnější dělat napoprvé více
litrů, případné menší chyby se méně projeví. A těch 20 litrů dokáže za půl
roku nebo za rok nejspíš vypít taky.
Co se týká plastu, dotahování zátek se mně zdá lepší, pokud se nechají
pootevřené, není žádná kontrola, jestli roztok uvnitř nádoby ještě bouřlivě
kvasí a tudíž zátka by mohla být pootevřená, nebo jestli je kvašení ukončeno
a potom se zátka musí zavřít, protože jinak CO2, i když je těžší než vzduch,
postupně vyprchá, do nádoby se dostane vzdušný kyslík a medovina začne
octovatět. Taky pokud se vystihne správná doba, jsou odstraněny mrtvé
kvasinky a při zpracování zbytku cukru kvasinkami se medovina natlakuje CO2,
ten má i konzervační účinky, medovinu konzervuje a omezuje činnost
mikroorganismů, takže medovina déle vydrží. Je ovšem fakt, že takhle
vyrobená medovina má trochu jinou chuť , spíš by se tomu mohlo říkat medové
pivo. Výhoda plastu proti sklu je taková, že zmáčknutím se dá spolehlivě
zjistit tlak uvnitř, skleněný demižón by musel mít nějaký manometr. Ale
stejně skleněný demižón byl se bál natlakovat, nějaký druhojakostní, který
by jinak vrchovatě na kvašení stačil, by se v případě místně zeslabené stěny
nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 8:35 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> >Dělá se to tak, že nádoby se prostě zavřou a během kvašení
> se vznikající CO2 přes zátku opatrně odpouští, aby nádoby nebouchly.
> ----------------
> Můžeš mi vysvětlit, proč nestačí zátku prostě nedotáhnout a umožnit tak,
> aby CO2 samovolně unikal? CO2 je těžší a leží na hladině, kterou tak
chrání
> před O2. Taky nechápu kde jsi vzal těch 10 litrů a rozumný objem 20 l. Co
> má za výhodu plast proti sklu je mi také záhadou. Pokud se dodrží
sterilita
> pomůcek a dobré podmínky kvašení, pak se medovina povede i ve 2 litrech.
> Zkazit se dá naopak dobře i 50 litrů.

Bylo by dobre pri prilezitosti neorganisovanzm vcelarum davat najevo vyznam clenstvi v CSV a neposkytovat jim pouze bezplatny servis zajistujici jejich prani.

Prava a povinosti clenu CSV %29
maji pravo ucastnit se clenskych schuzi a projednavat vsechny otazky svazove cinnosti v pusobnosti ZO
Obracet se s dotazy,navrhy,pripominkami a stiznostmi na organy ZO a k prislusnym vyssim svazovym organum

Povinosti
Podporovat a svym jednanim prispivat k rozvoji dobrych clenskych a spolecenskych vztahu.Plnit usneseni a rozhodnuti svazovach organu prijata v ramci jejich kompetenci.

6.Sjezd CSV 1995
Otevreny dopis ZO zakladni organisace Zlatniky ve kterem nesouhlasi:s kracenim podpor ze svepomocneho fondu,vysi clenskeho prispevku,financovanim Vcely Predboj.

Zasedani UV CSV 31.8.1996
UV odpovedel na dopis -Obcanskeho sdruzeni vcelaru Zlatniky

Stanovy CSV %23 Smlouvy o soucinnosti
Svaz muze uzavirat smlouvy o soucinnosti s jinou pravnickou osobou (spolecenske sdruzeni obchodni spolecnost,druzstvo).Ve smlouve se vymezi ucel,zpusob provadeni a prostredky kterymi smluvni strany strany k soucinnosti prispivaji.

Internetova konference
Vcelari by meli usilovat oto co maji vinari.Mohlo by to vest k nazorove skupine,uskupeni,klubu ci jine organisaci. Nejsem pravnik,ale vidim moznost zalozit neco ku prospechu vcelarstvi.V pravnim state nemusi byt obcan zavisly pouze na CSV. G.Pazderka

Bylo by DOBRE pri kazde prilezitosti davat najevo o sve mineni o centralnim predsednickem vedeni CSV.

franta

>...by se v případě místně zeslabené stěny
nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku
------------
Tuhle moudrost jsem experimentálně ověřil :-(.

Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

Jde v podstatě o biologický proces a ten vyžaduje určité podmínky.
Biologická rovnováha se také snadněji udržuje ve větším akváriu než
menším...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 11:45 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak
> logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že
> onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy
> předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi
> přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti
> se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

Chemicke reakce musi fungovat i ve zkumavce

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Petr Lokvenc
Datum: 10.10.2005 12:48

> Jde v podstatě o biologický proces a ten vyžaduje určité podmínky.
> Biologická rovnováha se také snadněji udržuje ve větším akváriu než
> menším...
>
>

jistě

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 8:38 PM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> Dobry den,
>
> neni to primo k tematu kyseliny, ale souvisi to s medovinou - jaka je
nejmensi
> mozna velikost demizonu, aby se medovina povedla ? Staci 10 l?
>
> Honza

Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe

pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 09, 2005 9:10 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> Určitě to zkusím, už taky proto, že ten pákový lis už budu dělat pro něco
> jiného. Mělo by to jít vylisovat dříve než to ve studeném lisu ztuhne. Do
> budoucna bych ale viděl udělat ten hrnec nebo něco podobného menšího
> průřezu, aby na to šlo použít prodávané pytlíky do vařáku, z toho nerezu a
> rovnou doplněné lisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "pan Josef Menšík" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, October 09, 2005 5:58 PM
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
>
>
> > no vtvém případě bych opracdu použil ten pákový lis. zbytky vlož do
> pevného
> > plátěného pytlíku ,vhoď do toho hrnce a vylisuj mez dvěma prkny
spojenými
> > pantem na patnác souší nemá cenu vynálezat nic složitějsího.
> >
> > pepan
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Radim Pol??ek" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, October 09, 2005 11:54 AM
> > Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> >
> >
> > > Já mám hrnec o průměru cca 28 cm a celkové výšce cca 40 cm, který
dávám
> na
> > > vařič a potom plastový hranatý truhlík na cca 4 litry. 1 dávku, 10 až
15
> > > vyřezaných souší vyvařím za 2 - 2,5 hodiny, vosk naleju do truhlíku a
> > > zabalím do hadrů, druhý den je vosk ztuhlá hranatá kostka s tak půl
> > > milimetrem nečistot. Nejhorší nečistoty okartáčuji pod studenou vodou
a
> > > ostatní oškrábu a mám prakticky čistý vosk. Protože se na voští
působí
> > > párou a sraženou vodou a ne ohřátou vodou, nemusí se na rozdíl od
vařáku
> > > ztuhlý vosk znovu roztápět a čistit. Jenom právě by to chtělo ještě
> > doplnit
> > > nahoře nějakým šroubem, aby to vytlačilo zbytek vosku ze zbytků a
zbytky
> > se
> > > potom mohly rovnou vyhodit. Hrnec je bohužel z měkkého hliníku, takže
> > > pevnostně to nejde. Muselo by to být něco z nerezu. Nebo kdyby
> existovala
> > > možnost po vysušení zbytků je nějak uložit tak, aby je nenapadali
> > zavíječi.
> > > Snad naložit do plastového barelu a zaplynovat CO2 nebo SO2, dokud se
za
> > > několik let nenashromáždí tolik zbytků, aby stálo za to je zpracovat v
> > > vařáku. Z levných způsobů jsem zatím zkoušel čpavkovou vodu, na
zavíječe
> > to
> > > funguje, během půl hodiny jsou mrtví, jenomže během půl dne čpavek
> > zreaguje,
> > > pravděpodobně s voskem.
> > >
> > > R. Polášek
>
>

Tady by se dalo říct, že člověk vysoký metr 80 a vážící 40 kilo onemocní
xkrát častěji než člověk vážicí 75 kg a stejně vysoký.
Jinak to je přirozeně každého věc, v čem a v jakém množství kvasí.
A jelikož máme doma sbírku demižónů od pětilitrových po padesátilitrový (
zřejmě původně na kyselinu), v mládí jsem v nich intenzívně zkoušel sice
medovinu ne, ale různá "vína" od jablečného moštu přes jablečný mošt
obohacený pro lepší chuť nastrouhanými jablky a hruškami, různé mixy z
rybízu, angreštu a třešní až po "víno" z vyřazených zavařenin a sirupů nebo
ze zbytků z drobného ovoce po získání šťávy v odšťavovacím hrnci. Sice
většina končila v kvasu na pálení, ale určité zkušenosti s různými objemy
jsem získal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 11:45 AM
Subject: Re: E270 - kyselina mlecna


> >...by se v případě místně zeslabené stěny
> nebo nějaké skryté prasklinky mohl rozpadnout i při velice nízkém tlaku
> ------------
> Tuhle moudrost jsem experimentálně ověřil :-(.
>
> Jinak tvé vysvětlení proč začínat s větším množstvím mi připadá asi tak
> logické, jako že 150 kg člověk má proti 75 kg 2x nižší pravděpodobnost, že
> onemocní chřipkou. V praxi to bývá někdy naopak. Podotýkám, že vždy
> předpokládám převaření roztoku a sterilní nádoby a pomůcky. Logické mi
> přijde vysvětlení, že začátečník z neznalosti něco zanedbá a ze šetrnosti
> se mu 10 litrů bude pro začátek zdát moc.

V říjnu loňského roku jsem zveřejnil informace o neudržitelném stavu ve Včele Předboj a následující dění kolem tohoto podniku jsou, myslím, včelařské veřejností dobře známa.

Znovu však musím připomenout, jak na mé informace reagoval pan Peroutka a s ním i celý ÚV ČSV. Ještě několik měsíců časopis včelařství otiskoval články a fotografie z tohoto podniku, a to v duchu „ vše je v naprostém pořádku“.

Je opět říjen, a myslím, že ve včelařství uplynul velmi převratný rok. Zejména v oblasti zvyšování světové produkce medu a s tím související snižování jeho nákupní ceny.

Jak na tyto skutečnosti reaguje časopis Včelařství?
Na aktivu v Praze (jak je možno vyčíst v časopise Včelařství č.10) se od pana Peroutky včelařská veřejnost dozvěděla, že „světová cena medu neexistuje“, dále pak si pan tajemník zřejmě nedopatřením podivně vyložil informace o hladovějící Africe (dle mého názoru přesunem podpory včelařství do třetích zemí dojde k ještě většímu tlaku na snížení ceny medu).

Za sebe chci říct, že mě velmi mrzí přístup nejen vedení ČSV, ale zejména přístup Ministerstva zemědělství, které se snaží naše zemědělce neustále takzvaně „opíjet rohlíkem“, jak se u nás všechno daří, jaké jsou podpory, dotace, intervenční nákupy a bla, bla, bla. Pokud se něco nedaří, tak to „odpovídá směrnicím EU“ a je to.

„Spokojený“ český zemědělec se poté dočte, že si zákazník může koupit 50kg brambor, a to za celých 100,-Kč, a ještě k nim dostane deset kilogramů zelí zadarmo (viz leták Makro). Zemědělec potom přemýšlí, jestli ještě nespí, případně kdeže asi rozdávají kouzelné prstýnky princezny Arabely.

V časopise Včelařství se zase můžeme dočíst, že vše funguje a pan tajemník radí včelařům, aby podávali na české zpracovatele (aspoň ty některé) žaloby, zřejmě proto, aby se náhodou nezačalo mluvit o tom, že žádný intervenční nákup nebude, že příspěvky se nezvýší a dotace že si přerozdělí svým byrokratickým aparátům. Nedejbože, aby se říkalo, že další podnik pod správou ÚV jde s prodejem medu stále níž, a jak pan tajemník zapomněl na skutečnost, že letos Včelpo Obora vykupovalo za nejnižší ceny a v současné době med vůbec nenakupuje. Snad to zachrání akce typu „Potěmkinova vesnice“ z Českých Budějovic.

Pane Peroutko, vyzývám vás, přestaňte, prosím, lidem pochlebovat pojďme si sednout ke stolu s takovou náladou, abychom na dalších světových výstavách nemuseli zase chybět. Neznám zemi, ve které by byla taková zášť vedení zájmové organizace, která produkuje určitou surovinu, proti vlastním zpracovatelům jako se tomu děje u nás.


Dne 10.10.2005

                                    Lubomír Češka

Rádi se necháme poučit. Jak je to se světovou cenou medu? Co ji určuje a kde ji zjistím? Jak funguje světový obchod s medem? Je to stejné jako ostatní zemědělské komodity? Přiznám se, ža o výroku místopředsedy o nexistenci světové ceny medu pochybuji, na druhou stranu se nejedná o exaktní záležitost, takže předpokládám, že se dá zjistit na některé komoditní burze. Můžte nás neobchodníky uvést více do obrazu? Nejlépe odkaz na příslušné WWW???

S pozdravem

Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
Milan

Dne pondělí 10 října 2005 08:58 pan Josef Menšík napsal(a):
> Ještě jsem nenapsal ,že ten jis mám položen přímo na kotli a lisuji každou
> dávku.vVýlisky se po vychladnutí odělují volné od sebe


Dobry den,

nemel by jste fotku tohoto kompletu ?

Honza

Pane Češka nefilosofujte a zaměťte si před vlastním prahem.
Už všichni víme co jste zač.

Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
To provozujete jenom kvuli ulum?
Vsechna cest!

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Milan
Datum: 10.10.2005 15:39

>Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
>Milan
>
>
>
>

Pochybuji. Kdyby se jen z úlů mělo stolařství uživit, musel by jich prodávat
bajočko tisíce až desetitisíce za rok a byl by dost známý. Stolárnu asi má.,
ale ty fotky klidně mohou být z jediné zakázky 10 - 15 úlů pro jednoho
včelaře.
Jenže za vlastnictví domény www.vcelarstvi.info zaplatí za rok nějak 200 -
300 Kč a za hosting 500 nebo 600 Kč za rok. Je zaregistrovaný jako admin,
takže stránky si nejspíš dělal sám a tudíž žádné další náklady na provoz
webové stránky nemá. Vrátí se mu to, když prodá 2-3 úly. Takže proč by si
neudělal webové stránky, navíc na takové atraktivní adrese, jako je
www.vcelarství.info ? Stejně, jak kdyby prodejce medu vlastnil
www.medarstvi.info .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 10, 2005 4:02 PM
Subject: Re: inzerát - úly ze dřeva


> Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
> To provozujete jenom kvuli ulum?
> Vsechna cest!
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Milan
> Datum: 10.10.2005 15:39
>
> >Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
> >Milan
> >
> >
> >
> >

Mam ten dojem, ze trochu prehanite, 1000 ulu x 2000 Kc = 2 miliony
To uz je dost penez. Ono stolarstvi je nejspise rodiny podnik.
To by si zaplatil vsechny stroje uz za jeden rok.

A mam ten dojem, ze od te doby co sem poslal inzerat naposledy si svoje
stranky podstatne vylepsil.
Me se to libi. Jenze s dopravou na vetsi vzdalenosti to asi bude dost
problem.
I kdyz jeden ul lze asi bez problem zabalit. Takze v nejhorsim si nekdo
objedna 10 baliku.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polášek
Datum: 10.10.2005 19:21

>Pochybuji. Kdyby se jen z úlů mělo stolařství uživit, musel by jich prodávat
>bajočko tisíce až desetitisíce za rok a byl by dost známý. Stolárnu asi má.,
>ale ty fotky klidně mohou být z jediné zakázky 10 - 15 úlů pro jednoho
>včelaře.
>Jenže za vlastnictví domény www.vcelarstvi.info zaplatí za rok nějak 200 -
>300 Kč a za hosting 500 nebo 600 Kč za rok. Je zaregistrovaný jako admin,
>takže stránky si nejspíš dělal sám a tudíž žádné další náklady na provoz
>webové stránky nemá. Vrátí se mu to, když prodá 2-3 úly. Takže proč by si
>neudělal webové stránky, navíc na takové atraktivní adrese, jako je
>www.vcelarství.info ? Stejně, jak kdyby prodejce medu vlastnil
>www.medarstvi.info .
>
>R. Polášek
>
>----- Original Message -----
>From: <>
>To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>Sent: Monday, October 10, 2005 4:02 PM
>Subject: Re: inzerát - úly ze dřeva
>
>
>
>
>>Mate opravdu profesionalni stolarstvi.
>>To provozujete jenom kvuli ulum?
>>Vsechna cest!
>>
>>D. Helmut
>>
>>--- Original Nachricht ---
>>Absender: Milan
>>Datum: 10.10.2005 15:39
>>
>>
>>
>>>Stále nabízím kvalitní úly z palubek.Víc na stránkách www.vcelarstvi.info
>>>Milan
>>>
>>>
>>>
>>>
>>>
>>>
>
>
>
>

Ahoj Emane a další,
Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera likvidovat vcely v
cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni
delali pozde. I když jsem se s Titerou snazil na shromazdeni ucitelu
bavit na tohle tema, neuspel jsem. Navíc v tom zari v Divákách byly na
kazdem kvetu 3 vcely. Proc? Protože se palilo po vyrojeni vcel a na
likvidaci divokých vcel V Dolu nemaj metodiku. U vcelaru to není problem
spalit. Když mistni včelaři navrhli reseni, odpověď byla kupte si
rojaky, pochytejte vcely a znicte je, od nikoho nic nedostanete, ani ty
rojaky.
Jinde ustoupil mor třeba po vykaceni starych lip ve stromořadí, kde byl
zdroj nakazy. Proste je to jiné v kazdem konkrétním pripade a veterina
na to kasle Dol je moc, moc pomaly. Kdyby klinicke vyšetřeni probehlo
koncem dubna, mohlo byt mnohem méně problemu. Nechávám Tondovi vcely na
pristi rok a doufam, ze je nestihne stejny osud obeti.
Hezky vecer preje Radek
Jelikoz jsem epidemiolog a zabývám se epidemickym procesem, myslim vyse
uvedene radky vazne. Poznamka proto, kdyby to zase nějakému chytrakovi
doslo víckrát, posilam to jen jednou!!!

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti kontroly a tlumen?

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už
Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Od: Minařík
> Pane Češka nefilosofujte a zaměťte si před vlastním prahem.
> Už všichni víme co jste zač.
.........

Rad bych vedel p. Minariku, co jsi ty zac? Zeby vedouci nejake karavany? :-)) To bys byl moc ochotnej, kdybys mi (nam) vecne povedel jaka je tvoje reakce na prispevek od pana Cesky. A nezatahoval sem nejakej blabol typu urazky. Chapej. Vzchop se a reaguj na prispevek cislo 12559. Jsi na konferenci a ta je otom se neco dozvedet.

Co se tyka me reakce na Oboru, tak se vubec nedivim, ze neco informacne prosakuje o problemech. To jsem pochopil i ze zjistovani vyse vykupnich cen medu nekdy v lete. V Obore byla jedna z nejnizsich.

Vyber z odpovedi od ED( EUROPE DIRECT ) na muj dotaz okolo produkce a prodeje medu:

"V červnu 1997 přijala Rada nařízení (ES) č. 1221/97, kterým bylo zamýšleno pomoci zlepšit produkci a marketing medu v Evropské unii. Toto nařízení dává členským státům šanci vytvořit národní roční programy v užší spolupráci s obchodními organizacemi a společnostmi."

Co se deje v CR pro lepsi produkci a marketing medu? ....Moc dobre se me med v dnesni situaci na trhu neprodukuje a ta podoba dotace je pro me nezajimava. Kde je ta spoluprace naseho clenskeho statu s obchodnimi organizacemi, kterou nam EU doporucuje? Nevite kdo sedi na Ministerstvu zemedelstvi za obor vcelarstvi? Dost by me zajimalo to osloveni SVOZMU nasim clenskym statem.

_gp_

Máte pravdu tahle stolárna se opravdu neživí výrobou úlu.Tahle výroba je jen okrajová.Velmi mě překvapilo,že místo o úly máte zájem o to kolik se dá vydělat.Co se týče dopravy větší množství dovezu a jinak úly posílám poštou.
ahoj Milan
P.S. dík za pochvalu mých stránek

Napiste neco vic o Vasich ulech. Urcite to zpestri tuto konferenci.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Milan
Datum: 10.10.2005 22:03

>Máte pravdu tahle stolárna se opravdu neživí výrobou úlu.Tahle výroba je
>jen okrajová.Velmi mě překvapilo,že místo o úly máte zájem o to kolik se dá
>vydělat.Co se týče dopravy větší množství dovezu a jinak úly posílám
>poštou.
>ahoj Milan
>P.S. dík za pochvalu mých stránek
>
>
>
>

Radek Hubač:
....Tam dal Titera likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde. ...
----------------------------------------

Zajimavy prispevek. Jen by me zajimalo, jak ti postizeni vcelari dostali nahradu za likvidovana vcelstva. Titera neni veterinar a veterinari maji jasne instrukce, kdy mohou naridit likvidaci - vysledek rozboru meli neni pro ne smerodatny k likvidaci vcelstev. Kazdopadne je to vsechno zajimave a hlasoval bych pro dotace na rozbory meli v problemovych oblastech, abychom vedeli dopredu jak na tom jsme.

Radek Hubač napsal:
>Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera
>likvidovat vcely v cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho
>vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni delali pozde.

Zdá se mi, že v tomto sdělení bude nějaká chyba. Likvidovat včely může nařídit přece jen veterina. Titěra je výzkumník. Na přednášce před rokem bylo jasné, že naopak striktně doporučuje postup spolupráce s veterinou. Takže pokud je někdo pomalý nebo laxní, viděl bych to tak, že to může být spíš veterina nebo včelaři.

Radek Krušina

To je přesně to co tvrdím od samého začátku "Veterina na to kašle " ta umí akorát tak pak vydat nějakou vyhlášku , kde nám něco striktně nařídí , ale že jim trvá půl roku vyšetření na mor včelího plodu a že mezitím se to rozšířilo dál a dál . Tak to pak zlikvidujem však medu je jinde dost.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Predmet: RE: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 10.10.2005 22:14:32
> ----------------------------------------
> Ahoj Emane a další,
> Ja jsem v Divákách byl kolem 10.9.05. Tam dal Titera likvidovat vcely v
> cele vesnici 23.6. na zaklade zimniho vyšetřeni měli. Klinicke vyšetřeni
> delali pozde. I když jsem se s Titerou snazil na shromazdeni ucitelu
> bavit na tohle tema, neuspel jsem. Navíc v tom zari v Divákách byly na
> kazdem kvetu 3 vcely. Proc? Protože se palilo po vyrojeni vcel a na
> likvidaci divokých vcel V Dolu nemaj metodiku. U vcelaru to není problem
> spalit. Když mistni včelaři navrhli reseni, odpověď byla kupte si
> rojaky, pochytejte vcely a znicte je, od nikoho nic nedostanete, ani ty
> rojaky.
> Jinde ustoupil mor třeba po vykaceni starych lip ve stromořadí, kde byl
> zdroj nakazy. Proste je to jiné v kazdem konkrétním pripade a veterina
> na to kasle Dol je moc, moc pomaly. Kdyby klinicke vyšetřeni probehlo
> koncem dubna, mohlo byt mnohem méně problemu. Nechávám Tondovi vcely na
> pristi rok a doufam, ze je nestihne stejny osud obeti.
> Hezky vecer preje Radek
> Jelikoz jsem epidemiolog a zabývám se epidemickym procesem, myslim vyse
> uvedene radky vazne. Poznamka proto, kdyby to zase nějakému chytrakovi
> doslo víckrát, posilam to jen jednou!!!
>
> -----Original Message-----
> From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
>
> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
> další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
> moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už
> Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
> na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Pan Hubač se prezentuje jako odborník epidemiolog a plácá nesmysly.Ing. Titěra nemůže nic likvidovat sám o sobě,je určený přesný postup při likvidaci. Může pouze doporučit rozsah v případě,že je devadesát procent pozitivních.Bydlím vzdušnou čarou 4km od Divák,mor vč.plodu u nás začal v roce 2002 a jen díky ing.Titěrovi jsme objevili další pozitivní včelstva již v klinickém stádiu.Na jeho doporučení jsme provedli řadu opatření, díky jim jsme zatím?! NEDOPADLI tak jak v Divákách.

Stále mi ještě u včeliček kvete lán hořčice.Nemůže to mít vliv na zimování ? Neupracují se dlouhověké včely?

Eman :
> hlasoval bych pro dotace na rozbory meli v problemovych oblastech, abychom
> vedeli dopredu jak na tom jsme.
.........

Mozna jsem to spatne pochopil, ale jak hlasoval. Jsem obeznamen se znenim ruznych dotaci, ale o hlasovani jsem tam nic nezahlednul.

_gp_

hlasovat = být pro,podporovat, schvalovat ....

Havlík napsal:

>Stále mi ještě u včeliček kvete lán hořčice.Nemůže to mít
>vliv na zimování ? Neupracují se dlouhověké včely?

Docela bych byl rád, kdybych měl v tuto dobu taky u včel kvetoucí hořčici.

Radek Krušina

eman:
> hlasovat = být pro,podporovat, schvalovat ....
......

Treba kdo tedy podporoval, schvaloval (podporuje, schvaluje) pozadavek na Olomouc na rozbory medu. Podle me je funkce schvalovani a podpory pouze na ministerstvu.

Nebo kdyz bych mel tedy nejakej navrch v ramci regionu v kterem je mor ( viz. Divaky) s resenim a postupem jak "vymitit" mor a tento postup by mi podepsala s doporucenim jako vhodny reseni SVS, tak me nekdo jeste musi podporit jako pro vyplatu castky, kterou nato vymitani pozaduji? Nebo kdo radi ministerskym urednikum s problemy okolo problemu ve vcelarstvi. Byl jsi preci (nebo jsi) v UV. Zrad to. :-)

Skutecne to moje reseni by bylo ucinne (hlavne co se tyka prikladu Divaky) a Kamler s Titerou by jen koukal. :)) A dost by se usetrilo. (takove reseni tu ovsem jeste ani na webove konferenci nepadlo)
_gp_

Nerboj se , kam by to dávaly máš přece nakrmeno doplní je nskujinky po
plodu.

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 11, 2005 9:26 AM
Subject: Meziplodina


> Stále mi ještě u včeliček kvete lán hořčice.Nemůže to mít vliv na zimování
> ? Neupracují se dlouhověké včely?

Mám dotaz, jestli je teď ve včelstvu přitomen plod?

Včera jsem kontroloval, jestli včely budou zimovat v horním nebo spodním nástavku (Tachov) a ve všech třech mých včelstvech jsem nenašel nakladená vajíčka ani larvičky! Matku jsem našel pouze v jednom včelstvu.
Mám obavu, jestli jsem včeltva nepoškodil pozdním léčením FORMIDOLEM na začátku září současně s krmením.
Poradí mi někdo?

Díky Tomáš

Ano nazev teto domeny je opravdu dobry, stejne ale je www.vcelarstvi.cz,
vcelarstvi.com, vcelarstvi.org ...
Techto domen je cela rada.
A mne se take libi nakupovat po internetu. Neumim si ani predstavit jak
bych hledal firmu v Ostrave, na Morave nebo v Cechach bez webovych
stranek. Internetovych obchodu s vcelarskymi potrebami je porad dost malo.
Soukromych vcelarskych portalu pak jeste mnohem mene.


D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Radim Polá�ek
Datum: 11.10.2005 10:49

>Jestli to je na moje příspěvky, tak mě to ani moc nezajímá. Jen jsem chtěl
>ukázat, že existence na první pohed dost kvalitních webových stránek
>neznamená, že se tím někdo musí živit na hlavní úvazek, naopak že v případě
>správného postupu a nevyhazování peněz za "superkvalitní profesionální
>stránky" od "superkvalitní profesionální firmy" se dneska vyplatí mít
>speciální stránky i pro dost okrajovou věc. I když název této stránky je
>velice vhodně zvolen - www.vcelarstvi.info případní další včelařstí zájemci
>o své webové stránky by museli nejspíš použít méně atraktivní názvy.
>Jinak je jasné, když se prodá úl za 2000, že zisk z toho prodeje nejsou
>2000, ale po zaplacení nákladů na materiál, energie, mzdy. odvody atd jen
>malá část z toho.
>Je taky tady otázka, když už je tady téma o těchto úlech a výrobci, jestli
>inzerce těchto úlů v této konferenci je správná věc i když vzhledem k tomu,
>že to není moc často, mně nijak zvlášť nevadí. Inzerujete taky jinde na
>jiných včelařských webech nebo ve včelařských časopisech?
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Kdo má peníze, dělá to tak, že podobné názvy si zaregistruje pro sebe a
případně dá na ty stránky přesměrování na svou hlavní. Koneckonců je to jen
pár stovek za rok pro 1 adresu. ČSV tady v tom zaspal. Kdovíkdo se usídlí na
vcelarstvi.com nebo včelarstvi.org a dalších? Zaregistrujte si tyto adresy
ať si je nezaregistruje někdo jiný.
Čistě tereticky třeba doménu www.vcelarstvi.com může koupit třeba
provozovatel pornostránek a udělat tam pornoserver. To by bylo nepříjemné
sousedství pro ČSV. Nebo distributor falešných umělých medů, to by možná
bylo ještě horší, protože lidi by si tyhle stránky mohli přímo plést se
stránkami ČSV. Ale třeba taky na doméně www.vcelarstvi.cz je sice ČSV, ale
podle záznamů je majitelem Včelařská prodejna a bistro s.r.o. na Křemencově
8 a jako kontaktní osoba Vladimír Lněnička.
Taky www.beedol.cz je sice ve vlastnictví Vuvč v Dole, ale podobné domény
www.beedol.něco jsou volné.

A jinak já taky si už nedovedu představit hledat firmu bez webových stránek.
Najdu firmu, najdu sídlo firmy, najdu mapu, jak se tam dostat, vytisknu a
teprve potom případně volám telefonem, který opět najdu na webu.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 11, 2005 11:33 AM
Subject: Re: inzerát - Ăşly ze dĹeva


> Ano nazev teto domeny je opravdu dobry, stejne ale je www.vcelarstvi.cz,
> vcelarstvi.com, vcelarstvi.org ...
> Techto domen je cela rada.
> A mne se take libi nakupovat po internetu. Neumim si ani predstavit jak
> bych hledal firmu v Ostrave, na Morave nebo v Cechach bez webovych
> stranek. Internetovych obchodu s vcelarskymi potrebami je porad dost malo.
> Soukromych vcelarskych portalu pak jeste mnohem mene.
>
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Radim Polá?ek
> Datum: 11.10.2005 10:49
>
> >Jestli to je na moje příspěvky, tak mě to ani moc nezajímá. Jen jsem
chtěl
> >ukázat, že existence na první pohed dost kvalitních webových stránek
> >neznamená, že se tím někdo musí živit na hlavní úvazek, naopak že v
případě
> >správného postupu a nevyhazování peněz za "superkvalitní profesionální
> >stránky" od "superkvalitní profesionální firmy" se dneska vyplatí mít
> >speciální stránky i pro dost okrajovou věc. I když název této stránky je
> >velice vhodně zvolen - www.vcelarstvi.info případní další včelařstí
zájemci
> >o své webové stránky by museli nejspíš použít méně atraktivní názvy.
> >Jinak je jasné, když se prodá úl za 2000, že zisk z toho prodeje nejsou
> >2000, ale po zaplacení nákladů na materiál, energie, mzdy. odvody atd jen
> >malá část z toho.
> >Je taky tady otázka, když už je tady téma o těchto úlech a výrobci,
jestli
> >inzerce těchto úlů v této konferenci je správná věc i když vzhledem k
tomu,
> >že to není moc často, mně nijak zvlášť nevadí. Inzerujete taky jinde na
> >jiných včelařských webech nebo ve včelařských časopisech?
> >
> >R. Polášek

Tomáš Michal napsal:
>ve všech třech mých včelstvech jsem nenašel nakladená vajíčka
>ani larvičky! Matku jsem našel pouze v jednom včelstvu.
>Mám obavu, jestli jsem včeltva nepoškodil pozdním léčením
>FORMIDOLEM na začátku září současně s krmením.
>Poradí mi někdo?
>Díky Tomáš

Pokud se ta včelstva, ve kterých jsi nenašel matku, nechovala nějak výrazně jinak naž ta s matkou (hučení,..), mělo by být všechno v pořádku.
Tento stav bez plodu je vhodné využít pro fumigaci.
V každém případě už bych včely nechal bez zbytečného rušení a prohlížení.

Radek Krušina

starší matky již neplodují ale u letošních by ještě mohl plod být je to
přirozená vlastnos kraňky . Trvale přez zimu kladou jen vlašky ale ty se již
unás asi ani nevyskytují


----- Original Message -----
From: "Tom? Michal" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 11, 2005 11:00 AM
Subject: plodov?n?


> Mám dotaz, jestli je teď ve včelstvu přitomen plod?
>
> Včera jsem kontroloval, jestli včely budou zimovat v horním nebo spodním
> nástavku (Tachov) a ve všech třech mých včelstvech jsem nenašel nakladená
> vajíčka ani larvičky! Matku jsem našel pouze v jednom včelstvu.
> Mám obavu, jestli jsem včeltva nepoškodil pozdním léčením FORMIDOLEM na
> začátku září současně s krmením.
> Poradí mi někdo?
>
> Díky Tomáš

Galerie fotografií z Dnů medu Pardubice 2005 jsou na
http://www.sroll.net/vcely/2005/index.htm

Pane Češka, co by tedy bylo záhodno udělat ? Vy stále někomu spíláte, ale co tedy navrhujete ? Stanete se tedy předsedou svazu a co potom ? Zgarba Vám odkývá , že situace je vážná no a co potom ???
Jirka

Zdravím
Mám dva dotazy. Hodně jsem slyšel o světov ceně medu. Nebo naopak, že žádná světová cena není. Ještě jsem neslyšel kolik by ta cena měla být. Mohl by mi to někdo vysvětlit. Pak jsem byl v jednom marketu. Prohlédl jsem si kolik tam stojí med. Cena květového byla 75,-Kč za 450g. Což je asi 166,-Kč za 1 kg. V minulosti se tvrdilo, že 1/3 dostane producent/včelař/, 1/3 zpracovatel, 1/3 obchodník. Ale když si vezmu současné ceny ve výkupu tak mi to nevychází. Jinak ten med byl hodně světlý a když jsem obrátil sklenici tak tekl jak polívka.
Mějte se.

>a když jsem obrátil
sklenici tak tekl jak polívka.<

taky jsme se na to stcerou dívali akonstatovali jsme ,žetak neteče ani akát
přivytáčení. dcera konstatovala, že na etiketě luční med mělo být napsáno
lužný ( OD SLOVA LUŽA = opsah žumpy )

pepan


----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 11, 2005 7:17 PM
Subject: Sv?tov? cena medu?


> Zdravím
> Mám dva dotazy. Hodně jsem slyšel o světov ceně medu. Nebo naopak, že
žádná
> světová cena není. Ještě jsem neslyšel kolik by ta cena měla být. Mohl by
> mi to někdo vysvětlit. Pak jsem byl v jednom marketu. Prohlédl jsem si
> kolik tam stojí med. Cena květového byla 75,-Kč za 450g. Což je asi
166,-Kč
> za 1 kg. V minulosti se tvrdilo, že 1/3 dostane producent/včelař/, 1/3
> zpracovatel, 1/3 obchodník. Ale když si vezmu současné ceny ve výkupu tak
> mi to nevychází. Jinak ten med byl hodně světlý a když jsem obrátil
> sklenici tak tekl jak polívka.
> Mějte se.

Je pravda, že při léčení Formidolem se může stát, že formidol může vypudit matku z úlu ( aspoň na to v návodu na použití upozorňují)
Používám formidol pravidelně již řadu let , ale toto se mi zatím nestalo, myslím, že ani teplota i přesto, že v září bylo lépe než v srpnu (dle návodu teplota pro léčení formidolem nemá klesnout pod 20 C) nebyla natolik vysoká aby se kyselina mravenčí z formidolových desek zas tak rychle odpařovala pokud jste ovšem desky nevyndal hned celé z obalu.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Tom? Michal <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: plodov?n?
> Datum: 11.10.2005 12:02:20
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, jestli je teď ve včelstvu přitomen plod?
>
> Včera jsem kontroloval, jestli včely budou zimovat v horním nebo spodním
> nástavku (Tachov) a ve všech třech mých včelstvech jsem nenašel nakladená
> vajíčka ani larvičky! Matku jsem našel pouze v jednom včelstvu.
> Mám obavu, jestli jsem včeltva nepoškodil pozdním léčením FORMIDOLEM na
> začátku září současně s krmením.
> Poradí mi někdo?
>
> Díky Tomáš
>
>
>

nevím v jakém marketu jsi byl, ale já viděl cenu květového asi 78 Kč za 1 kg. Mají to i v reklamách. Když mi to někdo ze zákazníků hlásí, tak mu doporučuji, aby ten med klidně zkusil. Já to udělal a už mi to jednou stačí.

jenže je tam země původu EU a tropické moblasti. označeno jako český
výrobek. Taky jsem to viděl
pepan
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 12, 2005 6:43 AM
Subject: Re: Sv?tov? cena medu?


> nevím v jakém marketu jsi byl, ale já viděl cenu květového asi 78 Kč za 1
> kg. Mají to i v reklamách. Když mi to někdo ze zákazníků hlásí, tak mu
> doporučuji, aby ten med klidně zkusil. Já to udělal a už mi to jednou
> stačí.

Na serveru Vcelarskych novin je uverejnen novy clanek:

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005101201

Pane Cesko. Jednal nekdo pri sestavovani zakonu ve smyslu techto evropskych smernic potazmo rozdelovani penez z EU se SVOZMem?

_gp_

Lubomir Ceska:
> V říjnu loňského roku jsem zveřejnil informace o neudržitelném stavu ve
> Včele Předboj a následující dění kolem tohoto podniku jsou, myslím,
> včelařské veřejností dobře známa.
>
> Znovu však musím připomenout, jak na mé informace reagoval pan Peroutka a s
> ním i celý ÚV ČSV. Ještě několik měsíců časopis včelařství otiskoval články
> a fotografie z tohoto podniku, a to v duchu „ vše je v naprostém pořádku“.
>
> Je opět říjen, a myslím, že ve včelařství uplynul velmi převratný rok.
> Zejména v oblasti zvyšování světové produkce medu a s tím související
> snižování jeho nákupní ceny.
>
> Jak na tyto skutečnosti reaguje časopis Včelařství?
> Na aktivu v Praze (jak je možno vyčíst v časopise Včelařství č.10) se od
> pana Peroutky včelařská veřejnost dozvěděla, že „světová cena medu
> neexistuje“, dále pak si pan tajemník zřejmě nedopatřením podivně vyložil
> informace o hladovějící Africe (dle mého názoru přesunem podpory včelařství
> do třetích zemí dojde k ještě většímu tlaku na snížení ceny medu).
>
> Za sebe chci říct, že mě velmi mrzí přístup nejen vedení ČSV, ale zejména
> přístup Ministerstva zemědělství, které se snaží naše zemědělce neustále
> takzvaně „opíjet rohlíkem“, jak se u nás všechno daří, jaké jsou podpory,
> dotace, intervenční nákupy a bla, bla, bla. Pokud se něco nedaří, tak to
> „odpovídá směrnicím EU“ a je to.
>
> „Spokojený“ český zemědělec se poté dočte, že si zákazník může koupit 50kg
> brambor, a to za celých 100,-Kč, a ještě k nim dostane deset kilogramů zelí
> zadarmo (viz leták Makro). Zemědělec potom přemýšlí, jestli ještě nespí,
> případně kdeže asi rozdávají kouzelné prstýnky princezny Arabely.
>
> V časopise Včelařství se zase můžeme dočíst, že vše funguje a pan tajemník
> radí včelařům, aby podávali na české zpracovatele (aspoň ty některé)
> žaloby, zřejmě proto, aby se náhodou nezačalo mluvit o tom, že žádný
> intervenční nákup nebude, že příspěvky se nezvýší a dotace že si přerozdělí
> svým byrokratickým aparátům. Nedejbože, aby se říkalo, že další podnik pod
> správou ÚV jde s prodejem medu stále níž, a jak pan tajemník zapomněl na
> skutečnost, že letos Včelpo Obora vykupovalo za nejnižší ceny a v současné
> době med vůbec nenakupuje. Snad to zachrání akce typu „Potěmkinova
> vesnice“ z Českých Budějovic.
>
> Pane Peroutko, vyzývám vás, přestaňte, prosím, lidem pochlebovat pojďme si
> sednout ke stolu s takovou náladou, abychom na dalších světových výstavách
> nemuseli zase chybět. Neznám zemi, ve které by byla taková zášť vedení
> zájmové organizace, která produkuje určitou surovinu, proti vlastním
> zpracovatelům jako se tomu děje u nás.       
>
>
> Dne 10.10.2005
>
>                                                         Lubomír
> Češka
>
>
>

Já myslím, že světová cena medu je podobný nesmysl jako kdyby někdo chtěl
vědět světovou cenu obilí. Přece obilí je žito, pšenice ječmen, kukuřice atd
a pšenice je třeba potravinářská, krmná nebo třeba v podobě znehodnocených
zásob plesnivá a znečištěná hlodavci a potom je to dokonce zvlášť nebezpečný
odpad.
Taky je rozdíl mezi medem někde v cisterně a medem nabaleným ve sklenicích
na paletě ve skladu. V obilí je to možná podobný rozdíl, jako mezi
potravinářskou pšenicí v pytli a upečeným rohlíkem.
Takže myslím, že ve světovém obchodu s medem taky musí pro med existovat
nějaké kategorie, takže asi bude k věci ptát se na světovou cenu té určité
kategorie medu. A taky by mě to zajímalo.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 12, 2005 6:43 AM
Subject: Re: Světová cena medu?


> nevím v jakém marketu jsi byl, ale já viděl cenu květového asi 78 Kč za 1
> kg. Mají to i v reklamách. Když mi to někdo ze zákazníků hlásí, tak mu
> doporučuji, aby ten med klidně zkusil. Já to udělal a už mi to jednou
> stačí.

Na http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22204 je rozhovor s
Miloslavem Peroutkou.

R. Polášek

Včely již s největší pravděpodobností ukončily plodování (obdobně je tomu
i u mne oři prohlídce minulý týden). Pokud by byly bezmatečné poznal bys to
dle chování na česně. Pokud navíc nosí i v teplých dnech pyl, je vše v
pořádku. NG
----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 11, 2005 9:17 PM
Subject: Re:plodov?n?


Je pravda, že při léčení Formidolem se může stát, že formidol může
vypudit matku z úlu ( aspoň na to v návodu na použití upozorňují)
Používám formidol pravidelně již řadu let , ale toto se mi zatím nestalo,
myslím, že ani teplota i přesto, že v září bylo lépe než v srpnu (dle návodu
teplota pro léčení formidolem nemá klesnout pod 20 C) nebyla natolik vysoká
aby se kyselina mravenčí z formidolových desek zas tak rychle odpařovala
pokud jste ovšem desky nevyndal hned celé z obalu.


Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Tom? Michal <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: plodov?n?
> Datum: 11.10.2005 12:02:20
> ----------------------------------------
> Mám dotaz, jestli je teď ve včelstvu přitomen plod?
>
> Včera jsem kontroloval, jestli včely budou zimovat v horním nebo spodním
> nástavku (Tachov) a ve všech třech mých včelstvech jsem nenašel
nakladená
> vajíčka ani larvičky! Matku jsem našel pouze v jednom včelstvu.
> Mám obavu, jestli jsem včeltva nepoškodil pozdním léčením FORMIDOLEM na
> začátku září současně s krmením.
> Poradí mi někdo?
>
> Díky Tomáš
>
>
>

Dík za názory.
Jen upřesním. Ten "polívkový" med byl v Albertu. Je pravda, že se cena postupně mění. Řádově v korunách. V Penny byl med jinýho výrobce. Cenu a balení si nepamatuji. Je pravda, že i stejný market má v různých oblastech jiné ceny. Jinak jak se zdá nikdo zatím neví co je to světová cena medu. Zdravím

Formidplem preventivně léčím každý rok a dotace od svazu na toto léčení je víc než milá. Ztráty matek nepozoruji i když včelky svými projevy dávají značně najevo, jak je jim kys. mravenčí sympatická. Stačí přivonět. Srpnové a hlavně zářijové termíny léčení jsou nevhodné. V tuto dobu jsou již karty rozdány. Správný termín je červenec a úkolem tohoto ošetření je uchránit, nebo výrazně snížít poškození včel, které jdou přes zimu a jakékoliv poškození od roztoče jim výrazně snižuje dlouhověkost. Léčení od druhé polviny srpna a hlavě v září je prakticky nefunkční a je to pouze zbytečně vynaložená práce a vyhozené peníze. Zdraví R. Stonjek

Richard imko:
> Zdravím
> Mám dva dotazy. Hodně jsem slyšel o světov ceně medu. Nebo naopak, že žádná
> světová cena není.
........
Zdravim. Mam dva navrhy. :-)
1. Jeto hra v divadle Jary Cimrmana.
2. Bohuzel asi nemel p. Prokes nic jineho ke zverejneni a zdrzujic od problemu ktere jsou s vyuzitim penez z EU ve vcelarstvi, citoval a zavedl (urcite to netulil ;-) ) novou detskou hru "Svetova cena medu"

(dovetek) Ja si uz nemohl pomoci, ale musel jsem toto napsat. :-))
_gp_

Já zase v Jednotě včera viděl balení 250 gr květový med - směs medů EU a
zemí mimo EU od fy MEDOKOMERC za 41,20 Kč, takže teoreticky 165,- Kč/kg i
když je jasné že větší balení by asi bylo levnější.
Honza

-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan.iol.cz]
Sent: Wednesday, October 12, 2005 6:43 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Světová cena medu?


nevím v jakém marketu jsi byl, ale já viděl cenu květového asi 78 Kč za 1
kg. Mají to i v reklamách. Když mi to někdo ze zákazníků hlásí, tak mu
doporučuji, aby ten med klidně zkusil. Já to udělal a už mi to jednou
stačí.

> ....takže teoreticky 165,- Kč/kg
---------------
Tak tedy prakticky - aktuální nabídka: Globus
http://www.globus.cz/pls/db1a_fe/ashif_fe.HitList?p_login_id=23977535&p_rel_id=782111&p_basket_id=&p_first=1&p_price=&p_act=&p_expression=

Cena medu lučního 79,80 Kč/kg, lesního 97,80 Kč/kg, cena cukru 15.90 Kč/kg

A přesvědčujte veřejnost, že máte doma kvalitnější med. Veterinární rozbor nemáte, atest od hygienika na stáčecí prostor taky ne, etiketu má málokdo, med je zkrystalizovaný, zákazníkovi to často dáváte ve špinavých montérkách....
Těch 25 Kč/kg ve výkupu je podle všeho pro vás tak akorát :-).