Archiv Včelařské konference

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/317045-jednoduche-cukry-skodi-srdci-mnohem-vic-nez-zivocisne-tuky.html


Bez sádla to nejde.

Žádné vysvětlení nebude, co by měli vysvětlovat, že jsou trapní. Mě na tom
vyděsilo nejvíce to, že pod něco takového jsou schopni se podepsat lidé co
mají vychovávat včelařskou mládež, že to jsou vlastně lidé bez vlastního
názoru. Já myslím, že pokud má někdo z podepsaných charakter a odvahu, tak
dovede vysvětlit své jednání sám bez ČSV. Ale pochybuji, když jsou to tak
poslušní ovčané. To že to smázly z webu nic neznamená, bylo to ke stažení,
takže určitě je to u někoho dohledatelné.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

" Již tu petici ze stránek smázli, bez jediného slova vysvětlení.
Je pěkně ticho po pěšině!!!!!
Žádné sypání popela na hlavu, se nekoná.
Chovají se jako hlavy pomazané a neuvědomují si ,že je to ale MÁSLEM.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

"Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda

a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 """

Ba,dopis je fuc z webu.Treba jej nahradi info o odchodu ZO Mlada Boleslav,info jak to vypada s penale za nevyuctovane dotace,proc za pripadny financni neuspech DVD nesou odpovednost clenove PRV,kteri pro DVD zvedli ruku...Tisic dalsich temat muze rozebirat web CSV,misto ostudneho pamfletu ala zdravice sjezdu a dalsim ritolezeckym akcim.Jinak na svem blogu si nas pan predseda nepochybne vychutna,ac nas rozvracece necte.Tesim se na jeho rozbor,treba se podrobne dozvime,kdo ze soustavne dava navrhy na vysloveni neduvery nebo jine bodiky ze zapisu z jednani RV.JosPr

"Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

""Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně
používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře
zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty
více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a
poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla
mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té
doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to
nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12
plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry,
možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14
plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu
tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve
dvou prostorech a vždy bez problémů."

To byl zřejmě logistickyčasový problém, protože úkony jako vkládání mřížek při květu jabloně byl běžný úkon trvající dodnes u mřížkařů. Nějaké prostavování je stálý problém a jen jde vidět, že pepane mřížku nepoužíváš. Takže nic tak zvláštního rozdílného u tohoto úkonu jestli se koná u nástavkovýho úlu nebo MUniverzálu nevidím. V Budečáku zimovat ve dvou prostorech šlo, ale ten úl byl zkonstruován a v technologii ošetřování popsán jen pro zimování v jednom prostoru pro jedno včelstvo. Zdokonalením se došlo k úlu zásuvkovém, což obdobně na lištách u Budečáku šlo také, ale musí se ty výsuvné lišty mazat lanolinem aby to včely nezalepily. Prostě včelařit v Budečáku není až takový problém do 20 včelstev. Spíš naopak, lze snadněji získávát jednodruhový med a úly jsou takové skladné a těžké._gp_
.............

(e-mailem) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan

My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovali produkční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.
----------------------------------------------------------
V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek?

Opravuji: Ne do horního nebo spodního nástavku, ale nahoru nebo dolů. H.

Tapety na mobil

zde

http://www.mobil-wallpaper.eu/

Vážení účastníci Včelařské konference,
na webu a v tiskárně je nové podzimní číslo Moderního včelaře. Pro naše čtenáře jsme připravili mimo jiné sedm stran našich postřehů z kyjevské Apimondie, reakci z pera Jana Kolomého na článek o Zelené Bohdanči, zkušenosti Jana Havelky s polským velkokapacitním slunečním tavidlem, komentovaný překlad Iva Kovaříka o tlumení varroózy na Novém Zélandu nebo třeba jednu zbrusu novou rubriku.

Přejeme vám podnětné čtení a těšíme se na vaše ohlasy!

Pánové v redakci moderniho včelaře by se měli zamyslet! Časopis dostáváme neustále pozdě. Např. srpnové číslo přišlo 12.září. , říjnové vychází údajně 25.10. což je v pátek. Do distribuce přijde nejdříve 28.10. v pondělí, než příjde k odběratelům je opět měsíc listopad. Představuji si, žě pokud je to např. říjnové číslo mělo by být u odběratele nejpozději do 10.10. a ne o měsíc později. O dalším ani nemluvím. Zvažuji zda neukončit další odběr.

Je zde sice nějaká tabulka s datumy a měla by se dodržovat.

Ale vzhledem k obsahu který není u většiny čísel vázán na nějaký zootechnický termín (to by jsme museli mít vydání pro Jižní Moravu a pro severní Tatry) jsem spokojen, že to jsou nejaktuálnější informace co se ke mně dostanou - třeba z Apidomie. Už je někde jinde reportáž? K čemu by mi bylo "řijnové" číslo v říjnu, když bych se o výstvaě dozvěděl třeba jen složení delegace a zbytek někdy jindy, nebo vůbec.
Takže já jsem spíše pro kvalitnější obsah než pro honění termínů.

Karel

Vážený pane M:H:,
děkuji za Vaši zpětnou vazbu, ale pravděpodobně jste si nás spletl s konkurenčním časopisem. Moderní včelař nemá žádné srpnové ani říjnové číslo. Vychází každé dva měsíce a čísla se jmenují předjaří-jaro-léto-podletí-podzim-zima a jejich distribuce nesouvisí s konci kalendářních měsíců.

S pozdravem
Jan Vondrák

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV
-----
Honzo, já na ní nekoukám, to je jako kdyby ti řekli kdy přesně se ti narodí dítě. ANi bych to nechtěl, život podle plánu musí být hrozně nudný. :-)

Takže já se nechávám rád překvaopit, pak to vypadne ze schránky a manželce je jasné, že na mě nemá do veřera mluvit. Kdyby věděla dopředu to datum :-)

....
Ale pak jsem zvědavý jak M.H. bude ukončovat odběr zřejmě Včelařství. :-)

Karel

"Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům."

Pravda, my jsme měli po 14 rámcích a mně z hlediska manipulace kleštěmi s plásty vycházelo, že by ty zadováky klidně mohly být i po 16 rámcích.
Jinak zase netrefil.
Reálný včelař v té době v sezóně čistil průběžně škrabkou drážky v úle od propolisu, případně i oškraboval z oušek plástů nadměrné množství propolisu.
Přes zimu, kdy včelstvo bylo slabší, potom byl čas vyházet plásty i se včelami z úlu a vnitřek úlu oškrábat od propolisu kompletně. Kdo chtěl propolis bez léčiva, dělal to v září nebo říjnu před první fumigací, jinak se to mohlo klidně udělat v teplých dnech pozdního podzimu v listopadu nebo i prosince. Z hlediska včelstev a ochranné desinfekční funkce propolisu byla optimální doba v pozdnějším předjaří. Ale klidně se to dalo dělat před zimou, v rámci čištění úlu pro bezproblémové vložení podložky.
Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.

"V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek? "

Přirozeně do horního, protože tak zněla metodika. Kapky se dávaly podle aktuálního návodu.

Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem.

K burčákům je velmi dobré se vracet, toho se má vypít nejméně 5 litrů za
sezónu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 25. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

"Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři,
nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října
rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky.
Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli
získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty
kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný
strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé
páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si
tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem."

Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-).

automat mám v PC vypnut od doby kdy jsem přepisoval do latinky texty za
švabachu v org podobě pravopisu
Když jsem byl v polovině padesáti stránek tak mě to automat opravil. To byla
radost:-((.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 26. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

"Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-)."

"Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem. "

To by ten propolis asi vyšel pěkně draho, kdyby se to čištění dělalo jen kvůli získávání propolisu.
Burčák by se hodil, i když u nás by byl jen z jablek, maximálně s příměsí hrušek.
Já jsem chtěl jen říct, že u zadováku prostě nebyl problém čistit tak, aby propolis nebránil v manipulaci, když se čistit chtělo. To vyčištění celého úlu se občas muselo provádět taky proto, že starší úl z méně kvalitního dřeva časem udělal praskliny a vystouply nerovnosti. U nástavků se to nezachytí, protože se to prostě očistí při výměně nebo se nástavek vyřadí, ale u zadováků jak ty praskliny vlivem rozdílných teplot a vlhkostí v létě a zimě pracovaly, po nějakých letech kolem těch prasklin včelky vytvářely val propolisu až několik milimetrů vysoký. Ty propolisové "výrůstky" dovnitř úlu by dosahovaly až na loučky plástů a tak způsobovaly jejich zalepení v úlu. Nemluvě o to, že včelky často na podzim udělaly na nízkém dnu úlu, my jsme měli 1 - 3 cm vysoké dno, všelijaké propolisové výrůstky a propojky, takže tam byl problém zasunovat podložku.
Jinak si myslím, že zadováky potká podobný vývoj jako třeba ležany. Na produkční včelaření už nikdy nebudou, ale časem možná někdo udělá zadovák odpovídající dnešním potřebám, velikosti úlu a dalším a bude ho používat a propagovat pro zájmové malovčelaření.
Zadovák by se třeba hodil do měst pro včelaření v místnostech s výletem ven přes stěnu, protože pár úlů zabere mnohem menší prostor než nástavkové úly.

Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&klic=97ev2a

Odkaz ti nefunguje. A to jako myslíš redaktorku Včelařství a jejího manžela
co by vydavatele Včelařství. No to je známá věc, že na Křemencárně se jen
hrabe a ze včelařů se dělají blbci. Když si to ale nechají líbit, tak je to
jejich věc. Mě se to netýká, takhle bych si kydat na hlavu nenechal.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: pepan <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 10. 2013
Předmět: ruka ruku myje- Irgl versus Irgl

"Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&k
lic=97ev2a"

Já tady čtu: Odpovědná redaktorka: Radka Ingrová.

Myslím, že ti neporadí nikdo. Nikdo totiž neví co se líbí včelám. A protože jsou všely velmi přizpůsbivé, tak žijí a pracují v umělých dutinách, jejichž velikost si včelař přizpůsobil tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům. Nesmíš zapomenout na to, že každý včelař amatér je výzkumník.

J.P.

No shodou okolností, jsem došel na takový indikátor potřeby šíře plástu. Řešil zavěšení rámku v mém nástavku a nemá takový prostor ještě zavedený odborný název, ale plácnu "mezera mezi nástavkem a rámkem pod ouškem". Podle této mezery, pokud je dostatečně široká, já ji mám cca 15mm, se pozná podle zastavování, jak je natom které včelstvo s potřebnou šíří rámku. Jestli včely mají velké tendence zastavovat tento podouškový prostor, hlavně od horních nástavků, přirozeně se tak děje, protože je pro včelstvo plást malý. Když se tento prostor nezastavuje tak často, u mne je to asi u každého 30 včelstva a to při silné snůšce, tak je šíře díla asi OK.

Takže taková rada ode mne jak nato.

Nezaměňovat lepení propolisu s voskovými

No,jestli jsem ňouma,tak to nemohu posoudit.
Rozhodně se však za svoje názory ani v nejmenším nestydím!
To bych je nezveřejňoval.
A už vůbec nepoužívám pseudonim Standa.
Už moje matička věděla,že Stanislav je velmi pěkné jméno a proto si přála,abych jej měl
v křestním listu.A tak se i stalo!
Prosím tímto o prominutí vás všechny přátele,že můj příspvěvek není o včelách.
Šlo mi jen o klidné spaní.
Standa
P.S. Hlavně ať nám bzučí.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Blažena Dvořáková" <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
Datum: 20.9.2013 - 14:12:32

> Proč se nějakej nouma stydí za svoje názory a použivá moje pseudon . Standa
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: nasepenze/=/volny.cz
>
> Datum: 19. 9. 2013
>
> Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
>
>
> "Zdravím!
>
> Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka
> je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji
> mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části
> úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším
> nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.
> Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.
>
> Standa
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>
> Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>
>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>
> Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku
>
> Datum: 7.3.2013 - 18:39:14
>
>
>
> > Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem
> je
>
> > 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.
>
> >
>
> > Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že
>
> > horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm
>
> > způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.
>
> >
>
> > To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu
>
> > mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což
>
> > nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).
>
> >
>
> > Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se
>
> > nahrnou na roztržené buňky s medem.
>
> >
>
> > Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.
>
> >
>
> > Zajímal by mne názor zkušenějších."

Tapety na mobil

zde

http://mobil-wallpaper.eu/

Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek

oprava varidol

Není, nesmí zmrznout.

Měl by být stále účinný, aspoň u mě i po přejití mrazem fungoval, ale
vyzkoušej a uvidíš jestli padají.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pepek 1 <e-mail/=/nezadan>
Datum: 31. 10. 2013
Předmět: Přemzlý varidol

"Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek"

"nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ? "

otázka je, jestli při těch - 5 st C se jednalo o přemrzlý varidol.
Z chemického hlediska totiž nízká teplota nevadí, vadí pouze z fyzikálního hlediska. například u emulzí , jako je mléko nebo vodouředitelná barva dojde k rozbití emulze a tím k zničení té látky.
U roztoků, což pravděpodobně varidol je, dojde k rozdělení složek. Kdy jedna složka buď zamrzne a vymrzne a druhá zůstane tekutá, tím se místně zvýší koncentrace té nezmrzlé složky a dojde k rozdělení roztoku. Nebo když rozpuštěná složka se z roztoku vysráží či oddělí jako krystaly nebo kapalina. A při ohřátí na původní teplotu se to už nevrátí zpátky.

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený. Minimálně pro fumigaci, kdy se kapají kapky. Pro aerosol s acetonem, kde je možné rozmíchat celou lahvičku, by i tak mohl být účinný, protože v acetonu jakožto dobrém rozpouštědle by se i takhle oddělené léčivo v lahvičce nejspíš rozpustilo. Pro aerosolování s vodou by už nemuselo, protože tam by takové poškozené léčivo nemuselo vytvořit stejnoměrnou emulzi ve vodě.


Nevidím ale problém, i kdyby byl varidol vizuálně v pořádku, pro klid duše třeba i v takovém případě půlku včelstev udělat tím přemrzlým varidolem, půlku jiným a porovnat spady.

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum - šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe. :-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka, takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

Kromě příbalového letáku je letos v balení i malý lístek s upozorněním, že
zákal není na závadu, a dá se nakonec i odstranit šetrným zahřátím.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Saturday, November 02, 2013 11:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přemzlý varidol

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou
složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka,
takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel"

Díky všem za vysvětlení a reakce
Pepe

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan
-------
Jedno to je, včely vydrží všechno, ale kolega chtěl asi zkoušet co jim vyhovuje.
A v MV je popsaný referát z Kijeva kde prof. Seeley popisuje asi 30 letý pozorování volně žijících včel v USA a taky jejich preference když jim dával vybrat dutiny k usídlení.

A nejenom tenhle referát byl pecka, je jich tam víc.

Karel

Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr

Švamberk je velký lhář a manipulátor. Akce na zvýšení propagace medu
proběhla v každém okrese ???????? Ale je pravdou, že se dostala do podvědomí
všech včelařů, ale to je nošení dříví do lesa, pro zneužití a naplnění
vlastních kapes se dostala do podvědomí. Jinak k zákazníkům se dostalo
akorát kuloví. Snížení penále o 75%, kolik to snížení stálo na úplatcích a
kde a kdo jsou viníci. Předseda málo prezentuje svoji práci? Podle fotek
pracuje sám na sobě, práce by na stránkách časopisu vypadala jinak. Fotky by
byly k tématu a podpis autora dole. Zahryznutí komunisti, nic jiného.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 5. 11. 2013
Předmět: Blog V.Svamberka

"Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam
polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt
duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze
normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne
udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak
spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr"

3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha. Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast, co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.
Zároveň se přistoupilo i na  šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla. Toto novošlechtění trvalo bratru více jak 50 roků.
Výsledky po takovém neuváženém dovozu by se zřejmě do pár let rozpadly a o
výnosech až 1q ze včelstva, nízké rojivosti a mírnosti bychom si mohli jen
nechat zdát. To snadno pochopí každý kdo ví i ty nejzákladnější věci o
genetice.
Jak se mi nelíbí jednání svazu pod vedením Švamberka, tak tohle je asi
jediná skvělá věc co udělal.
Dovoz jiných plemen by na pár roků opravdu zvýšil výnos. Ale co bude pak to
již podnikatelé neřeší, již budou za vodou a další stav mu bude putna

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"3. Aktivně jsem jednal a zabránil v letošním roce importu a
nekontrolovanému šíření včely tmavé a buckfastské řadou jednání na
ministerstvu, v parlamentu i vlastním písemným zpracováním odborné
argumentace. Věc je nyní vyřešena.

Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/ <http://vaclav-svamberk.
webnode.cz/blog/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm
_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.
webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_
content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2F>
 -----------------------------------------
 
 
Pan Švamberk předseda českého svazu včelařů se pasuje do role Pána Boha.
Tento autokrat nejedná za své zájmové včelaře on jedná za všechny bez
vyjímky a bez toho  
aby se k tomu vyjádřilo celé včelařské spektrum, přičemž zašlapává 
demokratické principy  !!
 
  Co je to za včelaře odborníka, který bucfast nikdy nechoval ale pro státní
správu je schopen vypracovat odbornou argumentaci, už to je zarážející 
 
 Před léty honily strašáka jménem kyselina štavelová tet tmavou a buckfast,
co to bude následovat příště..
 
Drobným včelařům včelařícím hobby nepřeji nic špatného, ale autokratům
řídící svaz od revoluce ze srdce přeji, aby jim stát napařil takovou pokutu
aby tento úpadkový
 
podnik museli rozpustit !!
 
Omlouvám se za nízkou úroven příspěvku ale odsud podsud
 
Nashledanou v lepších časechT:P


 




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 "

Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50 lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané. Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel

Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující. Jde mi jen o to, že pokud se
začnou sem importovat jiná plemena, tak  jak dopadne výsledek křížení je ve
hvězdách. Žádné plemeno není odolné proti nemocem tak, že by vynikalo nad
jinými a o zdravotní stav jde především. Řeči o tom, že včela tmavá je
odolnější proti kleštíku jsou pomluvy, na severozápadě Polska, kde tmavé
plemeno se vyskytuje včely na kleštíka normálně hynou jako tady kraňky.
Nevidím žádnou výraznou výhodu jiných plemen, tak proč to měnit.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji. Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje, které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí? Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek

Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast
i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel
to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
......

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo, ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel

No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic.

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ustálených kříženců z
oblastí přechodu mezi tmavou a kraňkou. Jinak rozdíl mezi naší původní
tmavou a kraňkou hledej v četbě staré literatury a najdeš několik rozdílů v
popisu vlastností včel u tehdejších včelařů. Naše původní tmavá už tehdy
nebyla hodnocena dobře ve srovnání s tehdejší původní kraňkou. A jinak to co
se v 60 letech vyřazovalo z chovů a nahrazovalo kraňkou, to už nemělo nic
společného ani s naší původní tmavou, tak tam vedlo to neškodné křížení
plemen, poptej se starších, jsou tací co si to ještě pamatují.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

Zdeňku, vyzíváš k toleranci, ale vyjadřuješ se jako ignorant a zřejmě se tak
i chováš. Ptal jsem se na něco jiného a nedokázal jsi odpovědět.

Jinak to, že se tomu včelaři nezadařilo křížit mi bylo jedno, není z mého
okolí, ale asi si neuvědomuješ hodnotu zkušenosti, tak místo toho jen hloupě
tlacháš.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"No, v tom je právě ten náš malý český problém. Někdo vybočil ze řady. Tobě
to sice nijak neublížilo, ale „co on si to vlastně dovolil, mít jiné včely
než všichni ostatní?“ Zjevně tě potěšilo, že se mu nezadařilo, ale co
kdyby, že.
V tomhle ti nikdo neporadí. Možná by bylo dobře zamyslet se sám nad sebou a
zjistit, jak to dělají ti včelaři v okolních zemích. Třeba jsou lepší
včelaři nebo lepší lidé. Já nevím, ale oni žádné problémy nemají.
zdenek



Vysvětli mi Zdeňku, jak může být někdo tak netolerantní a nasadí si
Buckfast i když ví, že většina včelařů v okolí nechce chovat křížence. Na
hrubý pytel to chce vždy hrubou záplatu. Říkám dopředu, že nejsem profi
chovatel matek a
co vím tak ti co měli Buckfast tak je použíly jen na inseminaci. A výsledek
šel nakonec do síry, protože ti kříženci nestáli za nic."

Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy, takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost. Užijte si to.

Karel

Já jsem začal včelařit v r.1960, v té době zde byla pouze včela tmavá a její kříženci. Práce se včelami nebyla příjemná pro velikou útočnost včel a výnosy byly malé. Tmavá je sice zde původní, ale z doby, kdy tuto českou kotlinu pokrývaly pouze hluboké lesy. Což už několik století neplatí.
Dovoz plemene kraňky byl přínosem ve všech směrech, neboť se do současné zdejší přírody lépe hodí a proto byla odborníky vybrána.
Vracení původní tmavé včely sem považuji za čistou zlomyslnost & tunel na nějaké dotace.
Říkal jsem to už na zasedání RV ČSV, říkám to teď a budu říkat stále, neboť jsem si s tmavou včelou už zažil své a nerad bych si to zopakoval.
Pepa

P.S. Nemělo by se toto vlákno už přejmenovat?

>>>
Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.<<<
1) Ta kraňka tu byla dřív než my, pokud ovšem nepocházíš z České kotliny.
Ovšem, že záleží na tom odkud pocházíš protože v čecké kotlině  a dále na
západ  v příhraničních horách, žila Včela černá.
2) Rozchov kraňky byl zvolen ještě v době C.K. Rakouska a tehdy kraňka
obývala převážnou část území celého mocnářství až na území právě České
kotliny (včela černá) a v okolí terstu (to byla včela vlašská).
3) rozdíl je v různém způsobu v jarním rozvoji včelstev
3a) V. vlaška ploduje celou zimu a má pomalejší jarní rozvoj
3b) V. černá má větší sklon k rojivosti a bodavosti lépe využívá pozdní
medovicové snůšky. Má i pomalejší jarní rozvoj.
3c) V. karpatská má bouřlivý jarní rozvo,j v září ukončuje plodování, má
nejnišší spotřebu zásob v zimě a velmi dobře využívá nejrannější snůšky.
3d) V. přímořská je zase lépe přizpůsobena právě přímořskému prostředí a
kraňka zase kontinentálnímu.
Území kraňky je ohraničeno; Karpatským obloukem, Českomoravskou vysočinou a
Alpami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Tyto snahy o chov i jiných plemen tu byly již před cca150 lety. výsledek
ovšem byl velmi tristní. Na začátku 20 století byl rozhodnuto o návratu
původního plemene Včely karpatské a to i pro území Čech kde původně žila
Včela černá.

Zároveň se přistoupilo i na šlechtění snížení bodavosti. Původně tato
včela
vůbec mírná nebyla.

-------------------------


Aha, takže kdyby se šlechtila takto ta původní, tak by taky mohla mít
sníženou bodavost?

A jaký by byl rozdíl, mezi importem kraňky z Jugoslávie a Rakouska před 50
lety a dovozem a plošným rozšířením něčeho jiného po 50 letech? V každém
případě by se jednalo o převálcování toho původního.

Mně ta argumentace přijde prázdná a je to jen stokrát opakované tvrzení
autorů myšlenky importu, pokaždé se jedná o likvidaci toho původního. Jak
si můžeš být jistý, že import jiných včel bv dopadl špatně?


Já bych to prostě přiznal. Byly jsme tu první s kraňkou a proto je to naše.
Jakmile se připustí nějaké vědecké argumenty, pak se to může vždycky
otočit. Historická fakta jsou jasná - první kraňka, má to zde zabrané.
Proč o tom pořád debatovat.

Nakonec pak bude někdo zkoumat jestli ti hybridi budou bodaví a zjistí že
ne a že by to šlo jako třeba ve Švédsku, kde mají kkraňku, černou a
bukfast. A toho se snad dožít nechcete!

Karel"

To, co popisujete, jako včelu tmavou, bestii zlou, byla opravdu čistokrevná včela tmavá? ve staré literatuře popsaná jako "včela domácí", přívětivá,...? Asi už ne.
Od počátku minulého století sem byly zahájeny dovozy, to za prvé. Za druhé, začaly se míchat kmeny včely tmavé rasy - za účelem vyšších výnosů. Z toho pak plynuly ty potíže.
Rozdíly mezi kmeny kraňky jsou značné a jejich křížení a neselektování přinese stejně nepříjemné výsledky. Rozdíly v kmenech u včely tmavé jsou ještě markantnější.
Chovatelé včely kraňské dosud nebyli schopni standardizovat tuto včelu, nejsou schopni vydat ročenky, nikdo neví, co si kupuje, jaký je původ, jak předcházet imbreedingu.
A k těm kšeftům s dotacemi - to je trefa do černého. To je to hlavní, o co svazu jde a je schopno jít přes mrtvoly.
Jsme moc malý státeček, abychom tu moli mít izolovanou populaci něčeho imaginárního, bez popisu. Je to jen politický a hlavně zištný tlak.
Čistou populaci správně vedenou nemůže nic ohrozit. To jsou babské řeči, že se tu něco pokazí. Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas!
a dohodou, ne diktátem. Jsme v Evropě a je a bude normální, že si koupím matky od kolegy 30 km v Bavorsku a ne 300 km na Moravě.
Dovézt včelu tmavou bude nyní jednodušší, protože již je uznán chov včely tmavé a z toho plynoucí zákonné závazky a povinnosti. Chcete-li znát podrobnosti, zeptejte se pana VŠ.

A proto se pracně pokoušejí tyto včelstva, pokud ještě existují nalést v
odlehlých částech Šumavy a Krušných hor, z důvodu zachování jejich
genetického potenciálu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Možná přátelé, že by bylo lepší chovat se k sobě trochu tolerantněji.
Určitě bychom si neměli brát za vzor pana VŠ a jeho nekompromisní postoje,
které zapadají do dob vlády jedné strany. (Doufejme, že jsou to poslední
záchvěvy.)
Stojí za to, sehnat si více informací.
To, že někdo prohlásí, že zabránil importu a šíření a že věc je tím
vyřešena ještě neznamená, že to tak skutečně je. Je všeobecně známo, že u
nás se chová už přes 1 tisíc buckfastských včelstev. A komu to vadí?
Pozorujete nějaké změny? U nás tedy nic.
Podobné je to s tmavou včelou. Tmavá včela je na většině našeho území
původní, domácí. Přesto, že se socialističtí včelařští výzkumníci snažili
ji ze všech sil, také nekompromisně zlikvidovat, stejně se jim to
nepodařilo. Tmavá včela tady je a ti co ji chovají, pokračují v chovu toho
co zbylo, a co jim vyhovuje.
A vo tom to je. Je to o svobodném rozhodnutí. V celé EU se bez problémů
chovají jak původní včely, tak buckfastky. Myslíte, že tenhle VŠ, který má
z ostudy kabát, má tu moc zavádět v naší zemi jiné zákony než platí v celé
EU? Komu vadí jiné včely? Je tu někdo komu škodí a jak?
zdenek"

Karavana tu chce šířit nějakého původně rozšířeného bastarda? To jsme se vrátily o 150 let zpátky, ale s se zvrácenou touhou tu toho kripla zase množit? Já ho také stihnul, ať si ho chová někdo někde, ale ne v mém okolí.

Podle mne to množení nějaké domněle původní včely není zadarmo, bude to tunel na prachy pro nějaké pionýry a chamtivé výzkumníky co si vezmou myšlenku, popíšou pár papírů a tak si lehce nabodnou nějaký ten míč ze státního rozpočtu.

Úplní Cyrilometodějci.

>>>>A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě
rozhodlo<<<<
Pokud tím myslíš C.K. mocnářství tak je to tak. ale to nebyly ještě
pětiletky.
>>>>A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.<<<<
Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 6. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Ondra:
Karle, zeptám se z praktického úhlu pohledu, proč sem vozit další plemena,
když to co tu je, je minimálně vyhovující.
.....

Za prvé to co se sem dováží třeba z Rakouska není 100% čistá kraňka a
nikomu to nevadí - říká to tam sám vlastník slavného chovu.
Za druhé je zbytečné debatovat o nějakém dovozu když vám jej předseda
zakázal jak tady čtu.

A to povídání o bodavosti kříženců atd, atd.

Je to pro mě povídání, to by na hranici styku včely černé a dalších snad
nikdo nevčelařil a bylo by tam radikálně ofenzívně odvčelené nárazníkové
pásmo.

Osobně mi stačí kraňka ale pokud bych měl hodnoti argumenty a podloženost
argumentace zastánců původní "kraňky" tak tam mi snad jako
nejprokazatelnější vychází ten že tady byli chovatelé kraňky dřív.


V tom Polsku jak píšeš, tam to na hranici si kraňkou musí být hrozný peklo,
ne?

A trvalo hodně pětiletetek a to i ještě za totality kdy se prostě rozhodlo
a bylo než se tady orgasnizovanými chovy prosadila popualce trochu plná
kraňky.
Takže mi není jansé, jaké nebezpeší může pro majoritu hrozit když pár
dobrovolníků na své náklady to zkusí. Jak píšeš, když nebudou inseminovat
tak za pár let jsou bez trvalých dovozů zase s kraňkama.

A to už vynechám, že tady prý bylo založeno chovatelské sdružení včely
tmavé pod patronací ČSV a VUD jak jsem slyšel v hospodě.
Takže pro mě je ta situace poněkud nepřehledná.
Ale jako divák hodnotím uznale pěknou zápletku.
:-)
Hlavně je prý dobré se podívat na legislativu EU - prý podle ní ani
předseda ČSV nemůže zakázet chov jiných plemen.

Karel"

>>>Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?<<<
  Křížení potrvá několik roků.
  Ustálení takového křížence je pak záležitostí několika desítek let pomocí
příbuzenské plemenitby. Pak se musí odzkoušet v praxi nejméně po 3 generace.

  U včel je věk 1 matky 3 - 5 let kdy se sledují vlastnosti včelstva Tak to
dá další cca 15 let. Budeš pak rád když se zastavíš při padesáti letech.
 Proto máme ty výzkumné ústavy kde se takové práce zůčastní i několik
generací šlechtitelů. Běžný včelař si ale myslí, že tam nic nedělají. Pro
něj je to přece záležitost jednoho odpoledne.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Z Rakouska se vozí kraňka cca 80%, ale je to naprosto jedno, protože je to
ustálený kříženec a tomu odpovídají i vlastnosti. A vo tom to je, že není
kříženec jako kříženec a v tom také hledej kouzlo ...
Ondra
-------

Takže kdyby se nějaký chovatel a šlechtitel matek chtěl dopracovat k
nějakému stabilnímu "kříženci" s rozhodl se přidat do chovu 20-50% nějakého
jiného materiálu tak co?


Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely. :-)

Srovnej si jak nastavíš pravidla, ale prověř si je pak jak by fungovala.

Naštstí je doba, kdy taková direktivní nápady již neprojdou do legislativy,
takže se místo hledání nějakých zákazových řešení můžete dobrat k tomu jak
to řešit do budoucna.


Protože to bude o dohodě nebo o boji. A jak tak koukám bojovníků je dost.
Užijte si to.

Karel"

Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat, ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel

Ono to jinak nejde pokud se něco najde musí se zavést v odlehlém území chov
který bude provádět zpětné šlechtění a odcov matek nepředržitě a stále
dokola třebas i stovky let.
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.
U rostlin je to jednodušší tam se semena uloží do ledovce aje 1000 let pokoj

Již vzácné druhy zvířat se chovají v ZOO.
U včel to zatím jinak nejde. Komerční je to ale jen pro toho kdo tento
udržovací chov provozuje a výhodou je, že se nemusí pachtit za výnosy. Své
má jisté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Zapoměl jse dodat, že jeho smyslem je pokusit se o záchranu jejího
genofondu. Prozatím je to bez úspěchu.

pepan

------

To první - to to dělalo ze zájmu o věc a něco našli a zkoušejí to uchovat,
ale je prý další ryze komerčního - chov matek a registrace atd. A o tom
jsem slyšel v hospodě. :-)¨


A taky jsme slyšel o jednom horském údolí kde je včelař který si dovezl
černou a je velmi spokejne i s výnosy a nechápe starosti lidí co neví o čem
mluví.

Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)
Karel"

Pepan:
Ti dědci v hospodě sice vědí o tom chovu ale netuší proč a nač se to tak a
tak dělá.

------
Tak ti ví opravdu kulový.

Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.
Ale znalostí mnohdy násobek mých.

Holt hospoda - lidová univerita.

Karel

Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.
Neznal jsem nikoho z blízkého i vzdálenějšího okolí, kdo
by na tom byl s mírností lépe. Proto si myslím,že Ti, co se snaží o návrat kříženců včely tmavé neví o co usilují. Výnosy jsou také nesrovnatelné.
Pokud by skutečně k pokřížení v mém okolí došlo (mě se to asi už netýká),pak by někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny matky na výměnu. Nevěřím,že by kříženci včely tmavé byli mírní. Jarda

:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr

-----

Stejná jako za tu z rozmnožovacího chuvu - dříve 200, za rok snad 300.

Karel

V tomhle se nase info Karle rozchazeji.Http:oocsv-opava.webnode.cz-zajimavosti z RV-proc ponechat RCH v slechtitelskem programu...JosPr

KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala "nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a další plemena jsou bodavá?

Karel

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80% 
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"KJ:
Plně souhlasím s panem Srollem. Včelařil jsem také ve svém
mládí s kříženci včely tmavé. V té době bývaly na vesnici sousedské vztahy
podstatně lepší než dnes a přesto jsem určité problémy se sousedy s
agresivitou mých včel měl.
Ke včelám jsem mohl pouze dokonale chráněný. Srovnávat mírnost dnešních
včel a včel ze šedesátých let minulého století se nedá, na to asi nestačí
žádná stupnice.Stačilo
pět včelstev na zahradě, rozebrání a složení včelstev a nikdo kolem
neprošel do večera.

------

Taky jsem začínal s pouliční směsí a poučen tehdejšími knihami věřil že je
to "nigra". Bodavé bestie, hlídaly už deset metrů od úlu.

Dneska si jen myslím, že to prostě byly včely kde se neudržovala
"nebodavost" a prostě byly ponechány svému osudu a vyvíjely se samy.

Proč? Protože jsem od té doby viděl co udělá i s kraňkou, když se nechá
svému osudu a nemění se bodavé atd.



Ono ani dnes nevypadá se schopností běžného průměru chovat matky moc dobře
a před takovými 100 lety to asi taky nebylo lepší.

A vy jste nebyli nikdy na nějakém takovém stanovišti kd eje lepší nebýt?

Zajímavé, že stejnou zkušenost s "pozůstalostí" jako já tehdy dělají
leckteří začínající stále.
Přivezou si pěkné bodavé a rojivé bestie a to tu žádnou černou včelu
nemáme.

Takže taková argumentace u mě ztrácí váhu, spíš svědčí o stavu a vyspělosti
včelařů. Tehdy i dnes.

Vždyť současná stejně jako Kraňka šlechtěná černá včela, nebo buckfast a
další plemena jsou bodavá?

Karel"

Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v prvním odstavci a nemůžete mít problém.

Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

...........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem.

Pavel Holub:
"Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného materiálu."
Platí to i pro případ, že já budu chovat kraňku a soused včelu tmavou?
Včelařím samostatně od r. 1965. Když se rozhodlo o zavádění kraňky, měřil jsem loketní indexy mých včel a určitě to nebyla kraňka. A jak vypadalo moje včelaření? Bez hadry napuštěné karbolineem ,kukly a rukavic to nešlo. Řepka sluožila jenom na rozvoj včelstev a musel jsem doufat, že bude něco po ní.
V současnosti chováme Vigorku a nevím o nikom z okolí, že by si stěžoval. Lidovi výzkumníci a dovozci nekontrolovaného materiálu by si měli uvědomit, že ohrožují sousední včelaře nejenom změnou vlastností vzniklých kříženců, ale i chorobami. Včela není kráva, kterou můžeme držet v uzavřené místnosti.

Josef dnes se celý svět snaží uchovat původní druhy v genetických bankách.
důvodem je dnešní velmi vysoká variabilita kříženců zaměřených jen určitým
směrem. To pak v produkci vyžaduje velké množství ochranných prostředků .
Právě kvůli jejich omezení se zase při křížení používají tu původní druhy k
posílení odolnosti a vznikají noví a odolnější jedinci.
  Dovezení nějaké matky ze zahraničí do prostředí kde je jen kraňka a kde u
včelařů probíhá jen přirozené oplodňování tak to namíchání cizího genu nic
neznamená. To by  se musely  objevit ve velké oblasti celé takové včelnice.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 7. 11. 2013
Předmět: Cerna,modra nebo zelena

"Celkem nechapu,jak v dnesni dobe si muze nekdo pripnout metal za zakaz
dovozu neceho.Dovezt vceli matku pres hranice je snazsi nez dovezt slonici
a taky to tak nebije do oci..Spis je rec zase o dotacich a pripadnem
odstrizeni od dotaci..Sveho casu jsem tusim na webu OO Opava nasel
srovnani,kolika ze procentni dotovanou kranku mezi vcelare chrli chovatele
matek,cisla veru zajimava.Spis nez snaha o produkci matek tak
kvalitnich,ktere by se prodavaly samy,jenom mnozeni..Nemuzu si pomoct,kdyby
byl kazdy vcelar sam sobe chovatelem vlastnich matek,dusledne brakoval
vsechno co se nepovedlo,protoze to dela sam pro sebe a ne pro prachy za
pocet prodanych kusu,nebude zadny humbuk skrze vcelu cernou nebo jinou.U
nas byla puvodni kranka,pak nejspis riznuta vlaskou(dodnes se vyskytne
matka zluta jak kanarek),ale stejne jsou jen dva druhy matek,dobra a
spatna,zadna jina..Cele to snazeni o zakaz cehosi je jenom hra o tahani
financi.PS:kolik ze to je dotace na matku inseminovanou???JosPr"

>>>>Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie?<<<<
To určitě není, ale u jeho potomstva dochází k rozpadu vlastností všemi
možnými směry. jeho další rozchov pak vyžaduje přísnou selekci k ustálení
požadované vlastnosti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Proč tak silná slova? vždyť potvrzujete Karlova slova. Kdyby včelaři
chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti plemenného
materiálu. Nevidím v tom problém.

Myslíte si, že F1 kříženec nebodavých dvou ras je bestie? asi jste to nikdy
nezkusil, tak nevíte, o čem hovoříte.
Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost. Jinak je vám fuk, jaké ostatní
vlastnosti má. Tak se chovejte slušně a chovejte to, co jsem popsal v
prvním odstavci a nemůžete mít problém."

Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní - měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o dotacích taky můžete vyřadit.

Karel

Bodavost je velmi ošemetná věc a musí si to posoudit každý sám.
Je závislá na mnoha faktorech
1) stáří matky - čím starší matka tím je bodavost vyšší
2) čas - hodně záleží na čase kdy se včelstvem pracuje, od rána až tak do 16
hodiny +- jsou mírné a pak se mění v bestie.
3) počasí - některé dny je lepší i mírným včelám se na hony vyhnout a
připravit se na příchod povětrnostní pohromy.
Však včelstvo které na vás pravidelně vystartuje po otevření úlu, bodavé je,
a je dobré marku zrušit. V 90% i její dcery budou mírné a zrušení takové
matky se projeví již v dalších dnech.
Bodavost bývá podmíněna geneticky, stářím matky, nebo jejím fyziologickým
stavem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Pavel Holub

Kdyby včelaři chovali plemenný materiál, tak budou mít včelstva vlastnosti
plemenného materiálu.

Váš střípek je jasně zapadajícím do všeobecně zakořeněného, hlavního
kritéria vlastností včely, to je nebodavost.

..........

Všechny jiné vlastnosti se dají okecat, ale bodavost u nakoupeného
materiálu se moc dobře okecat nedají. V tom tkví ten kořen hlavního
kritéria. Protože když je snůška, včely nosí, ale když nějaká drahá matka
plodí potomstvo co žere okolí, taková koupě štve. No a jestli se ta
bodavost ukáže po nějakých vyšlechtěných dcerách? To je normální, to se
stát může a není to vyloučené.

V podstatě mi bodavost vadí až nad určitou úroveň agrese. Bodavé včely do
té úrovně kdy se v nich dá ještě dělat mi nevadí. Odstranit tuto vlastnost
lze a děje se tak dovozem opravdu ověřeného materiálu.

Mým přesvědčením je, že tu v ČR opravdová šlechtitelská práce ve včelařství
nefunguje dobře, protože se taková dobrá práce nedělá úplně snadno. Snadno
se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u
včelstev s "šlechtěným" materiálem."

Tak jsem si přečetl tu úrodu názorů a dovolím si reagovat.

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.
2. přirozeně spářené matky, i když po matce sestry, jsou mnohdy zcela
odlišné.
3. většinu matek si vychovám sám, jsou levné, za jejich kvalitu si mohu
nadávat jen sám sobě.
4. bodavá včelstva napravuji co nejdříve, i za cenu ztráty medu
5. matky (včelstva) dělím na ty na plod a ty na med (dlouhověkost dělnic).
6. časnou jarní snůšku nemám, takže síla vyzimovaného včelstva pro mne není
úplně podstatná
7. "Šumavskou směs" znám detailně od roku 1957, kdy jsem dostal první
pořádný přiděl a jsem doslova nadšený z toho co chovám teď.
8. Z neověřených zdrojů mám info, že v Bavorsku kde je kraňka i buckfast se
zvýšila poptávka po včelařských rukavicích.

Moji "učitelé" byli otec, Q. Sklenar, O. Brenner, ing Veselý a spol. V
současné době také internet, ale tady je potřeba být velmi opatrný, najdou
se tam nejen dezinformace, ale i úplné nesmysly.

Reakce:

==Bratr Adam byl prostě nezodpovědný a arogantní hulvát, když křížil ty
včely.

Nesouhlasím, naopak on šlechtil na ostrově Man a věděl proč. Věděl, že pokud
se mu něco nepodaří nebude z toho světový průšvih. Klobouk dolů před jeho
prací, ale jeho včelu na mém stanovišti chovat nechci.

==Výjimkou jsou jen oplozovací stanice a to by bylo zapotřebí řešit. Včas! a
dohodou, ne diktátem.

a) Každá mladá matka letí na "svoji oplozovací stanici". Rojová, z tiché
výměny i záměrně chovaná.
b) Kde by byly, ty oplozovací stanice? V Alpách? Koupíme ostrov? Bez urážky,
říká se "Kdyby ...", ale já už jsem ostražitý i když slyším jen BY, mělo BY,
chělo BY,...
c) Ale to není vše, i pokud by republika byla rozporcovaná na "oplozovací
stanice", je zde ještě jeden problém - mor.
d) Jak se lze dohodnout v ČR je vidět třeba na dálnici do Hradce Králové

==někteří včelaři asi museli v daném místě skončit a nebo nakupovat všechny
matky na výměnu

Že by záměr?

==Já to slyšel v hospodě od včelařů kteří mají polovinu věku mého.

Kamarádův otec říkal, kterej kluk si nemyslí, že ví víc než táta, není
normální. Tak se probíjíme životem, hltáme novinky. Časem se moderní rozdělí
na praktické a nepoužitelné. A když přijde den, kdy se chceme minulých
generací na něco zeptat, už je mnohdy pozdě.

==Jo v hospodě, tam se člověk dozví věcí. :-)

Svatá pravda, hlavně to, co na reklamním letáku napsáno není. A navíc kdo má
upito, většinou mluví pravdu.

Vašek.

1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel

To já vím kdo Vám dává školení, proto jsem napsal, aby jste se ho zeptali
kolik let zabere šlechtiteli vyselektovat na mírnost. A také píšu záměrně 
šlechtitel a ne chovatel.   A také by jste ho měli požádat o základní
vysvětlení pojmů stupňů chovů. A dojmy jak najednou píšu " ať s různorodostí
pracují šlechtitelé " si nech do té hospody. Nepíšu nic najednou, už v tom
jak jsem psal o dovozu 80% kraňek  z Rakouska se dočteš jak moc mi vadí ne
100% čistý materiál a o zákazu také jsem neudal ani řádku. A to protože si
uvědomuji jaký je rozdíl mezi stupni chovu a který se čím může a má zabývat.
Pokud mám použít slovo zákaz dovozu jiných plemen včel, tak zákaz pro
rozmnožovací a užitkové chovy, nemají techniku a znalosti na plemenářskou
práci. Včelín kde nejde se přiblížit neznám, ani ve svém okolí. Legendy o
bodavosti Vigor ty jdou od těch co si je pořídily, na fóru se o tom můžeš
dočíst a to jsou zkušenosti a ne pomluvy nebo bajky. Dovozu včel jde
zabránit, na to stačí fungující spolek a aby se většina včelařů dohodla, že
chovat jiná plemena se nebudou a menšina se bude muset podřídit. Pokud by 
někdo měl problém s výnosem nebo jinými vlastnostmi a kvůli tomu si chce
dovézt jiné plemeno, určitě se ve fungujícím spolku najde někdo kdo mu dodá
jiný vlastní ověřený materiál. Tomu se říká vstřícnost a když ani to
nezabere tak jak už jsem psal, na hrubý pytel patří hrubá záplata. I s
takovým si jde poradit, tomu věř. A tam kde to nebude fungovat se včelaři
vytrestají sami. 

O tom, že si ČSV zaregistrovaly sdružení pro černou včelu už jsem slyšel
také, prý v tom má nejvíc iniciativy Cimala i když na jaře u kulatého stolu
mluvil úplně jinak. Ale zatím jsem neviděl nic písemně doloženého a proto
bych tímto chtěl požádat přítomné čtenáře a členy Rep. výboru jestli by se
mohly na blížícím se zasedání na tuto věc otevřeně zeptat a dát potom sem
vědět. Předem děkuji. Ptal jsem se na to dvou členů RV co znám a žádný o
ničem neví.

 

Ondra


 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Blog V.Svamberka

"Karle, já chápu, že máte v PSNV a MSVV stejné politické školení a vlastní
názor se neodpouští stejně jako v ČSV. Ale nerespektovat ani zkušenosti, to
je stádium debility. Zeptejte se Čermáka, kolik let mu trvalo než z Vigorky
dostal bodavost po křížení s tmavou. A to je šlechtitel a má k dispozici
inseminaci. U běžného včelaře si to vynásobte min. 5ti, když budou v okolí
selektovat všichni a to je prakticky nemožné. Dnes má Vigor opět kolem 80%
kraňky a je mírnější než na začátku. Stejně tak se zajímejte jak vznikla
Buckfast a zjistíte proč to křížení bral Adam oklikou. Různorodost plemen,
běžnému včelaři na včelnici nepatří, jinak se to zvrtne jako před rokem 60.
S různorodostí ať pracují šlechtitelé.


Ondra

---------


Právě Čermák a další nám dělají ta školení. Pokud považuješ odborný názor
za politické školení.

Ale jak čtu tvoji odpověď, nejak s emi tvá vyjádření nezdají konzistentní -
měl by jsi abslovovat školení ty. Najednou píšeš, že " s různorodostí ať
pracují šlechtitelé".

Pokud nemyslíš že v zahraničí, tak pak nevím jak by s ek takovému materiálu
dostali když to chceš zakázat.

A ty farmy co mají buckfastky a že jich je a pokud vím, tak jsou spíše
členy ČSV atd ty spálíme i s okolím?


Neodpověděl jsi mi jak je možné, že jsou dneska včelíny kam je lepší
zdaleka nechodit - to tam mají ilegálně černou včelu?


Jinak Vigorku znám důvěrně přes deset let a skazky o její bodavosti
zařazuji k těm skazkám o bodavosti současné černé včely.


Jinak já bych si čenou asi nepořídil, ale není mi jasné jak tomu chcete
bránit. Snažil jsme se vás přesvědčit, že ničemu nezabráníte abylo by
lepší se snažit vytvořit pravidla.
Jedineé co se prý podařilo, že si ČSV a DOL zaregistrovali po rčenou včelu
sdružení a blokují dotace pro sotatní ppotenciální příjemce. Takže skazky o
dotacích taky můžete vyřadit.

Karel"

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé
matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky, tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel

Když si to dovolím shrnout tak tvé původní včely byly bodavější a nanosily
méně medu. A teď je problém jaký po tom dovozu?

S úctou k původnímu genofondu nic už řešit nejde, ten je pryč.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"To není bajka, ale věc rozdílného vnímání hodnoty peněz. Na mě by chovatelé

matek zkrachovaly. Inseminované jsem měl také v produkci a rozdílu není
poznat ani v užitkovosti, mírnosti nebo životnosti. Matku měním jen když je
důvod.



Ondra

----
U mě to byla věc chladné kalkulace - tedy ohodnocení penězi.

Pokud inseminka měla výkon o 50% než tehdejší místní pouliční směs kraňky,
tak pak to blo právě vnímání hodnoty peněz.
Dneska bych tak možná nepostupoval a penězi možná pohrdnul. :-)
Jiné hodnoty - třeba právě úcta k tomu genofondu co jsme zde potlačili
dovezenými matkami odjinud :-) :-)


Karel"

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Takže slabší = 1,5mm a silnější = 1,5cm ?

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: ?dost o radu
Datum: 2.11.2013 - 11:09:38

> Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

No to je hezký Pepane,že je to v podstatě jedno!Jenže mi to všechno nějak neštimuje.
Jak mam dodržet pravidlo o obsahu úlu,když o něm vůbec nic netuším.
Přesně řečeno,o obsahu úlu vím ledasco,ale zcela určitě si nevím rady s tím,k jaké
vědomosti mám přiřadit ono "je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu".Je přeci rozdíl jestli je souš široká 28 mm nebo 38 mm.Minimálně kvůli počtu rámků.A to nemluvím o rozdílu
výtěžnosti medu.Takže,kde jsou ty +a-?A co z toho je nejmenší znásilňování těch našich včeliček,etc.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ádost o radu
Datum: 3.11.2013 - 9:16:47

> V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
> mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
> aby s tím měl co nejméně práce a starostí.
>
> pepan
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 2. 11. 2013
> Předmět: Re: ádost o radu
>
> "Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel"

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 8. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"1. inseminovaná matka je do produkčního včelstva nevhodná-drahá.


---------------

Další bajka.

Já měl jednu z prvních inseminek a podle ní jsem zvažoval, že bych si do
plánovaného vozu pořídil všechny matky inseminované. Vydržela od červené do
červené - skoro 5 let, každý rok jsem z ní dělal oddělek jak šla do síly. A
nadprůměrný výnos.

Na 5letý věk další matky už neměly, ale měl jsem matky, které bych klidně
koupil do produkčních včelstev.

Ta první tehdy stála cca 500 -800Kč, a med byl tehdy stěží za 80, ale
vyplatila by se.
Hlavně to byla nebodavá Vigor a práce s ní byla radost vůči tý kraňce co
tady byla před ní. :-)


A na ostrově Man měl včely jedině klášter? Co ti chudáci okolní včelaři?
:-)

Karel"

(e-mailem) --- 8. 11. 2013
Re: Cerna,modra nebo zelena

Bajka to není
1) je provedena inseminace za účelem čistoty linie.
2) je provedena za účelem produkce F1
V obou případech je nejlíp použít ji k produkci matek do produkčního chovu.
Její použití jen v produkčním chovu je opravdu nerentabilní. Zvláště v tom
druhém případě, kdy se přednosti projeví až u jejích dcer.

pepan
.........

Nene, mít inseminované matky hlavně pro produkci medu a ne pro rozmnožování materiálu je vyřešené a ověřené.

Jenže.

Jak jsem napsal níže:

"Snadno se ale dá namnožit něco, co se dá rychle zpeněžit.- Vtom je problém u včelstev s "šlechtěným" materiálem."

A votom to je, takový materiál se dá rychle namnožit, ale, jen tak rychle zpeněžit nedá protože je i na mne drahý. Byl jsem osloven kolik bych dal za inseminovaných 100 matek např. zlom duben květen. Bohužel cena takové matky převyšuje promne přijatelnou cenu. Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

Promne má matka cenu jen ten rok, nepočítám léta ale jen jeden rok. Dále cena matky nesmí převýšit cenu 3 kil medu, protože nikdo neví, jaký snůškový rok bude a ta odpisová doba co jsem psal je pro mne jen jeden rok._gp_

------
Pro mne tehdy to bylo zajímavé a ekonomické. S pár včelstvy jsem byl závislý na tom co je za směs okolo.
A ty inseminky to převyšovaly, dcery byly mnohdy bodavé atd.
Jako kdyby tady měli černé včely jak se nyní modně straší, nebo to prostě byl výsledek "nechovu".
Tedy to co tady tvrdím, i kraňka když se nechá být a nedělá se nějaká selekce tak je to bodavý bastard jak se nyní traduje o těch "černých" předcích.

Pak se asi projevil dlouhodobý dovoz matečníků sousední ZO kdy si jich pár lidí odsud vzalo taky, a nakonec přeci jen deset let s ins. matkami, v sousedství jeden větší včelař co taky nakupoval inseminované a nebo z chovu a tayk jsme i já trochu rozšířil adneska je na té insemince zajímavá pouze vyrovnanost.

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel

Ale tehdy jsem si to dokázal spočítat - lepší práce - to bylo hlavní, ale i ten výnos - první rok by ten rozdíl zaplatil. Dcery, oddělky, pohoda atd by byly navíc.

Karel
..........

Já si to dokážu spočítat také, pokud by včelstva co bych choval úplně ztratila základní bodavost, tak jsem vzásadě tak jak včelařím, dovčelařil. _gp_

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel

"Včelařím samostatně od r. 1965. Když se rozhodlo o zavádění kraňky, měřil jsem loketní indexy mých včel a určitě to nebyla kraňka. A jak vypadalo moje včelaření? Bez hadry napuštěné karbolineem ,kukly a rukavic to nešlo. Řepka sluožila jenom na rozvoj včelstev a musel jsem doufat, že bude něco po ní."
Nešiřte tady pohádky pro mladé. Kyselina karbolová byla záležitost tak 100 - 150 let stará, když se včelařilo na nerozběrném díly v klátech a při medobraní bylo nutno plásty vyřezávat. Při takovém zásahu se rozdivočely jakkoliv klidné včely a bylo je nutno tímto náhradním způsobem usměrnit. V 60 a 70 letech a na rozběrném díle tyto prostředky už dávno nebyly třeba. Moji rodiče v té době pracovali ve včelách - úly zadováky, běžně bez rukavic. Pravda, při třeba celodenní práci při medobraní měl otec, který obvykle kleštěmi vybíral ty plásty z úlu, v rukou nějakou desítku žihadel, jinak ale nic. Pravda, nevím , jak moc v té době brakovali příliš divoká včelstva a třeba před česny včely skutečně napadaly každého, kdo se tam zastavil a bránil včelám ve volném letu, ale jinak to žádná kovbojka nebyla. Já, když jsem v 80 letech včely převzal,jsem asi 10 let pracoval v rukavicích a potom jsem je postupně sundával. Nyní už asi 20 let pracuji ve včelách bez rukavic, včely volně rozmnožuju, takže mám údajně bastardy, ale posledních 20 let jsem prakticky žádné včely kvůli divokosti nevyřadil. A třeba před česny chodím obírat zralé maliny běžně - mám před česny zasázený pás malin k zvednutí letu včel, protože přece jen v tom mém chovu včelky občas útočí plošně neboli otravují.
Podle mně je v dnešní době brakovat víc než zhruba 1 - 2 včelstva za 5 - 10 let na každých 10 - 20 chovaných včelstev pouze známka toho, že včelař neumí se svými včelami zacházet a ošetřovat je tak , aby nezvyšoval jejich přirozenou divokost danou zhruba 100 - 150 letým výběrem minulých generací včelařů.
Můj názor potvrzuje to, že když jsem za tuto dobu tuším dvakrát se dostal dostal ke "klidným vyšlechtěným" včelám, byly ze začátku skutečně klidnější. Ale když jsem si k ním díky jejich klidu dovoloval víc než ke svým kmenovým, na příklad jsme je bral jako poslední při prohlídkách a třeba končil s nimi pomalu za tmy, byly za ten měsíc, dva měsíce se stejnou matkou, úplně stejně divoké jako mé kmenové včely.
Podle mého názoru současnou divokost včel, zvláště u včelařů, co si na divokost včel stěžují, způsobuje z 80 - 90 % včelař svými neobratnými zásahy. Genetika je v tom pouze z zbylých 10 - 20 %.
Jenže to se může nekontrolovaným dovozem jiných všelijak vybraných včelstev změnit.

Podle mně se tady diskutuje stran nekontrolovaných dovozů o marginálii - divokosti včel.
A nikdo nebere v úvahu zásadní vlastnost , která zajištuje vysoké dlouhodobé výnosy a rentabilitu a sice stejnorodost včelstev.
Ta se dnes bere jako samozdřejmá a přitom to vůbec není. Je to stav dosažený tím, že na celém území ČR funguje jen pár všelijak vzájemně výchozími šlechtitelskými chovy prošlechtěných linií , které jsou vzájemně podobné a včelaři jsou tak na jejich chov navyklí a neznají nic jiného. Komerčním včelařům stačí jednoduchý výběr a brakování ve fázi zhruba prvního vylíhnutého plodu odchovaných matek a všechny zásahy ve včelstvech tak mohou provádět prakticky ve stejnou dobu. Stejně jako všechna včelstva se na jaře rozvinou prakticky stejně a každou snůšku využijí taky prakticky stejně. ( na nemoc či parazita ale zareagují taky stejně )
.
Pokud se ale nekontrolované dovozy rozšíří , může se ta stejnorodost úplně rozbít. Vrátí se tak stav, který tady byl ve včelách před 40 nebo ještě více lety. Například kdy v zimě, kdy se kolem 15 ledna oteplilo a bylo to na rozplodování třeba do 15 února a potom tvrdá zima, třetina včelstev na stanovišti prosperovala a dala vysokou první jarní snůšku, třetina včelstve byla průměrná a poslední třetina byla v kritické fázi, sotva přežila a vzpamatovala se třeba až v polovině května. Druhý rok, když třeba mrzlo od vánoc až do března většina včelstev z první třetiny třeba tak tak přežila, nějaká včelstva byla průměrná a většina včelstev z poslední třetiny třeba potom na jaře prudce prosperovala a dala vysokou jarní snůšku.
Totéž bylo se snůškama, jedny včelstva na stanovišti nějakou snůšku využily hodně, jiná skoro vůbec a potom za měsíc při další snůšce se to třeba přehodilo. Typicky to byl rozdíl mezi medovicovou a květovou snůškou, ale taky byly podobné rozdíly mezi více květovými snůškami nebo více medovicovými snůškami.
Neboli tehdy měl včelař vždy významnou část včelstev na stanovišti pouze do počtu a na rozdíl od dneška nebylo možné jednoduchým brakováním toto nějak rychle spravit. Mohlo se to vylepšit jedině složitým výběrem , který trval desítky let a kdy se každé včelstvo muselo hodnotit podle výsledků mnoha let dozadu s jednou až dvěma předchozími generacemi matek.

"Nešiřte tady pohádky pro mladé. Kyselina karbolová byla záležitost tak 100 - 150 let stará, když se včelařilo na nerozběrném díly v klátech a při medobraní bylo nutno plásty vyřezávat."
Nůžete to nazvat pohádkou, ale já ještě dnes cítím ten pach.

Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v trenýrkách?

Karel
.........

Viděl jsem šlechtěný materiál který bych na můj vkus prostě už moc hodný. Včela má být medonosná a ne medobdarující. V učil jsem se, že se tak v podstatě významu slov v přímém překladu jmenuje, ale česká povaha si vykládá darování po svém a proto si říkám jako jazykovědci, ať včela med nosí abych mohl hospodařit. Kdyby včela med darovala bez žihadel, tak to by nepřežila tak dlouho jak se popisuje a traduje. _gp_

Pro mě jsou bodavé ty, kvůli kterým bych nemohl vyjít na zahradu a volně se
pohybovat. To když otevřu úl a včely jdou po mě, to nepovažuji za bodavost,
ale moji blbost, protože jsem nepoužil správně kuřák nebo nebyl dostatečně
trpělivý při sundávání folie. A s těmi chybami co udělám já je to u mě počet
žihadel za rok v řádu jednotek.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Datum: 9. 11. 2013
Předmět: Re: Cerna,modra nebo zelena

"Co je základní bodavost a co už ne?

Že si brání své teritorium 10m od úlu nebo že tam jen nemůžeš chodit v
trenýrkách?

Karel
........

Viděl jsem šlechtěný materiál který bych na můj vkus prostě už moc hodný.
Včela má být medonosná a ne medobdarující. V učil jsem se, že se tak v
podstatě významu slov v přímém překladu jmenuje, ale česká povaha si
vykládá darování po svém a proto si říkám jako jazykovědci, ať včela med
nosí abych mohl hospodařit. Kdyby včela med darovala bez žihadel, tak to by
nepřežila tak dlouho jak se popisuje a traduje. _gp_"

chtěl bych se zeptat, zda se při desinfekci vosku se zvyšující se teplotou snižuje čas desinfekce.

Pravděpodobně máte na mysli desinfekci včelího vosku. Zvýšením teploty se zkracuje nutná doba, někde je však psáno, že nad 117°C se poškozuje samotný vosk.

Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA
>
> -----
>
> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
>
> Super na dlouhé přemýšlení.
>
> Karel
----------------------------------------------
No to je moc fajn.Má to však jeden háček,přesněji řečeno obr hák!Mě,vážení přátelé, zajímají praktické zkušenosti od praktiků,a to tak že od zkušených (zkušenějších než já)
Díky.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: nasepenze/=/volny.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: ?dost o radu
Datum: 8.11.2013 - 15:34:00

> šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> :-)
>
> Takže slabší = 1,5mm a silnější = 1,5cm ?
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: ?dost o radu
> Datum: 2.11.2013 - 11:09:38
>
> > Vážení přátelé!
> > Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> > sezonu.
> > Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> > vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> > nejvýhodnější pro včelaře.
> > Děkuju.
> > STANDA
> >
> > -----
> >
> > šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
> > šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
> > :-)
> >
> > Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
> > na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
> > preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.
> >
> > Super na dlouhé přemýšlení.
> >
> > Karel
>

ono udržet hodinu teplotu 117°C je docela problém, to aby u toho člověk seděl a hlídal, běžně mám tak 122-125, vosk není tak žlutý ale to včelám nebadí, hlavmě, že jsou mezistěny z čistého vosku. Ptám se proto, že jsem zkoušel tavení ve fritovacím hrnci a tam je nejmenší teplota 160°C.

www:vcelarstvi.cz-volba noveho predsedy,usneseni ze zasedani RV,rezignace kdekoho a vyse letosni dotace 1D.JosPr

doufám, že ve volbě uspěje nějaká osobnost mimo současný RV, ještě chvíli by
se tam hádali a tříštili až by bylo vše .... Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 14. 11. 2013

Předmět: Volba noveho predsedy


"www:vcelarstvi.cz-volba noveho predsedy,usneseni ze zasedani RV,rezignace

kdekoho a vyse letosni dotace 1D.JosPr"

Blog V.Svamberka-reakce na dopis V.Hrabaka.JosPr.Ps:tak se mi zda chlapci,ze Vas patri zazdit o chlebu a vode,aby jste meli casu na rozjimani,jestli jste jeste vcelari nebo uz jenom bojovnici o koryta...JosPr

Nejak tu osobnost Radku nevidim.Kvituju snad jen to,ze kandidat ma byt nominovan okresem a po projednani nominace cleny OO,i kdyz lepsi by bylo projednani napred clenstvem ZO,aby mel okres pro svoji nominaci znalost nazoru clenske zakladny a ne jen clenu OO,protoze byt jsem zastupcem sve ZO v OO,nazor clenu ZO neznam a tak muzu hlasovat za sebe a ne za nase vcelare.A jsme u jadra pudla...JosPr

Vážení přátelé!
> Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
> sezonu.
> Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
> vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
> nejvýhodnější pro včelaře.
> Děkuju.
> STANDA

Rada:

Pokud nepoužíváte mřížku, tak matka neklade do širší plástve. Ve větší mezeře včely buňky protáhnou.
Je ideální když včelám dáme možnost stavět a zánášet medem.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE

http://youtu.be/wNL5Fgkgdzk
B.V.

souhlasím.. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>

Datum: 14. 11. 2013

Předmět: Re: Volba noveho predsedy


"Nejak tu osobnost Radku nevidim.Kvituju snad jen to,ze kandidat ma byt

nominovan okresem a po projednani nominace cleny OO,i kdyz lepsi by bylo

projednani napred clenstvem ZO,aby mel okres pro svoji nominaci znalost

nazoru clenske zakladny a ne jen clenu OO,protoze byt jsem zastupcem sve ZO

v OO,nazor clenu ZO neznam a tak muzu hlasovat za sebe a ne za nase

vcelare.A jsme u jadra pudla...JosPr"

Mohl byste popsat konkrétně jak si to představujete, když ZO je kolem 5000? A dáte záruku, že budou všichni spokojeni a nebudou znovu rezoluce, výzvy, dopisy?

Nikdy nebudou vsichni spokojeni,ale podivejte se na to jinak.Vybor ZO musi prezentovat vetsinovy nazor clenu a ne predseduv osobni,clen OO vetsinovy nazor vlastni ZO a ne svuj,predseda OO zase vetsinovy vcelaru okresu a ne svuj osobni..Atd atd.Takhle by to mnelo fungovat,a ne ze shora prijde obeznik s narizenim a clenske zakladne se jezi chlupy na zadech.Vsechno se dozvi uz hotove a krom obezniku s pulrocnim zpozdenim ve Vcelarstvi.Clenske zakladny se nikdo na nic nepta.Proc se pece novy chovatelsky rad,zmena stanov,spousteni ruznych programu,latani kostlivcu a nebo prechod na el.komunikaci bez vedomi vcelaru v ZO?Pripadne navrhy nejsou posouzeny clenskou zakladnou a pak realizovany nebo zruseny?Na tohle jednou dojedem,stanem se svazem platicu prispevku,prijemcu dotaci a leciva,nic vic..Pro vetsinu clenstva svaz taky nic jineho neznamena a jestli mu veli Svamberk nebo nejaky Tonda z odkudkoliv je jim jedno,protoze to neovlivni.Nas system zastupcu a zastupcu zastupcu se prezil,protoze se rozhoduji na zaklade rozhodnuti sebe sama a ne vcelaru,ktere zastupuji...

Dne Saturday 16 of November 2013 17:07:13 JosPr napsal(a):
> Nikdy nebudou vsichni spokojeni,ale podivejte se na to jinak.Vybor ZO musi
> prezentovat vetsinovy nazor clenu a ne predseduv osobni,clen OO vetsinovy
> nazor vlastni ZO a ne svuj,predseda OO zase vetsinovy vcelaru okresu a ne
> svuj osobni..Atd atd.Takhle by to mnelo fungovat,a ne ze shora prijde
> obeznik s narizenim a clenske zakladne se jezi chlupy na zadech.Vsechno se

No a treba jeste v nasem OO , pokud se dobre vzpominam je asi 7 ZO a 2
extremy, kdy organizace o trech clenech ma v OO jednoho zastupce a organizace
o vic nez stovce ma dva :) . Tedy i to vyjadreni neni pomerne spravne.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nominaci na predsedu ma davat okres,tak at ji da.Ale s posouzenim clenu zakladnich organizaci,blizi se vyplatni schuze,at se clenstvo vyjadri.V kladnem vetsinovem souhlasu at je to oficialni kandidat navrzeny okresem,v zapornem at okres nominaci nepodava.Kandidat vcelaru okresu ma vetsi vahu nez 10 clenu OO...5 000 zakladnich organizaci je ta sila,ktera ma rozhodovat,zastupci zastupcu pripravovat navrhy a managment svazu je s nejlepsim svedomim realizovat pro uzitek vcelaru! Ne pro pochvaly evropske komise nebo Apimondie,z toho maji vcelari PRD !!! JosPr

Svobodné volby? To už by jsi chtěl moc :-). Ale tak to nedopadne, zvolí se
opět někdo ze středu současného vedení, takže se vlastně nic nezmění.
Výsledek o vyslovení nedůvěry 34:30+3 co se zdržely tomu jasně napovídá. Ale
ty starší ročníky včelařů jako je zde přítomný pan Kapoun budou hovořit o
revoluci k tomu přidají nepřátelské živly a rozvraceče a skutečnost, že svaz
je rozkrádán a bude rozkraden zevnitř nikoliv z venku jim unikne. Už teď
věřte tomu, že přijdete o Jabloňany.  V podstatě se stane jen to, že
zůstanou dluhy, které členové zaplatí ze svého, všichni dnešní korytáři se
rozprchnou, protože už nebude co brát a členové budou mít volné pole a budou
moci začít od nuly opět budovat ten lepší svět. Místo toho, aby to řešily
celkovou změnou struktury vedení, kterou by si mohly změnit k obrazu svému
při změně stanov, ale to by musely o něčem jako členové rozhodovat.
Nerozhodují o ničem, takže svaz padne na hubu a bude klid. Kdo má špetku
rozumu, začíná s budováním nové místní organizace včelařů už dnes, protože
není na co čekat.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 11. 2013
Předmět: Re: Volba noveho predsedy

"Nikdy nebudou vsichni spokojeni,ale podivejte se na to jinak.Vybor ZO musi
prezentovat vetsinovy nazor clenu a ne predseduv osobni,clen OO vetsinovy
nazor vlastni ZO a ne svuj,predseda OO zase vetsinovy vcelaru okresu a ne
svuj osobni..Atd atd.Takhle by to mnelo fungovat,a ne ze shora prijde
obeznik s narizenim a clenske zakladne se jezi chlupy na zadech.Vsechno se
dozvi uz hotove a krom obezniku s pulrocnim zpozdenim ve Vcelarstvi.Clenske
zakladny se nikdo na nic nepta.Proc se pece novy chovatelsky rad,zmena
stanov,spousteni ruznych programu,latani kostlivcu a nebo prechod na
el.komunikaci bez vedomi vcelaru v ZO?Pripadne navrhy nejsou posouzeny
clenskou zakladnou a pak realizovany nebo zruseny?Na tohle jednou
dojedem,stanem se svazem platicu prispevku,prijemcu dotaci a leciva,nic
vic..Pro vetsinu clenstva svaz taky nic jineho neznamena a jestli mu veli
Svamberk nebo nejaky Tonda z odkudkoliv je jim jedno,protoze to
neovlivni.Nas system zastupcu a zastupcu zastupcu se prezil,protoze se
rozhoduji na zaklade rozhodnuti sebe sama a ne vcelaru,ktere zastupuji..."

Kazdy koho napadne pouzit slova revoluce ci rozvraceni,by si mohl kliknout na www.dvorsky.leos.sweb.cz a zapremyslet o duvodech,ktere vedou ZO Mlada Boleslav k odchodu z CSV jako celek a k ceste regionalniho sdruzeni vcelaru na spolkove myslence..Neni to cesta,kterou podporuju,JosPr

Ondra:
"Kdo má špetku rozumu, začíná s budováním nové místní organizace včelařů už dnes, protože není na co čekat."
To není návod na rozvracní ČSV? A Vy máte tu špetku rozumu a již zakládáte novou místní organizaci?

A pro zmenu www.vceliobchudek.cz. a jeho informace k aktualnimu deni.Svazovy web voli noveho predsedu,blog V.Svamberka a vceliobchudek ho maji.Tak se mi zda,ze cela situace zavani nejapnou komedii v niz jde o funkcionarske ego,a o koryta.Tak nevim,situace na studenou sprchu ci na teplomer! Stesti,ze 99 % z tech 97 % netusi,co se deje a 90% je to jedno.Mozna,ze z hochu,co spolu mluvi,budou hosi,co se spolu soudi a ve Vcelarstvi se doctem o drobne nazorove neshode v hornich patrech nebo jinou nejapnost s foteckou akteru v pratelskem objeti a usmevem,jak nam to klape a cely svet nam zavidi..Hnus fialovy velebnosti...JosPr

To rozhodně není návod na rozvracení, to je návrat k tradici regionálních
včelařských spolků pře tím něž je za ČSSR sloučily pod ČSV. Mi už máme
zavedené včelařské debaty, pravidelně každý poslední pátek v měsíci od 20
hod. a je nás pořád víc a jak to vypadá tak počet bude pořád stoupat. Těch
co nejsou spokojeni a nebo unaveni svazem pořád přibývá.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 11. 2013
Předmět: Re: Volba noveho predsedy

"Ondra:
"Kdo má špetku rozumu, začíná s budováním nové místní organizace včelařů už
dnes, protože není na co čekat."
To není návod na rozvracní ČSV? A Vy máte tu špetku rozumu a již zakládáte
novou místní organizaci?"

Pokud vcelari budou chtit klidne vcelarit,je obroda vcelarske spolkove cinnosti,tim nejlepsim.A mozna je unava ze svazu k tomu nakopne.Zapominas Ondro na pohled dal.Ac zastavam nazor,ze dokazem byt jako vcelari sobestacni,rada z nas si mysli,ze potrebujem dotace od statu.Je li tomu tak,dostavaji regionalni vcelarska sdruzeni nuz do zad v podobe zastresujici organizace pro jednani se statem o podobe pomoci vcelarstvi.A to je kamen urazu,zase boj o vliv a o koryta a poplacavani se po zadech..Tim nerikam,ze zastresenim ma byt CSV..JosPr

Kdo si myslí nebo chce dotace může si je jít vyjednat. Stejně jako Já když
jsem běhal s žádostmi o dotace pro včelaře po úřadech. Na to stačí nemít
línou hubu a nepotřebuješ korýtko (funkce) ani zastřešení ČSV.  To mám
vyzkoušené, takže žádný nůž do zad se nekoná. Jen se zamysli nad tím kolik
ZO dostává dotace od obcí a měst popř. krajů a ČSV s tím nemá nic společné
stačí, aby se našel jeden ze spolku co jde se na úřad zeptat. Pokud jsi pod
ČSV, tak ať vybuduješ co chceš, tak tomu konkrétnímu spolku pro který děláš
nepatří nic. A jiní, než místní, o výsledku tvojí práce budou rozhodovat co
s tím bude. Tak se snaž, ale stejně děláš blbce lidem, které ani neznáš.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 16. 11. 2013
Předmět: Re: Volba noveho predsedy

"Pokud vcelari budou chtit klidne vcelarit,je obroda vcelarske spolkove
cinnosti,tim nejlepsim.A mozna je unava ze svazu k tomu nakopne.Zapominas
Ondro na pohled dal.Ac zastavam nazor,ze dokazem byt jako vcelari
sobestacni,rada z nas si mysli,ze potrebujem dotace od statu.Je li tomu
tak,dostavaji regionalni vcelarska sdruzeni nuz do zad v podobe
zastresujici organizace pro jednani se statem o podobe pomoci vcelarstvi.A
to je kamen urazu,zase boj o vliv a o koryta a poplacavani se po
zadech..Tim nerikam,ze zastresenim ma byt CSV..JosPr"

Ty spolky si dobře pohlídají, jestli jejich zastřešující "svaz" pro ně funguje efektivně.
Až budou "členové" spíše "pseudočlenové" dostávat dotaci D1 přímo, či jí nebudou dostávat vůbec, to bude den pravdy. Pak se budou činorodé spolkové činnosti účastnit jen skuteční zájemci o spolkový život, vzdělávání a včelaření. Takoví si své představitele budou volit se zájmem a podle jejich pravidel.
Celé to stojí na dnu výplaty a strženého příspěvku a na korytářích z tohoto efektu profitujících.

Vážení přátelé,
spíš mně vadí, že je v troskách to co není vidět, tedy komunikace se státní
správou, ministerstvy atd. Upřímně řečeno jsem pro beznaděj, ze schopností
řídit, ze současného předsedy přemýšlel o vystoupení ze svazu, ale
rozhodnutí RV je zásadní, říká, že i Ti starší v RV si uvědomují potřebu
radikálnější změny a vůli ji provést. Protože jsem byl ZO Přelouč nominován
na předsedu ČSV, zvažuji přijetí nominace. Mnoho přátel, kterých si vážím
mně povzbuzuje s tím, že nemůžeme jen tak položit náš zájmový obor, že je
potřeba ho vyrvat ze spár mamonářů, kteří řeší jen své peníze. Jako
příznivec Šance pro včely mně není lhostejný současný vývoj, níže Vám
předkládám ke zvážení otevřený dopis, který možná s drobnými úpravami
rozešlu nejpozději v pondělí členům RV a OO. Pokud se s obsahem ztotožníte a
myslíte si, že bych měl usilovat o změnu systému, žádám Vás o Vaše vyjádření
a projednání podpory s Vašemi zástupci v republikovém výboru, případně o 
podporu nominace Vaší OO. Udělejme konečně zase něco pro včelky a jejich
chovatele bez rozdílu...
 S pozdravem
 Radek Hubač








Vážené včelařky a včelaři,

po událostech z posledního jednání republikového výboru (RV) jsem byl
postupně osloven více členy RV, abych zvážil svojí kandidaturu na předsedu
ČSV z důvodu potřeby opětovného sjednocení všech včelařů bez rozdílu počtu
chovaných včelstev a to jako kandidát bez negativní minulosti, schopný
jednání s klíčovými partnery státní správy (např. SVS – s panem ředitelem
MVDr. Malenou jsme řešili zásah armády při výskytu ptačí chřipky v Noříně,
MZe – s panem ing. Pondělíčkem a jeho kolegy jsme řešili legislativu, která
je na pomezí humánní a veterinární medicíny jako zákon o potravinách, SZIP –
paní MUDr. Viera Šedivá byla jakožto pověřený hlavní hygienik ČR mou přímou
odbornou nadřízenou). Mimochodem paní doktorka mě oslovila, zda bych mohl v 
případě potřeby externě spolupracovat se SZIP na otázkách falšování medu.

Již během týdne po jednání RV jsem byl nominován ZO Přelouč naší OO na
funkci předsedy ČSV. Na základě mých jednání s řadou předních funkcionářů a
včelařů jsem potěšený shodou všech mnou oslovených osobností např. pánů
Dlaba, Hrabáka, Dvorského, Sciskaly, Brucklera, Krabce, Ducháče, že je
nezbytná zásadní personální změna ve vedení svazu s cílem znovusjednocení
svazu tak, aby byl nadále respektovaným partnerem státní správy a znovu si
získal důvěru svých členů.

Nechci hodnotit dosluhujícího předsedu, Václava Švamberka si stále velmi
vážím pro jeho odbornost, mimořádně kvalitní publikační a přednáškovou
činnost a v těchto oblastech se jistě zapíše do historie významných
odborníků. Rozhodnutí RV chápu jako jednoznačné stanovisko žádající výraznou
změnu v činnosti svazu, nikoliv návrat dřívějších osobností a zachování
současného stavu. Na druhou stranu bych chtěl již nyní požádat současné
členy předsednictva a celého RV, aby z důvodu zachování kontinuity zvážili
nabídnutí pokračování v započaté práci i pod novým vedením.

Z členské základny neustále sílí hlasy ke zdůvodnění přínosu členství ve
svazu. ČSV je nejen dílčím vykonavatelem státní správy na poli řízení
dotační politiky. Včelaři dostávají cca 80mil podpory ročně, proti 5 mil.
podpory rybářství a myslivosti. Proto konkrétně ve včelařství máme stále
díky dobré dlouhodobé mravenčí práci ČSV, SVS, MZe, MŠ a SZIP dobrou
nákazovou situaci, minimální zimní ztráty, poměrně dobrou kvalitu medu na
trhu, dostupná léčiva, technickou pomoc, výraznou podporu vzdělávání jako
naprosto zásadní podmínky rozvoje oboru a při mimořádně nepříznivých zimách,
kdy došlo k větším úhynům, byly díky svazu poskytnuty náhrady k podpoře
obnovy stavů včelstev atd. Zcela zásadní je fakt, že ČSV je garantem oboru
včelařství v ČR, je přímým připomínkovým místem v procesu tvorby
legislativy, snahy dalších subjektů jsou založené pouze na ojedinělých
osobních vazbách. V tomto ohledu je zcela reálné díky osobě Mgr. Machové,
která má u protějšků na MZe dlouhodobě vynikající vyjednávací pozici, aby
došlo ke zlepšení velmi rychle. Za neméně důležité považuji její vysoký
kredit mezi včelaři.

Pro ty z Vás, kteří mě znáte pouze jako autora řady článků v časopisu
Včelařství na témata týkající se nemocí a včelích produktů, případně
přednášek, mně dovolte, abych se stručně představil.

Jsem Plzeňák, který se zatoulal na Pardubicko a doufám, že se na mé milované
Plzeňsko vrátím, oba s manželkou máme příbuzenstvo do 30 km od Plzně. S 
manželkou Martou, magistrou farmacie, máme syna a dceru. Vystudoval jsem
gymnázium v Klatovech, dále Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a Vojenskou
lékařskou akademii JEP obě v Hradci Králové. Postupně jsem zastával
manažerské a odborné pozice ve vojenském zdravotnictví, od 1.7.2013 jsem
hlavní hygienik MO. Proto jsem byl prověřený i Národním bezpečnostním
úřadem, což je podle mého názoru silnou zárukou průkaznosti veškerých
finančních transakcí, za kterými bych mohl stát. Jsem absolventem dálkového
studia včelař v Nasavrkách, kde poslední 2 ročníky zajišťuji výuku předmětu
Včelí produkty. Zazimoval jsem přes 80 včelstev. Vzhledem k výborně
fungující ZO Pardubice jsem se neangažoval jako funkcionář a soustředil se
na pomoc začínajícím, spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským (MVDr.
Kamlerem) a přednáškové činnosti.

Při diskuzi se zástupci OO a se studenty v Nasavrkách padla i zásadní otázka
k mojí představě plnění pracovních povinností předsedy ČSV po event. zvolení
vzhledem k mému vytížení. Studenti dálkového studia se vyjádřili v tom
duchu, že je žádoucí, aby předseda svazu byl v zaměstnaneckém poměru
vzhledem k potřebě nepřetržité komunikace s ministerstvy i parlamentem.
Vnímám to podobně, ale sjezd potvrdil funkci předsedy jako neuvolněnou.
Předpokládám diskuzi k tomuto tématu s tím, že by podle mého názoru bylo
vhodné projednat tuto možnost event. i s podmínkou zachování současných
výdajů. V případě podpory a zájmu jsem schopen cca do půl roku po sjezdu,
pokud by schválil pozici předsedy jako uvolněnou ukončit služební poměr,
uvažuji o tom, protože službu v armádě nepovažuji za službu na celý život.
Do té doby by musel urgentní záležitosti řešit tajemník. V současnosti bývám
v Praze prakticky každý týden, s pracovními povinnostmi obvykle dopoledne,
odpoledne bych mohl bez větších komplikací zabezpečit nezbytné úkony na
sekretariátu ČSV. Mimo to nejsou Pardubice příliš daleko od Prahy.
Tajemníkem/ tajemnicí svazu by podle mého názoru měla být zkušená osoba s 
praxí, pokusů již bylo dost, navrhuji požádat Mgr. Machovou, zda by na sebe
nevzala odpovědnost vyplývající z  klíčové funkce tajemnice svazu. Předběžně
jsem s ní otázku projednal, samozřejmě se může rozhodnout pouze v případě
konkrétní nabídky po zvolení předsedy. Současný tajemník je ve zkušební
době, předpokládám jeho možné uplatnění v rámci odborného oddělení, aby mohl
získat zkušenosti.

Protože jsem byl nominován ZO Přelouč, musím se koncem tohoto týdne k
nominaci vyjádřit (schválit nebo odmítnout), proto bych Vás chtěl do
poloviny týdne, požádat o vyjádření, zda se přikláníte ke změně ve vedení
svazu, kterou svým rozhodnutím jasně iniciovalalo rozhodnutí RV. Mým hlavním
cílem je uklidnění situace a sjednocení svazu, tomu bych chtěl podřídit své
rozhodnutí k mojí nominaci. Pokud máte silného kandidáta, kterého bych mohl
podpořit, případně, pokud neuvažujete nominovat svého kandidáta Vás žádám,
aby jste se svými zástupci v RV zvážili mojí podporu. Ke svojí nominaci se
musím vyjádřit na schůzi OO, která se má konat v druhé polovině týdne. Od
Vašeho kandidáta, kterého podpořím odmítnutím své nominace očekávám
praktické zkušenosti s vedením velkého kolektivu, aktivní znalost anglického
jazyka jako minimum jazykové vybavenosti, respekt a podporu významné části
naší včelařské veřejnosti, zkušenost z jednání se státní správou, nejlépe na
ministerské úrovni a v neposlední řadě i publikační a přednáškovou činnost v
 oboru včelařství. Zdůrazňuji, že pouze nabízím své zkušenosti, o funkci
aktivně neusiluji, reaguji na svoji nominaci. Záleží mně na zachování a
dalším rozvoji našeho zájmového oboru, bez včelek neumím žít.

Požadované předpoklady Vašeho kandidáta, kterého podpořím sám nabízím. Ve
své oblasti (výkon státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví a státní
dozor nad radiační ochranou) - řídím celý resort obrany, tedy přes 20 000
zaměstnanců, mé rozhodnutí nemůže změnit ani ministr. Jedná se o velmi
širokou oblast od očkování, přes ochranu zdraví při práci, kvalitu potravin
a pitné vody, kategorizaci prací, biologickou ochranu ( v mé odborné
podřízenosti je Specializovaná infekční nemocnice Těchonín), ochranu před
ionizujícím a neionizujícím zářením. Mluvím plynule anglicky, 3 roky jsem
pracoval v zahraničí na NATO Center of Excellence for Military Medicine v 
Budapešti, kde jsem vedl oddělení odpovídající za přípravu mezinárodních
standardizačních dohod v oblasti zdravotnického zabezpečení mnohonárodních
operací. Pasivně rozumím německy (přestal jsem němčinu aktivně používat před
4 lety kvůli potřebě angličtiny). Z titulu své funkce jsem členem Ústřední
epidemiologické komise ČR a vzhledem k výměně náměstků v resortu obrany je v
 běhu mé jmenování do Rady vlády pro Zdraví. Svoji přednáškovou a publikační
činnost jsem zmínil výše.

Na případné dotazy bych si dovolil zaslat konsolidovanou odpověď všem.

Děkuji

plk. MUDr. Radek Hubač

774 028 601


---------- Původní zpráva ----------
Od: freehivebee/=/seznam.cz
Da

Vážení přátelé včelaři mám velký problém zjistil jsem (na váze)že mám včelstva málo zakrmena asi 50% včestev, taky si myslím že určitě s těmito zásobami nevydrží do jara prosím poraďte mi jak tato včelstva zachránit nemám souše ze zásobama abych je mohl přidat jak se dá tato situace vyřešit samozřejmě že udělám všechno pro jejich záchranu .Potřebuji ale radu jak na to zdraví a vše dobré přeje Salvet
Ps.Jak jsem zjistil nejsem sám s tímto problémem. Taky vím že byla dlouhá podzimní snůška která zavynila pozdější zakrmení a včelstva již nabízený cukerný roztok nebrali co s tím?

To,že se nezakrmilo zavinila ta snůška nebo chovatel včelstev?Tomu moc nerozumím.Každý zodpovědný včelař by měl mít koncem srpna včely napěchované sladinou.Možná jsou na ti i jiné názory.

Zdravím,
pokud je dotaz míněn vážně, postrádám fakta.
- KOLIK JE MÁLO?
- jaký prostor obsedají?
- typ, rámková míra, uteplení úlů?
- v jaké oblasti včelaříte, oslunění stanoviště ....

Zásoby je nutné chápat jako dvě části, na přečkání zimy a na jarní rozvoj.
Abych nebyl nařčen, že místo odpovědi se ptám napíši toto:

Pokud je zásob OPRAVDU MÁLO, tak dát na horní loučky co nejtenší
mikroténovou folii hustě propíchnou jehlou, např. ze sáčku na pečivu v
supermarketu a na ní medocukrové těsto. Med do těsta takový, který
neobsahuje spory moru!!! Včelstvo si dírky ve folii rozšíří a podle
okamžitých podmínek si najde dobu, kdy bude těsto odebírat. Termín vložení
podle počasí, po oteplení (konec února? březen?). Pokud bude příští jaro
studené jako letošní, lze v dubnu dát do podmetu nádobku s cukerným roztokem
a zpřístupnit větvičkou z jehličnanu zasunutou zdola mezi obsednuté rámky

Pokud ve včelstvu není alespoň 5 kg zásob, je naděje na pouhé přežití malá.
Zlepšení uteplení naději na lepší stav včelstva v příštím roce samozřejmě
zvyšuje.

Vašek.

> včelstva málo zakrmena asi 50% včestev, taky si myslím že určitě s těmito
> zásobami nevydrží do jara prosím poraďte mi jak tato včelstva zachránit