Archiv Včelařské konference

Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.

Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).

Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel

Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr

Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.

Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr

Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.

Nevím jak budeš mluvit až  k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k
nám.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou
Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu
desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer
neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie
jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke
vcelarstvi...JosPr"

K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr

Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.

Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos
atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani
plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré
statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje.
Dnes se pro změnu  podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A
teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak
vše.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

ZB:.Kauza ČSV a Hradišťko je známa
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod.

Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....

----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.

Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.

Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:

Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)

U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.

------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.



Karel

Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.

Karel

Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.

S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr

mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.

JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?

Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel

přesněji řečeno matka? a sem tam larva. NEŽ TO POSTŘEHNEŠ TAK JEN PRÁZDNÉ
PLÁSTY.








pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se
píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého
zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí
všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod."

to je tady jen mlácení prázdné slámy



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze
musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky
faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe
vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne
veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad
dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a
vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že
Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně
statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení
na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam
byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého
důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od
okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na
sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd
přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak
je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel"

TOBĚ BY TO STEJNĚ BYLO K NIČEMU.



PEPAN



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?
-----
Předpokldám, že ČSV od ČSV ze zprávy o českém včelaření a Hradištko od MZe.

Takže samé důvěryhdné zdroje, rozdíly v desítkách procent.

---
Něco se dá dočíst zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?page=3

A tady čísla - příspěvek č4:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Analyza-stavu-oboru-vcelarstvi-v-CR?highlight=%C4%8CMSCH

Karel

Přátelé prosím Vás kdo zná přesné míry slovenského rámku typu "B" nemůžu se mistními včelaři shodnout.
Hledal jsem na Slovenských www.stránkách ale oni míry neuváději (divné)na našich stránkách je u každého druhu přířezu vždy RM v cm.děkuji Karel

42x27,5cm. Oni to neřeším mají Béčko, stejně tak jako v Itálii farmář ani nevěděl jaké mají rámky. Velký a malý. To mu stačilo.


Karel

Včelařím v těchto úlech. Typ B vnější míra 425x275 mm,
typ E 425x 170 mm.

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?
2) proč, když vedení ČSV odpovídá na zásadní dotazy z oboru na cizím webu,
nemá odkaz nebo kopii na svém?
3) Zaujal mě text od nového předsedy
Stanovy nebyly porušeny, právní stanovisko AK Havel Holásek & spol. vychází
z neúplných podkladů, a především výklad stanov provádí jen a pouze
Republikový výbor
Takže:
a) členové RV hlasovali rukama-nohama (každý měl 4 hlasy) a byla překročena
nejen hranice dvou třetin, ale dokonce i sta procent.
b) nebo text stanov je jen povinná součást registrace, skutečné znění se
mění podle toho jak se členové RV zrovna vyspí.

Nejde o staré ani o nové vedení ČSV, ale jde jen o princip. Pokud je ve
stanovách něco špatně, je potřeba navrhnout změnu, zajistit většinovou
podporu a stanovy změnit. A chovat se jako lidé. Jako příklad bych uvedl
poslední zasedání RV. Pokud si pozvu hosty, mimo jiné z ministerstva
zemědělství, přijde mě vrcholně nevychované, vyhlásit neveřejné jednání a
hosty ze sálu vyhnat. Ano je to napsáno tvrdě, ale já to tak cítím. Jeden
člen RV, se kterým jsem minulý týden mluvil, mě řekl, že se styděl nejvíce
za svůj celý život.
Vašek

B rámik,ako píše kaji,42x27,5...dĺžka hornej latky 464 mm..robili sa aj iné dĺžky hornej latky,podľ typu úľa..Rámik A 42x22 (zander)s týmto typom sa dá stretnúť už len ojedinele..naopak,ožíva rámik C ,42x36,používaný pred rokmi v ležanoch,teraz v kombi(dadant)systémoch..čechoslovák 37x30 je popri Béčku pravdepodobne najrozšírenejší..sú aj originál optimály 11r 42X17 šírka bočnej latky 38mm,a je aj veľa modifikovaných optimálov-9-10 rámikových 42x17 so šírkou bočnej latky 35mm..samozrejme sa nájdu aj vaše 39x24,a kopa iných atypov..také ideálne ako v taliansku to tu nieje :-)

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?

---------
A co můj příspěvek o 6 příspěvků níže? (č.63595)
:-) :-)


Karel

Gusto, přeci jen to není u vás tak složité si přeložit oddělek a jde to většinou bez pilky. :-)

Což u nás je skoro nutnost, pokud nemáš kliku a nekoupíš zrovna to co chceš mít. :-)

Karel

Tohle tema je konecne to,co uz jsme meli mit davno.Dotaz primo na predsedu CSV a cleny vedeni a zhava novinka-ODPOVED predsedy nebo clenu vedeni.Minule vedeni dlabalo na obycejne vcelare,svaz ve svazu,ktery ve "veledile"Analyza stavu vcelarstvi dokonce zakazoval nizsim organizacnim slozkam kecat do jejich napadu.Co se tyka stanov,vyklad je na RV a ne Holascich..Pani redaktorka hned po volbach nahle "ochorela",tak uz snad nikdy nebude v casopise "kult osobnosti".JosPr.Ps:ctete vcelarske forum a ptejte se na to co Vas zajima.

Kdopak si ty hosty pozval v domneni ukazky vlastni neotresitelne pozice??Urcite je ze salu nevyvencili,aniz by zblajzli obcerstveni..Kazdopadne museli mit hoste oci vyrazene jak pojistky,kdyz zjistili,ze RV uz neni stado ovci a nezabeci vzdy,kdyz baca piskne...JosPr.

KaJi: ano zmíněno to bylo, v souvislosti s evidencí, přehlédl jsem, omlouvám
se
JosPr. ve VF občas čtu, většinou odborná témata a v poslední době i o dění v
ČSV (jiná část) Bohužel nenajdu si dost času, abych četl více. Například z
této konference jsem nepřečetl více než 35 tisíc příspěvků (ukazuje mě to
mail klient). Snad to v penzi přečtu (nebo smažu).
V.

Karle,s tým súhlasím :-)

Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,
tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky.

Ja bych se toho vubec nebal,vcelstvo stejne ploduje pod cepici zasob a smerem dolu,zacne matka klast,az prostor vcely obsadi.Pri naslednem rozsireni nahoru pujdou vcelstva stejne do nadstaveneho nastavku.Odebiram spodni ze tri bez problemu z jara(vetsinou uz je bez pylu),pouze priviram sito na 1/3,naplno ho otviram,az kdyz se otepli.JosPr

Počet nástavků pro zimu není nijak důležitý Již z předválečných výzkumů je
zřejmé, že rozhodující je půdorysný profil Podle toho včelstvo vytváří zimní
sedisko. Obvykle je to 7- 9 plástů. Z toho pak vycházely úly Lesan,
Tachovák, Čechoslovák, dokonce tento počet má i Langstroht. Po zjištění, že
včelstvo v zimě zahřívá jen zimní hrozen je za nejlepší považuje čtvercový
půdorys, jehož výhody se projevují až v sezónu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 2. 2014
Předmět: co s polštářem?

"Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,

tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky."

Prosím Vás všechny nezoufejte!
Včelařím od svých patnácti let s přičiněním svého otce. Nyní jsem už v důchodu.
Ať byla doba či počasí jakékoli, včely se i bez pomoci včelaře dokázaly vyrovnat s nastalou situací v průběhu let. Tak neházejte flintu do žita.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Dobrý den, klidně to může být výkyvem počasí. V této době nad tím
nespekulujte, počkejte po proletu na kontrolu kladení. S pozdravem Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

V tuto dobu nic zvláštního při velkých výkyvech teplot

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>
Datum: 4. 2. 2014
Předmět:

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Asi to rychlé ochlazení. Včely se stáhli na starší púlod , aby udrželi
potřebnou teplotu hnízda. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

" co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"
**********************************
mohou tam být snad vosková zrcadélka,vyprodukovaná mladuškami a nebyl vhodný čas na stavbu,tak je vypouštějí do podmetu. Jinak vajíčka,jaká , čí ? Myslím,že přibyl do této konference šprýmař a tak jej vítáme,alespoň otočí kolo
zbytečných a nezáživných přispěvovatelů kteří mají obavu o naše včelaření a jeho budoucnost.Radu však příliš neviděti.

Zdravím. Neměl by někdo na prodej inseminační přístrj, na inseminaci matek? Děkuji. Tel. 702 542 857

Ondřej (88.101.107.42) --- 4. 2. 2014

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Neznamenají nic závažného.Stímto jevem se setkávám každou zimu.Matka zřejmě začíná klást a nějaké to vajíčko jí asi odpadne.

Vajicka jsem sice nikdy nevidel,no kukel byla vcera na podlozkach cela rada.Ted sedim na vcelnici na slunicku,vzduch je plny vcel,ve stinu jsou 4 stupne.Voda vysrazena na foliich vcelam uz zrejme nestaci,tak uz nosi i vodu z venku,vcelstva ploduji.Repkou jsme obseti kolem dokola,tak uvidime,jak pilne letos vcelky budou..JosPr.

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co
můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Pro kroužek přírodovědců se chystám vyrobit jednoduchý(na obsluhu) úl, ve kterém budou děcka pozorovat život včel. Asi to bude ležan (bez mřížky). Předpokládám , že med nebudou vytáčet, ale budou ho vymačkávat. Přemýšlím o rámcích úzkovysokých.Že prý se na těchto rámcích včelám dařívalo, na jaře se dobře rozvíjely. Osobní zkušenosti mám jenom s nástavky 39x24 a myslím si, že pro děcka na koukání a pochopení moc vhodné nejsou. Proč se už nevčelaří v úzkovysokých rámcích? Kdysi prý existovaly(gestundy). Jakou měly nevýhodu, že se od nich upustilo? Díky za komentáře.

Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3 tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty, kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu, až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky - Gerstungy.

A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku. Děkuji předem za odpověď. H.

Způsobuje to špatné zpracování sacharózy . Někteří za příčinu uvádějí příliš
rychlé nebo pozdní krmení. Ale občasnému výskytu se snad ani zabránit nedá.
Setkával jsem se s tím i v budečácích kde se krmilo dvou litrovými krmítky 
ob den.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: 


"A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku.
Děkuji předem za odpověď. H."

Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být
úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3
tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl
Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty,
kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo
kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich
vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v
medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký
plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu,
až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly
místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky -
Gerstungy."

Kdyz uz pozorovaci ul pro mlade prirodovedce a lezan navic,tak urcite ne z uzkovysokym ramkem.Spis klasika 39x30 nebo lang a klidne s volnou stavbou,at decka vidi,jak vcely stavi.Historie je sice hezka,ale pri dnesnim vcelareni krapet kontraproduktivni.Co se v mladi naucis...V pozorovacim lezanu je vcelstvo,ktere ma potrebu prostoru pro svuj rozvoj,a i kdyz ukazka rojeni bude pro decka jiste fantasticky zazitek,nejspis to nenahradi fakt,ze pokud se maji deti neco naucit,tak v podminkach dnesniho osetrovani vcelstev a takovych 5 kilo medu jiste rodice mladych prirodovedcu jiste potesi...JosPr.

Náš chovatel př. Permedla, zhotovil pozorovací úl s jednou stěnou průhlednou. Něco o něm je na http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk , 22min.10 sec.

Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev.

A na pozorovací úl je to asi lepší jak něco širokého.
Pokud by ty krajní plásty byly ještě s volnou stavbou :-)
Spíš je to přirozenější pro včelstvo než něco širokého.
A na česno trubku, aby se dalo koukat ze všech stran.

Karel

Ing. Dalibor Tintera prave ted v poradu Studio Leonardo - mozno poslouchat zive nebo pozdeji ze zaznamu:

http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/host-studia-leonardo-dalibor-titera-z-vyzkumneho-ustavu-vcelarskeho--1311752

"Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly."

Ovšem faktem je, že tyhlety úzkovysoké rámečky jsou jediné, který lze vyplnit nějaký klát - velký kmen kruhového průřezu tak, že z nerozběrného díla je tak na 95 % rozběrné. A dá se to provést jen s použitím pár nejjednodušších kusů nářadí, jako nože, kladívko atd. Zvláště když včelař byl z kraje, kde s dřevem pracoval každý, třeba na Valašsku.
S Adamcovou mírou to rozhodně nejde.
Dalo se tak kdysi svépomocí, tuíž levně přejít z nerozběrného díla, kdy se slabá včelstva vyřezávala v září a silná podřezávaly v dubnu na rozběrné dílo, kde se medu vyprodukovalo mnohem víc a nemusel se vyvařovat, tudíž byl mnohem kvalitnější.

"Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev. "

Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu. V jednom rámečku bylo tak cca pul kila medu. Tudíž práce ve včelstvu s těmito rámečky byla několikrát pomalejší než práce v zadováku s Adamcovou mírou. Akorát med byla asi kvalitnější, jednodruhovější proti Adamcově míře, díky efektu malých rámečků.
.
Co se týká prostoru a rojení, není to s tím malým úlem zas tak úplně pravda. V zadovácích se pracovalo s plásty úplně jinak než v nástavkových úlech, včelař byl v zadovácích mnohem častěji než se dneska chodí do nástavkových úlů a plásty mezi plodištěm a medníkem neustále otáčel. Výsledek byl ten, že se včely v takovém zadováku rojily zhruba stejně jako v nástavkovém úlu 1.5 - 2x větším.

Omdřeji, jestli se tak jmenujete,
moghl by jste mi napsat technologii. jak jste vajíčka našel, viděl
J.B. a já vám napíši svůj názor. J, B,

Vzpomeňte si na MiniOptimal.
To je malý úlek na 4 rámky 42x17 postavený na výšku.
Používá se jako oplodňáček.
Nebo jako malý opylovač do skleníků.

přeju pěkný večer
Libor

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

No, bylo by docela zajímavé, kdyby někdo tento starý způsob včelaření zrekonstruoval. Znova obnovil metodiku, udělal Gerstungy přizpůsobené dnešním chovaným včelstvům a potom to na videu i detailně zdokumentoval.
Bylo by z toho nejspíš takové zájmové včelaření, kde by se nehledělo na spotřebovaný čas a naopak kde by měl včelař k chovaným včelstvům mnohem blíže než se kdy dostanou včelaři s nástavky.

není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"No, bylo by docela zajímavé, kdyby někdo tento starý způsob včelaření
zrekonstruoval. Znova obnovil metodiku, udělal Gerstungy přizpůsobené
dnešním chovaným včelstvům a potom to na videu i detailně zdokumentoval.
Bylo by z toho nejspíš takové zájmové včelaření, kde by se nehledělo na
spotřebovaný čas a naopak kde by měl včelař k chovaným včelstvům mnohem
blíže než se kdy dostanou včelaři s nástavky."

Řekl bych, že se úzkovysoký rámek používá, viděl jsem jeden vůz v okolí mých včel s úzkovysokými úly. Problémem bych řekl, že je rojivost, ale to mi uvízlo v hlavě z nějakého čtiva okolo výhod a nevýhod mezi úzkovysokým a širokonízkým dílem. Včela ten prostor nějak měří, to se ví, takže by to mohl být důvod. Také je rozdíl tři prostory s úskovysokým dílem nebo se širojkonízkým. Také jsem v začátcích s tímto rámkem spekuloval jako žebych zavedl dvoják na úzkovysoký plodiště ale nedopočítal jsem se použitelného standardu pro chov ve stovkách včelstev. Chyba se ukazuje ve vícepráci při manipulaci. Prošel jsem z praktického hlediska všechny dostupné rozměry, ale z výsledku slovenské míry B, Langstrothu, nebo Adamec, zvítězil jednoznačně Adamec. U NN jsou u manipulace a opotřebení vyšší a pro mne nepřijatelné náklady. Prostě bych NN jako chov ve několika stovkách sám už nezvládl právě z těchto důvodů. Vše má své výhody a nevýhody, základní vědomostí každého včelaře je kolik toho chce mít a jaké náklady to bude stát.
_gp_
.........
KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2014
Re: úzkovysoký rámek (63620) (63627) (63630)

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Keď čítam takéto príspevky tak mám zmiešané pocity, pretože od začiatku môjho vstup na pôdu včelnice, som kontroloval podmetové podložky a dôsledne, za 55 rokov som nenašiel jedno včelie vajíčko na podložke, takže nie je to tak obyčajný úkaz.

Ak naozaj sú to vajíčka, tak taká matka je chorá, pretože aj pri tomto akte musí mať matka podnet, aby sa jej vajíčka uvoľňovali z vaječníkov. Videl som matku ktorej zo zadočku trčalo vajíčko a odpadlo jej, ale to len preto, že matka toto vajíčko kládla do bunky, ale v lete!

Pokud si dobře pamatuji, tak Gerstunky testoval nedávno ing.K. Čermák. Třeba najdete něco na jeho webu.

není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru. 



pepan

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"

Měl jsem také Gerstrungovy úly - ještě před necelými deseti roky -, ale se
zvýšenými medníky, takže to byla jednotná míra s možností převěšování.
Současně jsem včelařil i v univerzálech. Obojí bylo v pohodě, a v některých
létech byla vyšší výtěžnost v gerstuncích, v jiných v univerzálech... Proč
tomu tak kdy bylo, jsem neodhalil :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Sunday, February 09, 2014 9:54 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: úzkovysoký r?mek

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"
=

Tomu nerzumím,moje almárky ai Gerstungy co sjme viděl měly stejné rozměry v medníku i v plodišti.

V případě almárek to byly tři vrstvy (jakoby nástavky) v plodišti a řekl bych že z hlediska technologie to vyki běci jako NN technika.

Nakonec s emi ukázalo nejlepší to na jaře vybrat, dopředu na slámu dát hodně světlé, nejlépe panenské - tam pak byly pylové desky následně vrstvy MS a plástů a plod si dát do zadu a nejvíc dozadu tmavé.

Horní vrstva se pak odebrala a dala do medníku a nahradila víceméně MS a zadní vrtsvy u okénka se vytáčely taky, tedy shora a dolní se dávaly nahoru a pokud člověk měl dost rámků a zvládal to, tak mohl vytáčet průběžně a dělat oddělky.
Průběžné vytáčení - na to jsem měl málo almárek, ale při takových 15 by se dal špinit medomet dvakrát týdně. A nebo zvětšit medník.

Včely prostor nádherně zvládaly, tak že se muselo vyndat sklo a dát to na plných myslím 13 rámků - vrstev.

Problém byl, že tehdy jsem řešil rojovku dle knih - prohlížení na matečníky a to byl hukot s 30 rámky v plodišti :-). To člověka prověřilo, hlavně když v té době to byly bodavé bestie. :-)

Karel

Jeho problém také je právě ten půdorys. Včelstvo do zimy vytváří zimní
hrozen podle té menší strany daného půdorysu. Výzkumy ukázaly, že jej tvoří
však nejvýše do velikosti  koule 30 cm Právě této míry se drží všechny
stávající konstrukce úlů.



pepan





---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"Měl jsem také Gerstrungovy úly - ještě před necelými deseti roky -, ale se
zvýšenými medníky, takže to byla jednotná míra s možností převěšování.
Současně jsem včelařil i v univerzálech. Obojí bylo v pohodě, a v některých
létech byla vyšší výtěžnost v gerstuncích, v jiných v univerzálech... Proč
tomu tak kdy bylo, jsem neodhalil :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Sunday, February 09, 2014 9:54 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: úzkovysoký r?mek

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"
="

Zdravím všechny a dovolím si na chvíli přesunout vaši pozornost od Gersungů 
k mému problému.Mám totiž v současnosti dilema.
Z několika důvodů musím přemístit včelstva (8) asi o 15 metrů dopředu.
Vzhledem k drsnějším  podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v  2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat A bůhví (já s tím dosud nemám
zkušenosti) jak by to potom s jejich orientací dopadlo.Takže,prosím, co
poradíte? Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti?

nejlepší metoda vzít pomocníka a přenést celé a následně zdařenou akci zapít
v hospodě Včelám orientace problém nedělá. včely pokud nenajdou úl na místě
létají v rozšiřujících se kruzích až jej najdou.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: přesun včelstev

"Zdravím všechny a dovolím si na chvíli přesunout vaši pozornost od Gersungů
 
k mému problému.Mám totiž v současnosti dilema.
Z několika důvodů musím přemístit včelstva (8) asi o 15 metrů dopředu.
Vzhledem k drsnějším  podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v  2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat A bůhví (já s tím dosud nemám
zkušenosti) jak by to potom s jejich orientací dopadlo.Takže,prosím, co
poradíte? Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti?"

Ivo já jsem taky letos v zimě stěhoval - vzal jsem rudlik na popelnice, udělal nájezd na podstavec a vzal to vše v jednom - teda jen dva VN + dno. Prostě zavřít česno, očka na větrací dírky, naklonit a podložit, najet rudlíkem přes rampu svézt dolů, dojet kam potřebuji, přestěhovat rampu, vytlačit, usadit. Pak nechat cca 1h uklidnit a otevřít.
Je ale dobré mít nějakého pomocníka - zvláště s vytahováním na podstavec. Ale jde to.

Jo a pokud nemáš falce tak ještě raději stáhnout nějakými upínacími pásy co se používají na přívěsný vozík .

"Tomu nerzumím,moje almárky ai Gerstungy co sjme viděl měly stejné rozměry v medníku i v plodišti.

V případě almárek to byly tři vrstvy (jakoby nástavky) v plodišti a řekl bych že z hlediska technologie to vyki běci jako NN technika.

Nakonec s emi ukázalo nejlepší to na jaře vybrat, dopředu na slámu dát hodně světlé, nejlépe panenské - tam pak byly pylové desky následně vrstvy MS a plástů a plod si dát do zadu a nejvíc dozadu tmavé.

Horní vrstva se pak odebrala a dala do medníku a nahradila víceméně MS a zadní vrtsvy u okénka se vytáčely taky, tedy shora a dolní se dávaly nahoru a pokud člověk měl dost rámků a zvládal to, tak mohl vytáčet průběžně a dělat oddělky.
Průběžné vytáčení - na to jsem měl málo almárek, ale při takových 15 by se dal špinit medomet dvakrát týdně. A nebo zvětšit medník.

Včely prostor nádherně zvládaly, tak že se muselo vyndat sklo a dát to na plných myslím 13 rámků - vrstev.

Problém byl, že tehdy jsem řešil rojovku dle knih - prohlížení na matečníky a to byl hukot s 30 rámky v plodišti :-). To člověka prověřilo, hlavně když v té době to byly bodavé bestie. :-)

Karel"

Zhruba tak nějak bych asi včelaření v Gerstunzích i já.
Zas 15 by jich na průběžné vytáčení být nemuselo. Na rámky 13x24 by mohl být úplně malinkatý medomet na 3 - 4 plásty, a tam by potom nevadilo, kdyby bylo k vytáčení jen takových 10 plástů. Už to by mohlo být, pokud by to bylo plně zavíčkované, takových 5 kilo medu. Pro včelaře včelařící za peníze určitě málo, ale pro zájmového včelaře by to bylo víc než dost. Několik takových vytáčení, ze 2 - 4 úlů Gerstung a bylo by medu pro rodinu i něco na rozdávání známým.

"Jo a pokud nemáš falce tak ještě raději stáhnout nějakými upínacími pásy co se používají na přívěsný vozík "

Přesně tak. Do rukou zespodu za dno je možné brát jen úl s jedním nástavkem, maximálně snad pokud jsou nástavky velice lehké, tak se dvěma středními nástavky výšky 24. Člověk sice unese podstatně víc něž nějakých 20 kilo, ale dnešní nástavky mají na takové zvedání příliš velký půdorys neboli bez mechanizace se většinou hrozně blbě nosí.

Vezmi dva upínací pásy na úl, opásej křížem a pořádně utáhni. Můžeš úl potom zdvihat za ty pásy a klidně při tom zdvihání a nakládání na vozík dvoukolák či stavební kolečkoi naklonit a pomoct si kolenem, pásy a propolis ty nástavky udrží na sobě i bez falce.
Případně můžeš zvážit, pokud jste dva a pásy dobře drží, prostrčit pod pásy nějaký dřevěný trámek nebo trubku a úl prostě na té tyčce přenést. Na těch pár metrů to bude pro včely asi nejšetrnější.
Jinak nejvhodnější doba byla na začátku období mrazů. Nyní je určitá pravděpodobnost, že včely budou mít úplně plné výkalové váčky a rozruch při přenosu jim dodá a ony začnou kálet uvnitř úlu, ale ta pravděpodobnost je vzhledem k současnému počasí malá.

"Vzhledem k drsnějším podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v 2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat "

Na rozložení úlu a stěhování po nástavcích je naopak už pozdě. To se musí dělat za mrazu, při teplotách tak -5 až cca - 15. Ideálně když je bezvětrno a pod mrakem . Když se ty úly oddělí opatrně nebo se předchozí den nástavky nějako škrabkou nadzvihnou, aby se rozpojily propolisové můstky a další den nástavky prostě jen zdvihnou, včely díky mrazu vůbec nevzlétnou a při šetrné práci se prakticky nijak nerozruší. I když se rozdělí zimní chumáč. Po složení nástavků se potom jednotlivé díly včelstva zase velice rychle spojí. Bylo zkoušeno, když jsem kdysi několikrát spojoval o vánočních svátcích včelstva - přidával po plástech oddělky do plodiště zadováku, zatímco nad nimi bylo původní včelstvo.
.
Nyní už je příliš teplo, včely by se po rozpojení nástavků rozletěly a nejspíš hodně jich zahynulo chladem. Ale možná že ztráty by byly přijatelné, nevím.

Nevíte, kde se prodává jedovatý salám pro myši a jak se jmenuje
Díky za informace Naďa

Salám není vhodná návnada pro myši. Jdou na to i chránění rejsci.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: naďa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"Nevíte, kde se prodává jedovatý salám pro myši a jak se jmenuje
Díky za informace Naďa"

Pro myši je nejlepší návnada do pastičky oříšek.
Bly jsem překvapen, po všech salámech, sýrech atd - a kupodivu je to logické. :-)

Ovšem jak jej otrávit? :-)

Karel

Bych počkal po proletu nebo podle předpovědi těsně před. Úly zepředu vizuálně zachovat. Pokud to jde i barvy kolem, jako plech, dřevěná deska, nátěr atp. Holky mají fotografickou paměť, nemají rády změnu, ale pokud úly zepředu poznají včetně okolních prvků, není nějakých pár metrů problém._gp_
.........
Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 9. 2. 2014
pĹ?esun vÄ?elstev

Zdravím všechny a dovolím si na chvíli přesunout vaši pozornost od Gersungů
k mému problému.Mám totiž v současnosti dilema.
Z několika důvodů musím přemístit včelstva (8) asi o 15 metrů dopředu.
Vzhledem k drsnějším podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v 2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat A bůhví (já s tím dosud nemám
zkušenosti) jak by to potom s jejich orientací dopadlo.Takže,prosím, co
poradíte? Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti?

Proti myším jsem otestoval arašídové křupky plus modrý jed do chráněné misky s deklem, někdo uřízne PETku. Neodolatelné, vyřešilo mi to odběr měli. Dosud i 80% jen křidýlka a fekálie. Nyní pěkné vzorky více jak z 90%. _gp_
.........
KaJi (88.101.45.181) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox (63652)

Pro myši je nejlepší návnada do pastičky oříšek.
Bly jsem překvapen, po všech salámech, sýrech atd - a kupodivu je to logické. :-)

Ovšem jak jej otrávit? :-)

Karel

Jed sežere myška a protože bude mít potřebu se napít půjde k vodě a protože
bude zmámená chytí ji kočka a zemřou obě.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"Proti myším jsem otestoval arašídové křupky plus modrý jed do chráněné
misky s deklem, někdo uřízne PETku. Neodolatelné, vyřešilo mi to odběr
měli. Dosud i 80% jen křidýlka a fekálie. Nyní pěkné vzorky více jak z 90%.
_gp_
........
KaJi (88.101.45.181) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox (63652)

Pro myši je nejlepší návnada do pastičky oříšek.
Bly jsem překvapen, po všech salámech, sýrech atd - a kupodivu je to
logické. :-)

Ovšem jak jej otrávit? :-)

Karel"

Kočka domácí, pravidelně krmená, si s myší hraje. Chytí ji a zakousne ji, donese ji a pochlubí se sní položením před dveře. Kočka zdivočelá, nepravidelně krmená, chytne a sežere nejen otrávenou myšku, ale i spící kosy a jiné ptactvo, které je zase užitečné jinak. Popravdě predátorů v dotčeném místě proti myším jemálo. Jde o myš vodní, pozorované přemnožení je v pásu cca 2,5km (určitě jde ale o delší trasu) podél potoka, někteří si myslí, že jde o krtka, ale krtek má větší průměr chodeb. Přemnožení lze krásně pozorovat po rozmrznutí půdy, totálně provrtaná s hromádkama připomínající opravdu hodně krtků. Probíhá také úprava koryta, takže migrace je ve velkém rozsahu a po celou zimu. Škodám lze i předcházet a nějaká kočka může nadělat větší paseku v přírodě než si líbivé srdce může připustit. _gp_
.........
(e-mailem) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox

Jed sežere myška a protože bude mít potřebu se napít půjde k vodě a protože
bude zmámená chytí ji kočka a zemřou obě.



pepan

Tak toto je blábol  nějakého měšťáka který nemá možnost snad ani kočky vidět
v běžných vesnických domech. Tady kočky mají misku plnou na dvorku ale loví
po zahradách ostošest. To co kočka uloví, jsou z 99% nemocní ptáčci a
neopatrné myši. je to příklad fungujícího přirozeného výběru. myš vodní = je
správně Hryzec vodní. V zimě žije pod zemí a jeho potravou jsou kořínky
rostlin nory jsou opravdu podobné krtku ale bez těch hromádek. Poznat se
dají podle tvaru Krtek ji má oválnou vodorovně a hryzec svisle. Osídlení
nory, když ji náhodou objevíte, lze poznat podle podle způsobu uzavření
odkryté nory. Krtek ji uzavře do hodiny oválnými hrudkami kdežto hryzec
sypkým materiálem. Hra s myší je pro kočku způsob jak si udržuje hbitost 
potřebnou k lovu. K tomu někdy používá i různé drobné předměty. Rozhodně to
není projevem přežranosti ale udržováním životního stimulu a dobré kondice.
Pokud nosí úlovky domů není to chlubení, ale projev mateřského pudu, kdy
nosí potravu potomkům.
Jinak běžná je u nás Myš domácí a polní. Těžko je od sebe lze rozeznat a
jsou to býložravci . V poslední době se objevuje i myš orientální.Ta je
hnědá s tmavým pruhem na hřbetě a dostává se sem obchodem s potravinami z
Turecka atd..Často se myš zaměňuje s rejskem.Od toho pak také pramení názor,
o chytání myší na špek. Ten je na rozdíl od myší hmyzožravec a je chráněný.
Má delší rypáček jako myš a je i menší.

Pepan


 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"Kočka domácí, pravidelně krmená, si s myší hraje. Chytí ji a zakousne ji,
donese ji a pochlubí se sní položením před dveře. Kočka zdivočelá,
nepravidelně krmená, chytne a sežere nejen otrávenou myšku, ale i spící
kosy a jiné ptactvo, které je zase užitečné jinak. Popravdě predátorů v
dotčeném místě proti myším jemálo. Jde o myš vodní, pozorované přemnožení
je v pásu cca 2,5km (určitě jde ale o delší trasu) podél potoka, někteří si
myslí, že jde o krtka, ale krtek má větší průměr chodeb. Přemnožení lze
krásně pozorovat po rozmrznutí půdy, totálně provrtaná s hromádkama
připomínající opravdu hodně krtků. Probíhá také úprava koryta, takže
migrace je ve velkém rozsahu a po celou zimu. Škodám lze i předcházet a
nějaká kočka může nadělat větší paseku v přírodě než si líbivé srdce může
připustit. _gp_
........
(e-mailem) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox

Jed sežere myška a protože bude mít potřebu se napít půjde k vodě a protože
bude zmámená chytí ji kočka a zemřou obě.



pepan"

Moje číča myši loví (když jí dám k tomu příležitost), ale nežere, asi se to k její vznešenosti nehodí.
http://annarietta.chytrak.cz/cica.htm
http://annarietta.chytrak.cz/16_09_08/index.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of gupa
Sent: Sunday, February 09, 2014 10:47 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Rejsek a kumatox

Kočka domácí, pravidelně krmená, si s myší hraje. Chytí ji a zakousne ji, donese ji a pochlubí se sní položením před dveře. Kočka zdivočelá, nepravidelně krmená, chytne a sežere nejen otrávenou myšku, ale i spící kosy a jiné ptactvo, které je zase užitečné jinak. Popravdě predátorů v dotčeném místě proti myším jemálo. Jde o myš vodní, pozorované přemnožení je v pásu cca 2,5km (určitě jde ale o delší trasu) podél potoka, někteří si myslí, že jde o krtka, ale krtek má větší průměr chodeb. Přemnožení lze krásně pozorovat po rozmrznutí půdy, totálně provrtaná s hromádkama připomínající opravdu hodně krtků. Probíhá také úprava koryta, takže migrace je ve velkém rozsahu a po celou zimu. Škodám lze i předcházet a nějaká kočka může nadělat větší paseku v přírodě než si líbivé srdce může připustit. _gp_ ........
(e-mailem) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox

Jed sežere myška a protože bude mít potřebu se napít půjde k vodě a protože bude zmámená chytí ji kočka a zemřou obě.



pepan

Ještě bych dodal;
 Myš v úlu zozkoše plásty s pylovými zásobami
 Přítomnost rejska v úlu prozradí rozkosaná telíčka včel
Hryzec si tvoří zásoby kořínků na zimu a velmi často způsobuje škody na
mladých stromcích
Hodbičky v trávníku po zimě pocházi obvykle od Hraboše polníh. Ten je větší
jako myš.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 10. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"Tak toto je blábol  nějakého měšťáka který nemá možnost snad ani kočky
vidět
v běžných vesnických domech. Tady kočky mají misku plnou na dvorku ale loví
po zahradách ostošest. To co kočka uloví, jsou z 99% nemocní ptáčci a
neopatrné myši. je to příklad fungujícího přirozeného výběru. myš vodní = je
správně Hryzec vodní. V zimě žije pod zemí a jeho potravou jsou kořínky
rostlin nory jsou opravdu podobné krtku ale bez těch hromádek. Poznat se
dají podle tvaru Krtek ji má oválnou vodorovně a hryzec svisle. Osídlení
nory, když ji náhodou objevíte, lze poznat podle podle způsobu uzavření
odkryté nory. Krtek ji uzavře do hodiny oválnými hrudkami kdežto hryzec
sypkým materiálem. Hra s myší je pro kočku způsob jak si udržuje hbitost 
potřebnou k lovu. K tomu někdy používá i různé drobné předměty. Rozhodně to
není projevem přežranosti ale udržováním životního stimulu a dobré kondice.
Pokud nosí úlovky domů není to chlubení, ale projev mateřského pudu, kdy
nosí potravu potomkům.
Jinak běžná je u nás Myš domácí a polní. Těžko je od sebe lze rozeznat a
jsou to býložravci . V poslední době se objevuje i myš orientální.Ta je
hnědá s tmavým pruhem na hřbetě a dostává se sem obchodem s potravinami z
Turecka atd..Často se myš zaměňuje s rejskem.Od toho pak také pramení názor,
o chytání myší na špek. Ten je na rozdíl od myší hmyzožravec a je chráněný.
Má delší rypáček jako myš a je i menší.

Pepan


 

---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"Kočka domácí, pravidelně krmená, si s myší hraje. Chytí ji a zakousne ji,
donese ji a pochlubí se sní položením před dveře. Kočka zdivočelá,
nepravidelně krmená, chytne a sežere nejen otrávenou myšku, ale i spící
kosy a jiné ptactvo, které je zase užitečné jinak. Popravdě predátorů v
dotčeném místě proti myším jemálo. Jde o myš vodní, pozorované přemnožení
je v pásu cca 2,5km (určitě jde ale o delší trasu) podél potoka, někteří si
myslí, že jde o krtka, ale krtek má větší průměr chodeb. Přemnožení lze
krásně pozorovat po rozmrznutí půdy, totálně provrtaná s hromádkama
připomínající opravdu hodně krtků. Probíhá také úprava koryta, takže
migrace je ve velkém rozsahu a po celou zimu. Škodám lze i předcházet a
nějaká kočka může nadělat větší paseku v přírodě než si líbivé srdce může
připustit. _gp_
........
(e-mailem) --- 9. 2. 2014
Re: Rejsek a kumatox

Jed sežere myška a protože bude mít potřebu se napít půjde k vodě a protože
bude zmámená chytí ji kočka a zemřou obě.



pepan""

Také mám s oříšky dobré zkušenosti. Pastičky jsem si upravil tak, že oříšek dám mezi podložku a kovové vahadélko Drátek se nedá do otvoru, ale vedle, takže pokud myška oříšek odstraní, pastička sklapne. Letos jsem chytil jednoho rejska do pastičky umístěné ve vysokém podmetu.

Myši pro mě před 2007 byly na prvním místě v příčinách zimních úhynů.

Rejsci mým včelám ale podle všeho neškodí.
POtichu tam přiběhne a dole sežere mrtvolky a vyběhne. V úle se nezahnízdí a dílo nevykusuje.

Dělával jsem si s tím starosti, byl problém najít mřížku která by včelám nevadila a zabránila rejskovi ve vstupu.

Takže ode mne dostal milost a jediné čemu škodí je vyšetření zimní měli a vtom jsme nyní spojenci. :-)

Karel

pekny den - ma niekto automaticky elektrciky odvickovac od p. Stranskeho Horna Kalna VCEST popis aka je praca a spokojnost na uvedenom vyrobku dakujem Stano

Vážený příteli Turčá..., jsem opravdu rád,že jste se tady po delší době zase
objevil. Podle mě  ty 2 příspěvky přinutily,abych taky něco přidal.

Takže ta vajíčka,nu já je také nikdy neviděl v měli,ale 2x ano,když jsem
vychytil matku v době kladení,vajíčko třeba snesla,jinak vždy jsem je viděl
na dně buněk,jak stojaté,tak položené třetího dne po snešení.V podmetu v
měli jsem to štěstí nikdy neměl,ale netvrdím,že se to někomu podařilo,třeba
měl lepší oči nežli já. Ta druhá věc se týká myší,rejsků.Vždy jsem si
myslel,že je to dávno věc překonaná,že patří tak o půl století zpět,kdy
tehdejší včelaři se s tím museli potýkat.Dnes si myslím,že takovíto včelaři
zajisté jsou,líčí pastičky s oříšky,slaninou či jinou návnadou a tak je
zapotřebí se nad tím pousmát,co jiného zbývá.Kočka zajisté je ta nejlepší
pastička,já říkám,že je za 20 pastiček.Jenže každý nemá u domu včelín
otevřený pro kočky. Ve včelíně ať chceme či nechceme,vždy nežli jej zavřeme,
nějaká ta myš se tam nastěhuje a  si myslí,že tam přezimuje.Stačí dát trochu
toho otráveného obilí a pokud nemá jiný přístup k potravě,za měsíc podle
čuchu poznáte,že je někde zalezlá mrtvá ,do jara to vyčichne a potom někdy
na ni přijdete,když už je vyschlá. Rejsci jsou malí,někdy vlezou i do česna 
jak si člověk myslí nízkého,to se pozná po otevření ze zadu podle
rozkousaných včel a po otevření on vyběhne ven a je zapotřebí česno snížit.

To jsou základní věci,o kterých tady mluvím a taky to tak berte.Jinak všem
přispívajícím a čtoucím přeji aby jim včely dobře přezimovaly a donesly
hodně medu,nejlépe metrák na včelstvo.

pepan:Často se myš zaměňuje s rejskem.Od toho pak také pramení názor, o chytání myší na špek. Ten je na rozdíl od myší hmyzožravec a je chráněný.

.............

Pepane, kde jsi prosímtě vzal, že je rejsek kterého chytnu na špek, chráněný? Rejsek obecný je normálně vyskytující se zvíře a je nutné ho někdy i lokálně likvidovat, hlavně při hnízdění v úlu. Nevím jak slušné rejsky máš, ale docela dost jsem jich i s mladýma najaře vyházel z úlů, typicky rozkoušou uteplivku a založí si hnízdo a chovají mladé. Takové pohádky o chráněnosti rejska mi musíš řídně vysvětlit, protože zákon o ochraně rejsků jako druhu nijak nehovoří, píše jen o jakémsi horském, ale asi jsi ten odborník na myši, tam mi tu ochranu jak to vidíš u rejska co chytnu na špek vysvětli...
_gp_

Mně připadá trávení hlodavců v úlech poněkud riskantní. Nikdy se nedá vyloučit, že nějaký hlodavec zemře venku a následně pak otráví nějakou šelmičku nebo dravce. Kdyby se dalo zařídit, aby to byl invazivní například norek nebo mýval nebo přemnožená liška , jezevec nebo vrána, bylo by to v pohodě. Klidně to ale může být nějaký původní vzácná šelmička nebo třeba pes pejskaře nebo v zimě i třeba sýkorky.

Co se týká hlodavců v přírodě, podle mně nejvíc problémů způsobují asi myšice. Na rozdíl od hraboše a hryzce je prostory nad zemí vysloveně lákají, jejich významnou částí potravy je hmyz sbíraný na keřích a větvích stromů těsně nad zemí a nevadí jim udělat si i hnízdo místo v noře nad zemí v nějaké dutina, třeba úlu. U mně tvoří myšice prakticky všechny problémy se včelami přes zimu. V lese stoprocentně a nejméně ze dvou třetin i na zahradě u domu.
Umí vyšplhat po vnějšku nástavkového úlu a dostat se otvory pod stříškou do uteplení strůpku a z něho se v zimě prokousat dolů až ke včelám. Včely zničí , v úlu si udělají hnízdo a navíc to tam pořádně zaneřádí páchnoucími výkaly a močí.
Klasické myši jsou spíše záležitostí starých venkovských baráků a v přírodě, kde jsou rozestaveny úly, se neobjevují.

Zdravím,
hledám kontakt na včelaře př. Kodýdka, Pačejov a okolí, plzeňský kraj.
předem děkuji za jakoukoli zprávu na vpkt/=/centrum.cz případně sem
Potužník.

Tak se omlouvám, kdysi jsem to někde slyšel, ale nikde jsem si to
neověřoval, což je moje  chyba.
Omlouvám se ještě jednou.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 10. 2. 2014
Předmět: Re: Rejsek a kumatox

"pepan:Často se myš zaměňuje s rejskem.Od toho pak také pramení názor, o
chytání myší na špek. Ten je na rozdíl od myší hmyzožravec a je chráněný.

............

Pepane, kde jsi prosímtě vzal, že je rejsek kterého chytnu na špek,
chráněný? Rejsek obecný je normálně vyskytující se zvíře a je nutné ho
někdy i lokálně likvidovat, hlavně při hnízdění v úlu. Nevím jak slušné
rejsky máš, ale docela dost jsem jich i s mladýma najaře vyházel z úlů,
typicky rozkoušou uteplivku a založí si hnízdo a chovají mladé. Takové
pohádky o chráněnosti rejska mi musíš řídně vysvětlit, protože zákon o
ochraně rejsků jako druhu nijak nehovoří, píše jen o jakémsi horském, ale
asi jsi ten odborník na myši, tam mi tu ochranu jak to vidíš u rejska co
chytnu na špek vysvětli...
_gp_"

Pokud máte na mysli tenhle: http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsMore&iProduct=297&sName=EL.-ODVICKOVACI-ZARIZENI, pak jej vlastním a používám již 4 roky (hned jak se objevil v republice) - mám cca 30 včelstev - pro méně již podle mne moc vhodný není.
Poznatky - musíte si jej vyladit na svúj rámek (popsáno v návodu), nemá rád mezerníky na horní ani dolní loučcu (většinu rámků mám již Hoffman) - většinou je urazí. A také mít pokud možno stejně široké horní a dolní loučky u všech plástů, aby se plásty v odvíčkovači moc nepohybovali, nebo vám to u těch slabších sejme jen jednu stranu i s medem a druhou nechá zavíčkovanou.
Výhoda - sám s ním stihnu krmit 8 rámkový automat včetně cezení a stáčení (už jsem udělal i 500 kg za den - 10 hod).
Nevýhoda - musel jsem ještě následně řešit cezení. Proti vidličce vzniká na plástu větší množství voskových úlomků, které vám po cca 10 kg spolehlivě ucpou klasická dvojsíta (a také kam nedosáhnou metličky to pro úsporu času jen rozdrápu vidličkou). Točil jsem troje síta, ale stále to zůstávalo nejslabší místo.
Další investice do dvou velkých 20 kg vyhřívaných sít to vyřešila (pod medomedem mám jen hrubé síto).
Ještě počítejte s určitou ztrátou medu na sítu pod odvíčkovačem - to jsem zatím neřešil(jsem víkendový včelař a tak jeden týden vybírám plásty a točím a druhý týden uklízím - to mi zatím jarní med ve víčkách spolehlivě zatuhne - ale je to cca 3 kg na 100 kg).
Ale přes to všechno je to jediné rozumné řešení, jak u točení nestrávit mládí a mít v sezoně čas i na jiné aktivity.

vazení líbí se mi jak mate obavy z buckfastsky vcely ze sem preletí trubci ale nevíte ze už je tady asi 20 chovu i nasí nejlepší chovatele je mají a jdou sem dále postou z danska a polska takze ty chovy kranky budou co v nejkradsi době pomrveny co tady slklechtil ing vesely uz je davno pryc a budeto ještě horsí díky zrusení registrovanych chovu tak si každý muze dovest co chce v eu

dakujem za odpoved na odvickovac no ma niekto skusenost s odvickovacom ktory na vyhrievane noze ????? dakujem Stano

Tresky,plesky..Co ma spolecneho prejmenovani registrovanych chovu s moznosti dovezt si kdo co chce???JosPr

Je to minimálně na osobní odpovědnosti. Pokud to neumíte s kraňkou,
nezvládnete to ani s jinou včelou. Žádná ideální včela neexistuje, maxmálě
vyšlechtíte nějakého křížence jsko je afrikanizovaná včela.
 Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: josef <e-mail/=/nezadan>
Datum: 11. 2. 2014
Předmět: buckfast

"vazení líbí se mi jak mate obavy z buckfastsky vcely ze sem preletí trubci
ale nevíte ze už je tady asi 20 chovu i nasí nejlepší chovatele je mají a
jdou sem dále postou z danska a polska takze ty chovy kranky budou co v
nejkradsi době pomrveny co tady slklechtil ing vesely uz je davno pryc a
budeto ještě horsí díky zrusení registrovanych chovu tak si každý muze
dovest co chce v eu"

díky zrusení registrovanych chovu tak si každý muze dovest co chce v eu
-------

I když byly reg. chovy zakazoval nějaký zákon chovu jiných plemen?

A který?


A kde mohu koupit matky - potomky těch co šlechtil Ing.Vesdelý?


Karel

bylo to tu 11.12.2013 - 154/2000 Sb.
V.
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 11, 2014 11:57 PM
Subject: Re: buckfast


> díky zrusení registrovanych chovu tak si každý muze dovest co chce v eu
> -------
>
> I když byly reg. chovy zakazoval nějaký zákon chovu jiných plemen?
>
> A který?
>
>
> A kde mohu koupit matky - potomky těch co šlechtil Ing.Vesdelý?
>
>
> Karel
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 9410
> (20140211) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Dne Tuesday 11 February 2014 18:03:17 stano napsal(a):
> dakujem za odpoved na odvickovac no ma niekto skusenost s odvickovacom
> ktory na vyhrievane noze ????? dakujem Stano

Mam zkusenost z lonska s vyhrivanym nozem , dovezenym z Ukrajiny na 12V.
Zatim zkusenost , lepsi nez vidlicka.

Honza

bylo to tu 11.12.2013 - 154/2000 Sb.
V.

Pokud je relevantní toto:

§21
(8) Plemenné ryby a včely a jejich plemenný materiál lze dovážet jen se
souhlasem ministerstva.
§25
(2) Jako zvláštní opatření lze uložit
b) při nedodržení povinností uvedených v § 20 odst. 1 a 2 nebo v § 21
odst. 1, 7, 8 a 9 zákaz prodeje nebo nákupu násadových vajec drůbeže nebo
běžců, plemenného materiálu ryb nebo včel nebo likvidaci včelstev

Je to pořád dokola, zákony jsou od toho, aby se nedodržovali. Pro mnoho lidí
je to přímo výzva. Protože pracovat na tom, zákony optimalizovat je těžší
než se ptát nebo je porušovat.
V.
-----------------------

Takže pokud to MZe povolí a pokud jsem zaslechl tak asi už někdo požádal, protože MZe prý požádalo o stanovisko ČSV - jestli jako chovatelské sdružení kraňky a černé včely, nebo jako 96% zástupce včelařů nevím o stanovisko.

Ale pokud to chovám pro svoji potřebu tak neporušuji zákon, pokud jsem to nedovezl.

A pokud nebudu inseminovat, tak to určitě nebude čisté a pak tedy nevím jak to někdo bude řešit, když zjistí že moje včely mají znaky nekraňskoho plemene tak jako nakonec část matek reg. chovatelů včel.

Takže je samotný produkční chov dle mě legální, nelegální je dovoz bez povolení a násl. prodej chov. materiálu.

Nehledě na to, že mi není jasné jak může ministersvo zdůvodnit zákaz dovozu když někdo požádá o dovoz.

V případě buckfats není chovatelské sdružení
takže kdo by se k tomu vyjadřoval

a v případě kraňky a včely černé je to srovnatelné ,neboť ČSV prý má chovatelské sdružení nejen kraňky ale i včely černé. Takže to nemůže být nelegální - kraňka nebo černá.

Karel

Krasny priklad zakona,ktery se neda kontrolovat a je jen popsanym papirem...Osobne si myslim,ze buckfast je jenom modni trend a par lidi se bude snazit vytriskat prodejem matek buckfast penize a vzdycky se najde nekdo,kdo koupi,protoze prichut neceho nepovoleneho laka.Jenom mi neni jasne,jak muze par set nebo i tisic takovych to matek zhruba pulmilionu skorokranek a radobykranek v nasich vcelstvech?JosPr

Ps:vypadlo sluvko ovlivnit."jak muze par set nebo tisic takovychto matek OVLIVNIT zhruba pul milionu skorokranek a radobykranek v nasich chovech?

dik - je to rucny noz alebo noz vyhrievaci v rame>????? dakujem

Krasny priklad zakona,ktery se neda kontrolovat a je jen popsanym papirem...Osobne si myslim,ze buckfast je jenom modni trend a par lidi se bude snazit vytriskat prodejem matek buckfast penize a vzdycky se najde nekdo,kdo koupi,protoze prichut neceho nepovoleneho laka.Jenom mi neni jasne,jak muze par set nebo i tisic takovych to matek zhruba pulmilionu skorokranek a radobykranek v nasich vcelstvech?JosPr
----

BUď by byli zákazníci dementi, nebo je v tvrzení protimluv - jak bych zajistil v ČR oplození a nebo sehnal dost zákazníků na hybridy - dovoz X místní směs.

Karel

Zajímám se o dobrou konstrukci plemenáče

Zajímám se o domácí výrobu plemenáčú.

Na demenci zakazniku se uz u nas vydelalo dost,urcite uz to v par podnikatelskych hlavickach srotuje i timhle smerem.Pokud by takovy clovek ovladal inseminaci a byl prisun cisteho materialu,mohl by to takhle mastit,dokud by byl odbyt,vyroba krizencu by byla lehci.A stacila by suskanda o zazracnych krizencich.Vzpominam na jednoho bridila,ktery krmil,kdyz ostatni kolem tocili a zrovna on shanel zazracnou buckfastku,protoze ta by nanosila medu...Staci vzpomenout na boom kalifornskych zizal,kdy si vtipalci mastili kapsy prodejem obycejnych hnojacku,modu stokilovych "miniprasatek" do bytu a podobne.Naivita a duverivost zakazniku nezna limity..JosPr

Tady je však zbytečné se bavit o právním rámci. Když někdo poruší jedno, poruší i druhé.


Buckfastku však mělo nebo má pár větších včelařů a pěkně v tichosti - tedy asi nespekulují s prodejem matek, ale mají je asi z provozních důvodů. Takže asi vědí co činí.

A to je podle všeho normálně legální, neboť zakázán je dovoz a prodej, nikoli vlastní chov.

On prý ani Singer není Kraňka, takže co s tím? :-)

Budeme po odběru zimní měli odebírat i zimní mrtvolky a dělat morfologickou analýzu?

Mezi námi, mně je ukradeno jestly moje včely jsou Kraňky na xx%, zajímají mě vlastnosti.
Koho vlastně zajímá co má?

Karel

Taky moc nebaziruju,jak moc kranky mam,tretina matek je F1 Singer a zbytek "moje"smes,kde se vyskytuji matky od cerne,pres pruhovane az po par zlutych,ale nevaham slapnout na matku z prvni i druhe skupiny..Bud je matka dobra a nebo spatna.JosPr.Ps:oni chlapci asi vedi,co v tichosti cini.Par nemeckych autoru knizek se o krizencich zminuje...

Ono to rozhodování, co chovat pohází ještě z doby CK Rakouska. V tu dobu na
území monarchie  žily tři druhy včely. Na jihu to byla vlaška.  V Uhrách
Rakousích a na Moravě, kraňka. Českou kotlinu pak okupovala včela černá. Ta
singrovka pochází právě z té přechodové oblasti mezi kraňskou a vlašskou
včelou. kraňka byla pak zvolena proto, že lépe vyhovuje dnešnímu
zemědělství. Lépe zpracovává právě velmi rané snůšky z polí, neploduje v
zimě a má velmi rychlý jarní rozvoj.




pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 12. 2. 2014
Předmět: Re: buckfast

"Tady je však zbytečné se bavit o právním rámci. Když někdo poruší jedno,
poruší i druhé.


Buckfastku však mělo nebo má pár větších včelařů a pěkně v tichosti - tedy
asi nespekulují s prodejem matek, ale mají je asi z provozních důvodů.
Takže asi vědí co činí.

A to je podle všeho normálně legální, neboť zakázán je dovoz a prodej,
nikoli vlastní chov.

On prý ani Singer není Kraňka, takže co s tím? :-)

Budeme po odběru zimní měli odebírat i zimní mrtvolky a dělat morfologickou
analýzu?

Mezi námi, mně je ukradeno jestly moje včely jsou Kraňky na xx%, zajímají
mě vlastnosti.
Koho vlastně zajímá co má?

Karel"

No, možnost, jak z dovozu buckfastek získat peníze, jsou tady podle mně dvě.

Jedna je už ta tady zmíněna "zázračná včela" , draze prodávaná všem možným naivnějším včelařům.

Za druhé celá populace našich včel, od skutečných šlechtitelských chovů a velkochovů až po posledního včelaře lajdáka s dvěma včelstvy v starých úlech jsou u nás za ty desetiletí prosazování pouze kraňky vysoce vyšlechtěna až přešlechtěna. A buckfastka bude taky vysoce vyšlechtěna. První generace kříženců buckfast x naše včela, bude tedy prakticky všechna a u všech včelařů, až na vzácné výjimky, generace F1. Neboli skok v užitkovosti bude hodně znatelný.
Hlavně u těch včelařů, co zachytí trend a začnou s masovým uplatňováním F1 kříženců buckfast x kraňka jako první. Viz oni komerční velkovčelaři, co údajně už nějaký rok buckfastskoui včelu chovají. Ten efekt se bude postupně ředit s přibýváním genů buckfastské včely v chované populaci a naopak bude při křížení z čisté buckfastky přibývat rovnou kříženců bastardů dalších generací, ale první roky a hlavně ti, kteří s tím přijdou do určité oblasti - okresu jako první, na F1 křížencích vydělají.

Pokuste se podívat na včelařské forum, je tam diskuze i s plánky...
Petr Boleloucký


Dne 12. února 2014 14:48 Červinka <cervinkavladimir/=/seznam.cz> napsal(a):

> Zajímám se o domácí výrobu plemenáčú.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Co blbneš lidi.
 F1 je kříženec první generace dvou  linií. Jeho  jednotná vlastnost
(heterózní efekt) se právě projevuje jen v té první generaci, pak se jeho
vlastnosti v dalších generacích velmi rychle mění a rozpadají. F1 je
spotřební materiál naprosto nevhodný k dalšímu chovu, natož ke křížení.
Pozor na označení F ale indexem malá číslice za písmenem nahoře. To značí,
Kolikátá generace je to právě z té F1. Toto ozačování se používá při
ustalovacím šlechtění nové linie výběrem vhodných jedinců.

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 13. 2. 2014
Předmět: Re: buckfast

"No, možnost, jak z dovozu buckfastek získat peníze, jsou tady podle mně
dvě.

Jedna je už ta tady zmíněna "zázračná včela" , draze prodávaná všem možným
naivnějším včelařům.

Za druhé celá populace našich včel, od skutečných šlechtitelských chovů a
velkochovů až po posledního včelaře lajdáka s dvěma včelstvy v starých
úlech jsou u nás za ty desetiletí prosazování pouze kraňky vysoce
vyšlechtěna až přešlechtěna. A buckfastka bude taky vysoce vyšlechtěna.
První generace kříženců buckfast x naše včela, bude tedy prakticky všechna
a u všech včelařů, až na vzácné výjimky, generace F1. Neboli skok v
užitkovosti bude hodně znatelný.
Hlavně u těch včelařů, co zachytí trend a začnou s masovým uplatňováním F1
kříženců buckfast x kraňka jako první. Viz oni komerční velkovčelaři, co
údajně už nějaký rok buckfastskoui včelu chovají. Ten efekt se bude
postupně ředit s přibýváním genů buckfastské včely v chované populaci a
naopak bude při křížení z čisté buckfastky přibývat rovnou kříženců
bastardů dalších generací, ale první roky a hlavně ti, kteří s tím přijdou
do určité oblasti - okresu jako první, na F1 křížencích vydělají."

Elektricky odvieckovaci noz pozri na :
http://ivcelarskepotreby.sk/odvickovaci-noz-el

"F1 je kříženec první generace dvou linií. Jeho jednotná vlastnost
(heterózní efekt) se právě projevuje jen v té první generaci, pak se jeho
vlastnosti v dalších generacích velmi rychle mění a rozpadají."

Co tady blbneš lidi ty? Píšu já snad ve svém příspěvku níže něco jiného?
Takže ještě jednou.
Kříženci první generace buckfastské včely s naší původní včelou, pokud ta dovezená buckfastská včela bude skutečně prošlechtěná buckfastká linie a ne už jakýsi kříženec prodaný za těžké peníze naivnímu včelaři, budou generace F1 a tudíž budou mít znatelně zvýšenou užitkovost. Přirozeně v dalších generacích se kvalita toho chovu rozmělní a naopak objeví se všelijací máloproduktivní bastardi a nakonec zřejmě i ti bájní extrémně divocí bastardi. Které zatím skoro nikdo neviděl, pouze o nich divoce píšou ti včelaři, co místo vlastního chovu jen nakupují matky z komerčních chovů a s matkami neprošlechtěnými na extrémní mírnost dlouhodobým výběrem právě těmi komerčními chovateli neumí včelařit.
.
Takže ještě jednou: Kdo jako první doveze do oblasti - okresu čistokrevnou buckfastku, sklidí ve dvou, třech příštích letech nadprůměrné výnosy, ovšem potom to budou všichni včelaři chovatelé v té oblasti znova šlechtit a brakovat nevhodné bastardy mnoho následujících let.