Včelařská konference

Dobrý den,
jsem začínající včelař a snažím se získat informace ohledně výhod a nevýhod úlu ležanu oproti nástavkovému úlu.Informace co jsem získal jsou nepochopitelně(pro mě)jednostraně zaměřené na nástavkový úly...ve stylu nástavkový úly jsou NEJLEPŠÍ a VŠICHNI JE POUŽÍVAJÍ TAK JSOU SKVĚLÝ.Ale fakta mi schází.
Děkuji,J.Marek

"A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit."

Podle mně zpracování běžné zimní dávky krmení upracovává zimní generaci včel jen minimálně. Pokud mají potom nějaký čas do mrazů být v klidu a zregenerovat se nějakým podzimním pylem. Pokud se jedná o včelstvo už poškozené nosemou C, tak tam bude rozdíl maximálně v tom, že upracované včelstvo skončí třeba v listopadu nebo prosinci, zatímco bez upracování by skončilo třeba v lednu nebo v únoru.

Co se týká mizení včel na podzim, kdy je včelstvo v podletí úplně v pořádku, a v úlu v listopadu zůstanou nedotčené zpracované zásoby, tak tady bych uvedl, že se to vůbec nemusí týkat varaózy. Mně takhle zmizely dvě včelstva v letech někdy 1991 - 1993, každý rok jedno. A bylo to v kočovném včelíně s 20 zadováky na malém prostoru 2x 2,15 m délka a cca 1,25 m výška. Takže pokud by to bylo něco víc nakažlivého, rozšířilo by se to nejspíš víc než jen na vždy jedno včelstvo. Spady varaózy po první fumigaci v té době byly tak jednotky roztočů na včelstvo anebo nic, varaóza tehdy právě začínala.

Pár slov k současné diskuzi

a) potvrzuji přínos, zřejmě z kolabujících včelstev v okolí. O víkendu ,
pokud dovolí počasí let včel, dojdu na místa kde je vřes, abych vyloučil
snůšku. Jde o 50 až 300 gramů za den a to u většiny včelstev.

b) jak jsem tu již psal minule, letos byl mnohem nižší spad roztočů (jako v
2012) po aplikaci KM (FormiDol) než by měl být podle počtu VD v úlech (dle
spadu po 1. fumigaci). Ptám se tedy, má někdo z Vás podobnou zkušenost? Mne
napadá jen, že odolnost ke kyselině mravenčí může ovlivnit:

1. Horší - lepší kutikula, například větší vrstva vosků.
2. Něco, výživa, teploty, vlhkost vzduchu, počasí ...
3. V té době tam skutečně VD bylo málo a došlo k reinvazi

Například loni po formidolu spadli "všichni" roztoči. Samozřejmě to všichni
je v uvozovkách. Ale skutečně od začátku září do konce března jsem nenalezl
u 10-ti včelstev ani jediného VD na podložce, přestože v té době proběhla 3x
fumigace varidolem (amitraz)

c) CCD - zmizení včelstev, jak jsem psal předloni, to co jsem viděl, jsem
viděl poprvé v životě.
- kromě "normálního" úhynu na nosemu, slabé včelstvo a pokálené dílo
- 1x úl: mrtvá matka a 50 mrtvých včel na plástech (a několik včel na dně)
- ale hlavně 3x prázný úl. Když píšu úly prázdné, tak skutečně úplně
prázdné. Ani jedna mrtvolka, žádná měl, ani jedno smítko, zkrátka nic.
Zásoby cca 15 kg, pyl, ani nitka nosematického pokálení a žádná motýlice.
Jediné co po včelstvu zůstalo, byly asi dvě desítky buněk zavíčkovaného
plodu

d) krátkověké - dlouhověké včely, tady mám asi trochu jiný názor. Podle mne
tukové tělísko má každá včela, jen různě velké (či naplněné). To podle mne
vysvětluje "dlouhověkost" některých letních včel. Statisticky doložený stav,
kdy silnější včelstvo odchová méně plodu.

e) invert - cukr, tady určitě nejvíce záleží na obsahu příměsí (kyseliny,
cizí enzym) a hlavně na tom, jak budou škodi metabolismu včel a hlavně matek

f) aceton určitě škodí včelstvu, mám ověřeno, že při předávkování je porušen
zimní hrozen a včelstvo samozřejmě zahyne.

g) amitraz je proti roztočům v současné době asi nenahraditelný. Mnoha lidem
se nelíbí, mě také ne, ale lepší nemám. Určitě je snaha jej zakázat, hlavně
proto, že je příliš levný a včelaři nekupují preparáty dražší.
Pokud je tu nějaký veterinář, mám dotaz: ampulky a obojky pro psy (proti
blechám a klíšťatům) je také na bázi amitrazu?

VP.

Jak hodně je v letošním roce rozšířena varoáza?

Původ melecitozy je snad jasný - mšice.

A pokud je hypotéza o upracování včel cukrem pravděpodobná, tak pak použití invertu by mělo problém odstranit.

Karel

Pane Hubači,
to jste mě moc nepotěšil... Pokud budete mít pravdu, tak mám velký problém. Čím dál častěji se objevuje melecitóza, nyní zhruba každé dva roky, a na ní zimovat nelze... A přikrmovat do snůšky z lípy, kterou tu máme dost pravidelně, je taky problém...
Tady mě vždycky popadá vztek... Rozhodujeme o životě včelek - a ani nevíme, z čeho je smrtelná melecitóza, a kdy bude... Mizí včelky z desítek úlů, a my nevíme, proč... Každý rok se u včel objevují nové těžké virózy, a nikdo neprotestuje proti tahání včelstev z jednoho konce světa na druhý...
Obávám se, že s naším přístupem, že za všechno může roztoč, se dostaneme do slepé uličky...

To zmizení naráz je jasné. Promořené včelstvo ceranou ještě zpracuje zásoby
- cukr a padne. Opatření proti - zimovat na medu, v horším případě zpracovat
zásoby v první polovině července. Před pár lety bylo promoření kolem 15% na
včelnici, letos v srpnu u kmenových včelstev na jednom ze stanovišť 100%.
Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 13. 10. 2014 21:25:59

Předmět: Nosemy


"Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná...

Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi

přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo

úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to

vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z

toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí

včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak

zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného

včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí

rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale

nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c.

teprve vědci začínají zkoumat..."

Brenner:
Nosema je vyloučená.

-----

No já bych neřekl. Nosema C je všude, testy na N.C. u doprovodných včel z chovů matek ji prokázaly taky ve snačné míře.
A tady ta citace to podle mě velmi dobře popisuje - tedy to co se děje.
Proto jsme se ptal na ty úhyny JaroslavČ. Není žádný zázrak nemít ůhyny na varoázu. Takový jsem viděl po 2007 jen u pár včelstev v 2008.

Od té doby je ten problém jinde, mimo VD, ten jen pomáhá.

Z popisu:
Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix
----
Ani ten Famagilí na N.C. nepomáhá.


Já si mylsím, že popis:
...Postižená včelstva mají slabší obranný pud. ...
včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem.


To přesně sedí na to co se tady dělo a děje.
Myslím si že rok 2007 nebyl tak ani o VD ale i tomto.
Jenže je jednodušší věřit kompresorům než přiznat, že nezbývá než víra, naděje a trocha selekce a zootechnika.

Jenže to se prostě v ČR spoustě lidí nehodí do krámu a do kšeftů.

Karel

Podle mého názoru prostě houba lehko proděraví včelám žaludek proto, protože jde o sociální hmyz který si předává potravu a tak v krátké době je nakaženo celé včelstvo. Nemusím nic vědecky zkoumat když průběh nosemy je znám, prostě jakmile nastává rané stadium sepse - trávící soustava nefunguje, dochází dle mého názoru k propouštění potravy přes česlo zpět do volátka a při předávání potravy, stresu z infekce, se nemoc šíří prostě jako " blesková orální nákaza včel". :-)) No a jinak o houbách vím houby, ale jakmile začnou růst jsou jich kvanta - viz. letošní rok. Jedna je bílá, druhá hnědá ...

_gp_
.........
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Nic zkoumat nebudou, dokaváď nedostanou miliony Kč nebo € do kapes. Taková je situace ve výzkumu. Podle mne málo čtete a přemýšlíte co píšu v bodu C v jednom předchozím příspěvku. _gp_
.....
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
Nosemy
...Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Nosema a. je vyloučená, tam jsou příznaky úplně jiné... Nosema c. možná... Snad... Prvně byly v záp. Evropě pozorovány spory v roce 2005... To mi přijde jako mimořádně rychlé rozšíření. Píše se, že sice včely umírají mimo úl, že sice hynou asi osm dní po napadení, ale nevysvětluje to fakt, že to vytracení včel je jednorázové a jen v podletí... Pokud bych vycházel z toho, že včely jsou infikovány roztoči, pak bych očekával postupné slábnutí včelstev. Ale nemyslím si, že by houba čekala až na určitý čas, a pak zaútočila úplně neuvěřitelnou virulencí a zapříčinila zhroucení silného včelstva. To by mi spíš seděla jako přenašeč vosa, které v podletí rozpouštějí svá společenství a snadno ráno a večer pronikají do úlů... Ale nevím, a neví to nikdo, jak jsem zjistil... Vztah mezi CCD a Nosemou c. teprve vědci začínají zkoumat...

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Pár znalostí o nosemě ceranea. Současná situace úhynů je příčinou roztoč a ne cerane. Toto bylo na konfernci minulé roky.

Nosema ceranae a včela.


Mikrosporidie (Microsporidia, Microspora, česky též hmyzomorky) je třída hub v rámci oddělení spájivých hub. Její zástupci jsou vnitrobuněční paraziti, většinou vegetující v cytoplazmě hostitelů. Známe více než 1200 druhů v 144 rodech.[1]
Vědecká klasifikace:
Říše: houby, Kmen: houby spájivé, Třída: hmyzomorka, Řád: Dissociodihaplophasida, Čeleď: Nosematidae, Rod: Nosema

V posledních letech se do Evropy rozšířil nový druh žaludeční parazitické mikrosporidie včel, Nosema ceranae. Původní druh Nosema apis nalézáme čím dál méně, nový druh naopak stále častěji. Ani odborníci si zatím nejsou jisti, jaké budou důsledky tohoto jevu. Nová Nosema ceranae má poněkud odlišný vliv na hostitele. Výskyt nemá výrazně sezónní dynamiku jako měla Nosema apis, kreá po zvýšení teploty v úle sama vymizela. Nosema ceranae je hojná i v létě, vyšší teplota ji nevadí. Každopádně zkracuje včelám život a negativně ovlivňuje jejich metabolismus. Laboratoř VÚVč Dol umí odlišit oba druhy při mikroskopickém vyšetření. Tato informace je od února 2012 připojena na každém protokolu o vyšetření nosemózy, pokud jsou vzorky zaslány do laboratoře Dol. (Laboratoř v Přerově – Žeravicích posílá zatím protokoly bez diferenciální diagnostiky

Nosema ceranae Fries, 1996 je po hmyzomorce včelí dalším objeveným druhem původce střevního onemocnění včel – nosemózy. Oba uvedené druhy parazitických hub jsou si velmi podobné jak stavbou těla tak i celkovou biologií.

Výskyt
Nový druh skupiny mikrosporidie objevil v r. 1996 švédský prof. Ingmar Fries v Číně. Druhové jméno bylo vytvořeno podle hostitele – včely východní (Apis cerana). Mělo se za to, že cizopasník postihuje pouze druh Apis cerana. V r. 2005 byl na Tchaj-wanu parazit objeven také v těle včely medonosné. Ve stejném roce ohlásil ve Španělsku nález na včele medonosné Dr. Mariano Higes. V roce 2006 byl výskyt Nosemy ceranae potvrzen ve Francii, Německu a Švýcarsku.
Biologie patogena a jak jej včelař pozná.
Studium druhu Nosema ceranae nebylo dosud ukončeno. Lze však již konstatovat, že biologie parazita se příliš neliší od životních projevů hmyzomorky včelí (Nosema apis). Nápadný rozdíl lze pozorovat v klinice choroby včel. U Nosema ceranae je průběh onemocnění mnohem rychlejší. Včely hynou po 8 dnech od nakažení. Choroba však není provázená průjmem, ani malátnými pohyby včel, jak je tomu u Nosema apis. Nakažené včely hynou většinou mimo úl. Včelstvo postupně slábne, až zůstané prázdný úl. Po snůšce v červenci až do konce září je třeba sledovat dění na česnech. Postižená včelstva mají slabší obranný pud. Začínají být nenápadně postupně a pomalu loupena tichou loupeží. V tom je ten problém. Loupeživá včelstva se nakazí a v krátké době se u nich začne projevovat taktéž pomalá loupež, protože se nakazila a nemoc u nich rychle propuká ( do 8 dnů) . Takto to pokračuje na celém stanovišti dominovým efektem. Postupná loupež podle doby nakažení a rozvoje nemoci pokračuje hlavně v srpnu až do konce září zejména při vyšším počtu včelstev na stanovišti. Úly zůstávají prázdné bez zásob a bez včel se zavíčkovaným plodem. Při menším množství včelstev na stanovišti je konec dříve. Při ochlazení koncem září až říjena u posledních neloupených včelstev dochází k úhynům mimo úl a včelař jelikož nezná vývoj tohoto parazita přikládá úhyny varroaze, která se v tomto období taktéž silně projevuje. Úhyny pokračují i po úhynech krátkověkých včel zejména v měsíci prosinci až lednu. Většina včelařů si myslí, že došlo k úhynům na varroazu. Ovšem varroaza není tak zákeřná jak tato Nosema ceranae.Včelstva zasažená silnou varroazou hynou do poloviny listopadu. Za pozornost stojí i ta informace, že byl tento parazit zjištěn u matek ve vaječnících a vejcovodech. Tímto může být matka zdrojem infekce ve včelstvu. Čeká nás v dalším období dvou až čtyř let to, co potkalo včelaře v západní Evropě a USA, budou to hromadné úhyny během krátkého období. Případná souvislost mezi nákazou Nosema ceranae a jevem CCD (Colony collaps disorder – symptom zhroucení včelstva) je předmětem výzkumu. Zatím není známo léčivo, které by tuto chorobu tlumilo. Kyselina mravenčí nepůsobí jako na Nosemu apisas. Zdá se, že zatím účinná látka je na bázi chloru ( koncentrované savo) a nebo louhů (louh sodný), pouze při použití v desinfekci úlu. Nepoužívat plásty z uhynulých včelstev a to ani i s medem do dalších včelstev. Zmírnění lze dosáhnout obměnou díla, měnit matky a tvořit oddělky, chovat jen silná včelstva. V odborné veřejnosti se přirovnává toto onemocnění jakési rakovině včelstva. Felix

Vážený příteli dal si si práci s tím, že jsi vyndal rámky s plodem a otevřel je a spočítal kolik je v každé buňce roztočů. Jestli ne tak to udělej a uvidíš. Při nosema ceranea je to podobné jako při roztočích, zůstavaji úly prázdné,ale nepadaji jednotlivá včelstva, ale postupně celé stanoviště a na stanovišti je od začátku srpna až do dnes postupná loupež.

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

--------------

Vzhledem k tomu, že u mě je to podle mých záznamů v hlavě spojeno s vlhkostí - hlavně mikroklimatem kolem úlů, ale i počasí - něco na té houbě možná bude.

Karel

Srdecne pozdravujem,
Vsetky nesviasiace emaily so vcelarskou problematikou  si oznacujem ako
spam.
Za poslednych 2o dni mi prislo 14 emailov, tykajucich sa konferencie a 112
kadejake ine. Napr. Chcete vydelt 300 E, chcete byt milionarem a vsetky tie,
ktore maju spatnu adresu / email nezadan/, takych nazor vobec nepotrebujem
vediet.
Michal Senican

A co když to není viróza nebo CCD, co když jde o pouhou houby nosema A., nosema C.. Napadlo to někoho? _gp_

.......
Brenner (195.39.39.2) --- 13. 10. 2014
mizení včelstev

Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

Letos po mnoha letech u nás za vesnicí oseli mnoho hektarů kukuřicí... Už nás ta souvislost taky napadla...

zatim mam takove pripady cca 3 z 30, ale jsem pesimista, pakze na jare se
uvidi. Vzhledem k tomu, ze mistni zemedelska a.s. jsou takovy pokusnici,
nedivil bych se, pokud by to melo souvislost i s GMO kukurici.

Nebo proste ty neonikoidy, ktere se uvolnili do pudy a ted otravuji i puvodni
plane druhy. nebo kombinace neonikotinoidu a kukurice - vcelam se narusi
nervova soustava a netrefi do ulu.

ted, kdyz jsem kouknul pred uly, tak pekne nosi pyl a maji ulozenou sladinu.
proste rijen, jak ma byt.


Honza

Mám u včelstev stejné příznaky, jaké popisuje 10.10. přítel razdvatři... A projevují se jak u letošních oddělků, tak u včelstev, které měly zimovat na dvou nástavcích... Během týdne až deseti dnů je včelstvo bez včel, bez mrtvolek na dně, se zbytky zastydlého plodu, plné zásob (na jednom stanovišti, kde nejsou vosy). Když se na mě postupně ve třetím úlu přišla podívat nahoru na loučky osiřelá matka, koulely se mi slzy jako hrachy... U baráku (620 mn.m.)jsem přišel tímto způsobem o 15 včelstev z 50, na lesním stanovišti (780 mn.m) o 10 z 29, a nemohu říci, že už je konec.
Protože ta zoufalost potkala i sousedy, domluvili jsme se a naráz jsme udělali fumigaci. Včera ráno jsem vyndaval desky, a nejvyšší počet spadlých roztočů nepřesáhl 500... Na první fumigaci a s přihlédnutím k tomu, že to byla krajová včelstva, která měla největší spad, tvrdím, že sám o sobě není roztoč hlavním viníkem... Postižena jsou i včelstva, která ještě na počátku srpna byla označena jako ta, z nichž budu příští rok chovat matky. Tedy včelstva s příkladným chováním, vysokou snůškou a silná s mladými matkami... Během týdne jsou včelky až na matku pryč, a na dně je tak 20, 30 mrtvolek anebo i méně...
Jsou to přesné příznaky tak, jak se popisuje CCD...
Na Masarykově universitě byla letos publikována práce o virózách včel. Bohužel je sice velmi dobrá, ale nejsou tam popsány vlivy na včelstva u virů, přenášených roztoči... Soukromě si myslím, že viróza bude včelstvo oslabovat průběžně, a při takovém rychlém průběhu by se měly nalézt na dně tisíce mrtvolek...
Nikdy jsem něco podobného nezažil, a nikdy jsem neměl problém s varroázou...

 Já vidím ještě jeden problém který bych k tomu přidal:
Nikdo s těch postižených neuvádí stáří matek. V poslední době se stalo
zvykem na zimu měnit matky v zájmu příštích velkých výnosů.
Nikdo však zřejmě nebere v úvahu skutečnost, že mladá matka ploduje dlouho
do podzimu a samozřejmě sní tedy  i roztoči. staré matky ukončují dříve
plodování a zvyšuje se tak bezplodová doba nevýhodná pro roztoče.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 20:57:59
Předmět: Varroa a doba hynutí včel.

"Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi
krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že
dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé
po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je
nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří
se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká
včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části
hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo
10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100
tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji
rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a
později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby ,
kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil
varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel
neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu
tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové
sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr
plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila
jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z
60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10.
Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel
nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o
léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a
dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července.
Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu
a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí
udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé
až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si
ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku
březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace
chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva
již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se
šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď
zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou
hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo.
Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale
celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a
přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze
včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli
bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix"

 na jaře

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 15:11:44
Předmět: Re: varroáza

"Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a
možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá
včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš
nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije."

Osobně si myslím také že pro zamoření je velkým problémem stanoviště. V
literatuře uváděná vhodná stanoviště pro včely, jsou též vhodná i pro
roztoče a obráceně.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 10. 2014 13:53:06
Předmět: Re: varroáza

"Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně,
fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz.
Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu
bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o
včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná
množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v
kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a
stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho
kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od
poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě
takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a
kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou
situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda,
která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované
situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto
se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B
může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
.......
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice
roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani
letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne
zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred
cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a
horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten
znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde
tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x
fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos
dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni
problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym
prostorem.JosPr."

Jasně že počítá....a denně od 7.8. kontroluje spad a počítá....a zveřejňuje na VMS....narozdíl od těch co nemaj přehled ani o počtu v současnosti žijících včelstev na jejich stanovišti.

Pořád tomu nerozumím,

výsledky zimní měli tak skvělé.

http://eagri.cz/public/web/file/227367/intenzita_varroazy_mapy.pdf


To nemůže být pravda co tady píšete.

Karel

Tak nejdříve je třeba začít od základu. Položím otázku jaký je rozdíl mezi krátkověkou včelou a dlouhověkou včelou? Tak v prvé řadě je ten, že dlouhověká včela od krátkověké se liší tukovým tělískem, tj. včely líhlé po letním slunovratu mají všechny mít tukové tělísko. Krátkověká včela je nemá. Je-li plod vysáván roztočem není plnohodnotně vyvinut a nevytvoří se vylíhlé včele tukové tělísko a stává se včelou krátkověkou. Krátkověká včela hyne mimo úl, asi tak do 10. listopadu. Dlouhověká z větší části hyne v úle a je vynášená během zimy ven. A v tom je ten vtip. Dnes okolo 10. října hodně včelařů říká jak má dobré včely a varroa i když padaji 100 tak to nemá vliv na životnost včelstva. V tom se mýlí, protože neznaji rozdíl mezi včelou krátkověkou a dlouhověkou. Nakonec přijde 25. říjen a později, včelař jde aerosolovat a úly jsou prázdné, v úle zůstanou zásoby , kolečko plodu pár uhynulých včel mnohdy i matka. Proč? Protože netlumil varroazu v červnu a červenci. V srpnu už je pozdě, to už dlouhověkost včel neovlivní. Mnozí si myslí, že když budou intenzivně léčit v září a říjnu tak, vše zachrání. Ne , teď likvidujeme roztoče, aby nepřežil do nové sezony po zimním slunovratu. ( Ošetřit aerosolem po 20 listopadu a nátěr plodu s následnou fumigací hned v březnu po proletu, tak aby nepřežila jediná samička roztoče). Situace v současné době je taková, že už hynou z 60% některá stanoviště, včelstva slábnou a to hlavní přijde po 20. 10. Opakuje se rok 2007 - 2008, kdy padaly celá stanoviště. Včelaři se bohužel nepoučili a nevěnují tlumení varroaze pozornost celý rok, zajímají se o léčení až v srpnu, kdy dávají do včel gabon Ten, ale zdravotní stav a dlouhověkost včely neovlivní o tom je rozhodnuto během měsíce července. Červencová včela je hlavní včelou včelího společenstva, kdy má dostatk pylu a nektaru (Sladiny z krmení) a ta dělá rozhodující společenstvo, které musí udělat včelí společenstva pro příští rok a hynou až koncem dubna, některé až na začátku května a to podle stavu počasí v jarních měsících. Toto si ovlivňuje sama příroda. Dobré a příznivé počasí v březnu dává záruku březnových generací včel, které dělají včely na med, pokud tyto generace chybí nahradí je dubnové včely, které dělají roje. Pokud se nám včelstva již teď nezdaji je předpoklad, že jsou zasažena viry a roztočem a s tím se šíři i další virové onemocnění o kterých by se dalo dlouze hovořit a ty teď zeslabují včelstva jimi zasažená. Klíšťata v přírodě a roztoči jsou hlavními šiřiteli virů. Přeji všem aby se jim toto onemocnění vyhlo. Onemocnění varroazou není nemoc jednoho včelstva, jednoho stanoviště , ale celého katastru a tady musí všichni včelaři v jednotnou dobu léčit a přijímat opatření proti, aby nedocházelo k reinvazi do léčených včelstev ze včelstev, která nebyla léčená. Ti kdo nedodržují léčebné postupy, aby byli bráni k zodpovědnosti. Zdraví Felix

3700 na 1 včelstvo. To bych šel počítat volební hlasy v praze. to mě povídej
že to někdo počítá, nebo snad váží?standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: BnJ <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 12. 10. 2014 10:08:47

Předmět: varroáza


"Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218....

Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul

fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné

startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním

roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat

v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks

na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v

prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady

pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik

oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře

s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když

ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu

na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně

aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu,

kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim

následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a

po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se

ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.



K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos

probíhalo první kolo klinického testování.

Z prvních informací - nic moc.



To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela

dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou

dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce

července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu

až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech

včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš

všimnout.....



Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po

fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev

dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen

spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec

roku."

Mám dotaz: Dokdy na podzim asi obvykle ty včelstva na varaózu padají?
Sleduji tady totiž příspěvky, jak včelstva padají, sleduji taky včely, a možná pod vlivem tady té diskuze nebo možná to je skutečnost, se mi některá včelstva nezdají.
Takže by mě zajímalo, kdy už si budu moci říct, že to, co bylo příliš nakažené, už je pryč a to ostaní, při troše štěstí, tu zimu přežije.

Ano , také pokud mohu to shrnout.

Za A( k přís. Jaroslav Č.), léčil jsem varidolem až mi z toho bylo špatně, fumigace 3x je dobře, ale včely musí být bez nosemy C. a viróz. Charakteristikou bylo, že rok co jsem včely udržel a okolní včelaři v říjnu bez včel, tak jsem i přes různé fumigování ai v kombinaci s nátěry prostě o včelstva došel druhý rok, kdy to okolí naráz neměly takové problémy.

Za B (BnJ), rozdíly mezi stanovišti ve spadech minimální byly to stejná množství od 500 do raději nebudu psát. Ale rozdíly mezi stanovišti v kondici velké. Nebylo to tedy otázkou techniky léčení ale polohy včelstev a stím jak si to vysvětluji, i snůškovými zdroji a hlavně kvalitou toho kterého zdroje.

Za C (JosPr) C je nynější stav, má situace zní že c je správně, pracuji od poslední velké ztráty (4 léta) včelstev na této lince poznání ato na právě takové simulaci kdy snůškové zdroje jsou, otázkou jsou jaké kvality a kvantity a případně jak v chovu několika stovek včelstev dokázat takovou situaci zvládnout technicky a nalezení toho "mizerného pragmatu" - pravda, která mne vytáhne ze ztrát. A která jak se zdá mne vytahuje z přejedované situace tz. hlavně z přemíry léčiv.

Takže ono to podletí a celý chov, je to taková filozofická otázka a proto se dotazuji naty podrobnosti protože mám také nějakou zkušenost.

Ještě jednou opakuji, dle zkušeností C je správně, situaci v bodu A nebo B může být reálná ale je silně závislá na té situaci v popisu v bodě C.

_gp_
........
JosPr (217.77.165.45) --- 12. 10. 2014
Re: varroáza (64831)

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Kdybych mel zevseobecnit posledni prispevky,tak za 1. mi musi padat tisice roztocu,2. malem jsem bez vcel,a za 3. podle predeslych prispevku nemam ani letos zadny med..A prece zadny ze tri bodu neplati.Vcera jsem zkusebne zafumigoval 3 vcelstva s vysledkem 210,240 a 400 roztocu,ted sedim pred cesny a sleduju letecky den,mraky vcel nosi pyl z kvetouci svazenky a horcice.Sundavam prazdne treti nebo ctvrte nastavky,ometam z jejich sten znacne mnozstvi vcel..Tak kde mam ty popisovana hroutici se vcelstva?Kde tisice roztocu? V zivote jsem nenatiral plod,aerosol nedelam,staci mi 2x fumigace,koncem rijna a v pulce listopadu,gabon davame s rocni pauzou(letos dvouleta kvuli srpnove lesni snusce).Spise vidim letosni VD jako lokalni problem souvisejici s vhodnosti stanovist a mnohde silne prevcelstvenym prostorem.JosPr.

Musím reagovat na příspěvek Jaroslava Č.....Je v 230m n.m....já v 218.... Včelstva v 80 % plodovala kontinuálně přes celou zimu. Kdo odfláknul fumigace...a nevyřezal plod, tak si do dalšího roku donesl slušné startovací množství. Naproti tomu nárůst plodových period nebyl v letošním roce tak dramatický již vzhledem k tomu, že 70 % včelstev přestalo plodovat v polovině září. Spady při loňské 1.fumigaci dosahovaly počtů 500-1000 ks na včelstvo....celkem do 1300 ks za předpokladu vyřezání plodu v prosinci.Kyselina mravenčí v letošním roce byla nutnost.U mě se spady pohybovaly v srpnu a v začátkem září celkově od 900 do 3700ks.Několik oddělků , sice na 2 VN mělo spad ještě vyšší.Nedovedu si představit včelře s počtem nekolik set včelstev, že by dělal se včelama to, co já....a když ano, tak nemá čas na spaní. KM jsem alikoval za celý rok :7 desek Formidolu na 4x a 3x po třech dnech na ostro po 25 ml85%.... Kdo nedal, nebo špatně aplikoval...je v podstatě bez včel.Největší průšvih letos byl u včelařu, kteří při druhém vytočení vytáčení vytočily z medníků vše a včely jim následně popadaly hlady. Ta, která přežila udělala plodovou přestávku....a po ní se všichni VD vrhnuli na první plod a stalo se, že v jedné buňce se ocitnulo několik samiček....a tím došlo k ohromnému namnožení.

K tomu novému přípravku na rostlinné bázi....jmenuje se VADERIS a letos probíhalo první kolo klinického testování.
Z prvních informací - nic moc.

To, že ti teď začínají včely nosit z kolabujících včelstev je už docela dobrý...ti roztoči se už nemají na čem množit. Takže po 1. fumigaci jdou dolů....Horší bylo, když mi včely nosily od kolabujících včelstev od konce července.....Tam bylo nebezpečí sekundárních infekcí....Ty v době bez plodu až tolik nehrozí....DWV se mi i přes ty velké spady objevila jen u čtyřech včelstvech a to ještě v množství, kterého si u stovek včelstev ani nestačíš všimnout.....

Zatím mám informace id včelařů se stovkama včelstev o tom, že VD po fumigacích nepočítají na ks ale na kávové lžičky a k úhynům včelstev dochází právě až po fumigacích....o systému těchto úhynů se může jen spekulovat....Takže bych s hodnocením letošních úhynů počkal až na konec roku.

1.nátěr plodu v měsíci únoru s následnou fumigací přesně dle metodiky.2.tvorba oddělků kde po vylíhnutí veškerého plodu a než je zavíčkován plod nové matky fumigace v měsíci září a počátkem října výměna matek přes noviny původní včelstvo s dvouletou matkou prohlidnuto zpravidla již žádný plod a pokud ano je zničen a následně provedena fumigace pak se provede spojení s následnými dvěma fumigacemi ve stanovených termínech.sekundarní infekce jde asi o 15 včelstev ze sta které ještě večer intenzivné donášejí sladinu a začaly nadstavovat buňky a bělit okraje plástů. Podobné to bylo v roce 2007. Zítra provedu fumigaci u těchto 15 včelstev a mél by být problém vyřešen. Rok 2014 jeden nátěr plodu a čtyři fumigace a mám včelstva připraveny na zimu bez varroázy s tím, že vždy nějaká samička varroa destruktor přežije Startovací hladina nátěrem plodu se blížila k nule což bylo základním předpokladem pro úspěšný boj v letošním varroázním roce.Dál již nebudu reagovat vše je záležitosti selského rozumu pozorování a respektování biologických zákonitostí

Ano, je to obdivuhoný výsledek. Chtělo by to víc detailů.


Podle mě nejde v takovém roce jako je tento dosáhnout bezeztrátového průběhu i kdyby byl člověk v klinické studii a dával "pokusně" Gabon i oproti návodu od července do října.

Pokud zatratí kyselinu nemůže kromě Gabonu včelař legálně nic dělat.

Karel

A jak tu sekundární infekci zvládáte při takovém množství včelstev?

Protože pokud jsou jen okrajové ztráty, máte zřejmě dobře zvládnutý chovatelský grif proti VD. Nevím kdo byl Vaším učitelem, ale mne takové výsledky které se rýsují a jsou podobné jak ty Vaše, stály hodně ztrát. Slále si ale říkám, že není vyhráno._gp_

..........
Jaroslav Č (88.101.253.177) --- 11. 10. 2014
Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

Pane Karle, to co popisujete je kombinace viróz,nosemy a varroázy. Výsledkem je stres a zhroucení včelstva. Úhyn přes zimě 2012/13 dvě včelstva, 2013/14 žádné včelstvo.

Při přípravě včelstev na fumigaci jsem zjistil celkem velký přínos asi v posledních něklika dnech. Podle hustoty se domnívám že jde o nektar, zatím nazahuštěný. Co by mohlo nyní ještě tak kvést? 230 m.n.m. pyl nosí včely světle žlutý a oranžový.

JaroslavČ:
Vlastním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .

------

A žádné jiné úhyny?

Přemýšlím jak poznat že včelstvo uhynulo na varoázu,nebo ne, když tam zůstane jen matka, plod a na plodu minimum roztočů.
Je to úhyn na varoázu? Zvlášť když matka běhá kolem pásků Gabonu?

Karel

Konečně pár smysluplných příspěvků. Už se mě zajídají příspěvky několika egocentriků, kteří toto forum zcela znehodnotili. Varroáza je v letošním roce zásadním problémem. Včelstva plodovala již od ledna, což je 13 plodových period. Proti loňsku je nárůst o 5 plodových period. Dalším faktorem je velmi malý spad roztočů v roce 2013. Po první fumigaci, kdy část včelařů další ošetření podcenila. Zimní měl je zásadní pro diagnostiku moru, pro varroázu je zcela bezcená a znamená jen tok peněz do příslušných veterinárnich pracovišt. Kyselina mravenčí v letošním roce na varrou nestačila a jako záchrana našich včelstev zcela selhala. Nikdy jsem ji nepoužil a přátelé, kteří se tolik na ni spoléhali jsou již bez včel. Gabon, jeho účinnost klesla na 60 až 65 procent, ale je to jistota oproti kyselině mravenčí, která má navíc řadu vedlejších účinků. V případě kyseliny mravenčí šlo jen o dobře vedenou marketingovou kampan, z čehož profitovali výrobci a prodejci. Už ne tolik včelaři. Všechny výše uvedené údaje stran účinosti léčiv byly konzultovány s výzkumným ústavem. Jak dál? Slabá včelsta určitě chovat nebudem. Pro příští rok budou k dispozici dva nové léky, pásky s účinnou látkou flumetrin a rostliný výtažek, kterým se bude natírat plod v srpnu bez omezení plochy. Obchodní název mě nebyl sdělen. Situace letos je v mnoha ohledech stéjná jako v roce 2007 s tím rozdílem, že gabon měl vysokou účinost a intenzita nákazy možná nebyla tak vysoká, alespoň si nepamatuji že by tolik včelstev padlo již počátkem října. Má včelstva již mají snůšku z kolabujících včelstev okolních včelařů. Jak se ochladí budu fumigovat, aby ty tisíce roztočů které si donesou zničil. Vlasním několik set včelstev. Nikdy mě žádné včelstvo nepadlo na varroázu a pokud zvládnu sekundární infekci, bude tomu tak i letos .VARIDOL MÁ STÁLE DOSTAČJÍCÍ ÚČINOST

"Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré"
Cpát do nich mezi snůškama Varidol je vyslovená prasárna. Jednak je ve včelstvu vždy nějaký med, který se klidně může při následujícím medobraní vybrat a potom je v medu poměrně dost silná kontaminace, jednak je třetina roztočů schovaná v plodu. Ale roje nebo smetence atd , tak to jo.
Jestli si dobře pamatuji, takovým "léčením" před cca 20 - 30 lety vyškolili v Rakousku, Německu atd odolné roztoče na léčivo tuším Folbex doslova během pár let. Včetně masívní kontaminace vosku, kdy po přidání mezistěn z takového vosku okamžitě začali ze včelstva padat roztoči.

"Výsledky z laboratoře kolem 2 roztočů na včelstvo."
To přece není pravda. Spad roztočů za jeden měsíc činí asi třetinu nebo čtvrtinu jejich celkového počtu ve včelstvu.
Pokud laboratoř našla v měli 2 roztoče na včelstvo, bylo v tom včelstvu tak 6 - 8 - 10 roztočů!!!!
Plus k tomu teplá zima - bylo li to hodně silné včelstvo, klidně mohlo v únoru rozjet plodování na pár centimetrech čtverečních. V buňce se mohli setkat sameček a samička varoa, tudíž nebylo příbuzenské křížení a roztoč se zhruba každý měsíc ztrojnásobil , v březnu mohlo být těch roztočů cca 24, v dubnu 72, v květnu přes 210 .......

----- Original Message -----
> Není totiž možné, aby se roztoč tak rychle z jara namnožil z několika
> přeživších jedinců.

Já jsem přesvědčený, že to možné je.

2012
- po formidolu malý spad, do 35-ti ks za týden
- po fumigaci varidolem tisíce VD, úhyn cca 70 procent

2013
- po formidolu "na ostro" spad do cca 35 VD
- po všech třech fumigacích a během zimy jsem VD nenašel ani jednoho

2014
- po formidolu "na ostro" spad do cca 50 VD
- po fumigaci varidolem stovky VD

Letos plné plodování od poloviny ledna.
Žádný přínos z loupeží jsem nazaznamenal.
"na ostro" = deska se vyjme z obalu a vloží do nástavku

Stále nechápu proč někdy po KM = formidolu padají a
někdy ne.

VP.

,, Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné. "

----------------------------------------------------------

Musím souhlasit. Většina včelařů má jedinou jistější snůšku jarní - ovocné stromy a řepku, je tedy celkem logické, že se snaží včelstva mít ve velké síle, jinak jsou , co se týká medu, k ničemu.

Další probémem, že krom jarního nátěru plodu, nebo odpařovač KM, se od jara do podletí včelstva nedají ničím ošetřit. Můžeme do nich cpát mezi snůškami kyselinu, nedej Bože Varidol, nějací roztoči varroa sice spadnou, ale účinnost? 10%? To by bylo ještě dobré....

Varroáza už mi vzala větší polovinu oddělků, jak už jsem psal několikrát, zůstane hrstka včel, matka a plod... pak nastane rabování. Kmenová včelstva mají všechny spady v ticících po ošetření, zatím ale drží.

Teplý podzim, zima a deštivé léto bez tropických teplot letos velmi přálo roztočům.

Nechci tady malovat čerty na zeď, ale u nás včely nosí pyl, je 23 ve stínu, jistě budou plodovat. Opakuje se teplý podzim, jako loni.
-----------------------------------------------
K ošetření: Loni v podletí jen 2x Formidol, spady do stovky, (dlouhodobá KM nenasazena), dále povinné ošetření Varidolem - 2x vodní aerosol a 1x zimní acetonový.

Výsledky z laboratoře kolem 2 roztočů na včelstvo. Na jaře koncem dubna jsem diagnostikoval trubčinu, až 30% napadených buňek roztočem, někde i 2 na jednom trubci. Tedy již v dubnu byly roztoči v úlech ve stovkách.

Co z toho plyne ? Totální neúčinnost ošetření Varidolem. Není totiž možné, aby se roztoč tak rychle z jara namnožil z několika přeživších jedinců. Teď zkoumám, kde je problém. Varidol byl nový, neprošel mrazem, kompresor-vyvíječ seřízený. Tedy zbývají 2 varianty, silná rezistence roztočů nebo špatné šíření aerosolu ve vícenástavkovém úlu. Foukáno spodním česnem do 8cm podmetu. 3 nástavky 39x24, spodní včelami neobsazen.

Opavsko 235m.

Zajímavé, vždyť výsledky zimní měli byly jedny z nejlepších.

Co se to děje? Měli by nám to vysvětlit odborníci, tedy tento rozpor.

Karel

Zajímavé by bylo uvádět cenu za jakou se "vyprodalo" když pek med není a musí se nakupovat.

Například vyprodat za 150 a divit se že němůžu zaplatit 200 za med v sudech protože moji zákazníci na to nebudou zvyklí je nerozumné.

A dobrý a kvalitní med v obchodech byl i dřív nad 200.

Tak není od věci poptávat rovnou i s cenou.

Já například letos neprodávám vůbec, ani to málo co mám.
Buď dárek nebo nic.

Karel

Možná se taky změní současný trend ve včelaření - mít včelstva za každou cenu co nejsilnější. Taková včelstva, kde matka má nepřetržitě plodovat od března po srpen a co nejvíc, jsou na varaózu velice citlivá a kvůli své síle je jakékoliv technologické opatření proti varaóze během sezóny velice obtížné a pracné.

"Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?"
Jak dlouho, to se uvidí, když při současném vysokém namnožení počtu roztočů metodika tří ošetření naopak k šlechtění odolných roztočů přispívá. Každopádně bych řekl, že se v rámci 5 - 10 let blíží konec používání těchto účinných prostředků. Jejich obnovení bude zřejmě nemožné, protože už teď je v EU Amitraz a mám pocit i pyrethroidy - Fluvalinat, Acrinathrin zakázány a pouze včelařství má výjimku. A její obnovení po letech, až by odolnost roztočů znova poklesla, asi bude problém. Jestli budou vyvinuty nové podobně účinné látky je velká otázka, odhaduji, že jejich povinné testování na vše možné bude tak drahé, že se to pouze pro včely nikomu nevyplatí a tudíž to nikdo nebude dělat.
Co potom dělat? Podle mně prostě bude třeba na ošetřování proti roztočům obětovat během sezóny znatelný díl práce, který se dneska vynakladá na zvyšování počtu včelstev a obecně jenom na získávání medu a dalších včelích produktů během sezóny. Možná bude dokonce třeba imitovat vývoj divokých včelstev a obětovat nějaký měsíc sezóny třeba na zajištění přestávky v plodování včelstev, třeba prostým klíckováním matek a jinou manipulací se včelami. Nebo více množit včelstva a stará včelstva po delším intenzívním plodování , kdy tam je namnoženo taky množství roztočů, víc likvidovat....
Prostě běžní včelaři asi budou snižovat počty včelstev, protože se znatelně zvýší pracnost ošetřování včelstev během sezóny. A včelaři - masaři, kteří včelaří v první řadě kvůli zisku ze včel, budou mít ten zisk znatelně nižší.

Za prvé natvrdo stanovený počet ošetření na tři bez ohledu na počet roztočů ve včelstvu je už od začátku špatně a jištění ošetřením včelstva na jaře, pokud ve spadu za měsíc je víc než tři roztoči na včelstvo je nedostatečné.
Účinnost fumigace či aerosolu se pohybuje někde v rozmezí 95 - 98 %, tudíž pokud při první fumigaci padá až několik tisíc roztočů, i pokud se všechna tři ošetření povedou, není tam žádný plod atd, vyjde nakonec na jedno včelstvo až několik přeživších roztočů - nejvíc odolných k léčivu. Pokud jich je méně než odhadem 10 na včelstvo, nemusí se ani dosáhnout spadu 3 roztočů na včelstvo, není jarní ošetření a těch 10 roztočů, v průměru k léčivu znatelně odolnějších než generace před rokem, se s prvním plodováním v březnu začíná příslušnou rychlostí - každý měsíc tuším až ztrojnásobení populace, množit.
Množení na jaře je pomalejší až tehdy, kdy ve včelstvech přezimuje v průměru méně než 1 roztoč na včelstvo. Potom se cca první 2 - 3 měsíce plodování množí rychlostí pouze, pokud si to dobře pamatuji, 1,5 znásobení generace za měsíc.
Znamená to tedy, že na podzim by se mělo ošetřovat orientačně podle spadu po první fumigaci a ve výsledku tolikrát, až spad roztočů bude pouze jednotky na včelstvo. Určitě 4x, v některých případech i pětkrát.
A poslední ošetření by vždy měl být aerosol, protože aerosolovat se dá i v době nízkých teplot, kdy nehrozí, že včelky budou mít přístup na podložku a mrtvé roztoče buď vynesou nebo se omámení roztoči znova zachytí na včely pohybující se na podložce.
A za druhé samotné zjišťování počtu roztočů v laboratoři v zimní měli je absolutně nespolehlivé. Už hezkou řádku let, když jsem si kdysi to, co jsem nyní napsal, uvědomil, dávám do zimní měli roztoče v počtu přesně tři na včelstvo, aby v ZO automaticky počítali s jarním ošetřením mých včelstev. A zhruba každý druhý, třetí rok jsou nalezení roztoči v mé měli pod 3 na včelstvo. Někdy třeba jen 1 roztoč na včelstvo. Takže musím to jarní ošetření speciálně žádat a otravovat se s tím. A to s velmi vysokou pravděpodobností mám vždy při první i druhé fumigaci ve včelách plod a přes sezónu nikdy nepoužívám kyselinu ani žádné jiné ošetřování proti varoa.

Mám teď záhadný úhyn (respektive zmizení) 65 včelstev.
Včely se začaly chovat zmateně a divně a najednou zmizely. Úl zůstal skoro prázdný a královna vylezla ven jakoby opuchlá (zvětšená)
Není možná tato příčina?
syndrom zhroucení včelstev:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Colony_Collapse_Disorder
nebo:
parazitické mušky Apocephalus nakladou do včel vajíčka, larvičky pak poškodí mozek a dělnice se chová zmateně a zpomaleně jako zombie. Nakonec vyletí v noci do deště a zimy, takže zahyne.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Apocephalus_borealis
a
http://x2t.com/327220

a nebo tady ta příčina?

http://x2t.com/327221

Děs a hrůza.Spady po prvním fumigování u většiny včelstev v počtech do jednoho tisíce.U některých jdou počty k několika tisícům,a to po dlouhodobých odpařovačích kyseliny mravenčí,kdy jsem denně po dobu čtrnácti dnů, počítal spady od 100 do 200 roztočů.Kladu si otázku,kdy každoročně provádím fumigaci přesně dle metodiky(žádné ulehčování si nepřipouštím) ,spady se pohybují v rozmezí set až tisíců roztočů,dlouhodobé odpařovače také likvidují obrovské množství roztoče,zimní měl každoročně mívám na stanovišti o deseti včelstvech negativní bez jediného roztoče.Moje další otázka je,jak dlouho může na roztoče působit a likvidovat je účinná látka amitraz ve varidolu,který používáme už po nějaké to desetiletí.Co potom?

Pod Drahanskou vrchovinou se urodilo,medu jeste dost,ale ve velkem taky neprodam.Vynikajici prilezitost letos zmnozit mnozstvi zakazniku bez velke reklamy.Holt les se prodava sam.JosPr.

Kolik dáš za kilogram v konvích???Vašek Ducháč.

Jsem z východních Čech a už nemámmed, neprodám

Jsem ze západních čech a už nemám med,koupím

Jsem ze západních čech a už nemám med,koupím

Ne, ne žádný adrenalin. Velká písmena jsou velká písmena a nic víc. Samozřejmě s novými stanovami, které budou v souladu s NOZ si musí poradit sjezd (nebo valná hromada). Ale to neznamená, že i k někerým dnešním ustanovením nemohu mít výhradu. Je jich několik. Nebudu to specifikovat, protože když napíšu konkrétně o co mně jde, tak sklidím přinejmenším urážky a posměch. Ono totiž neplatí to co je dnes je navždy a nemůže být změněno nebo vypuštěno a odlehčeno. Je třeba o záležitostech seriozně diskutovat a vše co tam bude musí mít smysl a musí být nezpochybnitelné. Jako příklad chaosu může sloužit nedávná volba předsedy. Obě strany konfliktu tvrdili, že je to podle stávajících stanov až to došlo k soudu.

Ještě bych dodal;
Ti co to delají, je jan pár a ti co camrají, obvkle jen camrají. Tedy až na
výjimky?

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2014 22:52:04
Předmět: Re:

"> (217.117.217.146) --- 6. 10. 2014
> Re: (64795) (64800)
>Stále doufám, že nové stanovy budou co nejjednodušší a budou >respektovat
ustanovení NOZ o spolcích.

.........
Podívejte, podporuje se vše. Dokonce i ČSV přímo ze státního rozpočtu coby
zájmový spolek. Dostává(l) co vím 20 milionů, aby tu zástupnou činnost pro
stát měl nějak uhrazenou. Časem si z těch 20ti milionů nepatrně ukousla
PSNV. Nevím jak nyní, ale zaty prachy musí ČSV něco pro stát udělat. Např.
to, co Vám vadí, žeby místo SVS dělat neměla. Pokud nesouhlasíte se
stanovama ČSV, potom nechápu proč jste členem, protože členství je
podmíněno souhlasem se stanovama. Máte to na podepsané přihlášce a tuším že
to bylo iv průkazu člena._gp_"

Většina neví,

stanovy se odsouhlasí jako nutnost proto být ve svazu, dále je nikdo moc neřeší krom členů, co si je přečtou více jak dvakrát do roka. Ti onich přemýšlí. Kolik je takových členů? Možná příští sjezd. Ten jediný může měnit stanovy dle jejich znění. I výklad NOZ musí určitě takovou časovou prodlevu změn, než bude sjezd, zohlednit.

Byla tu otázka o rozporu mezi stávajícím znění stanov a podle NOZ. Tak místo zvednutí adrenalinu podle velkých písmen, bych čekal vypsané ty body kde jsou problémy.

Když vadí papíry, půjde o bod podle stanov takový, že RV nařizuje něco, sčím OV a ZO coby práce a papírování nesouhlasí, ovšem podle stanov musí souhlasit a podřídit se tomu co z RV schválí.

Chápu rozčílení, no nevím jak stím podle NOZ chcete hnout.

_gp_



..........
(217.117.217.146) --- 7. 10. 2014
Re: (64795) (64800) (64801) (64802)

CO JE ŠPATNÉHO NA TOM, KDYŽ JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE NOVÉ STANOVY MAJÍ BÝT CO NEJJEDNODUŠŠÍ A RESPEKTOVAT NOZ? A CO SE TÝČE SPOLUPRÁCE S SVS DOMNÍVÁM SE, ŽE DNES TO CELKEM VYHOVUJE. CO MNĚ NEVYHOVUJE TO JSOU TY ZBYTEČNÉ PAPÍRY, KTERÉ NEVYMÝŠLÍ STÁTNÍ SPRÁVA, ALE ÚSTŘEDÍ ČSV. DNES MÁME CIS A KONSTATUJI, ŽE JIŽ DNES JE DOBRÝ A POTENCIÁL VÝVOJE JE OHROMNÝ. PŘECE NEBUDU ŘÍKA, ŽE VE STANOVÁCH JE VŠE OK, KDYŽ TO CÍTÍM JINAK. DOBA, KDY JSME SKLAPLI PATY PŘED POLITBYREM JE DOUFÁM PRYČ. KAŽDÝ MŮŽE ŘÍCÍ SVŮJ NÁZOR A POTOM JE TŘEBA TO DÁT DOHROMADY TAK, ABY TO VYHOVOVALO VĚTŠINĚ. TO JE VŠE OČ MNĚ JDE, NIC VÍC A NIC MÍŇ.

CO JE ŠPATNÉHO NA TOM, KDYŽ JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE NOVÉ STANOVY MAJÍ BÝT CO NEJJEDNODUŠŠÍ A RESPEKTOVAT NOZ? A CO SE TÝČE SPOLUPRÁCE S SVS DOMNÍVÁM SE, ŽE DNES TO CELKEM VYHOVUJE. CO MNĚ NEVYHOVUJE TO JSOU TY ZBYTEČNÉ PAPÍRY, KTERÉ NEVYMÝŠLÍ STÁTNÍ SPRÁVA, ALE ÚSTŘEDÍ ČSV. DNES MÁME CIS A KONSTATUJI, ŽE JIŽ DNES JE DOBRÝ A POTENCIÁL VÝVOJE JE OHROMNÝ. PŘECE NEBUDU ŘÍKA, ŽE VE STANOVÁCH JE VŠE OK, KDYŽ TO CÍTÍM JINAK. DOBA, KDY JSME SKLAPLI PATY PŘED POLITBYREM JE DOUFÁM PRYČ. KAŽDÝ MŮŽE ŘÍCÍ SVŮJ NÁZOR A POTOM JE TŘEBA TO DÁT DOHROMADY TAK, ABY TO VYHOVOVALO VĚTŠINĚ. TO JE VŠE OČ MNĚ JDE, NIC VÍC A NIC MÍŇ.

> (217.117.217.146) --- 6. 10. 2014
> Re: (64795) (64800)
>Stále doufám, že nové stanovy budou co nejjednodušší a budou >respektovat ustanovení NOZ o spolcích.

..........
Podívejte, podporuje se vše. Dokonce i ČSV přímo ze státního rozpočtu coby zájmový spolek. Dostává(l) co vím 20 milionů, aby tu zástupnou činnost pro stát měl nějak uhrazenou. Časem si z těch 20ti milionů nepatrně ukousla PSNV. Nevím jak nyní, ale zaty prachy musí ČSV něco pro stát udělat. Např. to, co Vám vadí, žeby místo SVS dělat neměla. Pokud nesouhlasíte se stanovama ČSV, potom nechápu proč jste členem, protože členství je podmíněno souhlasem se stanovama. Máte to na podepsané přihlášce a tuším že to bylo iv průkazu člena._gp_