Archiv Včelařské konference

Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva) pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr

Ahoj, je to složité, hlavně ten ústav pro kontrolu veterinárních léčiv nás
nutí objednávat přes veterináře a pakárna největší. Psal jsem k tomu návrh
se zdůvodněním. S Kamlerem jsem mluvil o tom, co se ptáš, upozornil na to,
myslí si, že by bylo lepší odložit sběr měli a i kdyby se odebíralo jen 14
dní tak vynásobit 2. Ví o tom, ž ebudou vycházet hausnumera. S Veterináři
snad budu mluvit zítra, neměl jsem čas.

S pozdravem a díky za upřesnění

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Mor


"Spravny udaj za rok 2013 by mnel byt 3 ohniska(Strazisko,Pencin a Niva)

pro okres.Pokud Radku vychazis z narizeni KVS,zbyla ohniska jsou v ramci

kraje,ne okresu.Loni vyslo pouze jedno narizeni ohledne MVP.Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

Podle mně včelaři neumí výměnou za část medné snůšky odchovávat odolnější včelstva.
Všichni to "rvou" aby měli co nejvíc medu, včetně těch, kteří jsou v ochranném pásmu moru. Včelstva, která tak včelaři přinesou 50 - 100 kilo medu za rok jsou potom logicky oslabená a mnohem náchylnější k onemocnění. A pokud jsou vystavena nějakému infekčnímu tlaku, tak mu kvůli tomu ioslabení podlehnou.
Podle mně , pokud se na stanovišti najdou spory moru či se dokonce část včelstev zničí kvůli klinice, se musí zbylá včelstva chovat ve zvláštním režimu, který podporuje jejich odolnost.
Ne v "masařském" režimu, ve kterém se z včelstev ždímá všechno, co jenom jde. A v podletí pere do nich cukru, co to jen jde, aby byla přes zimu nejsilnější, co to jen jde a další rok bylo možno zase ždímat.

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo
přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100 % obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr

A dodam,ze vliv noveho dila byl nadherne videt ve vzorcich.Ac jsem to mnel ke zdroji nakazy 200 metru,ve vzorcich bylo "jen smrtici" 10 na 3,ostatni stanoviste 10 na 5.Vysledek o 2 rady ve prospech stavby noveho dila.JosPr

uvažujte o tom.
>>>Pri malem tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k
nicemu.JosPr<<<
Tato věta mne přivádí k myšlence, že si vlastně za to rabování cizích a
zamoření morem včelstev, může dotyčný včelař sám.
1) včelstva mají málo zásob a proto shánšjí kde je.
2) Příliš velký prostor pro zásoby a včelstva mají pořebu jej naplnit.
Z toho pak plyne;
1) Rychleji krmit a většími dávkami
2) Na zimu jim nechat jen takový prostor aby byl zaplněn zásobami.
To pak ale znamená na jaře rychlejší reakci při rozšiřování a případné
podněcování.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 22. 1. 2014
Předmět: Re: Mor

"Radime,tenhle "zvlastni"rezim obnasi predevsim promenu snusky ve stavbu
mezisten,i krmeni na zimu jde na podporu stavby,ale i tak davaji vcelstva
kolem 50 kilo.A opravdu zalezi,kolik spor si dokazi natahat.Tehdy jsem
nasel mor na zaplodovanych mezistenach,zadna hneda sous v ulech nebyla,100
% obmena dila rocne byla malo a kolik vcelaru vyradi rocne 100 %?Pri malem
tlaku nakazy mozna ucinne,ale pri rabovani zimnich zasob k nicemu.JosPr"

Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor, dvoudenní 100 atd, ta čísla nejsou přesná. Před zakuklením se již larva nenakazí. Jenže jeden příškvar má miliony spor, které jsou navíc extrémě odolné. Přežívají mnoho desítek let na čemkoliv, var ani mráz je nepoškodí. Proto se vosk musí sterilizovat v autoklávu, což je v principu přerostlý papiňák, aby se dosáhlo vyšší teploty než 100°C, která teprve mor ničí. Asi by se dalo změřit, kolik spor se přenese včelí nožkou šlápnutím na příškvar, šlápnutím a dřevo, kde tato nožka šlápla předtím... Dříve se při jakémkoliv napadení pálilo úplně všechno a stejně se mor nevymýtil. Pokud se povolí otěže, je samozřejmě moru víc, to je zákonitost a vše ostatní jsou už jen řeči.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Wednesday, January 22, 2014 8:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu

záleží na infekční dávce, tedy česky na tom, kolik těch spór si včelstvo přinese.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Datum: 21. 1. 2014

Předmět: Re: Zajímavost k moru vĂ??elÄ?­ho plodu


"Jen tak pro zajímavost,jak rychle se nakazí vylupující včelstvo z

nakaženého morem.Před několika lety jsem zjistil,že od začínajícího včelaře

látají nasáté včely k sousedovi včelařícího asi 100m od něho.Po zjištění

příčiny/mor/jsem udělal za měsíc prohlídku u vylupujících včel a už několik

buněk bylo napadeno potvzeným od vet.morem!!"

Nemas Radku

zadne zpravy,jak se letos postavi SVS k vysledkum na varroa zkreslenym

prolety a vyhazovanim roztocu zapadanych do bunek po lonskem leceni?JosPr"

------

Tak jako každý rok - nijak. :-)

To by se museli zabývat i tím, zda to vyšetření je kněčemu.


Je třeba odevszdat hodně kelímků ze stanoviště, protože tím víc bude nul a tím víc budou šťastnější a laborka si víc vydělá. A o to tady jde.
Nejlépe co včelstvo to kelímek.
:-)

Karel

Pepa:
Tyhle pokusy se už samozřejmě dělaly. Na nakažení nestačí jediná spora. Pro jednodenní larvičku to je snad nějak 10 spor,
---

Dokonce se dělaly pokusy kde se prokázala odlnost larviček různých linií.

Jenže i když ta larvička uhyne, taks eni neděje, protže ji včely normálně vynesou a hned jak uhyne.
Proto se prý nachází příškvary na jaře, když je málo včel na ošetřování plodu.

A i když s edo včel daly celé plodové plásty s morem, tak byla včelstva co je vyklidila a klinika nepropukla.


Je to stejná statitika jako u rakoviny plic a kouření.
Prostě jsou některé věci pravděpodobnější když si o ně koledujeme.

Karel

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7417

Takže plošné vyšetření měli na mor a přepadové kontroly pro nalezení ložiska?? Pro včelaře je mor zaklínadlo. Asi před 5 lety se v naší ZO vedla diskuse o tom, že kraj nabízí pro včelaře dotaci a zvažovalo se na co ji využít. Můj návrh na využití na plošné vyšetření na MVP z měli, což byla tehdy novinka, měl nulovou odezvu.

Nás tady vyhnali taky.Lepší v nevědomížítinež krutoupravdu znáti,čijaktoje. :-)

Alepodmíněnoby tomělobýt znalostízůčastěnných corozhodují.

A ty přepapdovékontroly? Nemyslím.

Osobněsimyslím, že by stačilasíť dobrovolníkůapakanalyzovat výsledky. Povídá se (bohužel taková je realita -nikdonikdynicnezanalyzova:-) )že tak do kilometru odzdroje se to projevuje v měli.

Podlemě,není důvod spěchat. Prootžekdyby se vyšetření tohototypu nedělalo tak tam ten zdroj dál bude pětiletky existovat a vegetit.

Prostě bych tov případěpozitivních nálezů bez nějakého humbuku hledal osvědčenou metodou jako hledalo třeba Gestapo vysílačky.

Ty výsledky senemusíani zveřeňovat. Prostěsevýborusnese avybraná část kelímků se zimní mělí jde na analýzu spor.

Pokud je výsledekne gativní, tak se v tom zase za rok protočí čtvrtina kelímků amůžeotomvědět nákazový a předseda. A když bude positivní, tak bohuželdotoho vstupuje veterina a záleží natomjaksetosnípředjednalo.Bez předjednání s veterinou bych dotoho nešel.

Karel

Uvažuji o rozboru na vlastná náklady, s tím, že bych případně někam zkusil s částí včel zakočovat. Stoupá tedy obecně význam obnovy díla, nejlépe 100% v plodišti v jedné sezoně?? ?? Po snůšce tzv. norské zimování nebo obnova ve stylu Sedláčka z Bučovic ve snůšce?? U norského zimování může být problém s pylovými zásobami a se stresem včelstva?? U kombinovaných nástavků kdy nechci použít plodištní nástavky jako medník je zase problém obměna ve snůšce. I když něco se dá zvládnout tvorbou oddělků. A něco obměnou při krmení. Vaše názory??

Muj nazor je,ze 100% vymena dila rocne,by mnel byt standart,ciste norske zimovani nebo Rasovskou metodu jsem nezkousel,ale snazim se kombinovat vsechny postupy podle momentalni situace.Jak vypada plodovy plast po roce v plodisti vi kazdy.Tvrzeni,ze vcelstva nedokazi postavit 2 nastavky mezisten neberu,nekdy dokazi i vic.Prilezitosti,jak vyradit dilo behem sezony je spousta,ale podle toho,co vozi vcelari souse na vymenu,je v tomhle ohledu obrovska rezerva.JosPr

www.osel.cz/index.php?clanek=4397

100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. Už ke konci řepky nedostaví některé mezistěny.

Jenže, mám celkem odhad kolik díla se u nás v organizaci obmění. Je to průměrně 5 rámků za rok a ty staré rámky jsou znova vydrátované a použité tak u 80% včelařů.

A víte kolik mezistěn postaví silné včelsvo mezistěn když vypadne jediná jarní snůška? Přesně tolik, kolik jim včelař vecpe mezi plod, a srdíčko trubčiny k tomu..... tuž tak

Obměna díla nemusí být zrovna najednou, ale pokračuje na videu v dalším roce. Využijeme včasné zakrmení a tím ještě pylové snúšky.Včelařím od roku 1975 a jsem asi jediný na světě včelařící jen ve skleněných úlech.Mám k tomu vážné důvody a plno nových poznatků. Včely uměly žít také ve skále atd.
Používání metod panenského díla není nic nového. Dělal jsem to kvůli kvalitě medu. Je pravdou, že jsme neměli videa, tak jsem to nemohl prezentovat jinak, než ve Včelařství už minulém století.
Strategie pochybování samozřejmě není bez rizika. Když začnete zpochybňovat všeobecně přijímané pravdy, riskujete nejenom to, že budete ignorovat konvenční moudrost, ale i to, že budete muset čelit pohrdání nebo dokonce fyzickým útokům..
Na videu jsou názory, které tam zatím nechávám. Když něco kritizuji, tak je dobré předvést lepší řešení a podepsat se, ale musí to být jednoduché. Složité popisování je i pro vědu k ničemu.


http://www.youtube.com/watch?v=pLfe2XEgoQk

"100% obměna díla je pro mnohé problematická. Pokud mají včelaři jen řepku pak nic a trochu lípy, dobré včelstvo obmění až třetinu díla. "
Na takovém stanovišti, pokud včelstva jsou geneticky kvalitní a přesto snůška po řepce je mizivá, by měl včelař zvážit, jestli by neměl snížit zavčelení krajiny snížením počtu svých včelstev. Jednotky včelstev, 2 - 5 atd na kilometr čtvereční se totiž uživí i tam, kde není žádná snůška ve smyslu výskytu včelařských rostlin s vysokou mednatostí, nad takových 400 kg sladiny na hektar monokultury. Jednotkám včelstev na kilometr čtvereční totiž stačí na dostatečný přínos medu i porůznu roztroušené nevčelařské kvetoucí rostliny s mednatostí od takových 50 kg na hektar monokultury. Včelstva v takové málo zavčelené krajině potom mají aspoň mírnou snůšku průběžně od začátku května po červenec až srpen, udržují se tak v dobrém zdravotním stavu a včelař má s nimi mnohem méně práce než když musí pravidelně hlídat zásoby a podněcovat.
Je tak i vyšší odolnost proti nemocem i lepší průběžná stavba plástů.

pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano

Ja jsem ho pravě objednal a evidličku k tomu. Takže zkušenosti za rok. Pro ramky 39x15 by to mohlo být super. Mezerníky používám jen na horní loučce. Nekočuji.

Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická.

Běžně měním celý nástavek, nebo i více.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"Obměna 3-5 rámků za sezonu by neměla být pro nikoho problematická."

U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v pohodě.

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <vsusicky/=/seznam.cz>
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

Právě proto jsem systém dadant opustil. Proč si komplikovat život.





pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky
Datum: 25. 1. 2014
Předmět: Re:

"U dadantu je to přece jenom v plodišti trochu problém.V mednících je to v
pohodě."

--------------

Asi záleží na včelaři a na snůškových podmínkách.

Kdybych na tom nějak bazíroval, tak 50-100% v jedné sezoně není problém.

Vlloni za cemenentozy vystavěly i 4-5rámků 45*30 bez mezistěn - volná stavba a k tomu nějakou mezistěnu vytáhly.

Karel

Mám koupené všechno mimo odvíčkovacího automatu, střídají se u mě brigádníci
na odvíčkování a všichni zatím ve finále skončili u žehličky nebo hoblíku,
jak kdo nazývá vyhřívaný nástroj tvaru vidličky, číře pracovní plochy kolem
10cm. Odvíčkovací nůž vyhřívaný by mohl být použitelný na nízké rámky na 39x
24 bych ho nedoporučil, plásty nejsou rovné, zůstalo by mnoho zavíčkovaného.


RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: stano <pachnik.stano/=/centrum.skkgcxjxs>

Datum: 25. 1. 2014

Předmět: odvickovanie


"pekny den uvazujem o kupe elektrickeho odvickovacieho noza -pracuje niekto

s uvedenym vyrobkom???potrebujem kontakt pripadne skusenosti Stano"

chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc.

1) Nejúčinnější je reinstalace
2) Pomáhá vyčistit plochu od zbytečností
3) spousta uživatelů má věci uloženy na ploše což je nejčastější chyba.
dokumenty se uloží na disk a na plocu se umísťuje jen zástupce.
4) Nejlepší je disk rozdělit na 2 .Na jednom mít uloženy systémové položky a
na druhém dokumenty atd. Pak lze beze ztrát provést formátování jednotlivých
částí disku.
5) V počítači je také nabídka údržba disku, počítač tam sám nabídne co lze
beze ztrát funkčnosti odstranit.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: lulzim <zharku/=/centrum.cz>
Datum: 28. 1. 2014
Předmět: Re: odvickovanie

"chtel bych jsem zvysit vykon na muj pocitacu domaci internet sice je 3.4 a
ale je strasne pomali jak mam mit 3.7 nebo do tech 4 vykonu dik za pomoc."

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

Konečně mrzne, tak můžeme včely nachystat na jaro. Je to v klidu, bez rušení a bodání, protože do vytáčení nemusím do včel zasahovat. Teď už záleží na počasí, jestli včelám pomůže, pokud ne, také se nic nestane. V případě pohody mají na stavění 11 rámků, práce dostatek, a už je malá pravděpodobnost vyrojení. To už by se muselo moc dařit. Nyní zasahují chomáčem do druhého/spodního/nástavku.



http://leteckaposta.cz/453574799
B.V.

Mate nekdo s timto dezinfekcnim pripravkem zkusenosti nebo je to zhava novinka?JosPr.

http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

Můžete přiblížit jak?? Děláte hodně oddělků, nebo postupně odebíráte krycí plásty s medem?? Nebo používáte 45x30 jako medník, třeba jen na části včelstev??

-----
Osobně nepovažuji takovou výměnu za rozumnou ale 100% se dá udělat v 10rámkovém plodišti "jednoduše".
Na jaře když začíná být nabouchné plodiště, nad ním NN komora už je o dřív, tak z něj vezmu 3 plásty a dám
do VN nad plodiště mezi mezistěny. Dá se modifikovat, že to jsou již před nějakou chvílí přidané MS.
Výhoda je, že v té době jsou VN nejlehčí - rozdělené, pokud se v dolním NN udělá pořádek + dno, tak je to jediné zvednutí VN v sezoně. Pokud se NN komora nedává na podzim dolů.

Za nějaký čas jsou nahoře a spodek se dá zrušit - ale je plný pylu, nebo z něj nadělat oddělky - je tam starý plod.

A u 12 r plodiště to není zas tak problém - na jaře přepážky podle Řeháčka = nejméně 4 rámky pryč, ale prakticky víc. takže je to v pohodě >50% výměny při tvorbě 3rámkového oddělku.

Já to začínám mít trochu jednodušší tam kde mám volnou stavbu - tam chci jen odřezávat. ALe na téměř 100% volnou stavbu mi to ještě tak 2 roky potrvá.

Karel

dvorsky.leos.sweb.cz.V chlivecku aktuality ze svazoveho zivota se nachazi Zapis z vyrocni schuze ze 17.1,ktery trosku napovida o organizacni strukture,ale na ni se asi nic prevratneho vymyslet neda.Duvernik zustava duvernikem.JosPr

Sledování zimních úhynů je velmi užitečná činnost. Hlášení stavu včelstev k 1.5. běžného roku je sice prováděno v rámci Výkazu o včelsřství v ČR, ale podle mne není přesné.
Aby mělo smysl, mělo by zahrnovat jednotlivé včelaře a hlavně zjišťovat příčiny úhynu. Přimlouval bych se proto, aby v příslušné metodice byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu. Ne všichni včelaři je musíme znát. Hlavní úskalí vidím v tom, že neradi přiznáváme úhyny včelstev a kontrolu také nemilujeme.

Oprava a doplnění: Přimlouval bych se proto, aby v příslušném dotazníku byly uvedeny všechny známé příčiny zimních ztrát a hlavně jejich příznaky, kde by včelař zaškrtl příslušnou příčinu.

Nevím jestli jste se proklikal až sem
http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/

Zd eje to trochu na videu slyšet.

Metodika byla sjednocená pro celý rpojekt - tehdy ještě bez účasti ČR, takže to co oni sldují je minimum.
Další údaje možná nebudou na škodu, ale to je na zodpvědného - J.Danihlík a tým.
Je tam myslím odkaz.
Minimálně mezi lektory.

Karel

Není Vaše odpověd trochu zmateční?Jaké je tedy pořadí VN a NNMed nástavků?

V době zásahu odspoadu - NN,VN,NN,...

Zásah spočívá ve zdojení VN - přidání Vn s MS a do něj se přehodí ze spodního cca 3 plásty s plodem a ty 3 plásty se tam trochu rozstrkají - tedy jsou proloženy MS. Takže
NN, VN,VN ,NN,...

A když přejdou nahoru tak se ten spodek odstraní.

Karel

Bylo by zajímavé vědět, jak byly údaje o zimním úhynu v příslušných zemích zjišťovány a nakolik jsou přesné. Je divné, že ve vyspělé zemi není zjištěn důvod úhynu 80 % včelstev Davidu Hackenbergovi z jím chovaných tří tisíc (tedy v jednu dobu 2400 včelstev), která měl jistě na více stanovištích. Příčinu by měl znát především vyspělý včelař, který ví, co udělal jiného proti předchozímu období. To, že na úhynu se podílí stanoviště, snůškové poměry, počasí, kočování, není překvapivé zjištění. Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

Chtělo by to ale znát konkrétní údaje.

------
Určitě budou známy. Jednou i u nás.

Spíš je mi divné, že u nás zatím nejsou i když nám svět u naši organizovanost závidí. (ale víceméně jsem nepotkal nikoho, kdo by to slyšel na vlastní uši).

Tedy "divné", to jsem použil jemné slovo. Mé názory na současný stav a jeho příčiny jsou všeobecně známé. :-)
Ale naštěstí už ta jednota není co bývala.
Karel

Sice si nedovedu predstavit zimni ztratu vcelstva,ne tak vetsiho mnozstvi,ale ona cisla,pokud budou a pokud budou ukazovat na prime a dolozene priciny uhynu,budou pro mne zajimava z uplne jineho hlediska.A to kolik vznika rocne mladych vcelstev,protoze to je pro mne daleko zajimavejsi udaj,nez % zimnich ztrat.Do zimnich ztrat bych mohl napsat akorat tak velkou 0,letosek zrejme nebude vyjimka,podle radku dnes sbirane mneli zimuji vcelky v pohode a sile..JosPr

Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí pan Mgr. Danihlík. Podle http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=422:winloss-ziskal-grantovou-podporu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68 : "Na přelomu února a března bude studie připravena ke spuštění. Aktuální novinky se dozvíte mimo jiné i na stránkách PSNV-CZ a e-Věstníku."
Studie je jedna věc a její aplikace druhá.

Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke vcelarstvi...JosPr

Proto mne zajímal způsob získávání těchto dat v zahraniči a také to, jak to bude organizovat PSNV u nás. Statistika je jedna věc, její využití však chybí. Proto jsem ¨na záčátku tohoto vlákna navrhoval, aby se zjišťovaly příčiny úhynů, k čemuž by byl vhodný dotazník s uvedením všech známých důvodů úhynu i s jejich příznaky.

Nevím jak budeš mluvit až  k tobě dorazí CCD. Zdá se, že již přichází i k
nám.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Nase statistika chovu vcel je na kocku,a nejinak to bude s tou
Karlovou.Porad tady budou chovatele,kteri ztrati vcelstvo vyjimecne v radu
desitek let a bridilove,kterym popada polovina zimu co zimu.Prumer
neukazuje nic,vysledky jedne skupiny se nedaji pouzit pro druhou.Studie
jsou hezka vec,ale unika mi jeji smysl a hlavne prinos pro prakticke
vcelarstvi...JosPr"

K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet? I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic vic.JosPr

Statistika je souhrn nepřesných údajů. A od ČSV vůbec je irelevantní.Kauza ČSV a Hradišťko je známa.
Zrovna tak statistiky ČSV. Co se přes léto urodí, přes zimu zase odejde. Nikdy se mě nikdo na jaře nezeptal na početní stav mých včelstev. A zjišťovat stav dle nároků na dotaci? Tam jde především o peníze.
A co se týká mgr. Danihlíka a jeho studie? Co si raději počkat o co vlastně jde? Než už teď vědět, že to zase nepůjde a bude to bez vypovídající hodnoty.

Nejde vůbec o statistiku úhynu, ale o fakt ,že je neznámý původce přenos
atd. Postupuje to nezadržitelně světem. K vyšetření nejsou mrtvolky ani
plod. Jen prázdný úl na který jen valíš oči. Tady tě budou veškeré
statistiky na nic. Na souseda to taky svalit nejde, když nevíš co se děje.
Dnes se pro změnu  podezřelým stává virus přenesený z rostlin na včely. A
teď se ukaž, když na to světové kapacity již vyslovily X teorií a to je tak
vše.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

ZB:.Kauza ČSV a Hradišťko je známa
Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod.

Kapoun:
Statistika chovu včel: http://www.vcelarstvi.cz/statistika.html
Jsem zvědav jak si se získáváním údajů poradí....

----
Tam je evidence včel. Bohužel ne úhynů.

Statistika je vždycky statistikou. Záleží jaká data sbírá a jak je prezentuje a kdo je če.

Tak třeba tyto údaje by mě zajímaly - tedy věrohodnost a způsob šetření:

Neorganizovaní včelaři 15 903 včelstev - ta trojka mě tam mate. To vypadá na vysokou přesnost :-) a průměrný výnos na dvě desetinná místa. To si nedovedou přepnout kalkulačku na víc desetiných míst. Hned by to vypadalo důvěryhodněji. :-)

U statistik bývá uvedena předpokládaná chyba.

------------------
A bez ironie a smutné srandy - ten výzkum je zajímavý právě proto že se snaží získávat srovnatelné údaje z různých zemí. Tedy i ty metody šetření musí být nějak srovnatelné a znám jejich vliv.



Karel

Statistika Hradišťka a ČSV jsou dvě věci: Hradišťku se hlásí všechny včelstva, ČSV jenom ta která splňují kritérium pro získání dotací.

-----
Proto je docela průser že bylo vyplaceno o hodně víc dotací D1 jak je evidovaných v Hradištku i když registrace je nutnou podmínkou.
A na podzim při výplatě zase nikdo nechtěl vidět výpis z Hradištka.
Takže je tam ta evidence taková jaká je.

Karel

Když už neřešíme podstatu, ale zabředáváme do prkotin.
Kritéria pro splnění dotací, musí vykazovat i evidenci v Hradišťku. Tak jak může ČSV vykazovat víc včelstev.
Podstatou však bylo, že je předčasné dělat závěry pro
WinLoss, když teprve mgr.Danihlík bude dojednávat podmínky, ale zde už se zpochybňují způsoby aplikace a sběr dat.

S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr

mě by zajímalo, jak chcete sledovat příčiny zimních uhynů bez podrobné metodiky.
Která bude specifikovat odběr vzorků z uhynulých včelstev, specifikovat jejich laboratorní vyšetření, určovat, kdo bude těch x stovek za každý vzorek platit. A nakonec jak přinutíte včelaře z některých ZO, kterému akorát důvěrník dá do ruky knoty s nakapaným léčivem, před zimou donese peníze z dotace a jinak ty úly ani včelaře po celý rok neuvidí, aby nějaké úhyny, se kterými budou mít jen problémy a výdaje, vůbec nahlásili.
.
Případně co se bude dít, když včelař stav včelstev bude sledovat a pokud budou slabá, tak je prostě spojí. Takže počet včelstev se sníží, ale uhynulá včelstva nebudou žádná a vzorek nebude možné získat.

JosPr"""""""""""""S tim Pepane souhlasim,vysvetlit jev CCD je ukol pro vedu,pokud se ji podari prokazat pricinu nebo souhrn pricin,ktere jev ve vcelstvech zpousti.Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

Tyto (nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem) příčiny jsou průměrně každoročně stejné. Ty hodnoty, které vyčnívají nahoru, či dolu mají nějaké další souvislosti, a ty jsou v hledáčku vědeckých pracovníků. Bez terénních statistických údajů se věda neobejde.

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?

Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel

přesněji řečeno matka? a sem tam larva. NEŽ TO POSTŘEHNEŠ TAK JEN PRÁZDNÉ
PLÁSTY.








pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"V http://naschov.cz/hodnoceni-zimnich-ztrat-vcelstev-bude-take-v-cr/ se
píše:
Jev byl nazván CCD (Colony Colaps Disorder) neboli česky syndrom náhlého
zhroucení včelstev. Projevuje se především tím, že ze včelstva zmizí
všechny dělnice a v úlu zůstane pouze matka a plod."

to je tady jen mlácení prázdné slámy



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"Jenom mi neni jasne,v cem tomu ma sledovani zimnich uhynu pomoct,protoze
musi byt prokazana zjevna pricina uhynu a vetsinou za to muze lidsky
faktor(nesledovani spadu a odflaknuta varroa,mor,malo zasob,slabe
vcelstvo,ptaci,mysi,nevhodne zasoby,zazimovani kde ceho a dalsi mozne
veci,ktere jdou na vrub vcelarovym schopnostem a znalostem).Tak bych se rad
dopatral,v cem nam statistika zimnich uhynu ma byt uzitecna???JosPr"""""""

------

Pokud si vzpomínám na přednášku tak ta statitika byla docela zajímavá a
vyvracela mnohá tvrzení (i u nich):

Z jejich mapy je zřejmé, že jim to "jde z ČR" jak mi interpretujeme to že
Břeclavsko je na našich mapách zimní měli hnědé. :-)
Největší % ztráty mají menší včelaři než velcí.
Kočující mají menší ztráty než stabilní.
Přihraniční oblasti (bez ohledu na stát jsou na tom hůře).
Dále je tam možné vyhodnocovat vliv zimního krmení, atd atd atd a hlavně
statistickou průkaznost rozdílů. Bez toho je statitika jen zapnuté dělení
na kalkulačce.

K těm hranicím. Na další přednášce byly postřehy z Apimondie z Kyjeva a tam
byly mapy skoro celé Evropy - a kupodivu třeba ty hranice jsou z nějakého
důvodu tmavší u více států.

A zajímavé je, že pokud odhadujeme naše ztráty tak se asi moc nelišíme od
okolních.

A ty ztráty se posouvají ve velkém "Fleku" ze střední a západní Evropy na
sever a to včentně Scandinavie a Britsk. ostrovů - tedy nějaké šíření Vd
přes moře je asi vyloučené, ale přesto jsou ty vlny "synchronyzovány".

Ta evidence nemá řešit jestli je v ČR víc CCD jak jinde. :-)


Můj odhad je, že se dojde k tomu, že se nelišíme nijak od sosuedů a ne jak
je předkládáno k věření, že jsme špička /úspěšná/.
Karel"

TOBĚ BY TO STEJNĚ BYLO K NIČEMU.



PEPAN



---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 1. 2. 2014
Předmět: Re: WinLoss

"K cemu bude Pepane mit v kolonce pricinu uhynu CCD? Vyresi to
uhyn?Maximalne bude znamo,kolik vcelstev uhynulo v Evrope na CCD,jake
procento.Co mi to ukaze?Ukaze mi to,co delat jinak,lip?Jak CCD predchazet?
I prd velebnosti,pouha cisla,statistika,jenom procentualni udaj,nic
vic.JosPr"

Mohl byste uvést zdroje informací o počtu včelstev v Hradišťka a ČSV?
-----
Předpokldám, že ČSV od ČSV ze zprávy o českém včelaření a Hradištko od MZe.

Takže samé důvěryhdné zdroje, rozdíly v desítkách procent.

---
Něco se dá dočíst zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV?page=3

A tady čísla - příspěvek č4:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Analyza-stavu-oboru-vcelarstvi-v-CR?highlight=%C4%8CMSCH

Karel

Přátelé prosím Vás kdo zná přesné míry slovenského rámku typu "B" nemůžu se mistními včelaři shodnout.
Hledal jsem na Slovenských www.stránkách ale oni míry neuváději (divné)na našich stránkách je u každého druhu přířezu vždy RM v cm.děkuji Karel

42x27,5cm. Oni to neřeším mají Béčko, stejně tak jako v Itálii farmář ani nevěděl jaké mají rámky. Velký a malý. To mu stačilo.


Karel

Včelařím v těchto úlech. Typ B vnější míra 425x275 mm,
typ E 425x 170 mm.

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?
2) proč, když vedení ČSV odpovídá na zásadní dotazy z oboru na cizím webu,
nemá odkaz nebo kopii na svém?
3) Zaujal mě text od nového předsedy
Stanovy nebyly porušeny, právní stanovisko AK Havel Holásek & spol. vychází
z neúplných podkladů, a především výklad stanov provádí jen a pouze
Republikový výbor
Takže:
a) členové RV hlasovali rukama-nohama (každý měl 4 hlasy) a byla překročena
nejen hranice dvou třetin, ale dokonce i sta procent.
b) nebo text stanov je jen povinná součást registrace, skutečné znění se
mění podle toho jak se členové RV zrovna vyspí.

Nejde o staré ani o nové vedení ČSV, ale jde jen o princip. Pokud je ve
stanovách něco špatně, je potřeba navrhnout změnu, zajistit většinovou
podporu a stanovy změnit. A chovat se jako lidé. Jako příklad bych uvedl
poslední zasedání RV. Pokud si pozvu hosty, mimo jiné z ministerstva
zemědělství, přijde mě vrcholně nevychované, vyhlásit neveřejné jednání a
hosty ze sálu vyhnat. Ano je to napsáno tvrdě, ale já to tak cítím. Jeden
člen RV, se kterým jsem minulý týden mluvil, mě řekl, že se styděl nejvíce
za svůj celý život.
Vašek

B rámik,ako píše kaji,42x27,5...dĺžka hornej latky 464 mm..robili sa aj iné dĺžky hornej latky,podľ typu úľa..Rámik A 42x22 (zander)s týmto typom sa dá stretnúť už len ojedinele..naopak,ožíva rámik C ,42x36,používaný pred rokmi v ležanoch,teraz v kombi(dadant)systémoch..čechoslovák 37x30 je popri Béčku pravdepodobne najrozšírenejší..sú aj originál optimály 11r 42X17 šírka bočnej latky 38mm,a je aj veľa modifikovaných optimálov-9-10 rámikových 42x17 so šírkou bočnej latky 35mm..samozrejme sa nájdu aj vaše 39x24,a kopa iných atypov..také ideálne ako v taliansku to tu nieje :-)

Zdravím,
včera jsem narazil zcela náhodou na:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Dulezite-Otevrena-diskuse-s-predstaviteli-CSV
a doplnil bych malé postřehy:
1) proč to sem nehodil někdo z těch, kdo tam přispíval a píše i sem?

---------
A co můj příspěvek o 6 příspěvků níže? (č.63595)
:-) :-)


Karel

Gusto, přeci jen to není u vás tak složité si přeložit oddělek a jde to většinou bez pilky. :-)

Což u nás je skoro nutnost, pokud nemáš kliku a nekoupíš zrovna to co chceš mít. :-)

Karel

Tohle tema je konecne to,co uz jsme meli mit davno.Dotaz primo na predsedu CSV a cleny vedeni a zhava novinka-ODPOVED predsedy nebo clenu vedeni.Minule vedeni dlabalo na obycejne vcelare,svaz ve svazu,ktery ve "veledile"Analyza stavu vcelarstvi dokonce zakazoval nizsim organizacnim slozkam kecat do jejich napadu.Co se tyka stanov,vyklad je na RV a ne Holascich..Pani redaktorka hned po volbach nahle "ochorela",tak uz snad nikdy nebude v casopise "kult osobnosti".JosPr.Ps:ctete vcelarske forum a ptejte se na to co Vas zajima.

Kdopak si ty hosty pozval v domneni ukazky vlastni neotresitelne pozice??Urcite je ze salu nevyvencili,aniz by zblajzli obcerstveni..Kazdopadne museli mit hoste oci vyrazene jak pojistky,kdyz zjistili,ze RV uz neni stado ovci a nezabeci vzdy,kdyz baca piskne...JosPr.

KaJi: ano zmíněno to bylo, v souvislosti s evidencí, přehlédl jsem, omlouvám
se
JosPr. ve VF občas čtu, většinou odborná témata a v poslední době i o dění v
ČSV (jiná část) Bohužel nenajdu si dost času, abych četl více. Například z
této konference jsem nepřečetl více než 35 tisíc příspěvků (ukazuje mě to
mail klient). Snad to v penzi přečtu (nebo smažu).
V.

Karle,s tým súhlasím :-)

Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,
tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky.

Ja bych se toho vubec nebal,vcelstvo stejne ploduje pod cepici zasob a smerem dolu,zacne matka klast,az prostor vcely obsadi.Pri naslednem rozsireni nahoru pujdou vcelstva stejne do nadstaveneho nastavku.Odebiram spodni ze tri bez problemu z jara(vetsinou uz je bez pylu),pouze priviram sito na 1/3,naplno ho otviram,az kdyz se otepli.JosPr

Počet nástavků pro zimu není nijak důležitý Již z předválečných výzkumů je
zřejmé, že rozhodující je půdorysný profil Podle toho včelstvo vytváří zimní
sedisko. Obvykle je to 7- 9 plástů. Z toho pak vycházely úly Lesan,
Tachovák, Čechoslovák, dokonce tento počet má i Langstroht. Po zjištění, že
včelstvo v zimě zahřívá jen zimní hrozen je za nejlepší považuje čtvercový
půdorys, jehož výhody se projevují až v sezónu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 3. 2. 2014
Předmět: co s polštářem?

"Zdravím všechny, S blížícím se jarem vyvstal přede mnou problém. Před léty,

tak jak jsem začal včelařit na zasíťovaných dnech jsem zjistil, že včely,
ponechám-li je zazimované ve třech VN vytvoří vlastní sedisko jen ve dvou
výše uložených, ten spodní pak slouží jen jako polštář či,chcete-li
nárazník.Na jaře pak abych jim zkrátil a usnadnil prolet jsem otevřel první
očko odspodu a ony místo dolního česna začaly využívat převážně toto očko a
nástavek dole zůstával nadále téměř prázdný.A i v dobách nejsilnějšího
rozvoje pak včelstva tyto nástavky používají jen jako jakousi předsíň aniž
by zde cokoliv ukládaly nebo dokonce plodovaly. Je fakt,že je nahoře vždy
včas a dostatečně rozšiřuji takže asi nemají potřebu tlačit se dolů.Letos,
kdy se zjara chystám na rozšiřování počtu včelstev budu mít m.j.akutní
nedostatek souší a přemýšlím, že bych jako zdroj použil právě tyto spodní
nástavky.Jistě bych to musel provést až v době, kdy by již nehrozil nějaký
teplotní šok ze ztráty toho spodního "nárazníku" Mne hlavně zajímá váš názor
jak si nadále počínat se zasíťovaným dnem .Určitě se bude muset plocha
zredukovat, otázka je jak moc.Dosud mám jen dobré zkušenosti, v úlech nemám
vlhkost nebo plíseň.Navíc, vzhledem k tomu, že budu muset brzy úly asi o
dvacet metrů přestěhovat, mohl bych oba úkony spojit do jednoho.Spíše jde o
to, že přestěhovat bych je asi měl ještě před jarním proletem, zatímco tou
dobou by na odejmutí spodního nástavku mohlo být ještě chladno a brzo.Rád si
přečtu vaše názory.Díky."

Prosím Vás všechny nezoufejte!
Včelařím od svých patnácti let s přičiněním svého otce. Nyní jsem už v důchodu.
Ať byla doba či počasí jakékoli, včely se i bez pomoci včelaře dokázaly vyrovnat s nastalou situací v průběhu let. Tak neházejte flintu do žita.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Dobrý den, klidně to může být výkyvem počasí. V této době nad tím
nespekulujte, počkejte po proletu na kontrolu kladení. S pozdravem Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

V tuto dobu nic zvláštního při velkých výkyvech teplot

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>
Datum: 4. 2. 2014
Předmět:

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Asi to rychlé ochlazení. Včely se stáhli na starší púlod , aby udrželi
potřebnou teplotu hnízda. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ondřej <pavlicek.ond/=/seznam.cz>

Datum: 4. 2. 2014

Předmět:


"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit

napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

" co můžou značit
napadaná vajíčka ve vzorku měli?"
**********************************
mohou tam být snad vosková zrcadélka,vyprodukovaná mladuškami a nebyl vhodný čas na stavbu,tak je vypouštějí do podmetu. Jinak vajíčka,jaká , čí ? Myslím,že přibyl do této konference šprýmař a tak jej vítáme,alespoň otočí kolo
zbytečných a nezáživných přispěvovatelů kteří mají obavu o naše včelaření a jeho budoucnost.Radu však příliš neviděti.

Zdravím. Neměl by někdo na prodej inseminační přístrj, na inseminaci matek? Děkuji. Tel. 702 542 857

Ondřej (88.101.107.42) --- 4. 2. 2014

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?

Neznamenají nic závažného.Stímto jevem se setkávám každou zimu.Matka zřejmě začíná klást a nějaké to vajíčko jí asi odpadne.

Vajicka jsem sice nikdy nevidel,no kukel byla vcera na podlozkach cela rada.Ted sedim na vcelnici na slunicku,vzduch je plny vcel,ve stinu jsou 4 stupne.Voda vysrazena na foliich vcelam uz zrejme nestaci,tak uz nosi i vodu z venku,vcelstva ploduji.Repkou jsme obseti kolem dokola,tak uvidime,jak pilne letos vcelky budou..JosPr.

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli by někdo nevěděl co
můžou značit napadaná vajíčka ve vzorku měli?"

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Pro kroužek přírodovědců se chystám vyrobit jednoduchý(na obsluhu) úl, ve kterém budou děcka pozorovat život včel. Asi to bude ležan (bez mřížky). Předpokládám , že med nebudou vytáčet, ale budou ho vymačkávat. Přemýšlím o rámcích úzkovysokých.Že prý se na těchto rámcích včelám dařívalo, na jaře se dobře rozvíjely. Osobní zkušenosti mám jenom s nástavky 39x24 a myslím si, že pro děcka na koukání a pochopení moc vhodné nejsou. Proč se už nevčelaří v úzkovysokých rámcích? Kdysi prý existovaly(gestundy). Jakou měly nevýhodu, že se od nich upustilo? Díky za komentáře.

Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3 tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty, kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu, až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky - Gerstungy.

A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku. Děkuji předem za odpověď. H.

Způsobuje to špatné zpracování sacharózy . Někteří za příčinu uvádějí příliš
rychlé nebo pozdní krmení. Ale občasnému výskytu se snad ani zabránit nedá.
Setkával jsem se s tím i v budečácích kde se krmilo dvou litrovými krmítky 
ob den.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: 


"A co znamenají krystaly cukru v podmetu a jak zabránit jejich vzniku.
Děkuji předem za odpověď. H."

Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 7. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"Gerstungy, podle včelaře Gerstunga.
Měly to být klasické almárky, předchůdce zadováků 39x24, rámky měly být
úzkovysoké o výšce 24 cm a šířce cca 13cm. V almárkách se měly používat 3
tyto rámky vedle sebe, takže jejich sjednocením do jednoho plástu vznikl
Adamcův rámek 39x24.
Osobně mně připadá, že původně tyto úzkovysoké rámky vznikly jako plásty,
kterými se osazovaly kláty. Když bylo třeba kdysi zvýšit produktivitu nebo
kvalitu medu, med těžený podřezem volně stavěných plástů v dutině a jejich
vykapáváním a vyvařováním byl nahražen medem získáváným v
medometu......Jako první byl na nějaké závěsné konstrukci jeden úzkovysoký
plást, za ním dva vedle sebe, potom 3 , postupně podle průřezu toho klátu,
až se těmito úzkovysokými plástečky vyplnil celý průřez. Později se úly
místo z dutých kmenů začaly dělat z desek a vznikly ony almárky -
Gerstungy."

Kdyz uz pozorovaci ul pro mlade prirodovedce a lezan navic,tak urcite ne z uzkovysokym ramkem.Spis klasika 39x30 nebo lang a klidne s volnou stavbou,at decka vidi,jak vcely stavi.Historie je sice hezka,ale pri dnesnim vcelareni krapet kontraproduktivni.Co se v mladi naucis...V pozorovacim lezanu je vcelstvo,ktere ma potrebu prostoru pro svuj rozvoj,a i kdyz ukazka rojeni bude pro decka jiste fantasticky zazitek,nejspis to nenahradi fakt,ze pokud se maji deti neco naucit,tak v podminkach dnesniho osetrovani vcelstev a takovych 5 kilo medu jiste rodice mladych prirodovedcu jiste potesi...JosPr.

Náš chovatel př. Permedla, zhotovil pozorovací úl s jednou stěnou průhlednou. Něco o něm je na http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk , 22min.10 sec.

Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev.

A na pozorovací úl je to asi lepší jak něco širokého.
Pokud by ty krajní plásty byly ještě s volnou stavbou :-)
Spíš je to přirozenější pro včelstvo než něco širokého.
A na česno trubku, aby se dalo koukat ze všech stran.

Karel

Ing. Dalibor Tintera prave ted v poradu Studio Leonardo - mozno poslouchat zive nebo pozdeji ze zaznamu:

http://www.rozhlas.cz/leonardo/dnes/_zprava/host-studia-leonardo-dalibor-titera-z-vyzkumneho-ustavu-vcelarskeho--1311752

"Trochu svérázné podání, ale budiž.
Tyto úly měly, nebo lépe, mají, plodiště 24x39 a medník 24x19
Míry 24x19 a 24x13 se používaly i v úlech Moravský stojan, Slezský stojan a
Německý stojan. V době zavedení Adamcovy míry to byly vůbec nejrozšířenější
úly."

Ovšem faktem je, že tyhlety úzkovysoké rámečky jsou jediné, který lze vyplnit nějaký klát - velký kmen kruhového průřezu tak, že z nerozběrného díla je tak na 95 % rozběrné. A dá se to provést jen s použitím pár nejjednodušších kusů nářadí, jako nože, kladívko atd. Zvláště když včelař byl z kraje, kde s dřevem pracoval každý, třeba na Valašsku.
S Adamcovou mírou to rozhodně nejde.
Dalo se tak kdysi svépomocí, tuíž levně přejít z nerozběrného díla, kdy se slabá včelstva vyřezávala v září a silná podřezávaly v dubnu na rozběrné dílo, kde se medu vyprodukovalo mnohem víc a nemusel se vyvařovat, tudíž byl mnohem kvalitnější.

"Proč se od nich ustoupilo?
-----
SPrávná otázka na naše předky. Asi se vhlédli v Americe a převzali to, tak nějak napůl a byl z toho budečák.

Jedno moje včelstvo bylo v almárce a dalších 5 jsem dostal k tomu - myslím 24*13. 3v plodišti a jeden v medníku.

Měl jsem v tom včelstvo až do melecitozy v 2002.

Podle mě byly malé na současnou včelu - jsou z doby vč. černé a z doby kdy rojení bylo asi vítáno.

Výborný rozvoj, hlavně když jsem měl v plodišti dva rámky velké-souvislé jako 3r. I když o tom tak zpětně přemýšlím, tak to asi nemělo velký rozdíl.

Pokud bych někdy včelařil v zadováku, tak spíš v tomto než s širokým rámkem.
A kdybych chtěl někdy dělat matky na kšeft, tak tohle je výborný na přidávání do oplodňáčků.
Ale asi bych měl medníky nejméně ze dvou, nebo spíš tři vrstev. "

Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu. V jednom rámečku bylo tak cca pul kila medu. Tudíž práce ve včelstvu s těmito rámečky byla několikrát pomalejší než práce v zadováku s Adamcovou mírou. Akorát med byla asi kvalitnější, jednodruhovější proti Adamcově míře, díky efektu malých rámečků.
.
Co se týká prostoru a rojení, není to s tím malým úlem zas tak úplně pravda. V zadovácích se pracovalo s plásty úplně jinak než v nástavkových úlech, včelař byl v zadovácích mnohem častěji než se dneska chodí do nástavkových úlů a plásty mezi plodištěm a medníkem neustále otáčel. Výsledek byl ten, že se včely v takovém zadováku rojily zhruba stejně jako v nástavkovém úlu 1.5 - 2x větším.

Omdřeji, jestli se tak jmenujete,
moghl by jste mi napsat technologii. jak jste vajíčka našel, viděl
J.B. a já vám napíši svůj názor. J, B,

Vzpomeňte si na MiniOptimal.
To je malý úlek na 4 rámky 42x17 postavený na výšku.
Používá se jako oplodňáček.
Nebo jako malý opylovač do skleníků.

přeju pěkný večer
Libor

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

No, bylo by docela zajímavé, kdyby někdo tento starý způsob včelaření zrekonstruoval. Znova obnovil metodiku, udělal Gerstungy přizpůsobené dnešním chovaným včelstvům a potom to na videu i detailně zdokumentoval.
Bylo by z toho nejspíš takové zájmové včelaření, kde by se nehledělo na spotřebovaný čas a naopak kde by měl včelař k chovaným včelstvům mnohem blíže než se kdy dostanou včelaři s nástavky.

není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký rámek

"No, bylo by docela zajímavé, kdyby někdo tento starý způsob včelaření
zrekonstruoval. Znova obnovil metodiku, udělal Gerstungy přizpůsobené
dnešním chovaným včelstvům a potom to na videu i detailně zdokumentoval.
Bylo by z toho nejspíš takové zájmové včelaření, kde by se nehledělo na
spotřebovaný čas a naopak kde by měl včelař k chovaným včelstvům mnohem
blíže než se kdy dostanou včelaři s nástavky."

Řekl bych, že se úzkovysoký rámek používá, viděl jsem jeden vůz v okolí mých včel s úzkovysokými úly. Problémem bych řekl, že je rojivost, ale to mi uvízlo v hlavě z nějakého čtiva okolo výhod a nevýhod mezi úzkovysokým a širokonízkým dílem. Včela ten prostor nějak měří, to se ví, takže by to mohl být důvod. Také je rozdíl tři prostory s úskovysokým dílem nebo se širojkonízkým. Také jsem v začátcích s tímto rámkem spekuloval jako žebych zavedl dvoják na úzkovysoký plodiště ale nedopočítal jsem se použitelného standardu pro chov ve stovkách včelstev. Chyba se ukazuje ve vícepráci při manipulaci. Prošel jsem z praktického hlediska všechny dostupné rozměry, ale z výsledku slovenské míry B, Langstrothu, nebo Adamec, zvítězil jednoznačně Adamec. U NN jsou u manipulace a opotřebení vyšší a pro mne nepřijatelné náklady. Prostě bych NN jako chov ve několika stovkách sám už nezvládl právě z těchto důvodů. Vše má své výhody a nevýhody, základní vědomostí každého včelaře je kolik toho chce mít a jaké náklady to bude stát.
_gp_
.........
KaJi (88.101.45.181) --- 7. 2. 2014
Re: úzkovysoký rámek (63620) (63627) (63630)

RP:
Já bych řekl, že se od nich ustoupilo z velmi prostého důvodu. U Adamcovy míry jedním hmatem v jednom plástu vytáhnu až 2.5 kilo medu.

------

To je sice pravda ale já mám opět rámky na 1kg medu právě proto abych dosáhl vysoké produktivity při vytáčení.
(nástavek má 15kg) lehká manipulace a odvíčkování rámku od uchopení do odložení 20-35s podel hustoty medu a víčkování.

Problém je právě ten zadovák, že je to pro ty co neuzvednou ani nástavek. Takže to mám do důchodu. :-)

Ale kažá manipulace v zadováku prohrává s manipulací s nástavky pokud je uzvednu.

Takže pak ten originál nemá chybu a není třeba jej nějak přebastlovat.

Karel

Já nacházím vajíčka v počtu pár kusů v měli z každého druhého až třetího včelstva na podzim i v předjaří. A občas v zbytcích a měli na dně úlu i v létě. Podle mně to neznamená prakticky nic, pouze to značí, že matka produkuje vajíčka i tehdy, když je včelstvo nevyužije. Anebo produkuje víc vajíček, než je včelstvo schopné uvolnit či vyčistit buněk pro výchovu plodu. Případně by to v období odchovu většího množství plodu mohla být vajíčka neplodná či mrtvá, která včely odstranily z buněk a upustily na dno.

Keď čítam takéto príspevky tak mám zmiešané pocity, pretože od začiatku môjho vstup na pôdu včelnice, som kontroloval podmetové podložky a dôsledne, za 55 rokov som nenašiel jedno včelie vajíčko na podložke, takže nie je to tak obyčajný úkaz.

Ak naozaj sú to vajíčka, tak taká matka je chorá, pretože aj pri tomto akte musí mať matka podnet, aby sa jej vajíčka uvoľňovali z vaječníkov. Videl som matku ktorej zo zadočku trčalo vajíčko a odpadlo jej, ale to len preto, že matka toto vajíčko kládla do bunky, ale v lete!

Pokud si dobře pamatuji, tak Gerstunky testoval nedávno ing.K. Čermák. Třeba najdete něco na jeho webu.

není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru. 



pepan

 

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"

Měl jsem také Gerstrungovy úly - ještě před necelými deseti roky -, ale se
zvýšenými medníky, takže to byla jednotná míra s možností převěšování.
Současně jsem včelařil i v univerzálech. Obojí bylo v pohodě, a v některých
létech byla vyšší výtěžnost v gerstuncích, v jiných v univerzálech... Proč
tomu tak kdy bylo, jsem neodhalil :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Sunday, February 09, 2014 9:54 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: úzkovysoký r?mek

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"
=

Tomu nerzumím,moje almárky ai Gerstungy co sjme viděl měly stejné rozměry v medníku i v plodišti.

V případě almárek to byly tři vrstvy (jakoby nástavky) v plodišti a řekl bych že z hlediska technologie to vyki běci jako NN technika.

Nakonec s emi ukázalo nejlepší to na jaře vybrat, dopředu na slámu dát hodně světlé, nejlépe panenské - tam pak byly pylové desky následně vrstvy MS a plástů a plod si dát do zadu a nejvíc dozadu tmavé.

Horní vrstva se pak odebrala a dala do medníku a nahradila víceméně MS a zadní vrtsvy u okénka se vytáčely taky, tedy shora a dolní se dávaly nahoru a pokud člověk měl dost rámků a zvládal to, tak mohl vytáčet průběžně a dělat oddělky.
Průběžné vytáčení - na to jsem měl málo almárek, ale při takových 15 by se dal špinit medomet dvakrát týdně. A nebo zvětšit medník.

Včely prostor nádherně zvládaly, tak že se muselo vyndat sklo a dát to na plných myslím 13 rámků - vrstev.

Problém byl, že tehdy jsem řešil rojovku dle knih - prohlížení na matečníky a to byl hukot s 30 rámky v plodišti :-). To člověka prověřilo, hlavně když v té době to byly bodavé bestie. :-)

Karel

Jeho problém také je právě ten půdorys. Včelstvo do zimy vytváří zimní
hrozen podle té menší strany daného půdorysu. Výzkumy ukázaly, že jej tvoří
však nejvýše do velikosti  koule 30 cm Právě této míry se drží všechny
stávající konstrukce úlů.



pepan





---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"Měl jsem také Gerstrungovy úly - ještě před necelými deseti roky -, ale se
zvýšenými medníky, takže to byla jednotná míra s možností převěšování.
Současně jsem včelařil i v univerzálech. Obojí bylo v pohodě, a v některých
létech byla vyšší výtěžnost v gerstuncích, v jiných v univerzálech... Proč
tomu tak kdy bylo, jsem neodhalil :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Sunday, February 09, 2014 9:54 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: úzkovysoký r?mek

pořád ale vzniká stejný problém nejde použit metoda převěšování a složitěji
se provádí obměna díla. To jsou dva předpoklady pro úspěšný chov v omezeném
prostoru.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: Re: úzkovysoký r?mek

"není tu co rekonstruovat a hlavvně proč, je to běžně známé včelaření s
dvěma
různými mírami jako třebas u Dadantu.

pepan

-------

Naprostá většina "dadantů" co znám je široká včetně toho co mám.
Tady se bavíme o úzkovysokém uspořádání. Tam by zapadl ještě Brenner a
Kučera. (30cm loučka)

Měl jsem almárky i Brennery. Ale u nás je pozdní snůška, málokdy je jaro
takové aby byly snůškové podmínky v květnu. Takže jarní rozvoj není nutnou
podmínkou, spíš na škodu.

Pokud má někdo chuť na deset, dvacet úlů u domu a jarní snůšku a pak nic
tak, nad tím může přemýšlet.
V takových případech mu taky můžou být silná včelstva k ničemu.

Karel"
="

Zdravím všechny a dovolím si na chvíli přesunout vaši pozornost od Gersungů 
k mému problému.Mám totiž v současnosti dilema.
Z několika důvodů musím přemístit včelstva (8) asi o 15 metrů dopředu.
Vzhledem k drsnějším  podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v  2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat A bůhví (já s tím dosud nemám
zkušenosti) jak by to potom s jejich orientací dopadlo.Takže,prosím, co
poradíte? Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti?

nejlepší metoda vzít pomocníka a přenést celé a následně zdařenou akci zapít
v hospodě Včelám orientace problém nedělá. včely pokud nenajdou úl na místě
létají v rozšiřujících se kruzích až jej najdou.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 9. 2. 2014
Předmět: přesun včelstev

"Zdravím všechny a dovolím si na chvíli přesunout vaši pozornost od Gersungů
 
k mému problému.Mám totiž v současnosti dilema.
Z několika důvodů musím přemístit včelstva (8) asi o 15 metrů dopředu.
Vzhledem k drsnějším  podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v  2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat A bůhví (já s tím dosud nemám
zkušenosti) jak by to potom s jejich orientací dopadlo.Takže,prosím, co
poradíte? Máte někdo podobný problém nebo podobné zkušenosti?"

Ivo já jsem taky letos v zimě stěhoval - vzal jsem rudlik na popelnice, udělal nájezd na podstavec a vzal to vše v jednom - teda jen dva VN + dno. Prostě zavřít česno, očka na větrací dírky, naklonit a podložit, najet rudlíkem přes rampu svézt dolů, dojet kam potřebuji, přestěhovat rampu, vytlačit, usadit. Pak nechat cca 1h uklidnit a otevřít.
Je ale dobré mít nějakého pomocníka - zvláště s vytahováním na podstavec. Ale jde to.

Jo a pokud nemáš falce tak ještě raději stáhnout nějakými upínacími pásy co se používají na přívěsný vozík .

"Tomu nerzumím,moje almárky ai Gerstungy co sjme viděl měly stejné rozměry v medníku i v plodišti.

V případě almárek to byly tři vrstvy (jakoby nástavky) v plodišti a řekl bych že z hlediska technologie to vyki běci jako NN technika.

Nakonec s emi ukázalo nejlepší to na jaře vybrat, dopředu na slámu dát hodně světlé, nejlépe panenské - tam pak byly pylové desky následně vrstvy MS a plástů a plod si dát do zadu a nejvíc dozadu tmavé.

Horní vrstva se pak odebrala a dala do medníku a nahradila víceméně MS a zadní vrtsvy u okénka se vytáčely taky, tedy shora a dolní se dávaly nahoru a pokud člověk měl dost rámků a zvládal to, tak mohl vytáčet průběžně a dělat oddělky.
Průběžné vytáčení - na to jsem měl málo almárek, ale při takových 15 by se dal špinit medomet dvakrát týdně. A nebo zvětšit medník.

Včely prostor nádherně zvládaly, tak že se muselo vyndat sklo a dát to na plných myslím 13 rámků - vrstev.

Problém byl, že tehdy jsem řešil rojovku dle knih - prohlížení na matečníky a to byl hukot s 30 rámky v plodišti :-). To člověka prověřilo, hlavně když v té době to byly bodavé bestie. :-)

Karel"

Zhruba tak nějak bych asi včelaření v Gerstunzích i já.
Zas 15 by jich na průběžné vytáčení být nemuselo. Na rámky 13x24 by mohl být úplně malinkatý medomet na 3 - 4 plásty, a tam by potom nevadilo, kdyby bylo k vytáčení jen takových 10 plástů. Už to by mohlo být, pokud by to bylo plně zavíčkované, takových 5 kilo medu. Pro včelaře včelařící za peníze určitě málo, ale pro zájmového včelaře by to bylo víc než dost. Několik takových vytáčení, ze 2 - 4 úlů Gerstung a bylo by medu pro rodinu i něco na rozdávání známým.

"Jo a pokud nemáš falce tak ještě raději stáhnout nějakými upínacími pásy co se používají na přívěsný vozík "

Přesně tak. Do rukou zespodu za dno je možné brát jen úl s jedním nástavkem, maximálně snad pokud jsou nástavky velice lehké, tak se dvěma středními nástavky výšky 24. Člověk sice unese podstatně víc něž nějakých 20 kilo, ale dnešní nástavky mají na takové zvedání příliš velký půdorys neboli bez mechanizace se většinou hrozně blbě nosí.

Vezmi dva upínací pásy na úl, opásej křížem a pořádně utáhni. Můžeš úl potom zdvihat za ty pásy a klidně při tom zdvihání a nakládání na vozík dvoukolák či stavební kolečkoi naklonit a pomoct si kolenem, pásy a propolis ty nástavky udrží na sobě i bez falce.
Případně můžeš zvážit, pokud jste dva a pásy dobře drží, prostrčit pod pásy nějaký dřevěný trámek nebo trubku a úl prostě na té tyčce přenést. Na těch pár metrů to bude pro včely asi nejšetrnější.
Jinak nejvhodnější doba byla na začátku období mrazů. Nyní je určitá pravděpodobnost, že včely budou mít úplně plné výkalové váčky a rozruch při přenosu jim dodá a ony začnou kálet uvnitř úlu, ale ta pravděpodobnost je vzhledem k současnému počasí malá.

"Vzhledem k drsnějším podmínkám (560 m/m) jsem letos dosud prolet neměl.
Včelstva zimuji ve třech VN, hrozen pak je vytvořen v 2. a 3. N přičemž asi
2/3 jsou v horním.Vzhledem k terénu a problémům se zády a také i tomu že
(naštěstí) mám v HN ještě cca 12 kg zásob si hodlám stěhování docela
vychutnat. Tedy jistě musím stěhovat nástavky po jednom, což ovšem znamená
roztrhnout chomáč.Kvůli jejich orientaci bych to samozřejmě rád udělal před
proletem.Pokud je ovšem rozdělím určitě se jich mnoho rozletí, zkřehnou
(dnes je u nás 2 st.+) a asi prochladnou i ty co zůstanou.Pokud počkám na
teplejší počasí - podle rosničkářů by to mohlo být již do týdne, pak se
mohou proletět dříve než je stihnu přestěhovat "

Na rozložení úlu a stěhování po nástavcích je naopak už pozdě. To se musí dělat za mrazu, při teplotách tak -5 až cca - 15. Ideálně když je bezvětrno a pod mrakem . Když se ty úly oddělí opatrně nebo se předchozí den nástavky nějako škrabkou nadzvihnou, aby se rozpojily propolisové můstky a další den nástavky prostě jen zdvihnou, včely díky mrazu vůbec nevzlétnou a při šetrné práci se prakticky nijak nerozruší. I když se rozdělí zimní chumáč. Po složení nástavků se potom jednotlivé díly včelstva zase velice rychle spojí. Bylo zkoušeno, když jsem kdysi několikrát spojoval o vánočních svátcích včelstva - přidával po plástech oddělky do plodiště zadováku, zatímco nad nimi bylo původní včelstvo.
.
Nyní už je příliš teplo, včely by se po rozpojení nástavků rozletěly a nejspíš hodně jich zahynulo chladem. Ale možná že ztráty by byly přijatelné, nevím.

Nevíte, kde se prodává jedovatý salám pro myši a jak se jmenuje
Díky za informace Naďa