78705

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 6481 do č. 6601

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Sirotci a postižení kyselinou --- 2. 7. 2004
Re: formidol (6475) (6479)

> Není tedy problém vzít rozměry z originálního formidolu a
> udělat si ho.

Nedělejte to! Nebuďte zas až takoví škrti. Spočítejte si kolik vás bude stát času sehnat ten správný materiál a výroba. Jaké riziko podstupujete. Cena 1 desky po dotaci je 6 Kč a zdravé včelstvo vám to nejméně 100x vrátí.
zdraví Pepa Poleptaný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 2. 7. 2004
Ranni lety

Včera a dnes jsem pozoroval, že z většiny úlů mi včely hodně vyletovaly už o půl páté ráno. Myslím, že by to mohla být snůška? Začaly kvést lípy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 7. 2004
RE: formidol

Proč ne? Jeden včelař ze sousední obce to jinak nedělá. Dokonce tvrdí, že
správná dávka kyseliny mravenčí je taková, když má po aplikaci na podložce
několik mrtvých včel (hodně zasažených roztočem). Pak prý je účinnost
skvělá. On to tak provozuje už asi druhým rokem a nemá problém. Aplikuje
kyselinu mravenčí i na uskladněné souše kvůli nosemě. Ale zase: stačí
naskládat souše do dvou nástavků a vložit odparnou desku Formidolu. To udělá
taky svoje. Ale použít kyselinu bych se nebál. Chce to ovšem cvik ...

Zdeněk Čejka

> Nedělejte to! Nebuďte zas až takoví škrti. Spočítejte si kolik vás bude
> stát času sehnat ten správný materiál a výroba. Jaké riziko podstupujete.
> Cena 1 desky po dotaci je 6 Kč a zdravé včelstvo vám to nejméně 100x
> vrátí.
> zdraví Pepa Poleptaný

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 2. 7. 2004
Re: formidol (6475) (6479)

Dne pá 2. července 2004 02:20 Radim Polá¹ek napsal(a):
> Formidol je cca 50 ml ( 1 velká štamprle ) kyseliny mravenčí nasáknutá do
> papírové podložky určitých rozměrů a tloušťky. A zabalená do igelitového
> sáčků určitých rozměrů s několika vyseknutými otvory určité velikosti.. To
> je vĹĄechno.
> Není tedy problém vzít rozměry z originálního formidolu a udělat si ho.

Dobry den,

v knize Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga je detailne popsan navod, jak na
roztoce s kyselinou mravenci a stavelovou. Je skoda zase vymyslet kolo. V
teto knize se mimojine pise, ze veskere experimenty nejsou dle platne
legislativy schvaleny. Kupre si tu knihu a prectete si to, je to zajimave,
ale podstatne pracnejsi, nez aplikovat formidol.

Honza

PS: dneska ve 12.00 jsem se byl podivat u vcel, a byla takova snuska, ze to
vypadalo, jako by se rojily (nerojily se)/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.susicky --- 2. 7. 2004
formidol

od jednoho včelaře, který má bratra včelaře v Německujsem slyšel, že tam na léčení kyselinou mravenčí prodávají nějaký aplikátor. Je otázkou, zda použití formidolu není jednodušší a nakonec i levnější. Také bych v tomto případě nevymýšlel už vymyšlené a pokud any,mělo by to být schválené zařízení i postup aplikace.
Zlevněný formidol mohou objednávat OV ČSV, takže přes ZO jej lze získat za slušnou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 5. 7. 2004
Agresívny roj

Zdravím,

Tento rok sa mi podarilo chytiť viacero rojov, ale jeden z nich, ten najsilnejší ( plodisko plné a zaplodované tak na cca 7 rámikov a 2 medníky B10 ) je enormne agresívne. Do plodiska sa nedá už vôbec dostať. Medníky dokážem ešte presunúť ale akonáhle sa pozriem do plodiska je to ako keby sa rojili a min.1000 včiel lieta a pichá, jeden pohyb rukou a už sú na nej. Moja otázka je:

Môžem presunúť medníky do iných včelstiev aj s včelami ( nepobijú sa? )

Keď včelstvo visírim dajú sa použiť plodové plásty do iných úľov? ( plod bude tiež poškodený ? )

Pokiaľ by som síril aj s medníkmi nebude med poškodený sírou?



Ako by steriešili túto situáciu Vy?



Ďakujem za každú dobrú radu- len mi neraďte nájsť matku a vymeniť ju. Skúšal som to a som taký dopichaný že strácam chuť včeláriť.



Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 5. 7. 2004
Agresívny roj

Tiez som mal podobny prípad v davnej minulosti , ze otvorenin ula sa
vyhrnulo poriadna armada agresivnych vciel.
Toto vcelstvo som robil ako posledne , poriadne ma nastvalo tak som zobral
kupu s vodou ( na konci ruzica ) a dostalo davku 4 a 6 litrov vody
totalne bolo pokropene, voda vytekala z letaca von , prehliadku bola uspesne
ukonecna a s nou skoncila matka v klietke, potom o 5 dni zase par kvapiek
rozprasovacom a menil som inu matku. Od vtedy to islo s agresivitou vcelstva
dole vodou....:)
Vcelstvo nezlikviduj ! Skoda ho ! Este donesie nejaky medik !
Prax ktoru ziskas , skor otuzi Tvoj vztah k vcelam , ak ked to bude za cenu
netradicnych rieseni :)
S pozdravom
Laco Sebosik


----- Original Message -----
From: "Marek Farkas" <marek/=/danubia.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 05, 2004 9:26 AM
Subject: Agresívny roj


Zdravím,

Tento rok sa mi podarilo chytiť viacero rojov, ale jeden z nich, ten
najsilnejší ( plodisko plné a zaplodované tak na cca 7 rámikov a 2 medníky
B10 ) je enormne agresívne. Do plodiska sa nedá už vôbec dostať. Medníky
dokážem ešte presunúť ale akonáhle sa pozriem do plodiska je to ako keby sa
rojili a min.1000 včiel lieta a pichá, jeden pohyb rukou a už sú na nej.
Moja otázka je:

Môžem presunúť medníky do iných včelstiev aj s včelami ( nepobijú sa? )

Keď včelstvo visírim dajú sa použiť plodové plásty do iných úľov? ( plod
bude tiež poškodený ? )

Pokiaľ by som síril aj s medníkmi nebude med poškodený sírou?



Ako by steriešili túto situáciu Vy?



Ďakujem za každú dobrú radu- len mi neraďte nájsť matku a vymeniť ju. Skúšal
som to a som taký dopichaný že strácam chuť včeláriť.



Marek



-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 5. 7. 2004
Agresívny roj (6486)

Tiez som mal podobny prípad v davnej minulosti , ze otvorenin ula sa
vyhrnulo poriadna armada agresivnych vciel.
Toto vcelstvo som robil ako posledne , poriadne ma nastvalo tak som zobral
kupu s vodou ( na konci ruzica ) a dostalo davku 4 a 6 litrov vody
totalne bolo pokropene, voda vytekala z letaca von , prehliadku bola uspesne
ukonecna a s nou skoncila matka v klietke, potom o 5 dni zase par kvapiek
rozprasovacom a menil som inu matku. Od vtedy to islo s agresivitou vcelstva
dole vodou....:)
Vcelstvo nezlikviduj ! Skoda ho ! Este donesie nejaky medik !
Prax ktoru ziskas , skor otuzi Tvoj vztah k vcelam , ak ked to bude za cenu
netradicnych rieseni :)
S pozdravom
Laco Sebosik


----- Original Message -----
From: "Marek Farkas" <marek/=/danubia.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 05, 2004 9:26 AM
Subject: Agresívny roj


Zdravím,

Tento rok sa mi podarilo chytiť viacero rojov, ale jeden z nich, ten
najsilnejší ( plodisko plné a zaplodované tak na cca 7 rámikov a 2 medníky
B10 ) je enormne agresívne. Do plodiska sa nedá už vôbec dostať. Medníky
dokážem ešte presunúť ale akonáhle sa pozriem do plodiska je to ako keby sa
rojili a min.1000 včiel lieta a pichá, jeden pohyb rukou a už sú na nej.
Moja otázka je:

Môžem presunúť medníky do iných včelstiev aj s včelami ( nepobijú sa? )

Keď včelstvo visírim dajú sa použiť plodové plásty do iných úľov? ( plod
bude tiež poškodený ? )

Pokiaľ by som síril aj s medníkmi nebude med poškodený sírou?



Ako by steriešili túto situáciu Vy?



Ďakujem za každú dobrú radu- len mi neraďte nájsť matku a vymeniť ju. Skúšal
som to a som taký dopichaný že strácam chuť včeláriť.



Marek



-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 6. 7. 2004
Re: document

Please read the document.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi --- 6. 7. 2004
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol

Zdravim vsechny !
V listopadu lonskeho roku jsem si z Vyzkumneho ustavu vcelarskeho objednal 10 vyberovych matek. Dodani prislibili na zacatku cervna, po urgenci 16.6.2004 prislibili dodani do konce cervna. Ve stredu 30.6. nic nedodali a ja dost nastvan objednavku zrusil.
Jake jsou Vase zkusenosti?
Absoloval jsem v ramci studia CZU v Praze predmet vcelarstvi, ktery vyucovali odbornici z VUVc. Ing. Vesely a Ing. Titera. Predmet byl jednoduse SKVELY ! A proto me velice zarmoutila moje posledni zkusenost s VUVc.

Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr --- 6. 7. 2004
Re: Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol (6490)

Přeji hezký den.
Včelaři našeho (trutnovského) okresu každoročně objednávají a ve sjednaném
termínu dostávají otevřené matečníky. Když jsme potřebovali nějaká léčiva,
vyřizovali naše objednávky obratem. Letos je ale vůbec takový zvláštní rok,
třeba se jim nepodařilo matky včas odchovat. Ozvat se samozřejmě mohli a
měli ...
S pozdravem
Petr Lokvenc

----- Original Message -----
From: "Langi" <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 06, 2004 9:50 AM
Subject: Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol


> Zdravim vsechny !
> V listopadu lonskeho roku jsem si z Vyzkumneho ustavu vcelarskeho objednal
> 10 vyberovych matek. Dodani prislibili na zacatku cervna, po urgenci
> 16.6.2004 prislibili dodani do konce cervna. Ve stredu 30.6. nic nedodali
a
> ja dost nastvan objednavku zrusil.
> Jake jsou Vase zkusenosti?
> Absoloval jsem v ramci studia CZU v Praze predmet vcelarstvi, ktery
> vyucovali odbornici z VUVc. Ing. Vesely a Ing. Titera. Predmet byl
> jednoduse SKVELY ! A proto me velice zarmoutila moje posledni zkusenost s
> VUVc.
>
> Langi
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 6. 7. 2004
'Děravost' roštu - úspornost dýmáku (6490)

Coby začátečníci jsem si s bratrem koupili dýmák podle katalogu
http://www.honey-well.com/cz/ - já 'Polský velký' a brácha černý 'Yugo'.
Překvpilo mne o kolik je jeho dýmák 'na volnoběh' úspornější. Máte někdo
vyzkoušený optimální poměr plochy děr v roštu ku velikosti dýmáku, aby dobře
spořil, ale nevyhasínal? Ovlivňuje úspornost dýmáku výrazně ještě něco
jiného?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 6. 7. 2004
Re: Agresívny roj (6486)

Přesunuté včely budou považovat medník stále za svůj úl a včely z jiného úlu
budou považovat za vetřelce. Určitě se pobijí. Byla by možnost nechat
medníky se včelami aspoň půl hodinu mimo úl, aby si včely uvědomily
osiřelost a přidávat jako včely bez matky k včelám s matkou třeba přes
noviny. Nikdy jsem to ale tak nedělal.

Otevřený plod a i zavíčkovaný plod dýchá, síření by ho taky zřejmě
zlikvidovalo, nebo poškodilo, vajíčka nevím.

Oxid siřičitý ze síření se rozpouští ve vodě a ve vodných roztocích, takže i
v medu. Působením kyslíku ve vodě vzniká z oxidu siřičitého kyselina sírová.
Zásoby asi budou jen mírně nakyslé, ale k přímé spotřebě to už asi nebude.
Šly by asi použít na medovinu, musí se povařit, aby oxid siřičitý vyprchal,
protože jinak by to nekvasilo a velkou kyselost ještě případně upravit sodou
bikarbonou.

Co se týká agresivity včel, je myslím důležitá otázka, jak dlouho je
jednotlivá včela rozzuřená. Já myslím, že to je někdy týden, 14 dní, možná
až do konce života. Včelař se pak nachází v určitém bludném kruhu, jakmile
otevře úl, včely začnou útočit a pokud včelař dostává při práci hodně
žihadel, brzy sklouzne do stylu práce "udělat to co nejrychleji" bez ohledu
na to, že se pohybuje rychle, klepe s rámky a nadstavky atd a včely ještě
více rozrušuje a ty útočí ještě více. Myslím si, že takovými častými zásahy
lze i z geneticky klidného včelstva udělat včelstvo divoké.
Je tedy třeba se na takové včelstvo pořádně vybavit. Mít na sobě všude
aspoň dvě vrstvy oděvu z kvalitní látky, pod běžné včelařské rukavice ( jsou
ze štěpené kůže a příliš tenké) vzít třeba látkové prstové, rukávy a
nohavice opatřit gumičkama atd. Jedině tak lze s takovými včelami pracovat v
klidu bez stresu ze žihadel a tím se vyvarovat jejich zbytečného
rozrušování. Obecně si myslím, že včely jsou obvykle více divoké tehdy, když
jim náhodou něco u úlu nevyhovuje. Letos, vzhledem k vlhku a chladu by to
mohly být dole otevřené spodky úlů se sítem, nebo nedostatečně uteplené
víko, kde se sráží vodní pára.

Co se týká výměny matky, asi bych to dělal přes přeleták. Na původním místě
bych nechal nadstavek vystrojený soušemi a plástem plodu, na novém místě v
původním plodovém hnízdě by bez létavek mělo jít najít matku snadno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Marek Farkas" <marek/=/danubia.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 05, 2004 9:26 AM
Subject: Agresívny roj


Zdravím,

Tento rok sa mi podarilo chytiť viacero rojov, ale jeden z nich, ten
najsilnejší ( plodisko plné a zaplodované tak na cca 7 rámikov a 2 medníky
B10 ) je enormne agresívne. Do plodiska sa nedá už vôbec dostať. Medníky
dokážem ešte presunúť ale akonáhle sa pozriem do plodiska je to ako keby sa
rojili a min.1000 včiel lieta a pichá, jeden pohyb rukou a už sú na nej.
Moja otázka je:

Môžem presunúť medníky do iných včelstiev aj s včelami ( nepobijú sa? )

Keď včelstvo visírim dajú sa použiť plodové plásty do iných úľov? ( plod
bude tiež poškodený ? )

Pokiaľ by som síril aj s medníkmi nebude med poškodený sírou?



Ako by steriešili túto situáciu Vy?



Ďakujem za každú dobrú radu- len mi neraďte nájsť matku a vymeniť ju. Skúšal
som to a som taký dopichaný že strácam chuť včeláriť.



Marek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek --- 6. 7. 2004
Re: formidol (6475)

U nás je léčení kyselinou mravenčí doplňkové, na rozdíl od fumigace nebo
aerosolu není přikázáno, takže i postup léčení kyselinou mravenčí by měl být
jen doporučený, ne přikázaný.
Pamatuji si ze starších článků, že u kyseliny mravenčí je důležité dodržet
potřebnou koncentraci par uvnitř včelstva po několik dní, kdy léčení trvá.
Vyšší koncentrace vyhání včely z úlu a nutí včelstvo likvidovat otevřený
plod, nižší na roztoče neúčinkují. Pokud se do úlu vloží prostá podložka
napuštěná kyselinou, nebo miska s kyselinou, je ze začátku koncentrace par
kyseliny příliš velká. Během pár hodin se koncentrace kyseliny v podložce,
nebo v misce odpařováním silně sníží a tím poklesne i koncentrace par v úlu
pod účinnou mez. Ten aplikátor by měl zajistit, aby ze začátku, kdy je
kyselina koncentrovaná, se odpařovala pomalu a později, kdy je již
koncentrace kyseliny nižší, se odpařovala rychleji a tím by po celou dobu
léčení měla být v úlu ta správná koncentrace par kyseliny mravenčí. V Dole
na to vymysleli( nebo převzali ) tu papírovou podložku. Ze začátku se
kyselina odpařuje jen plochou otvorů, jak se část kyseliny odpaří, papírová
podložka se zkroutí a kyselina se dále odpařuje intenzívněji celou plochou
papírové podložky. Aplikátor bude asi vždy dražší než kupovaný formidol, ale
pro toho, kdo má více včelstev, bude asi nejlevnější si ten formidol dělat
sám.

Co se týká kyseliny šťavelové, u nás je to zvlášť nebezpečný jed (nebo aspoń
byl před pár lety) , takže správně by s ní mohli pracovat jenom ti, kteří
mají příslušné osvědčení.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 02, 2004 1:54 PM
Subject: Re: formidol


v knize Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga je detailne popsan navod, jak na
roztoce s kyselinou mravenci a stavelovou. Je skoda zase vymyslet kolo. V
teto knize se mimojine pise, ze veskere experimenty nejsou dle platne
legislativy schvaleny. Kupre si tu knihu a prectete si to, je to zajimave,
ale podstatne pracnejsi, nez aplikovat formidol.

Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 6. 7. 2004
Re: 'Děravost' roštu - úspornost dýmáku (6490)

Jak se měří úspornost dýmáku?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 06, 2004 4:51 PM
Subject: 'Děravost' roštu - úspornost dýmáku


> Překvpilo mne o kolik je jeho dýmák 'na volnoběh' úspornější. Máte někdo
> vyzkoušený optimální poměr plochy děr v roštu ku velikosti dýmáku, aby
dobře
> spořil, ale nevyhasínal? Ovlivňuje úspornost dýmáku výrazně ještě něco
> Honza
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 6. 7. 2004
Re: 'Děravost' ro?tu - úspornost dýmáku (6490)

Výdrž jedné náplně dýmáku ( úspornost jak ji chápu já ) závisí především na
kvalitě náplně, v každém typu hoří různá náplň jinak. Položení dýmáku na
desku měchu způsobí zpomalení doutnání, široké dýmáky lze položit na bok
aniž by vyhasly. Několik energických stisků měchu zas zajistí plný výkon
dýmáku. Několik dýmáků jsem si i vyráběl z plechovek od konzerv ( kdysi byl
problém ho sehnat ), kupodivu slouží dodnes. Počet děr v roštu omezuje
rychlost hoření, stejně jako velikost výstupního otvoru, nebo ucpané otvory
protijiskrové mřížky ve víku dýmáku.
Těch činitelů bude asi víc.
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: Jan Čáp <capjan/=/ekolog.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 06, 2004 4:51 PM
Subject: 'Děravost' ro?tu - úspornost dýmáku


> Coby začátečníci jsem si s bratrem koupili dýmák podle katalogu
> http://www.honey-well.com/cz/ - já 'Polský velký' a brácha černý 'Yugo'.
> Překvpilo mne o kolik je jeho dýmák 'na volnoběh' úspornější. Máte někdo
> vyzkoušený optimální poměr plochy děr v roštu ku velikosti dýmáku, aby
dobře
> spořil, ale nevyhasínal? Ovlivňuje úspornost dýmáku výrazně ještě něco
> jiného?
>
> Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 7. 7. 2004
Úlová váha

Pro doplnění diskuze na téma úlových vah, která tady před časem proběhla, přináším několik fotek mojí jednoduché váhy.

www.vcely.ic.cz/vaha/v1.jpg
www.vcely.ic.cz/vaha/v2.jpg
www.vcely.ic.cz/vaha/v3.jpg

Nevyniká sice přesností, ale mi stačí i stupnice po 1kg. Dá se samozřejmě použít i váha digitální se stupnicí 100g.

Mám úly na dřevěných stojanech, váhu položím na stojan ciferníkem dolů a na ni úl. Hmotnost odečítám pomocí zrcátka.

Tato váha je levná (190Kč), pokud se osvědčí, dám ji pod více úlů.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 7. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497)

2. a 3. obr je s velkým V:

http://www.vcely.ic.cz/vaha/V2.jpg
http://www.vcely.ic.cz/vaha/V2.jpg

J.Č.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 7. 7. 2004
Re: Agresívny roj (6486)

Ja osobne jsem taky bodave mel a udelal jsem preletak. Na misto bodaveho vcelstva jsem dal hodny oddelek a za 2-3 dny jsem se obrnel a vletel jsem do kmenoveho vcelstva, kde tim padem nebyly letavky a dalo se to. Matku jsem zamackl a pres noviny vratil na puvodni misto.
S pozdravem Radek

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Marek Farkas" <marek/=/danubia.sk>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Agresívny roj
Datum (Date): 5. 7. 2004 9:26
==================================================

> Zdravím,
>
> Tento rok sa mi podarilo chytiť viacero rojov, ale jeden z nich, ten najsilnejší ( plodisko plné a zaplodované tak na cca 7 rámikov a 2 medníky B10 ) je enormne agresívne. Do plodiska sa nedá už vôbec dostať. Medníky dokážem ešte presunúť ale akonáhle sa pozriem do plodiska je to ako keby sa rojili a min.1000 včiel lieta a pichá, jeden pohyb rukou a už sú na nej. Moja otázka je:
>
> Môžem presunúť medníky do iných včelstiev aj s včelami ( nepobijú sa? )
>
> Keď včelstvo visírim dajú sa použiť plodové plásty do iných úľov? ( plod bude tiež poškodený ? )
>
> Pokiaľ by som síril aj s medníkmi nebude med poškodený sírou?
>
>
>
> Ako by steriešili túto situáciu Vy?
>
>
>
> Ďakujem za každú dobrú radu- len mi neraďte nájsť matku a vymeniť ju. Skúšal som to a som taký dopichaný že strácam chuť včeláriť.
>
>
>
> Marek

____________________________________________________________
Příjemný design. Příjemnější cena. SONY ERICSSON T105 již od 577 Kč
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75826

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 7. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497)

To je fakt dobrý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 7. 7. 2004
Výměna matky

V jedněch bodavých a líných včelkách jsem zjistil,že se asi vyrojily.Dost vykousaných a pár vylíhlých matečníků,žádný plod.Domnívám se,že v úle se nalézá mladá,ještě nekladoucí matka.Když na ně teď přidám oddělek s mladou,ale již kladoucí matkou,které se již vylíhly vlastní mladušky-kterou si vyberou?Svojí nekladoucí,nebo hodnou cizí kladoucí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel --- 7. 7. 2004
Re: CUKR (5296)

tak kolik je cena cukru nyní?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 7. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497)

Opravdu hezké obrázky, provedení perfektní ale jak to funguje jsem
nepochopil.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 07, 2004 6:34 AM
Subject: Úlová váha


> Pro doplnění diskuze na téma úlových vah, která tady před časem proběhla,
> přináším několik fotek mojí jednoduché váhy.
>
> www.vcely.ic.cz/vaha/v1.jpg
> www.vcely.ic.cz/vaha/v2.jpg
> www.vcely.ic.cz/vaha/v3.jpg
>
> Nevyniká sice přesností, ale mi stačí i stupnice po 1kg. Dá se samozřejmě
> použít i váha digitální se stupnicí 100g.
>
> Mám úly na dřevěných stojanech, váhu položím na stojan ciferníkem dolů a
na
> ni úl. Hmotnost odečítám pomocí zrcátka.
>
> Tato váha je levná (190Kč), pokud se osvědčí, dám ji pod více úlů.
>
> mp


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.716 / Virová báze: 472 - datum vydání: 5.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 7. 7. 2004
CUKR (5296) (6502)

Na Slovensku má METRO 25,60 Sk/ 1kg

Laco Sebosik



----- Original Message -----
From: "Pavel" <pavlicko/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 07, 2004 11:18 AM
Subject: Re: CUKR


> tak kolik je cena cukru nyní?


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Zdeněk --- 7. 7. 2004
Re: CUKR (5296) (6502)

V Globusu Pardubice měli minulý týden krupici (a myslím, že i krystal) za
17,50 Kč a moučku (pro úplnost) za 16,90 Kč. Jedná se samozřejmě o spotřební
kilová balení :)

Jan Zdeněk

----- Original Message -----
From: "Laco S" <aculeata/=/nextra.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 07, 2004 9:44 PM
Subject: CUKR


> Na Slovensku má METRO 25,60 Sk/ 1kg
>
> Laco Sebosik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 7. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497)

Mně se ten Michalovo nápad líbí. Vtip spočívá v tom, že běžná osobní
nášlapná váha leží na stojanu ( na fotkách stojan není ) na zádech, takže se
dá pohledem pod úl přečíst údaj o změnách hmotnosti. Původně horní díl je
sevřen mezi rám z hranolů ( boční mají profrézovány drážky) a leží na
stojanu, na které normálně stojí úly přímo. K původnímu dnu jsou přidělána
široká prkna, na ně se postaví úl. Hmotnost ( váha ) úlu stlačuje pružiny
uvnitř váhy a tím se nepatrně mění vzdálenost mezi horním a spodním dílem
váhy. Pákový převod zajišťuje pohyb ukazatele, který je cejchován v kg.
Pro např. budečáky umístěné ve dvou řadách ve včelíne se tato váha použít
nedá.
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: Josef Kouba <domus/=/cbox.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 07, 2004 8:09 PM
Subject: Re: Úlová váha


> Opravdu hezké obrázky, provedení perfektní ale jak to funguje jsem
> nepochopil.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
> tel. 388 313 969, 603 262 082
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 07, 2004 6:34 AM
> Subject: Úlová váha
>
>
> > Pro doplnění diskuze na téma úlových vah, která tady před časem
proběhla,
> > přináším několik fotek mojí jednoduché váhy.
> >
> > www.vcely.ic.cz/vaha/v1.jpg
> > www.vcely.ic.cz/vaha/v2.jpg
> > www.vcely.ic.cz/vaha/v3.jpg
> >
> > Nevyniká sice přesností, ale mi stačí i stupnice po 1kg. Dá se
samozřejmě
> > použít i váha digitální se stupnicí 100g.
> >
> > Mám úly na dřevěných stojanech, váhu položím na stojan ciferníkem dolů a
> na
> > ni úl. Hmotnost odečítám pomocí zrcátka.
> >
> > Tato váha je levná (190Kč), pokud se osvědčí, dám ji pod více úlů.
> >
> > mp
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.716 / Virová báze: 472 - datum vydání: 5.7.2004
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 8. 7. 2004
Re: 'Děravost' roštu - úspornost dýmáku (6490)

> Jak se měří úspornost dýmáku?

Mám tí na mysli jak dlouho vydrží sám (bez dmýchání) hořet, než vyhoří dávka
paliva.

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bullet --- 8. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497) (6506)

Obávám se, že digitální váha použít nepůjde. Drtivá většina digitálních vah potřebuje "nastartovat" z klidového stavu do měřícího stavu pomocí například krátkého našlápnutí na plochu nebo spínač. Takže když vlezete přímo na digitální váhu, tak Vás nezváží, stejně tak když ji aktivujete a nepočkáte na 0.0kg na ciferníčku (stoupnete na váhu hned), tak Vás taky nezváží... a protože se digitální váhy po určité době samy vypnou (šetří energii), tak nevidím moc možností, jak ji zatíženou aktivovat do vážícího módu. Toto omezení mají samozřejmě obyčejné osobní váhy, určené pro pokojové použití...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 8. 7. 2004
Re: Úlová váha (6497) (6506) (6508)

To je opravdu problém, který jsem nevyřešil. Pravděpodobně existuje váha, která se po určité době sama nevypne (tím by byl problém vyřešený), ale zatím jsem ji nenašel. Ještě by zbývala otázka, jak je to s její teplotní kompenzací. Jednodušší pro mě je zůstat u mechanické váhy, která má navíc tu dobrou vlastnost, že se dá kdykoli vynulovat a váží tedy jen přírustky/ztráty. Samozřejmě váhy určené přímo pro včelaře jsou lepší, ale taky zhruba 10x dražší.

mp

<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 8. 7. 2004
Pobočný včelařský spolek v Brně v letech 192_.

...Koná valnou hromadu v místnostech českého stát.gymnásia třída legionářů..a žádá,aby alespoň členové Velkého Brna dostavili se v hojném počtu.
Členům rozeslány budou složenky s poznačením nedoplatků na členských příspěvcích a pojistném.Prosíme členy,jichž se to týká,o vyrovnání těchto nedoplatků aby spolek nᚠmohl dospěti svým povinostem k Ústředí.Ti členové,kteří mají již zaplaceno,použijte složenky na dobu pozdější,po případě na dary pro stanici v Babicích,kterou nᚠspolek chce opět zvěršiti a dobudovati.

Jako každoročně pořádá Pobočný včelařský spolek v Brně ,svoji členskou schůzi na plemenné stanici v Babicích u Brna 14.8.192. o 9 hodině.Nashledanou v Babicích u nádraží.

Předpis členských příspěvků:

10,- Zemské Ústředí a Včelu moravskou
2,- Družina přátel plemen.chovu
o,50- Svaz
5,50- Nᚠspolek
18,-Kč celkem

/Brněnský pobočný včelařský spolek vznikl na ustavující schůzi 27.11.1919
Hlavní síly orientoval na vybudování chovatelské oplozovací stanice v Babicích.Stanice však nesplňovala očekávané.
V r.1930 odkoupilo tuto stanici Zemské Ústředí včelařských spolků v Brně a přestěhovalo ji do Kuřimi,později do Rosic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Heky --- 8. 7. 2004
Kvašení medu

Zdravím.
Nejsem včelař, ale med mám rád a kupuji ho v dost velkém množství. Letos jsem ale zjistil jednu nepříjemnou věc. Med v některých sklenicích (ze stejné produkce) mi začal kvasit. Mohl by mi prosím někdo vysvětlit proč tomu tak je a jestli je tento med nezávadný pro konzumaci?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 8. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511)

Stručně:
Med je silně hygroskopický ( jímá vlhkost z ovzduší i pachy )
Med s vyšším obsahem vody je vždy v povrchové vrstvě v nádobě. Uvádí se, že
pokud je v této vrstvě obsah vody vyšší než 22% med začne v této vrstvě
kvasit. Je to kvašení "alkoholového" typu působením kvasinek ( ty jsou
přítomny všude v ovzduší ). Jak naleznou vhodné podmínky ( v tomto případě v
ředěném medu ) začnou "žít", konzumovat cukry a měnit je na etylalkohol.
Chuťově je to vada medu, ale zdravotně by med ( myslím ) měl být v pořádku.
Ke stejné situaci dojde, pokud se med nabírá lžičkou např. do čaje a část
tekutiny od mokré lžičky zůstane na medu.
Náprava :-) sebrat povrchové vrstvy do čaje, přilít menší než obvyklé
množství rumu a vypít.
To se v letošním chladném létě má šanci uplatnit.
Větší množství zkvašeného medu by byl asi dobrý základ pro jednoduchou
medovinu.
Pokud ví někdo víc, nebo lépe, prosím opravte mne, či doplňte.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Heky <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 08, 2004 6:45 PM
Subject: Kvaení medu


> Zdravím.
> Nejsem včelař, ale med mám rád a kupuji ho v dost velkém množství. Letos
> jsem ale zjistil jednu nepříjemnou věc. Med v některých sklenicích (ze
> stejné produkce) mi začal kvasit. Mohl by mi prosím někdo vysvětlit proč
> tomu tak je a jestli je tento med nezávadný pro konzumaci?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 9. 7. 2004
Re: 'Děravost' roštu - úspornost dýmáku (6490)

To je spíše otázka toho, co tam hoří. A jakou intenzitu kouře včelař
potřebuje. Měkce ztrouchnivělé vrbové dřevo (nebo hobra) hoří tak cca
dvakrát rychleji než třeba topolové větve, co ležely tak rok v lese na zemi.
Rozhodující je ale intenzita kouře. Když mám v kuřáku to měkké vrbové dřevo,
kuřák pokládám spíše úplně naplocho na zem a chvílemi šikmo na měch. Jinak
kouří zbytečně moc. Když tam mám ty málo ztrouchnivělé topolové větve,
ukládám ho nejčastěji šikmo, nebo přímo svisle. Nejvíc si cením tak málo
ztrouchnivělého dřeva, že kouří tak akorát, když je kuřák v normální poloze,
tedy svisle. Takové dřevo i vydrží v kuřáku nejdéle. Ty topolové větve od
tloušťky cm výše používám nejvíc. Trouchniví stejnoměrně a kůra z nich sleze
prakticky sama už první rok na zemi.
Ale jinak to nijak nesleduji. Není proč. Stačí se hodinu projít s ruční
pilkou a velkou taškou v lese pod topoly, lípami a jinými měkkými listnatými
dřevinami a mám dřevo do kuřáku na rok, nebo dva. A na zpestření hobru,
vyloupané kukuřičné palice a smrkové šišky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 08, 2004 8:03 AM
Subject: Re: 'Děravost' roštu - úspornost dýmáku


> > Jak se měří úspornost dýmáku?
>
> Mám tí na mysli jak dlouho vydrží sám (bez dmýchání) hořet, než vyhoří
dávka
> paliva.
>
> Honza Čáp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Heky --- 9. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512)

No ona je prokvašená celá vrstva ve sklenici (používám 7 Dcl), ale asi byli opravdu špatně uzavřené a vlhkost se tam mohla dostat – i když skladuji ho suchém špajzu. Ale dík za radu, asi ji využiji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 9. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512) (6514)

Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od včelaře. Bylo tam asi od počátku více vody, než má být.

Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky z Dolu, v 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku a nechce to kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, že je to složením medu.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 9. 7. 2004
Den otevřených dveří (6497)

Vážení přátelé,

dovoluji si Vás srdečně pozvat na náš Den otevřených dveří na naší farmě, který se koná 10. července 2004 tj. sobota.
Budete provedeni naší včelařskou farmou a seznámeni s tím, jak to děláme, včetně názorných ukázek.

Exkurze se konají se začátkem v 8 00 hod 10 hod 14 00 hod a 16 hodin (jako při prohlídkách hradu). Parkování i občerstvení zajištěno.

V pestrém programu uvidíte:
modernizovaná sestava Langstroth
přelarvení systémeme Nicot
přemetení včelstev a tím přechod na jinou rámkovou míru - boj s nosemou
chov matek v sekcích
technologie v nástavkových úlech Optimal, 39x 24 , Langstroth

V okolí navštivte zámky a hrady Bučovice, Slavkov,Buchlov,.. Mohyla Míru atd....

Na Vaši návštěvu se těšíme


PS. Další den se koná 2. října na téma BOJ s VARROÁZOU..... program na našich www stránkách.

S pozdravem

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746







----- Original Message -----
From: Michal Pol
To: Včelařský mailing list
Sent: Wednesday, July 07, 2004 6:34 AM
Subject: Úlová váha


Pro doplnění diskuze na téma úlových vah, která tady před časem proběhla,
přináším několik fotek mojí jednoduché váhy.

www.vcely.ic.cz/vaha/v1.jpg
www.vcely.ic.cz/vaha/v2.jpg
www.vcely.ic.cz/vaha/v3.jpg

Nevyniká sice přesností, ale mi stačí i stupnice po 1kg. Dá se samozřejmě
použít i váha digitální se stupnicí 100g.

Mám úly na dřevěných stojanech, váhu položím na stojan ciferníkem dolů a na
ni úl. Hmotnost odečítám pomocí zrcátka.

Tato váha je levná (190Kč), pokud se osvědčí, dám ji pod více úlů.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 9. 7. 2004
BiData


Přátelé,

pohrávám si s myšlenkou napsat podobný program jako BiData. Ne že by se mi zdál špatný nebo drahý, ale rád bych některé věci udělal po svém.

Zajímalo by mě, jestli ho mám napsat jenom pro sebe (a podle sebe), nebo jestli by o něho byl zájem i mezi ostatními včelaři a ti by byli ochotni poslat svoje připomínky. V tom případě bych ho napsal s ohledem na přání ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi ostatními byl - by se možná našlo více programátorů ochotných spolupracovat.

Sám programátor nejsem.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 9. 7. 2004
Re: Kvaen? medu (6511) (6512) (6514) (6515)

Asima svoji roli i ta teplota Emane.
Zdravi Radek
================= Původní zpráva =================
Od (From): "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Kvaen? medu
Datum (Date): 9. 7. 2004 6:03
==================================================

> Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od včelaře. Bylo tam
> asi od počátku více vody, než má být.
>
> Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky z Dolu, v
> 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku a nechce to
> kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, že je to složením
> medu.
> Eman

____________________________________________________________
Quelle Vám nabízí ZDARMA nový katalog Podzim/zima 2004.
Objednejte na
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75671

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512) (6514) (6515)

Vloni jsem se zúčastnil přednášky v Dole na téma výroby medoviny
a př. Kamler zdůrazňoval velký význam teploty - Dolské kvasinky
vyžadují teplotu určitě nad 25 st.C. Tuším, že doporučoval i
využít boxy na ztekucování medu, popř. vyrobit si box z
polystyrenu, dovnitř cca 100W žárovku a malý ventilátorek pro
rozvedení teplého vzduchu od žárovky v boxu.
Já sám jsem vyráběl medovinu v zimě, demižony jsem měl
"nalepené" na ústředním topení a z druhé strany izolované
polystyrenovou deskou. Nebylo to ideální, rodina trpěla horkem,
ale medovina se povedla.

A ještě jeden faktor má podle mne vliv na rychlost kvašení - čím
sladší je roztok medoviny, tím pomalejší je kvašení.

Zdravím.

Milan VALENTA


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kvaení medu
Datum: 9.7.2004 - 6:04:02

> Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od
> včelaře. Bylo tam
> asi od počátku více vody, než má být.
>
> Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky
z > Dolu, v
> 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku
a > nechce to
> kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, že je to
> složením
> medu.
> Eman
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič --- 9. 7. 2004
přemístění včelstev

Zdravím všechny !

Co je potřeba k vystavení veterinárního osvědčení a povolení pro přemístění včelstev z katastru jedné obce do druhé?

Děkuji Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 9. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512) (6514) (6515) (6519)

> rozvedení teplého vzduchu od žárovky v boxu.
> Já sám jsem vyráběl medovinu v zimě, demižony jsem měl
> "nalepené" na ústředním topení a z druhé strany izolované
> polystyrenovou deskou. Nebylo to ideální, rodina trpěla horkem,
> ale medovina se povedla.
>
> A ještě jeden faktor má podle mne vliv na rychlost kvašení - čím
> sladší je roztok medoviny, tím pomalejší je kvašení.

Tak nějak jsem to tušil. Nakopli jste mě a jdu to řešit.
Shrnul bych to: teplota, hustota a složení roztoku (různé antibakteriální látky). Díky
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 9. 7. 2004
Re: přemístění včelstev (6520)

Pokud jde o přemístění z obce do obce v rámci okresu, je třeba požádat o zdravotní potvrzení místního praktického veterinárního lékaře. Samozřejmě před přesunem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 7. 2004
Re: přemístění včelstev (6520)

To je věc, která by mě také zajímala :-)

Na webu jsem našel:
Vyhláška 299/2003 Sb.
ze dne 1. září 2003
opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§ 134
....
c) mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné
krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona, jestliže k jejich přemístění dala tato krajská
veterinární správa předchozí souhlas.

.......

Kdysi před cca 14-ti lety jsem svá včelstva trvale přemístil z
okresu do okresu a tenkrát stačilo zavolat na okresní veterinární
správu, telefonicky požádat o povolení a domů mi pak přišlo
povolení poštou.

Jak to funguje dnes nevím, ale velice rád bych se to dozvěděl,
protože na podzim chci včelstva opět stěhovat (jako sebe :-))

S pozdravem
Milan VALENTA



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: přemístění včelstev
Datum: 9.7.2004 - 11:07:26

> Zdravím všechny !
>
> Co je potřeba k vystavení veterinárního osvědčení a povolení
pro > přemístění včelstev z katastru jedné obce do druhé?
>
> Děkuji Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 9. 7. 2004
Re: přemístění včelstev (6520) (6523)

Kdyz jsem pred 3 roky stehoval vcelstva, tak jeste porad stacilo zavolat na veterinarni spravu a pozadat o povoleni. Veterinare zajimal okres odkud kam chci vcelstva stehovat a spad roztocu. Pokud ted vcelstva nejsou umistena v okres, kde je nejaka nenezpecna nemoc (mor apod.), tak nedelaji problemy.

Nejjednodussi asi bude zavolat na veterinarni spravu a tam ti reknou co vlastne potrebuji.

Kuba


================= Původní zpráva =================
Od (From): m.valenta/=/volny.cz
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: přemístění včelstev
Datum (Date): 9. 7. 2004 13:58
==================================================

> To je věc, která by mě také zajímala :-)
>
> Na webu jsem našel:
> Vyhláška 299/2003 Sb.
> ze dne 1. září 2003
> opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz
> a nemocí přenosných ze zvířat na člověka
>
> § 134
> ....
> c) mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné
> krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm.
> d) zákona, jestliže k jejich přemístění dala tato krajská
> veterinární správa předchozí souhlas.
>
> .......
>
> Kdysi před cca 14-ti lety jsem svá včelstva trvale přemístil z
> okresu do okresu a tenkrát stačilo zavolat na okresní veterinární
> správu, telefonicky požádat o povolení a domů mi pak přišlo
> povolení poštou.
>
> Jak to funguje dnes nevím, ale velice rád bych se to dozvěděl,
> protože na podzim chci včelstva opět stěhovat (jako sebe :-))
>
> S pozdravem
> Milan VALENTA
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: přemístění včelstev
> Datum: 9.7.2004 - 11:07:26
>
> > Zdravím všechny !
> >
> > Co je potřeba k vystavení veterinárního osvědčení a povolení
> pro > přemístění včelstev z katastru jedné obce do druhé?
> >
> > Děkuji Pavel
> >

____________________________________________________________
Quelle Vám nabízí ZDARMA nový katalog Podzim/zima 2004.
Objednejte na
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75671

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek --- 9. 7. 2004
RE: přemístění včelstev (6520) (6523)


a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava nakazovy referent, člen vyboru ZO
b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava KHS, okresni stredisko, které ma k dispozici podklady z podzimnich vysetreni.
c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS noveho stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS stenoviste stareho.

Tato povoleni se vydavaji na pisemnou zadost majitele vcelstev.
Hezky den.

František Rousek


To je věc, která by mě také zajímala :-)

Na webu jsem našel:
Vyhláška 299/2003 Sb.
ze dne 1. září 2003
opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

§ 134
....
c) mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné
krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona, jestliže k jejich přemístění dala tato krajská
veterinární správa předchozí souhlas.

.......

Kdysi před cca 14-ti lety jsem svá včelstva trvale přemístil z
okresu do okresu a tenkrát stačilo zavolat na okresní veterinární
správu, telefonicky požádat o povolení a domů mi pak přišlo
povolení poštou.

Jak to funguje dnes nevím, ale velice rád bych se to dozvěděl,
protože na podzim chci včelstva opět stěhovat (jako sebe :-))

S pozdravem
Milan VALENTA



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: přemístění včelstev
Datum: 9.7.2004 - 11:07:26

> Zdravím všechny !
>
> Co je potřeba k vystavení veterinárního osvědčení a povolení
pro > přemístění včelstev z katastru jedné obce do druhé?
>
> Děkuji Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr --- 9. 7. 2004
Re: přemístění včelstev (6520) (6522)

Dobrý den.
Pokud tomu dobře rozumím, pak je zapotřebí žádat o povolení pouze při
přemisťování z jednoho kraje do druhého (před zrušením okresních úřadů to
bylo přes hranice okresu), jde-li o lokality se stejnou nákazovou situací.
Do nebo z ochranného pásma vyhlášeného při nebezpečné nákaze nelze včelstva
přemisťovat vůbec. Žádná vyhláška to nestanoví, ale slušnost vyžaduje
seznámit s umístěním včelstev příslušné včelařské základní organizace.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 12:30 PM
Subject: Re: přemístění včelstev


> Pokud jde o přemístění z obce do obce v rámci okresu, je třeba požádat o
> zdravotní potvrzení místního praktického veterinárního lékaře. Samozřejmě
> před přesunem.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek --- 9. 7. 2004
RE: přemístění včelstev (6520) (6523)

Omlouvam se za chybu je to KVS a ne KHS.

František Rousek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš --- 9. 7. 2004
RE: přemístění včelstev (6520) (6523) (6525)

Jujda. Mohu se zeptat, kde jste vyčetl, že povolení k přesunu včelstev
vydává nákazový referent ZO. To snad ne?! A s těmi krajskými veterinárními
správami také připadá nepravděpodobné.

Děkuji za odpověď.

M. Jakuš

> a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava
> nakazovy referent, člen vyboru ZO
> b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava
> KHS, okresni stredisko, které ma k dispozici podklady z
> podzimnich vysetreni.
> c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS
> noveho stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS
> stenoviste stareho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rousek --- 9. 7. 2004
RE: přemístění včelstev (6520) (6523) (6525) (6528)

http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb096-03.pdf
http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/sb044-04.pdf

František Rousek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 9. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Nejsi-li programator, v com to napises?

Mimoto vubec nic nebrani tomu aby se hotovy produkt byt bude jen pro
Tvoji vlastni potrebu nekde vystavil a dal volne k dispozici. Takhle
prece vzniknul Linux a obrovska spousta dnes spickoveho free softu.

Jeste poznamka, jakmile das na pozadavky a navrhy okoli, nikdy to
nedokoncis. Okoli totiz vyzaduje jednu zasadni vlastnost, v soucasne
dobe poznani ovsem zatim nesplnitelnou.
My tomu u nas v praci rikame podle jisteho byvaleho zamestnance
"Konakova podminka". Zni takto:

"Zmacknout, pokud mozno cokoliv a mit to co chci"

Rozumi se klavesu a na obrazovce.

Zdravi PP. ( a ceka na betaverzi )


> ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi
> ostatními byl - by se možná našlo více programátorů ochotných
> spolupracovat.
>
> Sám programátor nejsem.
>
> mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Baa --- 9. 7. 2004
Hliník a vosk

Prosím Vás nevíte někdo jestli se dá k výrobě tavidla použít hliníkový plech?? Nereaguje hliník s včelím voskem?


Děkuji moc za informace Richard

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512) (6514) (6515)

To se stává u medu, který obsahuje trochu víc vody. Rok, dva je v pořádku a
pak třeba začne kvasit. Možná ho zpočátku chrání před kvašením
antibakteriální látky v medu ( i když kvasinky jsou houby ), ty za ten rok
třeba dojdou a pak stačí mírné zvýšení teploty v létě a .... Pokud je
kvašení na začátku, dá se zarazit ztekucením medu. Kvasinky působením
teploty uhynou a vyplavou s pěnou na povrch medu, kde se musí sebrat a
zbytek medu důkladně promíchat třeba přeléváním z láhve do láhve. Med už
bude mít "posunutou chuť", záleží podle kvasinek, někdy dokonce jakoby
jemnější než nekvašený. Měl by se tak do půl roku spotřebovat.

U medoviny naopak by mohla být příčina nekvašení napadaný propolis v medu.
Ten by měl jít zneškodnit převařením medu a odstraněním vzniklé pěny.
Jinak v praxi je intenzita kvašení omezována koncentrací etanolu. Do 8
procent kvašení není ovlivňováno, do 12 procent intenzita kvašení postupně
klesá a nad 16 - 18 procent etanolu kvasinky hynou. Kdo dá do medoviny medu
málo, tak do výsledné koncentrace etanolu 8 procent, vykvasí mu medovina
rychle ( a taky se bude rychle kazit ). Kdo dá medu do medoviny tak, aby
dosáhl 12 - 14 procent, bude mu to dokvašovat až několik měsíců. ( a
riskuje, že medovina chytne příchuť z odumřelých kvasinek)
Koncentrace cukrů nemá vliv, pokud to nemá zrovna "medovitou" konzistenci.
Teoreticky mohou taky kvasit slabě, když v medovině nejsou živiny. Náprava
je zřejmá.
Taky kvašení může probíhat pomalu, když je obsah příliš čistý,
přefiltrovaný. Kvasinky potřebují k rychlému kvašení drobné pevné částečky,
na kterých se usazují.
Co se týká teploty, těch 25 st C je asi optimální teplota, při které
kvasinky pracují nejrychleji. Směrem nahoru i dolů je kvašení čím dále méně
intenzívnější. Nad tuším 40 st C kvasinky hynou, pod cca 5 - 15 st C
převládnou chuťově v medovině hnilobné procesy odumřelých kvasinek nad
kvasnými.
Dále při intenzívním kvašení vytvářejí kvasinky i teplo. Vinaři to na podzim
dělají tak ( podle knihy ), že na začátku kvašení ohřejou mošt v sudu nějak
na teplotu cca 30 st C a jak se vinný mošt intenzívně rozkvasí, udržuje si
už sám optimální teplotu, vyšší o pár stupňů, než je ve sklepě. Myslím, že
na kvašení běžné medoviny stačí běžná teplota 20 st C a že není nutné
vymýšlet nějaké ohříváky. Maximálně na dobu kvašení demižón tepelně
zaizolovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 6:03 AM
Subject: Re: Kvaení medu


> Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od včelaře. Bylo
tam
> asi od počátku více vody, než má být.
>
> Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky z Dolu, v
> 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku a nechce to
> kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, že je to složením
> medu.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: Hliník a vosk (6531)

Určitě nereaguje. Zpracovávám voští v hliníkovém parním, původně
odšťavovacím hrnci sovětské výroby už nejméně 10 let a nic takového
nepozoruji. Kvalita vosku je výborná. Z tohoto pohledu je hliník asi
nejlepší normálně dostupný materiál.
Je ale méně pevný a pokud na něm začnou kvasit nějaké zbytky sladiny, může
začít korodovat.

Ještě lepší materiál by mohl být titanzinek ( používá se na okapy ) pokud
ten zinek ze slitiny se nebude vytahovat do vosku. Nemám vyzkoušeno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 10:34 PM
Subject: Hliník a vosk


> Prosím Vás nevíte někdo jestli se dá k výrobě tavidla použít hliníkový
> plech?? Nereaguje hliník s včelím voskem?
>
>
> Děkuji moc za informace Richard



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

> Nejsi-li programator, v com to napises?

Myslel jsem tím, že nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
programovat samozřejmě umím.

Šlo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich připomínky
do prográmku, což je lepší, než potom hotovou věc předělávat.

mp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Mel bych zajem programek otestovat.
Delam si poznamky do notesu, ale nejak se v nich po nekolika letech vcelareni prestavam orientovat :-). Pomalu dospivam k nazoru, ze by se data mela digitalizovat. Bohuzel BiData jsem netestoval a tak ani nevim co bych mel od vcelarskeho softwaru ocekavat. Me by stacil program ve forme formulare, kde bych editoval podstatne udaje - informace o matce, vlastnosti vcelstva, vynosy, technologicke poznamky (? - napr.pridavani nastavku) a vlastni poznamky (kveteni vyznamnych rostlin, vyznamne vykyvy pocasi apod.). Pokud by soucasi programu byla sumarizace jednotlivych vynosu a vzajemne porovneni mezi vcelstvy bylo by to optimalni.
Vim, ze bych si ten formular mohl vytvorit sam v excelu, ale nejak se k tomu nemohu dostat.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): BiData
Datum (Date): 9. 7. 2004 10:08
==================================================

>
> Přátelé,
>
> pohrávám si s myšlenkou napsat podobný program jako BiData. Ne že by se mi
> zdál špatný nebo drahý, ale rád bych některé věci udělal po svém.
>
> Zajímalo by mě, jestli ho mám napsat jenom pro sebe (a podle sebe), nebo
> jestli by o něho byl zájem i mezi ostatními včelaři a ti by byli ochotni
> poslat svoje připomínky. V tom případě bych ho napsal s ohledem na přání
> ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi
> ostatními byl - by se možná našlo více programátorů ochotných
> spolupracovat.
>
> Sám programátor nejsem.
>
> mp

____________________________________________________________
Dřív zničíš sám sebe! SIEMENS M65 již od 4977 Kč.
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75824

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavol --- 10. 7. 2004
Re: Hliník a vosk (6531) (6533)

ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba a zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu, to podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt olupuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a nějakou
grafiku pro vstup a výstup dat?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 8:09 AM
Subject: Re: BiData


> > Nejsi-li programator, v com to napises?
>
> Myslel jsem tím, že nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
> programovat samozřejmě umím.
>
> Šlo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich
připomínky
> do prográmku, což je lepší, než potom hotovou věc předělávat.
>
> mp
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

> Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a
nějakou
> grafiku pro vstup a výstup dat?


Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...), na
kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě zjištovat,
co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit za
1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně podstatná.
Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat, ani
aplikaci pro pc psát nebudu.

Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje
jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
palm nemá, může použít sw emulátor na pc.

Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice myslíte
vy ostatní

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi --- 11. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6538)

Hlasim se do testovaciho rezimu, ja 25 vcelstev a Palm tungsten T3.
Diky
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Heky --- 12. 7. 2004
Re: Kvašení medu (6511) (6512) (6514) (6515)

Med byl přímo od včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 12. 7. 2004
RE: Hliník a vosk (6531) (6533) (6536)

Kamarad ma spravene tavidlo z dreva z vrstvou polystyrenu vo vnutri na
ktorej je tenky hlinik plech. Zasvieti slnko a za cca 15 min su dva ramiky
ktore su vedla seba vytavene. Meral teplotu zhruba 80-90 stupnov. Rychlo sa
zohreje ale zase rychlo aj vychladne. Mal som ho pozicany a tavil ako divy.
Vrchne sklo mal obycajne, ziadne termo.

Pista
----- Original Message -----
From: pavol <apis/=/post.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Hliník a vosk


> ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si
> prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z
> voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach
> ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych
> hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba
a
> zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe
> vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu,
to
> podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit
> smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt
> olupuje.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vasek svoboda --- 12. 7. 2004
Re: Pridavanie matiek (6167) (6172)

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Ing. Arnost Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pridavanie matiek
Datum (Date): 8. 6. 2004 10:42
==================================================
Dobrý den,
letošní rok je velmi bohatý na roje a dařilo se i s mladými matkami.
Jestli má někdo zkušenost,jak veliký musí být oddělek s mladou matkou,aby měla šanci při spojování proti druhé,když jsou oddělené mřížkou.Včelky si vyberou tu lepší,ale to množství včel hraje určitě svoji roli.Děkuji za případné odpovědi.Vašek
> Tuhle klícku pouzívám a muzu doporucit. Osvedcila se mi.
> Je to normální pridávací klícka,
>
> ------------------------------------- loucka
> / \
> / \ spalík se zasítovanou dírou, zboku je
> odvor
> / \ pro testo, nebo je uzaviratelný
> /----------------------\
> sem se nekdy dává kousek mezisteny
>
> Jen nácrtek, aby bylo zrejmé co myslím.
>
> U dvojité klícky jsou zasítované komurky dve vedle sebe a jsou spojené
> prulezem.
> Ten se v první fázi pridávání oddelí zhora soupátkem.
> Do takto oddelených komurek se do jedné pustí nová matka a do jejího vlezu
> dám MCtesto a uzavru vchod. Stará do druhé oddelené komurky bez MCT a
> uzavru vchod.
> Osobne vyjímám starou matku za normálních podmínek uz druhý den.
> Pak se vytáhne soupátko a komurky se propojí, aby se nová matky mohla
> pohybovat v obou komurkách. Zrejme tak na sebe vezme i puvodní pach staré
> matky a holky ji lépe prijmou.
> Dokonce mi nekdo radil i tou starou mrtvou matkou rozetrít po klícce,aby na
> klícce ulpelo co nejvíc pachu staré matky. Nejak se mi to prící, ale párkrát
> jsem to udelal, kdyz uz byla stará matka mrtvá.
> To se mi obcas stává, ze si vcely vyberou novou matku a starou prestanou
> krmit a nasel jsem ji druhý den v klícce mrtvou.
> Pokud na klícce vcely staví, je vse OK a muzu otevrít vchod do klícky. Jen
> doplním MCT, aby fungovalo pridávání matky s odkladem.
> Zatím se mi nestalo, ze by mi vcely takto menenou matku neprijaly. Ale nevím
> jak je to statisticky prukazné. Delal jsem to takto tak 20x.
> Vetsinou mením smetencem nebo oddelkem a to je témer 100%.
>
> Hezký den.
> Arnost
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 08, 2004 8:20 AM
> Subject: RE: Pridavanie matiek
>
>
> Zdravím,
> existují klícky se dvema komurkami. Do jedné se uvezní stará matka, do druhé
> (za prepázkou) nová. Nechají se v úlu pár dní, pak se stará matka odebere a
> u nové se nechá vstupní otvor utesnený medocukrovým testem.
> Pavel
>
> > Mozná by mohl najít matku a 7 dní ji veznit v klícce v úlu.
> > Pak by nemusel hledat a vyrezávat matecníky...
>
> >> Vyber stare matky v predstihu o 7 dni. Na siesty den vyrez
> >> vsetky materske bunky ...
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 12. 7. 2004
BiData + Palm Os

Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???
Vid sw + manual !


S pozdravom Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData


> > Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> > použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a
> nějakou
> > grafiku pro vstup a výstup dat?
>
>
> Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjištovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6538)

On Sat, 10 Jul 2004, Michal Pol wrote:

> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.

Aby to mělo smysl pro práci v terénu, musí být informace operativně po
ruce. Představoval bych si to tak, že než otevřu úl, podívám se na
historii toho úlu (kdy jsem tam naposledy byl, co jsem dělal, jestli matka
kladla...). Po zavření úlu zadám, co jsem viděl a udělal (plod, vajíčka,
matku, rozšíření, odebraný medník...).

Zadávat to až doma do PC už není ono - musí se to nejdřív někam zapsat na
papír (a z něj si to můžu potom přečíst, jako to dělám teď). Nějaké
statistické vyhodnocování výsledků bych viděl jako druhořadé, jenom kvůli
tomu bych to do PC nezadával.

Takže pokud má být program užitečný, tak by měl být pro přenosné zařízení
(zmiňovaný palm moc neznám, ale používám pracovně Psion a iPAQ a s těmi by
to určitě šlo). Pokud to půjde spustit v emulátoru na PC, tím lépe. S
kapacitou paměti ani u starších modelů by snad neměly být problémy, ke
každému včelstvu stačí pár textových údajů a to moc místa nezabere.

Nejdůležitější je snadné zadávání - ty nejčastější varianty mít rovnou na
tlačítka, aby se nemuselo dokola zapisovat "matka klade, staví trubčinu,
hodně plodu zavíčkováno, příště udělat oddělek". Zadávání čísla úlu by se
mohlo ještě urychlit sejmutím čárového kódu nebo čipu na víku úlu (to už
by bylo nákladově hodně nad zmiňovaných 1500).

Také by se měla dořešit mechanická odolnost - práce v rukavicích
zapatlaných od vosku nebo medu, také případná vlhkost prostředí. Viděl
jsem třeba gumové obaly na iPAQ, přes které se dá dívat na displej i
mačkat tlačítka. Je otázka jestli jsou dostupné za přiměřenou cenu.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData + Palm Os (6543)

>>Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???


Vím o tom, ale jak jsem už dříve psal, jde mi o prográmek "na míru".

Podle několika ohlasů do konference i soukromě to vypadá, že nějaký malý zájem bude. Proto až něco vytvořím, dám to na web a potom na základě vašich připomínek doupravím. Nebude to ale hned, je to otázka několika měsíců, hlavně v zimě.

Zatím děkuji všem za reakce

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Záznam dat do kapesního počítače přímo na místě a dodatečné zpracování, ať
už v PC nebo přímo v kapesním počítači se určitě bude v budoucnu široce
používat. Pro profi včelaře se stovkami včelstev je to už teď určitě
nejlepší řešení, šetří maximálně čas. Pro ostatní asi ještě ne. Asi se musí
objevit nová generace, která je zvyklá pracovat s kapesními počítači běžně.
Přijatelný kompromis dnes je asi diktafon, nebo kazeťák s mikrofonem a večer
přepis do běžného PC. Taky cena musí být lidová. Do cca 200 Kč by se mohl
takový program používat dost široce(sehnat CD s bezplatně šířeným
rogramem - freeware není o moc levnější). Nad 1000 - 2000 by ho koupilo asi
už dost málo včelařů.

I ta technika, jak už se začne používat u včelstev, bude už navždy jen
pracovní. Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat
skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché. Snad zabalit počítač do igelitu. Taky by mělo jít tu
techniku ovládat i v rukavicích, aspoň částečně.

Já bych asi použil tu diktafonovou verzi, takže pokud by takový program byl,
tak s emulátorem na PC.

Co se týká vlastního provedení programu, tak pro urychlení záznamu a
zjednodušení ovládání by pro běžné vlastnosti včelstva měly být jednotlivé
úrovně už vypsané a měly by se volit jako možnosti, ne vypisovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData
> Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjištovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)

Záznamy o včelstvech jsou myslím nejpraktičtější tzv. úlové karty pod víkem. Pokud bych používal počítač (Palm), představoval bych si jednoduché odpovídání na připravené varianty dotykem na obrazovku, žádné vyukávání na klávesnici. Pokud by se obrazovka chránila folií, tak s ušpiněním palmu nebude problém.
Nejhorší varianta je pro mě ta s diktafonem. Když si představím, že po hodinové prohlídce se budu ještě doma 2 hodiny poslouchat a přepisovat do srozumitelné formy, tak se mi dělá husí kůže. Nikomu to ale neberu, když má na to čas a náladu.
Záznamy jsou dobrá věc, ale nesmí se přeceňovat - tak jako úl medu nepotí. Mnohem důležitější je rozhodnout se včas, co udělat v dané situaci. V tom mě ani krasopisné zápisy nepomohou. Viděl jsem systém záznamů chovatele matek, který vyprodukuje stovky šlechtěných matek a bylo to jednoduché, přehledné a srozumitelné.
Něco o tom možná píšou ve Včelařství 1995/4.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)

>>Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché.

Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je kompaktní - není na něm co ulomit.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš --- 12. 7. 2004
FW: přemístění včelstev

Vážený příteli

Ani v zákoně o veterinární péči (286/2003 Sb.), ani ve vyhlášce, kterou se
stanovují podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence
hospodářství
a osob stanovených plemenářským zákonem (136/2004 Sb.) jsem nenašel
potvrzení vámi uvedeného tvrzení, že povolení k přesunu včelstev v
působnosti ZO ČSV vydává nákazový referent (člen výboru), ba ani, že je toto
povolení potřeba.
       Mohl byste, prosím, sdělit příslušné paragrafy, kde bychom si vaše
tvrzení mohli ověřit? Mě to totiž připadá velice absurdní.

S pozdravem

M. Jakuš

> http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb096-03.pdf
> http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/sb044-04.pdf

> František Rousek

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Friday, July 09, 2004 3:00 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: přemístění včelstev

Jujda. Mohu se zeptat, kde jste vyčetl, že povolení k přesunu včelstev
vydává nákazový referent ZO. To snad ne?! A s těmi krajskými veterinárními
správami také připadá nepravděpodobné.

Děkuji za odpověď.

M. Jakuš

> a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava nakazovy
> referent, člen vyboru ZO
> b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava KHS, okresni
> stredisko, které ma k dispozici podklady z podzimnich vysetreni.
> c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS noveho
> stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS stenoviste stareho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548)

> Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen
> pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost
> odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je
> kompaktní - není na něm co ulomit.

Nemel by se prehodit porad priorit? Misto poradi: udelat program a
sehnat lacinej Palm to predelat na - sehnat si vcely ktery
nepotrebujou rukavice (neprustrelnou vestu a eventuelne brneni) a pak
udelat program?

:-)

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548) (6550)

Přesto že používám počítač i u včel na kdeco, pro evidenci stavu včelstev používám papírovou jednostránkovou tabulku ve dvou sloupcích pro 120 včelstev. Pro každé včelstvo mám údaje: číslo úlu, matka, barva matky, oddělek, 3xzásoby, stav, poznámka. Záznamy do tabulky provádím na včelnici při práci. 2x do měsíce tabulku aktualizuji doma v počítači a znovu si ji vytisknu. Tak mám průběžně aktuální informace o jednotlivých včelstvech v kapse a potřebuji pro to jen propisku a fix pro značení matek. Po několika návštěvách na včelsnicu je ten papír zalepený od medu a propolisu, že ho nemohu ani rozbalit. Jak by asi vypadal Palm.

K novému programu: po létech zkušeností s "datařinou" a mnohými uživateli musím dát za pravdu př. Prchalovi, že pro tak širokou veřejnost nejde dát dohromady projekt, který by splňoval požadavky většiny a nakonec přinesl alespoň uspokojení autorovi.

Včera jsem uvařil 100 litrů medoviny z víček (poprve v životě) a tak jsem zvědavej jak to dopadne.
U nás už kvete slunečnice a tak připravuju spojování včelstev s oddělky (přepřehání).

Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 7. 2004
Včelařské noviny info ze dne 13.7.2004

Nové články:
===========

1. výročí Včelařských novin
Autor: redakce
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004071001

S pozdravem
redakce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 7. 2004
Rámky - rada

Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se
zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny, takže nemůže
mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá konstrukce a jak to
funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s mezerníky, případně
loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?

Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

PP.

Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
> rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi může říci
víc z vlastní zkušenosti.
Ivan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553)

> Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

Hřeben netřeba (snad pouze pokud by se měly používat na dvojí rozteč - menší
zajistí boční loučky, větší odpovídající hřeben).

Jsou určeny pro použití v medníkových nízkých nástavcích, tedy tam, kde se s
nimi moc často nemanipuluje a kde se dá nízký rámek přitmelený po celé výšce
ještě jakž takž odtrhnout (nebo se vytáčí na automatu celý nástevek).
Zpravidla se používají s větší roztečí (42 mm a více) pro ztluštělé medné
plásty. Hlavním motivem je jednodušší-levnější výroba oproti lízátkům.

Jmenují se podle angličana R.O.B. Manleye - propagátora racionalizace
britského výdělečného včelařství, který je poprvé popsal v roce 1946 ve své
knize "Honey farming".

Na Novém Zélandu, kde jsou asi nejoblíbenější, se používají až do výšky
rámku okolo 17 cm (mají tam povětšinou Langstrothy s vlastníma výškama
nástavků podle místního řeziva).

U nás je (při standardní rozteči) používá v nízkých nástavcích s rámky
vysokými 14 cm př. Jindra z Roudnice n. Labem.

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

> V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi může říci
> víc z vlastní zkušenosti.

V Čejkováku (ležanu) tvoří boční loučky opravdu celistvou stěnu, v
nástavkovém úlu jsou přerušené v mezerách mezi nástavky.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Veselý Emanuel Ing . --- 13. 7. 2004
RE: Rámky - rada

Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
Dík
Eman

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 1:56 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Rámky - rada
>
>
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s
> rámky, ale takové
> rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm,
> ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení.
> Takže když se
> zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny,
> takže nemůže
> mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá
> konstrukce a jak to
> funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s
> mezerníky, případně
> loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
> vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?
>
> Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
> Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Cihlář --- 13. 7. 2004
Umělá líheň

Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556)

Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru. Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na rychlo asi takto:
- zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách (překlápení nástavků na záda)
- meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby) pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
- v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o plochu díla
- velmi jednoduchá výroba
- boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
Honza www.sweb.cz/jjvcela

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556) (6560)

K poště jsem se dostal až teď večer - všechny odpovědi k tématu potvrzuji
vlastní zkušeností ( a dodávám, že mne potěšily ). Z obecného včelařského
hlediska je to však atypické řešení, které žádné významné výhody ( takové,
aby bylo nutné coko-li měnit na rámkách s Hofmanovým typem, nebo
mezerníkovými bočními loučkami ) nepřinese. Výhoda by byla např pro strojní
odvíčkovače, kdy poměrně kvalitně stmelené rámky medníku mohou být
odvíčkovány jako celek a po vytočení na radiálním velkomedometu zase
nasazeny pro další snůšku.
A další poznámka: "Čejkovák" je vyrobitelný i z méně kvalitního řeziva s
velmi nízkou spotřebou materiálu a nízkými nároky na výrobní tolerance.
Nebo jako vynikající rojochyt na tyči ( pověsí se těsně nad roj - ten po
chvíli přeleze do prostoru rámečků sám ) a není třeba nikam lézt po stromech
či žebříkách.
Ale sám čejkův úl propaguji pouze jako úl vhodný coby alternativa pro lidi
např. tělesně postižené a pod. Pro zájemce více na :
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Mějte se fajn
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 13, 2004 11:05 PM
Subject: Re: Rámky - rada (Manley)


> Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
> Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního
> myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je
> přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru.
> Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na
> rychlo asi takto:
> - zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb
> rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách
> (překlápení nástavků na záda)
> - meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby)
> pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
> - v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o
> plochu díla
> - velmi jednoduchá výroba
> - boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
> Honza www.sweb.cz/jjvcela
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 7. 2004
RE: Rámky - rada

Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
> plodiště jsou takovéto rámky nevhodné?

Nevhodné pro včelaře. V plodišti se předpokládá častější manipulace s
jednotlivými rámky a zpravidla používají (u Britských úlů i Langstrothů)
vyšší rámky než v medníku, které asi drží pohromadě až moc.

Včelám v plodišti vadit nebudou, spíš naopak.

> Kde by pak byla ta racionalizace?

Ve smíšeném provozu je plodišťových rámků 1 nebo 2 nástavky, medníkových
podstatně víc. U čistě nízkonástavkového úlu by nemusely být Manley rámky
problém v případě, že se vše bude důsledně řešit po celých nástavcích,
včetně obměny díla, výměny matky oddělkem atd.

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 14. 7. 2004
TV

Dnes 14.7. na ČT2 byl vysílán pořad Strážci přírody1/6.Tento díl byl sice věnován pandám,ale ukazovali i maličký kousek včelaření v Číně.Hrozně se mi líbil jejich maličký medomet,bez převodu do rychla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské
mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat další
dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu
a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba dodržet
mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
plodu.
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
Subject: RE: Rámky - rada


Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Co s rojem?

Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. Máte někdo zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do jara a pak to rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566)

Co zkusit rozebrat už nyní a nechat je postavit znova - jako
finské zimování - přikrmit (v tomhle počasí rozhodně). Pokud je
na díle plod tak ho upevnit do rámků a vylíhnutí vyměnit za
mezistěny. Myslím si, že na jaře bude výměna problematičtější
(myslím časné jaro), museli by dostat už vystavěné dílo i s pylem
viz předchozí příspěvek J. Kaly.

Možná se mýlím, ale takhle bych postupoval já ze svého laického
pohledu.

Marek M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Co s rojem?
Datum: 15.7.2004 - 7:38:07

> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
Máte > někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
jara > a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

--
Spolehlivost, rychlost a bezpečnost, to je základ pro e-mail.
VOLNÝ mail. http://mail.volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Pokud nechceš rozšiřovat počet včelstev, doporučuju spojit s nějakým slabším. Nejlépe ještě před zazimováním.
Zkušenost s tím nemám ale použil bych metodu pokus-omyl:
Nejdřív bych zkusil přidat jim nástavek s mezistěnami a třeba i s nějakým plodem, abych je nalákal do prázného nástavku kvůli lepší manipulaci. Až by k tomu došlo, postupně bych tu divokou stavbu rozebíral a včely smetal do toho nově obsazeného nástavku. Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Pavel


> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Thursday, July 15, 2004 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Co s rojem?
>
>
> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
> Máte někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
> jara a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 15. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

Mě se také osvědčilo Před přidáváním zimních zásob dát včely na mezistěny,
pěkně všechno vystaví. Lze to spojit i s léčením, má to však jednunevýhodzu
(spíše riziko). Protože včely staví rychle, často dojde ke zborcení stavby a
je proto pořádně drátkovat. Lépe více než méně.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 10:59 PM
Subject: Re: Rámky - rada


> U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
> včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
> jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě
Optimálovské
> mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
> mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat
další
> dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
> sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky
sirupu
> a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
> vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
> takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
> Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba
dodržet
> mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
> snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
> plodu.
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
> Subject: RE: Rámky - rada
>
>
> Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
>
> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
> plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace?
Asi
> mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
> zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
> > -----Original Message-----
> > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: RE: Rámky - rada
> >
> > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> > Dík
> > Eman
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.719 / Virová báze: 475 - datum vydání: 12.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Nebo gumičkou a nebo nití.
Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Antwort: RE: Co s rojem?


ja by som to neznasilnoval. Do jary ich nechaj tak ako to postavili.
Dokrmit a preliecit na zimu povazujem za samozrejme. Na jar v case rozvoja
by som nadstavil nastavok s plastami a stavebnym ramikom. Ked matka prejde
do pridaneho nastavku, povodne dielo sa oddeli mriezkou a za 24 dni sa moze
vytocit.

Matej




Zdenek.Cejka/=/
up.mpsv.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
15.07.2004 Thema: RE: Co s rojem?
13:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp --- 15. 7. 2004
Bidata II

Přátelé,

pokusím se znovu otevřít diskusi o zamýšleném novém programu, který by nám měl ulehčit práci (hlavně tu administrativní, ale časem třeba i jinou) u včel.

Prosím Vás o věcné připomínky, co od takového programu čekáte a mám tím na mysli hlavně co všechno byste chtěli evidovat (např. výnosy, léčení, matky..). Nebojte se rozepsat co Vás u každé oblasti zajímá.

Dále je důležité vědět jaká zařízení vlastníte, nebo byste byli ochotni pořídit k tomuto účelu a jaký operační systém preferujete.

Prosím Vás, abyste v diskusi neřešili, jestli bude program vyhovovat všem či nikoliv a jestli je vhodný ke včelám papír, nebo PDA či jiné zařízení. Tyto otázky si každý musí vyřešit sám po svém a je na něm, zda bude psát poznámky na papír, nebo použije elektroniku. Zrovna tak je každého věc jaký program si vybere.

Po domluvě s Michalem Polem jsem začal na programu spolupracovat a právě proto bych byl rád, kdybyste přispěli do diskuse tím, že napíšete co vás v této věci nejvíce pálí. Jen tak lze dosáhnout rozumného kompromisu a vytvořit program, který bude splňovat požadavky co možná největší skupiny včelařů.

V první fázi si klademe za cíl vytvořit program pro evidenci všeho, co je okolo včel potřeba. Dále by se měl program vyvíjet, aby nám poskytl maximální přehled o našich včelstvech, jejich stavu a prováděných zákrocích. V neposlední řadě bychom rádi program rozšiřovali o moduly, které nám budou pomáhat i při samotném včelaření, ale to je zatím hudba vzdálenější budoucnosti...

Děkuji všem za odpovědi.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Antwort: RE: Co s rojem?

Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a ten zastavěl divočinou. A to bych osobně do jara nenechával.
Pavel

> ... Do jary ich nechaj tak ako to postavili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574)

>Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a
>ten zastavěl divočinou

Tos pochopil dobře.
Já právě měl dilema: nechat do jara, nebo to řešit teď. Zatím jsem s tím žádnou práci neměl, naopak, ušetřilo mi to sundávání a usazování roje. Přikláněl jsem se sám k řešení nechat to na jaro a využít jarního rozvoje, tak jak to popsal Matej. Motivován jsem byl svojí leností a nejistotou. Finské zimování jsem ještě nezkoušel a slyšel jsem na něj zase některé vážné negativní názory. Děkuji všem za nápady, člověk se hned cítí lépe.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575)

Dne čt 15. července 2004 15:14 Emanuel Vesely napsal(a):
> >Já jsem to pochopil tak, ľe roj se usadil v prázdném úlu a
> >ten zastavěl divočinou

Dobry den,

je to trochu mimo, ale tusim, ze zimovat na nerozbernem dile nelze.
(vet. zakon. o leceni varoazy)


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576)

Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lněnička --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576) (6577)

Ale takové včely těžko někdo prohlédne kupříkladu na mor nebo hnilobu včelího plodu. Jsou i jiné nebezpečné nákazy včel než varroaáza.

Zdraví

Lněnička

*Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na *rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych *divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, *fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
*Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek --- 15. 7. 2004
Překládání rojů

Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
vysířit.
Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.susicky --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567)

Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci našel několik starých včelařských knížekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to tak, že se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků, z jedné strany se natáhne silnější třeba režná nit nebo slabší provázek, vloží vyřezané dílo a ováže z druhé strany.
Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy už jste dostatečně probrali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579) (6580)

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581)

V. Susicky napsal:
>V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice...

Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily. Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Stonjek napsal:
> chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední
> dobou stále přitvrzují

To si jen myslíš, nebo je to někde v zákoně či vyhlášce?
Veterináři mohou (a mají) přitvrzovat jen v rámci zákona.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Drienovčan --- 16. 7. 2004

Tohto roku som po desiatich rokoch prestávky znova začal včelári. Začal som s piatimi rojmi. Prežívam skutočne zaujímavý rok. Prvé čo ma prekvapilo, že najsilnejší z rojov už doniesol 15 kg medu a ešte je znáška na slnečnici. To bolo milé prekvapenie. Druhé však bolo už nemilé. Ďalší roj sa totiž vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových devä rámikových úžoch (39x24. Tento roj už bol v dcoch nástavkoch, plodisko s matkou bolo v dolnom nástavku, vo vrchnom nástavku boli vystavené medzistienky, ale matka v ňom nezačala plodova. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 16. 7. 2004
Re: (6585)

Dne pá 16. července 2004 12:46 Drienovèan napsal(a):

> roj sa totiŞ vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj
> kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových deväť rámikových úľoch

> v ňom nezačala plodovať. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Dobry den,

Letos jsem mel roj, ktery se vyrojil koncem dubna, vystavel 5 nastavku
mezisten 44.5 x 15.9 a (jsem zacatecnik a netusil jsem, ze se roj , i pokud
ma hodne prostoru muze vyrojit dvakrat) vyrojil se znova.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581) (6583)

Pokud nebude včelař patřičně nabalený, tak se při tom zblázní on z žihadel.

Roj s divočinou jsem dosud nepřekládal. Občas se ale stane, že zakládám do
rámku volně vystavený plást z nějaké volné plochy z úlu. Plást vložím do
rámku a omotám drátkem, po vylíhnutí plodu likviduji.
U divočiny to asi chce z každého plástu, dříve než se odřeže, odehnat
většinu včel silným kouřem. Ke konci by se mohlo povést odehnat včely ze
zbylých plástů tak, že vytvoří mimo plásty rojík s matkou a ten nějak smést
a přenést třeba velkou lopatkou na plásty už vložené v rámcích.

Ve výhodě budou asi včelaři zvyklí včelařit v zadovácích. Kdybych měl
hodnotit divokost a rozrušení včelstev nějakou stupnicí, pak ošetřování
včelstev manipulací pouze s nadstavky by byla tak 1 - 2, ošetřování
včelstev v nadstavcích s manipulací jednotlivými rámky tak 2 - 8 s obvyklou
intenzitou do 6, ošetřování v zadovácích tak 5 - 10, s obvyklou intenzitou
do 8 a překládání včelstev z divočiny nebo teoreticky z větší rámkové míry
na menší tak mezi 10 - 20.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 11:13 AM
Subject: Re: Co s rojem?


> Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily.
> Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do
> nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada --- 16. 7. 2004
Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587)

Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole.
Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk
okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík --- 16. 7. 2004
Re: P?ekl?d?n? roj? (6579)

Rozhodně bych to vložil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře
zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na
okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to již dělal několikrát a
vždy úspěšně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: P?ekl?d?n? roj?


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

aa --- 17. 7. 2004
aa

aa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 17. 7. 2004
Re: Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587) (6588)

Běžná horkovzdušná pistole za pár stovek nemá regulaci teploty. Určitě vosk
poškodí. Regulaci teploty mají pouze horkovzdušné pistole určené speciálně
pro svařování plastů, ty ale stojí minimálně pár tisíc. Navíc nejsou určeny
pro nasávání už horkého vzduchu, takže vzduch by nemohl cirkulovat a tudíž
by toto řešení vykazovalo velice malou účinnost.
Co takhle zabudovat do tavidla agregát - ventilátor + topné těleso s
temostatem z horkovzdušné trouby? Pro cirkulaci horkého vzduchu je stavěný a
příslušný termostat je sladěný pro topné těleso agregátu. Jen by se muselo
konstrukcí a nadstavením termostatu zaručit, aby foukaný vzduch na voští
neměl ani místně teplotu vyší než cca 120 stupnů, to by mělo zaručit s
určitou rezervou, že by se vosk vysokou teplotou nepřepaloval. Určitě by pak
šlo takové tavidlo používat i bez slunce. Má ale menší výtěžnost vosku, než
když se použije pára na voští na nějakém sítu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 1:49 PM
Subject: Horkovzdušná pistole


Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole.
Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk
okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Zdeněk --- 17. 7. 2004
piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc

Zdravím vás přátelé!

Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z VúVč
v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem zkoušel
odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by dovolená?
uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva
tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené pracovníky
pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.

S pozdravem Jan Zdeněk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 17. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc (6592)

Těžko budeš hledat nadřízené pracovníky, když ing. veselý je spolu s ing. Titerou a Kamlerem majitelem spol. s ruč. omezeným VÚ včelařský Dol. Pokus se dotaz směřovat na ostatní společníky výzkumáku, nebo tam zavolej. Nevěřím, že ti některý z nich neodpoví.
Honza
www.sweb.cz/jjvcela

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokeš --- 17. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc (6592)

Určitě nejde o nezájem ze strany VUVč a zcela určitě ne o dovolenou pana
Veselého.
Jestli můžu poradit, napište svůj návrh, žádejte k němu vyjádření a pošlete
dopisem p.Veselému na Výzkumný ústav. Možná Vám nepřijde vyjádření hned, z
důvodu Vámi zminované sezony, ale odpovědi se dočkáte.
S pozdravem Daniel Prokeš



-- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 8:03 AM
Subject: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc


> Zdravím vás přátelé!
>
> Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem
> chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z
VúVč
> v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem
zkoušel
> odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od
> p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by
dovolená?
> uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co
> byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva
> tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené
pracovníky
> pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo...
> Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.
>
> S pozdravem Jan Zdeněk.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 17. 7. 2004
Re: Umělá líheň (6559)

> Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.

Taky se k tomu příští rok chystám, moje představa je použít chladící box do
auta (autolednička), který umožňuje i ohřev do 60st a doplnit ho přesným
termostatem (digitálním). Box obsahuje i malý větráček, takže teplota bude
rovnoměrná. Kromě toho by se takový box dal použít k rozpuštění sklenic s
medem a k dezinfekci včelařského vybavení (nosema), možná i k zbavení malých
smetenců roztočů.

V líhni bude důležité velmi přesné dodržení teploty a vlhkosti.

Praktické zkušenosti s líhní zatím žádné nemám.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi --- 17. 7. 2004
Vceli mor

Prave jsem videl v televiznich novinach zpravu o siricim se vcelim moru na jizni morave a bylo to moc smutne. Lituji prace tech lidi, ktere to postihlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 17. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Jestli mohu něco říci k nápadu evidence jakési kartotéky včelstev tak první předpoklad je nemít více v ruce než kuřák a rozpěrák. Prostě tato věcička musí být umístěna kdekoli, jen ne v dlani. Dále. Nejlépe mobil. Zdá-li se ti to nemožně drahé tak ti řeknu abys nezaspal dobu a za dva tři roky nabídnul program pro takřka bazarové telefony. K programu. Nevím jestli to dnešní exel v mobilphounu umožňuje, ale to co je výše řečeno, musí se vše ovládat hlasem, ve formátu kterému rozumí každý tabulkáč a musí mít bezdrátový přenos do zálohy.(Do auta, domu do notebooku, nebo pc) Třešničkou k tomu navrch je aktuální foto. Věřím tomu, že dnešní technologie pomáhají nejen evidenci práce u jednotlivých včelstev, ale i k přehledu jarního rozvoje (s propojením dalších IO zařízení).Nakonec. Předem tě varuji dělat program který nevyhovuje tomu co jsem napsal. Fantazii se meze nekladou a byla by škoda něco takového udělat polovičatě.


Gustimilián Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rozmanek Miloslav --- 18. 7. 2004
mor na jižní Moravě

Zajímala by mě situace rozšíření včelího moru na jižní Moravě a jaké jsou ochranná opatření. Děkuji.
S pozdravem Rozmánek


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
Subject: Re: Překládání rojů


> Jednoznačně vysířit!
> Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
právy
> i povinnostmi.
> Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
pak
> by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
že
> jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
ostatních
> starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> Jen na okraj:
> Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
nestaral
> přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
> Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
ulétlé
> roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
> odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
>
> Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
> donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
byla,
> tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
divočinu
> odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
> pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
se
> nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
obecně
> takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
> i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> vysířit.
> Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> Pepa Kala
>
> ----- Original Message -----
> From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> Subject: Překládání rojů
>
>
> > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
bych
> > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
stojí
> > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
přitvrzují
> > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > Ruda
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 18. 7. 2004
Slunečnice (6579) (6599)

Po dvou týdnech chladna a přeháněk přišel letní výkend. Slunečnice rozkvetla na plný pecky a včely za pouhé dva dny naplnily všechny prázdné nástavky nektarem. Slunečnice je u nás třetí snůškou, na kterou je po řepce a akátu problém včely připravit a tak dává pravidelně průměr pod 10kg. Takovou snůšku jako letos jsem ze slunečnice ještě neviděl. Tak jsem o tom tak přemýšlel a došlo mi, že za to asi může právě to ochlazení, které nevyčerpalo létavky. Ba naopak si asi odpočinuly a podle jejich mohutného proletu je v úlech velké množství létavek připravených na snůšku.
Druhou zvláštností letošního roku je i opoždění květu slunečnice. Slunečnice rozkvetla nejméně o 10 dní později. To letos způsobí, že vytáčet a krmit budu až v druhé polovině srpna - až po dovolené. To bude poprvé v životě, kdy včely nedostanou ani jednu flašku ještě v červenci.
Polí se slunečnicí je letos plno, také jste k ní přikočovali?
Zítra doplním ještě nějaké fotografie ze slunečnice na www.sweb.cz/jjvcela.
Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Souhlasím, a poradit jsem se ( jako jednu z alternativ ) v druhé části svého
příspěvku snažil. Já bych se to tak jak jsem napsal určitě snažil vyřešit.
Pro kvalifikovanou odpověď mi však chybí dostatek dalších údajů: jak silný
to byl roj, jak dlouho je usazen v úlu, jak velký objem zastavěl divočinou,
zda je divočina chaotická, nebo uspořádaná do vyjmutelných částí plástových
ploch, zda je to na místě, kde může úl stát až do zimy a pod. Problém
spočívá především v tom, že odpověď na otázku, jak ji položil Eman by měla
mít obecnou platnost a pak je vše bohužel jasné. Veterinární předpis sice
není zákonem, ale je návodem, jak si nejlépe počínat, když nás něco
podobného potká. Ale na to řešení může být několik různých pohledů, aniž by
se proti předpisu zhřešilo. O tom taky tak trochu byl můj text.
Myslím, že Eman situaci jako zkušený včelař zvládne tak, aby včelky nemusel
zahubit. Čas ještě je.
Ale obavy jsou myslím vždy na místě, zejména pokud není 100% jisté, že je to
roj Emanův. Pak je i pro rozvoj místního včelařství důležitá především
nákazová situace.

Jen na okraj: sám jsem zatím do tajů včelsřství zasvětil čtyři mladé ( pod
30 roků ) a dosud včelaří. Je to možná málo, ale já jsem na to hrdý.

Mějte se fajn a hodně radosti ze zdravých včelek přeje
Pepa Kala


----- Original Message -----
From: pan Josef Jiří Menšík <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 17, 2004 9:36 PM
Subject: Re: Překládání rojů


> Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:???
> Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je
> cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM
> Subject: Re: Překládání rojů
>
>
> > Jednoznačně vysířit!
> > Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
> > Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
> > zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
> > záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky,
> právy
> > i povinnostmi.
> > Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy,
> pak
> > by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a
> že
> > jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
> > značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž
> ostatních
> > starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
> > Jen na okraj:
> > Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo
> nestaral
> > přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
> > několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník
Budečáku).
> > Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny
> ulétlé
> > roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
> > ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
> > navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
> > desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy
ale
> > odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
> > Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
> >
> > Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
> > přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným
pokrmováním
> > donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam
> byla,
> > tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny
> divočinu
> > odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě
v
> > pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
> > divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by
> se
> > nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
> > kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
> > včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale
> obecně
> > takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním
včelařům
> > i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
> > vysířit.
> > Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
> > Pepa Kala
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
> > Subject: Překládání rojů
> >
> >
> > > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně
> bych
> > > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> > > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném
díle.
> > > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> > > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské
dílo
> > > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> > > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám
> stojí
> > > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> > > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále
> přitvrzují
> > > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> > > Ruda
> > >
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78705 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 6481 do č. 6601)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu