78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- pan Josef Jiří Menšík --- 18. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)
Nebylo by lepšídobře poradit než vyjadřovat takové obavy:??? Vždyť nás včelařú ubývá. Vždyť takto se může dobře chytit .Nebo z toho je cítit obava z konkurence? Vím v okolí již o vesnicích kde nevčelaří nikdo.
Pepan
----- Original Message ----- From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, July 16, 2004 12:18 AM Subject: Re: Překládání rojů
> Jednoznačně vysířit! > Problém má dle mého názoru tyto aspekty: > Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit, > zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou > záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy > i povinnostmi. > Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak > by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že > jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve > značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních > starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař. > Jen na okraj: > Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral > přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě > několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku). > Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé > roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách > ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a > navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s > desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale > odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech). > Tuhle poznámku jsem si neodpustil. > > Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru > přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním > donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla, > tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu > odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v > pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože > divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se > nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A > kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora > včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně > takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům > i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost: > vysířit. > Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já. > Pepa Kala > > ----- Original Message ----- > From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM > Subject: Překládání rojů > > > > Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych > > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo > > nejjednodueji ve vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. > > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vloením > > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo > > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. > > Navíc jsme u v období zvýené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí > > to opravdu za to?? A u jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je > > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují > > a tak je rozumějí tímto směrem neexperimentovat. Zdraví > > Ruda > > > > > --- > Odchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004 > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6599
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka --- 17. 7. 2004
Re: BiData (6517)
Jestli mohu něco říci k nápadu evidence jakési kartotéky včelstev tak první předpoklad je nemít více v ruce ne kuřák a rozpěrák. Prostě tato věcička musí být umístěna kdekoli, jen ne v dlani. Dále. Nejlépe mobil. Zdá-li se ti to nemoně drahé tak ti řeknu abys nezaspal dobu a za dva tři roky nabídnul program pro takřka bazarové telefony. K programu. Nevím jestli to dnení exel v mobilphounu umoňuje, ale to co je výe řečeno, musí se ve ovládat hlasem, ve formátu kterému rozumí kadý tabulkáč a musí mít bezdrátový přenos do zálohy.(Do auta, domu do notebooku, nebo pc) Třeničkou k tomu navrch je aktuální foto. Věřím tomu, e dnení technologie pomáhají nejen evidenci práce u jednotlivých včelstev, ale i k přehledu jarního rozvoje (s propojením dalích IO zařízení).Nakonec. Předem tě varuji dělat program který nevyhovuje tomu co jsem napsal. Fantazii se meze nekladou a byla by koda něco takového udělat polovičatě.
Gustimilián Pazderka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6597
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol --- 17. 7. 2004
Re: Umělá líheň (6559)
> Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.
Taky se k tomu příští rok chystám, moje představa je použít chladící box do auta (autolednička), který umožňuje i ohřev do 60st a doplnit ho přesným termostatem (digitálním). Box obsahuje i malý větráček, takže teplota bude rovnoměrná. Kromě toho by se takový box dal použít k rozpuštění sklenic s medem a k dezinfekci včelařského vybavení (nosema), možná i k zbavení malých smetenců roztočů.
V líhni bude důležité velmi přesné dodržení teploty a vlhkosti.
Praktické zkušenosti s líhní zatím žádné nemám.
mp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6595
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Daniel Prokeš --- 17. 7. 2004
Re: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc (6592)
Určitě nejde o nezájem ze strany VUVč a zcela určitě ne o dovolenou pana Veselého. Jestli můžu poradit, napište svůj návrh, žádejte k němu vyjádření a pošlete dopisem p.Veselému na Výzkumný ústav. Možná Vám nepřijde vyjádření hned, z důvodu Vámi zminované sezony, ale odpovědi se dočkáte. S pozdravem Daniel Prokeš
-- Original Message ----- From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 17, 2004 8:03 AM Subject: piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc
> Zdravím vás přátelé! > > Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem > chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z VúVč > v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem zkoušel > odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od > p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by dovolená? > uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co > byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva > tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené pracovníky > pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo... > Za vaše názory na tuto věc budu velice rád. > > S pozdravem Jan Zdeněk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Zdeněk --- 17. 7. 2004
piezoel. aerosol vyvijec a pristup VuVc
Zdravím vás přátelé!
Na základě vřelých doporučení, která jsem dostal tady na konferenci, jsem chtěl konzultovat nápad na ultrazvukový vyvíječ aerosolu s odborníky z VúVč v Dole. Dne 24.6.2004 jsem odeslal první e-mailový dopis, 7.7. jsem zkoušel odpověď jaksi urgovat, nicméně dosud zůstávám bez jediné odpovědi od p.Veselého, pracovníka výzkumu léčení. Tento zjevný nezájem (že by dovolená? uprostřed včelařského roku?) ze strany Dolu je pro mě velkým zklamáním. Co byste mi poradili teď, když bych se myšlenky aerosolového vyvíječe za dva tři tisíce nechtěl vzdát? Taky bych ještě mohl oslovit nadřízené pracovníky pana Veselého, třeba by to k něčemu vedlo... Za vaše názory na tuto věc budu velice rád.
S pozdravem Jan Zdeněk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek --- 17. 7. 2004
Re: Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587) (6588)
Běžná horkovzdušná pistole za pár stovek nemá regulaci teploty. Určitě vosk poškodí. Regulaci teploty mají pouze horkovzdušné pistole určené speciálně pro svařování plastů, ty ale stojí minimálně pár tisíc. Navíc nejsou určeny pro nasávání už horkého vzduchu, takže vzduch by nemohl cirkulovat a tudíž by toto řešení vykazovalo velice malou účinnost. Co takhle zabudovat do tavidla agregát - ventilátor + topné těleso s temostatem z horkovzdušné trouby? Pro cirkulaci horkého vzduchu je stavěný a příslušný termostat je sladěný pro topné těleso agregátu. Jen by se muselo konstrukcí a nadstavením termostatu zaručit, aby foukaný vzduch na voští neměl ani místně teplotu vyší než cca 120 stupnů, to by mělo zaručit s určitou rezervou, že by se vosk vysokou teplotou nepřepaloval. Určitě by pak šlo takové tavidlo používat i bez slunce. Má ale menší výtěžnost vosku, než když se použije pára na voští na nějakém sítu.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, July 16, 2004 1:49 PM Subject: Horkovzdušná pistole
Zdravím, chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole. Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.
Dík za názory, František
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- pan Josef Jiří Meník --- 16. 7. 2004
Re: P?ekl?d?n? roj? (6579)
Rozhodně bych to vložil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to již dělal několikrát a vždy úspěšně.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM Subject: P?ekl?d?n? roj?
> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo > nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. > Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí > to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují > a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví > Ruda >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6589
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- František Rada --- 16. 7. 2004
Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587)
Zdravím, chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole. Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.
Dík za názory, František
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6588
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581) (6583)
Pokud nebude včelař patřičně nabalený, tak se při tom zblázní on z žihadel.
Roj s divočinou jsem dosud nepřekládal. Občas se ale stane, že zakládám do rámku volně vystavený plást z nějaké volné plochy z úlu. Plást vložím do rámku a omotám drátkem, po vylíhnutí plodu likviduji. U divočiny to asi chce z každého plástu, dříve než se odřeže, odehnat většinu včel silným kouřem. Ke konci by se mohlo povést odehnat včely ze zbylých plástů tak, že vytvoří mimo plásty rojík s matkou a ten nějak smést a přenést třeba velkou lopatkou na plásty už vložené v rámcích.
Ve výhodě budou asi včelaři zvyklí včelařit v zadovácích. Kdybych měl hodnotit divokost a rozrušení včelstev nějakou stupnicí, pak ošetřování včelstev manipulací pouze s nadstavky by byla tak 1 - 2, ošetřování včelstev v nadstavcích s manipulací jednotlivými rámky tak 2 - 8 s obvyklou intenzitou do 6, ošetřování v zadovácích tak 5 - 10, s obvyklou intenzitou do 8 a překládání včelstev z divočiny nebo teoreticky z větší rámkové míry na menší tak mezi 10 - 20.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, July 16, 2004 11:13 AM Subject: Re: Co s rojem?
> Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily. > Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do > nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka --- 16. 7. 2004
Re: (6585)
Dne pĂĄ 16. Äervence 2004 12:46 Drienovèan napsal(a):
> roj sa totiĹž vyrojil a to 15.jĂşla. Nebol to hocijakĂ˝u roj,ale peknĂ˝ dvoj > kilovĂ˝ macko. VÄelĂĄrim v tachovskĂ˝ch nĂĄstavkovĂ˝ch deväż rĂĄmikovĂ˝ch úĞoch
> v Ĺom nezaÄala plodovaĹĽ. Namiesto toho sa vyrojili. Äo vy na to?
Dobry den,
Letos jsem mel roj, ktery se vyrojil koncem dubna, vystavel 5 nastavku mezisten 44.5 x 15.9 a (jsem zacatecnik a netusil jsem, ze se roj , i pokud ma hodne prostoru muze vyrojit dvakrat) vyrojil se znova.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6586
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Drienovčan --- 16. 7. 2004
Tohto roku som po desiatich rokoch prestávky znova začal včelári. Začal som s piatimi rojmi. Preívam skutočne zaujímavý rok. Prvé čo ma prekvapilo, e najsilnejí z rojov u doniesol 15 kg medu a ete je znáka na slnečnici. To bolo milé prekvapenie. Druhé vak bolo u nemilé. Ďalí roj sa toti vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových devä rámikových úžoch (39x24. Tento roj u bol v dcoch nástavkoch, plodisko s matkou bolo v dolnom nástavku, vo vrchnom nástavku boli vystavené medzistienky, ale matka v ňom nezačala plodova. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6585
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- havlík --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579) (6580)
Jenom na okraj ohledně dutin a přeívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi patném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze vech trhlin a spár,a e jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přeívaly určitě více ne jen pár sezon.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6582
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- v.susicky --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567)
Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci nael několik starých včelařských kníekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z konice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to tak, e se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků, z jedné strany se natáhne silnějí třeba rená nit nebo slabí provázek, vloí vyřezané dílo a ováe z druhé strany.
Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy u jste dostatečně probrali.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6581
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)
Jednoznačně vysířit! Problém má dle mého názoru tyto aspekty: Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit, zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy i povinnostmi. Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař. Jen na okraj: Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku). Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách ( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech). Tuhle poznámku jsem si neodpustil.
Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla, tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost: vysířit. Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já. Pepa Kala
----- Original Message ----- From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM Subject: Překládání rojů
> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych > úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo > nejjednodueji ve vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. > Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vloením > divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo > začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. > Navíc jsme u v období zvýené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí > to opravdu za to?? A u jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je > zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují > a tak je rozumějí tímto směrem neexperimentovat. Zdraví > Ruda >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek --- 15. 7. 2004
Překládání rojů
Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodueji ve vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vloením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme u v období zvýené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A u jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumějí tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6579
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Lněnička --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576) (6577)
Ale takové včely těko někdo prohlédne kupříkladu na mor nebo hnilobu včelího plodu. Jsou i jiné nebezpečné nákazy včel ne varroaáza.
Zdraví
Lněnička
*Kde je nařízeno, e musím mít včely na rámečcích? Je to na *rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych *divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, *fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
*Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6578
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574)
>Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a
>ten zastavěl divočinou
Tos pochopil dobře.
Já právě měl dilema: nechat do jara, nebo to řeit teď. Zatím jsem s tím ádnou práci neměl, naopak, uetřilo mi to sundávání a usazování roje. Přikláněl jsem se sám k řeení nechat to na jaro a vyuít jarního rozvoje, tak jak to popsal Matej. Motivován jsem byl svojí leností a nejistotou. Finské zimování jsem jetě nezkouel a slyel jsem na něj zase některé váné negativní názory. Děkuji vem za nápady, člověk se hned cítí lépe.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6575
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Čáp --- 15. 7. 2004
Bidata II
Přátelé,
pokusím se znovu otevřít diskusi o zamýšleném novém programu, který by nám měl ulehčit práci (hlavně tu administrativní, ale časem třeba i jinou) u včel.
Prosím Vás o věcné připomínky, co od takového programu čekáte a mám tím na mysli hlavně co všechno byste chtěli evidovat (např. výnosy, léčení, matky..). Nebojte se rozepsat co Vás u každé oblasti zajímá.
Dále je důležité vědět jaká zařízení vlastníte, nebo byste byli ochotni pořídit k tomuto účelu a jaký operační systém preferujete.
Prosím Vás, abyste v diskusi neřešili, jestli bude program vyhovovat všem či nikoliv a jestli je vhodný ke včelám papír, nebo PDA či jiné zařízení. Tyto otázky si každý musí vyřešit sám po svém a je na něm, zda bude psát poznámky na papír, nebo použije elektroniku. Zrovna tak je každého věc jaký program si vybere.
Po domluvě s Michalem Polem jsem začal na programu spolupracovat a právě proto bych byl rád, kdybyste přispěli do diskuse tím, že napíšete co vás v této věci nejvíce pálí. Jen tak lze dosáhnout rozumného kompromisu a vytvořit program, který bude splňovat požadavky co možná největší skupiny včelařů.
V první fázi si klademe za cíl vytvořit program pro evidenci všeho, co je okolo včel potřeba. Dále by se měl program vyvíjet, aby nám poskytl maximální přehled o našich včelstvech, jejich stavu a prováděných zákrocích. V neposlední řadě bychom rádi program rozšiřovali o moduly, které nám budou pomáhat i při samotném včelaření, ale to je zatím hudba vzdálenější budoucnosti...
Děkuji všem za odpovědi.
Milan Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6573
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 15. 7. 2004
Antwort: RE: Co s rojem?
ja by som to neznasilnoval. Do jary ich nechaj tak ako to postavili. Dokrmit a preliecit na zimu povazujem za samozrejme. Na jar v case rozvoja by som nadstavil nastavok s plastami a stavebnym ramikom. Ked matka prejde do pridaneho nastavku, povodne dielo sa oddeli mriezkou a za 24 dni sa moze vytocit.
Matej
Zdenek.Cejka/=/ up.mpsv.cz An: vcely/=/v.or.cz Kopie: 15.07.2004 Thema: RE: Co s rojem? 13:07 Bitte antworten an "Vcelarska konference"
To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.
Zdeněk Čejka ICQ: 64648026
> > Nebo gumičkou a nebo nití. > Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu. > S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat. > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6572
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?
To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.
Zdeněk Čejka ICQ: 64648026
> > Nebo gumičkou a nebo nití. > Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu. > S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat. > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6571
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kouba --- 15. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)
Mě se také osvědčilo Před přidáváním zimních zásob dát včely na mezistěny, pěkně všechno vystaví. Lze to spojit i s léčením, má to však jednunevýhodzu (spíše riziko). Protože včely staví rychle, často dojde ke zborcení stavby a je proto pořádně drátkovat. Lépe více než méně.
S přáním hezkého dne Josef Kouba tel. 388 313 969, 603 262 082
----- Original Message ----- From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 14, 2004 10:59 PM Subject: Re: Rámky - rada
> U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou > včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem > jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské > mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím > mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat další > dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4 > sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu > a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na: > http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek > vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu > takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám. > Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba dodržet > mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou > snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu > plodu. > pepa.kala/=/volny.cz > > > > ----- Original Message ----- > From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM > Subject: RE: Rámky - rada > > > Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm > > Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro > plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi > mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské > zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ... > > Zdeněk Čejka > ICQ: 64648026 > > > -----Original Message----- > > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] > > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM > > To: Vcelarska konference > > Subject: RE: Rámky - rada > > > > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při > > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy > > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem. > > Dík > > Eman > > > --- > Odchozí zpráva neobsahuje viry. > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). > Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004 >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.719 / Virová báze: 475 - datum vydání: 12.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6569
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?
Pokud nechceš rozšiřovat počet včelstev, doporučuju spojit s nějakým slabším. Nejlépe ještě před zazimováním. Zkušenost s tím nemám ale použil bych metodu pokus-omyl: Nejdřív bych zkusil přidat jim nástavek s mezistěnami a třeba i s nějakým plodem, abych je nalákal do prázného nástavku kvůli lepší manipulaci. Až by k tomu došlo, postupně bych tu divokou stavbu rozebíral a včely smetal do toho nově obsazeného nástavku. Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.
Pavel
> -----Original Message----- > From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz] > Sent: Thursday, July 15, 2004 7:38 AM > To: Včelařský mailing list > Subject: Co s rojem? > > > Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. > Máte někdo > zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do > jara a pak to > rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6568
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 15. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566)
Co zkusit rozebrat už nyní a nechat je postavit znova - jako finské zimování - přikrmit (v tomhle počasí rozhodně). Pokud je na díle plod tak ho upevnit do rámků a vylíhnutí vyměnit za mezistěny. Myslím si, že na jaře bude výměna problematičtější (myslím časné jaro), museli by dostat už vystavěné dílo i s pylem viz předchozí příspěvek J. Kaly.
Možná se mýlím, ale takhle bych postupoval já ze svého laického pohledu.
Marek M.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz> Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Co s rojem? Datum: 15.7.2004 - 7:38:07
> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. Máte > někdo > zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do jara > a pak to > rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad? >
-- Spolehlivost, rychlost a bezpečnost, to je základ pro e-mail. VOLNÝ mail. http://mail.volny.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)
U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat další dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4 sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám. Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba dodržet mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu plodu. pepa.kala/=/volny.cz
----- Original Message ----- From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM Subject: RE: Rámky - rada
Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...
Zdeněk Čejka ICQ: 64648026
> -----Original Message----- > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM > To: Vcelarska konference > Subject: RE: Rámky - rada > > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem. > Dík > Eman
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6565
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)
> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro > plodiště jsou takovéto rámky nevhodné?
Nevhodné pro včelaře. V plodišti se předpokládá častější manipulace s jednotlivými rámky a zpravidla používají (u Britských úlů i Langstrothů) vyšší rámky než v medníku, které asi drží pohromadě až moc.
Včelám v plodišti vadit nebudou, spíš naopak.
> Kde by pak byla ta racionalizace?
Ve smíšeném provozu je plodišťových rámků 1 nebo 2 nástavky, medníkových podstatně víc. U čistě nízkonástavkového úlu by nemusely být Manley rámky problém v případě, že se vše bude důsledně řešit po celých nástavcích, včetně obměny díla, výměny matky oddělkem atd.
Honza Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6563
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 14. 7. 2004
RE: Rámky - rada
Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...
Zdeněk Čejka ICQ: 64648026
> -----Original Message----- > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz] > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM > To: Vcelarska konference > Subject: RE: Rámky - rada > > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem. > Dík > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6562
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556) (6560)
K poště jsem se dostal až teď večer - všechny odpovědi k tématu potvrzuji vlastní zkušeností ( a dodávám, že mne potěšily ). Z obecného včelařského hlediska je to však atypické řešení, které žádné významné výhody ( takové, aby bylo nutné coko-li měnit na rámkách s Hofmanovým typem, nebo mezerníkovými bočními loučkami ) nepřinese. Výhoda by byla např pro strojní odvíčkovače, kdy poměrně kvalitně stmelené rámky medníku mohou být odvíčkovány jako celek a po vytočení na radiálním velkomedometu zase nasazeny pro další snůšku. A další poznámka: "Čejkovák" je vyrobitelný i z méně kvalitního řeziva s velmi nízkou spotřebou materiálu a nízkými nároky na výrobní tolerance. Nebo jako vynikající rojochyt na tyči ( pověsí se těsně nad roj - ten po chvíli přeleze do prostoru rámečků sám ) a není třeba nikam lézt po stromech či žebříkách. Ale sám čejkův úl propaguji pouze jako úl vhodný coby alternativa pro lidi např. tělesně postižené a pod. Pro zájemce více na : http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
Mějte se fajn pepa.kala/=/volny.cz
----- Original Message ----- From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, July 13, 2004 11:05 PM Subject: Re: Rámky - rada (Manley)
> Zdravím vechny nizko a kombinované nástavkáře. > iroké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního > mylení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je > přeruená v mezinástavkovém prostoru ířkou minimálně na včelí mezeru. > Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkuenosti které bych shrnul na > rychlo asi takto: > - zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a sniuje pohyb > rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách > (překlápení nástavků na záda) > - meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby) > pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou > - v tangenciálním koi medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o > plochu díla > - velmi jednoduchá výroba > - boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis > Honza www.sweb.cz/jjvcela >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6561
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Jindra --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556)
Zdravím vechny nizko a kombinované nástavkáře.
iroké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního mylení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je přeruená v mezinástavkovém prostoru ířkou minimálně na včelí mezeru. Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkuenosti které bych shrnul na rychlo asi takto:
- zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a sniuje pohyb rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách (překlápení nástavků na záda)
- meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby) pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
- v tangenciálním koi medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o plochu díla
- velmi jednoduchá výroba
- boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
Honza www.sweb.cz/jjvcela
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6560
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Veselý Emanuel Ing . --- 13. 7. 2004
RE: Rámky - rada
Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem. Dík Eman
> -----Original Message----- > From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz] > Sent: Tuesday, July 13, 2004 1:56 PM > To: vcely/=/v.or.cz > Subject: Rámky - rada > > > Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s > rámky, ale takové > rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, > ale boční loučky > jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. > Takže když se > zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny, > takže nemůže > mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá > konstrukce a jak to > funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s > mezerníky, případně > loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení > vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"? > > Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe. > Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ... > > Zdeněk Čejka > ICQ: 64648026 > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6558
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553)
> Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?
Hřeben netřeba (snad pouze pokud by se měly používat na dvojí rozteč - menší zajistí boční loučky, větší odpovídající hřeben).
Jsou určeny pro použití v medníkových nízkých nástavcích, tedy tam, kde se s nimi moc často nemanipuluje a kde se dá nízký rámek přitmelený po celé výšce ještě jakž takž odtrhnout (nebo se vytáčí na automatu celý nástevek). Zpravidla se používají s větší roztečí (42 mm a více) pro ztluštělé medné plásty. Hlavním motivem je jednodušší-levnější výroba oproti lízátkům.
Jmenují se podle angličana R.O.B. Manleye - propagátora racionalizace britského výdělečného včelařství, který je poprvé popsal v roce 1946 ve své knize "Honey farming".
Na Novém Zélandu, kde jsou asi nejoblíbenější, se používají až do výšky rámku okolo 17 cm (mají tam povětšinou Langstrothy s vlastníma výškama nástavků podle místního řeziva).
U nás je (při standardní rozteči) používá v nízkých nástavcích s rámky vysokými 14 cm př. Jindra z Roudnice n. Labem.
Honza Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6556
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)
Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?
PP.
Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a): > Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové > rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky > jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se
-- Pavel Prchal DUP - družstvo Pelhřimov Řemenovská 1999 39317 Pelhřimov www.dup.cz -------------------------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6554
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 13. 7. 2004
Rámky - rada
Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny, takže nemůže mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá konstrukce a jak to funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s mezerníky, případně loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?
Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe. Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...
Zdeněk Čejka ICQ: 64648026
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6553
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Jindra --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548) (6550)
Přesto e pouívám počítač i u včel na kdeco, pro evidenci stavu včelstev pouívám papírovou jednostránkovou tabulku ve dvou sloupcích pro 120 včelstev. Pro kadé včelstvo mám údaje: číslo úlu, matka, barva matky, oddělek, 3xzásoby, stav, poznámka. Záznamy do tabulky provádím na včelnici při práci. 2x do měsíce tabulku aktualizuji doma v počítači a znovu si ji vytisknu. Tak mám průběně aktuální informace o jednotlivých včelstvech v kapse a potřebuji pro to jen propisku a fix pro značení matek. Po několika návtěvách na včelsnicu je ten papír zalepený od medu a propolisu, e ho nemohu ani rozbalit. Jak by asi vypadal Palm.
K novému programu: po létech zkueností s "datařinou" a mnohými uivateli musím dát za pravdu př. Prchalovi, e pro tak irokou veřejnost nejde dát dohromady projekt, který by splňoval poadavky větiny a nakonec přinesl alespoň uspokojení autorovi.
Včera jsem uvařil 100 litrů medoviny z víček (poprve v ivotě) a tak jsem zvědavej jak to dopadne.
U nás u kvete slunečnice a tak připravuju spojování včelstev s oddělky (přepřehání).
Zdravím vechny Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6551
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Olda Vancata --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548)
> Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen > pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost > odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je > kompaktní - není na něm co ulomit.
Nemel by se prehodit porad priorit? Misto poradi: udelat program a sehnat lacinej Palm to predelat na - sehnat si vcely ktery nepotrebujou rukavice (neprustrelnou vestu a eventuelne brneni) a pak udelat program?
:-)
\vov
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6550
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Miroslav Jakuš --- 12. 7. 2004
FW: přemístění včelstev
Vážený příteli
Ani v zákoně o veterinární péči (286/2003 Sb.), ani ve vyhlášce, kterou se stanovují podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (136/2004 Sb.) jsem nenašel potvrzení vámi uvedeného tvrzení, že povolení k přesunu včelstev v působnosti ZO ČSV vydává nákazový referent (člen výboru), ba ani, že je toto povolení potřeba. Mohl byste, prosím, sdělit příslušné paragrafy, kde bychom si vaše tvrzení mohli ověřit? Mě to totiž připadá velice absurdní.
S pozdravem
M. Jakuš
> http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb096-03.pdf > http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/sb044-04.pdf
> František Rousek
-----Original Message----- From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz] Sent: Friday, July 09, 2004 3:00 PM To: 'Vcelarska konference' Subject: RE: přemístění včelstev
Jujda. Mohu se zeptat, kde jste vyčetl, že povolení k přesunu včelstev vydává nákazový referent ZO. To snad ne?! A s těmi krajskými veterinárními správami také připadá nepravděpodobné.
Děkuji za odpověď.
M. Jakuš
> a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava nakazovy > referent, člen vyboru ZO > b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava KHS, okresni > stredisko, které ma k dispozici podklady z podzimnich vysetreni. > c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS noveho > stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS stenoviste stareho.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6549
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)
>>Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché.
Proto navrhuji pouít starý a relativně levný palm, který budu mít jen pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, e je dost odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je kompaktní - není na něm co ulomit.
mp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)
Záznamy o včelstvech jsou myslím nejpraktičtějí tzv. úlové karty pod víkem. Pokud bych pouíval počítač (Palm), představoval bych si jednoduché odpovídání na připravené varianty dotykem na obrazovku, ádné vyukávání na klávesnici. Pokud by se obrazovka chránila folií, tak s upiněním palmu nebude problém.
Nejhorí varianta je pro mě ta s diktafonem. Kdy si představím, e po hodinové prohlídce se budu jetě doma 2 hodiny poslouchat a přepisovat do srozumitelné formy, tak se mi dělá husí kůe. Nikomu to ale neberu, kdy má na to čas a náladu.
Záznamy jsou dobrá věc, ale nesmí se přeceňovat - tak jako úl medu nepotí. Mnohem důleitějí je rozhodnout se včas, co udělat v dané situaci. V tom mě ani krasopisné zápisy nepomohou. Viděl jsem systém záznamů chovatele matek, který vyprodukuje stovky lechtěných matek a bylo to jednoduché, přehledné a srozumitelné.
Něco o tom moná píou ve Včelařství 1995/4.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6547
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Poláek --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517)
Záznam dat do kapesního počítače přímo na místě a dodatečné zpracování, ať už v PC nebo přímo v kapesním počítači se určitě bude v budoucnu široce používat. Pro profi včelaře se stovkami včelstev je to už teď určitě nejlepší řešení, šetří maximálně čas. Pro ostatní asi ještě ne. Asi se musí objevit nová generace, která je zvyklá pracovat s kapesními počítači běžně. Přijatelný kompromis dnes je asi diktafon, nebo kazeťák s mikrofonem a večer přepis do běžného PC. Taky cena musí být lidová. Do cca 200 Kč by se mohl takový program používat dost široce(sehnat CD s bezplatně šířeným rogramem - freeware není o moc levnější). Nad 1000 - 2000 by ho koupilo asi už dost málo včelařů.
I ta technika, jak už se začne používat u včelstev, bude už navždy jen pracovní. Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi nebude tak jednoduché. Snad zabalit počítač do igelitu. Taky by mělo jít tu techniku ovládat i v rukavicích, aspoň částečně.
Já bych asi použil tu diktafonovou verzi, takže pokud by takový program byl, tak s emulátorem na PC.
Co se týká vlastního provedení programu, tak pro urychlení záznamu a zjednodušení ovládání by pro běžné vlastnosti včelstva měly být jednotlivé úrovně už vypsané a měly by se volit jako možnosti, ne vypisovat.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM Subject: Re: BiData > Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...), na > kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě zjištovat, > co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit za > 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými > funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně podstatná. > Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat, ani > aplikaci pro pc psát nebudu. > > Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o > vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je > především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje > jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a > palm nemá, může použít sw emulátor na pc. > > Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice myslíte > vy ostatní > > mp >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData + Palm Os (6543)
>>Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???
Vím o tom, ale jak jsem u dříve psal, jde mi o prográmek "na míru".
Podle několika ohlasů do konference i soukromě to vypadá, e nějaký malý zájem bude. Proto a něco vytvořím, dám to na web a potom na základě vaich připomínek doupravím. Nebude to ale hned, je to otázka několika měsíců, hlavně v zimě.
Zatím děkuji vem za reakce
mp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6545
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6538)
On Sat, 10 Jul 2004, Michal Pol wrote:
> předevím pro pc a mi jde o prográmek předevím pro palm, i kdy jeho zdroje > jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkouet a > palm nemá, můe pouít sw emulátor na pc.
Aby to mělo smysl pro práci v terénu, musí být informace operativně po ruce. Představoval bych si to tak, že než otevřu úl, podívám se na historii toho úlu (kdy jsem tam naposledy byl, co jsem dělal, jestli matka kladla...). Po zavření úlu zadám, co jsem viděl a udělal (plod, vajíčka, matku, rozšíření, odebraný medník...).
Zadávat to až doma do PC už není ono - musí se to nejdřív někam zapsat na papír (a z něj si to můžu potom přečíst, jako to dělám teď). Nějaké statistické vyhodnocování výsledků bych viděl jako druhořadé, jenom kvůli tomu bych to do PC nezadával.
Takže pokud má být program užitečný, tak by měl být pro přenosné zařízení (zmiňovaný palm moc neznám, ale používám pracovně Psion a iPAQ a s těmi by to určitě šlo). Pokud to půjde spustit v emulátoru na PC, tím lépe. S kapacitou paměti ani u starších modelů by snad neměly být problémy, ke každému včelstvu stačí pár textových údajů a to moc místa nezabere.
Nejdůležitější je snadné zadávání - ty nejčastější varianty mít rovnou na tlačítka, aby se nemuselo dokola zapisovat "matka klade, staví trubčinu, hodně plodu zavíčkováno, příště udělat oddělek". Zadávání čísla úlu by se mohlo ještě urychlit sejmutím čárového kódu nebo čipu na víku úlu (to už by bylo nákladově hodně nad zmiňovaných 1500).
Také by se měla dořešit mechanická odolnost - práce v rukavicích zapatlaných od vosku nebo medu, také případná vlhkost prostředí. Viděl jsem třeba gumové obaly na iPAQ, přes které se dá dívat na displej i mačkat tlačítka. Je otázka jestli jsou dostupné za přiměřenou cenu.
Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Laco S --- 12. 7. 2004
BiData + Palm Os
Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !??? Vid sw + manual !
S pozdravom Laco Sebosik
----- Original Message ----- From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM Subject: Re: BiData
> > Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo > > použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a > nějakou > > grafiku pro vstup a výstup dat? > > > Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...), na > kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě zjištovat, > co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit za > 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými > funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně podstatná. > Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat, ani > aplikaci pro pc psát nebudu. > > Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o > vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je > především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje > jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a > palm nemá, může použít sw emulátor na pc. > > Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice myslíte > vy ostatní > > mp >
-=x=- Skontrolované antivírovým programom NOD32
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vasek svoboda --- 12. 7. 2004
Re: Pridavanie matiek (6167) (6172)
================= Původní zpráva ================= Od (From): "Ing. Arnost Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz> Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Kopie (Cc): Předmět (Subject): Re: Pridavanie matiek Datum (Date): 8. 6. 2004 10:42 ================================================== Dobrý den, letošní rok je velmi bohatý na roje a dařilo se i s mladými matkami. Jestli má někdo zkušenost,jak veliký musí být oddělek s mladou matkou,aby měla šanci při spojování proti druhé,když jsou oddělené mřížkou.Včelky si vyberou tu lepší,ale to množství včel hraje určitě svoji roli.Děkuji za případné odpovědi.Vašek > Tuhle klícku pouzívám a muzu doporucit. Osvedcila se mi. > Je to normální pridávací klícka, > > ------------------------------------- loucka > / \ > / \ spalík se zasítovanou dírou, zboku je > odvor > / \ pro testo, nebo je uzaviratelný > /----------------------\ > sem se nekdy dává kousek mezisteny > > Jen nácrtek, aby bylo zrejmé co myslím. > > U dvojité klícky jsou zasítované komurky dve vedle sebe a jsou spojené > prulezem. > Ten se v první fázi pridávání oddelí zhora soupátkem. > Do takto oddelených komurek se do jedné pustí nová matka a do jejího vlezu > dám MCtesto a uzavru vchod. Stará do druhé oddelené komurky bez MCT a > uzavru vchod. > Osobne vyjímám starou matku za normálních podmínek uz druhý den. > Pak se vytáhne soupátko a komurky se propojí, aby se nová matky mohla > pohybovat v obou komurkách. Zrejme tak na sebe vezme i puvodní pach staré > matky a holky ji lépe prijmou. > Dokonce mi nekdo radil i tou starou mrtvou matkou rozetrít po klícce,aby na > klícce ulpelo co nejvíc pachu staré matky. Nejak se mi to prící, ale párkrát > jsem to udelal, kdyz uz byla stará matka mrtvá. > To se mi obcas stává, ze si vcely vyberou novou matku a starou prestanou > krmit a nasel jsem ji druhý den v klícce mrtvou. > Pokud na klícce vcely staví, je vse OK a muzu otevrít vchod do klícky. Jen > doplním MCT, aby fungovalo pridávání matky s odkladem. > Zatím se mi nestalo, ze by mi vcely takto menenou matku neprijaly. Ale nevím > jak je to statisticky prukazné. Delal jsem to takto tak 20x. > Vetsinou mením smetencem nebo oddelkem a to je témer 100%. > > Hezký den. > Arnost > > ----- Original Message ----- > From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, June 08, 2004 8:20 AM > Subject: RE: Pridavanie matiek > > > Zdravím, > existují klícky se dvema komurkami. Do jedné se uvezní stará matka, do druhé > (za prepázkou) nová. Nechají se v úlu pár dní, pak se stará matka odebere a > u nové se nechá vstupní otvor utesnený medocukrovým testem. > Pavel > > > Mozná by mohl najít matku a 7 dní ji veznit v klícce v úlu. > > Pak by nemusel hledat a vyrezávat matecníky... > > >> Vyber stare matky v predstihu o 7 dni. Na siesty den vyrez > >> vsetky materske bunky ... >
____________________________________________________________ Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6542
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 12. 7. 2004
RE: Hliník a vosk (6531) (6533) (6536)
Kamarad ma spravene tavidlo z dreva z vrstvou polystyrenu vo vnutri na ktorej je tenky hlinik plech. Zasvieti slnko a za cca 15 min su dva ramiky ktore su vedla seba vytavene. Meral teplotu zhruba 80-90 stupnov. Rychlo sa zohreje ale zase rychlo aj vychladne. Mal som ho pozicany a tavil ako divy. Vrchne sklo mal obycajne, ziadne termo.
Pista ----- Original Message ----- From: pavol <apis/=/post.sk> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, July 10, 2004 1:36 PM Subject: Re: Hliník a vosk
> ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si > prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z > voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach > ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych > hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba a > zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe > vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu, to > podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit > smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt > olupuje. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 6541
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 6539 do č. 6599)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu