78697
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Baudis Jan P. --- 20. 10. 2004
Seznam e-mailových adres konference
Zdravím včelaře
a obracím se na účastníky konference (v tomto případě jen na ty, kteří se konference účastní přes e-mail) s následujícím aktuálním problémem.
Ve staré konferenci nabízel konferenční robot funkci, která umoľňovala, ľe na poľádání automaticky zaslal ľadateli seznam vąech e-mailových adres, na které rozesílal konferenční příspěvky (mailing-list konference).
V této konferenci nebyla tato funkce dosud zavedena vzhledem k tomu, ľe přístup na konferenci není uľ jen přes e-mailovou komunikaci ale také neomezeně (a nekontrolovaně) přes webové rozhraní. V dneąní době e-mailoví účastníci zřejmě netvoří ani polovinu těch, kdo se konference nějak (aktivně či pasivně) účastní.
Seznam e-mailového členstva konference vąak pochopitelně není tajný ani není mým majetkem (jsem jen jeho dočasným správcem). Jenľe je tu otázka, za jakých okolností má správce konference dávat k dispozici mailing-list konference - vzhledem k tomu, ľe je to dnes cenný materiál pro spamery... (Jde o několik stovek ověřených fungujících aktivních e-mailových adres.) Představme si např. situaci, kdy mi napíąe nějaký účastník konference a bude po mně chtít seznam e-mailových adres vąech konferujících... Dát mu to či nedat? To» otázka...
(A k tomu vąemu je zde dnes zákon o nakládání s osobními údaji.)
Byl bych rád, kdyby e-mailoví účastníci konference vyjádřili své přání jak se má nakládat s jejich adresami. S pozdravem se těąí na vaąe vyjádření
J. P. B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký --- 20. 10. 2004
Re: Re:dobra voda (7504) (7546)
> Vtedy prevládal názor, nazva» takúto vodu ako " JONIZOVANÁ".Ako nazva» takúto vodu ? Včelia ?
Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaµ sa nikde ąkodlivé následky na zdraví
neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaąke do medníku a pijem ju.
Starí včelári tvrdia, ľe sedie» blízko úµa pri pozorovaní včiel je zdraviu
prospeąné. Vraj to aj lieči. Dokonca spa» v uličke medzi úµami v kočovnom
voze patrí podµa niektorých, medzi úspeąné terápie. Človek sa cíti lepąie,
ako keď sa vyspíte niekde v poµovníckej maringotke. Čiľe sibioza so včelami
pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda.<
V knihovně ČSV mají na toto téma videokazetu. Zdarma ji členům půjčují. Měl jsem ji a je to zajímavé.
Tonda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 20. 10. 2004
RE: Re:dobra voda (7504)
Konzultoval som otázku vody , laicky povedané oľiarenú včelami, na Prírodovedeckej fakultu UPJ© v Koąiciach uľ pri mojom ątúdiu biológie a chémie. Vtedy prevládal názor, nazva» takúto vodu ako " JONIZOVANÁ". Môľem potvrdi», ľe zdatný psychotronik bezpečne virgulou takúto jonizovanú vodu označí. Samozrejme , ľe technický pokrok je ďaleko vpredu, aj názvoslovie je iné ,kysličník sa volá oxygén a pod. Ako nazva» takúto vodu ? Včelia ? Pre zdravie zdravie blahodárna ? Zatiaµ sa nikde ąkodlivé následky na zdraví neprejavili. Občas si aj ja dávam vodu v PT flaąke do medníku a pijem ju. Starí včelári tvrdia, ľe sedie» blízko úµa pri pozorovaní včiel je zdraviu prospeąné. Vraj to aj lieči. Dokonca spa» v uličke medzi úµami v kočovnom voze patrí podµa niektorých, medzi úspeąné terápie. Človek sa cíti lepąie, ako keď sa vyspíte niekde v poµovníckej maringotke. Čiľe sibioza so včelami pôsobí na človeka blahodárne, podobne ako tzv. jonizovaná voda. A k článku pána Seboąíka ? Bol som u neho na návąteve. Na včelnici v úli č.l6 bola v medníku flaąka s vodu a tú ,sme pili počas prehliadky včiel horúceho letného dňa. Gabriel Komínek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 20. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517) (7518)
On Mon, 18 Oct 2004, [windows-1250] Pavel Samojlovič wrote:
> Dal jsem strou pneušku a je to Ok.
Já jsem pneumatiky pouľil také, ale zdály se mi moc měkké. I relativně nízký a lehký úl na jaře se znatelně kýval. Měl jsem obavy, ľe by se v sezóně při více nástavcích mohl plný medník převáľit.
Tak jsem pro jistotu do pneumatik nacpal kamení. Pevnost se zvýąila a izolace proti vlhkosti funguje nadále.
Na trvalé stanoviątě to jde, ale při přesunu by ta manipulace s kamením byla na závadu.
Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 19. 10. 2004
Re:dobra voda (7504)
Ok sedi vec ! tych clankov o oziarenej vode vcelymi je v casopisoch Vcelarstvi dostatok, staci si prelistovat starsie rocniky... ...niektore veci, ukazy su mimo chapania ludskeho rozumu a su za hranicami sucasnych fyzikalnych zakonov..... ...urcite k nim patri aj voda, ktoru vcely "nabiju" energiou......... S pozdravom Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 19, 2004 4:23 PM Subject: Re[2]: dobra voda
> na to přiąel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se >> pok >> chvá vtěle úplně jinak
Uľ jsi nejsem zcela jist, ale myslím, ľe jsem o tom slyąel zmínku na přednáące ve VÚVč v Dole. Tam se přednáąející (tj. někdo z výzkumáku) zmínil, ľe se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, ľe má oproti normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
Dá se pak předpokládat, ľe tato voda má jiné fyzikální vlastnosti (např. co se týče pronikání tkáněmi).
Tak nějak si to pamatuji, ale nemla»te mne, jestli mi pamě» uľ tak neslouľí... :-)
J. P. Baudią
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7542
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 19. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok v sobotu, ak dozijem budem v Kosicach na odbornej konferencii, ak bude pan dorak pritomny rad mu pozdrav odovzdam je dobry chovatel matiek a clovek , ktory pomoze s radami so svojej dlhorocnej vcelarskej praxe... Prajem Vam vsetko dobre... Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:11 PM Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
> vazeny pane laco, > tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky, > spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky > poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce! > prosim, vyridte mu nase podekovani! > jeste jednou diky! > prokesovi > ----- Original Message ----- > From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM > Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava > > > > Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. > > Doraka > > dobre hrusky, jablka... apod. > > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari > > buduci rok. > > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . > > S pozdravom Laco Sebosik > > > > > > > > > > ----- Original Message ----- > > From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> > > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM > > Subject: pan frantisek dorak - moldava > > > > > > vazeni, > > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi > > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! > > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! > > mariana a dan prokesovi (praha) >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7541
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Menšík --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Nebyl bych tak skeptický Tuto informaci mám z rozhlasu z pořadu METEOR který právě uváděl i seriál o vodě .
Pepan
----- Original Message ----- From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM Subject: Re: dobra voda
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd. > > R. Poláąek > > ----- Original Message ----- > From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM > Subject: Re: dobra voda > > > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se > pok > > chvá vtěle úplně jinak > > > > Pepan > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Menšík --- 19. 10. 2004
Re: Tlouska steny ulu
Jiľ mockrát jsem o tom přemýąlel a myslím si , ľe jen potřeba chránit včly před hmyzoľravci a to je vąe.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM Subject: Tlouska steny ulu
> > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul > kdyz ho staci dat do stinu? > > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 19. 10. 2004
Re[2]: dobra voda
> na to přiąel kdo ? je tato informace součástí nějaké dostupné práce ?
>> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se >> pok >> chvá vtěle úplně jinak
Uľ jsi nejsem zcela jist, ale myslím, ľe jsem o tom slyąel zmínku na přednáące ve VÚVč v Dole. Tam se přednáąející (tj. někdo z výzkumáku) zmínil, ľe se jim podařilo přesvědčit nějakou laboratoř, aby testovala "včelí vodu" na molekulární úrovni, a zjistilo se, ľe má oproti normální vodě změněný vazební úhel mezi atomy v molekule.
Dá se pak předpokládat, ľe tato voda má jiné fyzikální vlastnosti (např. co se týče pronikání tkáněmi).
Tak nějak si to pamatuji, ale nemla»te mne, jestli mi pamě» uľ tak neslouľí... :-)
J. P. Baudią
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 19. 10. 2004
Včelařské farmy - svaz - kroky zpet
Gustimilian Pazderka příspěvek 7432
..jak chce někdo konat odborné kurzy když si neudělá vlastní kurs,jak vyjít z úlyty vůči odvětví ve zpracování medu a nenaváže kontakty se všemi zpracovateli,a velmi aktuelně v každém čísle časopisu neřekne:Tokik nám za¨platí za med ten či onen.
Já chci takové informace a chci si vybrat!
Krachem Předboje už tu není konkurenční prostředí pro svaz.
Včelaře nemůže nic víc udivit ,než jednání nejvyšších funkcionářů svazu které včelaři živí...
Masarykův slovnik naučný 1932
Svaz/někdy též liga/ tolik co spolek,sdružení,korporace,avšak vyššího druhu toje jejimiž členy nebývají zpravidla jednotlivci nybrž korporace.Takové jsou s-y rúzných spolků,živnost.společenstev.
V některých případech bývá jejich činnost omezena na formalní stránku,na činnost poradní,inciativní,směřující k zjednodušení unifikaci úkolů svěřených jednotlivým členům.
Máme vyjímečné postavení,jásá předseda i tajemník CSV /je to i závazek/.A o tuto vyjímečnost a rozvoj českého včelařství jak to stanovil 5.sjezd se nejvíce zasloužili :Mandík,Peroutka,Sobota,Fencl.Jejich setrvání na nejvyšších postech za jejich zásluhy nemůže zvrátit žádný příští sjezd.
CSV není svazem podle očekávaných pravidel,ale jakousi formou včelari rodiné farmy.
franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7536
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 19. 10. 2004
RE: Spad kliestika
Zdravím, o víkendu jsem poprvé fumigoval. Taky mně překvapil velký rozdíl mezi spadem v obou krajních úlech (odhadem asi 70 roztočů) a u ostatních (od dvou do deseti). V srpnu jsem měl ve včelstvech gabon, tak mně ten malý počet nepřekvapuje, spíą se divím tomu rozdílu. Pavel
> ... proto sa chcem spytat na Vas spad po zadymeni. > Mna totiz prekvapil pomerne nizky pocet odpadnutych > kliestikov - do 50 ks. > Len v jednom uli bol spad cca 90-100 ks.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 19. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Krátce. Z magneticky neupravené vody se vodní kámen vylučuje na stěny a sniľuje průřez trubky, aľ ji úplně zacpe. Z upravené se má vylučovat ve formě kalu do vody, takľe trubku nezanáąí. Jak je magneticky upravená voda změněná, se neví a proto ji hygienik nemůľe doporučit pro pití a podobné účely..
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "Josef Kouba" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 9:01 PM Subject: Re: dobra voda
> Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k > zarůstání vodovodního potrubí obvzláątě teplé vody. Má výrazně tomuto > zarůstání zabraňovat. > > S přáním hezkého dne Josef Kouba > > > > ----- Original Message ----- > From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM > Subject: Re: dobra voda > > > > Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale: > > > > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově > > a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř > > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu > > je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je > > ąkodlivá a neměla by se pít. > > ®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí. > > > > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou > > ovlivnit, nevíme ale jak. > > > > Zdraví PP. > > > > > > Radim Poláąek napsal(a): > > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, > > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud > ji > > > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud > je > > > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > > > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi > jeątě > > > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. > Přesto si > > > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, > > > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd. > > > > > > --- > Odchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 19. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Podobnou paletu vyvinul Vuvč Dol v 80 letech, rám byl z jeklu výąky 60 nebo 80, ostatní bylo asi shodné. Byly určeny pro převoz na přívěsném vozíku za auto, nohy ąly vysunout aľ nahoru, takľe nepřekáľely a samotný rám z jeklů s přiąroubovanými úly mělo jít ąoupat po loľné ploąe vozíku. Vozík tehdy vyvinuli taky, měl speciální pérování z gumových bloků. Byly o tom ve své době články ve Včelařství i s podrobným popisem palety a vozíku.
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "Pavel Prchal" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 1:57 PM Subject: Re: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Zdravim, > kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30, > na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a > mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2". > V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje. > Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv > sklonenem povrchu. > > Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7532
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokeą --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
vazeny pane laco, tyka se to chybne (nami) zaslane castky k zaplaceni za zbozi, myslim ramky, spatne to spocitala cs. posta, ale pan dorak byl tak laskav, ze nam penizky poslal, i kdyz uz nebyly v dobirce! prosim, vyridte mu nase podekovani! jeste jednou diky! prokesovi ----- Original Message ----- From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 9:15 PM Subject: Re: pan frantisek dorak - moldava
> Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. > Doraka > dobre hrusky, jablka... apod. > Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari > buduci rok. > Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . > S pozdravom Laco Sebosik > > > > > ----- Original Message ----- > From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM > Subject: pan frantisek dorak - moldava > > > vazeni, > radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi > z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! > prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! > mariana a dan prokesovi (praha)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7531
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 18. 10. 2004
Re: pan frantisek dorak - moldava (7526)
Ok pozdrav odovzdame, len neviem coho sa to ma tykat, kupili sta od p. Doraka dobre hrusky, jablka... apod. Ja som od neho tento rok kupil matky Sklenar,uvidime ako sa im vydari buduci rok. Kontaktovat ma mozete aj mimo konferencie . S pozdravom Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Daniel Prokeą" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 8:19 PM Subject: pan frantisek dorak - moldava
vazeni, radi bychom podekovali priteli frantisku dorakovi z moldavy na slovensku za poctivost a ochotu! prosim, pokud ho znate, vyridte mu vrele diky! mariana a dan prokesovi (praha)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7530
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Ale zařízení pro magnetickou vodu je doporučována tam, kde dochází k zarůstání vodovodního potrubí obvzláątě teplé vody. Má výrazně tomuto zarůstání zabraňovat.
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 7:34 AM Subject: Re: dobra voda
> Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale: > > Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově > a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř > teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu > je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je > ąkodlivá a neměla by se pít. > ®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí. > > Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou > ovlivnit, nevíme ale jak. > > Zdraví PP. > > > Radim Poláąek napsal(a): > > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, > > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je > > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě > > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, > > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd. > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7529
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Nejlepąí (nejlacinějąí) jsou ojeté pneumatiky z osobního auta.
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepąí? > > Díky moc. > > Patrik N.
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7528
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Opravdu dobré a trefné přirovnání!!
S přáním hezkého dne Josef Kouba
----- Original Message ----- From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 12:40 AM Subject: Re: dobra voda
> Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd. > > R. Poláąek > > ----- Original Message ----- > From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM > Subject: Re: dobra voda > > > > vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se > pok > > chvá vtěle úplně jinak > > > > Pepan
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.778 / Virová báze: 525 - datum vydání: 15.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7527
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Matej Ladislav --- 18. 10. 2004
RE: Tlouska steny ulu
Zaujimave meranie teploty som urobil teraz v sobotu pocas osetrenia vciel proti kliestiku. Chcel som vediet, ako sa zmeni teplota v uli pocas fumigacie. Cidla som pouzil 4. Zimujem v dvoch nadstavkoch 2 cm hrubych, na 9 ramikoch hore a 7 dole rozmer 42x27,5 cm. Zaujimave je ze teplota v hornom nadstavku,( cidlo 4cm od stropu v strede) klesla o 3,5 stupna. V strednej casti stupla o 2 stupne celzia. V spodnej stupla len o 1 stupen. Po 2 hodinach sa teplota vratila do povodneho stavu vo vrchnej casti na 31,56 stupna celzia. Vonkajsia teplota bola 13,58, ale v odnimatelnom dne 12,76 ( sposobyl nocny chlad). Pocas fumigacie bol ul 1 hod uzatvoreny. Osetroval som o 10 hodine rano.
Ladislav Matej
> Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > > Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz > vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul > kdyz ho staci dat do stinu? > > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7524
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7519)
Zdravim, kolega pouziva ramy z uhelniku, nevim presne, asi tak 30x30, na nich jsou vlevo a vpravo( stojim li u ramu jakoby za ulem) svisle a mirne sikmo naverene kratke trubky a v nich trubkove nohy, odhadem 1/2". V trubkach dira, navarena matice a sroub ktery ty nohy fixuje. Vyhoda - necha se dobre nastavit vodorovna poloha vcelku na jakkoliv sklonenem povrchu.
Zdravi PP.
Kristl Pavel napsal(a): > Zdravím, > napadl mně rám z jeklů - něco na způsob akvária bez skel. > Pavel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7523
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Doma na zahradě mám desky přes tvárnice. V podstatě co dům dal. Na venek jsem kdysi jako stojany koupil za cenu ąrotu dva fragmenty obsluľných lávek, ze kterých jsem upajcnul přebytečné nohy a přidal nějaké příčky. Jsou to ale spíąe stojany na včelíny neľ úly, jsou svařeny tak z 60 L profilů a jsou přísluąně těľké. Podstavec zvláą» na kaľdý úl se mně zdá drahé a nestabilní. Plánuji podstavce dvojáky. Uvaľuji tak, ľe při přepravě úly dám na přívěs a podstavce dozadu do auta. Jako materiál vychází zatím nejlépe profil L 30x30 nebo něco ze ąrotiątě. Pneumatiky jsou sice zadarmo, ale nevím, co s nimi třeba někde ve svahu. Musely by se asi zakopat, aby úl stál rovně.
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepąí? > > Díky moc. > > Patrik N.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7522
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláąek --- 18. 10. 2004
Re: Tlouska steny ulu
To není přesné. Měření ukázala, ľe průběh teploty kopíruje průběh venkovní teploty, ne ľe se rovná. Pokud byla venku nula, bylo uvnitř třeba +5 stupňů. Pokud bylo venku -10, bylo uvnitř třeba -2. A pokud bylo - 20, uvnitř bylo třeba - 8. Záleľí hodně. kde je to místo mimo chumáč, jestli na dně síta nebo třeba mezi rámky 10 centimetrů od chumáče. Z tepelného hlediska je úl prostor, který je jako celek nějak tepelně izolován podle síly a materiálu stěny. Vnitřek úlu je ale taky rozdělen rámky jako tepelně izolačními přepáľkami. Prázné rámky izolují dobře, asi jako polystyren, rámky ze zásobami hůře, odhaduji asi jako navlhlé nebo mokré dřevo. A někde uprostřed těch rámků je zimní chumáč. Ten působí jako topné těleso, pokud je venku relativně teplo, má povrchovou teplotu okolo 15 st C, pokud je mráz, klesá teplota vnějąích včel aľ na tuąím 7 st C, níľe jít nemohou, protoľe by uhynuly. Takľe teplota na konkrétním místě úlu (kromě venkovní teploty) závisí za prvé na součtu tepelné izolace stěny úlu a tepelných izolací plástů směrem ven toho konkrétního místa, na blízkosti od topného tělesa - zimního chumáče a na tom, jestli včelstvo topí úsporně a chumáč má nízkou povrchovou teplotu, nebo neúsporně - povrchová teplota zimního chumáče je vyąąí. Úl by měl v prvé řadě zamezit "protahování" větru aľ do blízkosti zimního chumáče a tím velkým tepelným ztrátám. Vlastní tepelná izolace úlu je potřebná tehdy, kdyľ zimní chumáč je z nějakého důvodu hned u stěny. U "stropní stěny" je zimní chumáč celou zimu, proto musí být strop izolovaný nejvíc. Dále je vlastní tepelná izolace úlu potřebná, kdyľ včelstvo v předjaří začne plodovat. Jednou jsem úspěąně vyzimoval včelstvo venku v bedně na rámky s 1,5 cm silnou dřevěnou stěnou. V předjaří jsem bednu obaloval lepenkou, protoľe jednoduché spoje bedny sbité hřebíky se přes zimu rozestoupily. Asi úplně stačí 2 cm silné dřevo. Uľ proto, ľe tolik má běľné coulové prkno po ohoblování. Kdysi byl myslím ve Včelařství článek. Včely umístili do úlu myslím z plechu a nakrmili na zimu stejně jako ostatní. Včelstvo přeľilo i dvacetistupňové mrazy ale někdy po vánocích spotřebovalo zásoby a uhynulo.
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "Olda Vancata" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 18, 2004 12:18 AM Subject: Tlouska steny ulu
> > Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je > lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm > lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze > > NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!! > > Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm. > Pokud > vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota > vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. > Co se takhle na to divat z druhy strany? > > \vov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7521
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Mým hitem bylo letos použití starých postýlek ze zrušené mateřské školky.Na jaře to bylo dobré,ale jak přibyly nástavky a med,začaly se plaňky prohýbat a na střed jsem musel přidat ještě jedny nohy.Výhodou je,že jsou lehké,zapadají jedna do druhé, laciné, zbyl mi sololit,dost vysoké na to ,aby je tráva hned nezarostla a přitom né moc,abych to do horního nástavku neměl daleko.Zárověň jsou nastříkané silnou vrstvou,takže natírám zatím jen spoje.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7520
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Samojlovič --- 18. 10. 2004
Re: Podstavce pod samostatně stojící úly (7517)
Dal jsem strou pneuąku a je to Ok. Pavel ----- Original Message ----- From: "Bullet" <bullet/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 18, 2004 10:01 AM Subject: Podstavce pod samostatně stojící úly
> Dobrý den, > > rád bych si udělal přehled, co vąechno se dá rouzumně pouľít jako podstavec > pro volně stojící úly. Nebo jeątě lépe, co by asi bylo nejvhodnějąí. Viděl > jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce... > Zajímal by mne spíąe způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden > úl=jeden podstavec. > Co by asi tak bylo nejlepąí? > > Díky moc. > > Patrik N. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7518
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bullet --- 18. 10. 2004
Podstavce pod samostatně stojící úly
Dobrý den,
rád bych si udělal přehled, co všechno se dá rouzumně použít jako podstavec pro volně stojící úly. Nebo ještě lépe, co by asi bylo nejvhodnější. Viděl jsem dřevěné palety, dva trámy na podezdívce...
Zajímal by mne spíše způsob, jak postavit úly samostatně, tedy jeden úl=jeden podstavec.
Co by asi tak bylo nejlepší?
Díky moc.
Patrik N.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7517
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Havlík --- 18. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Mne v tomto pořadu spíše překvapilo, že vícekrát v záběrech na sud se objevilo větší množství uhynulých včel a vos.Vzhledem k tomu,že tento pořad by měl působit propagačně,si tento záběr mohli lidé z"továrny na med" lépe připravit.
Apropo,máte nějaké čerstvější zprávy o Předboji?Zaslechl jsem,že odebraný med od včelařů neprodali a po urgencích po penězích jim sdělili,že si pro med mají přijet.Nebyli prý schopni zajistit,zda vrácený med je skutečně jejich a prý skladník tam "bude" jen do konce září.Situace kolem konce tohoto "našeho" včelařského provozu mne fakt mrzí a více mne mrzí,že nejsou informace jak dál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7516
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512) (7513)
>Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově
a bezpochyby funguje, i kdyµ se je±tě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné
>vlastnosti. Jen na
>internetu je spousta studií o tom, µe 1. ta voda je naprosto ne±kodná,
>2. µe je ±kodlivá a neměla by se pít.
Já někde četl oficiální vyjádření hygienika, ľe magneticky upravovaná voda můľe člověku ąkodit a proto se nepovaľuje za zdravotně nezávadnou pitnou. Věrohodně se tvrdí, ľe se z ní usazuje méně vodního kamene. Zkouąeli to v Německu, ale ne kaľdé takové zařízení pro magnetickou úpravu funguje.
Co se týká včelami ozářené vody, tak to povaľuju za kandidáta na cenu bludného balvanu http://www.sisyfos.cz/blb/index.html.
Lidi ale více věří takovýmto bludům, neľ Boľí existenci a síle modlitby. To bylo je a bude.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7514
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504) (7512)
Jsem v této věci taky více skeptikem, neľ slepě věřící, ale:
Existuje zařízení pro magnetickou úpravu vody které se vyrábí průmyslově a bezpochyby funguje, i kdyľ se jeątě tak úplně neví proč. Dovnitř teče voda, ven teče voda a přitom má jiné vlastnosti. Jen na internetu je spousta studií o tom, ľe 1. ta voda je naprosto neąkodná, 2. ľe je ąkodlivá a neměla by se pít. ®e je to blud uľ si nikdo napsat nedovolí.
Dovolím si v tomto případě věřit tomu, ľe včely skutečně vodu mohou ovlivnit, nevíme ale jak.
Zdraví PP.
Radim Poláąek napsal(a): > Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v > molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, > jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji > vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je > skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je > dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. > Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě > víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si > někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, > způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7513
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 18. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
Jako chemik vím, jaké je postavení atomu kyslíku vůči atomům vodíku v molekule vody a i taky, které síly způsobují, ľe to postavení je takové, jaké je. Pokud tedy včely nějak mění vodu, tak tím to asi nebude. Pokud ji vůbec nějak mění včely. Moľná tu vodu mění samotný uľivatel vody. Pokud je skálopevně přesvědčen, ľe ho ta voda vyléčí, nebo mu udělá dobře, pak je dost dobře moľné, ľe ho ta voda skutečně vyléčí, nebo mu udělá dobře. Mezi světem včel a světem těchto sil je rozdíl x řádů velikosti. Asi jeątě víc řádů neľ mezi rozměry kamenu na cestě a rozměry mezi hvězdami. Přesto si někteří lidé jeątě dnes myslí, ľe to, ľe o ten kámen dneska zakopli, způsobila dneąní nepříznivá pozice hvězd.
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, October 16, 2004 10:21 PM Subject: Re: dobra voda
> vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok > chvá vtěle úplně jinak > > Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7512
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Olda Vancata --- 18. 10. 2004
Tlouska steny ulu
Vicekrat tady byla diskuze o tloustce a kvalite steny ulu. Jestli je lepsi drevo a nebo plast. Jestli staci 40 mm a nebo jestli je 60mm lepsi. Delala se rada pokusu. Co je na ty veci zajimavy je to ze
NIKDO NIKDY NZKOUSEL KDE JDE DOLNI HRANICE TLOUSTKU STENY ULU !!!
Proc? To by nemelo bejt min zajimavejsi nez testovat 60mm.
Proc si vlastne myslime, ze stena musi bejt tlusta a izolovat? Pokud vim tak vsechna mereni ukazala, ze v zime mimo chomac se teplota vevnitr ulu rovna vnejsi teplote. V lete se sice tvrdi, ze priliz vysoka teplota v ule muze pusobit rojeni atd. Ale jakej prehratej ul kdyz ho staci dat do stinu?
Co se takhle na to divat z druhy strany?
\vov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7511
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Menšík --- 17. 10. 2004
Re: dobra voda (7504)
vtéto vodě dojde ke změně postavení atomů kyslíku vůči vodíku a tato se pok chvá vtěle úplně jinak
Pepan
----- Original Message ----- From: "Ale F." <e-mail/=/nezadan> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM Subject: dobra voda
> Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou? Pry se necha na ulu 1/2 litru vody v > pet lahvi a necha se tam asi den. Potom ma byt nejaka lepsi a snad i > leciva. > Je to pravda?? :-) > Existuje o tom nejaky clanek? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7509
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin Bojanovsky --- 15. 10. 2004
RE: dobra voda (7504)
Výzkumem léčivé vody se zabýval v letech 1990-1991 MVDr. Josef Staněk z Brna. Návod je v článku ve Včelařství č. 2/1990 na str. 40., daląí komentář v č.6/1990 - str. 136. a zkuąenosti s léčivou vodou popsal jeden čtenář ve Včelařství 12/1991 na str. 198. A.B.
-----Original Message----- From: Ale F. Sent: Friday, October 15, 2004 5:30 PM Subject: dobra voda
Máte někdo zkuąenosti s léčivou vodou? Existuje o tom nejaky clanek?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7505
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- csv@volny.cz --- 15. 10. 2004
Re: Med v televizi (7497) (7498) (7501)
Radim Poláąek napsal(a): > Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do > pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař, > mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného, > ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají > pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě > konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí > argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný. > Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z > jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny. > > R. Poláąek > > > O medu v tomto pořadu mluvil tajemník ÚV ČSV, MVDr. Peroutka.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7502
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 15. 10. 2004
Med v televizi (7497) (7498)
Dneska jsem měl přes poledne puątěnou televizi a přepnul jsem na čt1 do pořadu Barvy ľivota zrovna, kdyľ tam nějaký odborník, pravděpodobně lékař, mluvil o medu. Jméno jsem bohuľel nezachytil. Vysloveně řekl, kromě jiného, ľe lidé, kteří mají náběh na pylovou alergii, to znamená kteří mají pravidelně přes léto sennou rýmu, tak se jim to zlepąí, kdyľ v zimě konzumují květový med s těmi pyly, které se tam v létě vyskytují. Daląí argument proč prodávat med v místě vzniku a nefiltrovaný. Taky tam představili druhy medu, pastovaný med a ukázali pár záběrů z jakéhosi provozu na zpracování medu a výroby medoviny.
R. Poláąek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7501
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 14. 10. 2004
Recept
Zdravím přátelé. Včera, kdyľ mě střihala holička, ptala se mě na recept na "medovník". Nemáte ho někdo po ruce ? pamatuji, ľe v loňském včelaři vyąly recepty, Ale toto tam asi nebylo. Dík Mirek
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.775 / Virová báze: 522 - datum vydání: 8.10.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7497
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Matej Ladislav --- 13. 10. 2004
RE: Proč včely někdy staví plásty nepravidelně
> Zapadá do toho i daląí poznatek z letoąního rojového roku - jeden roj se > usadil v keři nedaleko naąí včelnice a zůstal tam, vystavěl dílo. Kdyľ jsme > ho naąli po asi 1,5 měsíce, měl postaveno 9 plástů. Zajímavé je, ľe dva > prostřední plásty stavěl tak, ľe mezi nimi jakoby vznikala směrem vně ąiroká > ulička, ale do ní postavily včely daląí plást. Snímek mám, třeba to krátce > popíąu a i s foto zveřejním ve Včelařských novinách. > K. Čermák > Aľ prídeą na seminár do Koąic 23.10. a budeą ma» troąku času, tak sa môľeme pozrie» na podobné dielo. V strede je kradąi plast (polovičný), ale po stranách sú 2-krát tak dlhé plásty. Vytvarajú akoby písmeno Y. Ostatné sú vąetky stejnej dlľky. Podµa môjho názoru včelstvo stavalo krajné plásty rýchlejąie. Stredný prestalo stava» a krajné stiahli k sebe na ąirku včelej uličky. Ostatné plásty sú rovné a celistvé.
Ladislav Matej >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7496
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)
>byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen 20 kg, akdyž jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. už nebyl. Je to známka vávoje k lepšímu?
Dnes v rozhlase na ČT2 ekonom Velebný říkal, že EU připravuje na příští rok nové dotace a dojde dokonce i k některým zlevněním. Přímo cukr by prý měl být levnější, než před tímto zdražením. Už jsem tohle jednou slyšel, že se má dostat na světovou cenu a ta je menší, než byla u nás.
Tonda.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7494
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 13. 10. 2004
Re: cukr (7488) (7492)
Rekl bysem, ze se cukrovary pred kampani zbavuji starych zasob. takze my "mali" mame smulu, kdyz nechcem do cukru vrazet penize, ktere v nem budou lezet, budem kupovat draze, protoze zjara a v lete bude drazsi.
Zdravi PP.
Vhájek napsal(a): > byl v nabíkovém katalogu Kauflandu asi v celé síti v ČR, ale prodávali jen > 20 kg, akdyľ jsem se k tomu v pondělí dohodlal, tak třeba v Ústí n.L. uľ > nebyl. Je to známka vávoje k lepąímu? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7493
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 13. 10. 2004
Re: Netýkavka ?l?znat?. (7416) (7423) (7426) (7439) (7441)
Menąí, podstatně křehčeji stavěná netýkavka, má stříbřitě zelenou ojíněnou barvu listů, roste v lesích na spadaném listí, kvete jasně ľlutě někdy v červnu a červenci. Pokud si pamatuji dobře ze ąkolních let, je to naąe původní netýkavka. Mám pocit, ľe jsou dokonce dvě, buď jedna obyčejná a jedna horská, nebo větąí a menąí.
Podíval jsem se na internet, podle http://www.kvetena.com.cz/netykavkovite.htm jsou dvě.
R. Poláąek
----- Original Message ----- From: "pan Josef Menąík" <> To: "Vcelarska konference" <> Sent: Monday, October 11, 2004 8:52 PM Subject: Re: Net?kavka ?l?znat?.
> Právě ty nekontrolované plochy jsou problémem . > Vůbec vąechny netykavky k nám byly dovezeny ale dvě se teď > nekontrolovatelně ąíří . Ta na Nově jmenovaná se ąíří podél vodních toků a > vytlačuje naąe pobřeľní nízké bylina . Jeątě jedna se ąíří v naąích lesích > dosahuje jen 50 cm a nevadí jí hluboký stín a ani sluneční úpal > > Pepan > > ----- Original Message ----- > From: "Radim Pol??ek" <> > To: "Vcelarska konference" <> > Sent: Sunday, October 10, 2004 11:08 PM > Subject: Net?kavka ?l?znat?. > > > > Dneska na Nově v televizních novinách potřebovali zase nějakou senzační > > zprávu, tak se obuli do této rostliny jakoľto silně agresívní. Je to sice > > cizí rostlina, k nám ji dovezli někdy před více neľ 100 lety a do nějakých > > chráněných oblastí asi nepatří. > > Mám tuto rostlinu vysazenou na stanoviątích více neľ dvacet let a můľu > říct, > > ľe původní rostliny v ľádném případě nevytlačuje, jen je doplňuje. A je > > dobrým zdrojem pylu pro včelstva od zhruba poloviny srpna do prvních > > mrazíků. Je vhodná do zahrad a podobných kontrolovaných ploch, protoľe se > > dá velice snadno mechanicky zničit. > > > > R. Poláąek. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 7491
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78697 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 7491 do č. 7551)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu