Včelařská konference

Poradí mi někdo spolehlivou směs na odchyt vos v pet.lahvích,ale aby na to nešly včely?

Máte pravdu ,to je opravdu armáda vylepovačů,asi 50.000 členů. Má to ,ale několik háčků plakátů je pět druhů každý jiný.Jejich velikost odhaduji na 6 x větší než je formát včelařství.Při složení se zlámou a jejich balík asi nelze přibalit k časopisu./poštovné bude podstatně větší/Další problém vidím ve včelařích,víte už nějaký ten čas mám tu čest se včelaři.Odhaduji a je to můj názor,který není podložený,50%časopis vůbec nečte vyhodí ho s reklamními letáky.Dalších 30% by tyto plakáty vyhodila 15% by si je přibila na dveře včelína a možná 5% plakátů by se dostalo někam aby veřejnosti něco řekly.Mám dojem,že částka na takovou reklamu by byla astronomická a výsledek nic.Máte jiný názor?Napište můžeme si o tom "pokecat" a možná přijdeme na něco dobrého.
Zdraví J.Horký e-mail hitzer.db/=/worldonline.cz
nebo hitzel.db/=/seznam.cz

Ottom jsem uľ psal jednou. Kdyľ je zdarma proč jej nevloľit do Včleařství To
je přece armáda vylepovačů

Pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 15, 2004 9:38 PM
Subject: Re: Budoucnost - sou?asnost


> Moc pěkně napsáno,ale jak jste uvedl ta naąe povaha česká je tak hezká a
> hezká,to uľ jsem někde jinde ľe?Nedovedu si to představit v praxi,protoľe
> také dělám výkup medu a tak mám trochu obrázek o kvalitě medu a
> včelařích.Věřte mi je to obrázek mnohdy hodně smutný a med ,raději ani
> nekomentovat.Takové medy v prodejně v okresním městě a můľeme zákazníkům
> povídat hory doly med si koupí jen jednou a naposledy.Musíme vąichni dělat
> něco odbyt.Svaz vydal krásné barevné plakáty na propagaci medu a
> včelařství,jsou dokonce zdarma, proč je nepouľít v čekárně u lékaře ve
> ąkolách na obecních úřadech atd.
> Zdraví Horký

U nas meli kostkovy taky za 22,90 Kč a tak jsem hned koupil 2 metraky. Meli byste videt jak prodavacka koukala na moje "obvykle mnozstvi" ve trech kosikach,ale nakonec jsem ji presvedcil ze proste hodne sladim :-))

PS:Diky za odpovedi na medovinu
Ales

Ahoj,

přistřiľení je klasický způsob jak nepřijít o včely (o starou přistřiľenou
matku při rojení na 90% přijdeą, pokud nejseą náhodou při tom a nesebereą jí
ze země). Včely se bez matky vrátí zpátky do úlu a odletí aľ s mladou
nepřistřiľenou matkou. Takľe není to úkon proti rojení.

Ne nevyrojení je celá řada potřebných "jiných " úkonů (zvětąení prostoru
úlu, umělé odrojení, oddělek, smetenec, přeléták, nerojivá matka a podobně).
Pokud odebíráą včelařství tak tam uľ nějaké ty články byly.

S pozdravem
Pavel

----- Original Message -----
From: <sedlacek.milos/=/post.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 17, 2004 8:26 AM


> Dobry den,
> mate nekdo zkusenosti se zastrihavanim kridel u matek jako
> opatreni pri rojeni vcelstev? Vcelarim totiz v lezanech a tuto
> informaci uvadi p.Jindrich Cejka ve svem popisu vcelareni v
> "Cejkove ulu". Nevim zda je to u techto typu ulu opravdu zpusob
> jak vyresit rojeni vcelstev a navic se mi to nezda prilis eticke.
>
>
> Dekuji
>
> Milos sedlacek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.754 / Virová báze: 504 - datum vydání: 6.9.2004

> Napadají vás dalsí výhody a hlavne nejaké zásadní nevýhody?

Jak budeą vkládat při léčení gabonové pásky?

Příjemny den, zdraví a pohodu vąem ;o)
Pavel Strnad

Klasické plechové hrebeny, nebo jakékoliv jiné systémy zajistení pozadované
roztece které nejsou soucástí konstrukce rámku, mají tyto hlavní výhody:

* je zajistena presná roztec bez ohledu na stárí rámku - zatmelenost
(lízátka s pribývajícím propolisem tloustnou)

* je zajistena presná poloha rámku (lízátka zarucujou jen roztec, ne
polohu) - rámky v hrebenech budou vzdy presne nad sebou

* minimální pritmelení k nástavku (stycná plocha je jen hrana hrebenu) i
sobe nazvájem (stycná plocha veskerá zádná)

* uplne rovný medníkový rámky - nic neprekází pri odvíckování ani u
manipulace pri vytácení

* stejné rámky lze pouzít s ruznou roztecí, podle toho do jakéo nástavku se
dají (siroká lízátka znamenají, ze ztlustlé plásty nelze po vytocení pouzít
v plodisti)

Napadají vás dalsí výhody a hlavne nejaké zásadní nevýhody?

J. Cáp

Mám kočovák se zadovákama,rm.39x27,5 cm.Mezipatrová mezera je asi 3cm.Při zimování na dvou patrech, ji včelstva těžko překonávají.Proto letos skouším zimovat takto-spodní patro 10 rm.na teplou stavbu a horní patro na studenou.Rámky v horní patře jsem položil přímo na rámky spodního patra.Tímto zásahem je zde nulová mezera.Včelstva zimují celkem na 20 rámcích.

Zajímá mě zda někdo takhle zimujete.Pokud ano napište jaké jsou vaše skušenosti.
Díky a zdar.J.S

Zdar

Ja to uz robim 8 rokov a je to najlepsia metoda nielen
proti rojeniu, ale aj na vymenu matiek, aj ked mam
nastavkove ule. Matke, ktoru chces menit (kvoli veku,
nespokojnosti alebo preto, ze sa rodina dostava do
rojovej nalady) strihnes kridla a nechas jeden
matecnik. Po vyjdeni novej matky sa tak na 30% stara
snazi vyrojit ale len vypadne pred ul a vcely sa
vratia do ula. Na 70% sa obe matky toleruju a kladu po
oplodneni nove spoločne. Potom mozes staru matku
zabit, pripadne s nou vytvorit odlozence - odlozenec s
plodujucou matkou sa rychlo rozvija na rozdiel od
odlozenca s neoplodnenou. Este sa mi nestalo, aby sa
mi vyrojila nova matka. Ak sa matka so strihnutymi
kridlami do zimy nevymeni, nic sa nedeje - taketo
matky zimuju normalne.

Peter

--- sedlacek.milos/=/post.cz wrote:

> Dobry den,
> mate nekdo zkusenosti se zastrihavanim kridel u
> matek jako
> opatreni pri rojeni vcelstev? Vcelarim totiz v
> lezanech a tuto
> informaci uvadi p.Jindrich Cejka ve svem popisu
> vcelareni v
> "Cejkove ulu". Nevim zda je to u techto typu ulu
> opravdu zpusob
> jak vyresit rojeni vcelstev a navic se mi to nezda
> prilis eticke.
>
>
> Dekuji
>
> Milos sedlacek
>



              
__________________________________
Do you Yahoo!?
New and Improved Yahoo! Mail - Send 10MB messages!
http://promotions.yahoo.com/new_mail

>mate nekdo zkusenosti se zastrihavanim kridel u matek jako
opatreni pri rojeni vcelstev? Vcelarim totiz v lezanech a tuto
informaci uvadi p.Jindrich Cejka ve svem popisu vcelareni v
"Cejkove ulu". Nevim zda je to u techto typu ulu opravdu zpusob
jak vyresit rojeni vcelstev a navic se mi to nezda prilis eticke.

Zkoušel jsem to a přestal jsem. Rojení to stejně nezabrání. Včely vyletí s dalšími matkami. Jinak si myslím, že je to určité poškození matky a včely by se jí měly snažit vyměnit.
Dělají to jenom u inseminovaných matek, aby se nemohly přirozeně oplodnit.
Lepil jsem i opalitová čísla. Teď jenom značím barvou.
Tonda.

Dobry den,
mate nekdo zkusenosti se zastrihavanim kridel u matek jako
opatreni pri rojeni vcelstev? Vcelarim totiz v lezanech a tuto
informaci uvadi p.Jindrich Cejka ve svem popisu vcelareni v
"Cejkove ulu". Nevim zda je to u techto typu ulu opravdu zpusob
jak vyresit rojeni vcelstev a navic se mi to nezda prilis eticke.


Dekuji

Milos sedlacek

Naąel jsem na internetu zajímavou knihovnu s knihami včelařských klasiků.
Knihy jsou zde v podobě jak naskenovaných obrázků, tak i v textu a PDF. V
knihách lze i vyhledávat.
Najdete ji na adrese:

http://bees.library.cornell.edu

MČ

> Můľete tomu říkat i ořechová medovina.
> Eman

No to by právě neměl.
Honza

Zdravim,

takhle fatalne bych to nevidel, kdyz to dovedem do konce, zjistime, ze
ve vsem je vsechno, z cehoz poplyne, ze nemuzem jist nic.
Cimz nechci snizovat vyznam zkoumani "nepovolenych" latek v potravinach.

Zdravi PP.


R. Polásek napsal(a):
> A citlivost analytických metod se bude dále zvyąovat, takľe práh
> zjistitelnosti nepovolených látek v medu bude stále niľąí.

Zkuste příští rok tento jednoduchý recept (původ Francie):
0.5 litru čistého alkoholu 40-50% (slivovice, vodka...), nezralé rozřezané ořechy, asi 1 měsíc je nechat macerovat. Slít a smíchat s 1 litrem červeného a 1 litr bílého vína. (čím lepší lihoviny, tím lepší výsledek). Dosladit medem podle vkusu a nechat v chladnu zrát. Po čase stočit z kalu. A podle klasika: V malých dávkách lze používat jakékoli množství. Má to asi 18-20%. Můžete tomu říkat i ořechová medovina.
Eman

5ízky ze své vrbovny také dodá ZO ČSV Vlachovo Březí př. Urbánek.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Bure" <88buresova/=/razdva.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 16, 2004 11:54 AM
Subject: Re: vrby


> Řízky, popřípadě sazenice vrb (i trojmuľné) lze sehnat ve VÚ Kunovice u
> Uherského Hradiątě tel.572549115 - paní ing. Číľková. Zdraví Bureą Jar.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.764 / Virová báze: 511 - datum vydání: 15.9.2004

Dneska jsem viděl cukernou anomálii v Kauflandu. Cukr krystal a krupice tam stojí už dlouho 24,90 a dneska byla vedle halda kostkového cukru a ten stál 22,90 za kilo.

Píše se tam o sulfatiazolu, což je vlastně předchůdce antibiotik, ale to je jedno, použití a výsledek je stejný. Taky se tam píše, že současná hranice průkaznosti reziduí sulfatiazolu je asi 40 000 pod koncentrací doporučovanou kdysi pro léčení včelstev. Znamená to silně zjednodušeně, že pokud někdo tím léčí včely a prodá výkupci 1 kg medu a ten ho zamíchá do 39 999 kg medu od jiných, je celých 40 tun medu kontaminováno a na likvidaci. Totéž platí pro "sdílení" sladiny mezi úly. Taky to znamená vzhledem k vysoké citlivosti, že pokud tím někdo léčí včely, tak má po léčení tím kontaminovaný med celou snůšku tohoto roku a možná ještě další rok.
Snad jedině po přeléčení setřepat všechny včelstva na stanovišti na mezistěny a staré plásty zničit.
A citlivost analytických metod se bude dále zvyšovat, takže práh zjistitelnosti nepovolených látek v medu bude stále nižší.

Dne čt 16. září 2004 16:51 Ale Faltín napsal(a):
> Kde se daji sehnat odborne vcelarske preklady? Jde to nejak objednat?

*Dobry den,

* pokud jste clenem CSV , pujceji Vam
*je zdarma v knihovne v
* Kremencove ulici.
* Pokud nejste z Prahy, nebo
* je pro Vas problem do si Prahy
* dojet, poslou Vam
* je postou. To vse zdarma.
* Na tomtez miste je lze i obednat.

Ještě si je také lze pújčit na základní organizaci. Každá ZO ČSV dostává minimálně jedny OVO určené pro jejich členy, kteří si je mohou půjčit přímo v ZO. Větší organizace dostávají víc výtisků.

S pozdravem

Lněnička

Odpoved na orechovku uz jsi dostal dve, sv. Jana je 24 cervna, orechy
musi byt nezrale. Procento lihu od 50 nahoru.

Preklady byvaly jen pro cleny svazu, ale nejsem v tom smeru kompetentni.

Zdravi PP.


Ale Faltín napsal(a):

>Kde se daji sehnat odborne vcelarske preklady? Jde to nejak objednat?
>
>S tou orechovou medovinou, zalezi na tom aby byly orechy uvnitr jeste
>duznate? Jestli ano tak ted uz je tedy pozde, uz jsou skoro na louskani
>:-). Poradi mi nekdo kolikaprocentni lih se musi pouzit na macerovani
>orechu a jak dlouho je tam nechat?
>
>zdravi Ales
>
>

Dne čt 16. září 2004 16:51 Ale Faltín napsal(a):
> Kde se daji sehnat odborne vcelarske preklady? Jde to nejak objednat?

Dobry den,

pokud jste clenem CSV , pujceji Vam je zdarma v knihovne v Kremencove ulici.
Pokud nejste z Prahy, nebo je pro Vas problem do si Prahy dojet, poslou Vam
je postou. To vse zdarma. Na tomtez miste je lze i obednat.


> S tou orechovou medovinou, zalezi na tom aby byly orechy uvnitr jeste
> duznate? Jestli ano tak ted uz je tedy pozde, uz jsou skoro na louskani
>
> :-). Poradi mi nekdo kolikaprocentni lih se musi pouzit na macerovani
>
> orechu a jak dlouho je tam nechat?

Soused pouziva vycepni lihovinu, ma to tusim 40%, necha je tam do podzimu i
dyl. Pokud budete ochutnavat , tak to poznate.


Honza

Kde se daji sehnat odborne vcelarske preklady? Jde to nejak objednat?

S tou orechovou medovinou, zalezi na tom aby byly orechy uvnitr jeste duznate? Jestli ano tak ted uz je tedy pozde, uz jsou skoro na louskani :-). Poradi mi nekdo kolikaprocentni lih se musi pouzit na macerovani orechu a jak dlouho je tam nechat?

zdravi Ales

Dne čt 16. září 2004 10:38 slamka napsal(a):
> v podstate sa potvrdilo to,co stale vysvetlujem zakaznikom kupujucim
> med..ziadny spracovatel skupujuci med od stoviek vcelarov im nedokaze
> zaistit to,co vcelar predavajuci svoju produkciu,z ktorej ma este aj
> urobeny rozbor..
> s pozdravom Gusto

Dobry den,

zrovna se mi dostaly do ruky vcelarske preklady 2004/1 a je tam zajimavy
clanek zhruba o tom, ze pokud jeden jediny vcelar (treba nakej amaterskej
vyzkumnik) bude lecit na jare antibiotikama podavanyma v cukernym roztoku,
tak to ostatni vcelstva v okoli vykradou a ulozi do zasob (popisuji tam pokus
v Hohenheimu s obarvenym roztokem na modro, kdy vsichni vcelari z okoli byli
prekvapeny, ze maj modry zasoby). Takze to muze potkat skoro kazdyho, souseda
si clovek nevybere.


Honza

Řízky, popřípadě sazenice vrb (i trojmužné) lze sehnat ve VÚ Kunovice u Uherského Hradiště tel.572549115 - paní ing. Čížková. Zdraví Bureš Jar.

>©tátna veterinárna a potravinová správa nariadila okamľite stiahnu» z pultov

Ale pokud to nezabavi, nespali (nejlepe i se vcelarem :-)) a nezkontroluje vse dusledne ve skladech, tak to dodavatel naredi ceskym medem a priste se antibiotika nenajdou.

Pro nas, co prodavame primo ze dvora to jsou dobre zpravy. Bude vic zakazniku.
Eman

v podstate sa potvrdilo to,co stale vysvetlujem zakaznikom kupujucim med..ziadny spracovatel skupujuci med od stoviek vcelarov im nedokaze zaistit to,co vcelar predavajuci svoju produkciu,z ktorej ma este aj urobeny rozbor..
s pozdravom Gusto

©tátna veterinárna a potravinová správa nariadila okamľite stiahnu» z pultov
predajní ako aj od spotrebiteµov devä» druhov produktov z včelieho medu.
©tátny veterinárny a potravinový ústav v Dolnom Kubíne v týchto výrobkov
zistil vyąąie mnoľstvá zvyąkov veterinárnych liekov tylozínu, sulfonamidov,
tetracyklínu a streptomycínu, ako sú stanovené maximálne limity.

Ide o produkty označené ako Kvetový včelí med od Frantiąka Vargu balené po
250 gramov s dátumom spotreby do júna 2007 a 400-gramové balenia medu s
rovnakým názvom od spoločnosti Viera Baľányová - Bavex z 2. novembra 2003 a
s trvanlivos»ou do troch rokov.

Veterinári nariadili stiahnu» z trhu aj výrobky označené ako Včelí med
kvetový od spoločnosti Natur Products - Németh balené po 950 gramov s
minimálnou trvanlivos»ou do 12. decembra 2006, 500-gramové balenia od firmy
©tefan Schnelly - Včela s dátumom spotreby do 27. januára 2007 a med od
Apimel - Ing. Rosinec balený po 250 gramov s dátumom spotreby do 28. júna
2007.

Pre µudí môľu by» podµa potravinovej správy ąkodlivé aj 470-gramové balenia
Lipového včelieho medu s minimálnou trvanlivos»ou do 17. júna 2007 z
Včelárstva Dedinský, Pravý včelí agátový med s dátumom spotreby do 25. júla
2005 balený po 500 gramov od ©tefana Topora, kilové balenie Pravého včelieho
lúčneho medu od Jaroslava Skalníka ako aj 400-gramový Agátový včelí med
vyrobený v júni 2003 spoločnos»ou Viera Baľányová - Bavex s dátumom spotreby
v júni 2006.

Gabriel Komínek

Mě se osvědčil umakart. Z odřezků jsem nařezal desky tak, aby na zakrytí
nástavku stačily tři díly. Dobře se čistí, skladuje a nemusím otvírat celý
nástavek.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 06, 2004 8:41 PM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


> Folii přestávám jiľ pouľívat a přecházim na plexi sklo Má hned několik
> výhod 1.lépe se bere do ruky, 2.neleľí na rámku a není tudíľ přilepeno
> (tady tedy při odtrľení vyprovokuji včely k útoku), 3.ři fumigaci tady
lépe
> prochází kouř, 4 z téhoľ důvodu neplesniví ani rámky v zimě. Osobně si
> myslím, ľe úvahy o dřevjeném strúpku jsou neodůvodněné nebo» dřevo je celé
> potaľené propolisem s stůpek je jím i celý utěsnen. i toto můľe včelám
> uąetřit mnoho práce s utěsňování úlu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 02, 2004 10:14 PM
> Subject: Re: Strupkova folie v zime
>
>
> On Wed, 1 Sep 2004, Pavel Dvořáček wrote:
>
> > Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi?
Nebudou
> > plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
>
> Nechavam folii i pres zimu, ze zacatku jsem mel pri jarni kontrole plisen
> na jednom az dvou zadnich ramcich (pouzivam teplou stavbu). Pak jsem zacal
> pouzivat sitovana dna (plne otevrena celou zimu s vyjimkou aerosoloveho
> osetreni), otevrena vsechna ocka a na zimu vyndavam posledni 1-2 ramky v
> kazdem nastavku. Od te doby s plisni nejsou potize.
>
> Na jare se na folii voda srazi, alespon pro ni vcely namusi ven.
>
> Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.762 / Virová báze: 510 - datum vydání: 13.9.2004

S despektem sleduji diskuzi o házení slámy, pytlů od brambor a větví do
kbelíků s cukerným roztokem. To také musíte mít hnojiątě, kam přebytečnou
slámu vyhazujete.
Osobně si myslím, ľe pro malovčelaře jsou okurkáče dobrým řeąením. Pokud
bych včelařil ve velkém, tak si pořídím nádobu na kolech a budu rozváľet
cukerný roztok k jednotlivým včelstvům na včelnici a roztok přečerpávat do
velkoobjemových krmítek v podmetu nebo strůpkových krmítek (spíąe v podmetu,
protoľe tam poteče samospádem). Nic nebudu vyhazovat, nec mi nebude
přebývat. Je to také otázka uľívaného úlu.

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.av4-out.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 14, 2004 7:33 PM
Subject: Kalové čerpadlo.


> Kalovým čerpadlem míchám cukr. roztok uľ dlouho a nic lepąího jsem dosud
> nepoznal. Na jakékoli krouľení na stanoviąti okurkáči se od těch dob dívám
> jako na příznaky lehké duąevní demence. ®el musím z vlastní zkuąenosti
> varovat před plastovými čerpadly v ceně cca 1OOO kč. Roztok 3 : 2 je nad
> jejich síly a přilepí se. Takto mě toto čerpadlo začalo trápit ke konci
> sezony a tak nezbývalo se vrátit k hliníkovému české výroby. To je navíc
> tak těľké, ľe se nemusí ničím zapírat ovąem cena je nejméně 3 x větąí.
> Zdraví Ruda.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.762 / Virová báze: 510 - datum vydání: 13.9.2004

Moc pěkně napsáno,ale jak jste uvedl ta naše povaha česká je tak hezká a hezká,to už jsem někde jinde že?Nedovedu si to představit v praxi,protože také dělám výkup medu a tak mám trochu obrázek o kvalitě medu a včelařích.Věřte mi je to obrázek mnohdy hodně smutný a med ,raději ani nekomentovat.Takové medy v prodejně v okresním městě a můžeme zákazníkům povídat hory doly med si koupí jen jednou a naposledy.Musíme všichni dělat něco odbyt.Svaz vydal krásné barevné plakáty na propagaci medu a včelařství,jsou dokonce zdarma, proč je nepoužít v čekárně u lékaře ve školách na obecních úřadech atd.
Zdraví Horký

Myslím tím takovou míchací jednotku, kdy je vrtačka, respektive pohonná
jednotka s míchadlem trvale připevněná třeba k tomu sudu. U vrtaček je k
tomu určeno místo hned za hlavou vrtačky. Motorek pohonné jednotky by musel
běľet na plné otáčky, protoľe protoľe je na něm vrtule, která prohání přes
motorek vzduch a tím ho chladí, nehledě na niľąí účinnost motorku, pokud se
provozuje na podstatně niľąích otáčkách, neľ na které je konstruován. Při
pouľití míchací vrtule, co mám teď to směřuje k pouľití pohonné jednotky s
50 - 100 otáčkami za minutu, snad maximálně těch 300 za minutu. Nebo si
dovedu představit, ľe vezmu trubku průměr tak 1 cm, aby ąla upnout do
vrtačky a délky tak 60 cm, třeba ocelovou, nebo z tvrdé mědi a napájím na ni
vrtuli o průměru tak 4-5 centimetrů odhadem. Taková vrtule by při plných
otáčkách vrtačky 1500 - 2000 za minutu mohla v cukerném roztoku běľet a
neměla by tu vrtačku přetěľovat. Pokud bych potřeboval míchat cukerný roztok
třeba v tom dvěstělitrovém barelu, rozhodně bych vedle míchání čerpadlem o
takovém míchadle uvaľoval.

R. Poláąek


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 13, 2004 9:59 AM
Subject: Re: Krmení (slámou) :)


> Tak míchám, kdyľ dělám roztok tak do 15 l. U čerpadla je ta výhoda, ľe se
> roztok míchá sám. Odměřím do 200 l sudu vodu, zapnu čerpadlo, nasypu
> mnoľství cukru a můľu dělat něco jiného. Třeba připravovat kýblíky na
> vypouątění.
> Tonda.

Vážení a milí,
přijměte, prosím, pozvání napřednášku do Brna.
Datum a čas: 12. října 2004, 18.00 hod.
Místo: budova Českého červeného kříže - roh Kotlářské a Štefánykovy, křižovatka za parkem Lužánky, tramvaje směr Řečkovice nebo Královo pole.
Přednášející: Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Téma: Poznatky ze šlechtění lepší včely.
Na přednášku se můžete teoreticky připravit prostudováním vynikající elektronické stránky Ing. Čermáka:
http://web.quick.cz/pvzubri/
Srdečně zve i za výbor ZO Brno-střed
Vladimír Ptáček

Zdravím všechny přítomné...
V neděli jsem byl na nákupu v obchodním domě TESCO a jen tak "ze zvědavosti" jsem se mrknul na ceny medu. Nejlevnější v přepočtu na kilo byl med za 145,- a nejdražší 255,- Některým kupujícím se ta naše "stovka za kilo" zdá moc. Tady bych asi viděl problém malé české závisti, v obchoďáku není příjemce peněz vidět, ale na dvorku strkají peníze do ruky konkrétnímu člověku a to jim zřejmě vadí...
No, to byla taková psychologická odbočka...

Osobně vidím budoucnost včelařů a budoucnost odbytu medu v zakládání jakýchsi, nazývejme to třeba spolky nebo družstva na okresní (nebo jinak přiměřené úrovni), které již dokáží vybudovat a ekonomicky udržet provoz stačecí linky a pod.
(určitou myšlenku a inspiraci jsem si znovu potvrdil při překládání článku Severské včelaření - Norové v harmonii s přírodou pro stránku nástavkových včelařů www.n-vcelari.cz)
Pořízení malé stáčecí linky o kapacitě cca 360ks sklenic po 500ml za hodinu vyjde cca do 3000,- euro. Jistě, úprava místností/nemovitosti atd. se také nepořídí zdarma, ale "pár" akcí "Z" či pracovních sobot. Individuální etikety které odliší právě Váš med od toho sousedova také nejsou nedostupné...(v desítkách haléřů za kus a méně) zapomněl jsem na něco? Vidím včelaře, jak si domluví termín na nějakého třeba října, naloží svých 15 konví s medem a odjede si do "spolkové" stáčírny natočit svých 300kg medu do sklenic. Doma pak v klidu polepí sklenice svými nálepkami a může vesele prodávat. (kdo po sobě neuklidí, má příště smůlu) Kdo toho má víc a dokáže se "otáčet", může dodat "profi" balení medu s etiketou a vším potřebným třeba do malých samoobsluh v okresním městě atd. (co si budeme nalhávat, TESCO, AHOLD, LIDL a jim podobní se s malým producentem nebudou bavit, na ně by platila možná organizace na národní úrovni - co do objemu výroby a vyjednávací síly)

Tedy, jinak řečeno, co si včelaři sami neudělají, to nebudou mít. Doby, kdy se svaz(včelařský, mládeže, sovětský) o všechno postaral už dávno minuly. Dříve taky byla jen jedna mlátička na vesnici(mlýn v okrese)...
Sdružování(samozřejmě dobrovolné - viz. vyspělé krajiny) v odbytových/výkupních družstvech vidím jako cestu, jak pokračovat dál.

Ikdyž, s tou naší malou českou závistí, nevím nevím jestli by jsme se spíše neutopili ve sporech, typu "Vašek stáčí v sobotu a já musím v neděli..."

Ztekucovací box na ohřev medu

Na ztekucování medu mám zhotoven box z větší vyřazené ledničky. Podávám některé zkušenosti, pokud budou někoho zajímat. Při velikosti ledničky 200l lze na jeden cyklus upravovat buď 6 až 8 x 5kg (láhve 4 l), nebo kovovou či plastovou nádobu pro 20-30kg medu. Při medobraní nalévám, skladuji, ztekucuji i prodávám med v 5ti kg lahvích, nebo tyto po ztekucení sleji do 30ti l. dávkovací nádoby a plním do 1kg (720ml) sklenic. Po ztekucení pouze seberu nečistoty a hned uzavírám. Ztekucování provádím jednak pro dokonalé vyčeření nečistot, jednak pro zrušení i zárodků krystalizace; tím se med stává „jiskřivým“ a déle vydrží bez další krystalizace. Vzhledem k tomu, že ztekucení provádím dříve, než med má výraznou, hrubou krystalizaci, stačí většinou na rozrušení jen mírnější ohřátí.
Box na ztekucování má tři oddíly, vytvořené z dřevěného latění. Spodní třetina cca 30cm vysoká obsahuije zdroj tepla – malý starý jednoplotýnkový vařič (cca 200W)- lze použít i infralampy), ventilátorek, který je nasměrován na vařič, t.že odvádí teplo z vařiče aniž se tento přehřívá. Vzhledem k tomu, že jsem měl k dispozici ventilátorek ze starých sálových počítačů, a jeho výkon byl nadměrný, zařadil jsem k němu do série výkonové odpory, které omezily hlučnost ventilátoru. Ofukováním se odpory chladí a cirkulující vzduch je ohříván. Ventilátor i zdroj tepla jsou zapojeny na síťové napětí 220V přes termostat, který je trvale nastaven na 45oC. Kolísání vzduchu v boxu je cca 4oC. Kromě termostatu je užíván kontrolní kapilárový teploměr pro zjišťování skutečné teploty.
Horní 2 třetiny boxu jsou regály vždy pro 3-4 lahve = 6až8x5 = 30až 40kg medu , nebo po vyjmutí horního regálu lze vložit velkou nádobu. Vzhledem k tomu že box je z pěnových hmot, zvýšená teplota na tyto působí, řešil jsem uchycení dřevěných nosných roštů na boční svislé, rovněž dřevěné stěny, které nesou váhu náplně až ke dnu. Upozorňuji, že el.instalace musí být provedena odborně a pečlivě, nejlépe elektrikářem při respektování předpisů pro instalaci na hořlavé podklady.
Box se výtečně osvědčil, doba jedné náplně je 24hod., při čemž po 12ti hodinách zaměním lahve 2. a 3. podlaží. Box používám asi 6let k plné spokojenosti.

J.Karásek

Kalovým čerpadlem míchám cukr. roztok už dlouho a nic lepšího jsem dosud nepoznal. Na jakékoli kroužení na stanovišti okurkáči se od těch dob dívám jako na příznaky lehké duševní demence. Žel musím z vlastní zkušenosti varovat před plastovými čerpadly v ceně cca 1OOO kč. Roztok 3 : 2 je nad jejich síly a přilepí se. Takto mě toto čerpadlo začalo trápit ke konci sezony a tak nezbývalo se vrátit k hliníkovému české výroby. To je navíc tak těžké, že se nemusí ničím zapírat ovšem cena je nejméně 3 x větší. Zdraví Ruda.

pytel tam jen prostě nacpu Ale letos jsem zkouąeljeątě jednu věc pře takto
naplněný kbelík jse polľil dvě la»ky 2x2 cm navrch jse ploľil rozříznuttý
pytel od brambor a okraje jsem zatíľil prázdným nástavkem rostk jsem nalával
konví pře tento pytel a nedcházelo vůbec ke styku se včelami.

Pepan



----- Original Message -----
From: "Vh?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 13, 2004 9:03 AM
Subject: Re: Antwort: Krmen? (sl?mou) :) M.Osusky /j.jindra


> Zkouąel jsem letos místo slámy kousky polystyrenu,v mnoľství, které
pokrylo
> celou hladinu kbelíku, ale měl jsem pocit ľe se jich dost utopilo. Psalo
se
> také o pouľití korkovýchzátek. Bylo by tedy vhodné u některých námětů dát
> na server nějaké obrázky, jako to má př. J.Jindra, nebo trochu námět více
> rozvést. Pytel do kbelíku dáváte celý, nebo ho nějak upravíte a zmneąíte,
> nějak sloľáte, nebo jenom volně vloľíte.Pytel plave v roztoku a klesá ke
> dnu s tím jak se odběrem sniľuje hladina? Dík za info.

Přeposílám e-mail, který mi přiąel ...



Váľení,
jiľ deląí dobu marně sháním levandulový, ale i jiný speciální med. Mám v M. Lázních malý obchůdek a hlavně zahraniční hosté se po něm shánějí. Máte moľná nějaký kontakt na českého včelaře, který podebné medy zpracovává ?


Děkuji.

Ivana Mondeková, Ruská 347/9, 353 01 Mariánské Lázně





Marccrab gastro s.r.o.
Revolucni 73
Plzen
312 07
Czech Republic

tel. 00420 723 633 516
fax. 00420 377 470 122
email : marccrab/=/centrum.cz

Jednu bych měl.Pokud bude zájem, můžu poslat i foto.Okres Brno-venkov.

Krásně jsi to napsal. Bude ale trvat neľ to pochopí větąina včelařů a naučí se tomu přizpůsobovat zejména tím, ľe jako malovčelař budu mít jen tolik včelstev kolik medu prodám na drobno hezky zabalený po té stokoruně ze dvora a kolik spotřebuji pro rodinu a na úplatky. Aľ mi za rok zůstane - tj. v květnu před točením - zymyslím se nad počtem jeľ zazimuji. Toto je systém střední a severnějąí Evropy s normálními aľ horąími snůąkami.

Váą dodavatel českých včelích produktů
a veąkerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
®dánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: J.Horký
To: Včelařský mailing list
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:36 PM
Subject: Re: výkupci v EU


V Německu a Rakousku téměř ľádní výkupci nejsou včelaři prodávají med jako
mi a velcí včelaři mají smlouvu se spracovateli a ti si med odvezou podle
smlouvy která se uzavírá před sezonou.Nás asi čeká za několik málo roků to
samé. Přeji úspěch v prodeji medu Horký

Koupím maringotku i bez včelařské úpravy. Nerozhoduje tech. stav vozu. Chci ho použít na včelařské účely. Nelépe v Okrese Znojmo. Děkuji

>plastu asi tak 160 vysokou a 1 metr v prumeru....

Jak by mel byt ten plast tlusty? Neprokousnou ho?
Nevadi v tom PVC ftalaty?
EV

> kolik takovy sacek stoji ? Je to na jedno pouziti, nebo se to da
> pouzit casteji ?

na cesky koruny 12-15 korun. ale to mozna neni potreba. ja jsem
dneska zkousel "slozit" plast a vono to funguje. je potreba si z
polystyrenu slepit tak velkej "balik" jako je vnitrni prostor
nastavku minus 1 cm na jedny strane a do toho plastu "zabalit" ten
plast ze trech "vhodnejch" stran a pojistit to zabaleni lepici
paskou.

moji vyhodou je, ze "muj sedlak" ma v mistnosti kde vytacim med roly
plastu asi tak 160 vysokou a 1 metr v prumeru....

\vov

Dne pá 10. září 2004 10:38 Jan Jindra napsal(a):
> Letos naznačená tendence posunu cen cukru a výkupních cen medu (pokud ho
> někdo jeątě bude vykupovat?) mi říká, ľe to asi bylo naposledy co jsem si
> dopřál ten luxus krmit včely cukrem. Nezbývá neľ se zařídit na krmení medem
> tedy uschovat néně ľádané druhy medu v souąích pro zpětné vrácení do úlu.

Dobry den,

osobne jsem vypozoroval, ze nejlepe (a z kvetovych medu mimo akatu) se
prodava do vykupu repka. Cena byla zatim vzdy nejvyssi u repky, slunecnici
(jako letos) jsem uz mel problem prodat (40 se mi zdalo malo). Takze z
hlediska cena/prace mi pripadne nejlepsi zimovat na slunecnicovem medu.


Honza

Dne čt 9. září 2004 21:38 Olda Vancata napsal(a):

> 1. existuje varianta na kybl. daji se sehnat (alespon tady) specielni
> plastovy sacky (jsou delany pro langsthrot) ktery se posadej do

Dobry den

kolik takovy sacek stoji ? Je to na jedno pouziti, nebo se to da pouzit
casteji ?


Honza

Díky, teď uľ tomu krmení slámou rozumím. Asi radąi zůstanu u toho
ukrajinského

Honza
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 3:40 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: krmení slámou



prepac, nerozumiem otazke.
Technicke riesenie ukrajinskeho krmitka je jasne - diera v prostriedku a na
nu naletovany komin s priklopkou. Vyrobit sa da na akykolvek objem len
treba mat klampiarske naradie. Plastova vanicka je obycajny plastovy
kochlik predavany bezne v domacich potrebach. Donho treba dat slamu aby sa
vcely pri odbere reztoku neutopili. Samozrejme musi byt ulozeny v prazdnom
nastavku / medniku / aby k nemu nemohli cudzie vcely.

Matej




" Jan Vencl"
<vencl/=/terram An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
et.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: krmení slámou
10.09.2004
14:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






A jak to technicky řeąíą s otvorem na odebírání roztoku včelami

honza
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 1:43 PM
Subject: Antwort: krmení slámou



to je pravda, ale v minulosti vyrabane o objeme 2L je moc male a na
nakrmenie 10-12 kg treba ist do vcelstva 7-8 krat. Aj jeho vyroba je draha.
6L plastova vanicky vyjde na 40 Sk. 6 L ukrajinske krmitko vyjde na 300 Sk
/ je moc pracne /. Ak mas 5 vcelstiev tak to nevadi.

Matej




" Jan Vencl"
<vencl/=/terram An: <vcely/=/v.or.cz>
et.cz> Kopie:
Thema: krmení slámou
10.09.2004
09:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jako bezkonkurenční krmítko se mi osvědčilo ukrajinské. Pokud se dobře
nasadí, nevleze do něj ľádná včela a dá se se dobře doplňovat.
Roztok se nerozcintá včely ho dobře berou i při chladných nocích / aľ kolem
0/


Honza

>Není jednoduąąí dělat ten vír v té nádobě s cukrem obyčejným míchadlem?

Tak míchám, když dělám roztok tak do 15 l. U čerpadla je ta výhoda, že se roztok míchá sám. Odměřím do 200 l sudu vodu, zapnu čerpadlo, nasypu množství cukru a můžu dělat něco jiného. Třeba připravovat kýblíky na vypouštění.
Tonda.

Zkoušel jsem letos místo slámy kousky polystyrenu,v množství, které pokrylo celou hladinu kbelíku, ale měl jsem pocit že se jich dost utopilo. Psalo se také o použití korkovýchzátek. Bylo by tedy vhodné u některých námětů dát na server nějaké obrázky, jako to má př. J.Jindra, nebo trochu námět více rozvést. Pytel do kbelíku dáváte celý, nebo ho nějak upravíte a zmnešíte, nějak složáte, nebo jenom volně vložíte.Pytel plave v roztoku a klesá ke dnu s tím jak se odběrem snižuje hladina? Dík za info.

Prosím o informáciu, nieviete po koµko ten med predávali.
M.S

================= Puvodni správa =================
Je to veµké svinstvo!
Eąte tam aj napíąu viaczloľkový, čo je nepochopiteµné. Keď je raz kvetový tak nemoľu tam prida» medovicový. Hambím sa , ale nazvem to sproste. Pomieąa» hovno s makom a potom to nazva» Obchod zo zmieąaným tovarom je trestuhodné. Stalo by na zváľenie poda» na toho distributóra trestné oznamenia , aby títo zlodeji , okrádači a zbohatlíci na úkor nás včelárov prestali podnika».
Michal

ořechový likér orřechy pouľívám vestádiu rosolu v jádře

pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 8:11 PM
Subject: Re: Medovina


> Zdravim,
>
> receptu na orechovy liker je spousta, podstata je, ze zelene orechy
> trhane nekdy kolem sv. Jana se nalozi asi na mesic do lihu, treba s
> korenim. pak se to sleje a dosladi sirupem. Mozna by se to dalo nejak
> modifikovat. Problem s medovinou vidim v tom, ze ve vyluhu z orechu
> zbyde takovy cerny kal. Jinak slity liker ma krasne hnedou jiskrnou
> barvu a kudy trece, tudy leci.
>
> Na zdravi, PP.
>
>
> PS. da se udelat i medovy orechovy liker.
>
> Ale Faltín napsal(a):
> > Letos jsem poprvé zkouąel dělat medovinu (z lipy,maty..) a docela se mi
> > povedla, ale chutnal jsem ořechovou a ta by mohla být taky dobrá, ale
nevím
> > jak ji vyrobit, nebo spíą co z ořechů mám přidat jako přímes. A jeątě
bych
> > chtěl vědět jak se vyrábí mandlová medovina.
> > Poradí někdo? Díky Aleą
>

Vyjádřete se prosím v anketě na www.program.ic.cz k otázce - "Kolik jste ochotni investovat do PDA, na kterém poběží včelařský SW?".

Smyslem ankety je zjistit, kolik včelařů by uvítalo program s omezenými možnostmi, ale běžící na levném bazarovém PDA a kolik včelařů dá přednost programu s podstatně rozšířenými možnostmi, který ale vyžaduje dražší PDA.

mp

Taky přidám jednu zkušenost s čerpadlem.
Do klasického 200l plechového sudu např. od medu naliji 80l vlažné vody z bojleru. Do ní postavím postarší kalové čerpadlo značky Sigma s parametry 380V, 0,4A, 350W, 70l/min, va výpusti z čerpadla směřující vzhůru mám šroubení ve tvaru T, přívod i vývody mají 1“. Zapnu čerpadlo a postupně přidávám 120kg cukru.
Zkoušel jsem krupici i hrubší krystal a vyjde to nastejno. Důležitější je ta vlažná voda.
U dna sudu mam přírubu k hadici s kohoutkem odkud ho vypouštím do 5l plastových konví a rozlévám do krmítek.

Tomáš Jaša

Pro výrobu ořechových likérů se pouľívají nezralé ořechy včetně slupky,
které se v lihovém nálevu macerují.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Ale Faltín" <afaltin/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 2:49 PM
Subject: Medovina


> Letos jsem poprvé zkouąel dělat medovinu (z lipy,maty..) a docela se mi
> povedla, ale chutnal jsem ořechovou a ta by mohla být taky dobrá, ale
nevím
> jak ji vyrobit, nebo spíą co z ořechů mám přidat jako přímes. A jeątě bych
> chtěl vědět jak se vyrábí mandlová medovina.
> Poradí někdo? Díky Aleą


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.759 / Virová báze: 508 - datum vydání: 9.9.2004

Není jednoduąąí dělat ten vír v té nádobě s cukrem obyčejným míchadlem?
Já pouľívám míchadlo na barvu koupené za cca 300 Kč v drogerii a upnuté do
vrtačky. Míchadlo má vrtuli o průměru 10 cm a dlouhé je 60 cm. Na spouąti
vrtačky je regulátor, kdyľ namáčknu slabě, má vrtačka malé otáčky, kdyľ
silněji, otáčky jsou vyąąí atd. 30 - 40 litrů roztoku v kruhovém barelu
"roztočím" za 5 - 10 sekund, stačí dát míchadlo ąikmo a excentricky při
otáčkách asi tak 1-5 za sekundu. Cukr rozpouątím tak, ľe míchám půl - jednu
minutu co cca 10 minut. Myslím, ľe touto vrtačkou by ąlo "roztočit" a tedy
míchat cukr najednou aľ 100 - aľ 150 litrů roztoku za předpokladu, ľe se s
tou vrtačkou zachází rozumně. Nezbytné je pouľívat nízké otáčky, tedy pro
běľnou vrtačku regulátor otáček. Ta deseticentimetrová vrtule vrtačku asi
přetěľuje, chtělo by to odhadem tak pěticentimetrovou. Případně pro větąí
nádobu něco silnějąího s niľąími otáčkami. Stejně jako na pastování medu,
jak psal před pár dny př. Stonjek nebo na pohon medometu, jak se tady psalo
před cca rokem.
U toho čerpadla za 1000 Kč mám určité pochyby o ľivotnosti. Plnohodnotné
kalové čerpadlo stojí totiľ několik tisíc. Hlavně, pokud se bude "dělat" v
nádobě hustý cukerný roztok třeba 3 cukru ku dvěma dílům vody, slabąí
motorek levného čerpadla to nemusí utáhnout.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 10:56 AM
Subject: Re: Krmení (slámou) :)


> Míchám cukr kalovým čerpadlem a je to ideální. Zhruba za půl hodiny je
> rozmíchaný. Uľ jsme to tady psali. Čerpadlo se poloľí a zajistí proti
> otočení klackem o něco deląím, neľ je průměr sudu. Vír, který tam vzniká
> cukr rozmíchá. Raději to ale kontroluju, protoľe se mi stalo, ľe se
> čerpadlo protočilo. Jinak je to bez práce. Na síle čerpadla moc nezáleľí.
> Tady není ľádný výtlak.
> Tonda.

Zdravim,

receptu na orechovy liker je spousta, podstata je, ze zelene orechy
trhane nekdy kolem sv. Jana se nalozi asi na mesic do lihu, treba s
korenim. pak se to sleje a dosladi sirupem. Mozna by se to dalo nejak
modifikovat. Problem s medovinou vidim v tom, ze ve vyluhu z orechu
zbyde takovy cerny kal. Jinak slity liker ma krasne hnedou jiskrnou
barvu a kudy trece, tudy leci.

Na zdravi, PP.


PS. da se udelat i medovy orechovy liker.

Ale Faltín napsal(a):
> Letos jsem poprvé zkouąel dělat medovinu (z lipy,maty..) a docela se mi
> povedla, ale chutnal jsem ořechovou a ta by mohla být taky dobrá, ale nevím
> jak ji vyrobit, nebo spíą co z ořechů mám přidat jako přímes. A jeątě bych
> chtěl vědět jak se vyrábí mandlová medovina.
> Poradí někdo? Díky Aleą

Denník Sme 10.9.2004 priniesol túto ąokujúcu informáciu

Bratislava 10. septembra (TASR) - Slovenskí veterinári upozorňujú
spotrebiteµov na rizikový včelí med od výrobcu Golden Nectar - Slovakia z
Ipeµského Sokolca, ktorý ihneď s»ahujú z trhu.

Problémom, ktorý bol zistený pri cielených kontrolách medu, je nadlimitný
obsah rezíduí veterinárnych liekov sulfathiazol, sulfadimidin a tylozín.
Konkrétne ide o tie výrobky firmy Golden Nectar, ktoré sú označené ako
"Včelí med kvetový-viaczloľkový" a sú to 500-gramové balenia s dátumom
trvanlivosti do 13. novembra 2006. Výrobok nariadila Slovenská veterinárna a
potravinová správa (SVPS) SR ihneď stiahnu» z trhu, a to nielen z obchodov,
ale aj od občanov, ktorí si ho uľ kúpili.

G.K.

prepac, nerozumiem otazke.
Technicke riesenie ukrajinskeho krmitka je jasne - diera v prostriedku a na
nu naletovany komin s priklopkou. Vyrobit sa da na akykolvek objem len
treba mat klampiarske naradie. Plastova vanicka je obycajny plastovy
kochlik predavany bezne v domacich potrebach. Donho treba dat slamu aby sa
vcely pri odbere reztoku neutopili. Samozrejme musi byt ulozeny v prazdnom
nastavku / medniku / aby k nemu nemohli cudzie vcely.

Matej




" Jan Vencl"
<vencl/=/terram An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
et.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: krmení slámou
10.09.2004
14:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






A jak to technicky řeąíą s otvorem na odebírání roztoku včelami

honza
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 1:43 PM
Subject: Antwort: krmení slámou



to je pravda, ale v minulosti vyrabane o objeme 2L je moc male a na
nakrmenie 10-12 kg treba ist do vcelstva 7-8 krat. Aj jeho vyroba je draha.
6L plastova vanicky vyjde na 40 Sk. 6 L ukrajinske krmitko vyjde na 300 Sk
/ je moc pracne /. Ak mas 5 vcelstiev tak to nevadi.

Matej




" Jan Vencl"
<vencl/=/terram An: <vcely/=/v.or.cz>
et.cz> Kopie:
Thema: krmení slámou
10.09.2004
09:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jako bezkonkurenční krmítko se mi osvědčilo ukrajinské. Pokud se dobře
nasadí, nevleze do něj ľádná včela a dá se se dobře doplňovat.
Roztok se nerozcintá včely ho dobře berou i při chladných nocích / aľ kolem
0/


Honza

> ... ořechovou ... ale nevím jak ji vyrobit

Zajímavá myąlenka. Asi bych namlel jádra vlaąáků a nasypal do demiľónu při prvním kvasení a» se tam pěkně vylouhují.

> A jeątě bych chtěl vědět jak se vyrábí mandlová medovina.

Mandlovou dělají v Dole a prý je to jediná, kterou dochucují trestí.
Pavel

Letos jsem poprvé zkoušel dělat medovinu (z lipy,maty..) a docela se mi povedla, ale chutnal jsem ořechovou a ta by mohla být taky dobrá, ale nevím jak ji vyrobit, nebo spíš co z ořechů mám přidat jako přímes. A ještě bych chtěl vědět jak se vyrábí mandlová medovina.
Poradí někdo? Díky Aleš

A jak to technicky řeąíą s otvorem na odebírání roztoku včelami

honza
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 10, 2004 1:43 PM
Subject: Antwort: krmení slámou



to je pravda, ale v minulosti vyrabane o objeme 2L je moc male a na
nakrmenie 10-12 kg treba ist do vcelstva 7-8 krat. Aj jeho vyroba je draha.
6L plastova vanicky vyjde na 40 Sk. 6 L ukrajinske krmitko vyjde na 300 Sk
/ je moc pracne /. Ak mas 5 vcelstiev tak to nevadi.

Matej




" Jan Vencl"
<vencl/=/terram An: <vcely/=/v.or.cz>
et.cz> Kopie:
Thema: krmení slámou
10.09.2004
09:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Jako bezkonkurenční krmítko se mi osvědčilo ukrajinské. Pokud se dobře
nasadí, nevleze do něj ľádná včela a dá se se dobře doplňovat.
Roztok se nerozcintá včely ho dobře berou i při chladných nocích / aľ kolem
0/


Honza

>1. existuje varianta na kybl. daji se sehnat (alespon tady) >specielni plastovy sacky (jsou delany pro langsthrot) ktery >se posadej do prazdnyho nastavku primo na ramky. Tim padem to >vcely vyhrivaj primo.
>Na jednu stranu se da sololitova deska vysoka jako pytlik s >4-5 10 mm listama ktery drzej distanci od steny nastavku tak >aby vcely mohly splhat nahoru.

Tanhle Oldova varianta se mi líbí. V nástavku 39x 24 x 11 je prostor asi 40 litrů. Sehnat někde silný plastovy pytel, aby ho neprokously.