Archiv Včelařské konference

Radim Polášek napsal:
>Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.

Přemýšlím, jak je zajímavé, že někdo, kdo se medem v podstatě moc nezabývá,
je schopen zprovoznit takové stránky
http://www.mie.cz/potraviny.html
Pokud by se podařilo opravdu po celé ČR udělat seznam včelařů, kteří mají
medu víc než pro svou potřebu, byl by to velmi záslužný čin pro propagaci
prodeje medu přímo od včelaře.
Jen si myslím, že by to mohlo jít i přes svaz. Jsem moc naivní?
Třeba do začátku na výroční schůzi každé ZO by se nahlásili Ti včelaři,
kteří by chtěli být zařazeni v této databázi (kteří předpokládají, že jsou
schopni nabídnout med po celý rok). Stačilo by udat přesnou adresu včelaře,
telefon, popř. email.
Tyto údaje by se centrálně shromáždily na ČSV v Praze k nějakému datu. Svaz
by nechal vytvořit WWW stránku s názvem třeba: „Med přímo od včelaře“. V
nějakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupě medu přímo
od včelaře oproti anonymnímu medu přímo z obchodu. Informace o tom, že
zodpovědnost za kvalitu medu má každý včelař za sebe. Nějaké základní
informace o medu. A hlavně seznam včelařů z celé ČR v členění třeba – kraj
– ZO – včelař.
Když by někdo chtěl koupit med přímo od včelaře, našel by si kraj,
nejbližší ZO, nejbližší včelaře ve svém okolí s kontaktem.
Aktualizace by mohla být jednou ročně, zase po výroční schůzi.

Mělo by to smysl?
Když to umí jiní, proč by to nemohl udělat svaz?

Radek Krušina

Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.

Havlik:
> Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
> ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.
.....

Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.

Počet stočení není to nejhlavnější kritérium. Měl jsem případy, že medovina pracovala dva roky, než se usadila a vyčistila. Stáčel jsem ji vždy tak po třech měsících. Po stočení do láhví jsem ji měl beze změn dalšího půl roku ve sklepě cca 11-15 st.C.
Pavel

> Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
> Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.

Jeste za dob, kdy CSV - odborne oddeleni nejen cetlo, ale i reagovalo na prispevky do teto konference byl dan dotaz na povolovaci masinerii pro prevoz (kocovani) vcelstev.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=2261&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=2250&type=brief

Takze by me zajimalo, jestli funkcionar ZO CSV - zajmove sdruzeni ma pravomoc, nebo vubec pravo (kde jaka platna smernice nebo vyhlaska) pri prevozu vcestev povoleni SVS vyzadovat. Pokud ano jaky je postup po prevozu, ktery byl povolen ustne urcenym pracovnikem SVS v pripade, kdy s funkcionarem (jednatelem ZO kam byly presunuty vcelstva na trv. stanoviste) se neda mluvit a v rozcileni a v urazkach vuci me takovy pozadavek po me pozaduje zpetne.(3/4 roku) A take jaky ma vyznam v takovych pripadech Svaz jako svaz. Mozna jako svazek, ktery v lecemz nefunguje jak by mohl.(Jde o znalost vyhlasek o moru vceliho plodu tim danym jednatelem ZO v ramci okresu)

Take:
Jsem vcelku klidna povaha, ale osloveni "pritel" me jako v organizaci obcas nedochazi, proc se vubec pouziva.

Dekuji.

Je treba sirit, jinak vyrabite granaty!

D. Helmur


Havel/=/pds.pce.cd.cz schrieb am 21.9.2005 13:54

>Zdravím.
>I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
>Chte(l jsem tzv. archivovat lon(skou medovinu, dvakrát stoc(enou a podle
>Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlac(en špunt ze tr(etí láhve.
>Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podar(ená,
>Že jsem jí chte(l otevírat jen na vánoce. Je ne(jaká rada?
>
>De(kuji mirek
>
>
>
>
>>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>>
>>
>
>
>
>

Nasleduji broucci a pohadka na dobrou noc.

D. Helmut

Havlík schrieb am 21.9.2005 15:17

>Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.
>
>
>
>

Takova akce vyzaduje inzerci v tisku nebo spolupraci pres svaz vcelaru,
protoze vetsina vcelaru nema internet.
Tvorba stranek je uz pak oproti tomu jednoducha.

D. Helmut

Radek Kruina schrieb am 21.9.2005 15:41

>Radim Polášek napsal:
>
>
>>Zdá se, že ted( je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>>stránky http://www.mie.cz/ urc(ite( c(asem nebudou jediné.
>>
>>
>
>Pr(emýšlím, jak je zajímavé, že ne(kdo, kdo se medem v podstate( moc nezabývá,
>je schopen zprovoznit takové stránky
>http://www.mie.cz/potraviny.html
>Pokud by se podar(ilo opravdu po celé C(R ude(lat seznam vc(elar(u*, kter(í mají
>medu víc než pro svou potr(ebu, byl by to velmi záslužný c(in pro propagaci
>prodeje medu pr(ímo od vc(elar(e.
>Jen si myslím, že by to mohlo jít i pr(es svaz. Jsem moc naivní?
>Tr(eba do zac(átku na výroc(ní schu*zi každé ZO by se nahlásili Ti vc(elar(i,
>kter(í by chte(li být zar(azeni v této databázi (kter(í pr(edpokládají, že jsou
>schopni nabídnout med po celý rok). Stac(ilo by udat pr(esnou adresu vc(elar(e,
>telefon, popr(. email.
>Tyto údaje by se centrálne( shromáždily na C(SV v Praze k ne(jakému datu. Svaz
>by nechal vytvor(it WWW stránku s názvem tr(eba: "Med pr(ímo od vc(elar(e". V
>ne(jakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupe( medu pr(ímo
>od vc(elar(e oproti anonymnímu medu pr(ímo z obchodu. Informace o tom, že
>zodpove(dnost za kvalitu medu má každý vc(elar( za sebe. Ne(jaké základní
>informace o medu. A hlavne( seznam vc(elar(u* z celé C(R v c(lene(ní tr(eba - kraj
>- ZO - vc(elar(.
>Když by ne(kdo chte(l koupit med pr(ímo od vc(elar(e, našel by si kraj,
>nejbližší ZO, nejbližší vc(elar(e ve svém okolí s kontaktem.
>Aktualizace by mohla být jednou roc(ne(, zase po výroc(ní schu*zi.
>
>Me(lo by to smysl?
>Když to umí jiní, proc( by to nemohl ude(lat svaz?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

Stranky by musely byt jednoduche, aby zakaznika neodradilo slozite hledani.
Jenze jak rikam mnohem slozitejsi je ziskat dostatecny pocet adres aby
to vubec k necemu bylo.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 21.9.2005 17:21

>Havlik:
>
>
>>Nechci Vám kazit náladu z objevu*, ale když byste se podívali na stránky
>>C(SV, tak ten nápad už ne(koho napadl.Asi pr(ed me(sícem.
>>
>>
>.....
>
>Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.
>
>
>
>

Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
jakasi rovnice.
Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.

Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
roztok kvasit nemel nebo jen malo.
Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
odolne.

D. Helmut

Bzuk schrieb am 21.9.2005 13:32

>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
>spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
>- nejlépe 26-28.
>Zdraví Bzuk.
>
>
>
>

Havlík napsal:
>Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali
>na stránky ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.
>Asi před měsícem.

Nejde o kažení nálady z objevů. Jen aby ta internetová adresa šla nějak
dobře vyhledat pro ty, kdo chtějí koupit med. A aby se pokryla ČR pro
prodej ze dvora. Když tam někdo kdo hledá med klikne, aby našel včelaře ve
svém okolí. Třeba by to stálo za diskusi.
Seznam ČSV je na této adrese:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med
popř:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Zdravím
Radek Krušina

> Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
> nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
> škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

Doporučuji zapálit sirné knoty ve večerních hodinách po skončení letu vos,
včelaři mají sirné lampy a nebo stačí
nějaká plechovice, počet sirných páskú vyskoušet.
Ludvik.

To už tady bylo probírané v předešlých diskuzích, naposledy snad někdy v
červnu.
Obecně z jednoho kg cukrů vznikne asi půl kg etanolu plus nějaké další
látky, které medovinu dochucují, třeba glycerol. Záleží to na kmeni
kvasinek a asi i čistotě.
Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
- živé kvasinky jsou neaktivní.
Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:30 PM
Subject: Re: medovina


> Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
> jakasi rovnice.
> Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
> roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
> roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.
>
> Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
> vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
> mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
> latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
> roztok kvasit nemel nebo jen malo.
> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.
>
> Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
> muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
> odolne.
>
> D. Helmut

kde byl ten pořad ?? děkuji Ducháč

To dělají výrobci naprosto záměrně dolitím čistého lihu. Tím zároveň spolehlivě ukončí kvasení. Kvasinky už nemají při tomto % šanci.
Pavel

> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Dovolil bych si nektere udaje opravit.
Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
Vice uz byva spise vyjimecne.
Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
obal ani letak netroufne napsat.

Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.

D. Helmut


R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20

>Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
>18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
>vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
>alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
>Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
>alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
>přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
>dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
>Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
>vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
>medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
>lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
>minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
>A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
>brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
>pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
>- živé kvasinky jsou neaktivní.
>Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
>kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
>nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
>medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
>průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
>šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
>varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
>na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Na ČT

Ty kvasinky do 18 % jsem asi skutečně trochu přehnal. Likéry jsou právě od
těch 18 % a víno doplňované alkoholem typu vermut má 16,5 %
Hlavně ale vinaři umí zastavit kvašení na takovém procentu alkoholu a
zbytkového cukru, jaký potřebují. A umí spolehlivě zařídit, že to v těch
lahvích nekvasí. Teprve když se víno otevře a nechá nějaký den stát,
napadají do něho kvasinky ze vzduchu a oxid siřičitý vyprchá, začne znovu
kvasit. Vinaři dělají takhle stovky a tisíce litrů vína už po generace. Já
myslím, že pro stovky litrů medoviny, je na místě tyhle metody okopírovat
od vinařů.
Myslím, že nejrozšířenější u vinařů je právě kombinace filtrace kvasinek a
síření. Jinak oxid siřičitý ze síření vín je právě hlavní příčina
"bolehlavu" po vypití většího množství levnějších vín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, September 22, 2005 8:20 AM
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny


> Dovolil bych si nektere udaje opravit.
> Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
> Vice uz byva spise vyjimecne.
> Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
> Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
> obal ani letak netroufne napsat.
>
> Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
> Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
> Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
> dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.
>
> D. Helmut
>
>
> R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20
>
> >Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15
-
> >18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
> >vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
> >alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
> >Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek
čistého
> >alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici
destilační
> >přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
> >dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
> >Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
> >vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
> >medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
> >lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a vinný nápoj s
> >minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
> >A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
> >brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
> >pasterizací       - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu
uhličitého
> >- živé kvasinky jsou neaktivní.
> >Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina
před
> >kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
> >nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
> >medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
> >průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a
ta
> >šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
> >varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký
filtr
> >na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
> >
> >R. Polášek

http://www.czech-tv.cz/vysilani/prog6712.html?porad=1128807728

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. září 2005 8:44
Subject: Re: Hádání o přírodě


Na ČT

Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
Španělska a Itálie obchodními řetězci ...

Nepřipomíná vám to něco?

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
tom praktický rozdíl nevidím.

S pozdravem V.Hájek

Letos budu zimovat na otevřeném zasíťovaném dně. Mám dotaz jestli můžu
nechat také naplno otevřená všechna očka, jestli tam nebude vznikat průvan.
Mám langstrothy, zimuji na 3 nástavkách, rámková míra 15.9 cm (včely jsou
jen v horních dvou), stanoviště v polabí, nadmořská výška asi 200m.
Děkuji PK

Spíše myslím, že tu situaci u vinařů by bylo dobré po očku sledovat a pokud
by udělali něco, co by se hodilo i pro včelaře, tak to udělat taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 8:06 AM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
>
> S pozdravem V.Hájek

Očka je dobré nechat otevřená, průvan v nich nevzniká. Za velkých mrazů se
sama uzavřou námrazou. Důležitější informací je ale "větrnost" stanoviště.
Otevřené zasíťování může při nevhodném stanovišti průvan způsobit, ale
předpokládám, že budeš mít vloženou podložku pro sběr měli a ta vliv větru
utlumí. Podobný negativní vliv má i hlavní česno. Vlastně tedy o tom
rozhoduje hlavně STANOVIŠTĚ.
Honza

Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 23. září 2005 11:07


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Složité plánky nebo složité dno?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Oboje .

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
Subject: Re:


> Složité plánky nebo složité dno?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>
>
>

Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat nad
ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez plánku.
Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
budu ukládat polorámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
Subject: Re:


> Oboje .
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Složité plánky nebo složité dno?
> >
> > R. Polášek

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Je to jednoduchý koupíš klavírový pant (je v každém železářství) , a na každé dvířka dva kusy (děda tomu říkával) rýgl , zadní dvířka uděláš s malým přesahem ) asi 5mm klavírový pant si ustřihneš na šířku dna a dvířek dvířek , jednu stranu přiděláš k dvířkům a druhou k spodní hraně dna z boku v horní části dvířek zašroubuješ ty rýgly a je to. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Predmet: Re: Re:
> Datum: 23.9.2005 13:02:17
> ----------------------------------------
> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> > Subject: Re:
> >
> >
> >> Oboje .
> >>
> >> Pavel
> >> ----- Original Message -----
> >> From: "Radim Polášek" <>
> >> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> >> Subject: Re:
> >>
> >>
> >> > Složité plánky nebo složité dno?
> >> >
> >> > R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Nedělej falci ale naklepni mezerníky do bočních stěn v hloubce jak silné máš
prkénko dvířek. Opře se dobře a zajisti obrtlíky a není co řešit.
Honza

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Friday, September 23, 2005 11:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Re:

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal

tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.

Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>

Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
Rakousku a i jinde.
Honza

-----Original Message-----
From: 9732597286/=/gmx.net [mailto:9732597286/=/gmx.net]
Sent: Friday, September 23, 2005 7:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podobnost s medem.

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Stanoviště mám hodně větrné, tak že bych měl asi vložit už teď podložky.
Původně jsem se je tam chystal dát jen na krátkou dobu v lednu pro sběr
měli. PK

vhajek :
> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
..........

Kdy se konecne nekdo probere z poslancu a konecne nekdo utne tipec ne obchodnikum, ale retezcum, kteri urcuji svym kapitalem uz skoro vse. I co se tyka zejmena zemedelstvi. Politici maj starost dnes jen o sve hlasy a etika jednani (viz. kanal 24cz) jsou katastrofou ceskeho naroda a i jeji inteligence. Nic nez hadani a jak vidno, vse v CR pada na hubu, jen kecum urednickym se dari. (maj z ceho)

A s hrozny vinne revy je to to same jakbysmet.Tz. Stejne schema jak p. Ceska, ci SVOZM verejne upozornuji. Ja jim zato dekuji, protoze vyroba zem. produktu asi dlouho (podle politiky CR) nic noveho krome zmarenych investici neprinese. A to mluvim i o prekvapeni po novem roce (neschvaleno) s SVS a podminkami prodeje medu na trznicich a malych obchodech - presne jak ve stredoveku. Cest systemum s vykupem medem. (ktere u nas jeste funguji) Amen.

_gp_

Falcy na dvířkách taky nedělám, nemám čím. Normálně tam připevním rovnou
destičku. Pokud se se dnem nekočuje, přiťuknu ji dvěma hřebíky tak do půl cm
dřeva a to úplně stačí, pokud spodek destičky leží na přečnívajícím spodku
dna. Pokud se se dnem kočuje, tak nouzově přitluču tenkými hřebíčky. Pokud
tam dávám panty, tak ty klavírové na spodek, jako dvířka rovnou destičku a
nahoru obrtlík nebo klidně ohnutý hřebík. Jedině pokud se destička kroutí a
utíkaly by tam včely, tak časem zevnitř přibiju na obvod dvířek latičky cca
1x1 cm jako náhrada falcu. Ale taky mám udělaná dvě dna, kde jsem ve stěnách
udělal dva závity v epoxidu pro obyčejné šrouby a potom zadní destičku coby
dvířka ke dnu prostě přišroubuju těmi dvěma šrouby . Funguje to dobře, jen
jsem měl použít hrubší závit než běžné šrouby do kovu M6, třeba v mrazu v
zimě při vytahování podložek se musí dávat dost pozor, aby se šrouby nedaly
přes závit a chce to dost cit. Dneska bych nejspíš použil hrubší závit -
vruty do dřeva M6 nebo M7. Taky to bylo dno určené pro kočovné úly,
hlavičky šroubů jsou zapuštěny do destičky dvířek a bez křížového šroubováku
je nikdo neodšroubuje, takže případný náhodný zvědavec v lese by bez násilí
neměl šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:55 AM
Subject: Re: Re:


> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to
chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím
jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu.
Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek

Podložky patří do úlů od 1. října. Po každém ošetření je dobře podložky
sesypat a porovnat výsledky ošetření. Já je vyndavám po odebrání měli v
lednu pro zvýšení odvětrání chladnoucího vlhkého vydýchaného vzduchu, který
se shromažďuje v podmetu. Při nedostatečném odvětrání pak dochází ke
kondenzaci a provlhnutí dna úlu a ev. plesnivění souší ve spodním nástavku.
U větrného stanoviště je dobré se zamyslet na možnými zábranami proti větru
ev. výsadbou větrolamu.
Honza

Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
Subject: Re:


> Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
>
> Honza Čáp
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 23. září 2005 11:07
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>

Já jsem to popsal tady:

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401

Fotky jsou z testovaného potenciálního stanoviště, které je větrné.
Prohlubeň na kopci 500mnm, s výhledem na Krkonoše.
Sněhu zde bylo nafoukáno > 70 cm, a byl až do dubna.
Dobré je, že mám úly na zemi na paletách. Vzniklo to kdysi provizorně a už
to výš dávat nebudu. U země nikdy tolik nefouká, v zimě úly chrání závěje.

www.schimansky.cz omlouvam se za chybejici pismeno Radek

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: medovina

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne
nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto
kvasinky


__________ Informace od NOD32 1.1230 (20050922) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Já jsem převzal základní metodu, rozměry jsem si upravil podle sebe. K
cirkulárce a elektrickému hoblíku navíc ještě potřebuji vrtačku a kolovrátek
s bitem pro vruty a potom už jen takové nářadí jako kladívko atd. Praktický
je stojan na vrtačku, dá se koupit už za pár stovek a v některých případech
se hodí - zajišťuje kolmost a přesnost vrtů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 7:12 PM
Subject: Re: Re:


> Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
> vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
> >
> > Honza Čáp
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: 23. září 2005 11:07
> >
> >
> > Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> > zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych
potřeboval
> > něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
> >
> > Díky
> > Pavel
> >
>

Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
                            Dana Rollerová

Barvené mezistěny vyrábí slovenský NAWAX - viz
http://www.nawax.sk/page.asp?prg=produkty&lang=svk&status=medzistienky

J. Čáp

----- Original Message -----
From: "Dana Rollerová" <rollerova.dana/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 21. září 2005 20:25
Subject: Re: barevné mezistěny


Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
Dana Rollerová

Dana Rollerova:
> nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
> mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
............

Zdravim. Barveni vceliho vosku neni moc bezne ve vcelarske praxi. Jde-li vam o zdroj mezisten, tak samozrejme jde o mnozstvi. Chcelte-li par kousku, tak je rozumne vyhledat vcelarskou prodejnu, nebo inet obchod (napr.seznam.cz : "vcelarske" s diakritikou) nebo velke mnozstvi primo vyroba (napr. seznam.cz "vyroba mezisten" diakritika taktez.

Pro barveni parafinu (a tedy mozna i vceliho vosku) a take lakovani a ruzne upravy svicek je vhodnejsi nez zde spise navstivit web napr:
http://gar.cz/svicky/ , nebo opet nejakej vyhledavac.

Peknej den

Výrobňa medzistienok, 991 06 Želovce, SR. P. FURÁK mobil00421905316430.
Majú aj vebové stránky.

Zkuste zavolat na telefon 603865402 p. Radvan

Mor včelího plodu se v posledních letech stává stále větší hrozbou pro
včelaře i v České republice.
Na rozdíl od mnoha zemí a to i evropských , je u nás u Mor včelího plodu
zařazen podle zákona 166/99 Sb., v platném znění, mezi t.zv. "nebezpečné
nákazy" ,které podléhají povinnosti ohlášení příslušné krajské veterinární
správě.
Ta v případě laboratorního i klinického potvrzení nákazy nařizuje t.zv.
ochranná a zdolávací nařízení,která spočívají spočívají v utracení a
následném neškodném odstranění nemocných včelstev ,úlů, zařízení a pomůcek
spálením a následnou účinnou dazinfekcí a asanací.
V případě vyššího zamoření včelsev na stanovišti nebo výskytu dalších
prognosticky nepříznivých faktorů, se tato opatření týkají všech včelstev
na stanovišti.

Lze se proti včelímu moru bránit?

Teoreticky ano, dokonce snadno. Prakticky ale u nás nejsou antibiotika
povolená. Což je ale nakonec dobře - ona by vyléčila pouze klinické příznaky
...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 12:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Lze se proti včelímu moru bránit?

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p. na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry moru plodu byly
nalezeny ve většině včelstev. Ale pokud se jejich počet drží pod určitou
hodnotu, mor nepropukne. Pravděpodobně pokud jsou spóry v nadbytku
propolisu a vosku atd, jsou tam zakonzervovány? To by odpovídalo tomu, že v
některých případech dokáží některá včelstva s dobrým čisticím pudem 1 - 2
napadené buňky vyčistit dříve, než nakazí další. Možná, že mor plodu
probíhá ve včelstvech relativně běžně v rozsahu pár buněk a ohnisko vznikne
tehdy, když je zrovna v té době včelstvo nějak stresováno nebo oslabeno a
nedokáže včas napadené buňky vyčistit.       
Zase od nějakého zkušeného včelaře kdysi na sjezdu kočovníků jsem slyšel,
že mor plodu se rozvíjí spíše na vlhkých stanovištích v blízkosti rybníků a
mokřin. Nevím. V té době, někdy před 15 lety, bylo v okolí dlouhodobé
ohnisku moru plodu ve vesnici ležící mezi rybníky u Odry.

Každopádně, kdo nakupuje nějaké staré včelařské zařízení, měl by na to
dávat pozor. Souše z nějakého zrušeného neznámého stanoviště ležící x roků
na půdě nebrat, úly a ostatní věci z takového podezřelého zdroje, když už
je někdo koupil, důkladně oškrábat, smetí spálit, vyčistit,
vydenzifikovat, natřít znovu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

>Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry
>moru plodu byly nalezeny ve většině včelstev

Taky jsem to četl, ale vůbec tomu nevěřím. Vloni u nás po výskytu moru v
jednom ohnisku následně vyšetřovali přes 30 vzorků měli od asi 300 včelstev
z okruhu 5 km a nenašli ani jednu sporu. Stálo to kolem 15000 Kč a výsledek
0. Sem tam se mohou spory vyskytnout, ale není to určitě ve většině. Je to
infekční nemoc jako každá jiná. V přírodě takové bakterie byly, jsou a
budou.

Z toho zmíněného filmu jsem se dověděl, že dospělým včelám ta bakterie
Paenibacillus larvae larvae neškodí. Pokud projde jejich trávícím traktem,
tak se bakt. zneškodní. Bakterie "žere" jen zavíčkovanou larvu. Na tomto
principu se provádí ozdravění včelstva. To, že tento postup neprovádíme
tady, si vysvětluji naší zaostalostí a nechutí veterinářů se včelami
podrobněji zabývat. Vždyť škrtnout sirkou je tak prosté a stát to zaplatí.
Tak o co jde?

>dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.

Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.

Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
rychlému zabránění šíření.

Včelař před x lety skončí se včelařením, když jeho 2 - 4 včelstva uhynou a
uloží úly na půdu. Nyní on nebo jeho dědic ty úly najde na půdě a prodá je
nebo daruje někomu třeba i se starými plásty. Klidně mohly ty včely kdysi
uhynout na mor, nikdo to tehdy nezaznamenal a další ohnisko moru je na
světě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 11:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
> a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
> moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
> dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
> zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
> rychlému zabránění šíření.

>Dále neschopnost rozpoznat příznaky moru v předklinickém stádiu.

Myslíš tím "rozpoznáním" něco jiného, než laboratorní test (zásob, plodu)?

Musím vám povědět, že to byl (musím podotknout, že pro mě) po dlouhé době
opravdu velmi přínosný příspěvek. Děkuji panu Lejčarovi.

M. Jakuš

-----Original Message-----
From: Lejčar
Sent: Sunday, September 25, 2005 9:19 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti
kontroly a tlumení

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom ...

Koupim nebo zprostredkuji prodej medu od malovcelare z okoli Brna. Mam
letos vic zajemcu a svuj jiz mam prodany. Zatim tak 20 kg.
sadovsky/=/feec.vutbr.cz       

Myslím tím schopnost rozpoznat příznaky dříve než jsou klasické tj.hnědá
páchnoucí larva vytvářejicí vlákno na sirce nebo typický příškvar.To dokáže
jen odborník.V minulém roce veterinář po prohlídce včelstev konstatoval,že
jsou zdravá,za čtyři dny u těch samých ing.Titěra našel troje
pozitivní-potvrzeno i laboratorně.Prvními příznaky,kdy by měl být včelař ve
střehu je mezerovitý plod stejného stáří(zavíčkovaný),dále zbytky larev v
buňce.

Právě tyto včely přenášejí na svých tělech nákazu , tak se to šíří loupeží
zároveň i tímto medem. Rozpěrák k tomu nestačí protože jím nepřenesete
dostatečné množství bakterií existuje PRÁH kdy už to zasažené včelstvo
nezvládne a propukne klinická nákaza. problém je si myslím v plemenitbě.
Příliš se hledělo na výnosy. Proto se dnes sleduje i čistící schopnost
včelstva která právě zabraňuje klinickému propuknutí této nákazy Stačí si
všímat. Na včelnici najdete včelstva která mají vpodmetu bordel a která tam
mají čisto a to platí i pro čištění plástů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 6:53 PM
Subject: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
kontroly a tlumen?


> >dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.
>
> Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
"ze dvora".
Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek apod.
Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
zadny zakon nenarizuje.
Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Jan Schmidt
Datum: 23.09.2005 13:15

>Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
>protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
>Rakousku a i jinde.
>Honza
>
>
>
>

pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

pepan

----- Original Message -----
From: <9732597286/=/gmx.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 26, 2005 8:00 PM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Zajimava tahle moznost prodeje "ze dvora".
> Jenze jsem nikde necetl zakon nebo narizeni, kde by se doslova pravilo
> "ze dvora".
> Vcelar proste muze svuj med prodat pokud si nezridi obchod nebo stanek
apod.
> Jestli to ale musi byt ze dvora nebo v garazi ci pres plot to podle mne
> zadny zakon nenarizuje.
> Mozna ze i prodej z auta by sem mohl spadat.
>
> D. Helmut
>
> --- Original Nachricht ---
> Absender: Jan Schmidt
> Datum: 23.09.2005 13:15
>
> >Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
> >protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako
v
> >Rakousku a i jinde.
> >Honza
> >
> >
> >
> >

> pokud to ato bude stát u tebe nadvoře tak proč ne
> prodej ze dvora se rozumí , ze produkt neopustí tvoje pozemky

ve kterém předpise je to takto definováno?

zatím jsem všude narazil jen na definici ve smyslu "prodej přebytků přímému
spotřebiteli"

Honza Čáp

JČ> ve kterém předpise je to takto definováno?
Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5: "...a med od vlastních
včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství přímo
spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti."
Podle Dr. Machové se hospodářstvím rozumí stanoviště včelstev.

Ptal jsem se právníků, co je to místo prodeje:
a) kde se předá zboží
b) kde se předají peníze
c) kde se oba dohodnou

a vysvětlili mi, že pro takovýto malý prodej je správně a) :-(

Zdravím
Ivan

> From: "Ivan Cerny"
> Zákon o veterinární péči, $20, odst. 5

aha, takže protože včela leze a nekvete, spadne mezi hospodářský zvířata a
její produkty mezi mléko a maso

výsledkem je, že na nejbezpečnější a nejtrvanlivější potravinu, jakou vůbec
lze v přírodě najít, se pohlíží podobně jako na ty nejrizikovější

jestli by měl svaz za něco lobovat v parlamentu, tak právě za odstranění
tohoto paradoxu


P.S.
nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

Dne úterý 27 září 2005 08:18 Jan Čáp napsal(a):

> P.S.
> nevíte někdo, jak a kde jsou upraveny podmínky prodeje přebytků zeleniny?

Netusim,

ale pokud jsem se ptal na ruznych trzich , tak vetsinou je prodavaji prave
tam. Jak je to v zakone, nevim. Ale podle predchozich prispevku by melo
stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz by se muj prodejni
stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do krajnosti, otazka zni, kolik
vcel mam mit u sebe, aby se to jiz povazovalo za kocovne stanoviste, tedy
umisteni vcelstev, ze ktereho mohu med legalne prodavat ?.

Honza

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno. Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) , vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech, ...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

> ...by melo stacit, aby jsem si na trh vzal maly dvouramkovy ul, cimz
> by se muj prodejni stanek stal mym kocovnym stanovistem. Vedeno do
> krajnosti, otazka zni, kolik vcel mam mit u sebe, aby se to jiz
> povazovalo za kocovne stanoviste, tedy umisteni vcelstev, ze ktereho
> mohu med legalne prodavat ?.
Geniální, ač možná méně praktické. Myslím, že nerozhoduje počet včel v
úle, ale ohlášení stanoviště včelstev na úřadě 5 dní před přisunutím.
A protože tržnice bývají veřejně přístupná místa, tak červený
trojúhelník na střechu a výstražné tabulky "Biologické riziko, zákaz
vstupu" :-) :-)
Ivan

Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

Ten pyl je podle mych zkusenosti skryt pod zasobami medu. Zkus do toho
riznout. "Vcely vedi co delaji".
Martin


----- Original Message -----
From: "B.Svoboda" <bsvoboda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 6:53 PM
Subject: Pylové plásty


> Přátelé, opět dotaz začátečníka.
> Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
> (ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
> zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
> jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
> konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?
> Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.
>

Dne úterý 27 září 2005 18:53 B.Svoboda napsal(a):

> nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
> od jiných včelařů?

Dobry vecer,
toto bych ze zdravotnich duvodu v zadnem pripade nedelal.

Honza

pel bude schovany pod zasobami. Ostatne je na tento datum uplne v poriadku.
Hlavne nezhanaj ziadne plasty od inych vcelarov.

Matej




"B.Svoboda"
<bsvoboda/=/cen An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
trum.cz> Kopie:
Thema: Pylové plásty
27.09.2005
18:53
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Přátelé, opět dotaz začátečníka.
Při kontrole zakrmení jsem dnes zjistil, že všechen pyl byl u tří včelstev
(ze čtyř, které vlastním)ke dnešku spotřebován . Včelstva mají dostatek
zásob cukru ale žádný pyl. Ve včelstvech není žádný nezavíčkovaný plod, už
jenom zbytky zavíčkovaného plodu, matky přítomny.Je to v dané chvíli - na
konci září- normální, nebo se mám snažit sehnat před zimou nějaké přebytky
od jiných včelařů?
Všem, kteří zareagují na můj dotaz děkuji předem za odpovědi.

Ukončené plodování je v této době normální pro starší matky nikoli však pro
letošní matky v oddělcích, které stále ještě dohánějí. Chybějící pyl vadí,
nejen teď na podzim, kdy se jím krmí zimní generace pro vytvoření
tukobílkovinového tělíska, ale hlavně bude chybět v březnu kdy matky začnou
znovu klást a pak krmičky budou muset potřebné bílkoviny uvolnit ze zbytků
svého TB tělíska. Nevím, jestli se ti ješte letos podaří získat nějaký pyl,
ale od jiného včelaře bych z hygienických důvodů žádný nebral.
Pravděpodobně se to podepíše na spožděném jarním rozvoji. Dobré bude, když
na to budeš myslet přístí rok a do okolí stanoviště vyseješ třeba hořčici
nebo řepku na zelené hnojení. Stejně tak důležité je zajistit zdroj jarního
pylu z lísek a jív. Je dobré, že si všímáš a určitě se to projeví i na tvém
vnímání přírody v okolí stanoviště. Určitě se naučíš pozorovat včely na
květech a pak snadno poznáš, které rostliny jsou pro včely přínosem.
Úspěšné přezimování přeje Honza

Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je to
popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik přidává
živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
zkušenost.
        Dík za každou radu.

Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr), hlavne
mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem to
nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
S pozdravem Radek

-----Original Message-----
From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je
to
popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
přidává
živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
zkušenost.
        Dík za každou radu.

__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Dík za radu Radku. U mě by asi s tou teplotou nebyl problém protože mám
termokomoru s elektronickým termostatem.Ale chtěl bych se ještě zeptat kolik
přidáváš živné soli jak do zákvasu tak potom do celé várky medoviny .Dík
Standa
----- Original Message -----
From: "Radek HUBAČ" <drh/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:28 PM
Subject: RE: Medovina


> Tyhle kvasinky tak trochu propaguji, protože me ještě nezklamaly.
> Davkuji podle způsobu zakvaseni. Ideálně usporne po všech stránkách
> vidim udelat napr. Pouze 10 l zakvasu, kdyby se nepovedlo, není velka
> skoda a cca za 3-4 dny když se kvasinky namnozi, tak tim nastartuji
> třeba 100l. Tak to delam obvykle s dobrými vysledky. Obcas to udělám
> podle navodu, taky to jde dobře, ale je vyssi spotreba kvasinek ( to
> berte s rezervou cena vcetne poslani mi vychází 0,50kc na litr), hlavne
> mam ale strach, ze něco nevyjde a prijdu o celou davku, jako se mi to
> letos stalo, ale to nebylo chybou kvasinek, ale počasí, protože jsem to
> nalozil začátkem cervence a odjel po navstevach a za 14 dni studeneho
> počasí ( medovina byla ve skleniku) z toho byl ocet.
> S pozdravem Radek
>
> -----Original Message-----
> From: Stanislav P?cl [mailto:spacl/=/cominnet.cz]
> Sent: Tuesday, September 27, 2005 8:52 PM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Medovina
>
> Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
> doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
> zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je
> to
> popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik
> přidává
> živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
> zkušenost.
> Dík za každou radu.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>

Ahoj Mirku a diky zase za par řádek.
Byl jsem nedavno nedaleko u Vas na Morave, Tondovi ve vsi spalil Titera
vsechno a jed se tam podivat, vcel je tam mraky a proc? To je Tobe
jasne, ale třeba ostatninm ne, vcely se palily v cervnu, když uz bylo
venku halda roju po lesich v okoli. A palilo se udajne na zaklade
zimniho vyšetřeni měli!!!! Na problem divokých vcel ale mistni odpověď
nedostali....
Proste pisu to jako reakci na Tvuj prispevek, ze je toho ještě hodne, co
zlepšovat, ze to není tak jednoduche.
Zatím se drz a doufam ze se ukázeš v Nasavrkach pristi tyden.
Radek Hubač

-----Original Message-----
From: Miroslav Sedláček [mailto:vcelarstvi.sedlacek/=/t-email.cz]
Sent: Tuesday, September 27, 2005 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení

Těch možností je spousta, ale u nás nejlepší je zatím ono spálení. Do
jaké míry to je a bude nejlepším řešením ukáže čas, výsledky apod....
I u nás na okrese je již vše na krajíčku, veterinární správa u nás jedná
velmi promtně a dobře - nemohu si stěžovat a snad i v rámci pravidel
daných zákonem či vyhláškou, jež jsou pár let jiné než spálit všechno.
Ono tudy by asi cesta nevedla byly obhajovány změny v pravidlech boje
před několika lety.....

Výzkum této nemoci pokračuje, rozpěrákem se to opravdu nepřenese a
bohužel dle mého názoru se nevěnujeme tomu co zde psali jiní, čistící
pud, obměna díla, desinfekce ...... a spousta opatření, jež ve světě
běží a ty ztráty morem u toho kdo pochopí o co jde jsou v zahraničí
minimální. Těm by se mělo začít věnovat více času, poznání prvotní
kliniky, snímání míry napadení a provedení ozdravných opatření, neboť
jsem skeptický na to, že na náhrady bude stále dost peněz a až nebudou
nastanou problémy.

Zatím se setkávám tzv. na tvrdo s morem dva roky (dávám měl ...) ,
vycestoval jsem hned ven se pozeptat a podívat, jak kdo a co Bylo to
zajímavé a mohu říci, že o moru víme velmi málo - tedy já určitě věděl a
zíral jsem... Až budu několik let zdráv uprostřed moru, budu moci něco
více sdělit, popř. poučit. Zatím by to z mé strany byla polemika a snad
i zavádějící informace, což nechci a nakonec by to bylo i ku neprospěchu
věci.

A přínos moru? Je jako přínos varroázy a všeho co musí udělat
komisionelně - doopravdy komisionelně. Vidíte 70% včelařů s úly
podepřenými z boku aby se nerozpadly, dílo černější než rakev (o zde
ten práh onemocnění a kumulace atd....), plno opatření aby vznikla
loupež, hladová hynoucí hladem včelstva, mrtvolky v podmetech,
...!!!!!!!! a nikdo si toho nevšímá !!!!!!!!!! Byl jsem zklamán a
moje mínění pokleslo o mnohých. Najdou se i tací s třemi nástavky včel
zazimovaných a řádně nakrmených, ale je jich málo. Hygienu chovu nečiní
jen umytá podlaha a přetřené česno úlu ....

Čeká nás spousta práce pokud budeme chtít v tomto postoupit a změnit
mnohé k lepšímu.

Všem za toto děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Richard imko
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, September 25, 2005 8:32 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu -
monosti kontroly a tlumení


Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý
rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale
nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na
ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.




__________ Informace od NOD32 1.1233 (20050926) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
liahnucich sa buniek.
Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
čakajte jar.

Peľ v úli je, len ho nevidno. Je pod medovými resp. cukrovými zásobami. Ani
od nikoho netreba brať peľové plásty. Všetko je v poriadku aj keď matky
prestali plodovať. Oni to vedia najlepšie kedy majú skončiť aj bez našich
vedeckých pripomienok. Keďže budeš mať včelstvá bez plodu môžeš to
perfektne využiť na včasné a kvalitné ošetrenia proti klieštikovi. S
pozdravom

Já to beru tak, že včely od září až do mrazů se snaží udržet určitou
instiktivní velikost včelstva. Ta závisí vedle velikosti úlu a doby taky na
venkovní teplotě a taky i dalších věcech. Například když se teď vymění
stará matka za novou, rozplodují se. Někdo říká, že proto, aby nová matka
měla v blízkosti kolem sebe na zimu svoje včely ale může to být taky tím, že
mladá matka jde do zimy s větším včelstvem než stará, tudíž se snaží zvýšit
počet. Nebo kdyby někdo teď na konci září získal nějakou vzácnou matku a
proto by odebral z několika včelstev trochu včel a složil z nich v rojáku
nové včelstvo, tak matky v těch původních včelstvech se taky rozplodují,
pokud je ještě trochu teplo. Pokud se teď krmí nebo je venku nějaká snůška,
tak se to dá brát taky tak, že tím se upracovávají včely rychleji a
odcházejí a plodováním se matky snaží tento úbytek nahradit. Taky letní
včely odcházejí během října a listopadu a podle mně je to v instinktech
včelstva naprogramováno. Třeba loni byl prosinec podobně teplý jako jindy
říjen nebo listopad. Mezi vánočními svátky jsem spojoval včely a našel v
nich zbytky živého zavíčkovaného plodu uspořádaného tak, že během prosince
musely včely vychovat 1 - 2 dm 2 plodu. Jako by se snažily zvětšit velikost
včelstva na uroveň října nebo listopadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Anton Turčáni" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 28, 2005 6:52 AM
Subject: Pylové plásty


> Najskôr k vete Honzu Jindru: Tohoročné matky plodujú, staršie nie. Je to
> trošku inak. Tento poznatok som neraz preveroval a potom štatisticky
> vyhodnotil. Z väčšej skupiny včelstiev som získal tieto výsledky: I.v
> skupine mladých matiek plodovalo 51,5% matiek a v skup.starších matiek
> 48,5% (čas: koncomseptembra), Ale každý rok je to iné. Dňa 25.9 som
> kontroloval dve včelstvá, v jednom bola bola M s červenou značkou, teda má
> 2 roky a 3 mes., vedľa nej je M s modrou značk. a tam som našiel niekoľko
> liahnucich sa buniek.
> Plodovanie matiek je vždy podmienené vonkajším podnetom a tým je teplota a
> prínos peľu z vonkajšieho prostredia. Ak hociktoré včelstvo v tomto čase
> prináša peľ, v bunkách nájdete istotne vajíčka. Preto nerobte paniku, že
> vaše včely nemajú uložený peľ v plástoch, lebo toľko majú čo čo potrebujú.
> A to, že v jarnom čase ešte nemajú k dispozícii peľ neznamená, že včely si
> prinesú a nakoniec dhlhjoveké včely sú preto v úli prítomné, aby využili
> svoje tukové telieska pri výchove plodu. JKe to v poriadku a pokojne
> čakajte jar.

Pri znovučítaní svojho príspevku som zistil nesprávne napísanú vetu, takže
čitateľ sa nedoszvedel čo som ňou chcel vyjadriť.
Správne znenie: Dňa 25.9.05 som kontroloval dve včelstvá, v prvom bola M s
červenou značkou, teda mala 2 r. a 3 mšsiace. Naprik tomu mala na troch
plástoch (cca 6-8 dm2) plod všetkých štádiách a v drhom včelstve s M označ.
modrou značkou teda 3 mesačnou, neplodovala, bol len plod (asi 10-20
buniek), ktorý sa liahol. Prepáčte.

A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
se pak stala souš.Přítel jarda.

Pokud by včely odnesly pyl z plástu v medníku, tak jen pro momentální
spotřebu pro výživu plodu. Pozoroval jsem chvilku včely na česně - aspoň u
mne zatím čile nosí pyl do úlu. Takže pylový plást v medníku by zůstal
nedotčen.

O přenosu pylových zásob z plástu na plást silně pochybuji. Domnívám se, že
pyl jednou uložený a zakonzervovaný v buňce už v ní zůstane až do okamžiku
potřeby.

Ideální by bylo, kdyby teď už matky přestaly plodovat, aby kolem 10. října
byla včelstva s minimem zavíčkovaného plodu ( vyšší účinnost fumigace ).
Pepa Kala


-----Original Message-----
From: jarda [mailto:jardavesecký/=/volný.cz]
Sent: Wednesday, September 28, 2005 8:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Pylové plásty

A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
se pak stala souš.Přítel jarda.


__________ Informace od NOD32 1.1235 (20050928) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

zasypat práškovým cukrem aschovat do jara kdy ho při první příležitost
vložíš do úlu

pepan

----- Original Message -----
From: "jarda" <jardaveseck?/=/voln?.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 28, 2005 8:48 PM
Subject: Re: Pylov? pl?sty


> A co z ramečkem plným pilu mam ho dát do medníku aby si ho vybrali a stoho
> se pak stala souš.Přítel jarda.

V časopise 10/2005 jsme se dozvěděli, že i př. Peroutka je pro inzerci ve
Včelařství.Ta obyčejným včelařům nevadila nikdy.Naopak, když jsem něco
sháněl, bývalo výhodné podívat se nejdříve do časopisu.Navíc i pro svaz to
byl určitě finanční přínos.

zaregistroval jsem pokles ceny medu v supermarketech ze 140 na 120 a u tropických medů na 80

pepan

pan Josef Menšík :
> zaregistroval jsem pokles ceny medu v supermarketech ze 140 na 120 a u
> tropických medů na 80
.............

To jde o konkurencni tlak. Nic neobvykleho, kdyz dojde nekdo novy se zabalenym zahranicnim (spravy termin je vnitrounijnim) medem na vnitrni trh.(markety a retezce) To jsou zpravy, ktere jsem vypustil asi pred pul rokem, ze se stanou. Ovsem zprominutim zprasit cenu medu je jednodusi, vuci odberatelum, nez ji zase nasponovat.

_gp_

Povím ti jak to dělám já. Po posledním medobraní třídím vytočené souše na
tmavé (ruším), světlé a panenské (umístím do nástavku po 7 rámcích a
nechávám včelám vylízat) a souše s pylem, které vracím zpět do prostoru nad
posledním plodem. Tím směrem se posouvá v zimě hrozen včel. Je to ještě v
době, kdy mi včely stahují zásoby nad "hlavu". Pokud včelař krmí, včely
cukernými zásobami pyl zalijí a tím jej nejlépe konzervují. Tam je pyl
nejlépe uložen.
Takže odpověď nemůže být jednoznačná. Záleží na konkrétním způsobu
zimování. Máš-li prostor nad plodem umístil bych jej tam. Pyl včely v
žádném případě nepřenesou (nepřenášejí). Bude-li mimo včelami obsazený
prostor tak pravděpodobně splesnivý a pro včely bude nepoužitelný. Druhou
možností je pokusit se ho skladovat mimo úl v suchém chladném prostředí,
podle starých receptů zasypaný moučkovým cukrem a zabalený v novinách. Pak
jej můžeš vložit těsně vedle plodu při jarní prohlídce.
Honza

Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad před
zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí pylové
plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí co
14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale včely
opraví bez větších problémů.
Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky, které
včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
pro včely prakticky nepoužitelný.
V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek plást
a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 9:18 AM
Subject: Re: Pylové plásty


> Povím ti jak to dělám já. Po posledním medobraní třídím vytočené souše na
> tmavé (ruším), světlé a panenské (umístím do nástavku po 7 rámcích a
> nechávám včelám vylízat) a souše s pylem, které vracím zpět do prostoru
nad
> posledním plodem. Tím směrem se posouvá v zimě hrozen včel. Je to ještě v
> době, kdy mi včely stahují zásoby nad "hlavu". Pokud včelař krmí, včely
> cukernými zásobami pyl zalijí a tím jej nejlépe konzervují. Tam je pyl
> nejlépe uložen.
> Takže odpověď nemůže být jednoznačná. Záleží na konkrétním způsobu
> zimování. Máš-li prostor nad plodem umístil bych jej tam. Pyl včely v
> žádném případě nepřenesou (nepřenášejí). Bude-li mimo včelami obsazený
> prostor tak pravděpodobně splesnivý a pro včely bude nepoužitelný. Druhou
> možností je pokusit se ho skladovat mimo úl v suchém chladném prostředí,
> podle starých receptů zasypaný moučkovým cukrem a zabalený v novinách. Pak
> jej můžeš vložit těsně vedle plodu při jarní prohlídce.
> Honza

Ještě jsem zapomněl, menší množství plástů se dá skladovat tak, že se každý
plást zabalí pečlivě do novin. Potom larvy zavíječů obvykle papír
nepřekonají, tudíž se z několika rámků nestáhnou do jednoho, dvou a
nevytvoří hnízdo, kde se navzájem zahřívají a tím podporují v ničení plástů.
Tím se rozvoj zavíječů podstatně zpomalí, larva před zakuklením se prohryže
přes noviny ven, ale zpátky do toho rámku vylíhlý motýl už vajíčka
nenaklade, protože noviny zavíječe mírně odpuzují.
Platí to pro rámky napadené v úlech, kdy zavíječ naklade dávku vajíček někde
mimo dosah včel do štěrbiny v úlu a vylíhlé larvičky, které uniknou včelám
napadnou jednotlivě plásty. Pokud ale plásty zůstanou někde mimo úly,
zavíječ naklade celou jednu dávku do jednoho plástu, potom je v jednom
plástu tolik larviček, že i přes noviny se prohryžou do okolních plástů .
Hodí se to ale spíše pro plásty bez pylu, plásty s pylem jsou atraktivnější
a tudíž je zavíječi občas napadnou i přes odpudivý účinek novin a hodí se
spíše na dlouhodobější až víceleté skladování plástů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 11:13 AM
Subject: Re: Pylové plásty


> Pokud se berou plásty s pylem teď a budou se přidávat při jarní prohlídce,
> nemusí se nic zasypávat cukrem. Stačí když se plásty dají do nevytápěných
> suchých prostor, chránit před myšmi a říjen a případný teplý listopad
před
> zavíjěči. Úplně stačí, když jsou ob rámek mezery, takže zavíječi nemohou
> utvořit hnízdo tepelně izolované pavučinami. V takovém hnízdě zavíječi
> dokáží udržet teplo a tudíž ničit hromadně plásty prakticky až do mrazu.
> Nejpraktičtější je to asi ve věžích s nastavků, postavených na nějaké
> trámky, aby vzduch mohl proudit nahoru a dolů kolem plástů a chráněných
> proti myším nahoře i dole mateří mřížkou.
> Zasypávat cukrem a schovávat proti zavíječům třeba do igelitu se musí
pylové
> plásty odebírané třeba na jaře z řepky, protože takové plásty budou
> skladovány několik měsíců při "letní" teplotě, ať už se budou přidávat v
> srpnu před krmením na zimu, aby je včely zalily cukrem nebo až na jaře.
> Použitelná je i alternativa, kdy se plásty uloží do nějaké bedny, skříně
> nebo nastavku klidně těsně k sobě a říjen a případně listopad prohlížejí
co
> 14 dní a případné larvy zavíječů se mechanicky zabíjejí ostrým nožem nebo
> špendlíkem. Na jaře jsou sice potom v plástech občas chodbičky, ty ale
včely
> opraví bez větších problémů.
> Taky záleží, jestli je pyl hotový nebo není. Nehotové buňky s pylem mají
> barvu přinášeného pylu, snadno plesniví nebo snadno vyschnou v hrudky,
které
> včely vyhazují. Hotový pyl je v buňkách mléčně vykvašený, dost stejnoměrné
> tmavší barvy a povrch pylu je potažen něčím jakoby propolisovou blankou. A
> takové buňky s pylem vydrží až pár měsíců klidně i mimo včelstvo bez
> jakýchkoliv změn. Jinak je pyl jako zásoby mnohem hůře skladovatelný než
> třeba med nebo cukr v plástech. Za rok až dva je pyl skladovaný mimo
> včelstva v plástech mimo zavíječe napaden dalšími "hmyzáky" nebo roztoči a
> pro včely prakticky nepoužitelný.
> V úlech by pyl neměl být v prvním nebo druhém plástu u stěny. Na těchto
> plástech totiž často kondenzuje v zimě vlhkost a za takových podmínek
plást
> a pyl ještě "ochotněji" plesniví. Jinde v úlu pyl vydrží bez problémů do
> jara. Hlavně pokud je v zimě otevřené síto ve dně.
>
> R. Polášek

Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Že by také monopol na výkup? Také jim krachnul VínoPředboj ve Znojmě nebo
kde má sídlo? Né samozřejmě si dělám legraci,o problémech s vínem je my
známo jen málo. Některé detaily jsou si nápadně podobné jako je třeba
míchání levných Rakouských moštů s Moravskými a boj o procenta ve směsi.Je
to ještě Moravské víno nebo Rakouské = je to med Český nebo Argentinský? !!
Žádné směsi bychom neměli dopustit!Nějaká % už nikdo nebude zjišťovat a
snad to ani nejde!

Ja sa snažím všetky peľové plásty dostať v jeseni naspäť do úľa. Je mi ľúto
ich vytopiť aj keď sú tmavšie. Nabudúci rok pracujem s nimi tak, že ostanú
bez peľu a tak ich vyradím. Dneska som pozeral do siedmich rodín a s plodom
to u nich vyzerá takto: dve rodiny cca 10 dm plodu-matky tohtoročné, 3
rodiny cca 5 dm plodu - jedna matka tohtoročná a dve minuloročné, jedna
rodina bez plodu - matka minuloročná. Aj v minulosti som si všimol, že čím
mladšie matky a čím neskôr vymenené, tým dlhšie kladú.

Obecně mně připadá, že kdo umí, tak kvalitnější část produkce prodá s
přidanou hodnotou - vysokou kvalitou nebo s nějakou vazbou na místo vzniku a
značkou atd. A tento prodej mu zaplatí náklady a případně ho uživí. A teprve
ten nadbytek, co je méně kvalitní nebo navíc nebo na co jsou dotace, prodá
někde pryč do výkupu. A to je právě ten nadbytek, co dokáže zničit
konkurenci, která třeba nemá tak dobré podmínky nebo nemá značku nebo to
prostě tak dobře neumí a tudíž nemůže dostat svoje z prodeje nějakého více
ceněného zboží. Je to ve většině našich zemědělských produktů, medu, vínu,
jablkách, mase atd. A jestli se vinařům třeba vyplatí prodávat svoje víno
jako ovoce někde na trhu o nějakou korunu levněji než je v supermarketech,
nevím, loni jsem se zhruba v tuto dobu dostal do Brna a tam na Zelném trhu
prodávali vinné hrozny docela dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 29, 2005 3:24 PM
Subject: Nepřipomíná vám to něco?


> Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
> nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
> Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
> majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
> chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
> révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.
>
> http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Kde se daji v internetu nalezt kvasinky "Schimansky" ?

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: Stanislav Pácl
Datum: 27.09.2005 20:51

>Objednal jsem si pro výrobu medoviny kvasinky fy Schimansky.Protože jsem
>doposud používal kvasinky "Dolské",chci se zeptat někoho kdo používá
>zmíněné kvasinky fy Schimansky,jak je dávkuje.Jestli dle návodu /kde je to
>popsáno pro ovocný kvas/ nebo má jiné zkušenosti,popřípadě kolik přidává
>živné soli /u "Dolských" je to 0,3g na litr/.Případně jiné poznatky a
>zkušenost.
>        Dík za každou radu.
>
>
>
>

Ta pointa je tu inde. Dotacie v Rakusku na 1 ha vinohradu su vyssie ako
naklady spojene s ich obrabanim.
Preto si mozu tito dovolit predavat hrozno za smiesne ceny, ktore likviduju
konkurenciu v okolitych statoch.
Aj o tomto je socialisticka EU a jej dvojity dotacny meter na stare a nove
clenske staty.

Matej




"Eman"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Nepøipomíná vám to nìco?
29.09.2005
15:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Na jižní Moravě začal výkup hroznů, cena ve výkupnách však pěstitelům
nepokryje ani náklady a oni prodělají. Vinaři se bojí o osud vinohradů.
Objevují se dokonce i hlasy, které hrozí, že vinice zaniknou. Jejich
majitelé se o ně nechtějí starat. Po krajnici směrem ke Kobylí jede co
chvíli stařičký malotraktor s vozíkem naloženým hrozny. Pěstitelé vinné
révy za volantem odvážejí úrodu do místní výkupny. Radost však nemají.

http://www.agris.cz/detail.php?iSub=518&id=142965

Kvasinky Schimansky jsou na www.schimansky.cz

1) Pátek 7.10.2005 ve 12,50 hodin na ČT-2: "Zabijácké včely - legendy a
skutečnost" (německý dokumentární cyklus GEO)

2) Sobota 8.10.2005 v 17,00 hodin na stanici PRIMA: "Cena medu"
(celovečerní český film z roku 1986 o chlapci, který byl pobodán včelím
rojem)

A.Bojanovský

Pojede někdo do Třeště?
PHM jsou dražší jak med, hledám spolujezdce z Podkrkonoší a okolí.
tel. 603 85 81 90

"Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje."

Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil.

Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 30.9.2005 22:19:26
> ----------------------------------------
> "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
> rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> způsob boje."
>
> Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> za rok dám vědět, jak se osvědčil.
>
>
>

Na formanz.kvalitne.cz je konečně k dispozici nová verze evidenčního
programu 2.0

Docela mi chyběla, když jsem zpracovával dotace.

Vazeni pratele,
pokud bydlite pobliz Brna, zvu vas na prednasku znameho vcelarskeho
odbornika a duchovniho publicisty MVDr. Josefa Stanka o medovine. Kona se v
utery 4. rijna v dome Ceskeho cerveneho krize na Stefanykove ulici
(cervenobila budova nas krizovatce Lidicke, Stefanykovy a Kotlarske, tram.
c. 1, 6, 7, ze stredu mesta smerem do Reckovic nebo Kralova Pole. Zacatel
je v 18 hodin. Na chodbe vstoupite do dveri vlevo a jdete po schodech do 1.
patra.
Za vybor ZO CSV Brno stred se na vas tesi
Vladimir Ptacek
ptacek/=/sci.muni.cz
http://www.sci.muni.cz/ksfz/apido.html

Potřeboval bych informaci,jestli je nutné nějaké povolení nebo potvrzení
od veterináře ,nebo celníku při vývozu medu v rámci Unie,konkrétně do
Polska.Dík za každou informaci.

Přítel Karel napsal:
>Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
za rok dám vědět, jak se osvědčil. <

Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem. Je však nasnadě, že
riziko nákazy ostatních včelstev na stanovišti je značné (rotace rámků,
pomůcky, rojáky atd.)
Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe (i pro
včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zdravím
Jar. Bureš

Bureš J. napsal:

>Hm, ten postup je v souladu s veterinárním předpisem.
>Je však nasnadě, že riziko nákazy ostatních včelstev na
>stanovišti je značné (rotace rámků, pomůcky, rojáky atd.)
>Pakliže se jedná o menší počet včelstev je asi lépe
>(i pro včelaře)zlikvidovat celé stanoviště.
>Rádi si přečteme za rok Vaši zkušenost.

Zlikvidovat všechna včelstva by zřejmě mělo smysl, kdyby to byl první
případ v dalekém okolí. Pokud je to rozjeté ohnisko, musí chtít asi
spolupracovat všichni včelaři a ve spolupráci s veterináři nákazu zdolat.
Nedávno jsem byl na přednášce Ing. Titěry, a jeví se mi to tak, že pokud
budou chtít včelaři a veterináři, není nic nemožného nákazu zdolat.
Taky likvidace všech včelstev naráží asi na jednu prakticou věc, a to je
náhrada škody. zřejmě náhradu je možné dostat jen za včelstva, které
veterina označí za klinicky nemocná.
V rozjetém ohnisku, jestli si to dobře pamatuji z přednášky, má asi smysl:
-utratit nemocná včelstva
-vyměňovat co nejvíc dílo
-nepřevěšovat dílo mezi včelstvy
-desinfekce pomůcek
-zrušit úly, které se nedají ošetřit plamenem
-vyhledávat a likvidovat neznámé roje a nepoužívané staré úly
-používat matky s vyvinutým čistícím pudem (např. Vigor ze Zubří)
-diagnostika zimní měli v ohniscích o ochranných pásmech na přítomnost
původce moru (měla by zřejmě zajistit veterina).


Radek Krušina

mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore vcelstvo,
treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
obmienat uteplivky.

Matej




Vladimír
Navrkal An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<drevotrans/=/s Kopie:
eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz
v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
01.10.2005
00:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno
12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> kontroly a tlumen?
> Datum: 30.9.2005 22:19:26
> ----------------------------------------
> "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky
+
> rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> způsob boje."
>
> Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> za rok dám vědět, jak se osvědčil.
>
>
>

To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 . Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 11:22:34
> ----------------------------------------
>
> mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore vcelstvo,
> treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> obmienat uteplivky.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Vladimír
>
> Navrkal An: Vcelarska konference
> <vcely/=/v.or.cz>
> <drevotrans/=/s Kopie:
>
> eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> nebezpe?n? n?kaz
> v?el?ho plodu - monosti kontroly a
> tlumen?
> 01.10.2005
>
> 00:38
>
> Bitte
>
> antworten an
>
> "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je hlášeno
> 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu - monosti
> > kontroly a tlumen?
> > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > ----------------------------------------
> > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
> > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky
> +
> > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > způsob boje."
> >
> > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý postup,
> > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>

>dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.<

Ve své podstatě, ale má pravdu a právě proto se kvůli moru, v polední době
při plemenitbě klade důraz na čisticí pud. Právě šlechtění na vysoké výnosy
mohlo vést ke snížení odolnosti vůči moru. Vždycky je něco za něco.

pepan


----- Original Message -----
From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 03, 2005 11:15 AM
Subject: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho
plodu - monosti kontroly a tlumen?


To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a
vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ
moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a
tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 .
Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr
králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi
našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto
onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci
předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již
spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva
nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v
lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci
nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si
to sami vyčistí.

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 11:22:34
> ----------------------------------------
>
> mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore
vcelstvo,
> treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> obmienat uteplivky.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Vladimír
>
> Navrkal An: Vcelarska konference
> <vcely/=/v.or.cz>
> <drevotrans/=/s Kopie:
>
> eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> nebezpe?n? n?kaz
> v?el?ho plodu - monosti kontroly
a
> tlumen?
> 01.10.2005
>
> 00:38
>
> Bitte
>
> antworten an
>
> "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je
hlášeno
> 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
monosti
> > kontroly a tlumen?
> > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > ----------------------------------------
> > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák
a
> > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
výsledky
> +
> > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > způsob boje."
> >
> > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý
postup,
> > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>
>
>

To já vím též včelařím již 20 let, ale vadí mi že při tak vážné nemoci včel je uplyne spoustu drahoceného času od odevzdání vzorků po dobu než se s tím začne něco dělat to je jaku kdyby lékař zjistil u pacienta , že má aktivní TBC nebo Tyfus a nechal ho půl roku běhat mezi ostatními lidmi než s ním začne něco dělat. A pak se divil , že vznikla epidemie.
Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: pan Josef Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu
> - monosti kontroly a tlumen?
> Datum: 03.10.2005 12:53:36
> ----------------------------------------
> >dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si to sami vyčistí.<
>
> Ve své podstatě, ale má pravdu a právě proto se kvůli moru, v polední době
> při plemenitbě klade důraz na čisticí pud. Právě šlechtění na vysoké výnosy
> mohlo vést ke snížení odolnosti vůči moru. Vždycky je něco za něco.
>
> pepan
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vladimír Navrkal" <drevotrans/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, October 03, 2005 11:15 AM
> Subject: Re:Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho
> plodu - monosti kontroly a tlumen?
>
>
> To je v šechno jasné , mě na tom vadí to , že se mluví o nebezpečné nákaze a
> vyhodnocení vzorků a tím potvrzení trvá veterině skoro půl roku . viz případ
> moru v ZO Dvůr Králové nad Labem samozřejmě že za tu dobu se mor šíří dál a
> tak z jednoho stanoviště v loni na podzim letos už jich mají 12 .
> Vzhledem k tomu že osobní zkušenosti s tímto onemocněním včel nemám , a Dvůr
> králové nad Labem není zas tak daleko od naší ZO chci na nejbližší schůzi
> našim členům podat co nejlepší informace jak se zachovat pokud toto
> onemocnění zjistí ale hlavně co udělat aby ( pokud to jde) této nemoci
> předešli . Problém je v tom, ževětšina jsou starší pánové , kteří již
> spousty let včelaří v nějakých úlech do plodiště chodí tak jednou za dva
> nebo tři roky až když mají včelky jak blechy pak to vyřežou a hoděj to v
> lepším případě do popelnice . O nějaké čistotě nebo dokonce desinfekci
> nemůže být ani řeč , dostalo se mi odpovědi, že včelky jsou čistotné a že si
> to sami vyčistí.
>
> Vláďa
> > ------------ Puvodni zprava ------------
> > Od: <M.Osusky/=/fritz.sk>
> > Predmet: Antwort: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> > monosti kontroly a tlumen?
> > Datum: 03.10.2005 11:22:34
> > ----------------------------------------
> >
> > mor plodu, podobne ako kliestik nema konecne riesenie.
> > Palenie ma zmysel pri vysokom napadnuti. Ak by sme chceli spalit vsetky
> > vcelstva v ktorych su spory, zostali by krajiny bez vciel.
> > Urcite veci su treba dodrziavat: Ak sa vyskytne na vcelnici chore
> vcelstvo,
> > treba vytopit vsetky zasobne ramiky na vosk. Vyrone medzistienok vosk
> > dezinfikuju - preto nakaza z medzistienok nehrozi.
> > Aj bez nakazy treba obmienat dielo, dezinfikovat prazdne nastavky, dna,
> > obmienat uteplivky.
> >
> > Matej
> >
> >
> >
> >
> >
> > Vladimír
> >
> > Navrkal An: Vcelarska konference
> > <vcely/=/v.or.cz>
> > <drevotrans/=/s Kopie:
> >
> > eznam.cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu -
> > nebezpe?n? n?kaz
> > v?el?ho plodu - monosti kontroly
> a
> > tlumen?
> > 01.10.2005
> >
> > 00:38
> >
> > Bitte
> >
> > antworten an
> >
> > "Vcelarska
> >
> > konference"
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> > Mám vážné obavy , že moc ne. Vzhledem k tomu, že v loni na podzim bylo
> > hlášeno jedno ohnisko někde okolo Bílé Třemešné a letos na schůzi OV
> > Trutnov se již mluvilo , že na území ZO Dvůr Králové nad Labem je
> hlášeno
> > 12 ohnisek tak nevím nevím jak to bude vypadat za ten rok. Vláďa
> > > ------------ Puvodni zprava ------------
> > > Od: Karel <karel/=/sinux.sinus.cz>
> > > Predmet: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz v?el?ho plodu -
> monosti
> > > kontroly a tlumen?
> > > Datum: 30.9.2005 22:19:26
> > > ----------------------------------------
> > > "Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
> > > vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák
> a
> > > máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné
> výsledky
> > +
> > > rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
> > > způsob boje."
> > >
> > > Tady u nás SVS likviduje jen jednotlivá včelstva, pokud je na stanovišti
> > > potvrzeno méně jak 50% včelstev. Z výše uvedeného, je to zajímavý
> postup,
> > > za rok dám vědět, jak se osvědčil.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

V pátek budeme mít shůzku. Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
když už věci došli tak daleko, že jsme prošvihli letošní léto. To se nákaza
přes sousední ZO rozšířila až na 10km od nás. Tedy udělala větší kus, než
jí k nám chybí. Tuto informaci jsem dostali až teď.
Tady jsou některé nápady které jsou zatím ve hře:
1)- Vytisknout a rozšířit léták, mezi lidi, kde vysvětlíme o co jde a proč
je dobré nám dát vědět o všech divokých včelstvech, pokud o nich někdo ví,
nebo proč nám hlásit roje a likvidovat je. A proč nestěhovat včelstva. +
telefony na nás.
2) - Mohlo to být už letos, ale příští jaro v lesním komplexu, který nás
odděluje od nákazy, rozmístit lapače rojů. Vystavit po lese staré plemenáče
a úly s nějakým voštím, nebo nějaké provizorní bedny pro tento účel
vyrobené. Mám zkušenost, že takovéto staré úly roje vyhledávají.
3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
případně koho varovat.
4 - Vigor tady rozšiřuji já, kolega matky z Pekařova. jestli jsou i ty
testovány na čistící pud, to nevím.
5 - a ten bude obtížný, nebo nerealizovatlený. Likvidace starých
neosazených úlů, obnova úlů, obnova díla. Někoho prostě nepředěláte.


Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Karel jiruš

To je krasne mit souradnice GPS a dokonce na internetu.
Pri hlaseni stanoviste vcelstev se ma dle zakona udat poloha i smer letu
vcel.
Bude to krasne az zemedelec na traktoru ci postrikovac v letadle vytahne
souradnice a obloukem se vyhne.
Obavam se ale, ze mor to hned tak nevyzene.

D. Helmut


--- Original Nachricht ---
Absender: Karel
Datum: 03.10.2005 13:50

>Je nás několik, co chceme s nákazou bojovat,
>3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
>počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
>myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
>katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
>jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
>agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
>mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
>případně koho varovat.
>
>
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
>
>Karel jiruš
>
>
>
>

Dne pondělí 03 října 2005 13:50 Karel napsal(a):

> 3) - U všech stanovišť stanovit GPS souřadnice, vytvořit takovýto seznam v
> počítači včetně telefonů a s ním dále pracovat. To je jen náznak užití této
> myšlenky, kterou se snažím postupně prosadit, užití je další: OÚ a MÚ vedou
> katastry již většinou na GIS (geografické informační systémy)- tento soubor
> jim lze exportovat, stejně tak publikovat na webových mapách, spolupráce s
> agronomy - postřiky i osev ploch blízko včelstev těmi plodinami, které se
> mají rády se včelami. A naopak, kdo kde hospodaří --> otravy postřiky,
> případně koho varovat.

DD,

letos mistni a.s. postrikala horcici v plnem kvetu (jeste od 5 hodin rano do
rosy), jestli myslite, ze se byli zeptat na Obecnim urade, tak nebyli. Je jim
to jedno, kdyz jsme se jako vce;ari ohradily - poslali nas do ...... .
Nastesti to postihlo pouze letavky , takze jsem prisel "pouze" o druhou a
cast 3. snusky.
To je velka firma (asi 1000 ha), ty mensi se o to nebudou zajimat vubec. Kdyz
jsem volal nasi CSV pravnicce, rekla mi, ze se stim neda nic delat. Bud
pomrou vsechny i v ule - pak je tu jista sance, ze se neco vysetri, pokud
pouze letavky, musi si pry vcelat identifikovat misto, kde uhynuli +
prokazat, ze jsou opravdu jeho (zkuste to na 10 ha). Neni to teda reakce
primo na mor,
ale taky snad zajimave.

Honza

Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko), ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru. Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat - ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen o jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky vyznam ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na serveru CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne kdyz hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu - informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi c.10/r.2005/str.255

_gp_

Napisal si to presne, Gusto.
Len jeden dodatok. To vyvaranie susi nemusi byt v autoklave. V autoklave za
teploty 130 stupnov su povinne vosk dezinfikovat vyrobne medzistienok.
Plasty na vosk vytopi vcelar normalnym sposobom.

Matej





Gustimilián
Pazderka An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
<gupa/=/seznam. Kopie:
cz> Thema: Re: mor v?el?ho plodu - nebezpe?n? n?kaz
v?el?ho plodu - monosti kontroly a tlumen?
03.10.2005
15:02
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Karel:
> Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.
Vymitat mor je dobry napad, ale jak nato? To co jsi napsal i s GPS body je
podle me o vicenakladech a vicepraci.

1. Musi se vedet, jak zdolavat nakazu, aniz by to byla tradegie a divadylko
pro okoli a laiky. Tudiz. Musi byt dano provedeni ulu(dno, nastavek, viko),
ktere i po pozitivnim nalezu prezije !dokonalou! dezinfekci. Davat
predpoklady a vzdelavat aby se souse vyvarovaly v autoklavu nebo v pare v
bezpecnych stupnich a bezpecne dlouho. Definovat vyhlaskou souse jako
nebezpecny odpad - bilogicke riziko a zakazat pod prisnou pokutou ji
likvidovat volnym pohozenim do smesneho odpadu (vc. ramku).To plati i pro
uly, v kterych se nevcelari a v pripade uskladneni nesmi mit vcela pristup
do prostoru ulu.

2. Jinak od ceho je tady casopis Vcelarstvi? Do kazdeho druheho vydani bych
dal jake rizika maj nevhodny a stary uly, souse, med v roli prenosu moru.
Tz. Ne prodavejte, ale palte uly, ktere nelze dokonale dezinfikovat -
ofritovat. (to tu uz jednou bylo o dezinfekci parafinem) Souse, ktere jsou
mimo vcelstva a nedostanou se do 1 roku ke zpracovani bez milosti to same
a med ani v zadne primesi s cukrem nebo jinak nevracet a chranit ho pred
vcelami.

3. Zvyknout si na mor a nedelat z neho buchvico nebezpecneho, kdyz jde jen
o jedinne v nakazeni a to o vceli plod. At ukaze jednota svazova, jaky
vyznam ma utraceni evropskych penez na vzdelavani. Kde jsou vedle zprav na
serveru CSV o ohniscich moru plodu take postupy v jejich zdolavani a hlavne
kdyz hledime furt jinam.... jak se zdolava mor a to presne postupy napr. v
Nemecku, Polsku, Francii atd. Presne. Ne v kostce, ale presne postupy. At
vime, ze nejen v paleni je sila. To je take jedna uloha vedeni svazu -
informovat a ne neinformovat! :-))

4. Take me zarazi jedna skutecnost spojenou s cisticim pudem potazmo s
morem. To mluvim o zprave ze Vcelarstvi, ze se schvalilo pozastaveni
ekonomicke pomoci vyssich chovu. Tz. ze kdyz jsou tu penize z unie, tak se
svaz vyprdne na podporu v nakladech vyssich chovu? Vcelarstvi
c.10/r.2005/str.255

_gp_

Karel Jiruš napsal:
>Pokud někoho ještě něco napadne, budeme vděčni za podnět.

Možná by stálo za to pokusit se pozvat na přednášku Ing. Dalibora Titěru.
Člověk může o moru včelího plodu tisíckrát něco číst, ale osobní setkání s
tímto člověkem na přednášce mi dalo pro vytvoření nějakého postoje k otázce
moru nesrovnatelně víc.

Přeji mnoho zdaru.

Radek Krušina