76150

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



stloukal (77.78.92.113) --- 17. 10. 2014
Re: Obrázky (142)

jak odstranit uhynulé včelky, resp. larvy z buněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2014
Re: Ležan (64883)

"Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek"
Na ležany taky musí být vhodná linie včel.
Matka musí fungovat tak, že neochotně přechází z plástu na plást, vždy se ten plást snaží zaklást co nejvíc, téměř celý, než přejde na další. Plus taky včely musí snést, že prostor nad plodem mají úplně zapraný medem, nepřestat přinášet další sladinu a nepřejít do rojové nálady, místo toho tu další sladinu donášet do bočních plástů.
Pochybuji, že dnes některý z našich oficiálních chovatelů matek vybírá matky do své linie podle těchto kritérií.
Naopak spíš budou tyto vlastnosti výběrem chovatele potlačovány. V nástavkových úlech totiž hlavně ta druhá vlastnost snižuje medné výnosy, protože včely nedávají med do medníkových nástavků nad plod, ale zaperou jimi nejdřív boční plásty plodových nástavků, kde potom v poměrně úzkém nástavku není místo na plod, což zase směřuje k rojení.
Ta první vlastnost pak snižuje rychlost rozvoje včelstva za chladného jara, protože nástavek se nedá zužovat. Když jsou potom v nástavku třeba jen 2 - 4 plně zakladené plásty, ale zbytek plástů nemá plod a tudíž je včely neobsazují, v chladném prostředí tyto plásty ochlazují plodové hnízdo.
A znova takovou linii vhodnou do ležanu vyšlechtit je práce na nějakou desítku let vlastního výběru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

STONJEK (213.151.87.2) --- 16. 10. 2014
Re: Ležan (64883)

Ležany jsem dost zkoušel a za 3 roky od nich rychle utekl. Co se uvádí jako výhody vychází spíš naopak. Na včelařském fóru mají ležany vlastní soubor a určitě si tam počteš! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 16. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
děkuji hrozně moc,za Vaše rady určitě budu zkoušet a za rok dám vědět jak jsem dopadl...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(93.92.52.23) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Zabývám se tématem úhynů po celou včelařskou praxi, jsem z okresu který je dlouhodobě a stále zamořen všelijakými včelími nemocemi. Problematika léčby nebo úhynu ve stojanu (nástavkový) nebo ležanu je shodná.

Konstrukčně může mít vliv třeba zasíťované dno, to málokterý ležan má nebo problematika obměna díla, v ležanu jsou rámky méně přehazovány. Jenže takový může být i stojan kde se dokáže pracovat s jednotlivými rámky místo nástavků nebo nemít síťované dno.

Problém s úhyny včelstev za posledních dobu vidím jako alimentární problém. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým..

--------

Proč si myslíš že mu uhynula protože měl nástavky a v ležanu by jej to nepotkalo? Jak za něj můžou nástavky?
Ty víš víc o tom úhynu?

Nevím jak bych ti odpověděl proč se snažím opečovávat svoje včelstva ..... ....
Vyhovuje mi to a včely mi hynou i v ležanech. Pokud ležan je jedna vrstva velkých rámků za sebou a nic nad nimi.
Nechápu proč by v tom měl být nějaký rozdíl, hlavně když mi už přes pět let nehynou na varoázu ani v N či NN.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Pokud argumentujes vyhodnosti lezanu ohledne leceni,ma to ten sam efekt jako leceni nastavkoveho ulu stazeneho na zimu na 1 patro.Postav vedle sebe prostorny nastavkovy ul a lezan,vcelar v obou,srovnavej pracnost,cas na osetrovani,silu vcelstev,vynos medu a zaver si udelej sam.Za rok napis,kam jsi lezan ulozil jako vzpominku na ne moc dobry napad.Chybama se clovek uci,vcelar zvlast.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.100.203.139) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64878)

Dovolím si přispět svou troškou do mlýna: Včelařím 4 roky. Přebíral jsem včelstva v zadovácích na rámkové míře 39x27.5cm. Úly byly již na kraji životnosti. Podle nastudovaných rad jsem zvolil nové uteplené nástavkové úly 39x17cm. Vydržel jsem s nimi jen 2 zimy. Včelstva v nich zimovala deloko hůře než ve starých zadovácích, matku jsem hledal jen obtíně, včely nízké nástavky neochotně vystavovaly. Problém byl ve výšce nástavku - pro plodiště málo. Včelstva v zimě hynula hladem i když nad sebou měla plný nástavek medu. Pokorně jsem se tedy vrátil k míře 39x27.5 pro plodiště a problémy se zimováním ustaly, matku najdu snadno... Zkoušel jsem i ležany, opět na míře 39x27.5. Počet rámků kolem 20. Čekal jsem pohodové včelaření. Nedočkal se. Pro včely je takový prostor malý, rojí se a pak je výnos nulový. Ale pro sledování života včel je ležan určitě lepší. Kdybych začínal znova, obešel bych okolní včelaře a poptal se, na čem včelaří oni a jaké mají zkušenosti. Lokální podmínky jsou často úplně jiné než to, co se obecně doporučuje! Mě samotnému se líbí např: http://www.burinsky.cz/senior.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 15. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc všem za odkazy,i moudrá slova:-)Rád bych upřesnil k připomínkám...ležanům rozumím,jen nerozumím tomu,proč se všichni neradi o nich baví.Stejně nerozumím,proč mi mý známí včelaři nedokážou pořádně odpovědět proč se snaží opečovávat a posilovat svoje včelstva a rozšiřovat svoje včelnice v nástavkových úlech a pak akceptovat,že jim vymírá jedno silné včelstvo po druhým...jeden známý přišel v posledních dnech o 20 včelstev a druhý minulý rok o všech 14.Vše v nástavcích.Pak se ptám,není lepší použít ležan,který lépe zaléčím a zkontroluji i za cenu slabšího včelstva,či menší snůšky,ale zachráním chov.A nespokojím se s odpovědí,že i med má svou cenu...cena zabití tolika včel je podle mě moc vysoká,proto hledám optimální řešení.
Ano,jsem začátečník a proti Vám zkušeným včelařům břídil,obdivuji Vás a proto beru každičkou informaci a radu.A ano,na internetu se také vzdělávam a pátrám,jinak bych na této stránce nebyl...opravdu Vám děkuji a rozhodně se Vám nehodlám posmívat,za Vaší snahu a práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874) (64875) (64876)

Dne Wednesday 15 October 2014 10:40:42 R. Poláek napsal(a):
> Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
> http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

zajimavy lezan do maringotky je tady :

http://www.vcely.org/viewtopic.php?f=8&t=73&sid=74e6af8be2609624ee8fb4d13f0f1c80

a je to velkovcelar (hlavne teda asi chovatel matek) , da se za nim i stavit.
Je u Mukarova ve Stihlicich.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874) (64875)

Myslím, že docela dobrý popis ležanu je tady:
http://nasapravda.blogspot.cz/2009/12/horizontalny-ul-b-ttbh.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870) (64874)

Ono asi nic jiného než kecy o ležanu tady nebudou. Protože nejspíš nikdo s ležanem tady nemá praktické zkušenosti. To budou mít nejblíž včelaři na Slovensku.
Pokud je na ležanu medníkový nástavek, mám takový doplňující dotaz. Dá se to ještě považovat za ležan? V posledních 50 - 100 letech totiž spousta klasických dvouprostorových úlů s přístupem zezadu nebo shora byla modifikována připevněním medníku na pantíky s úmyslem si usnadnit manipulaci. A odstranit zvedání medníkového nástavku v případě přístupu shora nebo odstranit zdlouhavou manipulaci vytahováním plástů v případě přístupu zezadu. A nikdy se tomu neříkalo ležan.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 15. 10. 2014
Re: Lezan (64870)

Nahodit udičku a potom jen kecat je jednoduché. Abys neřekl tak dám sem odkaz na fotky sic špatné kvality ale lepší něco než nic, z výstavy Ostrava 2014.

http://www.vcelarskenoviny.cz/fotogalerie/category/24-ostrava-2014.html

Úl Senior tam byl, Břinek má ležany v několika variantách, ale jediná věc kterou jsem měl v hlavě a viděl tam realizovanou byla úlová váha z osobní váhy. To jsou poslední fotky. Prostě osobní váha pod úl, dvě zrcátka. Jak jednoduché. To je jediná věc která mne na výstavě zaujala. Proč?

Asi ta deformace ke komercionalizaci oboru za poslední dobu mne nedělá dobře. Mám větší chov, ale abych potřeboval něco jako odvíčkovače, linky, atp.

No jinak když někdo o něco požádá, slušností by mělo být sdělit to, co není jasné z toho co si bez ptaní na internetu dozvěděl a ne vyzvídat od základu. A když se někdo zprčí aby předhazoval nějaké city.

I začátečník by měl sdělit napřed vlastní názor (když nemá žádnou zkušenost) na ležan "jak to vidí - co ho zaujalo" a měl by přijmout diskuzi o něčem a ne o někom.

Tak se tady potom dozvím, že ležan není pro komerční chov ikdyž na Ukrajině a Rusku v ležanech umí obhospodařovat včelař stovky včelstev. Prý není (nemůže být) nástavkový, a přitom zrovna Senior nástavkový je, nevyžaduje fyzičku ... no pepane asi nevíš že ležany jsou pro dvě oslí síly a speciální vozík když se mají přenášet, potřebuješ velmi mírné včely protože když odekryješ takové bodalky v ležanu, tak nejen ty máš přehled, ale i strážkyně mají přehled nad hospodářem. No a toto je ta diskuze. Teď se tady před začátečníkem zesměšňujeme a on se baví, přitom mu stačilo jen "nahodit udičku" a dívat se jak se perem a přitom vůbec nic o ležanech co mu není jasné nenapsal.

_gp_


.........
(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64864)

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice..."
On je asi nejspíš problém v tom, že včelaření je sice zájmová činnost, ale díky přežívajícímu povědomí o výkupních cenách medu nadstavených v socíku se považuje za nutnost kromě úplně nejmenších chovů mít z toho včelaření zisk.
Protože ale dneska jsou výkupní ceny i náklady někde jinde, je ve včelařství nesmírný tlak na rentabilitu. Kdo na včelaření nevydělává, tak je považován doslova za méněcenného. na rozdíl od třeba pejskaření nebo rybaření atd.
A vydělávat na včelaření je dneska možné jen v nástavkových úlech, pokud možno dotovaných, nákupem odchovaných včelích matek místo vlastního chovu, raději taky dotovaných, a minimalizací času na jednotlivé zákroky, nejlépe každý zákrok vyřešit přehazováním "bedniček" během jednotek minut.
Potom když chce někdo včelařit v ležanech, které nejspíš vydělávat nebudou, tak se podle toho na něho pohlíží.
Ale taky potom taky takhle dopadá třeba léčení nebo příslušnými provozními metodami vyšponovaná citlivost včelstev na nemoci a jejich hromadné úhyny.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64867) (64869)

Ležan je určitým způsobem nepřirozený. Pro včely je totiž normální ukládat zásoby nad plod. Ovšem v případě ležanu musí včely zásoby pro včelaře ukládat do bočních rámků mimo plod. I když pro samotné včely není problém usídlit se v plochých vodorovných dutinách a normálně tam přežívat stejně jako v úzkovysokých dutinách kmenů stromů.
Ale pokud mají včely ukládat v ležanech ty zásoby tak, aby v plástech nebyl plod a včelař tak med mohl vytočit, zaplní nejdřív zásobami plochy rámků nad plodem a teprve potom, když jsou v ležanech ty prostory zaplněny, vytlačují další přinesené zásoby mimo plásty s plodem na vedlejší volné plásty bez plodu. Teprve ty potom může včelař vytočit. Znamená to, že včelstva v ležanech vyžadují v průměru znatelně silnější snůšku na to, aby získaly zavíčkované plásty s medem bez plodu, které může včelař vytáčet, než úly, kde jsou plásty s medem na vytáčení nad plodem. Zároveň ale prostor pro ty plásty s medem je v ležanech znatelně menší než je možné vytvořit v nástavkovém úlu přidáváním dalších nástavků.
Ležan se tedy hodí pouze na místa s trvalou středně silnou až silnější snůškou - lužní lesy třeba kolem Dunaje a defakto týdenní až 14 denní obsluhou, kdy stačí pouze z boku odebírat zavíčkované plásty s medem. Pouze tam se jeho výnosy blíží výnosům z nástavkových úlů. V oblastech s malými snůškami nebo naopak s velmi silnou nárazovou snůškou nebo pokud včelař z nějakých důvodů nemůže úl v sezóně pravidelně každý týden obsluhovat, má nástavkový úl výrazně vyšší výnos.
Co se týká obsluhy, ležan je asi nejodolnější na "blbost" včelaře. Vlastní obsluha je snadná a dá se provádět do vysokého věku vsedě, proto se uvádí, že ležan je vhodný pro staré. Podobně jako zadovák. Který se ale svou pružností a vhodností pro střední i slabé snůšky spíš blíží nástavkům a požadavkem na znalosti o včelstvu je ještě podstatně převyšuje.
Co se týká extenzívnosti plochy, ležan vyžaduje pro úmístění ještě větší plochu než nástavkový úl. Nejmenší plochu, dá se bez problémů umístit úly nad sebou, vyžaduje zadovák, proto byl svého času hodně dáván do včelínů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean (64864)

Jeden blb tě nesmí rozhodit.
Včelám je to v podstatě jedno. Je jen o praktickou stránku věci. S nástavky
se pracuje s celými a tudíž je potřeba větší fyzičky a též mají menší
půdorys. U ležanů se pracuje s jednotlivými rámky prostor úlu je po otevření
přehlednější. Nevyžaduje takovou fyzičku ale je náročnější na prostor.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 20:49:31
Předmět: Lean

"Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný
včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2014
Re: Lean

Tos mu to ale osvětlil. :-o

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2014 19:27:15
Předmět: Re: Lean

"A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
.........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod
úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou
nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu
nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale
fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 15. 10. 2014
Re: Ležan (64867)

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

A přesně o tom píše GP.
Na nějakém starém verklu si ověrte co se vše píše a čemu věřit a nevěřit.

Velká řást věci co jste nastudoval jsou třeba podle mě "neplatné" informace a závěry.


Osobně obdivuji odvahu včelařit v "systému" kde mizí včely a všichni jsou vklidu. Já bych se dal třeba na papoušky. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 10. 2014
Re: Ležan (64864)

Ale kdepak politika, to je profesionální deformace. Prostě už nevěřím tomu, žeby někdo chtěl začít včelařit a místo svého rozumu chtěl použít rozum někoho jiného. Protože co včelař, to je chov "na jiný způsob". Budete z toho mít hlavu jak kedluben.

Proto je nejlepší si vychodit vlastní cestičku, odzkoušet si nezávazně několik úlů, no a potom je třeba hodit na hromadu a spálet a započít znovu opravdu chovat včely v úlu o kterém si myslím že je in.

Jenže k tomu potřebujete vlastní rozum který rozhodne co je nejlepší.(toliko k porovnávání ležanu, nic proti němu)


Dnes frčí takový moderní slovo "restart". Tož otom je včelaření v mým začátku, doporučuji tento způsob v malém s několika staršími úly které se dají prostě zrušit, protože pokud se uvážete na své první chyby, špatně se znich vymaníte. _gp_

..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji moc za Vaši odpověď.Vím,že jsou menší a je mi jasné,že musím počítat s rojením.Ale na druhou stranu vidím jednu velkou výhodu v léčení včelstva.Pokud budu chtít ošetřit vícenástavkové včelstvo fumigací,hrozí mi,že omámení jedinci kleštíka,padající z horních obsazených nástavků na loučky spodních nástavků opět najdou tu svojí včelku...a tím pádem vlastně včelstvo neléčím.Pak dochází,zřejmě,k možnosti že padnou i velmi silná včelstva,jako se to teď děje mému známému,který je dlouholetým včelařem a během posledních 14 dní přišel o 20 včelstev z 55 a přitom letošní oddělky má v pořádku...
Děkuji J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 14. 10. 2014
Re: Lean (64862) (64865)

Na vcelarskeforum.cz je pár lidí zkoušelo.

Ale když se nedočtete o jejich přednostech, tak pak asi není moc o čem číst. To je ta politika:-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: Lean (64862)

Hledejte v Maďarsku, tam se ještě používají. Pro penzisty nebude asi nikdy
zavrženo, ale s nízkými nástavky bude stejně nebo méně práce. Ležany jsou
obvykle moc malé a včely se rojí, proto se u nás nepoužívají. Možná by stálo
je zkusit na přírodní vedení včelstev na medu ...




---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef Marek <koralkymarek/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 14. 10. 2014 10:05:53

Předmět: Lean


"Dobrý den,

jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod

úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou

nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu

nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale

fakta mi schází.

Děkuji,J.Marek"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Krásný večer,
děkuji Vám za Vaši odpověď....a velmi lituji,že jsem si vybral velmi špatný včelařský web :-(
Chtěl jsem slušnou včelařskou radu a zde se mluví o politice...
J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 14. 10. 2014
Re: Ležan (64862)

A mají pravdu soudruzi. Stačí myslet a dojít naty rozdíly._gp_
..........
Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Marek (84.42.145.138) --- 14. 10. 2014
Ležan

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855) (64856) (64857)

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64848) (64859)

Co se týká mizení včel na podzim, kdy je včelstvo v podletí úplně v pořádku, a v úlu v listopadu zůstanou nedotčené zpracované zásoby, tak tady bych uvedl, že se to vůbec nemusí týkat varaózy. Mně takhle zmizely dvě včelstva v letech někdy 1991 - 1993, každý rok jedno. A bylo to v kočovném včelíně s 20 zadováky na malém prostoru 2x 2,15 m délka a cca 1,25 m výška. Takže pokud by to bylo něco víc nakažlivého, rozšířilo by se to nejspíš víc než jen na vždy jedno včelstvo. Spady varaózy po první fumigaci v té době byly tak jednotky roztočů na včelstvo anebo nic, varaóza tehdy právě začínala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64848)

Pár slov k současné diskuzi

a) potvrzuji přínos, zřejmě z kolabujících včelstev v okolí. O víkendu ,
pokud dovolí počasí let včel, dojdu na místa kde je vřes, abych vyloučil
snůšku. Jde o 50 až 300 gramů za den a to u většiny včelstev.

b) jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v
2012) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost? Mne
napadá jen, že odolnost ke kyselině mravenčí může ovlivnit:

1. Horší - lepší kutikula, například větší vrstva vosků.
2. Něco, výživa, teploty, vlhkost vzduchu, počasí ...
3. V té době tam skutečně VD bylo málo a došlo k reinvazi

Například loni po formidolu spadli "všichni" roztoči. Samozřejmě to všichni
je v uvozovkách. Ale skutečně od začátku září do konce března jsem nenalezl
u 10-ti včelstev ani jediného VD na podložce, přestože v té době proběhla 3x
fumigace varidolem (amitraz)

c) CCD - zmizení včelstev, jak jsem psal předloni, to co jsem viděl, jsem
viděl poprvé v životě.
- kromě "normálního" úhynu na nosemu, slabé včelstvo a pokálené dílo
- 1x úl: mrtvá matka a 50 mrtvých včel na plástech (a několik včel na dně)
- ale hlavně 3x prázný úl. Když píšu úly prázdné, tak skutečně úplně
prázdné. Ani jedna mrtvolka, žádná měl, ani jedno smítko, zkrátka nic.
Zásoby cca 15 kg, pyl, ani nitka nosematického pokálení a žádná motýlice.
Jediné co po včelstvu zůstalo, byly asi dvě desítky buněk zavíčkovaného
plodu

d) krátkověké - dlouhověké včely, tady mám asi trochu jiný názor. Podle mne
tukové tělísko má každá včela, jen různě velké (či naplněné). To podle mne
vysvětluje "dlouhověkost" některých letních včel. Statisticky doložený stav,
kdy silnější včelstvo odchová méně plodu.

e) invert - cukr, tady určitě nejvíce záleží na obsahu příměsí (kyseliny,
cizí enzym) a hlavně na tom, jak budou škodi metabolismu včel a hlavně matek

f) aceton určitě škodí včelstvu, mám ověřeno, že při předávkování je porušen
zimní hrozen a včelstvo samozřejmě zahyne.

g) amitraz je proti roztočům v současné době asi nenahraditelný. Mnoha lidem
se nelíbí, mě také ne, ale lepší nemám. Určitě je snaha jej zakázat, hlavně
proto, že je příliš levný a včelaři nekupují preparáty dražší.
Pokud je tu nějaký veterinář, mám dotaz: ampulky a obojky pro psy (proti
blechám a klíšťatům) je také na bázi amitrazu?

VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bicenc Jan (89.103.195.50) --- 14. 10. 2014
varoáza

Jak hodně je v letošním roce rozšířena varoáza?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855) (64856)

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851) (64855)

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 14. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: Nosemy (64851)

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Varroa nebo nosema ?

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842)

Vážený příteli dal si si práci s tím, že jsi vyndal rámky s plodem a otevřel je a spočítal kolik je v každé buňce roztočů. Jestli ne tak to udělej a uvidíš. Při nosema ceranea je to podobné jako při roztočích, zůstavaji úly prázdné,ale nepadaji jednotlivá včelstva, ale postupně celé stanoviště a na stanovišti je od začátku srpna až do dnes postupná loupež.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64845)

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

--------------

Vzhledem k tomu, že u mě je to podle mých záznamů v hlavě spojeno s vlhkostí - hlavně mikroklimatem kolem úlů, ale i počasí - něco na té houbě možná bude.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal SeniÄ?an (e-mailem) --- 13. 10. 2014
Zujimave

Srdecne pozdravujem,
Vsetky nesviasiace emaily so vcelarskou problematikou  si oznacujem ako
spam.
Za poslednych 2o dni mi prislo 14 emailov, tykajucich sa konferencie a 112
kadejake ine. Napr. Chcete vydelt 300 E, chcete byt milionarem a vsetky tie,
ktore maju spatnu adresu / email nezadan/, takych nazor vobec nepotrebujem
vediet.
Michal Senican



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842)

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

.......
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842) (64843)

Letos po mnoha letech u nás za vesnicí oseli mnoho hektarů kukuřicí... Už nás ta souvislost taky napadla...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 13. 10. 2014
Re: mizení včelstev (64842)

zatim mam takove pripady cca 3 z 30, ale jsem pesimista, pakze na jare se
uvidi. Vzhledem k tomu, ze mistni zemedelska a.s. jsou takovy pokusnici,
nedivil bych se, pokud by to melo souvislost i s GMO kukurici.

Nebo proste ty neonikoidy, ktere se uvolnili do pudy a ted otravuji i puvodni
plane druhy. nebo kombinace neonikotinoidu a kukurice - vcelam se narusi
nervova soustava a netrefi do ulu.

ted, kdyz jsem kouknul pred uly, tak pekne nosi pyl a maji ulozenou sladinu.
proste rijen, jak ma byt.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Mám u včelstev stejné příznaky, jaké popisuje 10.10. přítel razdvatři... A projevují se jak u letošních oddělků, tak u včelstev, které měly zimovat na dvou nástavcích... Během týdne až deseti dnů je včelstvo bez včel, bez mrtvolek na dně, se zbytky zastydlého plodu, plné zásob (na jednom stanovišti, kde nejsou vosy). Když se na mě postupně ve třetím úlu přišla podívat nahoru na loučky osiřelá matka, koulely se mi slzy jako hrachy... U baráku (620 mn.m.)jsem přišel tímto způsobem o 15 včelstev z 50, na lesním stanovišti (780 mn.m) o 10 z 29, a nemohu říci, že už je konec.
Protože ta zoufalost potkala i sousedy, domluvili jsme se a naráz jsme udělali fumigaci. Včera ráno jsem vyndaval desky, a nejvyšší počet spadlých roztočů nepřesáhl 500... Na první fumigaci a s přihlédnutím k tomu, že to byla krajová včelstva, která měla největší spad, tvrdím, že sám o sobě není roztoč hlavním viníkem... Postižena jsou i včelstva, která ještě na počátku srpna byla označena jako ta, z nichž budu příští rok chovat matky. Tedy včelstva s příkladným chováním, vysokou snůškou a silná s mladými matkami... Během týdne jsou včelky až na matku pryč, a na dně je tak 20, 30 mrtvolek anebo i méně...
Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2014
Re: Varroa a doba hynutĂ­ vÄ?el. (64836)

 Já vidím ještě jeden problém který bych k tomu přidal:
Nikdo s těch postižených neuvádí stáří matek. V poslední době se stalo
zvykem na zimu měnit matky v zájmu příštích velkých výnosů.
Nikdo však zřejmě nebere v úvahu skutečnost, že mladá matka ploduje dlouho
do podzimu a samozřejmě sní tedy  i roztoči. staré matky ukončují dříve
plodování a zvyšuje se tak bezplodová doba nevýhodná pro roztoče.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 20:57:59
Předmět: Varroa a doba hynutí včel.

"Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi
krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že
dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé
po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je
nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří
se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká
včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části
hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo
10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100
tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji
rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a
později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby ,
kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil
varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel
neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu
tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové
sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr
plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila
jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z
60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10.
Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel
nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o
léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a
dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července.
Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu
a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí
udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé
až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si
ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku
březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace
chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva
již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se
šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď
zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou
hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo.
Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale
celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a
přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze
včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli
bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2014
Re: varroĂĄza

 na jaře

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 15:11:44
Předmět: Re: varroáza

"Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a
možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá
včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš
nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 10. 2014
Re: varroĂĄza

Osobně si myslím také že pro zamoření je velkým problémem stanoviště. V
literatuře uváděná vhodná stanoviště pro včely, jsou též vhodná i pro
roztoče a obráceně.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 13:53:06
Předmět: Re: varroáza

"Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně,
fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz.
Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu
bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o
včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná
množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v
kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a
stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho
kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od
poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě
takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a
kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou
situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda,
která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované
situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto
se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B
může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
.......
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice
roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani
letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne
zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred
cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a
horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten
znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde
tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x
fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos
dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni
problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym
prostorem.JosPr."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BnJ (81.25.16.63) --- 13. 10. 2014
Re: varroĂĄza (64831) (64835)

Jasně že počítá....a denně od 7.8. kontroluje spad a počítá....a zveřejňuje na VMS....narozdíl od těch co nemaj přehled ani o počtu v současnosti žijících včelstev na jejich stanovišti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 12. 10. 2014
Re: Varroa a doba hynutí včel. (64836)

Pořád tomu nerozumím,

výsledky zimní měli tak skvělé.

http://eagri.cz/public/web/file/227367/intenzita_varroazy_mapy.pdf


To nemůže být pravda co tady píšete.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify (83.208.196.187) --- 12. 10. 2014
Varroa a doba hynutí včel.

Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo 10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100 tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby , kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z 60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10. Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července. Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo. Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 12. 10. 2014
Re: varroĂĄza (64831)

3700 na 1 včelstvo. To bych šel počítat volební hlasy v praze. to mě povídej
že to někdo počítá, nebo snad váží?standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: BnJ <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 10. 2014 10:08:47

Předmět: varroáza


"Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218....

Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul

fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné

startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním

roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat

v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks

na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v

prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady

pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik

oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře

s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když

ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu

na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně

aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu,

kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim

následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a

po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se

ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.



K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos

probíhalo první kolo klinického testování.

Z prvních informací - nic moc.



To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela

dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou

dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce

července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu

až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech

včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš

všimnout.....



Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po

fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev

dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen

spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec

roku."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831) (64832) (64833)

Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831) (64832)

Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně, fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz. Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda, která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BnJ (81.25.16.63) --- 12. 10. 2014
varroáza

Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218.... Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu, kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.

K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos probíhalo první kolo klinického testování.
Z prvních informací - nic moc.

To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš všimnout.....

Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č. (88.101.253.177) --- 12. 10. 2014
varroáza

1.nátěr plodu v měsíci únoru s následnou fumigací přesně dle metodiky.2.tvorba oddělků kde po vylíhnutí veškerého plodu a než je zavíčkován plod nové matky fumigace v měsíci září a počátkem října výměna matek přes noviny původní včelstvo s dvouletou matkou prohlidnuto zpravidla již žádný plod a pokud ano je zničen a následně provedena fumigace pak se provede spojení s následnými dvěma fumigacemi ve stanovených termínech.sekundarní infekce jde asi o 15 včelstev ze sta které ještě večer intenzivné donášejí sladinu a začaly nadstavovat buňky a bělit okraje plástů. Podobné to bylo v roce 2007. Zítra provedu fumigaci u těchto 15 včelstev a mél by být problém vyřešen. Rok 2014 jeden nátěr plodu a čtyři fumigace a mám včelstva připraveny na zimu bez varroázy s tím, že vždy nějaká samička varroa destruktor přežije Startovací hladina nátěrem plodu se blížila k nule což bylo základním předpokladem pro úspěšný boj v letošním varroázním roce.Dál již nebudu reagovat vše je záležitosti selského rozumu pozorování a respektování biologických zákonitostí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 12. 10. 2014
Re: (64824) (64828)

Ano, je to obdivuhoný výsledek. Chtělo by to víc detailů.


Podle mě nejde v takovém roce jako je tento dosáhnout bezeztrátového průběhu i kdyby byl člověk v klinické studii a dával "pokusně" Gabon i oproti návodu od července do října.

Pokud zatratí kyselinu nemůže kromě Gabonu včelař legálně nic dělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 12. 10. 2014
Re: (64824)

A jak tu sekundární infekci zvládáte při takovém množství včelstev?

Protože pokud jsou jen okrajové ztráty, máte zřejmě dobře zvládnutý chovatelský grif proti VD. Nevím kdo byl Vaším učitelem, ale mne takové výsledky které se rýsují a jsou podobné jak ty Vaše, stály hodně ztrát. Slále si ale říkám, že není vyhráno._gp_

..........
Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 11. 10. 2014
Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 11. 10. 2014

Pane Karle, to co popisujete je kombinace viróz,nosemy a varroázy. Výsledkem je stres a zhroucení včelstva. Úhyn přes zimě 2012/13 dvě včelstva, 2013/14 žádné včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.100.203.139) --- 11. 10. 2014
aktuální snůška

Při přípravě včelstev na fumigaci jsem zjistil celkem velký přínos asi v posledních něklika dnech. Podle hustoty se domnívám že jde o nektar, zatím nazahuštěný. Co by mohlo nyní ještě tak kvést? 230 m.n.m. pyl nosí včely světle žlutý a oranžový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76150 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 64826 do č. 64886)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu