Včelařská konference

Loupez zrejme po ztrate matky pri manipulaci s ramky,nebo opravdu slabe vcelstvo,ktere v nastavkovem ule nema co delat.Patri do nich jen vcelstva silna,slaba treba zrusit.

Nástavkové úly v klasickém sestavení jsou pro případ slabšího včelstva nebo včelstva oslabeného například nechtěným zamáčknutím matky atd pro období nebezpečí loupení, jako je podletí, nevhodná. Pokud máte takové včely v nástavkovém úlu, stoprocentně vám je vyloupí přes česno ve dnu.
A pokud máte i ostatní včelstva podobná a loupící včelstvo je odjinud, hrozí vám postupné vylupování více úlů, v krajním případě postupně až všech. Musíte sledovat včelstva i nadále a pokud se objeví loupež, česno ve dnu masívně zůžit nebo rovnou zavřít a slabé včelstvo nechat létat jen přes očko.
Ale na druhé straně loupež je taky vyvolána současnou vysokou teplotou. Dá se čekat, že až se ochladí, loupež můžeč ustat.
Ale stejně tak kdykoliv na podzim, když se zase podobně oteplí, loupež se může zase objevit.
a.
Potom je tady možnost, že ve včelách máte varaózu a s ní nějakou virovou nákazu. Potom dochází k tomu, že roztočem poškozené včely odejdou z úlu, virózou oslabené taky a zbylé zdravé se přidají k loupícím. Potom totéž bude čekat do zimy většinu nebo všechny ostatní včelstva bez ohledu na to, jak je proti loupeži zajistíte.

Pravděpodobně včelstvo přišlo o matku a bylo vyloupeno. Mateřské včely se přidaly k lupičkám a vám zbyl jen prázdný úl.

Stala se mně taková záhada. Včely jsem měla všechny nakrmené a odstraňovala jsem ze všech pásky gabonu, kde byla větší mezera, přidala jsem souš. Když jsem pracovala před včelínem, viděla jsem, že jsou v jednom úlu včely rozrušené, ale k večeru se uklidnily. Asi po dvou dnech jsem zjistila, že včely jsou pryč i se zásobami. Úl zůstal
prázdný. Ještě se mně toto za celou dobu (14 let) nestalo.
Uměl by to někdo vysvětlit, kde jsem udělala chybu?

"To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa"
Musím se speciálně podívat, protože vzcházející řepku si pamatuji, že je v řádcích, ale vzrostlou dozrávající řepku si pamatuji, že je naširoko. Ale poslední roky se na to speciálně nedívám. Co si pamatuji, pár let nedávno pole se sklizenou řepkou, byla v řádcích nějak 15 cm od sebe.
Asi to takhle tu plochu pole využije víc než když má secí stroj méně těch "secích nožičetk" a seje to do řádků.

To je hezký ale řepka je seta na široko, tak že nejsou řádky. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 9. 2016 10:43:45

Předmět: Re:


"""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to

dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To

byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na

náletu

v porostu."

a.

Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.

Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10

centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě

mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší

mednatost.

Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z

pole."

""Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu."
a.
Za socíku místy měli naseto příliš řídko, místy příliš hustě.
Dneska mají dokonalejší secí stroje, takže sejou téměř vždy už v prvních 10 centimetrech pole, stejně hustě jako ve středu pole. Hustotu setí zřejmě mají nastavenou tak, aby měli co největší výnos semene, ne na nejlepší mednatost.
Dnešní přesné setí právě proti dřívějšku zemědělcům výrazně zvyšuje výnos z pole.

Mysli rozumně dřív v JZD naseli 40ha řepky dnes je ve stejném katastru 300ha
a počet včelstev je stejný. Ze všech těch hektarů ale nedokáží donést vice
jako dříve. Není to nektarodárnosti ale počtu včelstev a počasí v době květu
a době kdy květy produkují nektar.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 9. 2016 8:24:13
Předmět: Re:

"Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky.""

Taky když byla řídčeji nasetá byla silnější a medovala líp. Nevím čím to
dneska sejí. Začátkem sely piastem, na přihnojování chemickými hnojivy. To
byl pruh řidší a naopak. Dle toho si včely vybrali a bylo to vidět na náletu
v porostu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 9. 2016 16:42:52

Předmět: Re:


"Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na

jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na

flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A

rostlinky malé.

Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na

rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem

živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.

Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd,

ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní

podmínky."

Za socíku byl obrovský rozdíl na řepce podle půdy. Když se kočovalo na jednu stranu, "do kopce" blíž k horám, kde byla chudá kamenitá půda na flyšovém pískovcovíém a jílovitém podkladu, byla mednatost řepky mizerná. A rostlinky malé.
Když se kočovalo od nás na druhou stranu, směrem "dolů" ven z podhůří na rovinu, kde je půda hlubší a místy podklad vyvřeliny s vyšším obsahem živin, tak tam byla řepka mnohem vyšší a hustší a medu hodně.
Myslím, že tehdy to bylo všechno jedna odrůda nebo pár univerzálních odrůd, ne jako dnes, kdy je odrůd řepky plno a jsou specializované na konkrétní podmínky.

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní
-----------

No jo, v knihách ze sociku.
Jenže genetika dělá pokroky a nevím, že by to někdo u moderních odrůd co nepotřebují opylování měřil.

Plus postřikové plány včetně repelentů.
U nás jsem si všiml, že včely na ní jdou až po dešti, ten zřejmě něco opláchne, nebo dá vláhu ana písku moc nenmeduje, nevím.

Karel

Já bych možná i měnil. Někdy v důchodu si to chci i odzkoušet. Asi by to chtělo i jiné úly a včely.

Ale já už tady 3x2 roky včelařím lichá - sudá.
SUdá je bída, bez medovice a lichá je medovice s melecitozou.
Namnoží se asi nějaké potvory- asi čínská sluníčka- co všechny producenty příští rok sežerou a i mravenci mají smůlu a nic neochrání a je vymalováno.

A do toho jsme měl nějaké potíže se včelama, dřív (v prvních cyklech), vyzimovával jsem slabší včely, nestihly moc tu květovou.

Karel

Karle já jí říkám žlutej mor. Sta a sta hektarů a včely co je volná bunka
plní . Nektar, pyl plod . Prostě bordel. Založeno na roje každý rok. Po 2
roky 35 kg na včelstvo a jak vytočíš hned to tuhne. Než se to dá prodat
musim rozehřívat. Dříve sem do ní kočoval. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:41

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni."
To je jen průměrná hodnota.
Obrovsky se to lišilo už za socíku a to podle typu krajiny.
Třeba tady na Severní Moravě na Hukvaldech byly běžné "socialistické" zdroje z tehdejších plevelů na polích a z lesíků i zahrad a z místních travnatých pastvin, ale k tomu ještě přibylo velké množství lip a koňských kaštanů v Hukvaldské oboře i kolem cest v okolí a v oboře v podstatě přírodní biotop plný kvetoucích rostlin uvnitř obory.
Zase jinde třeba na olomouckých nebo polabských rovinách daleko od lužních lesů byly zdroje čistě jen z intenzívního zemědělství, tudíž jen o málo lepší než dnes.
Faktem je, že dneska se to muselo ještě zhoršit.

Uvádí se 400 kg nektaru z hektaru jelikož kvete cirka 20 dní


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 9. 2016 10:44:43

Předmět: Re:


"Pepan:

Příkladně

dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4

- 10kg nektaru za den



----------

Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na

písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím

řepkový med.



Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na

druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.



A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak

sypalo?



Díky.



Karel"

ten údaj je o průměrné úživnosti stanoviště bez nutnosti letního
přikrmování.
Máš ale pravdu , že dnes to může být asi odlišné díky změn v hospodaření na
polích a loukách

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 9. 2016 12:00:33
Předmět: Re:

"70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo
socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi?
Med.Z opyleni mame prd."

70-100 uvadenych vcelstev je udaj kvuli opyleni z dob,kdy jeste bylo socialisticke opyleni.Z hlediska vynosu medu to bude jinak.A co nas zivi? Med.Z opyleni mame prd.

"To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů sekosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu Jeto však více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice málo který rok zakvete a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4 - 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. "
Jako bych to napsal sám.
Jen ještě dodám, že jeteloviny za komunistů vyráběly do krmných složek rostlinné bílkoviny. Nyní je ejdnak energie dražší a jednak rostlinné bílkoviny do krmných směsí dodávává hlavně dovážená sója.
Mohlo by se to trošku vrátit, pokud se povede rozšířit malé zdroje elektřiny z plynu, bioplynky atd do výkonu jednotek megawatt přímo blízko spotřebitelů elektřiny - měst a podniků a pokud se bude důsledně dbát na využití odpadního tepla z těchto zdrojů zrovna například na zpracování - sušení jetelovin. (rentabilitu takových malých zdrojů elektřiny a cenu neberu v úvahu)

Pepan:
Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu třešní 4
- 10kg nektaru za den

----------
Znám spíš jen les a stráně. Řepka tu už je, ale v rozlohách cca 10ha na písčité půdě. Takže nic moc, spíš podněcující snůška, cca 10 let netočím řepkový med.

Ten přínos z řepky je stále takový? Povídá se, že prý to už není ono. Na druhou stranu znám lidi co z ní v nížinách mají medu že by to odpovídalo.

A jaké rozlohy musí mít ta řepka a sady -- cca na včelstvo aby to tak sypalo?

Díky.

Karel

To jsou všechno nesmysly. Dříve se zimovalo max. na 7 rámcích s jarním
přikrmování a počítalo se se snůškami z akátu, lip, ohnice. luk, a lesa.
Pole bývala plná plevelů, Louky jejíchž bývalo kolem vesnic mnoho hektarů se
kosily v plném květu, jakožto i ostatní travnaté plochy. Kvůli vyššímu
výnosu medu se začalo zimovat na cca 20 rámcích s velkým počtem zimních včel
které zajišťují vysoký výnos z z ovocných stromů řepky a akátu  Jeto však
více závislé na počasí. Je však znepokojující zmizení plevelů z polí a
kvetoucích luk a často sekané trávníky nám toho nedají.Po žních setá hořčice
málo který rok zakvete  a produkce nektaru je závislá na teplotě.Příkladně
dlouhodobý denní přínos z řepky je 4- 5kg nektaru z ovocného sadu  třešní 4
- 10kg nektaru za den Největším problémem však je že velké rozlohy jetelovin
nám na polích nahradila kukuřice na bioplyn. Co však nejvíce ovlivňuje naše
výnos medu je vlhkost vzduchu při snůškách. ve vlhkém počasí rostliny více
rostou a méně kvetou deště vyplachují nektária květů. Pi příliš vysokých
teplotách a suchém vzduchu zase zasychají. Obdobně to pak je i medovic. v
tele medovice zasychá  a v chladu se producenti nemnoží.Zavčelení se v
literatuře uvádí 70 -100 včelstev na stanoviště vzdálená 2 - 3 km od sebe.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 9. 2016 19:51:56
Předmět:

",, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine.
Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti
nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru
plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě,
kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek
medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický
materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba...."

"Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa"
Ono taky v dnešní EU atmosféřu hlupáků proti GMO by takové tajné pěstování bylo pěkně rizikové. jako důkaz totiž stačí kus rostliny a kdyby se to třeba rozhlásilo po internetu, tak se kolem toho zelení vylízanci budou rojit.

dik za odpověd. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 9. 2016 10:19:11

Předmět: Re:


"Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na

silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip

kvalifikovany zemedelec."

Co tak chlapci pozvat si na vyrocku misto starostu obci a tahani penezitych prispevku,pozvat si mistni vetsi zemedelce a probrat si moznosti vceli pastvy nebo i problematiku postriku? Je mi milejsi pohosteni pro zastupce zemedelcu nez pro regionalni politiky,mozna pak diky zasveceni do problematiky prinesou vcelarum vic nez mnozi darmozrouti z radnic,kteri obchazeji vyrocky od drobnochovatelu po zahradkare.U nas je vyhodou,ze zemedelci jsou povetsinou i clenove a tak s vceli pastvou,postriky nebo vubec pritomnosti u porostu nejsou potize.Spoluprace vcelar-zemedelec je prinosnejsi nez vcelar-politik.JosPr

Domnivam se,ze to souvisi s taxaci nebo vyteznosti porostu kukurice na silaz a nema to vubec souvislost s GMO,ale na to by odpovedel nejlip kvalifikovany zemedelec.

Pepo co to je ? V kukuřici na krmení, jako senáž jsou 2 - 4 řádky označené
tabulkou MO. Na vysočině prý se GMO odrůdy nepěstují.Mají to tady v každém
lánu a agronom ti to neřekne. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 21:37:23

Předmět: Re:


"No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az

kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu

a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se

vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla

svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr."

No ja tajne doufam,ze ji nevzejde vic nez pulka,mam ji metr od cesen,az kam dohlidnu...Zacinam tuto rostlinu nemit rad,protoze je z ni spousta medu a obvykle rojovka.Kladem je,ze se ji 20 kilo muze nechat vcelam a nemusi se vytacet vsechno..A jako na potvoru vzejde vsechna...Ps:nadherne rozkvetla svazenka a vcely nosi spousty pylu.JosPr.

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

Dokonalá záhuba - žádné sci-fi, ale realita. Možná vyšlechtí zpátky včelu černou. Možná nejde ani tak o včelu, jako o to, co naše příroda ještě dokáže uživit.
Na druhou stranu, se včelami jsem toho prožil hodně, doby špatné i dobré a pořád mě to těší. Nikdy to nebylo nic extra na výdělek a moc to nesype ani teď, ale neměnil bych. Ale co dál? Včelařů budou statisíce, včelstev miliony. Jestli v tomhle suchu nevzejde řepka, budeme tu příští rok v dubnu a květnu řešit krmení včel a doufat, že přinesou 5 kilo z lesa. Hezký vyhlídky.

,, Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou. "
----------------------------------------------------

A nevykašlou.

Šlechtitelé zapracují a vytvoří pro nový trend včelaření ,,genetický materiál" který udrží všechny včelaře ve hře.

Dokonalá záhuba....

"Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo."
Tam se jedná hodně o počasí. Pokud je v době květu jabloní, hrušní a švestek pěkné teplé slunečné počasí, stačí včelstvo nebo včelstva ve vzdálenosti odhadem klidně až půl kilometru. takže v pohodě může stačit místní včelař.
Pokud je špatné počasí, tak se dolet včel dost snižuje. Pokud bylo hodně špatné počasí, déšť a zima, tak já mám zkušenost s tím, že byl problém s opylením i u stromů vudálených nějakou desítku metrů od včel. Větve na straně blíž ke včelám nesly výrazně víc ovoce než větve umístěné od včel.
Takže se včey doma na zahradě vyplatí téměř vždy.

No při šikovném umístění včelstev na střechu místní mimo nejbližšího souseda ani nemusí vědět, že tam jsou včely. Pokud si to nenajdou na úřadu. Takže případný roj na ulici by asi byl přisouzen nějaké náhodě a ne včelaři na střeše.
Kočování na střechy - tahat tam produkční silná včelstva,je nesmysl, ale co se týká opylování jako služby, nikde není psáno, že ty včelstva musí být extrasilné v úlu o hmotnosti nad metrák. A běžné spíš menší včelstva v počtu 2 - 4 v úlu s 2 běžnými nástavky o hmotnosti do 30 - 50 kilo pak není v případě potřeby problém na tu střechu dostat, ať už vytáhnout na laně obyčejnou kladkou nebo klidně i hodit na záda v konstrukci podobné krosně a po žebříku prostě vynést. Pokud se bude jednat o včelstvo v 1 nástavku 39x24, není větší problém takový "úlek" vytáhnout klidně i prádelní šňůrou.
A pokud to bude třeba na konci sezóny v červenci až na začátku srpna ty včely sundat dolů, docela dobře se to může udělat v rámci norského zimování coby setřepaný umělý roj v rojáku, na to nebude třeba už vůbec nic, to se všechno postupně snese po žebříku.

A to nepíšeš že v televizi ukazovali někdy asi 2 září jak v Praze
ochutnávají letošní první med. Směšné ale lidem to nevadí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 9. 9. 2016 7:00:52

Předmět: Re: Dotace od obcÄ?­/mĂ??st pro ZO


"Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k

tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo

vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno."

> umísťování na střechy
Dovolím si připsat pár drobností, jak to vidím já.
Určitě je přínosné "kočovat" na květ ovocných stromů do vilkových
čtvrtí jako opylovací služba. Kvalita plodů se řádově zlepší. Měl jsem
dotazy typu mohl by jste nám přivést na cca měsíc jedno včelstvo. Pokud je
ale svažitý terén a v okolí "samý chodník" a navíc pokud je v sousedství
alergik, není reálné najít vhodné místo. Stejně tak dostat dočasně včelstvo
na střechu, pokud je jediným přístupem žebřík.
Tak jsem alespoň poradil, dejte na skalku vřesovce a podobné velmi
časně kvetoucí rostliny, na které se nějaké včely a čmeláci z okolí zalétají
a po rozkvětu ovocných stromů budou pokračovat na nich. Opravdu to funguje.
Trvalé umístění v intravilánu, myšleno v obytných čtvrtích, nese určitá
rizika. Například roj visící na tramvajové troleji určitě nepotěší.
Zastavení dopravy, zpoždění, pár včel ve vlasech kolemjdoucích a podobně.
Jsou státy, které mají podmínku umístění včelstev ve vzdálenosti tuším 300
stop (zhruba 100 m) od (cizích) obydlí.
Několik posledních roků vlastně nebyly zimy, bylo jen takové to
listopadové počasí, takže otestování teprve přijde.
Jako marketingový tah například hotelů to chápu, o kom se nemluví a
nepíše, ten pro bohaté klienty neexistuje. Je to reklama a je za půl zdarma.
VP

"Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí."
Loupeže jsou dané čistě jen současnou konstrukcí nástavkových úlů, kde se loupežím mohou ubránit jen hodně silné včelstva. A právě při převčelení stačí menší chyba včelaře a má ze silných v podletí slabá včelstva, loupež je potom doslova zaručena.

NO ono to umísťování na střechy není zas tak špatný nápad.
Staří konzervativní včelařští odborníci, kteří to jednoznačně nedoporučovali, protože tam je v létě horku, v zimě příliš zima, je tam větrno atd a tak dříve takové nápady nešly prosadit, už polevili a tak dneska už je to běžné.
A pokud se to udělá rozumně a ty nepříznivé vlivy se umístěním včel minimalizují.....
Já v tom vidím možnost chovat včely tam, kde včelař má kolem domu jen minimální rozlohu zahrady či prakticky žádnou. Včely ve výšce aspoň 3 - 4 metrů třeba na střeše garáže by totiž lidem na zemi neměly vadit prakticky vůbec.
a.
Co se týká toho, že se nová včelstva neuživí, já myslím, že to pomine. Až ti módní včelaři nakoupí vybavení za 20 nebo víc tisíc, protože proti nakupování levných použitých úlů a včelařského příslušenství se kvůli moru plodu a ziskům dotovaných výrobců vede kampaň, a pak zjistí, že v místě, kde se včely neuživí, musí tomu věnovat obrovské množství času a výtěžek medu bude mizerný, tak se na to za pár let zas postupně vykašlou.

Medialne atraktivni je otiskovat kdejaky ul na strese,hlavne kdyz se k tomu nejaky politik a pomota se kolem vcel.Za chvili zacne svaz razit heslo vcely do kazdeho domu.Ze se mnohde neuzivi,je mu naprosto jedno.

Já myslím, že co se týká převčelení, nyní je trend, že jsou včely mediálně velice atraktivní plus jsou vyřízeny štědré dotace a proto spousta lidí začíná.
Až se dostanou do převčelené oblasti, kde každý druhý rok budou včely trpět hladem už od konce května a výtěžek bude pár kilo ze včelstva, tak ta vlna se včelařením ustoupí.
Je prostě třeba nyní vydržet.
Jinak si myslím, že v převčelených oblastech možná ještě přijde návrat zadováků, pro zájmové samozásobitelské včelaření v malých počtech, protože schopnost zadováků udržet při životě slabá včelstva a ochránit je proti vyloupení je proti nástavkům nesrovnatelná.

Zas tak se neplaším. Co se týče prodeje, je to asi místní. U nás jsou lidé zvyklí nakoupit hned po vytáčení na celý rok. Další prodej se musí orientovat na větší města. Čím dál častěji od svých zákazníků slyším, že za rok už ne, že budou mít v rodině včelaře. Je jich jak hub po dešti. Na problematiku převčelení nejsem jistě odborník, ale stačí mi, co vidím kolem sebe. Nevztahuji to na celou republiku. Na druhou stranu si vybavuji, že na převčelení v kontextu s nemocemi upozornil již Titěra a v souvislosti s loupežemi zase pan Danihlík na svém webu. Nemyslím, že jsou tito pánové hloupí.

No proto rikam komunikovat a davat napady,pripadne prilozit ruku k dilu.Ne tahat penize.Ted trebas ma probehnout vysadba verejne zelene,projektant dostal pripominky od vcelaru,jde to.Nebyt nasich pripominek,tezko se u nas seje svazenka na zahumencich atd.Mnohde jinde ani obyvatelstvo nevi,co to je.U nas ji zna kazde male dite.

Ono to stou výsadbou zeleně není dnes tak jednoduché To bez následkůjde jen
na vlastním pozemku

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:49:57
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se
vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se
nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup
zelene."

moc se plašíš
Sezóna prodeje medu začíná s pečením pečiva na vánoce a podzimním sychravým
počasím a pak s jarní únavou a chřipkami, to pokračuje.
s tím převčelením je to také fáma skus si spočítat kolik hektarů připadne na
jedno včelstvo ve vsi. EKONOMICKÁ VZDÁLENOST DOLETU SE UVÁDÍ  2,5 KM vspoměň
si na vzorce ze školy a dojdeš k neuvěřitelným číslům.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 9. 2016 14:42:53
Předmět: Re: Dotace od obcĂ­/mÄ?st pro ZO

"Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude
řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda
hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví
včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších
70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další.
Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o
zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových
včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také
důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili
leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám
a to už jsem s cenou hodně dole."

Ja cenu nechavam,neprodam letos,prodam priste.Ohledne vceli pastvy se vyplati komunikovat jak s mistnim uradem,tak se zemedelci.A mnohokrat se nam vyplatilo ne penize loudit,ale ba naopak prispet z pokladny na nakup zelene.

Ano, ty dotace na výsadbu jsou dobrý nápad. včelí pastvy ubývá a až nebude řepka, vrátíme se ke starým dobrým výnosům 15 kg a budeme rádi. U nás teda hrozný. Před 6-7 lety jsem byl na stanovišti u vesnice sám, dneska 2 noví včelaři + 40 včelstev (celkem máme 70), vedle ve vsi vzdálené 1 km dalších 70-80 včelstev, předtím do 20. Na výnosech je to znát. A přibývají další. Už se jen bojím, aby sem někdo nezatáh mor. ČSV samozřejmě nejde o zavčelení krajiny, která je už zavčelaná až kam, ale o příspěvky z nových včelařů. To, že dnes chováme mnohem silnější včelstva samozřejmě také důležité, kdoví jestli nám ty včely těch 15 kilo nechaj. No, už jsme zažili leccos, i med za 27 Kč. Nevím jak vy, ale já už teď vím, že letos neprodám a to už jsem s cenou hodně dole.

Tak postřílet ochránce přírody. U nás se kácí co je vyšší jak člověk. Jinak
to nechápu. Máme tu dobře placeného jako zahradníka a ten už likviduje
čtvrtý les který slouží jako větrolam. Ptáte se jak se to dělá. Jak se objví
kůrovec tak se vždy nechá jeden strom napadený a za rok jich je 20 - 30 .
Zbytek jsou polomy. Dřevo od obce nekoupíš to je pro starosty a vyvolené.
Ani větve , ty se balí do spalovny v Třebíči. Co jsme vysadily po vsi
hmyzomilný stromy ty jsou taky pryč, prý je tu moc alergiků na pyl , bylo mě
řečeno na veřejné schůzi. Starostou nikdo nehne , chudák po vyučení půl roku
dělal , pak byl soudruh tajemník asi tři období , potom 3 - 4 soudruh
předseda a ted na volební schůzi řekl že je tu 24 let starostou. Moc jsem se
musel držet abych si neublížil. Nevolit takové lidi není nic platné. Těch
pár věrných je zvolí a do sedmého místa se dostanou a ti jeho patolízaly mu
to nechají a on je zato vezme do rady. Toto je na moc místech a odtud je
někdy lépe utéct. Standa. Vím že to sem nepaří. Prominte


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 9. 2016 12:46:22

Předmět: Re: Dotace od obcí/měst pro ZO


"Sadbu, sazenice, . . .



Můžete zlepšovat pastvu. :-)



Karel"

Farme s desitkami tisic neverim,v nasich podminkach si myslim,ze je to ekonomicky nesmysl a science fiction.Na rade mist je prevceleno a prevcelareno,pripadna "velkofarmova" vcelstva by musela jit do oblasti,kde vcelstva chybi.Udaj o potrebe 750000 vcelstev nema nikdo potrebu revidovat,jak se zda,plati z dob budecaku.Nemuzu si pomoct,cim min vcelaru a vcelstev na danem uzemi,tim lip pro vcely.

U nás bych s tebou polemizoval. Před 20 lety bylo ve vsi 350 včelstev a 30
včelařů. Dnes dva a ti mají loni 7 letos 9 včelstev. Sousední ves bez včel v
další jsme byli čtyři a jsem tam sám. celá organizace 12 obcí 270 včelstev.
Jak to je převčelený. Orná půda je 3.000 ha tolik je asi mezi obcemi smrkový
les. Ne že by bylo málo včel ale je málo včelařů Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Láďa <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 9. 2016 12:02:54

Předmět: Re: Dotace od obcí/měst pro ZO


"Také jsme to zkoušeli, ale je problém něco vymyslet, co mohou využít

všichni a již to není dotované (např. léčiva).Bylo to ale v době, kdy bylo

včelařů a včelstev málo. Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je

převčeleno a přemedováno. Stačí se podívat na bazoš, kde seženete med i za

100. Jestli opět za rok klesne výkupní cena, seženete ho třeba za 80 ze

dvora. Nebo se podívejte kolem sebe, na schůzích už také nesedí samí staří

dědci jako já. Před pár lety jsem si tam připadal jako mladík."

> Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je převčeleno a přemedováno.

MZe si to asi nemyslí, viz Tisková zpráva SZIF z 20. července 2016

https://www.szif.cz/cs/CmDocument%3Frid%3D%252Fapa_anon%252Fcs%252Fzpravy%252Fkomodity%252Fzv%252F07%252F01%252F1469114063524.pdf

končí slovy:
V roce 2015 bylo v České republice 576 783 včelstev, ideální počet by byl
zhruba 750 000 včelstev. Roční spotřeba medu na jednoho obyvatele je
dlouhodobě 0,7 kilogramu.

Slyšel jsem vrabce na střeše cvrlikat (z naprosto neověřitelných zdrojů), že
v ČR se za podpory peněz z EU připravuje firma (farma se stanovišti po celé
ČR) s několika desítkami tisíc včelstev. To by pak vysvětlovalo i vzdělávání
včelařů mezi vězni.
VP

Sadbu, sazenice, . . .

Můžete zlepšovat pastvu. :-)

Karel

Také jsme to zkoušeli, ale je problém něco vymyslet, co mohou využít všichni a již to není dotované (např. léčiva).Bylo to ale v době, kdy bylo včelařů a včelstev málo. Dneska si myslím, že dotace oboru škodí, je převčeleno a přemedováno. Stačí se podívat na bazoš, kde seženete med i za 100. Jestli opět za rok klesne výkupní cena, seženete ho třeba za 80 ze dvora. Nebo se podívejte kolem sebe, na schůzích už také nesedí samí staří dědci jako já. Před pár lety jsem si tam připadal jako mladík.

Mezistěny - obnova díla, hygiena.
VP.

Ne,obce nesuzujem o penize,co potrebujem si vydelame.

Chtěl bych se zeptat, zejména funkcionářů ZO, zda žádají pro svou ZO prostředky od obcí/měst, a na jaký účel. Pokud by se zde objevily zajímavé nápady (zejména již realizované), jistě by to pomohlo i dalším ZO. Termíny pro podání žádostí na další rok se blíží... Děkuji.

Pane Sroll, mám pocit že snad učíte na škole.

Když si bude student plést proud s napětím, tak dopadne jak?

ADMINISTROVAT a PLATIT jsou také dva velmi rozdílné pojmy.

Takže vaše tvrzení že něco PLATÍ ČSV je možné považovat za pravdivé nebo lživé?
TRUE or FALSE?

Karel

Ze slovníku:
FALSE:falešný,nepravdivý,chybný,křivý,klamný,nesprávný

Administraci má ČSV; SZIF se samozřejmě musí zajímat o to, jak se s "jeho" penězi nakládá. Dotace 1.D. také není z peněz svazu. Atd.

Pepa

________________________________
Od: Vcely <vcely-bounces/=/v.or.cz> za uživatele e-mail/=/nezadan <e-mail/=/nezadan>
Odesláno: 5. září 2016 13:13:41
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re:

Sroll Josef: ...Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen
cesťák.

---------------
Tak kdo to platí? SZIF nebo ČSV?

Karel

Sroll Josef: ...Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen cesťák.

---------------
Tak kdo to platí? SZIF nebo ČSV?

Karel

Proplácet se bude již jen jedna přednáška v jednom dni na jednom místě. Tím se má zabránit tomu proplácení deseti přednášek v jednom dni na jediném místě. To se samozřejmě nelíbilo a něco se s tím muselo udělat.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan
Sent: Monday, September 05, 2016 11:33 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Informace o kontrolách na místě v rámci "včelařských opatření - technická pomoc, vzdělávání" dle NV č. 197/2005 Sb., ve znění NV č. 237/2016 Sb.
V Praze dne 31. srpna 2016
Počínaje včelařským rokem 2016/2017 budou probíhat kontroly vzdělávacích akcí formou účasti kontrolních pracovníků SZIF přímo v době jejich konání. Všichni pořadatelé vzdělávacích akcí pro chovatele včel budou mít povinnost zasílat plány vzdělávacích akcí v elektronické podobě ČSV prostřednictvím systému CIS, případně na e-mailovou adresu info/=/souvnasavrky.cz ve dvouměsíčním předstihu počínaje zářím 2016 a konče květnem 2017 pro včelařský rok 2016/2017.
Dodržování výše uvedené povinnosti bude podrobeno kontrolnímu dohledu SZIF.

http://www.medroku.cz/Program.aspx

Informace o kontrolách na místě v rámci „včelařských
opatření – technická pomoc, vzdělávání“ dle NV č. 197/2005
Sb., ve znění NV č. 237/2016 Sb.
V Praze dne 31. srpna 2016
Počínaje včelařským rokem 2016/2017 budou probíhat kontroly vzdělávacích akcí formou účasti kontrolních
pracovníků SZIF přímo v době jejich konání. Všichni pořadatelé vzdělávacích akcí pro chovatele včel budou
mít povinnost zasílat plány vzdělávacích akcí v elektronické podobě ČSV prostřednictvím systému CIS,
případně na e-mailovou adresu info/=/souvnasavrky.cz ve dvouměsíčním předstihu počínaje zářím 2016 a
konče květnem 2017 pro včelařský rok 2016/2017.
Dodržování výše uvedené povinnosti bude podrobeno kontrolnímu dohledu SZIF.

Nejsou snad placení z dotací EU?
Kapitola - Technická pomoc.

Karel

Na přednášku si můžeš pozvat kohokoliv, ale když není v seznamu, musíš si ho zaplatit. Ti, co jsou v seznamu, jsou placeni ČSV a ZO mu platí jen cesťák.
Navíc existuje kategorie "přednášející odborníci", schvalovaná RV.
Pepa

-----Original Message-----
From: Vcely [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of e-mail/=/nezadan
Sent: Monday, September 05, 2016 10:16 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Spíš je divný celý ten systém co se tady na počátku nastavil.

Tedy který omezuje pořadatele ve výběru přednášejících.
Je snad na zodpovědnosti pořadatele koho si pozve.

Skutečně dobrý přednášející spíš nemá čas pro jiné aktivity a je těžké jej sehnat.

Navíc pak nastávají paradoxní situace kdy komise je složená ze žáků a zkouší někoho kdo by je mohl učit a nebo i učí.

Ve výsledku je pak mnoho přednášek, kde v sále sedí víc zkušených než je přednášející. Protože ti nemají čas a ani důvod chodit dělat nějaké zkoušky, zatímco malovčelař s pár včelstvy na to čas má.

Vynechám to, že existují velmi užitečná témata kde přednášejíc ani nemusí být včelař.
Natož aby byl na nějakém seznamu.

Například marketing, postřiky, bio ....


A díky chaosu v dotacích a stále většímu vyvádění peněz z dotací na "léky", matky atd přestává být pro pořadatele skutečné akce dotace jistá a je pomalu lepší pozvat odborníka vybrat vstupné.
A dotace je pak jen takový malý bonus.

Karel

Spíš je divný celý ten systém co se tady na počátku nastavil.

Tedy který omezuje pořadatele ve výběru přednášejících.
Je snad na zodpovědnosti pořadatele koho si pozve.

Skutečně dobrý přednášející spíš nemá čas pro jiné aktivity a je těžké jej sehnat.

Navíc pak nastávají paradoxní situace kdy komise je složená ze žáků a zkouší někoho kdo by je mohl učit a nebo i učí.

Ve výsledku je pak mnoho přednášek, kde v sále sedí víc zkušených než je přednášející. Protože ti nemají čas a ani důvod chodit dělat nějaké zkoušky, zatímco malovčelař s pár včelstvy na to čas má.

Vynechám to, že existují velmi užitečná témata kde přednášejíc ani nemusí být včelař.
Natož aby byl na nějakém seznamu.

Například marketing, postřiky, bio ....


A díky chaosu v dotacích a stále většímu vyvádění peněz z dotací na "léky", matky atd přestává být pro pořadatele skutečné akce dotace jistá a je pomalu lepší pozvat odborníka vybrat vstupné.
A dotace je pak jen takový malý bonus.

Karel