Archiv Včelařské konference

Na t u kůru s líkem jsem pozapomněl to beru jako samozřejmost, ale tu plachtou bych nedoporučoval , řezivo potřebuje přístup vzduchu ten jej hlavně vysušuje. Pod plachtou bez pžístupu vzduchu se žezivo zapaří a chytne plíseň a pak je to tak akorát na zátop.. Každé řezivo se seschne smrk opravdu hodně u lípy to není až tak moc , ale stejně bych doporučoval říct tomu co to bude řezat kolik má být čistá míra po seschnutí.. Pokaveď to není nějaký domácí kutil na samo domo pile, tak bude vědět kolik to má říznout..

Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Predmet: Re: "L?pa"
> Datum: 14.7.2005 02:51:40
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
> kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
> a nahoře zatížit.
> Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
> nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
> praskají.
> Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
> pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
> včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
> odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
> pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
> dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
> jde do dřeva vesměs právě tam.)
> Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
> navíc z každé strany jeden rok.
> Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.
>
> Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
> smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
> cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
> 9,8 cm.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Duan Konečný" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
> Subject: "Lípa"
>
>
> > Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> > sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> > Díky Dušan
>
>
>
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Predmet: Re: Obora nevykupuje med z morov?ch oblast?
> Datum: 12.7.2005 08:14:37
> ----------------------------------------
> Ať snad dělá Obora to, co normálně dělá a to jsou rozbory medu před výkupem. A
> dokonce se možná dojde na paralelní způsob monitoringu moru vedle rozboru měli,
> který je velmi přesný... Také, je-li to tedy důvodem ke splnění normy Český med
> (obsahuje ona takový požadavek??), podle které se v Oboře jede.... Předejde to
> různým nepříjemným náladám mezi svazáky, které přirozeně po takovém zákazu
> nastupují.

> To je naprosto v pořádku že Obora provádí rozbory medu před výkupem Českého medu ,ale pochybuji , že se i veškerý dovezený
med kontroluje na mor včelího plodu.

> Otázkou ale zůstává, co s pozitivním medem. (uvědom te si, že může jít o
> produkci mnoha včelařů v součtu docela velkém i finančně)
>
Kdo nám (ostatním včelařům) zaručí , že se takovýto pozitivní med nedostane (ať už nevědomky či vědomně) do oběhu
( prodejem ze dvora nebo obdarováním ) a nezkončí někde kde se může dostat do styku s jinými včelami třeba na tom smetišti ?

> Co radí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? Co činí odb. odd. ČSV, nebo VÚ Vč.? A to v
> zájmu a ne likvidace čehokoli a kohokoli. Jak se k těmto problémům staví okolní
> státy? Nejsou více kupředu?
>
> Vláďa
>

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Predmet: Re: L?pa
> Datum: 13.7.2005 22:14:43
> ----------------------------------------
> Omlouvám se za předčasné odeslání.
>
> >>Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní? Jak ji nejlíp
> zpracovat(jak sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
>
>
> Já postupuji takto -
>
> Kmen narežu co nejdříve po pokácení, aby se nezapařil nebo nepopraskal.
> Prkna řežu s dostatečným přídavkem na opracování, počítat je třeba s
> popraskáním a pokroucením při sušení. Po nařezání uložím prkna do hráně,
> jednotlivé vrstvy proložené podkladky. Prkna by měla ležet pravou stranou
> nahoru (pravá strana=blíž ke středu). Hráň by měla být přikrytá, aby na ni
> nepršelo, ale aby k dřevu mohl vzduch, nejlépe asi na nějakém stinném
> místě, aby dřevo méně popraskalo a nepokroutilo se. Podle mých zkušeností
> lípě stačí na proschnutí jeden rok (5cm prkna).
>
> mp
> To je naprosto přesné , snad jen to že já ji uložím pod střechu na horní patro ve stodole s přístupem vzduchu , minimálně na třech místech proklady , a jako poslední vrstvu dám bukové nebo dubové fošny jako zátěž. pokud to uděláš co nejdřív příští rok už z nich můžeš dělat rámečky.
Vláďa
>
>

Říká se úl medu nedělá, ale problémem je nízký podmet
ale to při výrobě není problém to se upraví jeho výhoda je vstup do
plodiště zadem a medník vrchem. nové nástavkové úly mají jednu nectnost
VÝŠKU ( to poznáte ve stáří nebo při potížích s páteří) buď je plodiště
příliž nízko nebo medník vysoko.
pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 8:40 AM
Subject: Re: Re:moravský univerzál


> díky moc
> honza
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
> Subject: Re:moravský univerzál
>
>
> Jan Vencl:
> > mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> > rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
> ..................
>
> Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
> adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....
>
> http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm
>
> A přejdi do nákresů.
>
> Ať se daří.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
Ať nám bzučí
J.Malý

Zdravím,
Pořezat na fošny, okraje odřezat nebo kůru aspoň oloupat, fošnu ze středu
kmene proříznout, uložit na hromadu a prokládat co 50 - 70 cm délky lištami
a nahoře zatížit.
Pokud to je venku, hromadu podložit do výšky aspoň 30 cm, shora zastřešit
nebo aspoň zakrýt plachtou a řezy zatřít nějakou odpadovou barvou, méně pak
praskají.
Pokud je v okolí dřevokazný hmyz, hromadu preventivně postříkat (myslím, že
pokud se použije prostředek určený pro nenapadené dřevo, nemělo by to potom
včelám v úlu vadit, tyto prostředky nejsou ani tak jedovaté, spíše hmyz jen
odpuzují. Mohl by to být třeba i roztok boraxu ve vodě. Silně jedovaté jsou
pouze prostředky proti dřevokaznému hmyzu určené na již napadené
dřevo.Nejdůležitější je ale odstranit kůru a lýko, protože dřevokazný hmyz
jde do dřeva vesměs právě tam.)
Smrkové coulové řezivo venku schne 1 rok, dubová 5 cm fošna 3-4 roky - 1 cm
navíc z každé strany jeden rok.
Tolik z knihy Pracujeme se dřevem , nakladatelství Grada.

Z vlastní zkušenosti můžu ještě dodat, že po vysušení se dřevo dost citelně
smrskne. Tehdy mokrá smrková coulová prkna - tloušťka 24 - 25 mm a široká 10
cm po třech letech na půdě mají tloušťku mezi 21 a 23 mm a šířku tak 9,4 až
9,8 cm.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Duan Konečný" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 2:37 PM
Subject: "Lípa"


> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

> >http://www.volny.cz/vykupmedu_studeny/cenik.htm

Proc to proboha komplikovat vyrazem

> Je to tak: 8 * 10na4 uS /m

kdyz to uplne staci

80 mS /m

je to vyraz pro "imponovaci" faktor (impfaktor) ???

:-)))))))))

\vov

Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Daniel Prokeš <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> Predmet: Re:
> Datum: 14.7.2005 00:09:59
> ----------------------------------------
>
> Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
> Mohu ji vřele doporučit.
> Tel.: 732189677.
> Daniel Prokeš
>
> > Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> > Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> > tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
> >
> > Ať nám bzučí
> > Děkuji za odpověd´,ale měl jsem na mysli jiného prodejce štítků.I tak ještě jednou díky.
J.M.
> > J.Malý
>
>
>
>

Propolis na drobno - do 100g 1,50 Sk/g

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: prodej propolisu
13.07.2005
10:54
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
tak
asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
radsi
ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna se
o
konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem se

vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.


Honza

Dne středa 13 července 2005 14:37 Duan Konečný napsal(a):
> Dostal jsem poraženou lípu.Víte někdo,co s ní?Jak ji nejlíp zpracovat(jak
> sušit,kdy nařezat,jak skladovat...)abych ji neznehodnotil?
> Díky Dušan

Dobry den,

odvest na nejblizsi pilu a nechat narezat na fosny rozmeru , ze kterych chcete
vyrabet ramky. Pak uz jen nechat vyschnout.


Honza

díky moc
honza


----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 1:09 AM
Subject: Re:moravský univerzál


Jan Vencl:
> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
..................

Takže jestli ti jde o rámkovou míru 39 x 24 je v odkazech konference
adresa, kde nějaké plánky jsou. Jde o nástavkový úly....

http://mujweb.cz/www/vcekonomia/index.htm

A přejdi do nákresů.

Ať se daří.

Dnes existuje jen název med s označenáím květový nebo medovicový a k tomu
můžete přidat přívlastek ( akátový, lipový, luční atd., nebo více
lokalizující místo původu př. vači obec nebo stanoviště Název Moravský
Český , Slezký jsou chráněny patentem pro členy SVAZU VČELAŘŮ JAKO OCHRANNÁ
ZNÁMKA Med smíčšený je označení pro med s původem z různých zemí a
kontinentů

pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 9:01 AM
Subject: ?esk? med


> Bohužel nikde nemohu najít normu ČSN 57 0190 o "metodice třídění medu"
nebo
> tak nějak.Zajímalo by mne totiž, jestli existuje ještě med smíšený, nebo
> kde je ta hranice. Třeba jestli je hranice 10 a nad tuto vodivost je to
> medovicový a pod vždy květový.Dále jestli mohu namísto označení medovicový
> použít slovo lesní.Jestli do soutěže mohu poslat med který je na etiketě
> označený jiným regionálním názvem, tedy ne moravský, slezský, český
> atd.Jestli na etiketě musí být i označení "odpovídá vyhlášce
> č.76/2003Sb".Na malou etiketu se mi tolik textu skoro nevejde.Jestli mohu
> jako ilustrační foto pro etiketu užít včelu na květu, i když v názvu bude
> medovicový nebo lesní.Kdo o tom něco víte-napište.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Když jsem před třicetiosmi lety začal včelařit, z první letní brigády jsem
si koupil tři MU po 480,- Kč. Protože trpím nostalgií tyto tři úly mám
dodnes, třebaže více než třicet let používám nást. úly vlastní konstrukce.
(rám + PS). Tyto bezvadně slouží dodnes a zjevně se neblíží hranici
životnosti. Ale k těm MU. Ve světle včelařského vývoje jsem je upravil tak,
že jsem nejdříve vytvořil vyšší podmet, cca 7 cm, čehož jsem dosáhl nabitím
5 cm silné fošny na plodiště. Šířka stejná jako stěna úlu. Drážka pro ucha
rámků se musí udělat tak, aby medníkové rámky byly od těch plodištních cca 1
cm. Samozřejmě pak již nelze vyjímat rámky z plodiště zadem, ale to jsem
stejně nikdy nedělal. Dále je nutno zhotovit navíc jeden nástavek. V mém
případě jsem je udělal z polystyrenu, úplně stejný tvar jako původní
násdtavek. Jde sice o velmisilné uteplení, dvě strany jsou zhruba
deseticentimetrové, ale z hlediska váhy a provozu je to jedno. Celkem se s
tím i dobře manipuluje. Dále je nutno provést dobré odvětrání, zvláště v
sezoně.To jsem vyřešil česnem v horním nástavku přes 2/3 nástavku. Protože
jde o teplou stavbu, nutno z protirojového hlediska dosáhnout optimálního
provětrání. Proto horní česno je až nad uchy horních rámků, takže jako u
starých budečáků vzniká dadrámkový prostor, ale v tomto případě je výtečně
odvětrán. Vzduch proudí z uliček do tohoto prostoru a odsud ven¨vrchním
česnem, což zlepší odpařování medu a ventilaci. Pro běžný provoz se mi
jevíí dostatečně velký (35 rámků) Třetí nástevek nasazuji koncem dubna po
dobu sezony. Pokud bys dělal nástavkové úly, nutno počítat na jeden úl s
pěti nástavky (nutně) Nám nást. 9 x 39x24.
Pokud bys dělal nástavky sám zasílám návod svých. Levně, svépomocně, žádné
škvíry jako u Lg.
NG ----- Ornal Message -----
From: "Jan Vencl" <vencl/=/terramet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 12, 2005 1:05 PM
Subject: moravský univerzál


> mohl by mi někdo dát návod na stavbu MU, případně na jiný úl se stejnou
> rámkovou mírou? MU mi ale plně vyhovuje.
>
> Díky
>
>
> honza
>
>
>

Etikety, vizitky mi navrhovala slerčna Bahníková.Je velmi šikovná a ochotná.
Mohu ji vřele doporučit.
Tel.: 732189677.
Daniel Prokeš

> Prosím o sdělení zda máte někdo dobrou zkušenost s jinou firmou než
> Metapis ke které se již nechci vracet. Nechávám si zhotovit štítky v
> tiskárně,ale rád bych zkusil i něco s grafickou úpravou.Díky za informaci.
>
> Ať nám bzučí
>
> J.Malý

Ve Včelařství 6/2005 se píše ,že účastnický poplatek je 250Kč za vzorek. Je tím míněna jedna sklenice nebo jeden druh medu?

moc děkuju všem

honza
----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Zdravím,
to je dost podrobný návod a hodně z toho je podobné tomu, jak to dělám já.
Horní a dolní rámek já stloukám hřebíky, používám délku o cca 1-2 mm kratší,
než mají být, potom rám změřím, laťky od sebe na pár mm odťuknu a do
vzniklé mezery dostanu epoxidovou pryskyřici. Potom rámek položím na nějakou
rovnou podložku na igelit, pod igelitem je papír, kde je narýsovaný přesně
pravoúhlý rozměr rámu, rámek upravím podle papíru, zatížím a epoxid nechám
ztuhnout. Tím získám přesně pravoúhlý horní a dolní rámek nastavku přesně
potřebných rozměrů. Tímto způsobem, za cenu až dvoudenního tvrdnutí epoxidu,
používám běžný, ne rychletvrdnoucí, eliminuji potřebu přesných řezů-
profesionálního nářadí a zkušeností, které je jinak pro výrobu těchto dílů
nastavků potřebné.
Jinak tyto nastavky jsem začal dělat podle stavebnice hobrového úlu z OPS
Náchod, prodávaly se v druhé polovině 80 let. Dodnes ty nastavky používám.
Už tehdy byly články, které popisovaly úspěšný chov včel v celodřevěných
nastavcích o stěnách síly 2 cm stejně jako články popisující úspěšný chov
včel v extrémně uteplených úlech z polystyrenu o síle několik centimetrů.
Jako rozumný kompromis jsem tedy tehdy začal považovat úly s izolační
schopností odpovídající dřevěnému nastavku o síle 3 - 5 cm, což by mělo s
rezervou odpovídat izolovanému úlu s tloušťkou izolace 1,5 cm (polystyrenu,
slámy nebo mačkaného papíru, je to vcelku jedno) plus tloušťka vnitřní a
vnější stěny. Potom pro rámky 39 x 24 vycházejí tyto rozměry. Délka rámku 39
+ dvě včelí mezery 7-8 mm je 40,5 cm. Odsazení 1 cm na každou stranu pro
zavěšení rámků (délka horních louček rámků je 42 +0,2 - 0,1 cm) je 42, 5 cm.
Tolik (42 +- 0,2 cm ) musí být vnitřní rozměr hlavně horního rámku. Má li
rámek tloušťku 1,5 cm, potom vychází vnější rozměr rámku 45 cm, přesně
45 -až 0,3 cm. Rozměr nesmí být větší než 45 cm, aby falcy nastavků
zapadaly do sebe. Přesah stěn nastavků je jeden cm. Spodní rámek potom má
vnitřní rozměr 42 +- 0,2 cm a vnější rozměr 45 +0,2 maximálně v praxi 0,3
cm, zase aby nastavky zapadaly do sebe.
V té souvislosti nerozumím jedné věci, proč jsou nastavky pro rámky 39x24
většinou pro 9 nebo 10 rámků, když pro tento rámek vychází logicky čtvercový
nastavek na 11 rámků.
Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak u těchto nadstavků zařídit, aby zapadaly
do sebe. Používal jsem na spodní i horní rámek loučky shodné tloušťky 1,5 cm
a spodní rámek jsem o ty dva, tři milimetry při lepení roztáhl víc. Nebo
jsem používal na horní rámek tl 1,5 cm a na spodní rámek 1,6-1,7 cm a lepil
jsem oba rámky na vnitřní rozměr. V poslední době používám na oba rámky
tloušťku 1,6 - 1,7 cm, ale pro horní rám vyberu loučky bez suků a před
stloukáních na nich hoblíkem na rohové drážky stáhnu tloušťku ve výšce 1 cm
na potřebných 1,5 cm. (a na hotovém nastavku dodělám rohy pilníkem) V
současnosti tedy používám na horní i dolní rámek nastavku loučky tl 2,1 -3,5
cm (nejčastěji řezané z běžné coulové desky, určuje výšku rámků) x 1,6 - 1,7
cm a délce 41,9 - až 0,3 cm po čtyřech na každý rámek.
Mimochodem, zjistil jsem, že rámky není moc vhodné dělat do zásoby. Hlavně
pokud se použije nekvalitní dřevo s nerovnoběžnými léty a suky, i vysušené
dřevo v nich pracuje a za pár měsíců se původně rovně lepené rámky začínají
někdy kroutit. Nakonec někdy nezbude nic jiného, než rámky roztrhnout,
epoxid vybrat a znovu slepit.
Tolik ve stručnosti popis výroby nejdúležitější části dvouplášťových
nastavků. jak je dělám já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustav Novotný" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 14, 2005 11:03 PM
Subject: výroba úlů svépomoí



----- Original Message -----
From: Gustav Novotný
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, February 06, 2005 12:14 AM
Subject: re:polystyrenové úly


Polystyrenévé nástavky se vyráběly v sedmdesátých a osmdesátých letech v
putovních formách, prodávali je i ve včelařaké prodejně. Šlo o běžný
polystyren. Cena byla do stovky. Přítel Ajchler je dosud používá a ve svých
76ti letech obhospodařuje sám více než 30 včelstev.Nástavky má dosud původní
a jsou stále v dobrém stavu. Přitom málokdo má včely v tkovém stavu jako on.
Během sezony jsou včely v pěti nástavcích a jsou opravdu plné.(39x24x9)
Takže únosnost polystyrenových úlů není limitujícím faktorem. Sám dosud
používám nástavky, které jsem z největší části vyrobil před třiceti roky a
dosud jsou bezvadné.Nejsou ale výhradně polystyrenové. Konstruovány jsou
následovně:
horní rám ze starých podlahových prken silných 3 cm, šíře také tři cm,
dolní rám z prken běžné síly.Horní rám je o tři mm menší. Při hromadné
výrobě se vyplatí udělat přípravky na výrobu rámů, tzn. na dřevotřísku
našroubovat lišty tvořící obvod vyráběných rámů. To zajistí přesnost a
pravoúhlost. Většinou jsem to dělal tak, že jsem spasoval rám nasucho, pak
spoje namazal alkaprénem, nechal zaschnout a pak v lepivém stavu spasoval do
přípravku. Vyhledem k tomu, že zavadlé lepidlo hned drží, po chvíle jsem rám
opatrně vytáhl , odložil a lepil další. Po uschnutí lepidla a tím udržení
pravoúhlosti nastala nejhorší práce, tj. dostat do každého rohu dlouhý vrut.
Nebyly ani křížové šrouby ani elektrické šroubováky, tak to šlo ztuha. Proč
je horní rám silnější než dolní? Je to proto, že vnitřní stěny tvoří
sololak, který je přibitý v horní části nikoli zároveň s horní hranou rámu,
ale je přibitý o 16 mm níže. Toto snížení je pro uložení rámků, tzv. sedla,
není třeba prořezávat žádný zářez do horního rámu. Síla 3 cm je nutná proto,
aby bylo dost "masa" pro zatlučení hřebíků držících sololak. Dole je sololak
zároveň s rámem. U horního rámu na straně, kde nevisí rámky je možno mít
sololak až s horní hranou rámu.
Znamená to tedy, že světlost rámu je totožná s délkou horní lišty rámku,
tento prochází suvně. Po natlučení slololaku sedí rámek na tomto vnitřním
bednění. 16 mm znamená 8 mm síla ucha a 8 mm včelí mezera nad rámkem. Včelí
mezera musí být z praktických důvodů nahoře! Další přípravek je vhodné
udělat pro stloukání nástavků, tj. vtloukání vnitřního bednění. Jde o
dřevotřískovou desku, na které jsou dvě lišty vzdálené od sebe výška rámku
plus devět milimetrů, v mém případě 24,9 cm, K horní liště se dá zevnitř
navýšku horní rám k dolní liště doní rám.Tak jde práce dobře a máme zaručenu
správnou výšku nástavku.
Takto získáme hrubý nástavek bez uteplení. Síla rámů je tři cm proto, že
používám uteplení 3 cm polystyrenu. Ten namáčknu zvenčí a hrubý nástavek je
hotov.PS nařežte o několik mm širší než prostora meži rámy, dobře se tam
natlačí. Zde dle mého soudu se většinou dělá jedna velká zbytečnost, a tou
je vnější opláštění palubkami. Již před třiceti lety jsem připadl na způsob,
který se mi velmi osvědčil. Přítel Jindra polystyren pískuje, př. Čermák
používá organtýn, ale obě metody nemají potřebnouživotnost. Vnější PS
polepuji látkou (stará prostěradla, kapny, prapory, transparenty atp.
Dříve jsem našel na stavbě sídliště v barelu cca 30 l disperze a ta
vystačila na více než sto nástavků, Dnes jde použít např. disperkol,
balakrzl nebo stačí i latex. Nejdříve se nastříhají pruhy látky o dva cm
širšínež je výška PS v nástavku.PS na jedné straně se natře
vodouředitelnou barvou nebo lepidlem a pak se na to položílátka. Kraje se
dotýkají rámů.Nožem se zastrčí látka meyi rám a PS a tím se vypne. Navrch se
ještě přetře barvou nebo lepidlem. Po zaschnutí utvoří tvrdou kůru, kterou
je možno natírat syntetickými barvami. Dobře je ale ještě udělat jeden nátěr
vodouředitelnou barvou, aby se vyloučila možnost poleptání PS ředidlem
barvy. Pak je možno natírat čímkoli.Opomněl jsem napsat, že dolní rám
opatřuji sololakovým olemováním, teré překrývá dolní rám a dále dělá falc
cca 2 cm, tzn. lišta šířky 4 -5 cm: Při kočování to bylo dostatečné. Proto i
velikost horního rámu je menší než dolního. Tvrdá kůra na PS odolává běžným
nárazům a nedochází k žádnému poškození. Jednou za pár let se to přetře.
Mravenci nemají k PS absolutně žádný přístup, povrch je celistvý a prakticky
nepoškoditelný. Zde je rozhodující pevnost povrchu. Viděl jsem nástavky Ing
Smělého, který opatřuje povrch laminováním pomocí epoxydu a papíru. Při
prohlídce jsem nechtíc přejel hranou nového nástavku o dům a roh byl pryč.
Své nástavky používám jako podstavec, na kterém stojím při prohlídce horních
nástavků. Nástavky jsem dělal kvůli kočování, aby se jich vešlo vedle sebe
co nejvíce, pouze na devět plástů. Je ale výhodnější z hlediska ošetřování
dělat alespoň na 11 rámků. Doporučil bych udělat nástavky tak, aby snížení
sololaku, tj, sedla byly na obou stranách tak, aby bylo možno použít buď
míru 39 nebo 42 (z jedné strany projde suvně rámek 39, z druhé rámek 42) to
by i odpovídalo jedenácti rámkům.
Takto jsem vyráběl nástavky pouze za pomoci malé cirkulárky, jinou
mechanizaci jsemneměl . Pro svépomoc se mi tento postup velmi osvědčil.
Dnes bych ale využil styroporu, který se mi jeví pro výrobu úlu
nejvhodnější. Připravuji pro vyzkoušení míru 42x35 s polomedníky 42x17
P.S. U PS úlů bez rámů je ta výhoda oproti celodřevěným,
že si PS sedne a netvoří žádné mezery mezi nástavky, což u dřevěných bez
falců je časem problém, jak jsem i porůznu viděl. NG

Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
(takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?

\vov

Olda Vancata:
> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
.........

Zkus zavolat do Brna na Koliště k p. Burianovi. WWW:

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

Tam jsem je viděl, ale je to nějaká doba.

Ať se daří.

Mne zaujala panelová konstrukce úlu od př. TURČANYHO se Slovenska (Závadka) Neco málo se o tom dá vyčít ve včelařských novinách v diskusi k čálku o průběhu letošní zimy. Já jsem o něho získal popis konstrukce, ale nevím zda by souhlasil se zveřejněním v tomto fóru. Výroba se o zde uvedenýchj postupů liší v tom, že e vyrob z hranolků 3x2 cm všechny čtyři stěny a ty se pak sešroubují dohormady. Vnitřní i vnější stěna je sololit a je možné provést uteplení vložením 2cm polystyrenu. Pro zajištění přesnosti používá montážní formu.

Přes zimu to chci odzkoušet.

S pozdravem V.Hájek

Antesovy závěsy jsou velmi praktické panty, kterými se složí rámek běžné
míry-na dvě poloviny, čímž vynikne i meziplástová ulička. Pro chov matek
velmi účelné zařízení. Závěsy vymyslel liberecký včelař panAntes a vyráběl
je včelařský výrobní podnik Ještěd. Dle informace je raznice ztracena a
závěsy se již dlouho nevyrábí. Sám jsem předloni koupil poslední zbytek v
lbc včel. prodejně. Pokud někdo o ně stojí, nezbude než nůžky a pilník
NG---- Original
Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 15, 2005 10:15 PM
Subject: Antesovy zavesy


> Vite nekdo kdo vyrabi, nebo kde by se daly sehnat Antesovy zavesy
> (takovy panty jejichz pomoci se da delat "skladaci" ramky)?
>
> \vov
>
>
>
>
>
>

Je tím myšlen poplatek za jeden vzorek, který se skládá ze dvou půlkilovek stejného medu.

Tímto způsobem jsem také chtěl nástavky vyrábět.Bohužel to je ještě náročnější na přesnost-slícování, na úhly, a nakonec to ani nemělo tu pevnost - oproti dvěma rámům , mezi polystyren, uvnitř laťky a vně palubky.

Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou chuť.Barva byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže, ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.Je to již téměř 3 týdny, sice pršelo ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není.Pylu také moc není a přitom tam létají skoro všechny a ignorují medovici z lesa.

Jaké s nimi máte zkušenosti? Na jakém principu fungují?

Cituji z www.metapis.cz
------------
DROBNÁ POMŮCKA - UŠETŘÍ HODNĚ PRÁCE I STAROSTÍ.
Odpadá převážení oddělků, vkládání trávy do česna, zužování česna "na jednu včelu" a případné další, často pracné, ale víceméně neúčinné zásahy.

Na konec faktická poznámka
Na včelařské přednášce v J. Hradci dne 7.2.2004 zkušený včelař, který vložky do oček v praxi vyzkoušel, veřejně prohlásil "Vynález košíčků do oček je pro včelaře tak významný, jako mobil pro lidstvo". Jistě přeháněl, ale charakterizoval přínos této drobné pomůcky pro včelařskou praxi.
-----------------

Mám včely u safloru,máte někdo skušenost s touto rostlinou?Jaký je s ní výnos medu,chut a barva?Dík zdar.

jeden rychlý dotaz:
Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
Nenastane plíseň souší??
Díky Jarda

Dne pondělí 18 července 2005 15:00 jarda - začátečník napsal(a):
> jeden rychlý dotaz:
> Vytočil jsem med a chlěl bych pár souší uskladnit na jaro.
> Otázka: Nedal jsem je po vytočení zpět vyčistit je to velký problém?
> Nenastane plíseň souší??

Pokud nebudou uskladneny ve vlhku, ta asi ne. Pokud nebudou uskladneny ve
vcelotesnem boxu (nebo jinem chranenem prostoru), vcely a vosy zbytek medu
vyberou.


Honza

pokud to necháš v nechráněném prostoru tak to včely nejen vyberou, ale zvláště světlé souše i rozkoušou.To vím z vlastní také začátečnické zkušenosti.

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

Pre Joseho.
Nerozumiem ako môžete mať iný rozmer plodiska a iny rozmer medníkov. Potom ako obnovujete plodiskové rámiky? Obyčajne sa pekne vystavané rámiky z medníka vkladajú do plodiska, lebo v plodisku včely nikdy nevystavajú také pekné dielo. Veď potom chcete dať rámik z medníka do plodiska tak je tam len do polovice, lebo v medníku máte väčšie. Bolo by to OK keby ste mali aj plodisko aj mednik z malých nadstavkov: 2 male ako plodisko a ďalšie 2 malé ako medník, prípadne medník z viacerých atď.. Potom by sa dali meniť rámiky podľa poteby medzi všetkými nadstavkami.

Snežienka

Vždy jsem dával a dávám stavět mezistěny do plodiště a nebyl a není v tom nikdy problém. Výměna díla v plodišti u Dadant systém(velké rámky v plodišti, malé v medníku) je určitým problémem, ale nikoliv nepřekonatelným. Je několik možných variant řešení :
1.tvorba oddělků-odebrané plodové rámky případně rámky se zásobami se nahradí mezistěnami
2. pokud se používá komorování, lze provést obměnu již v časném jarním období
3. systém "Čermák" v podletí při dokrmování, vyjmou se 2-4 rámky a nahradí mezistěnami.
Já používám kombinaci bodu 2 a 3.
V medníku používám pouze polorámky, které většinou nikdy neprošli plodováním a také většina z nich neprojde ani fumigací (každou sezónu se dá obnovit minimálně 1 nízký nástavek), takže med se ukládá do díla bez zbytků léčiv. Kromě toho používám jeden NN jako krmnou komoru, který je v podletí a v zimě jako první nad plodištěm, v časném jaru se doplní 2 stavebními rámky a přeloží pod plodiště, kde je celou sezónu a v podletí jej vyjmu. Toto je určeno k obměně v medníkových nástavcích(vyvařit či vyřezat).

S pozdravem

př. Havlík Při výrobě stěn úlů v přípravku lze dosáhnou poměrně velké přesnosti. Sestavení nástavku je pak stejné jako u klasických drěvěných nástavků se spojením natupo. Mě se jeví technologie jednodušší než výroba rámů, ale je to věc názoru a zvládnutí technologie.
V zásadě nejjednodušší je vároba nízkých nástavků z prken se spojením natupo, k tomu opravdu stačí minimální vybavení:
1. cirkulárka s pravítkem a možností nastavení hloubky řezu
2.el. hoblík nebo koupit již hoblované desky, ale asi to není úplně nezbytné, stačí přesmirkovat kotoučem upnutým do vrtačky.
3.aku šroubovák (vrtačka)

př.Havlík-jak zjišťujete obsah vody v medu? Již se to zde ve fóru probíralo, ale pro domácí požití přišel v úvahu jen hustoměr a nebo vážení+výpočet. U hustoměru jsem popis měření nikde nenašel, ale hustoměry jsou ve včel. potřebách v nabídce. Výpočet byl na bázi faktu, že 1420g=hmotnost 1l s 20% obsahem vody, přepočet je nepřímou úměrou.Otázkou je přesnost vážení v domácích podmínkách (digitální kuchyňská váha). Díky za info.

Mám podobné pocity s lípou. Včely lítaly jako o život, ale v medníkách žádný viditelný přínos. Náhledem do plodiště jsem zjistil, že co šlo, je zaplodováno. Asi už mají větší spotřebu pro krmení, než stačí donést, tak vybírají ze zásob.
Nebo, že by to bylo jinak?
Zdraví Pavel


> Mám u včelnice rozkvetlé pole svazenky.
> ... ale že by byl nějaký nával medu do medníku to tedy není...

Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1 s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel. potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.

refraktometr používám i při vytáčenía k měření stači obsah jedné buňky a tak si snadno ověřím hustotu u nezavíčkovaných plástů a vzorek beru vždy ve spodní polovině plástu

pepan

> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Predmet: Re: pomeran?ov? med
> Datum: 19.7.2005 09:55:57
> ----------------------------------------
> Po pravdě řečeno jsem nejdříve koupil hustoměr, ale měření se ukázalo jako
> velmi nepřesné, například u 40 kg nádoby ukazoval hustoměr v řepkovém medu
> 17% a na refraktometru pak skoro 20%.Tam se totiž měří ne průměr, ale
> povrchová vrstva, v které se hromadí voda.Tahle vrstva , ale bude důležitá
> pro rozkvašení celé nádoby medu- je to jak řetězová reakce.Tak se dá
> vysvětlit výhoda rozlití velké nádoby např. do 3l lahví-maximálně zkvasí 1
> s tou povrchovkou, ostatní ne.Takže jsem si zakoupil refraktometr ve včel.
> potřebách.Cena není nízká, já za něj dal 1990 Kč.Z MEOPTY Přerov za něj
> chtěli 2100 Kč včetně poštovného na dobírku a také jsem viděl cenu necelých
> 2700 Kč.Takže to chce vybírat.Výhodou u tohoto typu měření je možnost
> ověřit si i velmi malé množství, třeba právě z té 0,5 kg sklenice a také
> husotměr má velký povrch a ulpí na něm dost medu.Takže vlastně ušetřím.
>
>
>

...Jako pozorni vcelari jste si jiste povsimli,ze jsme z clanku vypustili jmena citovanych úcastniku setkani/velkovcelari/ s predsedou.To proto,abychom jim dadatecne nezpusobili potize.Po tom vsem,co jsme slyseli jsme ztratili jistotu,ze by se "po zadech"těch,kteri hovorili naprosto otevrene/hovoril jeden za souhlasneho prikyvovani ostatnich/nemohl "povozit"nektery z neprejicniku.Ze stejneho duvodu otistene fotografie jsou z archivu a plni jen funkci ilustrace.


Jako pozorni vcelari,clenove CSV jste si jiste povsimli,ze struktura vedeni a stanovy jsou nedemokraticke,a od totalitniho vserozhodovani z centra moci se nic podstatneho nezmenilo
Stara struktura ,vedouci ulohu jedine strany ve spolecnosti dovedla prenest a aplikovat predsednictvu CSV,i podrizenost NF do nizsich organisacnich slozek.


Coz tak pro bojazlive podnikatele ?
dům - Rodinna vcelarska farma - na pul cesty
nebo Masarykovo : nebat se a nekrast

franta

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na 11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit. Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm (s ubráním na ouška)
·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
·       Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

Pokud moc nepospichas a stacilo by ti je vyrobit v zime jsem ochoten ti je z lipy udelat. V pripade zajmu napis na muj osobní E-mail (frantisek.rousek/=/atlas.cz)
František

Dobrý den.
Jmenuji se Zdeněk Krupička a včelařím 2 rokem v nástavcích 39x24 na
11 rámků v okrese Chomutov. Mám 2 včelstva a chtěl bych chov dále rozšířit.
Nemůžu sehnat prodejce tohoto rámku :
Rozměry moderního rámku 39*24 pro meziplástovou rozteč 38 mm
· Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
(s ubráním na ouška)
· boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
· spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
· Spodní loučka je zapuštěna do bočních louček (které mají pro spodní
loučku vyfrézovány "výřezy" - "kapsy")

Prosím Vás o rádu, kde lze tento rámek zakoupit.
Momentálně také provádím rekonstrukci medometu. Dle konference chci na
vnitřek nenést Eprosin E 25. Poraďte prosím zda mám dát podkladní vrstvu
Eprosin E 15 a kolik vrstev jste nanášeli. ?
Děkuji Zdenda

Od Zdenda:

...
> ·       Horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 28 mm; tlouštka: 12 mm
> (s ubráním na ouška)
> ·       boční loučka: šířka: 28 mm; tloušťka 8 - 9 mm
> ·       spodní loučka - trámek: 10*12 mm (nebo 10*10)
...
...............................

Kde jsi tyto kóty vyčetl?
Jaké máš momentálně rozměry rámků?
Máš teda na 11 rámků i 420 mm světlost nástavků? (11 x (28+10 mezerník) mm)

Zdravím,
medovicový med zřejmě ze smrku v tuto dobu pozdního květu lip a po něm měl
některé roky barvu do cihlověčervena, jemnou vyváženou sladkokyselou chuť,
krystalizoval bez jakéhokoliv zásahu jemně za delší dobu a vypadal potom
jako pastovaný. Chuť mohla připomínat trošku pomeranče říznuté trošku
skořicí. Velice kvalitní med.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 18, 2005 10:26 AM
Subject: pomerančový med


> Z jedné sklenice jsem ochutnával med a měl výraznou pomerančovou
chuť.Barva
> byla hnědo-oranžová.Vůně také trochu po pomerančích.Pomaleji
> krystalisuje-asi příměs medovice.Co by to mohlo být?Jedno vím jistě, žádné
> citrusy v okolí mé včelnice nerostou. :-)Listy meduňky voní podobně, ale
> významější porost jsem nenašel.Chtěl jsem ho schválně poslat do soutěže,
> ale má vodu na necelých 19%, takže někdy příště. :-(

Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Zdravím,
Nepoužívám je, ale kdysi jsem je viděl a připadá mi, že to jsou tři kousky
plechu spojené dvěma panty, třeba obyčejnými sedlářskými nýtky. Na co tolik
rozruchu kvůli něčemu, co se dá vyrobit nůžkama na plech, vrtačkou a
kladívkem za pár minut?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 10:23 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.

Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Viděl jsem je u profesionálního včelaře z 0,8 pozinkovaného plechu. A ten
nejde ustřihnout nůžkami?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
> originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
> nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
> neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je
> vyrobit. V reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky
> pozinku tady mám a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník
> nejsem.

Ja "miluju" lidi ktery man "votekly supergo".

Odbornici (zamecnici) tvrdej ze se to na koleni neda delat. A
najednou prijde nekdo kdo ani nechape, ze strojova vyroba ma dalsi
vyhody - objem a cenu - a tvrdi opak. Jak verohodny je to tvrzeni a
clovek za nim?

V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Tezko nekdo.

\vov

Zdravim,
firma, ve ktere pracuji se zabyva i kovovyrobou vcetne lisovani a
galvanickeho pokovovani. Pokud by ta raznice byla dostupna, NEZAVAZNE by
bylo mozne se pokusit o vyrobu. Nejsou jasne dalsi veci, typ lisu,
pracnost dokoncovacich a montaznich operaci a podobne. Pokud jde o tak
male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou raznici, i kdyz mame
nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v mnozstvich podle
Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak levne.

Zdravi PP.




B.Pravda napsal(a):
> Raznice je údajně na Slovensku, ale prý není nikdo, kdo by rozjel opět
> výrobu. Kdo ví, jestli by o truto šikovnou pomůcku byl dostatečný zájem.
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

To Olda:

Jsou dvě možnosti výroby:

1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na koleně tak to nezaplatíš...
No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak bude vypadat..:-)
A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
Měj se,
Tomáš

> Pokud jde o tak male mnozstvi, urcite mebude realne vyrabet novou
> raznici, i kdyz mame nastrojarnu. Taky nevim, jaka by byla kalkulace, v
> mnozstvich podle Oldy, coz povazuju za realne , to asi nebude nijak
> levne.

Jisteze cim vetsi vyrobni serie, tim nizsi cena. Jak vidno tak to
vsechno visi na marketingu (jako vsechno a vzdycky). Paklize by se to
dostalo na uroven prodeje skrzeva firmy Thorne, Swienty atd tak by se
zrejme jednalo o uplne jiny objemy.

\vov

Zdravím,
pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 8:42 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> To Olda:
>
> Jsou dvě možnosti výroby:
>
> 1. výroba raznicí, výrobit raznicí je dneska docela drahá záležitost a ani
> potom by ty "tisícové" série nebyly halířovou položkou..
> 2. zámečnická výroba tj. bez raznice...kdyby to vyráběl profi zámečník na
> koleně tak to nezaplatíš...
> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to pak
> bude vypadat..:-)
> A teď mě napadá další možnost, jít s tím na tržnici, ukázat to tam těm
> pordejcům co prodavají " značkové zboží " říct, že je o to velký zájem a
> třeba do měsíce tím zaplaví všechny tržnice v republice.
> Měj se,
> Tomáš

Radim Polášek:
> Ostatně pokud mi pošlete nákres nebo pár makrofotek, zkusím je vyrobit. V
> reálu jsem je viděl, je to nejméně 10 let. Nějaké odřezky pozinku tady mám
> a nějaký čas na to věnuji, i když žádný zámečník nejsem.
...

Na

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23

jsem dal jakýsi okótovaný nákresy. (jsou to větší soubory v jpg formátu)

Tak ať se daří.

> Na
>
> http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=23#23
>
> jsem dal jak si ok˘tovan n kresy. (jsou to v t ˇ soubory v jpg
> form tu)

Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
1. fotka samotnejch zavesu
2. fotka slozenyho ramecku
3. fotka rozlozenyho ramecku

dik predem

\vov

Olda Vancata :
> Este jedna malickost chybi do uplny dokonalosti. 3 fotky.
> 1. fotka samotnejch zavesu
> 2. fotka slozenyho ramecku
> 3. fotka rozlozenyho ramecku
>
> dik predem
..................

Jojo už to tam je. Už jsem to upravil.

Zdravim,

hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc

Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
udelat jednim zdvihem.

Zdravi PP.


Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
>
> R. Polášek
>

> No a pak je ta třetí možnost, že si to ukutí každý sám a podle toho to
> pak bude vypadat..:-) A teď mě napadá další možnost, jít s tím na
> tržnici, ukázat to tam těm pordejcům co prodavají " značkové zboží "
> říct, že je o to velký zájem a třeba do měsíce tím zaplaví všechny
> tržnice v republice.

A pak existuje este jedna verze (ze do ty vody skocil a pak se
rozmocil)...

Nastrihat par desitek, upnout napakovany vedle sebe a vsechny
najednou stranu po strane vodfrezovat.

\vov

A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

> A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?

Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.

\vov

Zkuste pana Sapáka z Brna.
Ten se věnuje výrobě všeho, co je pro včelaře z kovu.
Vyrábí skvělé vidličky, kované rozpěráky, vložky do česna proti rejskům na
zimu.
Třeba by se do těch závěsů pustil též.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "B.Pravda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 19, 2005 11:38 PM
Subject: Re: Antesovy zavesy


Pokud se spokojíte s nízkou kvalitou tak lze napodobit asi skoro vše. Ty
originální jsou z plechu, který obyčejnýma nůžkama na plech ustřihnout
nelze.Pokoušel jsem se nechat si je udělat u několika zámečníků, ale
neuspěl jsem. Všichni tvrdili, že je nutná raznice.

Pavel Prchal napsal:
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.

Olda Vancata napsal:
V Brnensky prodejne meli vloni posledni krabicku s 50 kusy a byla
rozebrana. Paklize v zemich ceskejch a slovenskej je takovejch
prodejen 10, tak nasobeno 50 kusy je to 500 kusu rocne. Svedsti
vcelari kteri byli na zajezdu v madarsku to videli tam. A byli tim
nadseni. Cili existuje mezinarodni trh pro par tisic rocne.

Zkuste tyto věci dát do souvislosti. Nepíšete o součástce do auta nebo něčem
takovém, kterou od vás koupí fabrika za tisícovku, ale o pár ohnutých
kouscích plechu, které kupuje soukromý včelař a víc než pár korun za ně
nedá. Pokud prodáte maximálně pár tisíc takových kousků, nemůžete je vyrábět
nástrojem za stovky tisíc. Technicky to je nejspíš správně, ale jinak je to
ekonomický nesmysl. Nedivím se, že se ta původní raznice ztratila a že to ti
zámečníci nechtěli dělat.

Dále Olda Vancata napsal:
Kdo dokaze (i kdyby to slo) delat pilnikem a nuzkama par tisic kusu
rocne? A je ochoten to vyrabet za halirovou vyrobni cenu a prodejni
par korun? S toleranci kterou strojova metoda zarucuje?

Já jsem psal o výrobě o výrobě maximálně pár desítek kusů pro sebe nebo pro
známé. Co vlastně ta raznice dělá? Za prvé - vystříhne potřebný tvar plechu.
To, co udělá raznice jedním stiskem, udělám já nůžkami řekněme za 10 minut
Za druhé - udělá 1 ohyb plechu o cca 30 st tam a o cca 1,5 milimetru plechu
dál zpět. To udělám ve svěráku napoprvé za pár minut, poněkolikáté za
minutu. Za třetí - prorazí tři díry, jednu pro čep, dvě pro hřebíky. Pro
hřebíky vyvrtám dvojkou vrtákem nebo menším, pokud na to mám vrtačku, pro
čep trojkou. Zapomněl jsem na něco?
No a pak zbývá vzít nýt, napadá mně trhací hliníkový nýt nebo sedlářský z
ocelového poniklovaného plechu (mosazný je možná už málo pevný) a kleštěmi
v případě trhacího a kladívkem v případě sedlářského to dám dohromady.
Takže celý komplet - 4 plíšky spojené dvěma nýty mně bude trvat napoprvé tak
hodinu a půl odhaduji, po zaběhnutí snad půl hodiny? Pokud potřebuji 10 - 20
kusů pro svoji potřebu, je to nějaká nepřekonatelná překážka věnovat tomu
ten čas?

Co se týká výroby na prodej, aby to šlo, musí se jednoznačně vedle nákladu
na materiál ostatní náklady srazit na pár korun. To je snad pozůstatek ještě
z dřívějška - vyrobit co nejdokonalejší a nejkvalitnější nástroj, ono to na
výstavách to vypadá pěkně, a když se najednou ukáže, že to takhle nejde
dělat, protože by si ten nástroj na sebe dnes nevydělal, tak nehledat jiné
technologie a jen naříkat, že to nejde dělat.

Pro výrobu na prodej - nejsložitější a nejdelší při ruční výrobě je
vystříhávání potřebného tvaru. To už se dávno nedělá jen matricí na lisu,
ale spousta dalšími způsoby. Třeba by šlo v případě nutnosti i ten tvar
mírně zjednodušit. Pokud půjde z jedné tabule plechu získat jeden plíšek za
řekněme 2-3 koruny, myslím si, že by bylo by možné dodělat zbytek ručně za
rozumnou prodejní cenu. Pokud se to zadá do nějaké "garážové"dílny a ne
třeba do Škodovky Plzeň, kde na to hodí 1500 % režie.

R. Polášek




----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 11:14 AM
Subject: Re: Antesovy zavesy


> Zdravim,
>
> hrube odhaduju cenu nekde od 200 tis. Kc, az k 500 tis. Kc
>
> Napred tu raznici nekdo musi zkonstruovat, vzhledem k trem strihanym
> tvarum to bude trosku slozitejsi nastroj, kdyz se ma vsechno vcetne der
> udelat jednim zdvihem.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Radim Polášek napsal(a):
> > Zdravím,
> > pro zajímavost - kolik by stála nová raznice?
> >
> > R. Polášek

koty jsem vyčetl zde : http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm

momentálně mám rozměry rámku :
horní loučka: délka: 417 (+- 1 mm); šířka: 25 mm; tlouštka: ?? mm
boční loučka: šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm
spodní loučka - šířka: 25 mm; tloušťka ?? mm

V současné době mám úly s pevným dnem na 39x24 s okénkem + další nástavky. Jestli si dobře pamatuji název tak něco jako standart. Letos jsem si vyrobil nové úly viz. odkaz výše.
Nejde mně ani tak o šířku louček 28 mm, ale o spodní loučku z trámku 10x10 m.

> > A k čemu je ten závěs vlastně dobrý..v čem spočívá to kouzlo?
>
> Ze se da udelat oplodnacek pomoci jednoho a nebo dvo sklopenejch
> ramecku a kdyz se matka rozklade tak se da odelat chovnej ul nebo
> oddelek aniz by prislo nazmar to co nakladla.
>
> \vov
>
       Ma to este dalšie kuzlo, ak urobis oplodnacik z vysuvacim dnom,
       mozes pridavat matku z celym oplodnackom cez vrchny krmny
       otvor cez noviny. oplodnacik sluzi ako klietocka. Po spojeni
       vcelstiev prelozis skladaci ramcek do vcelstva.
       Vkladat skladaci ramik na ostro do vcelstva neodporucam.
       Ak ho zakryjes vcelotesne sietkou, vcely co su na ramiku
       veznene hynu!!! - neodporucam.
       Ak pouzijes dva krat lomeny ramik tak pant z uskom odpada.
       Ak nebudes robit ohyb na pante tak stredny ramik bude nizsi
       o hrubku plechu, ale treba urobit pravy a lavy pant. Tymto
       riesenim sa zjednodusi aj raznica pre vyrobu pantu.
       Som rad, ze to svedsky vcelari objavili.
       Budem Ti napomocny pri konzultacii.

       Ladislav Matej
       Kosice

poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci. Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit, tak bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď. Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz

Chutí,vůní i barvou pomerančový med jsme také jednou meli,v té době kvetla slunečnice,myslela jsem že to je slunečnicí.
Zachutnal mi tak,že jsme příští rok jeli na slunečnici,ale bohužel z pomerančů měl med pouze barvu.Bohužel nevím čím je vůně a chuť pomerančů způsobená,kvetli také ve velkém dýně,podezřívám je.Podle tabulek mají prý více nektaru než řepka.

Zkus to podle http://www.bombus.cz/stehujem_cs.html

Jinak si myslím, že pokud se povede hnízdo ze země vykopat vcelku v nějakém
drnu, možná by stačilo ho dát na nějakou desku a kdyby ty práce netrvaly
déle než tak den, dva dny, dát hnízdo bokem a potom ho vrátit na okraj
výkopu. Nebo tak co dva tři dny hnízdo opatrně posunovat v noci tak o půl
metru a zakotvit ho aspoň dva metry od výkopu pod nějakým stromem a mimo
dosah mravenců. Ale neměl jsem tu možnost stěhování vyzkoušet.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "venca" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 4:42 PM
Subject: čmeláci


> poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci.
> Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak
> přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit,
tak
> bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď.
> Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz

vazeny pane cervenko,
my prodavame propolis za 50 kc 10 gramu, samozrejme ze pokud je nekdo
nemocny, stary atp. davam ho zdarma, ale jestli si prijde zakaznik, ktery
nemusi koukat na penizky, vzdy za tuto cenu a jeste navic info, co a jak
s propolisem, sam jiste vite, ze moznosti jsou velike a propolis je dalsi
uzasny dar vcel pro lidi:o))
jeste poradte, ze zmrazeny se da lepe roztlouct, treba kladivkem, na prasek
a lepe se vyluhuje - vzdy alespon nad 40% oh, ale to jiste znate, oproti vam
jsem laik!
mejte se krasne a hodne uspechu
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 13, 2005 10:54 AM
Subject: prodej propolisu


> Dobry den,
> jeden zakaznik chce koupit surovy propolis ( pokud ho rozpustim v lihu, ma
> tak
> asi 10 % vosku). Bohuzel jsem videl pouze vykupni ceny, tedy 500-800 kc za
> kg. Jaka je ale prodejni ? Pokud to jako u medu vynasobim 3, tak mu to
> radsi
> ani nereknu. Zatim jsem ho daval gratis, ale je stim hrozna prace. Jedna
> se o
> konkretne cca 10 dkg , ale zajima me to i vseobecne. Obvykle se, co jsem
> se
> vsiml prodavaji tinktury za vcelku nekrestansky peniz.
>
>
> Honza

Dne středa 20 července 2005 19:29 Daniel Prokes napsal(a):

> a lepe se vyluhuje - vzdy alespon nad 40% oh, ale to jiste znate, oproti
40 % je malo, osobne louhuji bud pokud se ma pouzit vnitrne lih lekarensky.
pokud pro vnejsi pouziti denaturakem.


Honza

no, nekdy kupuju taky v lekarne, ale vetsinou vystacime
s domaci slivovici (to vite, morava:o))
a pro pubertaky doporucuju redit jeste francovkou,
na ty jejich obliceje...(mame takoveho doma!)
ale diky za tip!
m.p.
----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 8:47 PM
Subject: Re: prodej propolisu


> Dne středa 20 července 2005 19:29 Daniel Prokes napsal(a):
>
>> a lepe se vyluhuje - vzdy alespon nad 40% oh, ale to jiste znate, oproti
> 40 % je malo, osobne louhuji bud pokud se ma pouzit vnitrne lih
> lekarensky.
> pokud pro vnejsi pouziti denaturakem.
>
>
> Honza

dobry vecer,
my si myslime (ted jsme to asi pul hodiny probirali:o)),
ze postup by mel byt stejny jako u kocovani vcel, tj: minimalni vzdalenost
od puvodniho hnizda alespon 2 km, stehovat je brzy rano, 4-5 hod, protoze
jak se cmelaci delnice rozletaji po snusce, tak by se stale vracely do
puvodniho hnizda, a vlastne by umrely, i kdyz jen kousek od mista, kde by
bylo to nove!
takze: prestehovat je brzy rano, alespon 2km dale, oni se pri novem proletu
zorientuji a vrati se uz do noveho a vsechny!
drzime palce, at to vam i cmelackum vyjde:o))
mariana a dan prokesovi
----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 20, 2005 6:38 PM
Subject: Re: čmeláci


> Zkus to podle http://www.bombus.cz/stehujem_cs.html
>
> Jinak si myslím, že pokud se povede hnízdo ze země vykopat vcelku v
> nějakém
> drnu, možná by stačilo ho dát na nějakou desku a kdyby ty práce netrvaly
> déle než tak den, dva dny, dát hnízdo bokem a potom ho vrátit na okraj
> výkopu. Nebo tak co dva tři dny hnízdo opatrně posunovat v noci tak o půl
> metru a zakotvit ho aspoň dva metry od výkopu pod nějakým stromem a mimo
> dosah mravenců. Ale neměl jsem tu možnost stěhování vyzkoušet.
>
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "venca" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 20, 2005 4:42 PM
> Subject: čmeláci
>
>
>> poprosil bych o radu...na našem pozemku se v zemi zahnízdili čmeláci.
>> Problém je v tom, že tam v tom místě potřebujeme bagrovat. Jdou nějak
>> přestěhovat nebo vypudit aby jim to neublížilo?Kdyby se dali přemístit,
> tak
>> bych jim klidně věnoval část pozemku v koutku zahrady. Díky za odpověď.
>> Odpověd mi prosím napište na meil ddobracek/=/seznam.cz

Zdenda:
> Nejde mně ani tak o šířku louček 28 mm, ale o spodní loučku z trámku 10x10
.............

Tak to ti můžu říct jedno. Má to jednu podstatnou nevýhodu, a to prostavování na které jsi upozorněn už v tom popisu. Také se velmi často stává, že se při natahování drátku a i při různé manipulaci prostě ta spodní loučka prohne dovnitř rámku a efekt pro který je toto propagováno je nulový. Také v určitém procentu z vlastního pozorování (měl jsem jich asi 3 000 s takovou zůženou loučkou) v rozdílu s 1´´ klasikou (2,54 mm) se mi zdá coulka trvanlivější a přirozenější pro včely a to i při dostavování (méně podkusování mezistěn) nad touto loučkou.

Ještě mi popiš ten Standart úl.
Je něco jako na :

http://vcelarskenoviny.cz/gallery/1110373450_pc120026.jpg
??


Zajímá mě, když si vezmeš metr pověsíš 1 rámek do plodiště nasadíš nástavek pověsíš do nástavku 2 rámek, kolik má podle metru přesně vrchní loučka (vrch v plodišti) k vrchní loučce (vrch v nástavku či medníku). Také nástavek na nástavek . A znovu. Kolik je mezi něma? (horní loučka) Má-li víc jak 250 mm (dop. 248) tak je někde chyba v úvaze nad spodní loučkou a řešení je jinde.

Opravuji:
...
> loučkou) v rozdílu s 1´´ klasikou (25,4 mm)..
...

Gustimilián napsal:
Má to jednu podstatnou nevýhodu, a to prostavování na které jsi upozorněn už v tom popisu. Také se velmi často stává, že se při natahování drátku a i při různé manipulaci prostě ta spodní loučka prohne dovnitř rámku a efekt pro který je toto propagováno je nulový. Také v určitém procentu z vlastního pozorování (měl jsem jich asi 3 000 s takovou zůženou loučkou) v rozdílu s 1´´ klasikou (2,54 mm) se mi zdá coulka trvanlivější a přirozenější pro včely a to i při dostavování (méně podkusování mezistěn) nad touto loučkou.
--------

Díky Gusto za příspěvek.
Dospěl jsem ke stejné zkušenosti. Pod vlivem tolikrát propagované spodní úzké loučky jsem si myslel, že mi něco zásadního uniká a byl jsem líný se zeptat.
Pozoroval jsem, že každé včelstvo se ve stavění díla chová jinak, tak jako jinak sbírá propolis a med za stejných okolních podmínek. Dokonce jednou z 20 včelstev mi 2 nanosila medovicový med a ostatní ani ťuk. Problém je vybrat takové včelstvo, aby mělo "všech 5 P".

Mám také spodní loučky z trámku cca 1*1 cm, i když nezapuštěné.Pokud jsem dal mezistěnu až k dolní loučce, tak je plást krásný a bez děr, a přistavují hlavně trubčinu nad plodovými plásty.Nikdy , ale opravdu nikdy se mi nestalo, že by se mi dolní loučka prohnula dovnitř-už proto, že to tam včely rychle zastaví.Pokud ovšem neuděláš zásadní chybu a nedrátuješ svisle.To pak ale řešíš spíše, že ti sjíždějí pod vahou medu plásty atd a furt dokola.To pak zkoušíš je dávat šikmo a k tomu příčně a přitom stačí vodorovně.No to jsem se rozkecal.

Ano ten úl je dost podobný tomu v odkazu. Jen mám větší česno + vložku na zúžení. Taky je silně uteplený. Stěna je silná cca 6 cm. Vzdálenost od horní loučky v plodišti k horní loučce v medníku je určitě více jak 250 mm. Mimo jiné taky proto jsem si udělal nové nástavky. A do nich jsem chtěl rámky se zúženou spodní loučkou.

Od: Havlík:
...
> se mi nestalo, že by se mi dolní loučka prohnula dovnitř-už proto, že to
> tam včely rychle zastaví.Pokud ovšem neuděláš zásadní chybu a nedrátuješ
...
.................
Jakou máš rámkovou výšku?

-
> Od: Zdenda:
...
> horní loučky v plodišti k horní loučce v medníku je určitě více jak 250 mm.
...
....................
Co tomu brání abys ji takovou měl? Jestli máš někde FTP prostor na webu (svůj web), tak mi pověs na můj web foto těchto uložení pro ouška + jak to vypadá nad sebou (nástavek x nástavek ... i původní, které měníš; plodiště x nástavek ... třeba i s přiloženým metrem) na

vindex.ic.cz/www

a pokusím se ti nějak poradit.

....Založ tam ve fóru nové téma .

Rád bych koupit souše optimál 42*27,5 5x a 42*17 10x
Nymbursko, Poděbratsko, Kolínsko, východ středočeského kraje

Děkuji

Priruby plodiste i nastavku bez profilu /v rovine

Uteplene dvojite dno plodiste/ zvysit podmet,jednoducha stena

Inovaci vyuzit na zdelseni ramkove delky 42-45 cm
moznost prechodu,pouzivat dve miry,pr.39cm i 45cm

Predni plodistni stenu zbytecne nederavet.
Podelne dlouhe cesno vytvorit pod a nad stenou plodiste,navysenim spodni roviny i horni priruby v obvodu tremi listami/ctvrta neuvadena vytvari cesno/
Je moznost volit cesno ulu ve vztahu na ulozene ramky-stavba podelna nebo pricna-studena nebo tepla.

Zakoupenou novou typizovanou materi mrizku nepreformatovat,
radeji prizpusobit ul mrizce/listy na horni prirube/.

Vnitrni oblozeni sten sololitem kompaktni stenou.

Nastavkove ocko-cesinko pri silne stene M.U.i po inovaci.
Jednodusi a ucelnejsi je vytvorit cesno v prirube,jednostranym nazvednutim nastavku a vsunutim dvou dlouhych klinu do prostoru pod bocni steny nazvednuteho nastavku.

franta

Rád bych koupil souše optimál 42*27,5 5x a 42*17 10x
plus jeden velký tenkostěnný nástavek vnější rozměr 48,5x48,5 cm vnitřní rozměr 43,5x43,5 cm. Chytil jsem roj tak chci rozšířit.
Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko, východ Středočeského kraje.

Děkuji

Od: fskalsky:
...
> Inovaci vyuzit na zdelseni ramkove delky 42-45 cm
> moznost prechodu,pouzivat dve miry,pr.39cm i 45cm
...
.............................

Mám dotaz Franto. Je to Mor. Univerzál 1, nebo 2 ?...

K té kombinaci dvou délek. ??

Takové řešení jsem už viděl, ale ta možnost je jen myslím u jedničkového Mor. universalu na studenou stavbu a u dvojkového opět na nepřímostudenou. (z nepřímoteplé)Tz. že se upravuje přímo úl (mimo ten sololit) a to, to zavětrování (vázací deska) boků úlu nad okýnkem?

rozměr rámku 39*24

Děkuji za nabízenou pomoc, ale asi jsem se špatně na začátku vyjádřil. Já nechci předělávat staré úly. Proto jsem si vyrobil nové a do nich sháním upravené rámky 39x24 viz můj první příspěvek. Staré úly si nechám pro oddělky atd. ( nízký podmet, silné uteplení + snadné zužování posuvným okénkem ).
Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
Děkuji Zdenda

Dne čtvrtek 21 července 2005 13:16 Zdenda napsal(a):

> Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?

DD,
taky muzete pouzit barvu bisil.

Honza

Dne čtvrtek 21 července 2005 16:17 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne čtvrtek 21 července 2005 13:16 Zdenda napsal(a):
> > Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
>
DD,
taky muzete misto Eprosinu pouzit barvu Bisil. Jak natirat je uvedeno na
obalu, nebo jejich infolince.

Honza

Zdravím,
základ pod Eprosin by měl uvádět výrobce, měl by to být Sindat Plzeň. Ale
dávat pod Eprosin ještě základ má asi smysl jen v případě silně agresívního
prostředí, třeba kdyby chtěl někdo natírat třeba kádě na kyselé zelí nebo
něco takového. Pro včelaře a kontakt s medem všichni nejčastěji používají
Eprosin bez základu. Je tam ale jiný problém a to odmaštění. Medomet a
obecně všechna dlouhodobě používaná včelařská zařízení jsou na povrchu
potažena velice tenkou vrstvičkou včelího vosku nebo propolisu, ten se musí
před nátěrem bezpodmínečně odstranit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 1:16 PM
Subject: Re: rada


> Děkuji za nabízenou pomoc, ale asi jsem se špatně na začátku vyjádřil. Já
> nechci předělávat staré úly. Proto jsem si vyrobil nové a do nich sháním
> upravené rámky 39x24 viz můj první příspěvek. Staré úly si nechám pro
> oddělky atd. ( nízký podmet, silné uteplení + snadné zužování posuvným
> okénkem ).
> Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
> Děkuji Zdenda

S překvapením jsem si v příloze v novém Včelařství (8/2005) přečetl naprosto bez debat - PŘEDSJEZDOVOU DISKUZI, KTERÁ PŘINÁŠÍ BOHATSTVÍ (V) NÁZORU.

KDE JSOU TY SVAZÁCKÉ MILIONY (peníze členů) PŘ. MVDR. ?
------------------------------------------------------------------------------------------

Vám jde asi jen o tu závorku (výše s V ), kterou by jste měl nařídit vepsat do nadpisu s podkladem. NEDOKÁŽETE NORMÁLNĚ ODPOVĚDĚT NA OTÁZKY DVĚ JUBILEA VE VAŠEM ČASOPISU A NEUSTÁLE SE PŘEORIENTOVÁVÁTE NA JEDINCE, KTEŘÍ SE PTAJÍ a nemusí být ani iniciátory. ...

Nejprve odpovězte na otázky a potom si někoho zvěte na kobereček. A vůbec co nakobereček. Doufám, že svazákům budete (nejen VY) vaše ztrátové hospodaření ve Včele, která je v konkurzu, splácet svazu pěkně korunu po koruně.
----------------------------
Dovolím si poopravit myšlenku na konci názoru:

Dosud nebyly vysloveny odpovědi i na hořké otázky, signatářům iniciativy dvě jubilea...
...
A cítit se zodpovědný za situaci ani trochu necítíte př. tajemníku? Protože ve vedení svazu před sjezdem jde zřejmě o něco jiného!
---------------------------


A také k té lži, která má krátké nohy. Tento celý Váš názor je panflet!! Důvod? Na nic ohledně otázek iniciativy tento "předsjezdový názor" neodpovídá. Proč? Vyčkáváte a přinášíte dezorientaci vytvořením nových soudů pro klídek na hladině?.....TAKOVÝ NÁZOR Z VAŠICH ÚST JE SVAZOVOU ČISTKOU A LOBBY PŘED SJEZDEM.

PARDON jestli se mýlím, ale více se orientujete na "vlastní soudy" jednotlivce, pro který sám osobně : NEZNÁM TY ODPOVĚDI KDO VRÁTÍ TAKÉ PROŠUSTROVANÉ PENÍZE SVAZU....

Jinak mým SOUDEM - NAD VÁMI LÁMU HŮL. Proč? Bohužel..., protože na otázku musí být odpověď. A ne organizace koberečků.

Jinak je dle mého celý Váš názor, jako z úst představitele, v příloze v novém Včelařství (8/2005) PANFLET.



Má úcta ČSV.

Prosím autora článku o odpovědi, které jsem opět nedostal ...

stať:

OHROŽUJÍCÍ PATOGENY

Je možné, že dochází při množství antibiotika v medu (stopy) k selekci rezistentních kmenů? A prosím berte v potaz také spotřebu v populaci a kritické množství při konzumaci medu s obsahem antibiotik, tj. množství zkonzumovaného medu zarok jedincem a nulové množství léčiva, které podle mě odpovídá třeba i karcinogenní(a nevím co ještě způsobují syst. pyretroidy) jedné kapce Amitrazu a zapálení na pásku ve svislé poloze v úlu. Třeba na pokračování také o juvenoidech a vlivu na člověka. Ty zřejmě nastoupí při potírání "small hive beetle"....

V tomto(juvenoidy a pyretroidy) ale přecházíme k nadpisu další vaší statě:
...
NEBEZPEČNÁ TOXICITA

U jakého množství může dojít k poškození funkce ledvin, mluvíme-li o přechodu léčiva k medu pro konzum? - U toho fumagilínu.

...
Prosím, vyveďte mě z omylu. Opírá se článek o fakta z oficiálního výzkumu přímo mezi konzumenty medu?

Jde-li o odpovědi, můžete také danou reakci na tento příspěvek odeslat na můj mail : gupa/=/seznam.cz


Děkuji a očekávám, že napíšete něco alespoň v odkazech na prokázaný výzkum ohledně medu, obsahu antibiotik, a vliv jeho množství na zdraví populace lidí.

Od: Havlík:
> rozměr rámku 39*24
...................

A kolikrát drátkuješ? Třeba i se vzdálenostmi v mm.
Děkuji.

nesháněj souše ale dej jim jen mezistěny roj to v pohodě postaví. Stavěcí
pud je právě přednost rojů. \\\\\já rojům dává je půl mezistěny.

pepan

----- Original Message -----
From: "Kamil" <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 10:59 AM
Subject: soue + n?stavek


> Rád bych koupil souše optimál 42*27,5 5x a 42*17 10x
> plus jeden velký tenkostěnný nástavek vnější rozměr 48,5x48,5 cm vnitřní
> rozměr 43,5x43,5 cm. Chytil jsem roj tak chci rozšířit.
> Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko, východ Středočeského kraje.
>
> Děkuji
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

sdrátkování vodorovně nemám dobré skušenosti a ani spečlivým rozměřováním
svislého. Nejlépe se mi osvědčilo takové ledabylé tj. centimetr žádná míra .
Čím je ten drátek v rámku delší tím má větší možnost se prohnout apovolit
jhiž při zatavování.

pepan
----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 8:49 AM
Subject: Re: rada


> Mám také spodní loučky z trámku cca 1*1 cm, i když nezapuštěné.Pokud jsem
> dal mezistěnu až k dolní loučce, tak je plást krásný a bez děr, a
> přistavují hlavně trubčinu nad plodovými plásty.Nikdy , ale opravdu nikdy
> se mi nestalo, že by se mi dolní loučka prohnula dovnitř-už proto, že to
> tam včely rychle zastaví.Pokud ovšem neuděláš zásadní chybu a nedrátuješ
> svisle.To pak ale řešíš spíše, že ti sjíždějí pod vahou medu plásty atd a
> furt dokola.To pak zkoušíš je dávat šikmo a k tomu příčně a přitom stačí
> vodorovně.No to jsem se rozkecal.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Dne čtvrtek 21 července 2005 18:15 pan Josef Menšík napsal(a):
> nesháněj souše ale dej jim jen mezistěny roj to v pohodě postaví. Stavěcí
> pud je právě přednost rojů. \\\\\já rojům dává je půl mezistěny.

DD,

skousel jsem to take, ale vcely (roj) dost casto stavely v divocine trubci
dilo.

Honza

to máš divný palec jáznám anglický 2,56 a vídenský 2,4

pepan

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 12:27 AM
Subject: Re: rada


Opravuji:
...
> loučkou) v rozdílu s 1´´ klasikou (25,4 mm)..
...

__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Drátek dávám 3* vodorovně, ale vzdálenosti ti neřeknu, mám takovou měrku s dírama-akorát aby se mi to vešlo pod malou stojanovou vrtačku.Prostřední drát je uprostřed a ty krajní jsou víc ke krajům.Takhle jak jsem to naťukal to vypadá dost blbě. :-) Přesné míry dám třeba v pondělí, ale myslím si , že to nehraje žádnou roli, protože když jsem to dělal od oka , tak se taky nic neprohýbalo.Rámky mi táta nařeže z toho co má zbytky, takže kromě borovice a lípy je tam cokoliv.I když i lipové -částečně se nějaké najdou z těch starších, co jsem předělával.

zatavuji 24V trafem, vždy na celý drátek a přerušovaně, aby to drátek nerozřízl.Tímhle trafem pak můžu i řezat polystyren.

Josef Menšík:
> to máš divný palec jáznám anglický 2,56 a vídenský 2,4
...........

No vím že není palec jako palec. Tento mám z přepočítavací kalkulačky z cad softwaru...
Původ je ze země WA , město Seattle - USA

Tak teď mi pepo poraď co fčil. Desetina milimetru sem nebo tam - o to myslím na včelařských zařízeních a jeho odchylkách moc nejde.... Mimo inseminační přístroj,.. samozřejmě.

TAKY JSEM MEDOMET OPRAVOVAL, po 3 letech eproin začal praskt aloupatse a
koupil jsem hned nový.

PEPAN
----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 1:40 PM
Subject: Re: rada


> Zdravim,
>
> myslim ze pod Eprosin neni nutne zakladovat, ja jsem delal eprosinem
> desku lisu na ovoce a slo to primo na cistou litinu. Drzi to dobre.
>
> Zdravi PP.
>
>
> > Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
> > Děkuji Zdenda
> >

Zdravim,

1" = 25.4 mm.

Howgh

zdravi PP.

( u Mensiku maj o dve destiny sirsi palce :-)

pan Josef Menšík napsal(a):
> to máš divný palec jáznám anglický 2,56 a vídenský 2,4
>

Nejlíp se mi osvědčil koš plastový na medomed.Převodovka ze starého,vřeteno z nerezu.
Možno se domluvit na tel: 603486744

Pavel Prchal:
...
> 1" = 25.4 mm.
...
.............................

Přehled světových palců jsem dal na :
http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=28#28

...
To jen tak, aby nedošlo na řezání kvůli dvou desetinám. :-))

Ať se daří

To je podpis nebo otázka?

PEPAN

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 4:49 PM
Subject: Lež má krátké nohy


S překvapením jsem si v příloze v novém Včelařství (8/2005) přečetl naprosto
bez debat - PŘEDSJEZDOVOU DISKUZI, KTERÁ PŘINÁŠÍ BOHATSTVÍ (V) NÁZORU.

KDE JSOU TY SVAZÁCKÉ MILIONY (peníze členů) PŘ. MVDR. ?
----------------------------------------------------------------------------
--------------

Vám jde asi jen o tu závorku (výše s V ), kterou by jste měl nařídit vepsat
do nadpisu s podkladem. NEDOKÁŽETE NORMÁLNĚ ODPOVĚDĚT NA OTÁZKY DVĚ JUBILEA
VE VAŠEM ČASOPISU A NEUSTÁLE SE PŘEORIENTOVÁVÁTE NA JEDINCE, KTEŘÍ SE PTAJÍ
a nemusí být ani iniciátory. ...

Nejprve odpovězte na otázky a potom si někoho zvěte na kobereček. A vůbec co
nakobereček. Doufám, že svazákům budete (nejen VY) vaše ztrátové hospodaření
ve Včele, která je v konkurzu, splácet svazu pěkně korunu po koruně.
----------------------------
Dovolím si poopravit myšlenku na konci názoru:

Dosud nebyly vysloveny odpovědi i na hořké otázky, signatářům iniciativy dvě
jubilea...
...
A cítit se zodpovědný za situaci ani trochu necítíte př. tajemníku? Protože
ve vedení svazu před sjezdem jde zřejmě o něco jiného!
---------------------------


A také k té lži, která má krátké nohy. Tento celý Váš názor je panflet!!
Důvod? Na nic ohledně otázek iniciativy tento "předsjezdový názor"
neodpovídá. Proč? Vyčkáváte a přinášíte dezorientaci vytvořením nových soudů
pro klídek na hladině?.....TAKOVÝ NÁZOR Z VAŠICH ÚST JE SVAZOVOU ČISTKOU A
LOBBY PŘED SJEZDEM.

PARDON jestli se mýlím, ale více se orientujete na "vlastní soudy"
jednotlivce, pro který sám osobně : NEZNÁM TY ODPOVĚDI KDO VRÁTÍ TAKÉ
PROŠUSTROVANÉ PENÍZE SVAZU....

Jinak mým SOUDEM - NAD VÁMI LÁMU HŮL. Proč? Bohužel..., protože na otázku
musí být odpověď. A ne organizace koberečků.

Jinak je dle mého celý Váš názor, jako z úst představitele, v příloze v
novém Včelařství (8/2005) PANFLET.



Má úcta ČSV.

já to vím ale uklep jsem se a než jse si to uvjedomil tak to bylo pryč

pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 6:30 PM
Subject: Re: rada


> Zdravim,
>
> 1" = 25.4 mm.
>
> Howgh
>
> zdravi PP.
>
> ( u Mensiku maj o dve destiny sirsi palce :-)
>
> pan Josef Menšík napsal(a):
> > to máš divný palec jáznám anglický 2,56 a vídenský 2,4
> >

Mne taky napadlo, ze palcu bude vic a ze uvazuju vlastne jen prevod mm
na inch a taky mi blesklo, az kdyz jsem to odeslal.

PP.


pan Josef Menšík napsal(a):
> já to vím ale uklep jsem se a než jse si to uvjedomil tak to bylo pryč
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 21, 2005 6:30 PM
> Subject: Re: rada
>
>
>
>>Zdravim,
>>
>>1" = 25.4 mm.
>>
>>Howgh
>>
>>zdravi PP.
>>
>>( u Mensiku maj o dve destiny sirsi palce :-)
>>
>>pan Josef Menšík napsal(a):
>>
>>>to máš divný palec jáznám anglický 2,56 a vídenský 2,4
>>>
>
>


--
*
/D\
/U_P\
(_/|\_)

Hlavní problém podkladu pod Eprosin je, že podkladový nátěr, který se spojí
s Eprosinem je jedovatý!
Proto se nepoužívá.
Jestli si vzpomenu, tak opíšu z knihy, ze které jsem čerpal. Ale neslibuju .
Znám se :)
Zdravím.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 4:46 PM
Subject: Re: rada


Zdravím,
základ pod Eprosin by měl uvádět výrobce, měl by to být Sindat Plzeň. Ale
dávat pod Eprosin ještě základ má asi smysl jen v případě silně agresívního
prostředí, třeba kdyby chtěl někdo natírat třeba kádě na kyselé zelí nebo
něco takového. Pro včelaře a kontakt s medem všichni nejčastěji používají
Eprosin bez základu. Je tam ale jiný problém a to odmaštění. Medomet a
obecně všechna dlouhodobě používaná včelařská zařízení jsou na povrchu
potažena velice tenkou vrstvičkou včelího vosku nebo propolisu, ten se musí
před nátěrem bezpodmínečně odstranit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 21, 2005 1:16 PM
Subject: Re: rada


> Děkuji za nabízenou pomoc, ale asi jsem se špatně na začátku vyjádřil. Já
> nechci předělávat staré úly. Proto jsem si vyrobil nové a do nich sháním
> upravené rámky 39x24 viz můj první příspěvek. Staré úly si nechám pro
> oddělky atd. ( nízký podmet, silné uteplení + snadné zužování posuvným
> okénkem ).
> Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
> Děkuji Zdenda

pan Josef Menšík :
> To je podpis nebo otázka?
.....

Asi toto... žeano?
To má úcta ČSV.

Jestli ano, tak úcta k ČSV svým způsobem u mě je, ale nevím, jestli ji v názorech do budoucna a pro budoucnost ČSV mají i jiní členové, třeba i ti nejvýš postavení.

Zdenda:
...
> Poradí někdo ohledně základování pod Eprosin E 25 ?
....
.........................
No jestli jsi koupil ten Eprosin, tak je možná rada ho vrátit s účtem tam kde jsi ho zakoupil (nepoužitý a máš nato nějakou dobu právo) a také sdělit, že chceš Bisil(jsou 3 odstíny, myslím).... Ten je tutovka, ikdyž ho musíš aplikovat ve více vrstvách a už jsi nevzpomenu(také jsem natíral ruční třírámkáč) jestli odolným acetonu válečkem nebo plochým štětcem... A vím, že ten Bilil je akorát. (jako to balení/medomet)

Tak to jsem z toho jelen :o))) Eprosin E 25 jsem na medomet tj. vnitřek „ sudu “ zvolil právě dle doporučení zde na konferenci. Vřeteno ( koš ) jsem si nechal udělat u známého z antikora.
Zdenda

Uklepl ses 2x:

1 palec vídeňský = 26,34 mm
Howgh

Jen klid, už jsi mohl zaregistrovat, že na této konferenci co člověk, to názor. A každý z nás doporučuje to, s čím uspěl. A pokud je zrovna období, kdy se se včelami nemusí nic dělat, bují tu diskuze, ve kterých se po pár dnech bludný kruh příspěvků uzavře a začne se nanovo. Jsou to debaty jako u piva, akorát na sebe nevidíme :-)

Pokud už máš Eprosin, klidně použij, je to nátěr vhodný, zrovna tak jako Bisil.
Zdraví Pavel


> Tak to jsem z toho jelen :o)))

>Pokud už máš Eprosin, klidně použij, je to nátěr vhodný, zrovna tak jako Bisil

Určitě. Já mám 5 let renovovaný buben eprosinem a pořád dobrý. Nesmí se do něj klepnout, to odprejskne. Na Bisil jsem slyšel stížnosti, ale je to z druhý ruky.

Zdravím,
Hlavně by barva měla mít atest na přímý styk s potravinami. Úplně správně by
tam ta potravina měla být vyjmenována, ale to už by bylo úplně dokonalé,
kyselé zelí třeba proti sádlu se chová chemicky dost jinak. Med je
považovány za potravinu chemicky neutrální, takže by tam neměl být problém.
Atest by měl být uveden buď na obalu nebo úplný by ho měl mít solidní
výrobce na svých stránkách na internetu. Profesionálnější prodejce by ho měl
mít taky k dispozici.Ten atest v kostce vlastně říká, že pokud bude takový
nátěr opadávat do potraviny a bude s potravinou i dlouhodobě konzumován, ani
při těchto podmínkách nezpůsobí v organismu žádné škody. O vylučování
nějakých látek z nátěru do potraviny se to rozumí samo sebou.

Bisil neznám, odhaduji, že oproti Eprosinu bude měkčí a bude asi méně
citlivý na zamaštění povrchu voskem, jinak z hlediska včelaře to bude asi
jedno. Každopádně, ať použiješ jedno nebo druhé, vnitřek medometu je rovný
a dá se proto pod nátěr připravit velmi dobře. Na hliník nebo nerez bych
doporučil písek na nádobí za mokra, na běžný železný plech zasucha
přebrousit brusným papírem zrnitosti tak 400 - 600, na medomet tak 4 - 6
papírů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 22, 2005 11:00 AM
Subject: Re: rada


> Tak to jsem z toho jelen :o))) Eprosin E 25 jsem na medomet tj. vnitřek „
> sudu “ zvolil právě dle doporučení zde na konferenci. Vřeteno ( koš ) jsem
> si nechal udělat u známého z antikora.
> Zdenda

Já jsem Bisil použil na vnitřek NEREZOVÉ konve, která mi ZREZLA (nedal jsem ji dnem vzhůru jako obvykle). Ovšem na zaoblené horní hraně konve stačí malé ťuknutí, nebo když ji třeba necháš vykapat a pohneš s ní, tak se odlupojí malé kousky. Takže medomet budu natírat Eprosinem, abych měl srovnání.
Pavel

> ... Na Bisil jsem slyšel stížnosti, ale je to z druhý ruky.

Kdyz uz jsme u te technologie, nerez byvale znacky 17 241 (CR/NI) musel
byt zalesteny, aby se zatahl povrch a byl korozivzdorny. Srovnani se
soucasnymi materialy ovsem neznam, byt to nekde na siti je.

Zdravi PP.


Kristl Pavel napsal(a):
> Já jsem Bisil použil na vnitřek NEREZOVÉ konve, která mi ZREZLA (nedal jsem ji dnem vzhůru jako obvykle). Ovšem na zaoblené horní hraně konve stačí malé ťuknutí, nebo když ji třeba necháš vykapat a pohneš s ní, tak se odlupojí malé kousky. Takže medomet budu natírat Eprosinem, abych měl srovnání.
> Pavel
>
>
>>... Na Bisil jsem slyšel stížnosti, ale je to z druhý ruky.
>
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Nezapomeňte si přikoupit k Eprosinu ředidlo na epoxi barvy.
Ani jsem nevěděl, že to existuje, a poprvé když jsem s tím dělal, tak jsem
se dost nadřel. Je to dost husté a např. za hodinu po smíchání s tužidlem se
to děsně lepí.

Mám s eprosinem jiný problém. Zdá se mi, že ten medomet je stále tou barvou
cítit. A to jsem to natíral před 2 lety. Nevím, jestli jsem dal moc
tužidla,nebo naopak.
Jaké s tím máte zkušenosti.

Jinak se stálostí barvy nemám žádné problémy. Drží to dobře.

Hezký den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 22, 2005 1:35 PM
Subject: RE: rada


Já jsem Bisil použil na vnitřek NEREZOVÉ konve, která mi ZREZLA (nedal jsem
ji dnem vzhůru jako obvykle). Ovšem na zaoblené horní hraně konve stačí malé
ťuknutí, nebo když ji třeba necháš vykapat a pohneš s ní, tak se odlupojí
malé kousky. Takže medomet budu natírat Eprosinem, abych měl srovnání.
Pavel

> ... Na Bisil jsem slyšel stížnosti, ale je to z druhý ruky.

Dne pátek 22 července 2005 13:29 Radim Polášek napsal(a):

> a dá se proto pod nátěr připravit velmi dobře. Na hliník nebo nerez bych
> doporučil písek na nádobí za mokra, na běľný ľelezný plech zasucha
> přebrousit brusným papírem zrnitosti tak 400 - 600, na medomet tak 4 - 6

Eprosin je dle vyrobce primo na hlinik, na zelezo se zakladovkou.

Honza

Základovka má v sobě jedovaté komponenty. Čili se nedoporučuje!!!
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 22, 2005 1:48 PM
Subject: Re: rada


Dne pátek 22 července 2005 13:29 Radim Polášek napsal(a):

> a dá se proto pod nátěr připravit velmi dobře. Na hliník nebo nerez bych
> doporučil písek na nádobí za mokra, na běľný ľelezný plech zasucha
> přebrousit brusným papírem zrnitosti tak 400 - 600, na medomet tak 4 - 6

Eprosin je dle vyrobce primo na hlinik, na zelezo se zakladovkou.

Honza

>Mám s eprosinem jiný problém. Zdá se mi, že ten medomet je stále tou barvou
>cítit. A to jsem to natíral před 2 lety. Nevím, jestli jsem dal moc
>tužidla,nebo naopak.
>Jaké s tím máte zkušenosti.

S eprosinem zkušenosti nemám, ale letos jsem použil Bisil na buben medometu
a je cítit i po asi 2 měsících.

Myslím si že eprosin bude náchylnější k praskání, už z toho důvodu, že
nanesená vrstva bude asi tlustší a výsledný povrch bude tvrdší.

Namáte někdo zkušenosti s dotěsněním spár u nerezového medometu? př. Vodička
k tomu používá nějaký transparentní tmel podobný silikonu, který je prý
určen pro přímý styk s potravinami. Nevíte někdo co je to za tmel a kde se
dá sehnat?

Díky.

Milan Čáp

Děkuji všem za rady jdu natírat.
Zdenda

>Hlavně by barva měla mít atest na přímý styk s potravinami.

Myslíte toto: http://www.istako.cz/doc/sterkovaHmotaE25.doc

Radek Krušina