Archiv Včelařské konference

"""""""Jasně, že když je v prosinci nad 10°C dá se fumigovat, ale je to celkem nejisté i když některé zimy to tak bylo. K pronikání aerosolu do chomáče včel. Byly dělány exaktní srovnávací zkoušky obou způsobů a aerosol se prokázal jako účinnější. Oba způsoby mají své klady a zápory. Ale moje zkušenost je, když se aerosol použije v prosinci je po roztočích, protože ve včelstvech již není zavíčkovaný plod."""""
Jasně, že je aerosol účinnější, než fumigace. O to se nikdo nepře. KaJi psal, že se neprokázalo, že aerosol lépe proniká do chumáče. To je o něčem jiném.
Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho. Proto je ta účinnost tak dobrá, ale za jakou cenu. V tom jsme světoví.

 
177406754.261607349.1368463365.1381528322.1381650853.18; __utmz (83.208.196.187) --- 14. 10. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ organizace (62596)
Letos nepadaji, protže bylo období několikrát bez plodu a pak roztoč nesnáší nadměrné teploty co byly v červenci. Už to bylo pře několika lety, kdy byly vysoké letní tepolty taky bylo minimum roztočů. Jaký je na to váš názor. Poprvní fumigaci varidolem v některých včelstvech nespadl žádný roztoč jinde a to byla vyjíka tak dva až tři.(do 15% včelstev na stanovišti)
----------
 
vnímam to podobně jako Vy
 
Je zajímavé pozorovat spady
 
Např u mě po první fum taktikem na stanovišti se 70 včelstvy u kranky spad 50 ku 50 (loni byli tyto včelstva ošetřovány jen Km a Kš)
 
50% spad do 20 a 50 % spad kolem dvouset dvě včelstva nad 1000 jakoby výrazně nic mezi tím
 
jiné stanoviště s oddělky a smetenci se spady po první fum do 20
 
At se daří a budiž našim včelstvům at je brouk milosrdný
 T:P
 
 

""Aerosol je morbidní impregnací úlu amitrazem. V létě si tam dovolíme dát pár namočených dřívek a za tři týdny vyndáme, aby nebyl problém. Aerosolem impregnujeme vše, dílo, včely, rámky a nástavky, a to tam zůstane pěkně dlouho.""

Amitráz je velmi nestabilní látka, která se velice rychle rozkládá a žádná rezidua tudíž v úle nezanechává. Na rozdíl od syntetických pyretoidů - acrinatrin a tau-fluvalinát (Gabony, Mavrik,...), které jsou rozpusté v tucích a tudíž mohou kontaminovat i vosk na stěnách nástavků. To amitráz skutečně neumí a i proto na něj neexistuje rezistence - tedy kromě včelařů hypochondrů.

Proč se tedy v lahvičce nerozpadá do pár dnů, ani za pár roků?
Úl je komplet potažen směsí vosku a propolisu. Amitraz je aplikován v roztoku oleje a acetonu (ideální nosič). Pokud vím, to jsou homolipidy, tedy ideální prostředí pro uchování amitrazu. Pokud dojde k rozložení amitrazu, je třeba to rozvinout, na co se amitraz rozkládá. Je to ještě horší.

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.

Vsusicky:
Už jste se o tom myslím zmínil. Na přežití má vliv především ošetření v podletí, protože na podzim taky nemusí být co ošetřovat. Podzimní ošteření ovlivňuje spíše vývoj zamoření v příštím roce.
-----

U nás byly ale Gabony do loňska filtrovány - blokovány ČSV - přes to vlak nejel.

Takže až letos to bylo teoreticky na včelaři.

Ale jinak souhas.

Na druhou stranu - mám pocit že to Gabony neřeší - když lidi flákají fumigaci v říjnu aby marně spoléhaly na nějaký aerosol s 60% účinností co jim přijde někdo udělat a věří v jeho všeomocnou účinnost.
A nic jiného neznají než komprsor a zimní vyšetření měli.
Zase není problém s odbytem medu. :-)

Karel

Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel

"""Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.) je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu - použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel Ing. Veselý.""""
Amitraz je pevná krystalická látka a pod obchodním názvem Varidol je dodáván již v rozpuštěném stavu v oleji. Pro vlastní aplikaci tedy aerosolování je pak tento roztok dále rozředěn v acetonu. Ani aceton, který se stejně velmi rychle po aplikaci odpaří a odvětrá z úlu (rychleji, než bývá doba setrvání v roztoku před aplikací) a olej nejsou látkami, ve kterých amitraz tak rychle degraduje. Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější.

"Po aplikaci se tedy malé kapénky díky oleji a acetonu snadno vstřebávají do lipofilních látek, které jsou na všech površích úlového prostředí přítomny. Jak sám distributor uvádí, amitraz je lipofilní látkou a v tomto prostředí také významně stabilnější. "

Ono je třeba tu chemii nastudovat trochu víc do hloubky, ne jenom povrchně, jinak se člověk vystavuje nebezpečí trapasu.
Jasně že je Amitraz lipofilní látkou, ono jsou totiž lipofilními látkami většina organických látek, už ze své podstaty. Amitraz je ale taky polární látkou, protože ve svém cyklu obsahuje jeden nebo dva atomy dusíku, přesně to už nevím, které díky odlišné elektronegativitě k uhlíku zavádějí do molekuly Amitrazu polarizaci náboje. Tudíž je taky nezanedbatelně rozpustný ve vodě.
Mluvit tedy na základě toho, že látka je lipofilní, o tom, že se vstřebá do vosku a propolisu a tam zůstane netknutá je nesmysl.
Za prvé je třeba znát obojí rozpustnost látky, , v tom tuku i ve vodě. Na základě těchto hodnot vznikne číslo, takzvaný rozdělovací koeficient, který říká, jaké množství amitrazu se vstřebá do vosku a jaké množství zůstane na povrchu rozpuštěno ve vrstvičce vlhkosti uvnitř úlu. Ale ani to ještě není konec. Prostředí ve vodě na rozdíl od tuků je velice reaktivní a tak amitraz rozpuštěný v té vzdušné vlhkosti se začne rozkládat. A protože chemické děje v prostředí jsou dynamické, pokud tedy začne ve vrstvičce vlhkosti Amitrazu ubývat rozkladem, z rovnováhy dané rozdělovacím koeficientem se stane nerovnováha a Amitraz nadifundovaný do vosku začne difundovat zpátky do vrstvičky vlhkosti ve snaze obnovit rovnováhu. Ten děj trvá tak dlouho, dokud prakticky všechen Amitraz z vosku neprodifunduje zpátky do vrstvičky vzdušné vlhkosti, kde se rozloží. To trvá tak od hodin po týdny v závislosti na tom, jakou koncentraci určíme jako limitní.
U pyrethroidů to trvá podstatně pomaleji, snad nejméně roky nebo prakticky vůbec, protože pyrethroidy jsou obecně mnohem víc rozpustné ve tucích a mnohem méně ve vodě a taky jejich reaktivita - rozklad ve vodě bude podstatně pomalejší.

A nechápu, proč se tady o tom furt mlží. Tohleto, jen v trochu jednodušší podobě, jsem říkal "dědkům" na schůzi výboru ZO už někdy v letech 1987 - 89, jak se objevilo první léčivo s tau Fluvalinatem. Nevím jak dnes, ale tehdy když to člověk na škole nevěděl a vyfasoval tu příslušnou otázku, tak z zkoušky prostě vyletěl. Byl jsem tehdy čerstvě ze školy.
Dědkové tu informaci tehdy přešli mlčením, asi jsem pro ně nebyl ve včelaření dostatečně zkušený a dostatečně dlouholetý včelař. A prakticky do roka a do dne kterýsi z nich přišel na schůzi výboru celý excitovaný, že prý jakýsi "strašně starý, strašně zkušený a strašně prošedivělý" učitel včelařství objevil veledůležitou věc kolem varaózy a to že tau Fluvalinát je rozpustný v tucích a prakticky nerozpustný ve vodě a že tak zůstává ve vosku jako reziduum. Všeci dědkové ve výboru z toho tehdy byli strašně nadšení a snad se šli po schůzi z radosti i ožrat nebo co. Že tím varaóze zasadili tvrdý úder nebo co.
A pro mě to byl jeden z důvodů, proč jsem začal uvažovat o tom, co vlastně ve výboru ZO dělám. Což za nějaký rok vyvrcholilo mým přerodem z člena výboru ZO v řadového člena , za poněkud nestandartních okolností.

Včera jsem se začetl do Knihy prof. Tautze - Fenomenální včely. Doufám, že to nekomolím.

A je tam pškná kapitola. tak nějak "Plásty - největší orgán včelstva" kde popisuje velké množství funkcí které plást plní ve včelstvu. Od té kolébky včel po komunikační.

Takže jsem při tom přemýšlel, co vlastně těm včelám vadí, když nyní vydrží podstatně méně.

Osobně nevyměňuji vosk za mezistěny - mám je převážně ze svého, a hlavně v poslední době mají od 1/3 do 1/2 plást plochy v plodišti z vlastného vosku bez reckylace - volná stavba. A budu to zvyšovat jak budu obměňovat.

Takže za pár let uvidím, zda je ten stávající recyklovaný vosk opravdu dak dobrý na rozdíl od toho Švýcerskýho, jak mě kdysi přesvědčoval jeden výrobce mezistěn.
:-)

Karel

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek  je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"Omlouvám se, měl jsem napsat: "amitráz v roztoku (voda, aceton, olej apod.)
je silně nestabilní látka. Je tedy nestabilní ve vosku, propolisu apod. Za
krátkou dobu expozice při fumigaci nebo při aplikaci aerosolem se do vosku
nebo propolisu dostat skutečně nemůže. Stačí si přečíst návod na Varidolu -
použití roztoku do 8 hodin po naředění. Mnohokrát o tom psal či přednášel
Ing. Veselý.
-----
A v čem je rozpuštěn ten amitráz v lahvičce?

Při vší úctě k Ing.Veselému - jak říkával Felix: Důvěřuj a prověřuj - víme
odkud tu inf. čerpal.
Že je to na návodu a že to přenášel?
Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci. Nebylo to nakonec i v metodice SVS, návodecha
přednáškách těchže odborníků.
Nikdo není neomylný, bylo by zajímavé vědět jak se moc rozpadá amitráz

a HLAVNĚ PŘÁTELÉ - co se sním děje na tom pásku když k němu jde ten plamen?

Karel"

Díky za fundované doplnění. Máme podobný osud. Nejen u léčení včelstev to chce dvě věci: znalosti a selský rozum.

>>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel

Ono je i otázkou;

1.  co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

">>>Nemohu sloužit přesnou citací - ale kde se vzala ta víra že střídání
Gabonu
PA a PF zabrání rezistenci.<<<
Střídání účinných látek je základní poučka proti vzniku resistencí, pro
všechny kteří pracují s léčivy a ohrannými prostředky, jak v ochraně
rostlin, tak i v humální, či veterinární medicíně.
Pepan

-----
No vidíš a u Gabonu ani ty základy nezafungovaly - rezistence je na celou
skupinu. Takže žádné AP a PF střídání po letech

Takže citace návodu nění moc silná argumentace.
Bylo to v něm, že to má zabránit.

Karel"

Příteli děkuji!
Konečně fundovaný a věcně podložený příspěvek. Ale mičurinci stejně budou vykádat to své "co píšou je blbost já to udělám podle svého, příbalový leták je k ničemu, Ing Veselý ničemu nerozuměl atd.". Tak ještě jednou dík.

Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Ono je i otázkou;

1. co od něj očekáváš
2. co ve skutečnosti dělá
3. co vlastně vidíš
4. a kdy to posuzuješ

K bodu 4 je možné se vyjádřit až někdy v březnu. nejdřív to uvidíš na
podložce při odběru zimní měli podle množství mrtvolek.
podzimní fumigace toho moc neřeknou.

pepan

-------

co bych od něj očekával?

Předpokládám, že rezistence na oba dva gabony, tesp. pyretroidy je fakt
potvrzený i našimi kapacitami.


Já jen pododotýkám, že ještě nedávnos e věřilo že jejich střídáním
rezsiotence nevznikne, bylo to v návodech, metodikách a i se tak
přednášelo.

Takže jen víra že někdo někde napsal do návodu je jen víra, a používat to k
arguemntaci není úplně neprůstřelné.

Karel"

A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy
na zařazení gabonu do léčiv?

pepan
-----

Ta rezistenjce je lokální (tedy jak kde) a přednáší o ní i ředitel Dolu p.Kramler. Takjže to není ždáná pomluva a navíc se neytýká jen Gabonů ale prý i dalších kontaktních přípravků se stejnou účinou látkou. Pochybuji že by třeba porf. Fries řešil ve Švédsku rezsitenci na Gabon, takže je to asi větší záležitost.

Ty testy se dělají "jako" aby se to vůbec mohlo distribuovat, nebo to alespoň tak do loňska bylo.

Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a je to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.


A divím se, že o snižující se účinnosti Gabonů nevíš? To je snad už tři roky oficiálně přijímano a i přednášeno, předtím to jen tvrdila "opozice" na základě svých pokusů a měření.


A Dr.Kramlůer již před lety na otázku jestli je nějaká mapka jak de je rezsitence odpověděl, že si to každý musí zjistit sám monitorováním spadu po nasazení a předtím. Lysá nad Labem, nejmíň tak dva roky zpět. Naposledy letos na jaře ve Vysoké Libni.
Karel

Radim se nam trochu rozepsal,

ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.
P.

"ale nebude v praxi asi az tak presne podle toho popisu, ponevadz pri tak dobre rozpustnosti ve vode a vodnich parach a naopak nerozpustnosti v tucich, by ted asi kolegove v jinych zemich, kde se rovnez pouzival amitraz k hubeni roztoce neresili rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci."

Já neznám přesné hodnoty rozpustnosti. Uvedený proces ale může v pohodě fungovat, pokud rozpustnost Amitrazu ve včelím vosku bude třeba 10 - 20 gramů Amitrazu ve 100 gramech vosku a rozpustnost ve vodě bude třeba o dva řády menší, 0,1 - 0,2 gramů ve 100 gramech vody.
Rozpustnosti bych jinak odhadl, podle toho, co si pamatuji o vzorci Amitrazu ( nechce se mi ho hledat) na cca 1 gram ve 100 gramech vody a na jednotky až desítky gramů ve 100 gramech vosku nebo odpovídajícího organického rozpouštědla.
U pyrethroidů to bude tak asi tisícina gramu ve 100 gramech vody a v podstatě neomezená mísitelnost v tucích a odpovídajících rozpouštědlech.

Co se týká rezistence, podle mně vliv rezidují ve vosku je až sekundární. Pokud se mluví o rezistenci vzniklé jinde než u nás, je třeba se ptát za prvé, jestli tam bylo to léčivo volně dostupné nebo ne a za druhé jestli bylo někým jako u nás veterinou strikně předespána doba a počet léčení jako u nás a regulovány nějakým podobným dozorem jakým jsou u nás ZO včelařů anebo ne. A to v posledních 5 - 15 letech před vznikem rezistence roztoče.

Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno. Populace včelstev v určité oblasti je totiž propojená i rezistencí roztočů. Pokud tito masaři budou léčit vždy o trošku víc než ostatní včelaři, budou mít vždycky zdravější včelstva, ze kterých bude víc medu a na jejich ošetřování spotřebují zároveń méně času. Zatímco jejich sousedi, kteří budou léčit méně neboli podle předpisů veteriny, budou mít potíže a vyšší pracnost, protože tu postupující rezistenci za masaře odnesou právě oni. Včelstva náchylnější k varaóze jim zeslábnou a nepřinesou nic nebo přímo vyhyne část jejich chovu nebo i celý chov. Přitom pokud budou to nadužívání dělat v rozumné míře, nejspíš to nepůjde ani ničím prokázat.
Jinak snaha získat z chovu co nejvíc a za co nejmenší spotřeby času a prostředků je logická , u profesionálů dokonce je potřebou jejich ekonomického přežití, ale pokud se to děje nadužíváním léčiv, je to prostě chyba.

RP:
Protože největší nebezpečí vzniku rezistence vidím u takzvaných včelařů masařů. To jsou včelaři, kteří preferují okamžité výnosy medu neboli zisk ze včelstev nad dlouhodobým udržováním kvality populace včelstev. A v jeho zájmu jsou ochotní oproti doporučenému či přikázanému postupu navyšovat počet léčení a léčit i v době, kdy to není povoleno.
-----

Nevím kdo tady propagoval 6 ošetření zazimu plis dobrovolný nátěr plodu.

Jen tak mimochodem, nyní v MVO není nelogičnost, že si včelař může na jaře natírat plod když bude jen chtít a nebude to podloženo nálezem.

A povídá se, že to byly poslední Mimořádné Veterinární Opatření - protože na varoáze není nic mimořádného, nákazu se nepodařilo zdolat a je všude a bude pořád, takže to bude jako každé jiné parazitální onemocnění. Jako třeba kokcidioza atd.

Karel

PZ: rezistenci roztoce na amitraz. Byt byl aplikovan jinak nez fumigaci.

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit. Rychlé a jednoduché na aplikaci. Ale stejně jako
u gabonu to předpokládá také odstranění v době, kdy množství účinné látky
klesne pod určitou úroveň (a zároveň také logicky trochu stoupne odolnost
roztočů). Pokud včelař řekne, působí to už málo, ale je lepší něco než nic a
kontaktní nosič neodstraní, je zaděláno na problém.

A ke gabonu napíšu to, co jsem slyšel z neověřitelných zdrojů. Problém
účinnosti prý způsobuje proces nadměrného vyschnutí v době skladování (nízká
vlhkost a vysoká teplota ve skladovacím prostoru). Zda se může jednat o
nějakou degradaci chemikálie, nebo kaučukového nosiče já posoudit neumím.
Píšu to sem proto, že jsou tu i profesionální chemici, kteří to mohou
vyvrátit, nebo uznat za možné.
Vašek

P.V.:

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit.


------

Smutný osud všech přípravků na trávení roztoče je posán a přeložil to Fascinovaný včelař - je to možné si to tam dogooglit.

Pokud si vzpomínám - je to asi 5let starý text - tak jakmile se začla látka používat v dlouhodobém nosiči tak vznikla rezsitence.

Tady u nás Dr.Kašpar tvrdí že i když je tauFluv. v Gabnu neúčinný tak při fumigaci zabírá - tak nějak jsem to někde četl.

Takže pokud jsou zde oblasti kde Gabon již nefunguje a včelaři jsou nuceni to pře léto řešit, tak je to jen otázka času, kdy budeme odkázáni všichni v létě jen na kyseliny, pokud budemem muset přes léto tlumit nákazu.


A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se to pak nějak samo zreguluje.

Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě později a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?

Karel

>>>>>Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a
je
to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné
papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na
prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.<<<<

Je to jen nepřesně interpretováno.
Bez těch papírů je to jen léčebný doplněk a smí se prodávat jen u nás. Aby
byl uznán jako léčivo musí projít těmito zkouškami.
Ty testy musel vyplňovat každý chovatel který jej použil. Naše ZO se svými
více jak 100 členy raději požila po tu dobu devadesátku, protože by jsme to
asi nedokázali dát dohromady. Raději jsme to využili na to doporučované
střídání gabonů.
Ono třebas to nasazení gabonů v září "jak to tu někteří popisují" je již jen
vyhazování peněz z vlastní kapsy, jeho doba účinného použití již dávno
minula a poslední zimní včely se již líhnou poškozené. To se pak jisto jistě
jeví jako rezistence.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"A myslíš , že kdyby byla na ně resistence, že by se konaly přípravy a testy

na zařazení gabonu do léčiv?

pepan
-----

Ta rezistenjce je lokální (tedy jak kde) a přednáší o ní i ředitel Dolu
p.Kramler. Takjže to není ždáná pomluva a navíc se neytýká jen Gabonů ale
prý i dalších kontaktních přípravků se stejnou účinou látkou. Pochybuji že
by třeba porf. Fries řešil ve Švédsku rezsitenci na Gabon, takže je to asi
větší záležitost.

Ty testy se dělají "jako" aby se to vůbec mohlo distribuovat, nebo to
alespoň tak do loňska bylo.

Ke každé aplikaci Gabonu se musí vyplnit někde na OV tabulky se spady a je
to vedeno jako testování, jinak by se prý nesměl používat neboť nemá platné
papíry. Tak to bylo prý alespoň oficiálně vysvětlováno. Takže to není na
prodej do EU, ale aby se to dalo prodávat alespoň v ČR.


A divím se, že o snižující se účinnosti Gabonů nevíš? To je snad už tři
roky oficiálně přijímano a i přednášeno, předtím to jen tvrdila "opozice"
na základě svých pokusů a měření.


A Dr.Kramlůer již před lety na otázku jestli je nějaká mapka jak de je
rezsitence odpověděl, že si to každý musí zjistit sám monitorováním spadu
po nasazení a předtím. Lysá nad Labem, nejmíň tak dva roky zpět. Naposledy
letos na jaře ve Vysoké Libni.
Karel"

 karel napsal
>>>>A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za
včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný
návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se
to pak nějak samo zreguluje.<<<<
Samo nikdy!

>>>>Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě
později
a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když
ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou
určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?<<<<
A právě proto jsou doporučeny i alternativy pro případ a oblasti kde
probíhají pozdní snůšky.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 17. 10. 2013
Předmět: Re: Léčení

"P.V.:

Pokud je mě známo, jednalo se o destičky které se vkládaly do česna, přes
které vřely musely chodit.


------

Smutný osud všech přípravků na trávení roztoče je posán a přeložil to
Fascinovaný včelař - je to možné si to tam dogooglit.

Pokud si vzpomínám - je to asi 5let starý text - tak jakmile se začla látka
používat v dlouhodobém nosiči tak vznikla rezsitence.

Tady u nás Dr.Kašpar tvrdí že i když je tauFluv. v Gabnu neúčinný tak při
fumigaci zabírá - tak nějak jsem to někde četl.

Takže pokud jsou zde oblasti kde Gabon již nefunguje a včelaři jsou nuceni
to pře léto řešit, tak je to jen otázka času, kdy budeme odkázáni všichni v
létě jen na kyseliny, pokud budemem muset přes léto tlumit nákazu.


A to nám pěkně omezí počet včelařů protože to žádná komise a důvěrník za
včelaře nevyřeší. To si musí každý zmáknout sám a není na to jednoznačný
návod. A když nám ubydou včelaři, ubyde problém se šířením nákazy. Takže se
to pak nějak samo zreguluje.

Nehledě na to, že jsou oblasti se snůškou do poloviny srpna a ještě později
a tam byl Gabon stejně legálně k ničemu, vzhledem k větě že spoužívá když
ve včelstvu není med. Což je věta jako když je jinde napsáno že boty nejsou
určeny do deště. Ve včelstvu je snad med pořád?

Karel"

A právě proto jsou doporučeny i alternativy pro případ a oblasti kde
probíhají pozdní snůšky.

pepan

-------------

Od letoška je jich víc.
Dřív byl jen formidol 40 a to moc alternativa nebyla.

Ještě to potrvám než se dočtem jednoduchou větu - organickými kyselinami nejlépe s dloudobým účinkem.

Karel

 


Ještě to potrvám než se dočtem jednoduchou větu - organickými kyselinami nejlépe s dloudobým účinkem. 

Karel
-------------------------------------
 
 potrvá potrvá. Soukromníci za potokem na tom zájem nemají byli by sami proti sobě a až na pár vyjímek papaláši s ČSV taky ne nebo alespon nic proto
 
aby se to posunulo/ uvolnilo ze svých pozic nedělají, drží hubu a krok tak jak je to minulý režim naučil. Podíl v Dole mají, soukromníci za potokem sedí
 
ve funkcích, co šlo ovlivnit již ovlivnily a hotovo. Co zkoumají nevím ale výzkumný ustav včelařský si dám taky do svého firemního loga. Dobře to vypadá
 
a státní správa si před tím Karle sedne na prdel :-)  ten litr za tu provokaci velerád obětuji
 
Mezitím české a moravské spolky hromadně nakupují různorodé nelegální nosiče, vykuřováky a sublimátory a pak se v časopise dovíme, he jak si farizeové
 
z Prahy a potokem třou ruce jak varroazu drží na uzdě :-) 
 

Jak vypadá u vás letos varroáza?

U mě letos varroáza celkem v pohodě. Letos jen jedno ošetření Formidolem, spíš takový test, na přelomu července a srpna a nakonec nemělo smysl ani vytahovat dlouhodobé odpařovače s KM. Teď 48h po aerosolu, orientační spady: třetina včelstev do 20 varroa, necelé dvě třetiny do 300ks a ten zbytek asi 10% včelstev ujel až na tisícovku.

Síla včelstev v tuto dobu trochu menší než loni, stále nosí pyl - žlutý a tmavěčervený, vosy letos rabují velmi slabě.

a státní správa si před tím Karle sedne na prdel :-) ten litr za tu provokaci velerád obětuji

Mezitím české a moravské spolky hromadně nakupují různorodé nelegální nosiče, vykuřováky a sublimátory a pak se v časopise dovíme, he jak si farizeové

z Prahy a potokem třou ruce jak varroazu drží na uzdě :-)
--------------------

Karlovi plně stačí když státní správa pochopila že její partner kterého pověřovala u nás v kraji organizováním, monitorováním, vyhodnocováním nákazové sitauce a hlavně sestavováním komisí bez kterých žádný včelař nesměl aplikovat legální přípravky - je, jemně řečeno, nezpůsobilý.

Takže jakmile zmizely z MVO komise, tak je to v normálu.


Pojem nelegální a zakázané léčení nepoužívá SVS, ale jeden výrobce na všechno co neprodává, ale to je jen marketing.

Není mi jasné proč by měl někdo schvalovat třeba krmítka atd.
Není to tak dávno co včelařům odborná literatura doporučovala dávat do včel kvasnicová těsta a jiné náhražky. Vynechám určitou pochybnost nad neškodností takového konání, ale jistě na to nemusleo být povolení SVS.
Dost včelařů spaluje v kuřácích nať, listí, bylinky a další jim dávají do krmení bylinky, kyselinu citronovou a další vylepšení - to je taky nelegální?
Takže pokud si bude včelař ošetřovat plásty proti zavíječi a desinfikovat úl třeba kyselinou mravenčí, asi to nemůže být nelegální. Ne? A pokud nějaký přípravek to umožní i za přítomnosti včel tak jako racionalizační opatření to nespadá do kompetnece SVS.
Ta má nakonec zájem jediný - mít od včelařů co nejvíc pokoj a co nejvíc zdravé včely.

Takže pokud se nic nezmění k horšímu, já jsem velmi spokojený a už vůbec nikdo přede mnou nemusí sedat na zadek, pokud mě zase nezakáže oštřovat včely bez důvěrníka a komise.

Karel

Karlovi plně stačí když státní správa pochopila že její partner kterého pověřovala u nás v kraji organizováním, monitorováním, vyhodnocováním nákazové sitauce a hlavně sestavováním komisí bez kterých žádný včelař nesměl aplikovat legální přípravky - je, jemně řečeno, nezpůsobilý. 

Takže jakmile zmizely z MVO komise, tak je to v normálu. 


Pojem nelegální a zakázané léčení nepoužívá SVS, ale jeden výrobce na všechno co neprodává, ale to je jen marketing. 

Není mi jasné proč by měl někdo schvalovat třeba krmítka atd. 
Není to tak dávno co včelařům odborná literatura doporučovala dávat do včel kvasnicová těsta a jiné náhražky. Vynechám určitou pochybnost nad neškodností takového konání, ale jistě na to nemusleo být povolení SVS. 
Dost včelařů spaluje v kuřácích nať, listí, bylinky a další jim dávají do krmení bylinky, kyselinu citronovou a další vylepšení - to je taky nelegální? 
Takže pokud si bude včelař ošetřovat plásty proti zavíječi a desinfikovat úl třeba kyselinou mravenčí, asi to nemůže být nelegální. Ne? A pokud nějaký přípravek to umožní i za přítomnosti včel tak jako racionalizační opatření to nespadá do kompetnece SVS. 
Ta má nakonec zájem jediný - mít od včelařů co nejvíc pokoj a co nejvíc zdravé včely. 

Takže pokud se nic nezmění k horšímu, já jsem velmi spokojený a už vůbec nikdo přede mnou nemusí sedat na zadek, pokud mě zase nezakáže oštřovat včely bez důvěrníka a komise. 

Karel
 
------------------
 
no jo ale dokážeš při kontrole OV ustát např nasenheider nebo kš já ne a o to mě prvořadě jde proto zase ja až tak spokojen nejsem i když ke změně v MVO zaplat panbuh
 
došlo tudíž vyhrála se sice bitva ale ne válka
 
 Nicméně použití KM je povoleno jen ve formě formidolu (na to VO školí mimochodem i v Nasavrkách)
 
Nejsem natolik ekonomicky silný abych při uřední kontrole z krabice vytáhl jiné nosiče než jsou registrovány na uvksbl nebo případně touto buzerací byl nucen strávit 3 dny
 
jejich odstranováním z ulového prostoru jelikož nevíš kam se uředník bude chtít podívat to je to proč nejsem spokojen. I když jsou registrováný v jiných zemích u nás bez
 
ryzika sankce je nemůžeš použít prakticky ani v eko chovu a pokud ano jde o benevolentní postoj OV SVS
 
Takže odvykládat to co chtějí slyšet a ukázat to co chtějí vidět. Nic mezi tím nevčelařící uředník nechce vidět ani slyšet pojkud má dojík k oboustrané spokojenosti 
                                                                                                                                                                                                                                                           T:P
 
 
 
 


 
 

no jo ale dokážeš při kontrole OV ustát např nasenheider nebo kš já ne a o to mě prvořadě jde proto zase ja až tak spokojen nejsem i když ke změně v MVO zaplat panbuh

došlo tudíž vyhrála se sice bitva ale ne válka

Nicméně použití KM je povoleno jen ve formě formidolu (na to VO školí mimochodem i v Nasavrkách)

Nejsem natolik ekonomicky silný abych při uřední kontrole z krabice vytáhl jiné nosiče než jsou registrovány na uvksbl nebo případně touto buzerací byl nucen strávit 3 dny

jejich odstranováním z ulového prostoru jelikož nevíš kam se uředník bude chtít podívat to je to proč nejsem spokojen. I když jsou registrováný v jiných zemích u nás bez

ryzika sankce je nemůžeš použít prakticky ani v eko chovu a pokud ano jde o benevolentní postoj OV SVS

Takže odvykládat to co chtějí slyšet a ukázat to co chtějí vidět. Nic mezi tím nevčelařící uředník nechce vidět ani slyšet pojkud má dojík k oboustrané spokojenosti
T:P


------

U nás chodí veterina jen na udání - teď jde třeba k jednomu z mála co dodržoval nařízení a pravidelně monitoroval, protže byl podezřelý a byl zřejmě oznámen.

A přijde kontrola a uvidí v úlech odpařovače.
A co?
Není třeba na ně zbrojní pas a můžu je schovávat kde chci.

SVS mi může vytknout, že jsem nedla něco do včel když to naříidili. nemůže mi vytknout, že tam dávám něco co není zakázané.
Zakázané je dávat Varidol do včel když je tam plod. Je to v návodu. A stejně jej tam lidi dávají.
Takže proti tomu je hubení zavíječe v úle se včelama jen lehký džentlmenský delikt, ale není mi známo co by na mě mohli vytáhnout.

Nehledě na to, že ty včely nemám zamčený a někdo mi to tam kurňa mohl podstrčit.

Karel

V tomto období může kontrola tak akorát ověřit že máte k dispozici Varidol, knoty a vložené podložky. A možná ještě teoreticky očouzený hřebík v posledním plástu. A už vůbec nemá šanci jestli jsem něčím léčil v podletí. Leda by ještě mohli chtít doklad o tom, že jsem nakoupil příslušné léčivo??

Mohou chtít záznamy o spadu a ošetřování a hlášení do Hradišťka. To vše mám. Vždy byla a bude agenda to nejdůležitější.

No, vzniká stav, kdy jako je všechno v pořádku a všechno se děje podle přepisů,, ale všichni vědí, že se to ve skutečbnosti skoro všude dělá úplně jinak.
Nevím, jak to je aktuální, ale pokud se k rozhodování dostanou pilní blbové nebo třeba pomstychtivci, je to potom nebezpečná věc v tom směru, že komukoliv mohou upřít benefity se zdůvodněním, že neléčil či něco jiného nedělal podle předpisů a směrnic.
Může to být třeba náhrada za uhynulá včelstva nebo dotace D1 atd, blbové si určitě najdou spousty možností, jak kryti těmi předpisy a bez nebezpečí pro sebe si došlápnout na řadového včelaře, který se jim znelíbí.
Je jen otázka, jak moc by si mohli došlápnout, pokud by někdo nebyl členem ČSV a nechtěl žádné dotace.

Něco pro všechny. - příloha zápisu z aktivu - Aktiv2013_DopisPlsek.pdf (43,8 kB)

Více zde: http://oocsv-opava.webnode.cz/zapisy-ze-schuzi-ov-a-z-aktivu/
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz

Udělal jsem zálohu z Pandory Optimal Klubu

http://ulozto.cz/xpiP6bt7/vcely-konference-optimal-klub-archivpandora-2013-10-18-zip

Moje poznámky:

- Možno naimportovat do Scrapbook - vněm je to vytvořeno, není podmínkou
- stahování 1 minuta
- rozbalování zip archivu 4 minuty
- Otevřít přes index.html
- Nefungují java navigační tlačítka, procházet šipkama prohlížeče "Vpřed", "Zpět" a nebo přes navigaci nabídky Pandory "Hlavní menu - Zpět do konference"
- Nevím jak dopadly přílohy jako obrázky, dokumenty, atp.

_gp_

Karel napsal:
"Zakázané je dávat Varidol do včel když je tam plod. Je to v návodu. A stejně jej tam lidi dávají."

V návodu je: "...ošetření včelstev napadnutých nebo podezřelých z napadení ektoparezitickým roztočem Varroa destructor v době, kdy jsou včelstva bez plodu nebo manjí jen malou plochu zavíčkovaného plodu."
Nešiřte bludy. Není tam ani slovo zákaz ani že by nemusely včely mít plod. Kritizovat můžete akorát "malou plochu". Byl byste pro konkrétní číslo?
Ke komisím, kontrolám. Pokud by chováním některých včelařů nebyly ohroženi včely jiných, ať si každý dělá jak uzná za vhodné. Kdo se chová a jedná podle doporučení, či nařízení, komise a kontroly ho nemohou rozčílit. Nejsou v nich všichni blbci. Nebewzpečím jsou různí vynalézavci.

Zimuji až ve třech nástavcích 39 x 24. Kolik se nyní dává kapek Varidolu? H.

Po tomhle dotazu se nedivim,ze nekde jeste baziruji na komisich.K cemu jsou vsechny prednasky,navody,clanky???

Letos byl ji varidor v krabičkách i s návodem. jinak 2 kapky na nástavek
takže máž li 3 tak x2 = 6 Stejně však ty 3 nástavky nic nezlepší zimní
hnízdo de vytváří podle nejužší části úlu.
Bude li nástavek na 9 rámků  tak je úplně jedno jestli těch nástavků bude 5
nebo 2.
/plně stačí aby do toho komínu šla vepsat koule což dělá cca1,5 nástavku.
nehrozí pak tolik jako v letošním teplém podzimu vylupování vosami.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

"Zimuji až ve třech nástavcích 39 x 24. Kolik se nyní dává kapek Varidolu?
H."

Jedině kde je to praktikované je období předpokládaných snůšek a to tam není
to slovo zákaz. Návod je dnes v každé krabičce.

pepan.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

"Karel napsal:
"Zakázané je dávat Varidol do včel když je tam plod. Je to v návodu. A
stejně jej tam lidi dávají."

V návodu je: "...ošetření včelstev napadnutých nebo podezřelých z napadení
ektoparezitickým roztočem Varroa destructor v době, kdy jsou včelstva bez
plodu nebo manjí jen malou plochu zavíčkovaného plodu."
Nešiřte bludy. Není tam ani slovo zákaz ani že by nemusely včely mít plod.
Kritizovat můžete akorát "malou plochu". Byl byste pro konkrétní číslo?
Ke komisím, kontrolám. Pokud by chováním některých včelařů nebyly ohroženi
včely jiných, ať si každý dělá jak uzná za vhodné. Kdo se chová a jedná
podle doporučení, či nařízení, komise a kontroly ho nemohou rozčílit.
Nejsou v nich všichni blbci. Nebewzpečím jsou různí vynalézavci."

Jen to do tich včelstev valte, co není zakázáno, je zatím povoleno. Boj nikdy neutichá. Permanentně ničte do posledního nepřítele a vaše včelstva budou "zdravá".
SVS učinila na naše poměry velký skok vpřed. Půjde-li tímto tempem, dočkáte se toho, že nebude nařízeno jak ošetřovat. Bude vydáno pouze omezení, tedy co kdy je povoleno užívat a maximálně kolik. Možná se začnou zajímat i o spotřebu pesticidů. Možná včelař vyfasuje předpis do lékárny na evidovaný počet včelstev a ani o kapku víc. Konečně začne veterinární správa chránit toho, koho chránit má.

Na 3 nástavky 39 x 24 se dávají 4 kapky Varidolu.

V návodu je psáno 2 kapky na nástavek, maximálně však 4 kapky. To znamená, že i kdybyste měli nástavků deset, stále 4 kapky.

8. DÁVKOVÁNÍ A ZPŮSOB PODÁNÍ
Aplikace fumigací
... Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li
včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky.

...v návodu se hovoří pouze o jednom a dvou nástavcích, a to rozměrově blíže nespecifikovaných, nikoliv o třech a příp. více...!?

To je pěkně hloupá rada.
Nařízení SVS vychází z vývojových cyklů kleštíka  Ošetřovat bez hlavy a paty
je zbytečná ztráta času a peněz za léčiva,
Na víc se tím zbytečně zamořuje úlový prostor a zvyšují rezidua čímž je zase
následkem jeho zvýšená odolnost vůči těmto přípravkům. A právě takovíto
mudrci jsou největším nebezpečím ostatním včelařům.
Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Jen to do tich včelstev valte, co není zakázáno, je zatím povoleno. Boj
nikdy neutichá. Permanentně ničte do posledního nepřítele a vaše včelstva
budou "zdravá".
SVS učinila na naše poměry velký skok vpřed. Půjde-li tímto tempem, dočkáte
se toho, že nebude nařízeno jak ošetřovat. Bude vydáno pouze omezení, tedy
co kdy je povoleno užívat a maximálně kolik. Možná se začnou zajímat i o
spotřebu pesticidů. Možná včelař vyfasuje předpis do lékárny na evidovaný
počet včelstev a ani o kapku víc. Konečně začne veterinární správa chránit
toho, koho chránit má."

"Zimuji až ve třech nástavcích 39 x 24. Kolik se nyní dává kapek Varidolu? H."
Co takhle ten nejspodnější nástavek prostě vyhodit? Včely beztak sedí v nejhořejším nástavku 39x24 nebo dokonce možná jen v části toho nejhořejšího nástavku.
Ještě jednou tak velká volná plocha k tomu, co včelky nyní pozdě na podzim obsadí, na jarní rozvoj úplně stačí.
A zbytečně bez efektu se zamořuje nástavek a plásty léčivy, případně dokonce se snižuje i při správném dávkování koncentrace léčiva, která se dostane až ke včelám a roztočům.
Hlavně pokud se fumigace dělá knotem zespoda a o aerosolu ani nemluvím, tam se to spodním česnem dělá vždy.
Mohlo by se to i považovat za jeden ze zdrojů vzniku odolnosti roztoče na léčivo.
A to jen kvůli jakési teoretické blbosti, kdy kdysi kdosi řekl, že čím větší úly přes zimu, tím větší vyzimovaná včelstva.

Hej, hej, pán Polašek. Miernite sa. Treba si to odskúšať a nie trápiť sa s Budečakmi.

Varidol letos dodaný v lahvičce,který jsem obdržel z naší organizace, není čire průhledný,jako minulé roky,ale je hustý až kašovitý s viditelnýmy žmolky.
je zde nějaká chyba,než začnu aplikovat?
Děkuji za poznatky.

"Hej, hej, pán Polašek. Miernite sa. Treba si to odskúšať a nie trápiť sa s Budečakmi. "
Aha, takže se budou "léčit" prázdné rámky, co kdyby na nich náhodou nějaký roztoč byl!
A potom se bude brečet, že v zimní měli byli roztoči.

Chce to trochu s těmi úly a včelami pracovat a ne tak, jak to po nakrmení a zmenšení včelstva na zimní velikost zůstane, se na to vykašlat a přijít k tomu až na jaře.

Aha ho. Takže pán Polašek v novembri a decembri ide vytáčať med, nuž čo iné sa v týchto mesiacoch so včelami, samozrejme, dá robiť.

kapky na obsazený nástavek se píše v návodu.

Kterym smerem se pohybuje zimni chumac ve vicenastavkovem ulu? Neni to zespoda nahoru? Pak by osetreni odspodu bylo lepsi.

OndrejV

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 10. 2013
Re: LĂŠÄ?enĂ­ (62641) (62642) (62648) (62649)

Hlavně pokud se fumigace dělá knotem zespoda a o aerosolu ani nemluvím, tam se to spodním česnem dělá vždy.
Mohlo by se to i považovat za jeden ze zdrojů vzniku odolnosti roztoče na léčivo.
A to jen kvůli jakési teoretické blbosti, kdy kdysi kdosi řekl, že čím větší úly přes zimu, tím větší vyzimovaná včelstva.

ale není tam napsáno obsednutý!


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 20. 10. 2013
Předmět: Re: LĂÄ?enĂ­

"kapky na obsazený nástavek se píše v návodu."

RP:
Mohlo by se to i považovat za jeden ze zdrojů vzniku odolnosti roztoče na léčivo.
A to jen kvůli jakési teoretické blbosti, kdy kdysi kdosi řekl, že čím větší úly přes zimu, tím větší vyzimovaná včelstva.

-------
Má to pár drobných vad:

1. Zatím je rezistence na dlouhdobě působící přípravky - u nás na Gabon, ne na vARIIDOL.
2. Přípravek se dávkuje vzhledem k obsednutým nástavkům, ale max 4k = 2 nástavky, takže je skoro jedno do kolika vosku se vstřebá pokud se vstřebá. Ale zní to divně v kontextu zde vyjádřeným názorem že je třeba hubit i 6x do úplného vyhubení - tam nedojde ke kontaminaci vosku?
3. To není teorie když se včelstvo do jednoho N nevejde, tak je prostě velké.

Cituji z návodu na http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf: bod 8 dávkování:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky."

K tomu lze ještě podotknou že nepočítají s nápady včelařů zimovat v komínech
s <X počtem nástavků.
Lze však ale z toho vyvodit, že základní počet kapek se násobí počtem
nástavků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?Ă??enÄ?­

"Cituji z návodu na
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2013/09/PI_Varidol.pdf: bod 8
dávkování:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na
proužek se nakapou max. 4 kapky.""

No už to tady bylo. Pře 6 lety jsem na toto téma učinil dotaz do VUVČ a i obdržel odpověď. Když jsem ji před měsícem zvěřejnil byl jsem dost nevybíravě označen za plagiátora. A nenašel se za tu dobu nikdo, kdo by dotaz třena zopakoval, jen si každý prosazje svá moudra. Ale z vyjádření ing. Veselého mně vyplynulo, že obsazený nástavek je ten, ve kterém včely skutečně sedí. Je ale pravda, že to ovliňuje venkovní teplota, respektive faktor času. Takže otázka do diskuze by měla být tato: v jakém okažmžiku se posuzuje zda včelstvo sedí v jednom či ve dvou nástavcích v závislosti na teplotě. V okamžiku léčení??

Pokud máte někdo zájem o přeposlání vyjádření ing. Veselého k tématu, tak mohu přeposlat z archivu.

www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej.

"Pokud máte někdo zájem o přeposlání vyjádření ing. Veselého k tématu, tak mohu přeposlat z archivu."
Není to ten ing Veselý z VUVČ, co před pár lety před včelaři na nějaké přednášce prohlásil, že léčivo proti varaóze z VUVČ je pro člověka zhruba stejně toxické jako kuchyňská sůl?

Není snad možné. Jak názorný a krásný příklad jednoty. Ale aspoň jsou tam
podepsaní a doufám, že až přijde na osobní setkání s někým, kdo má jiný
názor budou si to ti podepsaní umět i obhájit.

Nikdo se neozval, ale myslím že by to tak být nemělo! Takové léčivo bych vyhodil.

Jimak k tematu léční. Do včel(medu..) se rok od roku dává víc léčiva. Jak to tady čtu někdo by to ještě rád vylepšil. Nehledí se na nákazu na stnovišti, ale dělají se léčení na základě plošných výsledků, pak se nařizuje - nikoliv doporučuje!!!!!(Podle vlastní zkušenosti s několika stanovišti vím, že je to naprostá hloupost) Přesto se mi zdá, že tady je většina pro to, do včel narvat co nejvíc léčiva, doporučuji několik kapek léčiva hodinu před spaním na chleba smáslem. Luboš Holý

PS.Taky vám to letos z těch lahviček teče jako z okapu? Chtěl jsem spočítat kolik kapek se udělalo z lahvičky loni a kolik letos, zkoušel to někdo? (Pak se dohadujte o počtu kapek na včelstvo)

Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti  dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský  un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky.
Ale zdá se že to funguje a nebude to asi důležité? Nebo tam je ten problém
některých zimních úhynů!

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"No už to tady bylo. Pře 6 lety jsem na toto téma učinil dotaz do VUVČ a i
obdržel odpověď. Když jsem ji před měsícem zvěřejnil byl jsem dost
nevybíravě označen za plagiátora. A nenašel se za tu dobu nikdo, kdo by
dotaz třena zopakoval, jen si každý prosazje svá moudra. Ale z vyjádření
ing. Veselého mně vyplynulo, že obsazený nástavek je ten, ve kterém včely
skutečně sedí. Je ale pravda, že to ovliňuje venkovní teplota, respektive
faktor času. Takže otázka do diskuze by měla být tato: v jakém okažmžiku se
posuzuje zda včelstvo sedí v jednom či ve dvou nástavcích v závislosti na
teplotě. V okamžiku léčení??"

Něco podobného jsem napsal na ústředí

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Otevreny dopis

"www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda
vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej."

Zkuste si to dohledat v archivu. Před měsícem jsem sem vložil jak otázku, tak odpověď. Navíc jsem nabídl, že když mi napíšete, tak Vám oboje přepošlu.

Jinak byla otázka položena takto:
Před časem ve včelařském diskusním fóru proběhla diskuse k problematice dávkování Varidolu FUM při fumigaci v případě, že zimování probíhá ve více nástavcích, ale včelstvo skutečně obsedá pouze 1 nástavek. Např. včelstvo zimuje v úlové sestavě dno+1NN 39x15 se zásobami+1VN39x30+ případně další NN 39x15, ale v době fumigace včelstvo obsedá pouze VN.Ve vašem návodu je uvedeno cit.:"Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky."
vac> Prosím o Vaše vyjádření ke způsobu dávkování v těcto případech.

A toto je také odpověď i na Vaši otázku:

Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné látky. Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo další nástavek skutečně obsedá.

Pak by to ale i takhle mělo být uvedeno v návodu.
S toho je vidno že ti co tvoří tyhle texty, neumí aní používat vlastní
jazyk, tak aby byl srozumitelný všem a nevznikaly pochybnosti.


---------- Původní zpráva ----------
Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ???Ă????enÄ???Ä??Ă?­

"A toto je také odpověď i na Vaši otázku:

Dávkování Varidolu záleží na množství včel, nikoliv na prostoru. Živá
aktivní těla včel s velikým povrchem naváží na sebe většinu účinné látky.
Návod je proto správný, dávka se zvyšuje jen pokud včelstvo další nástavek
skutečně obsedá."

Já bych řekl že to tam tak nějak je:-, ale asi málo výrazně:
"Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, OBSEDÁ-LI včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou max. 4 kapky."

A co Vám příteli z ústředí odpověděli ? 

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: Otevreny dopis

"Něco podobného jsem napsal na ústředí

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 21. 10. 2013
Předmět: Otevreny dopis

"www.vcelarstvi.cz-otevreny dopis bla bla bla.Zajimava nazorova shoda
vedoucich vcelarskych krouzku.JosPr.Ps:koho chleba jis,toho pisen zpivej.""

 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 

No Pepane,

kdyz jsem ca pred 2 mozna 3 lety napsal prispevek o povinnem pouzivani leciva amitraz v CR v jednom vcelarskem foru, kde se diskutuje mezi vcelari z Rakouska, Nemecka a Svycarska. Tak reakce byla, ze treba v Rakousku by bylo absolutne nepripustne, aby nekdo z veterinarni zpravy dal povinne valit amitraz do vcelstev, bez moznosti aby si vcelar vybral, jak chce sva vcelstva lecit. Nastesti, ze se u nas ledy pohly a ja uz nemusim platit KEZU kazdy rok tri litry jen proto, abych nemusel pouzivat amitraz.
To co napsal Pavel Holub by si mel ulozit do pameti kazdy veterinar i vcelar a sice, ze veterina by mela chranit konzumenty medu , jakozto zivocisneho produktu pred rezidui leciv, kterych se u nas leje do vcel rok co rok vice.
P.

Ale zdá se že to funguje a nebude to asi důležité? Nebo tam je ten problém
některých zimních úhynů!

pepan

------

Jak řekl autor metodiky - museli jsme vytvořit spolehlivou metodu (dávkování) která bude fungovat ve všech úlech.

Asi věděl že jsou i velké i děravé.
Navíc velikost kapiček.
Takže ta dávka bude asi stanovena s velkou rezervou ještě z dob, kdy se neošetřovalo 3x a ještě po 4. pro jistotu na jaře.

V podstatě je to nervový kontaktní jed, takže VD se prý stává reprodukce neschopným při jakémkoli kontaktu s ním.

Takže nejde o počet kapek, ale o to jak je v úlu rozptýlit.

A tak jsou mezi námi ti co dávají v zimě max. celkem 2-4 kapky a stavy včelstev se jim zvyšují. (Třeba já)

Takže podle stavu napadení stačí i jednou 2 kapky do mnoha nástavkového úlu.

A těm co to nestačí nepomůže ani automatická brokovnice - prostě se netrefí a můžou střílet jak o Svatém tělu.

Karel

"Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky."

Zimovat produkční včelstva jen plodišti na pár rámcích se přestalo někdy mezi lety 1970- 1980. Od této doby všichni včelaři, kteří sledovali vývoj včelaření, v těchto úlech zimovali produkční včelstva v plodišti i medníku na 14 až 24 (teoreticky i 28) plástech, obvykle 39x24. Podle konkrétní síly včelstva, protože v úlech se zadních přístupech se množství plástů dalo přesně přizpůsobit . Jenom v plodišti, v jednom nástavku se v době vzniku metodiky léčení varaózy už dávno zimovaly pouze oddělky respektive hodně slabá včelstva.

Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi,  zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi  těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. Nějak mě nesedí to tvrzení že ta účinná látka je
přitahována tělesem zimující koule aniž by docházelo k její kondenzaci v
ostatních prostorách úlu. Možné je, ale všechno.  Já zimuji na 1,5 nástavku
a ta kapka asi nebude na závadu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ???Ă????enÄ???Ä??Ă?­

""Záleží taká na tom jak se otázka položí. Na chybně položenou otázku je pak
správná odpovědˇ chybná.
Celá tato pravda však byla definovaná v době kdy se běžně zimovalo jen v
plodišti dvouprostorových úlů. Je také pak na zváženou počty rámků v
takových úlech.
Lesan - 9 rámků 39 * 24
Budečský - 10 - 13 rámků 39 * 24. Zimovalo se na7 - 10 rámcích
Moravský un. - 14 rámků 39 * 24
Univerzál -14 rámků 39 * 24
Tachovský- 9 r. v nástavku C
Langstrot - 9 r. v nástavku 48,2 * 23,2
čtvercový profil - 11 rámků v nástavku 39 * 24
tenkostěný - 10rámků 39 * 24
Jak mně někdo vysvětlí že bude ve všech stejná koncentrace par působit na
varroázu když tam dám jen 2 kapky."

Zimovat produkční včelstva jen plodišti na pár rámcích se přestalo někdy
mezi lety 1970- 1980. Od této doby všichni včelaři, kteří sledovali vývoj
včelaření, v těchto úlech zimovali produkční včelstva v plodišti i medníku
na 14 až 24 (teoreticky i 28) plástech, obvykle 39x24. Podle konkrétní
síly včelstva, protože v úlech se zadních přístupech se množství plástů
dalo přesně přizpůsobit . Jenom v plodišti, v jednom nástavku se v době
vzniku metodiky léčení varaózy už dávno zimovaly pouze oddělky respektive
hodně slabá včelstva."

Na ty zbytky léčiv se dívám z jiného pohledu. Uvádí se, že jsou nerospustná
ve vosku ale nebezpečí vidím vkošilkách starých plástů tam by se to mohlo
koncentrovat. Proto možná čím méně platů zůstane na zimu v úlu a čím více se
jich obnění   tím bude méně rezudií i v medu.
A prosímtě vysvětli za co jsi a komu musel platit?? Bio alternativa je tu
již řadu let. Jen je malinko pracnější. 13 let již dělám důvěrníka a to již
tady byla a včelaři si podle svého uvážení objednávali léčiva, každý podle
svého uvážení a potřeby.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă?­

"No Pepane,

kdyz jsem ca pred 2 mozna 3 lety napsal prispevek o povinnem pouzivani
leciva amitraz v CR v jednom vcelarskem foru, kde se diskutuje mezi vcelari
z Rakouska, Nemecka a Svycarska. Tak reakce byla, ze treba v Rakousku by
bylo absolutne nepripustne, aby nekdo z veterinarni zpravy dal povinne
valit amitraz do vcelstev, bez moznosti aby si vcelar vybral, jak chce sva
vcelstva lecit. Nastesti, ze se u nas ledy pohly a ja uz nemusim platit
KEZU kazdy rok tri litry jen proto, abych nemusel pouzivat amitraz.
To co napsal Pavel Holub by si mel ulozit do pameti kazdy veterinar i
vcelar a sice, ze veterina by mela chranit konzumenty medu , jakozto
zivocisneho produktu pred rezidui leciv, kterych se u nas leje do vcel rok
co rok vice.
P."

Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda
a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 "

 Již tu petici ze stránek smázli, bez jediného slova vysvětlení.
Je pěkně ticho po pěšině!!!!!
Žádné sypání popela na hlavu, se nekoná.
Chovají se jako hlavy pomazané a neuvědomují si ,že je to ale MÁSLEM.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

"Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda

a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 ""

Teda Pepane, smekám.

Jak čtu na VF vystoupila jedna celá ZO.

To asi na webu taky nebude. :-)

Karel

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/317045-jednoduche-cukry-skodi-srdci-mnohem-vic-nez-zivocisne-tuky.html


Bez sádla to nejde.

Žádné vysvětlení nebude, co by měli vysvětlovat, že jsou trapní. Mě na tom
vyděsilo nejvíce to, že pod něco takového jsou schopni se podepsat lidé co
mají vychovávat včelařskou mládež, že to jsou vlastně lidé bez vlastního
názoru. Já myslím, že pokud má někdo z podepsaných charakter a odvahu, tak
dovede vysvětlit své jednání sám bez ČSV. Ale pochybuji, když jsou to tak
poslušní ovčané. To že to smázly z webu nic neznamená, bylo to ke stažení,
takže určitě je to u někoho dohledatelné.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

" Již tu petici ze stránek smázli, bez jediného slova vysvětlení.
Je pěkně ticho po pěšině!!!!!
Žádné sypání popela na hlavu, se nekoná.
Chovají se jako hlavy pomazané a neuvědomují si ,že je to ale MÁSLEM.

PEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 23. 10. 2013
Předmět: Re: Otevřený dopis

"Já jsem jim na UV napsal, 6e takovéto otevřené dopisy se psaly za Gottwalda

a Husáka a dnes je to pasé a ostuda.
Chyběla tam však zpráva o čem užitečném jednali.
Tady to přetřásat je však mlácení prázdné slámy  pište však rovnou tam.
Vyjádření zatím žádné!
pepan

Přikládám i kopii toho textu;


Josef.Mensik/=/seznam.cz

(bez předmětu)

21. 10. 2013, 13:03:13

Komu: info/=/vcelarstvi.cz

g(https://email.seznam.cz//#)

Vůbec se nedivím, že někteří protestují proti stávajícímu vedení. Ten
zveřejněný otevřený dopis jen ukazuje jaké podřízenecké vztahy ve svazu
existují. Takové petice na podporu vlastního vedení se organizovali za
GOTTWALDA a HUSÁKA. Takový seminář vedoucích kroužků by se měl zabývat něčím
jiným než takovouto peticí. NEMYSLÍTE? O jiném výsledku jejich aktivu však
ani slovo!! Natož návrhy jaké tam ve prospěch mladých vymysleli.

Menšík J


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 22. 10. 2013
Předmět: Otevřený dopis

" 
Podepsativší se ovečky pravděpodobně nevědí o co jde, jsou zamilovaní do
včel a dál než na česno nedohlédnou. Podle mě byla většina k podpisu
 
zmanipulována a zneužita aniž by přitom věděli proč podepisují a k jaké hře
své podpisy propujčují 
 
 
 Tito odborníci jsou pro ně idolem,  jejich pravdu berou za svou - nejsou
tak schopni uvažovat reálně jako by v reálném životě
 
uvažovaly, ale to není jen problem vedoucích kroužku ale problém 97% celkově
na to spoléhají a toho zneužívají
 
K artikulaci slov v otevřen. dopise snad jen to, že bolševikovi v ČSV ještě
neodzvonilo
 
T:P
 
 
 
 
 """

Ba,dopis je fuc z webu.Treba jej nahradi info o odchodu ZO Mlada Boleslav,info jak to vypada s penale za nevyuctovane dotace,proc za pripadny financni neuspech DVD nesou odpovednost clenove PRV,kteri pro DVD zvedli ruku...Tisic dalsich temat muze rozebirat web CSV,misto ostudneho pamfletu ala zdravice sjezdu a dalsim ritolezeckym akcim.Jinak na svem blogu si nas pan predseda nepochybne vychutna,ac nas rozvracece necte.Tesim se na jeho rozbor,treba se podrobne dozvime,kdo ze soustavne dava navrhy na vysloveni neduvery nebo jine bodiky ze zapisu z jednani RV.JosPr

"Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

""Nebudeš mít pravdu. Stačí se podívat na kočovné vozy. tam se běžně
používají
dvouprostorové úly a v těch kvůli jejich konstrukci nejde dost dobře
zimovat
ve dvou patrech kvůli velké mezeře mezi nimi, zkus se poptat mezi včelaři
jakým množstvím cukru krmí a budeš se divit kolikati z nich stačí 7 -10 kg.
Obvykle to odpovídá i počtu rámků. Mezi těmi lety se teprv začínají ty
více
prostorové úly prosazovat u teprve začínajících včelařů. I dnes vidíš v
novinách a Tv záběry z pálení moru úly těchto starých konstrukcí a to dost
ve významném poměru. "

Mně připadá, že jsem o 40 let zpátky, kdy mně bylo tak kolem deseti a
poslouchal jsem ty diskuze o zimování..
Prostě někdy mezi lety 1970 - 1980, přesně si to už nepamatuji, proběhla
mezi včelaři diskuze o zimování v jednom nebo v dvou prostorech a od té
doby ti pokrokoví včelaři prostě zimovali v obou prostorech.
Źvásty o velké mezeře jsou jen výmluvy neumětelů, kteří hledají, proč by to
nemělo jít.
My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12
plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry,
možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14
plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu
tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovaliprodukční včelstva vždy ve
dvou prostorech a vždy bez problémů."

To byl zřejmě logistickyčasový problém, protože úkony jako vkládání mřížek při květu jabloně byl běžný úkon trvající dodnes u mřížkařů. Nějaké prostavování je stálý problém a jen jde vidět, že pepane mřížku nepoužíváš. Takže nic tak zvláštního rozdílného u tohoto úkonu jestli se koná u nástavkovýho úlu nebo MUniverzálu nevidím. V Budečáku zimovat ve dvou prostorech šlo, ale ten úl byl zkonstruován a v technologii ošetřování popsán jen pro zimování v jednom prostoru pro jedno včelstvo. Zdokonalením se došlo k úlu zásuvkovém, což obdobně na lištách u Budečáku šlo také, ale musí se ty výsuvné lišty mazat lanolinem aby to včely nezalepily. Prostě včelařit v Budečáku není až takový problém do 20 včelstev. Spíš naopak, lze snadněji získávát jednodruhový med a úly jsou takové skladné a těžké._gp_
.............

(e-mailem) --- 24. 10. 2013
Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům.

pepan

My sami v rodině jsme měli tehdy staré zadováky někdy z 50 let po 2x12 plástech 39 x 24 a s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 3 centimetry, možná i 4 centimetry a potom v kočovném včelíně baterie zadováků po 2x 14 plástů 39x24 s mezerou mezi plodištěm a medníkem tak 2 - 2,5 cm. V počtu tehdy 30 - 40 včelstev jsme od té doby zimovali produkční včelstva vždy ve dvou prostorech a vždy bez problémů.
----------------------------------------------------------
V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek?

Opravuji: Ne do horního nebo spodního nástavku, ale nahoru nebo dolů. H.

Tapety na mobil

zde

http://www.mobil-wallpaper.eu/

Vážení účastníci Včelařské konference,
na webu a v tiskárně je nové podzimní číslo Moderního včelaře. Pro naše čtenáře jsme připravili mimo jiné sedm stran našich postřehů z kyjevské Apimondie, reakci z pera Jana Kolomého na článek o Zelené Bohdanči, zkušenosti Jana Havelky s polským velkokapacitním slunečním tavidlem, komentovaný překlad Iva Kovaříka o tlumení varroózy na Novém Zélandu nebo třeba jednu zbrusu novou rubriku.

Přejeme vám podnětné čtení a těšíme se na vaše ohlasy!

Pánové v redakci moderniho včelaře by se měli zamyslet! Časopis dostáváme neustále pozdě. Např. srpnové číslo přišlo 12.září. , říjnové vychází údajně 25.10. což je v pátek. Do distribuce přijde nejdříve 28.10. v pondělí, než příjde k odběratelům je opět měsíc listopad. Představuji si, žě pokud je to např. říjnové číslo mělo by být u odběratele nejpozději do 10.10. a ne o měsíc později. O dalším ani nemluvím. Zvažuji zda neukončit další odběr.

Je zde sice nějaká tabulka s datumy a měla by se dodržovat.

Ale vzhledem k obsahu který není u většiny čísel vázán na nějaký zootechnický termín (to by jsme museli mít vydání pro Jižní Moravu a pro severní Tatry) jsem spokojen, že to jsou nejaktuálnější informace co se ke mně dostanou - třeba z Apidomie. Už je někde jinde reportáž? K čemu by mi bylo "řijnové" číslo v říjnu, když bych se o výstvaě dozvěděl třeba jen složení delegace a zbytek někdy jindy, nebo vůbec.
Takže já jsem spíše pro kvalitnější obsah než pro honění termínů.

Karel

Vážený pane M:H:,
děkuji za Vaši zpětnou vazbu, ale pravděpodobně jste si nás spletl s konkurenčním časopisem. Moderní včelař nemá žádné srpnové ani říjnové číslo. Vychází každé dva měsíce a čísla se jmenují předjaří-jaro-léto-podletí-podzim-zima a jejich distribuce nesouvisí s konci kalendářních měsíců.

S pozdravem
Jan Vondrák

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

Karle,
tabulka s daty distribuce je tady - http://www.modernivcelar.eu/pristi-cisla/
a jak se nyní opět můžete přesvědčit, dodržujeme jí.

JV
-----
Honzo, já na ní nekoukám, to je jako kdyby ti řekli kdy přesně se ti narodí dítě. ANi bych to nechtěl, život podle plánu musí být hrozně nudný. :-)

Takže já se nechávám rád překvaopit, pak to vypadne ze schránky a manželce je jasné, že na mě nemá do veřera mluvit. Kdyby věděla dopředu to datum :-)

....
Ale pak jsem zvědavý jak M.H. bude ukončovat odběr zřejmě Včelařství. :-)

Karel

"Jestli jsi si nevšiml pak jsem napsal, nejde dost dobře a ne že to nejde.
Taky jsme měli budečáky. Zimování v celém úlu nebyl problém , ale to jarní
rozebírání prostavěných rámků již ano. problematické pak bylo vyměňování
plástů za mezistěny atp. To byly důvody proč téměř nikdo tak nezimoval. byla
spousta práce navíc nahuštěná do kratšího období.
Také to nebylo ani nutné. Včelaři si vyráběly úly i s 15 rámky v patře což
odpovídá dnešním 3 nástavkům."

Pravda, my jsme měli po 14 rámcích a mně z hlediska manipulace kleštěmi s plásty vycházelo, že by ty zadováky klidně mohly být i po 16 rámcích.
Jinak zase netrefil.
Reálný včelař v té době v sezóně čistil průběžně škrabkou drážky v úle od propolisu, případně i oškraboval z oušek plástů nadměrné množství propolisu.
Přes zimu, kdy včelstvo bylo slabší, potom byl čas vyházet plásty i se včelami z úlu a vnitřek úlu oškrábat od propolisu kompletně. Kdo chtěl propolis bez léčiva, dělal to v září nebo říjnu před první fumigací, jinak se to mohlo klidně udělat v teplých dnech pozdního podzimu v listopadu nebo i prosince. Z hlediska včelstev a ochranné desinfekční funkce propolisu byla optimální doba v pozdnějším předjaří. Ale klidně se to dalo dělat před zimou, v rámci čištění úlu pro bezproblémové vložení podložky.
Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.

"V tomto případě jste dávali pásek při léčení Varidolem do spodního, nebo horního nástavku a kolik kapek? "

Přirozeně do horního, protože tak zněla metodika. Kapky se dávaly podle aktuálního návodu.

Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři, nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem.

K burčákům je velmi dobré se vracet, toho se má vypít nejméně 5 litrů za
sezónu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 25. 10. 2013
Předmět: Re: LĂ????Ä?????enĂ????Ă???Ä??Ă?­

"Problémy s propolisem tak měli akorát včelaři lenoši anebo končící včelaři,
nejdřív po cca 2 letech, kdy se na to vykašlali nebo to už nezvládli.
-----------------------------------------------------------
Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října
rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky.
Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli
získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty
kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný
strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé
páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si
tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem."

Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-).

automat mám v PC vypnut od doby kdy jsem přepisoval do latinky texty za
švabachu v org podobě pravopisu
Když jsem byl v polovině padesáti stránek tak mě to automat opravil. To byla
radost:-((.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 26. 10. 2013
Předmět: Re: LÄ?????Ă??????enÄ?????Ä????Ă???Ä??Ă?­

"Ach ta automatická oprava slov. Jinak Burčák je dobrá věc :-)."

"Pokud tomu dobře rozumím, tak včelaři u Burčáků prováděli začátkem října rozbírku úlu. Přitom očistili stěny, dno , strop úlu a drážky pro rámky. Zároveň očistili vrch rámků popřípadě i boky rámků. To vše aby mohli získat propolis. Tím však, možná i mimoděk, provedli zprůchodnění cesty kouře par Varidolu pro účinnou fumigací a tím léčení VD. Navíc dřevěný strop Budečáku nepodporoval velké srážení těchto par. Při fumigaci teplé páry stoupaly vzhůru a pak proudily snadno nad rámky. Rozrušené včely si tyto páry Varidolu rozproudily samy mezi sebe.
Tak co z toho pro nás vyplývá? Vracet se k Burčákům kvůli tomu asi nebudem. "

To by ten propolis asi vyšel pěkně draho, kdyby se to čištění dělalo jen kvůli získávání propolisu.
Burčák by se hodil, i když u nás by byl jen z jablek, maximálně s příměsí hrušek.
Já jsem chtěl jen říct, že u zadováku prostě nebyl problém čistit tak, aby propolis nebránil v manipulaci, když se čistit chtělo. To vyčištění celého úlu se občas muselo provádět taky proto, že starší úl z méně kvalitního dřeva časem udělal praskliny a vystouply nerovnosti. U nástavků se to nezachytí, protože se to prostě očistí při výměně nebo se nástavek vyřadí, ale u zadováků jak ty praskliny vlivem rozdílných teplot a vlhkostí v létě a zimě pracovaly, po nějakých letech kolem těch prasklin včelky vytvářely val propolisu až několik milimetrů vysoký. Ty propolisové "výrůstky" dovnitř úlu by dosahovaly až na loučky plástů a tak způsobovaly jejich zalepení v úlu. Nemluvě o to, že včelky často na podzim udělaly na nízkém dnu úlu, my jsme měli 1 - 3 cm vysoké dno, všelijaké propolisové výrůstky a propojky, takže tam byl problém zasunovat podložku.
Jinak si myslím, že zadováky potká podobný vývoj jako třeba ležany. Na produkční včelaření už nikdy nebudou, ale časem možná někdo udělá zadovák odpovídající dnešním potřebám, velikosti úlu a dalším a bude ho používat a propagovat pro zájmové malovčelaření.
Zadovák by se třeba hodil do měst pro včelaření v místnostech s výletem ven přes stěnu, protože pár úlů zabere mnohem menší prostor než nástavkové úly.

Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&klic=97ev2a

Odkaz ti nefunguje. A to jako myslíš redaktorku Včelařství a jejího manžela
co by vydavatele Včelařství. No to je známá věc, že na Křemencárně se jen
hrabe a ze včelařů se dělají blbci. Když si to ale nechají líbit, tak je to
jejich věc. Mě se to netýká, takhle bych si kydat na hlavu nenechal.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: pepan <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 10. 2013
Předmět: ruka ruku myje- Irgl versus Irgl

"Ddo je kdo- irgl vezsuz irglová

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a234588&typ=full&k
lic=97ev2a"

Já tady čtu: Odpovědná redaktorka: Radka Ingrová.

Myslím, že ti neporadí nikdo. Nikdo totiž neví co se líbí včelám. A protože jsou všely velmi přizpůsbivé, tak žijí a pracují v umělých dutinách, jejichž velikost si včelař přizpůsobil tak, aby vyhovovaly jeho požadavkům. Nesmíš zapomenout na to, že každý včelař amatér je výzkumník.

J.P.

No shodou okolností, jsem došel na takový indikátor potřeby šíře plástu. Řešil zavěšení rámku v mém nástavku a nemá takový prostor ještě zavedený odborný název, ale plácnu "mezera mezi nástavkem a rámkem pod ouškem". Podle této mezery, pokud je dostatečně široká, já ji mám cca 15mm, se pozná podle zastavování, jak je natom které včelstvo s potřebnou šíří rámku. Jestli včely mají velké tendence zastavovat tento podouškový prostor, hlavně od horních nástavků, přirozeně se tak děje, protože je pro včelstvo plást malý. Když se tento prostor nezastavuje tak často, u mne je to asi u každého 30 včelstva a to při silné snůšce, tak je šíře díla asi OK.

Takže taková rada ode mne jak nato.

Nezaměňovat lepení propolisu s voskovými

No,jestli jsem ňouma,tak to nemohu posoudit.
Rozhodně se však za svoje názory ani v nejmenším nestydím!
To bych je nezveřejňoval.
A už vůbec nepoužívám pseudonim Standa.
Už moje matička věděla,že Stanislav je velmi pěkné jméno a proto si přála,abych jej měl
v křestním listu.A tak se i stalo!
Prosím tímto o prominutí vás všechny přátele,že můj příspvěvek není o včelách.
Šlo mi jen o klidné spaní.
Standa
P.S. Hlavně ať nám bzučí.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Blažena Dvořáková" <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
Datum: 20.9.2013 - 14:12:32

> Proč se nějakej nouma stydí za svoje názory a použivá moje pseudon . Standa
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: nasepenze/=/volny.cz
>
> Datum: 19. 9. 2013
>
> Předmět: Re: Sn?en? Optimal n?stavku
>
>
> "Zdravím!
>
> Já na svých "bedýnkách" mám včelí mezeru jen dole.To znamená,že horní loučka
> je ve stejné výši jako horní okraj nástavku.Tím pádem mají holky svoji
> mezeru jen mezi spodní loučkou rámku a horním horizontem níže položené části
> úlu.Pro mě to má tu výhodu,že mezi stropní folií a rámky v nejhořejším
> nástavku je minimum vosku( divoké stavby).A včelám těch 7-10 mm vyhovuje.
> Tedy abych byl přesný.Nenadávají mi a jen vyjímečně tuto mezeru prostaví.
>
> Standa
>
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>
> Od: "Petr Zbránek" <e-mail/=/nezadan>
>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>
> Předmět: Sn?en? Optimal n?stavku
>
> Datum: 7.3.2013 - 18:39:14
>
>
>
> > Výška Optimal nástavku je 180mm, výška rámku je 170mm. Mezera nad rámkem
> je
>
> > 6mmm a pod 4mm. Mezera mezi rámky dvou nástavků je proto 10mm.
>
> >
>
> > Ve skutečnosti je mezera ještě o několik milimetrů větší díky tomu, že
>
> > horní a dolní hrany nástavku se vlhkostí kroutí a to při jejich šířce 25mm
>
> > způsobí že nástavek má reálně o 2 až 4 mm víc.
>
> >
>
> > To se mi zdá příliš mnoho a může to bránit matce ve vertikálnímu pohybu
>
> > mezi rámky a způsobovat zastavování prostoru mezi rámky dílem (což
>
> > nechceme, ale asi to naopak usnadňuje přechod matky mezi nástavky).
>
> >
>
> > Rád bych omezil zastavování mezery dílem a následné mačkání včel které se
>
> > nahrnou na roztržené buňky s medem.
>
> >
>
> > Proto uvažuju ubrat z výšku nástavku 4mm.
>
> >
>
> > Zajímal by mne názor zkušenějších."

Tapety na mobil

zde

http://mobil-wallpaper.eu/

Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek

oprava varidol

Není, nesmí zmrznout.

Měl by být stále účinný, aspoň u mě i po přejití mrazem fungoval, ale
vyzkoušej a uvidíš jestli padají.

 

Ondra


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pepek 1 <e-mail/=/nezadan>
Datum: 31. 10. 2013
Předmět: Přemzlý varidol

"Ahoj
nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ?
Díky za odpověď
Pepek"

"nechal jsem vridol venku a bylo ta -5 je pořád stále učinný ? "

otázka je, jestli při těch - 5 st C se jednalo o přemrzlý varidol.
Z chemického hlediska totiž nízká teplota nevadí, vadí pouze z fyzikálního hlediska. například u emulzí , jako je mléko nebo vodouředitelná barva dojde k rozbití emulze a tím k zničení té látky.
U roztoků, což pravděpodobně varidol je, dojde k rozdělení složek. Kdy jedna složka buď zamrzne a vymrzne a druhá zůstane tekutá, tím se místně zvýší koncentrace té nezmrzlé složky a dojde k rozdělení roztoku. Nebo když rozpuštěná složka se z roztoku vysráží či oddělí jako krystaly nebo kapalina. A při ohřátí na původní teplotu se to už nevrátí zpátky.

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený. Minimálně pro fumigaci, kdy se kapají kapky. Pro aerosol s acetonem, kde je možné rozmíchat celou lahvičku, by i tak mohl být účinný, protože v acetonu jakožto dobrém rozpouštědle by se i takhle oddělené léčivo v lahvičce nejspíš rozpustilo. Pro aerosolování s vodou by už nemuselo, protože tam by takové poškozené léčivo nemuselo vytvořit stejnoměrnou emulzi ve vodě.


Nevidím ale problém, i kdyby byl varidol vizuálně v pořádku, pro klid duše třeba i v takovém případě půlku včelstev udělat tím přemrzlým varidolem, půlku jiným a porovnat spady.

Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto ) sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum - šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe. :-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka, takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

Kromě příbalového letáku je letos v balení i malý lístek s upozorněním, že
zákal není na závadu, a dá se nakonec i odstranit šetrným zahřátím.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: KaJi
Sent: Saturday, November 02, 2013 11:11 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přemzlý varidol

Takže pokud je varidol vizuálně změněný, zakalený nebo rozdělený do dvou
složek, bude zničený.

-----

Vizuálně zakalený se i fasuje bez přemrznutí - amitráz je pevná látka,
takže se třepáním pravděpdobně opět rozpustí.

Karel

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 2. 11. 2013
Předmět: Re: ádost o radu

"Vážení přátelé!
Potřebuju poradit do mého hokus-pokusu na příští (vlastně už pro tuto )
sezonu.
Jaké máte zkušenosti s šířkou plástve. Zajímají mě + i - .Co se,podle
vašich zkušeností,včelám nejvíc líbí a co je podle vás s ohledem na včely
nejvýhodnější pro včelaře.
Děkuju.
STANDA

-----

šířka plástu - na vigorbee.cz v článcích býval odkaz na zahraniční výzkum -
šířku stavějí podle síly. Slabší spíš blíž k sobě, silnější víc od sebe.
:-)

Vše ostatní poslední číslo Moderního včelaře - právě jsem dočetl o referátu
na Apimondii - sledování včelstev v USA v přírodě + pokusy s tím co
preferují a co s nimi udělá nastěhování do různě velkých úlů.

Super na dlouhé přemýšlení.

Karel"

Díky všem za vysvětlení a reakce
Pepe

V podstatě je to jedno, jen je třeba dodržet pravidlo o obsahu úlu, včelí
mezeru mezi nástavky. Jinak všechno ostatní je jen otázka volby včelaře ,tak
aby s tím měl co nejméně práce a starostí.

pepan
-------
Jedno to je, včely vydrží všechno, ale kolega chtěl asi zkoušet co jim vyhovuje.
A v MV je popsaný referát z Kijeva kde prof. Seeley popisuje asi 30 letý pozorování volně žijících včel v USA a taky jejich preference když jim dával vybrat dutiny k usídlení.

A nejenom tenhle referát byl pecka, je jich tam víc.

Karel

Opet rozdilne videni situace v zavislosti na vysi funkce.Nehodlam polemizovat,zda to,ze nas nejaka evropska komise za neco pochvali,ma byt duvod pro obycejne vcelare k hrdosti na nas obor,byt si myslim,ze normalnimu vcelari je cela evropska komis ukradena,ale co mne silne udivuje,je obhajoba neinformovanosti clenstva v "dobre vire",ze je to tak spravne...Kdo nevi,nepovi..JosPr