78143

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 75617 do č. 75737

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


(91.221.213.137) --- 23. 12. 2021
Re: svépomocný fond (75603) (75604) (75605) (75606) (75607) (75608) (75609) (75610) (75611) (75612) (75613) (75614) (75615)

,,No, pojišťovny, aby měly malé náklady na své pojišťování a tak o to větší zisk, drží jen malou zásobu peněz na krytí průměrných škod. "
-----------------------------------------------------

Anebo ta běžnější praxe zmrdů pojišťoven, ze které generují zisk a to vykroutit se co možno z úhrady škod, hlavně těch větších. Nasadí právníky a vy jako malý bezvýznamný človíček tam dole jste předem prohrál. Hlavně plať. Utržené dveře ti proplatíme, ale půl rozbitého vozu ne, to bys nás podojil, kdyby, neměl si ho stavět pod strom.

Z pojišťoven dostane uspokojivou náhradu zlomek lidí, se stačí zeptat kdo měl po havárce za statisíce apod.... nebo v zahraničí úraz, převoz 2 x letecky .... byste koukali jak mají pojišťovny platit milion co jsou to za hyeny, jakými absurdity se brání, no ale máž právo se soudit... minimálně otrávený život na léta.

SF měl proto nahrazovat plně pojišťovnu, zklamali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.71.63) --- 23. 12. 2021
Hezke Vanoce (75603) (75604) (75605) (75606) (75607) (75608) (75609) (75610) (75611) (75612) (75613) (75614) (75615) (75617)

Nechte svaz svazem,umlati se sam.
Vsem hezke Vanoce,bohateho Jeziska,hlavne at nam nadeli hromadu zdravi v tehle podivne dobe,kdy prichazime o zname a pribuzne,kteri tady mohli byt jeste spoustu let a spokojene se bavit vcelarenim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 12. 2021
Re: Hezke Vanoce (75603) (75604) (75605) (75606) (75607) (75608) (75609) (75610) (75611) (75612) (75613) (75614) (75615) (75617) (75618)

Taky všem hezké vánoce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

berny (88.100.46.237) --- 28. 12. 2021
Weihnachten am Hohenstein - 26.12.21 - Live von Pias Bienenstand

Mnoho zajímavých videi na zimní dobu. Od
Pia Aumeier

https://www.youtube.com/watch?v=xEcLBOGHasU

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 30. 12. 2021
Weihnachten am Hohenstein - 26.12.21 - Live von Pias Bienenstand

Tady je kritika paní doktorky.
https://www.youtube.com/watch?v=BvkzhiFSXRs
Pravda bude většinou někde mezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

berny (88.100.46.237) --- 30. 12. 2021


Díky za odkaz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.41.175) --- 31. 12. 2021
ČSV

dotaz,jaký je v současné době zdravotní stav př.ČSV
MACHOVÉ ?? Kdo je 1 místopředseda pro zastupování ??
Jinak hezký Nový rok 2022 Všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.91.201) --- 31. 12. 2021
Re: ČSV (75623)

Copak vetricek zasveholil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.91.201) --- 2. 1. 2022
Re: ČSV (75623) (75624)

Jinak bych rekl,ze zatim ani zadny mistopredseda neni,nebo se jeho volba neda dohledat.PRV se ma dovolovat v lednu,tak mozna tam se zrodi i nejaky mistopredseda nebo mistopredsedove.Vykostene zapisy z jednani PRV na webu CSV konci kdesi v 8/2021,dal ani skrk...Informacni impotence pokracuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 2. 1. 2022
Jen tak

Volba předsedy svazu proběhla tajně. Již v prvním kole získala nadpoloviční většinu hlasů staronová předsedkyně Jarmila Machová. V rámci 1. zasedání Republikového výboru ČSV došlo i k volbě členů Předsednictva RV ČSV. Aklamací po jménech byli zvoleni Jiří Vaněk z Okresní organizace ČSV Domažlice, Petr Hájek z Okresní organizace ČSV Praha-západ a Miroslav Štěpán z Okresní organizace Rychnov nad Kněžnou. Do plného počtu členů PRV schválených Republikovým výborem (7) – chybí 3 funkcionáři. Ti budou zvoleni příští rok na lednovém zasedání RV. Tam také dojde k volbě místopředsedy.
_______________________________________________
V Novém roce zdravíčko všem včelařům i včeličkám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.91.201) --- 2. 1. 2022
Re: Jen tak (75626)

Ja uz se lekl,ze by mohla byt nekdy i netajna a hnedky by se vedelo,kdo za koho bude kopat a kdo komu mydlit schody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 6. 1. 2022
Jen tak

Já si myslím,že co mají namydlenou hlavu mají fotky na webu ČSV . Nutno se podívat na web hned.A jeden z jezůlatek to tam neměl ani minule.Hlasy pro Machová 36,Kamler 29,Kalenda 3. Na přecedu Rev komise se drala Bučanková i když dostala o 3 hlasy meně než Doležel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 16. 1. 2022
Jen tak.

Zdá se mi,že je tu mrtvo, tak jak se chystáte na odběr měli a potom jakou má podle vás vypovidajíci výsledek směsného vzorku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.91.201) --- 16. 1. 2022
Re: Jen tak. (75629)

Jelikoz dosetrujem lonske ochranne pasmo tak urcite hodne velkou- na spory moru.Na roztoce naprosto zadnou,vcely byly hromadne na proletu,na podlozkach nahazene kde co,pocitat spadle roztoce je o nicem..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:ed0a:a63d:ec2:d7f1) --- 19. 1. 2022
1 D

1 D letos prý 160,37 Kč na včelstvo....?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:96c4:8366:ed0a:a63d:ec2:d7f1) --- 19. 1. 2022
Re: 1 D (75631)

Tuší někdo kdy přijdou peníze na účty ZO? Moc času nezbývá když to chtějí vyúčtovat do konce ledna.



https://www.vcelarstvi.cz/aktuality/rozhodnuti-v-ramci-dotacniho-programu-1-d-podpora-vcelarstvi/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.6) --- 19. 1. 2022
Re: 1 D (75631) (75632)

Mizerne nestastne dotace.Opet budem vyplacet v dobe narustu covidu.To uz je neskutecne.Jako by neslo vcelarit bez nich.
Termin ctu,ze je posunuty do 28.2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 20. 1. 2022
výše dotace 2021

Na vebu ČSV je uveden seznam včelařů.kteří prozatím nesplňují nárok na výplatu (k 1.9. nenahlásili počet včelstev do CE do Hradíštka).Proto zřejmě není dosud stanovena výše dotace D1 na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 20. 1. 2022
Re: výše dotace 2021 (75634)

Tak já nevím, jsou tam dvě zprávy týkající se dotací a já tam výši dotace 1.D na včelstvo vidím jasně uvedenu (160,37 Kč).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.6) --- 20. 1. 2022
Re: výše dotace 2021 (75634) (75635)

Taky to vidim tak,ze 160,37 kc je konecna castka dotace.Z ceho se pripadne budou platit pripadna odvolani mi neni jasne.Jinak opet naprosta katastrofa pocet lidi,kteri budou zadat o dotace a nesplni ani hloupou podminku poslat do Hradistka hlaseni,obnovit si registraci nebo uvest nizsi ci stejny pocet vcelstev na dotace nez do centralni evidence..Spousta casu a prace funkcionaru ZO,sekretariatu,hromada lejster naprosto vnivec..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 20. 1. 2022
dotace 2021

Máte skutečně pravdu,v dalším sdělení je částka 160.37 Kč na včelstvo uvedena jako konečná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 22. 1. 2022
Re: 1 D (75631) (75632) (75633)

nechápu kdy svaz pochopí, že lidi dotace 1d nezajímá, když ji chtěji dávat at ji poslíla svaz rovnou na účty členům napřímo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H. (109.80.50.176) --- 22. 1. 2022
dotace Dl

Je to dobrá myšlenka,ale těžko uskutečnitelná.Beru v potaz,že řada včelařů účet u banky nemá a jak vymáhat zpět poplatky 300,- svazu za člena a 16 Kč ze včelstva? V naší organisaci se včelstva vybíráme 50 Kč,scházíme se pravidelně každý měsíc,tam by nebyl problém příspěvky vybrat,ale co se zbývajícími 50% včelařů,kteří na schůze nechodí.To by měl
důvěrník za nimi běhat a upomínat je o platbu? U nás je zažitá
praxe,že se příspěvky vyberou přímo při převzetí dotace.A rozhodně není pravda,že členové o dotace nemají zájem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 23. 1. 2022
Re: dotace Dl (75639)

u nás vybírají poplatky členské už v listopadu, musí být do konce roku odeslané , nebo to máte jinak????
když se dívám na seznam lidí , kteří neumí poslat stejný počet včelstev na hradištko a dotaci-------co to je za lidi, neumí počítat nebo............

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 23. 1. 2022
dotace D1 + příspěvky

S odesláním příspěvků je to stejné jako u vás,částku si pokladník vypůjčí z pokladny a po výplatě D1 ji vrátí zpět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tonda (178.77.227.52) --- 23. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75641)

Jak to chodí když včelař řekne že odchází ze svazu a peníze už jsou odeslané

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 23. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75641) (75642)

Jde to na vrub spolku a všichni se na chudáka, který není schopen říct včas, že s členstvím končí, vlastně složí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 24. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

Nevím proč chudák, členské příspěvky mají být zaplacené a odeslané na sekretariat ČSV do konce roku.Nezaplacení členských příspěnků končí členství k 1.3. nasledujícího roku.Vaše vybírání příspěvků a vyplacení dotace je usnadnění práce pokladníka nebo osoby vybirajicí členské příspěvky stará zvyklost která už neplatí.Členství zaniká jedním ze spůsobů, oznámením,neplacení členských příspěvků,vyloučením nebo umrtím zaleží jaký způsob si člen vybere.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 24. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75644)

Tak není problém v případě potřeby vyhradit pro výstup ze Svazu třeba dva poslední měsíce v roce. Pojišťovny to tak u většiny pojištění mají a nikdo si nestěžuje. Pojistné období u většiny pojištění je jeden rok, takže pokud to pojištění někdo nestihnne vypovědět v termínu, musí platit pojistné ještě další následující rok. A pokud nezaplatí, pojišťovna to můž vymáhat přes advokáta a exekutora. Dlužníka, Svaz, by to nestálo nic, protože všechny náklady, platby za advokáta i exekutora hradí v našem českém systému exekucí jenom dlužník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 25. 1. 2022
členství

Nevím proč by měl odcházet, vždyt nás svaz vše zajistí sežene.......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

Nevím proč hledat problém kde není,kdyby organizace postupovala jak má tak by problém nenastal.Přirovnání k pojišťovně je zcestné,každý má právo si vybrat a souhlasit s podmínkami nebo ne.Vyjímka zakonné pojištění vozidel.Dále pojištovna ručí při nezaplacení jen půl roku a za to pojištění vyžaduje poloviční plnění.Ve stanovách ČSV je napsáno,že ke členství nesmí být nikdo nucen a k zániku členství je jedna možnost nezaplatit členské příspěvky. Když je někdo zaplatí za člena,který chtěl ukončit členství jeho chyba a nevím kdo je chudák jestli ten který je nezaplatil a chtěl ukončit členství nebo kdo je zaplatil za něho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75647)

Tady se jedná o to, že členství ve Svazu je dáno , jednoročním obdobím, protože se platí jednou za rok.
A o to, že je to tak blbě zorganizováno, že příspěvek se často platí později než je o členství toho člověka ve Svazu na další rok defakto rozhodnuto.
Takže kdo se tedy rozhodne v nevhodnou dobu, že už další rok být ve Svazu nechce a příspěvky platit nebude, tak přesto tam ten rok defakto je, protože ten příspěvěk za něho je zaplacen už předtím z prostředků ZO. ZO by tak defakto mohla za určitých podmínek ten roční příspěvek zaplacený z prostředků ZO po tom člověku vymáhat. Každopádně to je v zájmu ostatních, kteří v zO být chtějí, protože o ten příspěvek jsou kráceny jejich spolkové peníze.
Mimo jiné to přináší úplně zbytečný stres funkcionářům ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

ZO by tak defakto mohla za určitých podmínek ten roční příspěvek zaplacený z prostředků ZO po tom člověku vymáhat. Každopádně to je v zájmu ostatních, kteří v zO být chtějí, protože o ten příspěvek jsou kráceny jejich spolkové peníze.
::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
To by mne zajímalo jak by to ta organizace vymáhala podle čeho. Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649)

No musely by se trochu změnit stanovy. Ale systém, kdy ZO ze svých peněz zaplatí za členy dopředu a potom ty příspěvky inkasuje od včelařů a případně se doví, že včelař už neche být členem a nezaplatí je přece taky na hlavu a měl by být změněn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649) (75650)

Ve vsech normalnich spolcich se plati prispevky z vlastni kapsy,to je jaksi bez debat.Dal jsem nasim clenum na vyber,bud zaplatit do konce roku,nebo skoncit clenstvi.Zdar.Zaplatili vsichni,sice se brblalo,ale servis,dotace chcete,tak holt platte.
Loni jsem to nechal poslat z pokladny,protoze napred chteli dotace a az pak platit.Navic se siril covid.Ted uz ne.Jestli maji byt prispevky na svazu v prosinci,neni jina cesta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 25. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75649)

Zdeněk: "Organizace zaplatila příspěvky ne včelař člen ZO nechce být členem a tím ho nutí byt členem ZO.Stanovy toto zakazují, jde to na vrub toho kdo ty příspěvky bez souhlasu zaplatil místo tohoto člena. Nebo platí heslo O nás bez nás."


Tak se tím zase tak netrap. Určitě nikoho nenutím. Většinou jsou nejistí takoví ti včelaři 2 až 4 včelstva, občas včely máme, občas nemáme. A když na takovém včelaři budeme jednorázově tratit těch pár stovek, tak se s tím srovnáme.


Pořád samé právo, nucení, vymáhání, na ničem z toho nechci tratit ani minutu času. Z mého pohledu by jen byla slušnost, kdyby ten včelař, který už nechce být další rok členem, nám to třeba v listopadu oznámil, nic víc.

Ale ty mi na to asi odpovíš, že to není jeho povinnost. A tak pořád dokola.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky

Já se tím vůbec netrápím ,jen nebyla by slušnost se zeptat člena jestli bude pokračovat v členství a neusnadňovat si svoji práci.Nebo vybrat členské ke konci roku jak píše Josef. Bohužel svaz je poslední složka N.F.nerefovatelná,pořád si někteří myslí dostanu dotace zaplatím členské u žadné jiné organizace to není.Výmluva,že členové nemají účet je lichá.Každý zaměstnaný člověk má účet neznám zaměstnavatele co by vyplácel peníze v hotovosti.Většina duchodců ho taky má nebo si nechává posílat důchod na nějaký účet.Pošťák peníze nenosí.Není problém poslat SMS členské zaplatit kolik do kdy na jaký účet a potom poslat dotaci na účet. Možná se najde malé procento které se můsí vyřidit jinak.Ti co se vymlouvají rád by věděl jak takový člen platí jiné platby,voda,odpady,dom.daň,energie.
Napadají mne dva případy lenost včelaře však to důvěrník zařídí nebo pokladníka,který umí jen papírovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653)

Velice jednoduse,platby pres SIPO,duchod na vesnicich postacka.Takze,k cemu by mel obycejny duchodce ucet,platil z nej? Nebyl by mu k nicemu.Nejblizsi posta vice nez 5 km,bankomat 12,vylet na pul dne busem.
Naprosta vetsina mych staroduchodcu zadny ucet nema.Pravda,vyplaceni na ucet by bylo jednodussi,ale nutit je zakladat si ucty kvuli par korunam hloupych vcelarskych dotaci???
Vyplacime na plne moci na duverniky,az budou mit vcelari cas,opadne covid,muzou si je v klidu vyzvednout.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653)

Já tady tak nějak rozumově předpokládám určitý status quo členství, takže když se někdo nevyjádří, že už členem být nechce, předpokládám zachování stavu, tj. že členem chce i nadále být. Tak je to přeci všude. Jsem-li OSVČ, tak se mnou všechny instituce jako s OSVČ nakládají a když se rozhodnu, že už jím být nechci, musím to dát vědět. Tady je princip podle mě stejný. Jak ale říkám, známe se, tak je to na vážkách občas u nějakého člena, který stejně dříve nebo později skončí, protože mu povinnosti a termíny nic neříkají a udržovat jeho členství jsou jen starosti.


V zásadě máš pravdu, že to cestou bankovních převodů jde. Jen si nemyslím, že je to pro členy výhodnější. Nebo alespoň zatím chce posílat peníze na účet v ZO jen cca 15% členů (3 z 24 členů). Nevím, proč to tak chtějí, já jim to nabízím každý rok.

Ale možná se zas tak nedivím. Dneska jsem byl zrovna na poště, abych vybral peníze a mohl si zase po roce užít ten půlden papírování, tj. zpracování přehledů vyúčtování, tisku rozhodnutí, tisku podpisových archů a rozdělování hotovosti. Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut (paní hledala číslo účtu, variabilní symbol, neviděla na to, protože brýle se jí zamlžily, paní pošťačka se dvakrát sychrovala, než něco zadala, protože informace byly zmatečné...). Většinu těch plateb, jak o nich píšeš, vyřizují tito lidé prostřednictvím inkasa, kde se to taky vyřizuje za ně a nic se po nich už nechce. To ale těžko může být případ včelařského spolku.

A nevím, kolikrát jsi měl možnost vidět, kolik chyb členové na žádostech natropí v registračních číslech včelaře, stanoviště (častá záměna, přestože každé úplně jinak dlouhé), v číslech včelstvech na jednotlivých stanovištích a výsledného součtu, který nesedí, v číslech parcel a katastrů (každý rok vyplněno jinak), v číslech telefonů (často jen 8místná), rodná čísla nesedí atd., atd. Věř, že člověk pak nemá úplně dobrý pocit, když číslo z takového formuláře zadává do příkazu k úhradě.

Ale když se to povede, tak pak už to jde a v zásadě se na to těším, až to všichni budou chtít převodem. V tom s tebou souhlasím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655)

Josef mě svým příspěvkem předběhl, takže plný souhlas, SIPO přesně, taková je realita na vesnici.

Jak jsem ale tedy pochopil, tak u něj v ZO ty příspěvky před Vánoci platili členové hotově, tak na upřímně řečeno čas opravdu nemám. Takže to pošlu radši s tím předpokladem trvání členství i v příštím roce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655) (75656)

Mně ke konci roku poslali email, takže jsem platil převodem z účtu. Bohužel o pár dnů později než dali termín, ale neozvali se, tak předpokládám, že taky jsem pořád členem.
Já jinak ale elektronické bankovnictví a účet používám hodně na nákupy, takže to využivám. Sice ne na chytrém telefonu, takže mimo domov nemohu, ale doma ano. Kdo to jako důchodce ale nepoužívá, klidně může bez problémů existovat bez účtu, důchod v hotovosti pošťačkou a nakupovat za hotové jezdit třeba autobusem nebo na kole do města.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 1. 2022
Re: dotace D1 + příspěvky (75653) (75655)

"Paní stará cca 70 let si tam přišla změnit pouze trvalý příkaz na zálohy energií a vyřízení trvalo pošťačce 10 minut"
a.
Tak nemusí to být někdo věku 70 let a na poště. Já jsem nedávno cestoval tady z Ostravska do Prahy a na zpáteční cestě "Leošem" se mne z mého místa pokusil vyhodit taky starší (asi mého věku) manželský pár. A vyšlo najevo, že paní s chytrým mobilem si koupila lístky omylem na o hodinu dřívější spojení než bylo to moje a se stejným číslem sedadla. Paní měla jízdenky v mobilu a asi půl hodiny tam všelijak cosi četla a zkoumala a hledala, radila se se stevardkou, která její jízdenky přirozeně nemohla ve svém služebním mobilu najít, než přišla na tu správnou příčinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2022
klesá zájem o včealření?

tak jsem otevřel Včelařství dvojku a koukám, plno inzerátů na prodej vyzimovaných včelstev. A plno inzerátů na prodej oddělků, což jiné roky v zimě v únoru nebylo. Prodej oddělků, asi těch přezimovaných, se dřívější roky inzeroval na konci léta, později už ne protože už byly všechny zamluveny a potom až během pozdnějšího jara se inzeroval prodej nových oddělků.
Že by přestával zájem o včelaření, dříve vyháněný dotacemi, a lidi se naopak spíš včelstev zbavovali?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659)

Také je možná letos méně úhynů. Takže menší poptávka, a proto se nabídka musí víc prezentovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659) (75660)

Ja to vidim spis na jiny nahled na ekonomiku vcelareni,kdy jarni prodej prezimovanych vcelstev a oddelku je daleko jistejsi prijem pro vcelare,nez cekani na to,jestli vubec bude nejaky med.Jednak jsou vcelstva a oddelky zazimovany zamerne pro jarni prodej a nebo se jedna o zazimovane rezervy,ktere dik minimu uhynu proste vcelar zuzitkuje jinak,pac ma dost vlastnich kvalitnich vcelstev a nechce zbytecne zvysovat stavy na vcelnici hned na jare.Vic vcelstev samozrejme neznamena vic medu,jak si nekdo mysli,stavy vcelstev na vcelnici stejne narostou preletaky nebo oddelky v sezonu samy,az to kolikrat neni zdravo...To samozrejme je vse o vcelarich,kteri umi tvorit a zazimovavat cosi nad stav vcelnice.Zazimovat 20-30 % rezerv je dnes bezny standart.
No a ten zbytek,co neumi,nezna,nebo ho potkala smula s uhynem vcelstev ma po cem sahnout.
Podstatne je,ze cena prezimovanych vcelstev je nekde kolem 4000 kc,co jsem videl v inzeratech a dokud budou kupci,bude takova.Koneckoncu se se neproda na jare,nebo nezuzitkuje jinak,da se vesela potrhat do jarnich oddelku.
Co mne stve,je,ze ne kazdy takovy jarni prodejce ma poneti o povinnostech plynoucich z Metodiky kontroly zdravi,predevsim o vysetreni na mvp,nebo,ze se vcelstva nesmyslne prevazi na velke vzdalenosti,nejlepsi cesta,jak rozvest ruzne smakulady po cele CR..Kde se kdo zrodi,tam se taky hodi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 1. 2022
Re: klesá zájem o včealření? (75659) (75660) (75661)

To mě taky napadlo,nedostatek pastvy pro včely je mnohem snadněji nahraditelný nakupovaným cukrem při chovu oddělků na prodej než při produkci medu na prodej.
Pokud ovšem není ten nedostatek pastvy tak totální, že včelstva trpí i nedostatkem pylu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H. (109.80.50.176) --- 31. 1. 2022
snůškové podmínky

Včelařím v oblasti Nechanicka a jsem přesvědčen,jakmile budou omezeny plochy řepky,tak skončíme se včelařením skoro všichni.Jiný zdroj snůšky u nás není a na les se nemůžeme spolehnout.Tam je snůška 1x za pět let a to nic noc.Z ovocných stromů je to spíš podněcovací přínos sladiny.
Přezimování včelstev prozatím je dobré,loňské úhyny se Zaplať Bůh neopakují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 31. 1. 2022
Re: snůškové podmínky (75663)

Tak je otázka, kolik včelařů by bylo ochotno chovat včely, kdyby to bylo na stanovišti s nedostatkem pastvy pro včely. A včeky chované jen pro potěšení, ne na med.
A kolikatera včelstva by potom včelař choval.
Třeba v tom stylu, že by včelař měl trochu více medu jen v dobrém roce, jednou za 2 - 5 let a ostatní roky by ty jeho včelstva jen přežívala a med by z nich prakticky nebyl. Med by neprodával, ale schoval na pár dalších let, případně jen dával jako dárky rodině a známým...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 31. 1. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664)

Nastesti uz nekolikaty rok za sebou nemam repku v primem doletu,navic tenhle podivny med vubec nemusim a mam klid od priotravenych vcel.Ono se posledni roky vyplati jaro netocit,nechat vcelam hojnost jarnich zasob a pockat si na les.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665)

Jo jenže většina stanovišť je opravdu taková, že není řepka není med. A co je horší, že ta včelstva se musí udržovat na cukru, takže výnos bez řepky jde v reálu do minusu, beze srandy.

Stačí kouknout na lokality kde minulé jara byť byla řepka v doletu 2-3km, tak věčná zima, deště a jakýkoliv náznak oteplení = vichry jako prase .... bez cukru to nešlo, a to si ještě pár dní trochu z té řepky nabraly.

Ovocné stromy pokud nejsou v blízkosti rozlehlé sady, tak přínos z těch pár stromů ze zahrad je nejvýš pro jarní rozvoj a pak stejně hladomor. Jako první by šly do kotle nástavcové uly, které by se ukázaly jako jedny z nejhorších co kdy člověk vymyslel. Nástavcový úl bez řepky nebo jiné snůšky je k ničemu, stejně by šly do kytek i F1 masařky a postupně by zanikl celý ten stoletý rozvoj včelařství a vrátilo by se to někde do předválečných let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (213.226.245.20) --- 4. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666)

Jen si vzpomeňme, jak před pár lety (ještě tak rok 2016, 2017) se každý druhý holedbal, jak dává metrák ze včelstva a nebo ho brzy dávat bude. Jsou léta tučná a léta hubená, odjakživa to tak bylo a bude. Jediné, co je teď podle mě jinak, to je stav lesů, tj. kůrovcová kalamita a související nadměrná těžba, která v příštích letech učiní medovicové snůšky zřejmě velkou vzácností, minimálně než nová výsadba doroste určitého stáří. To mi dělá starosti, protože lesy byly vždy něčím, do čeho se nepromítala tolik chemizace a rozhodnutí agronomů a vše zde záviselo na počasí a na vzájemném vztahu producent medovice vs. jejich predátoři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667)

Bohužel ale na většině ploch množství včelí pastvy spadlo strmě dolů na zlomek původní hodnoty.
U vesnic je to m změna z ovocných zahrad a kvetoucích trávníků sekaných na seno a krmi pro králíky na dnešní stav anglického sekačkami hoblovaného trávníku a bezúdržbových jehličnanů.
U veřejných prostranství to jsou ztráty starých velkých lip malolistých a ztráty proluk mezi domy vyplněných neudržovanými náletovými stromy.
U lesů to je ztráta z socialistického nepořádku, kdy byl les plný plevelných lip a javorů klenů a třešní ptačích, olší, bříz, osik, lísky atd a maliníku a ostružiníku. Na dnešní stav, kvůli dřevu na topení les hoblovaný od plevelných stromů a kvůli růstu sázených stromečků paseky majiteli lesů pečlivě čištěné od maliníku, ostružiníku a medonosných kytek.
A pak ztráta medovicové snůšky. Buď přešlechtěním včelstev na kraňku, která medovici nesbírá nebo tím, že za socíku lesy futrované v zimě zplodinami z kotlů na uhelné kaly byly poškozenější a tudíž tam mšice prosperovaly násobně víc než dnes.
Výjimkou je trochu zemědělství. Tam došlo ke ztrátě snůšky už nějak do roku 1975. Kvalitní, ale hlavně podporovací snůška sldiny a hlavněš pylu z kvetoucícj plevelů v obilí a jinýc zemědělských kultur a kvalitní podpůrná pozdně letní a podzimní snůška ze strnišť zmizela. To bylo trochu nahraženo svůškou z řepky a potom snůškou z kvetoucích pícnin, ta ale skončila s úpadkem chovu dobytka po roce 1989. Snůška ze zemědělství by se mohla částečně navrátit, pokud by došlo k ekologizaci zemdělství.
Jediné, co se asi trochu zlepšilo, je ve městech pastva z okrasných keřů a stromů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668)

Jinak ale si myslím, že včely mohou žít prakticky všude, je ale otázka, při jakém zavčelení. Domnívám se, že v minulosti, řekněme do konce socíku, na většině stanovišť byla hustota zavčelení, kdy včely ještě bez problémů prosperovaly, včelař po většinu roků měl z nich med a téměř nikdy nemusel během sezóny doplňovat včelám zásoby cukrem, mohlo být zavčelení až desítky silných včelstev chovaných ve velkých nástavkových úlech.
Dneska na stejných místech mohou včely kvalitně žít a prosperovat pouze pokud jich tam nebude víc než třeba 5 - 10 včelstev na km2. Případně pokud by to byly slabší včelstva v malých úlech, třeba zadovácích, tak na stejném místě řekněme 8 - 14 na km2 .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 5. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669)

Ja v lesich vyrostl a jsem v nich doma,takze vnimam vlastnosti dnesni kranky a schopnosti najit a vyuzivat medovici hodne citlive a kriticky.Vcely na les a pozdni snusky je potreba peclive vybirat,rozmnozovat a hlavne hodne brakovat,proste si to srovnat sam sobe v hlave.
A pritom je kranka puvodem z lesu a kopcu Slovinska a Alp,to je paradox!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 2. 2022
Re: snůškové podmínky (75663) (75664) (75665) (75666) (75667) (75668) (75669) (75670)

Já spíš vnímám kraňku jako včelu horských luk nad pásmem lesů maximálně s občasnými stromovitými porosty. A s chladným horským mikroklimatem. Kde je sníh hodně dlouho do jara, klidně třeba do konce května, kde hned potom toho velká spousta rozkvete, protože už je dlouhý den a vysoká intenzita slunečního světla a hned je při vhodném počasí rovnou léto a teplo. A kde je zase brzo na podzim chladno a klidně třeba na konci srpna sníh nebo aspoň lezavo často kolem nuly. Takže kraňka se musí rychle rozvinout, co nejdřív nabrat co největší množství zásob a s nimi vydržet jen s minimálními výlety od řekněme září klidně třeba až do května.
V takovém prostředí se medovice nevyskytuje, protože mšice potřebují dlouhá souvislá období vlhčejšího a teplejšího počasí na to své množství generací, kterými musí jejich rozmnožování obvykle procházet. A stejně pokud by se tam vyskytla, medovicový med s velkým obsahem nestravitelných látek by v průměrném roce kraňkám zaplnil výkalové váčky už v zimě a včely by tak snadno zničil. Proto kraňky obvykle medovicový med opomíjejí.
Musely by to být kraňky původem ne z těch regionů horských luk, ale původem z nižších stanovišť z lesnatých pásem nebo až z údolí a rovinatých podhorských a nížinnějších regionů s velkými lesy, aby měly trochu afinitu k medovici.
Ale dnes je ta kraňka pokřížena všemožnými kraňskými liniemi, proto se tam potřebné geny na medovici a na vegetování v rozsáhlejších lesích v lesích a na rovinách s dlouhou vegetační dobou od března po říjen vyskytnout mohou.
Jen se musí asi tvrději vyjednotit a vytáhnout tím brakováním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.15) --- 7. 2. 2022
polsko útokem

češi, jeďte si do polska nakoupit.
Poláci chtějí ještě pracovat rukama a rolnící jsou zde voličská základna na rozdíl od česka.

proto poláci snížily DPH....aby podpořily agrokomplex... co na to udělaly nadnárodní řetězce v česku?

https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/potravinarske-retezce-v-pandemii-rekordne-posilily-otevrely-desitky-novych-provozoven-1387403

rozšířily m2 prodejní plochy....

proto nekupujme v českých řetězcích ale jeďme na výlet na sever...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 8. 2. 2022
Re: polsko útokem (75672)

Nez tam dojedu,tak mne prejde chut cokoliv nakupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 2. 2022
lísky

Včera jsem se díval, u nás procitly lísky a protahují jehnědy. Dneska určitě začnou prášit, podle předpovědi má být u nás 10 st C. zítra už chaldněji a v noci na sobotu má být - 4 st C.
Řekl bych, že u většiny keřů je včely nestihnou využít a lísky zmrznou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.49) --- 10. 2. 2022
Re: lísky (75674)

U nas zatim lisky v klidu,teprve se zacinaji objevovat spicky listku snezenek a tulipanu.Jinak lisku pravidelne vcely nevyuziji,vetsinou bud fuci a prsi nebo fuci a je zima.Snad tak jednou za 5 let se potka kveteni lisky a letovy den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675)

Líska a včely se obvykle sejdou, když je souvislá zima a sníh nebo aspoň pořádný mráz od ledna až někdy do začátku března. A potom hned jarní teploty delší dobu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.10.204) --- 11. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676)

u nas si stihli pekne z liesok nanosit vcera a predvcerom..dnes uz prsi.. 150-170 nmv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 13. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677)

Na ostravsku taky byl jeden den přínos pylu, jinak vkuse vichr, bez skafandru se nedá vycházet. Doufám že to letos nebude jako minulé roky, kdy brutálně fučelo celé předjaří i jaro až do května/června. Deštivých dní je taky moc, prakticky když není vichřice tak prší, něco jak psal Jospr....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.205) --- 13. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677) (75678)

U nas jeste nebyl ani jeden den,dnes opet fucak,navic stejne neni z ceho nosit pyl.Neni kam spechat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 2. 2022
Re: lísky (75674) (75675) (75676) (75677) (75678) (75679)

U nás na Ostravsku v předhůří Beskyd poslední dny hodně jasno a slunečno, silnější vítr podle předpovědi pořád, ve skutečnosti jen občas. Akorát teplota nic moc, žádný příliv teplého vzduchu z jihu, jenom co se na místě ohřeje sluncem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 14. 2. 2022
jen tak

Jáá si myslím,že Ženklava Štramberk patří pod okres Nový Jičín není OSTRAVSKO možná se pletu rád si změním názor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 2. 2022
Re: jen tak (75681)

Řekl bych, že zblízka Ženklava a Štramberk asi skutečně nemusí být Ostravsko, ale zdálky z jiných krajů nebo z Prahy nejspíš je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.95.87) --- 16. 2. 2022
Re: jen tak (75681) (75682)

www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 2. 2022
Re: jen tak


 Jsem téhož názoru




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 2. 2022 9:47:05
Předmět: Re: jen tak
" www.oocsvfm.cz-aktuality-vyplnovat ci nevyplnovat?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín (178.77.227.52) --- 16. 2. 2022

Odešel jsem ze spolku a nevím proč by mě měli vézt v cisu
Potřebuji jen po spolku ověření počet včelstev a to svaz dostane zaplaceno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vaclav Sciskala (193.86.170.5) --- 17. 2. 2022
Veletrh "VČELA !!! 18. - 19. března 2022

Pátek:
10,00 hod. - zahájení
10,15 hod. - Karel Ostárek - Aby včely neměly hlad
11,00 hod. - MVDr. Jana Cihlářová zástupce KVS - Zdravotní problematika MSkr.
12,30 hod. - Radomír Hykl -Zootechnika v kombinovaném systému 39x24, 39x15
14,00 hod. - Mgr. Jaroslav Habura - Udržitelnost krajiny, On-line úlové váhy
15,30 hod. - Ing. Marian Surowiec - Ultrasonic emiter v boji s Varroazou
Sobota:
10,00 hod. - Ing. Jan Peterek - Včelaříme v souladu s přírodou
11,00 hod. - Mgr.Jiří Danihlík Ph.D. - Strategie pro efektivní zvládání varroózy
a prevenci ztrát včelstev
13,00 hod. - Jiří Mohelník - výroba medovin
14,00 hod. - Miroslav Sedláček - Optimalizované plodiště-jak začít a zásady
Více na www.vcelaostrava.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (46.135.40.72) --- 18. 2. 2022
čtení z podložky - odkapávající zásoby?

Milí zkušenější včelaři,

dnes jsem na podložkách pod síty objevil kapky a loužičky čiré kapaliny, ale nebyla to voda, ale sladký sirup. Byly vždy mimo hrázky měli. Nevíte co by mohlo být příčinou, že takhle "plýtvají" se zásobami?

Předem děkuji za reakci.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687)

V úlu je vysoká vlhkost, pravděpodobně včelky začaly víc plodovat , vlhký teplý vzduch uniká od plodu a na vzdálenějších nezavíčkovaných buńkách v rozích atd se vlhký vzduch ochlazuje a sráží se z něho vlhkost. Cukr tak v otevřených buňkách nasává vlhkost, nabývá na objemu a vytéká z nějaké buňky. Pokud to bude jen trochu, nic se neděje, naopak to včelám pomáhá plodovat, protože pro vodu nemusí létat ven. Pokud to bude moc a dlouho, bude dobré zpozornět a třeba zkusit strůpkem nebo očkem tu vlhkost trochu víc větrat. Voda může trvale mokřit až do května, až bude ven teplo a do zesílení včelstev stěny úlů nebo plásty a potom to bude plesnivět nebo se v naředěném cukerném roztoku v buňkách namnoží houby s hnusnou chutí, vůní a vzhledem a zásoby se tak stanou pro včely těžko poživatelné.
Druhá možnost je, že plásty byly rozebírány v zimě, kdy byly včelky v zimním chumáči, takže buňky nemohly opravit nebo cukr z poškozených buňek vysát. A došlo k nějakému potrhání můstků s obsahem zásob nebo pomačkání a otevření buněk se zásobami. Do kterých se výše uvedeným způsobem dostala vlhkost, ale výrazně méně. Cukr v těch otevřených buňkách začal být tekutý a zase vytékat. Potom je ale cukr na podložce znatelně hustší. A neděje se prakticky vůbec nic, protože témě všechy ostatní zásoby jsou v pořádku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (46.135.47.204) --- 19. 2. 2022
Re: čtení z podložky - odkapávající zásoby? (75687) (75688)

Děkuji za reakci. Skutečně asi už více plodují. I za dnešního větrného dne a při 8°C ve stínu létaly pro pyl na lísky...naštěstí to mají jen pár metrů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 5. 3. 2022
přežijí včely zákon

https://www.youtube.com/watch?v=jAP4otm2LK4

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (185.175.223.26) --- 5. 3. 2022
Ochlazení

Přátelé to počasí si s námi i se včelami zahrává. Co u Vás ? Novohradské hory chladno větrno a dneska poletuje sníh

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.12.209) --- 5. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691)

Je zacatek brezna,to byvalo jeste zmrzlo a spousta snehu a ledu.Casto se jeste cekalo na poradny prolet a dnes uz by jsme chteli malem snusku v unoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692)

Tady na zemi 2 - 4 cm sněhu ze včerejška, ráno tak -4 a přes den trvale pod nulou. Už pár dnů počasí, že to pro včely na výlet vůbec není a podle všeho to bude trvat ještě minimálně do soboty 12 března . Komu se předtím plodování víc rozběhlo, tak nyní včelky dostanou řádně zabrat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693)

Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


sv.Josef svojí širočinou ledy seká a když je nenajde staví mosty (z ledu)




pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 8:52:25
Předmět: Re: Ochlazení
"Od soboty 12 března se sice oteplí a zase bude fučet klasika.
Poslední jara to je pravidlo.

10°C včely můžou přinést pyl ale vichr = 60km/h že nedoletí a umrznou

15°C = 90km/h

Tak co z toho?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (185.175.223.26) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75695)

Ano když byla teplota + 10 stupňů tak bylo hodně vetrno. Prasila liska a včely neměli moc šancí ji využít. Je to škoda. Uvidíme jak se bude počasí vyvíjet dál. Novohradske hory

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.79.110.148) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694)

JO, jo, to je zase co by, kdy by. Katastrofický scénáře. Běžte k šípku. Řešte raději jak jste včely nakrmili, zaléčili, zateplili, monitorovali spady a tak dále.. Tomu se říká "chov". Už nestačí včely v létě vytočit, nakrmit, zahodit klíč od včelína a na jaře se těšit ze silných včelstev, co přinesou rekordní snůšku. Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)

Jenže chov včel defakto zatím ještě nikdy není chov včel. Chov včel to bude, až včely budeme plně chovat ve vnitřních kompletně uzavřených prostorech včetně jejich rozmnožování - oplozování matek. jako chováme třeba drůbež, králíky, prasatat, krávy atd.
V současné době je takzvaný chov včel pouze participování na přirozeném životě včel v přírodě. Včelař akorát postaví včely na vhodné místo, trošku dnešními chovatelskými postupy včely podnítí k vyššímu sběru medu a nakonec jim něco sebere, mezi cca desetinou medu až polovinou medu, co udělají ze sladiny nasbírané v přírodě. A včely prostě v tom prostředí žijí a využívají jeho zdroje, až do vzdálenosti cca 5 kilometrů od ulů.
Proto je třeba preferovat i dnes takový "chov" včel, kdy se včely v produktivní době zejména vytáčejí a po produktivním období se nechají tak, mimo krmení a ošetřování proti varaóze. A ony přežijou a na jaře jsou zase příslušně hodně silné. Protože to je znakem, že jsme včely postavili v přírodě na to správné místo, kde mají pro svůj život a ještě pro včelaře dostatek zdrojů. A ve správném počtu, ne příliš velkém.
Když je třeba včely mimo vytáčení medu soustavně nějak udržovat, podněcovat, podporovat a já nevím co, aby vůbec na jaře na začátku sezóny byly aspoň trošku silné, tak to je znakem, že jsou na špatném místě, kde nemají zdroje. Nebo u špatného včelaře, kde včelař nemá potřebné dovednosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 7. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697)

A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


když to souvisí s chamtivostí. starší matky pozděj plodují a pak nezastihou
tu řepkovou snůšku JINÉ medonosné plodiny s pozdější snůškouse již téměř
nepěstují.

 pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 3. 2022 15:07:07
Předmět: Re: Ochlazení
"A co teprve velkovčelaři co rozeberou včelstvo 1x za rok a pak jen točí
medníky, oddělky, na víc se časově nedostanou, ti to lepí čím dál víc
oddělkama včetně nahrazení ztrát.

Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem
viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál
víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro
neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde
jsou ty doby 4-5letých matek?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.28) --- 7. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75700)

Ja jsem repkove snusky hodil za hlavu a taky to jde.Dokonce radsi vcely zacatkem repky rozpulim,at si nosi jenom pro sebe.Vcely plne jarnich zasob,moje spokojenost.
V loni ochlazeni bylo 2x,vzdy vyhazely cast plodu,vcely dorostly do sily pozdeji.Zadna krec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699)

"Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50% žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct, že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik, jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil, zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a kolabují...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazení (75691) (75692) (75693) (75694) (75697) (75699) (75702)

Možné to je, i když tenkrát ve vozech bylo 40 dvouprostorových včelstev, někde i 60 plus venku další nástavcové.

Nyní po zimě při vytahování neobsednutých starých rámků je v nich pylu taky dost. Ale můžou být stanoviště někde mezi poli kde ten pyl opravdu chybí, na polích dnes plevele už nejsou, postřiky zemědělců jsou tak dokonalé, že už nekvetou ani okraje polí kam kdysi nedostříkly když ještě šetřili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­


Je třeba si uvědomit, že dříve se zimovalo běžně na 7 -10 rámcích adamce. Za
  JZD Tacov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se
podchytily ty nejrannější snůšky.  Dnes k tomu přímo nutí OSEVNÍ POSTUPY
zemedělských podniků a pak také to, dnes téměř nikdo nepoužívá traví porosty
ke krmení a kvetoucí rostliny nemají čas se vysemenit. jen zodpovědní
hospodáři nechávají části okrasných ploch odkvést.

pepan




---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2022 7:19:37
Předmět: Re: Ochlazení
""Vyzimování je čím dál mizernější to je pravda, včely jsou krátkověké
vlivem viroz, kolikrát bez ohledu na počty VD nebo krmení je každé jaro čím
dál víc slabochů, ještě na podzim bývají pěkné ale pak? 3 leté matky už
skoro neexistují, 90% starých včelstev úplně vymizí. U 2 letých 50%
žebráci. Kde jsou ty doby 4-5letých matek?"
a.
Podle mne je to tím, že za prvé v přírodě ubývají zdroje. Kde se člověk
v přírodě podívá, je prakticky všude téměř na každé ploše zdrojů pylu a
nektaru pro včely až násobně méně než před 30 nebo dokonce 50 lety. A
tak i když je počet včelstev zhruba stejný jako dříve, bude většina
oblastí u nás, na rozdíl od dřívějšku, převčelená. Navíc se dá říct,
že jedno dnešní silné včelstvo v nástavcích je silné možná až tolik,
jako tehdy až dvě včelstva v zadovácích.
Tudíž jako by se u nás dokonce počet včelstev jakoby 1,5x - 2x zvýšil,
zatímco zdrojů 2x, 4x nebo někde i víckrát ubylo.
A potom tím, že včely jsou u nás přešlechtěné. Kde se podíváte na
komerční nabídky matek, tak téměř všechny chovy matek dostávají
plemenářský materiál z oblastí, kde se včelám daří, s nadbytkem
nabídky sladiny a pylu. Ty včely jsou vyšlechtěné, aby za podmínky
dostatku až nadbytku sladiny i pylu dávaly co nejvíc medu. Nejsou
vyšlechtěné, aby dobře fungovaly v podmínkách nedostatku sladiny a ještě
hůř pylu. Jenže odchované matky z těchto linií se do podmínek
nedostatku pylu a sladiny dostávají po měsíce každý rok. Taková
přešlechtěná či špatně vyšlechtěná včelstva v takových podmínkách pak
jsou logicky citlivá na nemoci a roztoče, snadno se nakazí, a
kolabují...
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75704)

Tak ono v té době snůška z kvetoucích travních porostů byla sice poměrně slabá, ale jinak spolehlivá každoroční květnová snůška. Hlavně když těch luk byly kolem stanoviště hodně velké rozlohy To byly ty extenzívní nehnojené travní porosty sekané ke konci května a potom v srpnu na seno. A díky tomu, že byly sekané pravidelně vždy ve zhruba stejnou dobu a nebyly hnojené nebo jen málo a biomasa (seno) se z nich odvážela, tak se tam rozšířily vedle pomaleji rostoucích trav vhodných pro méně hnojené půdy i ty kvetoucí rostliny. Které stihly akorát před sekáním vykvést a založit na semeno a při sušení sena pak ty semena dozrály a byly vydroleny na louku. Takže se v loukách při takovém hospodaření úspěšně množily.
Jako směsi mnoho druhů kvetoucích rostlin z toho byl vedle kvalitního voňavého medu i velmi kvalitní pyl. V menší koncentraci tam ty kytky kvetly až do mrazů, takže takové travní porosty byly velmi dobré i k podněcování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan (90.182.243.152) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazeni

No ono se možná blýská na lepší časy , viz dotace podmíněné greeningem ne jen pouze vojtěškou hoblovanou v okamžiku rozkvětu (nebo i dřív), tak snad tu začnou ty pásy svazenky všude po republice.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 3. 2022
Re: OchlazenĂ­ (75704)

" Za JZD Tachov byla vypracovaná nová metoda pro dva náastavky, aby se podchytily ty nejrannější snůšky. "
a.
Tak jenom zavést toto zimování v plodišti i medníku by nestačilo. Naše původní tmavá včela se rozvíjela pomalu a i tlačená oním zimováním ve dvou nástavcích do časné síly by řepku a ovocné stromy nemusela stíhat, rozvinutá bývala až někdy po 10 - 15 květnu a v úplně plné síle tak ke konci května. (Právě tak na javor klen, maliny, travní porosty a první medovici) Navíc, pokud se u naší původní tmavé včely tlačilo na co nejrychlejší jarní rozvoj, byla potom v květnu a červnu velmi silně rojivá.
Ty rané snůšky využívaly včely plně až po dostatečném překřížení kraňkou, u nás to mohlo být tak po roce 198o - 85.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (2a02:26f7:ca04:4340:0:433:2036:4803) --- 8. 3. 2022
Re: Ochlazeni (75706)

K čemu svazenka ? Když ji mají včely, tak je hořká a dřevitá ke krmi. Další akát z Ameriky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.28) --- 9. 3. 2022
Re: Ochlazeni (75706) (75708)

U mne je svazenka nedilna soucast snusky,pestujem si ji snad vsichni kolem.Druhovy med je z ni nerealny,ale kdyz nic neni,je svazenka k nezaplaceni.2x uz jsem na ni zimoval a bez chyby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 9. 3. 2022

Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
řepka (75710)

Podle údajů se do pohonných hmot dává jen asi třetina produkované řepky. Zbytek by měl jít na stolní oleje.
Ono to mělo taky dobrý vliv ve dvou věcech. Jednak do pohonných hmot šla řepka, ze které by byl méně kvalitní nebo méně chutný olej, teď to budou muset místo motorů konzumovat lidi. A potom bude méně sekundárních produktů. Pokrutin po získání oleje, kterými se v krmivech pro zvířata nahražovala dovážená sója - zdraží krmiva. Anebo třeba glycerínu, který je odpadní produkt při výrobě bionafty.
Dobrý vliv to bude mít v tom, že možná řepkový stolní olej zlevní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2022
Re: (75710)

tomu nevěřím
---------- Původní e-mail ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2022 22:13:51
Předmět:
"Řepka olejná na polích je prý letos naposled. Bude se pěstovat jen na
semena a olej, tj. asi zlomek dnešní výměry.

Od kdy se vůbec začala přidávat do pohonných hmot?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (2606:54c0:1de0:18::1f:4b) --- 10. 3. 2022
Řepka

Řepka půjde opravdu skokově dolů a to i z jiných důvodů . Od letoška zásadně omezeno její ošetřování ku prospěchu včel a podražila i hnojiva. To že už nemusí do nafty je poslední hřebík. Řepka není špatná, ale všeho moc škodí. Kdybych tak teď ještě nějaký repkový med měl, i bych ho chválil. 250mnm v Ráji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Kdyby ubyla jen třetina řepky? tak v doletu stále bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75714)

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zruseni-primichavani-bioslozky-do-paliv-je-podle-zemedelskeho-svazu-spatny-krok

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 10. 3. 2022
Re: Řepka

To je jenom výkřik této vlády do tmy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (37.48.18.212) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Pratele vcelari,
Ukrajinsky a jine medy se sem vozi ze tretich zemi. Cinske padelky tlaci nase medy do ustrani. Vymera repek pujde pomalu dolu, ne kvuli biopalivum ale kvuli tomu ze znove sucho nedovoli vzejiti porostu a dale tlak skudcu a chorob je cim dal vetsi a chemicky arsenal se v evrope pod tlakem "ekoteroristu" zakazuje.
Takze jak to v cesku umime. Politik neco rika a neco uplne jineho dela.
Nechceme rusko ropu, potazmo polskou naftu z PKN orle. Tak zrusime 5 proc. Bioslozky. A budeme nakupovat 100 procent suroviny z ruska. Skvely napad mocipanu.

Repka se ekologicky pestovat neda, klimaticka zmena je zde, v evrope je sucho takze trh si poradi, jen ty nase penezenky se prohnou. Ze neco k jidlu slevni, tak tomu snad uz nikdo neveri ani v bruselu.
Vyzivam k navratu selskeho rozumu a chovu kraliku a slepic na ceskou vesnici!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75717)

Napřed si zjistěte co je biosložka a potom tu spekulujte o řepce. Pokud by to mocipán neudělal tak mouka a spíš krmiva proty slepice a kroliky co tu někdo chce krmit, by byla předražený kvůli výpadku dovozu víme odkud. Řepka a olejniny letí nahoru, jen blbec by olej letos nevysel pokud by mohl. A loni jsem viděl dvě slizně obilovin, po ozimu ihned oseli místní zemědělci pohanku a sklidili ji na letní osev podle mne v dobré kvalitě.

Nechápu to, přeci co se nedotuje, to je vždy zdravější. Jen ať nějaké biosložky zruší, existují receptury kdy si to člověk může předpřipravit a namíchat sám. Jen se musí odloučit polymerní složka kterou podle minulých dikuzí o moření dřeva prý nemá. Má ji a ztvrdne v motoru pěkně pokud se nějakým způsobem (podle receptu) neodbourá.



Už aby tu EU dotaci pro včelaře také ořízli jak to přidávání ekoaditiv aby odpadli ve včelařství rychlokvašní počtáři a profitáři a přednášející co dělaj učitele protože rukama jim to moc nejde.

A pro zlepšení situace s převčelením stačí zpoplatnit chov včel a stanoviště jak hlavičku vinohradu a parcelu od pěstovaného kusu.

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malý nebo velký)

Lidi ví že v obchodě z regálu bez včelaře a jeho včel si kupují šmakuládu, kupují ho většinou proto, že je levný podle toho naco mají, ne proto že to je med. Koupě levné šmakulády koncovým zákazníkem je projev chudoby. Včelař také neřeší kvalitu cukru a přitom je kvalita cukru před balením obchodně jasná. Kdo ví něco o zpracování řepy nebo jinde ze stonku třtiny, technologii výroby šťáv znich a postupy a ztráty na cukernatosti.

Prostě nechápu jak můžete bědovat nad koncem nějaké pozitivní zprávy o ukončení zákoného přelévání peněz směrem k baronům. To samé by mělo bez váhání proběhnout např u fotovoltaických baronů, v DE fotovoltaiku dali lidem na třechy domů a v případě krize jak je nyní s válkou přístup k el. energii s více možnostmi než centralizované FVE pole.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka

Snížilo by to ceny předražených včelařských potřeb, vyrovnalo by to ceny vosku a medu tam kam patří a u chovu včel by zůstali včelaři a ne těžaři. (je jedno jestli malých nebo velkých)
..............................................................
Nemyslím si,že bez dotaci pro včelaře by zlevnili výrobci včelařských potřeb.Pro ty kteří si to myslí,že je to tak výnosný džob mohou si to zkusit a budou za vodou. Osoby OSVČ kteří berou všechny dotace na včely jsou včelaři nebo těžaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JIRI (178.22.113.75) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713)

Cena se u repky a obilovin urcuje na burze. Pro evropu ve francii rzv. MATIF pro ameriku na burze v chicagu.
Celosvetova nabidka, poptavka. Zasoby.
Reakce ceske vlady je cisty populismus a konecna msta agrokrali. Ale dopravcum to vubec nepomuze.
Do evropy prijdou vyssi stovky tisic bezencu, kteri budou bezne fungovat, jist, pit, chodit na zachod, marodit, produkovat odpady a pracovat. Takze bude to vyzva. Ale je potreba se postarat i o nase lidi, dolbich 10 milionu, ktery to muzou prestat financne davat ty velke narusty cen vseho.
Zruseni primichavani biopaliv je vladni diletantsvi a nahravkou rusku.

Pokud nejlepsim krmivem pro vcely je benzin, tak se penezenka zatrepe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720)

Je fakt, že s řepkou je příští vývoj nejistý, je v tom spousta různých parametrů. Jestli se oseté plochy budou změnšovat nebo zvětšovat.
Časem si myslím, že plochy s řepkou se budou zvětšovat, protože brukvovité rostliny jsou velmi plastické a v té čeledi je jich obrovské množství druhů s velmi rozdílnými vlastnostmi. Tudíž je velký potenciál na šlechtění dalších odrůd řepky nebo snad i hořčice a jiných brukvovitých. A to i v našem smradlavém bruselském evropském rybníku, kde se zeleným sabotérům lidské společnosti podařilo vyřadit ze šlechtění metody GMO.
Podle mne dost snadno půjde vyšlechtit i odrůdy řepky určené pro ekologické pěstování s mnohem menším počtem agrotechnických zásahů a spotřebovaných chemikálií.
Co se týká polymerace řepkového oleje, je významný rozdíl mezi tím zpolymerovat do podoby příliš vysoké viskozity nebo dokonce měkké želatiny a zpolymerovat do úplně suchého tvrdého odolného filmu. Kdyby byly řepkové oleje vhodné pro výrobu nátěrových hmot, jako jsou vhodné lněné oleje, tak by tady pěstování řepky nezaváděl až Hitler za druhé světové, tehdy jako mazadlo pro válečné stroje, ale pěstovala by se už o mnoho stovek let dříve. Je ovšem taky možné, že se někomu povede vyšlechtit odrůdu řepky, která bude dávat skutečně vysychavé oleje, které bude možné jako náhrady lněného oleje využít. Řepka produkuje z hektaru mnohem víc oleje než len, tudíž by taková odrůda byla dost přínosná , i vzhledem k současnému příklonu k přírodním materiálům všude možně včetně plastických hmot a brzo i barev. Ale asi by to byl velmi velký pěstitelský zásah, bez GMO asi obtížně dosažitelný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721)

Ale možná šlechtit ekologické odrůdy řepky ani nebude potřeba.
Kdo trochu sleduje zemědělství, tak ví, že byly například vyvinuty stroje, které díky přesné navigaci GPS na až centimetyr umí na pole nasít současněš dvě a víc různých plodi střídavě do řádků širokých od desítek centimetrů a víc. Ty různé plodiny umí selektivně ošetřovat i sklidit, takže celkový výsledek je jakoby současnými postupy lán rozdělili na 2 a víc polí a na každém znich pěstovali jako monokulturu různé plodiny. Střídané kultury po řádcích na jednom poli umožní pěstovat i běžné "neekologické" plodiny ekologickými postupy s minimem pesticidů, protože střídáním jejich kultury na poli to budou smíšené kultury, které budou mít výrazně větší přirozenou odolnost proti šíření škůdců a nemocí.
Nebo byly vyvinuty stroje, které díky počítačovému rozeznávání obrazu umí na poli přesně identifikovat napadenou nebo nevhodnou rstlinu a umí na ni bodově aplikovat potřebný pesticid. zase to umí, prti plošné aplikaci, výrazně omezit chemickou zátěž polí a ušetřit na těch chemických látkách.
Akorát je problém pro ĆR, že to zatím jsou výlučně HITech stroje, na kterých s velkými producenty zemědělské techniky spolupracují akademičtí vědci z univerzit a velkých výzkumných ústavů a že tudíž vzhledem k jejich ceně a vysokým kvalifikačním nárokům na jejich obsluhy jsou to stroje zatím vhodné pouze pro velmi velké zemědělské subjekty. Ovšem u nás jsou jsou takové velké subjekty současnou vládou ideologicky protibabišovsky znevýhodňovány, podporují se v zájmu zničení Babiše i v zájmu zelené hlouposti malé zemědědělské celky. Které na takovou techniku ještě minimálně 20 let nebo i nikdy nedosáhnou a produkují zastaralými způsoby za pomoci nekvalifikovaných zemědělských dělníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722)

Kde tedy je k tomu přiložíte místečko, tam hleďme zasaditi ovocný strom. Na polích arci úhorů ubývá: ale za to seje se zas řepka, bílý jetel, vičenec (ligrus), vikev. Jak výborné tu pastvy včelám! Kéž bychom se ještě dočkali, aby i pohanka u nás více se selat. na půdách písčitých neb jinak hubených, nebof na tučných nedává medu žá- dného. Pohankou zajisté rozmnožila by se včelí pastva nad míru: pohanka květe velmi dlouho, po každém dešti zakvěte na novo a květ její dává ten nejvýbornější med i dává ho takové množství, že dobrý oul je s to, aby v 14 dnech 50 i více liber medu nanesl. Dobře by proto bylo, kdyby hospodářové jedné obce, kteří jsou-Ii spolu včelařové, shodli se o to, co každého roku k vůli včelám seti. Jak by se usnesli, mohl by pak jeden naseti kus zimní řepky, druhý — kus jarní, třetí mohl by naseti vikev, čtvrtý vičenec, jiný bílý jetel, po- tom pohanku, mák, fizole atd. Tuším, že by proto nemuseli se svých polí nic menší užitek míti, a přece jak výborně posloužili by tudy svým včelám, vlastně svému z včel užitku.

KODYM, Filip Stanislav a DZIERŻOŃ, Jan. Kniha včelařská. V Praze: Tiskem a nákladem Bedřicha Rohlíčka, 1857. s. 268. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:812fbd0b-ad38-4bca-b2ea-f77f1e617261

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723)

To od Kodyma je pro Radima. Kodym ve své bibliografii někde prý popisuje jako člověk žijící v 18. století, pěstování a rozmach pěstování řebky ve století 17. Pokud vím, tak oleje a tuky byly pro chemii a průmysl velmi žádaný artikl.

A pro odlehčení. Pokud Hitler dle tebe, Radime, začal používat řepkový olej jako mazadlo nasvé zbraně, tak já mohu plácnou něco podobného, že proto prohrál válku, protože řepkový olej žádné mazadlo na zbraně není. Mohu se dovtípit že chtěl surovinu pro výrobu ztužených tuků jako potravinu a velmi levnou náhradu za máslo pro výživu a krm vojska a koní.

Z podstaty věci, protože ztuhne a to je obzvlášť pro hlavně a mechanické části co o sebe třou nepřípustné protože by to znehodnotilo funkčnost. Zkus namazat ozubené kola vč. řetězu bicyklu řepkovým nebo jiným kuchyňským olejem a dojdi za půl roku k takovému tvému počinu. Už se nerozjedeš. A můžeš takové převody vč. řetězu vyhodit do šrotu, protože je nerozpustíš ani v acetonu nebo jiném rozpouštědle typu hexan kterým se oleje (vč. potravinářských) běžně těží. Pokud namažeš ložisko, zadřeš ho tak jízní kolo můžeš vyhodit do šrotu. Pokud navštěvuješ šroty pravidelně, takových namazaných kol kuchyňským olejem blbci je tam hodně. Poznáš je podle zatuhnutého maziva.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724)

Gupa: Olej z brukvovitých semen včetně řepky obsahuje škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy, které dávají olej s bezpečným nízkým obsahem kyseliny erukové byly prvně vyšlechtěny až v 60 a 70 letech dvacátého století jako takzvané odrůdy jednonulky. Do té doby bylo možné řepkový olej používat pouze pro technické účely. Nevim, na co přesně hitlerovci řepkový olej používali, nouzi o kapalné ropné uhlovodíky měli obrovskou. Jestli k mazání nebo s ním svítili, aby ušetřili petrolej... každopádně ho ale tehdy mohli použít pouze pro technické účely. Možná v nouzi nejvyšší možná i k jídlu, ale jinak určitě ne.
A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725)

Radim: >A proto se u nás třeba rozjelo pěstování řepky a kočování se včelstvy do řepky až v sedumdesátých letech, teprve tehdy se dal řepkový olej použít k jídlu.<

........

Jak zjistili od 17-do roku cca 1975 to, že řepka obsahuje něco závadného? Ty to dnes víš, ale jak to měli vědět lidi co ji produkovali a dávali zvířectvu jako pokrutinu a výrobci ztužených tuků? Radime nevěděli nic, normálně ji používaly k jídlu výrobě potravin krmiva atd. Až v r. 1975 se rozmohly jako příčina úmrtí infarkty myokardu díky lipidóze svalu která má zřejmě spojení s nekrózou srdeční svaloviny u potkanů. Byl to hit 80 let, pamatuji se na články z USA kdy se tento problém táhl a články popisovaly výprodeje levných stolních olejů které byly zdravotně závadné.

U lidí se toto riziko dodnes nepřiznalo a přímo vědecky nepotvrdilo. Jen se potichu obsah kys. rukolové jaksi zázrakem vytěsnil díky semínkům z Kanady.

Přitom. Je hodně prací co přímou souvislost užívání kys. erukolové který je součástí nejen oleje z řepky (ne)potvrzují.

Důvodem ale proč vůbec reaguji je jakási slepota když něco napíšeš - spíš popíšeš svůj pohled a nějak to nesouhlasí logicky s realitou. A také se protahuje zima, jinak bych v terénu startoval včelstva na sezonu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 3. 2022
Re: Řepka (75713) (75720) (75721) (75722) (75723) (75724) (75725) (75726)

Všude je uváděno, že kyselina eruková je škodlivá. Já to čítám už od socíku, tak to beru jako fakt. Nepředpokládám, vzhledem k jejím předpokládaným účinkům na organismus, že by se dnes nějací lidští dobrovolníci uvolil i toto vyzkoušet na sobě.
Co se týká dob minulých, řekněme před více než 80 lety, je dost pravděpodobné, že ten řepkový olej s kyselinou erukovou lidi skutečně konzumovali. Ovšem předpokládám, že z nešlechtěné řepky byl ten olej trošku specifické chuti, ostatně si z dětství ze socíku pamatuji podivnou chuť některých stolních olejů, zřejmě tehdy tam ještě trochu kyseliny erukové bylo nebo olej nebyl tak dobře čištěný jako dnes. Takže ho konzumovali hlavně chudí a tam bych řekl, že tehdy byla lékařská péče taková, nebo žádná, že případné zdravotní problémy nebo smrt dané kyselinou erukovou byly přičteny jejich životnímu stylu danému chodobou nebo možná alkoholem.
Je dost pravděpodobné, že kdyby dnes tu kyselinu erukovou v oleji z nešlechtěné řepky pustili do lidské výživy, tak by našli čistě tou kyselinou způsobené komplikace či úmrtí.
Asi tak.
Dál bych už o tom tady nechtěl psát, je to diskuzní fórum o včelách, ne o olejích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek H (109.80.50.176) --- 21. 3. 2022
jarní prohlídka včelstev

V pátek jsem provedl jarní prohlídku.U nejsilnějších včelstev
nebyly žádné zásoby,plodu poskrovnu. Ostatní průměrné měly zásob cca 7 kg a plodu na 4 rámcích.Přidal jsem nejsilnějším
4 rámky zásob a doufám,že se matka rozklade.
Včelařím na Nechanicku s 10 včelstvy.Jak to vypadá u vás ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 21. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728)

V únoru se rozplodovaly a od té doby tu silně mrzne až dodnes, takže spotřeba na vytápění úlu je strašná i při pouhých 2-3 rámcích plodu. První přínos z jívy včera,dnes. Předtím nic - furt zima vichřice. Teď supr, jen aby to vydrželo až se rozplodují a nanosí. sever moravy 250mnv

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.10.22) --- 21. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728)

O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022
Re: jarní prohlídka včelstev (75728) (75730)

Tady, severní předhůří Beswkyd, až doteď slušné noční mrazy, ale ve dne jasné slunce a poměrně teplo.
Včely by se asi už rozplodovaly, kdybych je letos měl a tento týden má být přes poledne 12 - 15 st C, takže by byla vhodná doba na rozebrání úlu a prohlídky . Jinak jsem zaznamenal, že na včelařské vrbě S021 už před takovým týdnem bylo plno včel, ale odkud létaly je mně záhada. Pučí myrobalán, jestli tento týden noční mrazy nebudou, v tom slunci už nejspíš naplno rozkvete. Podobně by asi rozkvetly meruňky, kdo je má, rybíz, angrešt a potom další ovocné stromy... takže podle všeho se jarní snůška už rozjede.
Letos jsem nebyl kouknout do lesů, ale zdá se, že v listaných lesích na zemi už to taky jede naplno, sasanky, plicníky podběly, violky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev


Myslím si totéž. I když první prohlídka by měla být při rozkvětu jívy, která
je žluťounká jak sluníčko tak to řeším jen pohledem na to česno. Bohužel.




Pepan



---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 3. 2022 22:28:51
Předmět: Re: jarní prohlídka včelstev
" O jarni prohlidce si muzu nechat jenom zdat,musi stacit pohled na cesna a
nahled pres stropni folii,porad fouka ledovec,i kdyz sviti slunicko.Vcely
letaji par hodin denne,rano -9.Neni kam spechat.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 22. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732)

Kolikrát jsem viděl kvést jívu, když na zemi ještě bylo třeba 10 centimetrů sněhu.
Já nyní vidím optimální prohlídku spíš vnitřně, prvních tak aspoň půl decimetru, decimetr čtverečního plodu už by mělo být vylíhnuto a včelstvo by tak mělo mít určité množství nových včel, aby snášelo prohlídku už dobře. Přirozeně když je dost teplo, , aby rozlétané včelky se dokázaly vrátit a případně nešťastně shozená matka na dno úlu se taky vrátila.
Jinak oproti hodně dřívější době nyní sleduji včelstva hodně bez rozebírání.
Přehled o spotřebě zásob tam mám z podložek, přehled o síle včelstva zase z podložek nebo náhledů pod strop úlu nebo u zadováků z ohlasu včelstva na rozebirání....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732) (75733)

U mně začíní rozkvétat myrobalán. Naplno rozvete zrovna tak akorát do ochlazení. Jsem zvědav, jestli to vydrží a jestli v létě nějaké myrobalány budou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.4.64) --- 28. 3. 2022
Re: jarnĂ­ prohlĂ­dka vÄ?elstev (75732) (75733) (75734)

Nadherne kvete jiva,ochlazeni snad zbrzdi kveteni merunek,ktere zmrznou kazdy rok.Rano -3.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 28. 3. 2022
pocasi

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

diskuter (84.19.91.236) --- 28. 3. 2022
pocasi

komu jsme co udelali, kdyz 10 dubna ma byt podle dlouhodobe predpovedi pres den + 7 °C a v noci + 1° C. to bude asi rok !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78143 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 75617 do č. 75737)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu