Archiv Včelařské konference

Nikdo o vaření přeci nemluví. Pro toto existuje jiný termín a tím je macerace. Macerace probíhá za nižší teploty než je var a probíhá podle fyzikálních zákonů třeba i v té buňce při teplotách včelího hnízda. Macerátem může být odkapaný med z rodrcenýho díla, temperovaný teplým vzduchem, nebo ve vodě o teplotě blížící se bodu tání vosku a promíchaný a znovu překapaný a odpařený. Jenže to už je zakázaná úprava a výroba medu, na tu medovinu se to hodí více. Do medu se přeci nemůže při zpracování nic přidávat podle EU. Jak to včely dělají s manukou nikdo neví, stačí když je kyselejší med a po fermentaci si nacucne tu přidanou hodnotu z víček a plástů za nějakou dobu sám._gp_
.......
R.Polášek:Zní to dobře, ale trochu problém je v tom, že se vyvařuje i propolis a voští.

Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

jose


Dne 11.8.2013 21:12, gupa napsal(a):
> Asi se neaplikuje v srpnu, aplikační teplota je totiž do 15°C. Chce to číst
> návod.
> .......
> J.B.
>
> Vůbec se mi to nelíbí!!!!!!!!!!!
> Je to více než nepřesné.
> Jestliže vložím Apiquard nyní a matka přestane klást a nebude klást 3 týdny
> v srpnu,
>
> Co si o tom myslíte, to nikdo nemá zkušenosti ???????????
> J.B.
>

Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky, alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích EU._gp_

.........
Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
Re: Apiquard (62075) (62076)

Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

jose

U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.
Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne, ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?
A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.
A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)

Jose

nullnapsal/a:

>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel
>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani
>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,
>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových
>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem
>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je
>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích
>EU._gp_
>
>........
> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
> Re: Apiquard (62075) (62076)
>
>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".
>
>jose

jose.Píšeš jestli někdo skoumá léky které ráno či večer bere.Nedělej to taky
a věř mi že to je cesta do pekel . Dnes jsou doktoři placeni za množství
které do tebe naperou. Mám špatnou zkušenost . Obvodák mi dal jedny. ty samý
z jiným názvem srdcař a na ORL ty samé opět z jiným názvem. Mam přítele a
když byl u nás a viděl co beru tak se mě ptal jestli se chci otrávit.
Obvodak mi to překopal a místo 11 prášků beru čtvery. Tak tu chemii nečti a
kup si kabát ze dřeva. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: josef.samalik <josef.samalik/=/seznam.cz>

Datum: 14. 8. 2013

Předmět: Re: Apiquard


"U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste
zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.


Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne,
ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se
takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?

A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se
pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA
TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.

A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni
sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)



Jose



nullnapsal/a:



>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel

>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani

>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,

>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových

>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem

>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je

>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích

>EU._gp_

>

>........

> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013

> Re: Apiquard (62075) (62076)

>

>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud

>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".

>

>jose"

Ok. A u tech ctyrech jsi cetl vsechny vedlejsi ucinky a konzultoval s nekym?
Chci jen rict to, ze pokud existuje lek, jedno zda na vcely ci pro lidi, je dulezite k tomu jako leku pristupovat. Mit k nemu nejakou duveru. A precist navod, tim se ridit a nevymyslet svoje "lepsi" postupy. A zohlednit to, ze mohou (nemusi nutne) nastat nejake vedlejsi ucinky.
Zde se nekdo pozastavoval nad tim, ze v navodu je psany, ze matka prestane plodovat. Ale to neni ze se tak stane, ale muze se stat. Jako u navodu u kazdeho leku pro lidi. MUZE se stat,ne ze se stane.
A pokud je pro toho ktereho cloveka tak velky strasak tento MOZNY vedlejsi ucinek, necht si necha predepsat neco jinyho (pokud najde lek bez techto vedlejsich ucinku) nebo v pripade vcel Apiguard nepouzije. Neni ta povinnost. Ale at nesiri poplasny mejly. Nota bene bez zkusenosti, pouze na zaklade vyctenych informaci.
Ja Apiguard pouzil. Me osobne voni, zene ne. Behem leceni krmim, menim matky, normalne vcelarim a to bez neznaku problemu. Jina vec je hodnoceni ucinnosti - na to je prilis brzy.

Jose

Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>napsal/a:

>jose.Píšeš jestli někdo skoumá léky které ráno či večer bere.Nedělej to taky
>a věř mi že to je cesta do pekel . Dnes jsou doktoři placeni za množství
>které do tebe naperou. Mám špatnou zkušenost . Obvodák mi dal jedny. ty samý
>z jiným názvem srdcař a na ORL ty samé opět z jiným názvem. Mam přítele a
>když byl u nás a viděl co beru tak se mě ptal jestli se chci otrávit.
>Obvodak mi to překopal a místo 11 prášků beru čtvery. Tak tu chemii nečti a
>kup si kabát ze dřeva. Standa
>
>
>---------- Původní zpráva ----------
>
>Od: josef.samalik <josef.samalik/=/seznam.cz>
>
>Datum: 14. 8. 2013
>
>Předmět: Re: Apiquard
>
>
>"U kazdeho leku je potreba precist navod. A u kazdeho leku jsou jiste
>zkusenosti, i negativni. Napriklad i u KM, ktera ma jiste negativni stranky.
>
>
>Takze pred pouzitim navod precist a pak podle nej postupovat, to nepochybne,
>ale ze bych studoval chemicke slozeni, to ne. Ruku na srdce, zabyvate se
>takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?
>
>A jeste k tomu navodu - bylo v predchozich prispevcich psano, ze Apiguard se
>pouziva pri teplotach DO 15°C, pritom v navodu je psano POKUD PRUMERNA
>TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Je pravda, ze to nekdo blbe precetl a ja to nebyl.
>
>A dalsi, podle me zasadni vec. Pouziti Apiguardu nenarizuje ani Veterinarni
>sprava, ani Svaz. Tak kdo nechce, nepouzivejte ho. Je neco jednodussiho? :-)
>
>
>
>Jose
>
>
>
>nullnapsal/a:
>
>
>
>>Otázkou je proč má být teplota výš jako 15°C. A druhá otázka, jak se gel
>
>>při různých teplotách odpařuje = působí na roztoče? Návod nečtete, ani
>
>>všeobecné zkušenosti o thymolu ne! Dokážete Josefe na ty dvě otázky,
>
>>alespoň pro sebe když ne zde, po přečtení návodu a jiných internetových
>
>>diskuzí o Apiguardu odpovědět? Pokud ano, zjistíte proč na thymolu s gelem
>
>>někdy hyne plod a proč píšu o 15°C tak jak píšu. Jinak apiguard je
>
>>zvládnutý přípravek podle mého názoru. A je velmi používaný v jiných zemích
>
>>EU._gp_
>
>>
>
>>........
>
>> Josef ?amalík (e-mailem) --- 14. 8. 2013
>
>> Re: Apiquard (62075) (62076)
>
>>
>
>>Opravdu to chce číst návod, cituji: "Apiguard lze použít v létě, pokud
>
>>možno hned po sklizni, kdy PRŮMĚRNÁ denní teplota dosáhne 15 ° C".
>
>>
>
>>jose"

Kdybych četl jen návody co jsou k veterinárním léčivýcm přípravkům přibaleny, už dávno nevčelařím a semnou hodně mých přátel, protože by ty návody včely nepřežily. Složení léků je základ, například Gabon PF jsem opatřil účinnou látkou podle návodu, takže teoreticky stačí jeden pásek k plodu do uličky místo dou, protože jsem znásobil mnoství, ale plocha nosiče je poloviční. Kupodivu Gabon zabral v rozsahu jako nikdy předtím. Vysvětluji si to zdegenerováním účinné látky v balení a nebo špatná účinná látka nebo postup při nanášení výrobcem. Takže asi tak. Ne nadarmo se sděluje důveřuj, ale ověřuj. Jak jsem psal, thymol zkoušet zatím nebudu, mám docela novou cestu, kterou musím nejprve ověřit a pokud zabere a bude dlouhodobě a opakovaně účinkovat, veškerá taková syntetická piretroidchemie a voňavky mi půjdou z cesty. _gp_
.....
josef.samalik

Ruku na srdce, zabyvate se takto i slozenim leku a jejich ucinky, ktere rano ci vecer sami pouzivate?

Nepoužívám Apoquard, nečetl jksem návod ale zaujalo mne : POKUD PRUMERNA TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Za jakou dobu? Za hodinu, za den za rok? Asi za den. Prakticky to zjistit znamená mít celodenní průběh teploty. To se dovím v určitý den, příští den může být jinak. Nebo jak?

Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.

J.P.

průměrná teplota se oficiálně měří a počítá podle vzorce
6hod. + 12 hod + (2 * 21)hod = denní průměr
Ovšem pro naše chovatelské poměry úplně stačí selský rozum a neaplikovat pří
třicítce nebo o Vánocích.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 8. 2013
Předmět: Re: Apiquard

"Nepoužívám Apoquard, nečetl jksem návod ale zaujalo mne : POKUD PRUMERNA
TEPLOTA DOSAHNE 15°C. Za jakou dobu? Za hodinu, za den za rok? Asi za den.
Prakticky to zjistit znamená mít celodenní průběh teploty. To se dovím v
určitý den, příští den může být jinak. Nebo jak?"

Tak to do řepky jsme kočovali, proto že v blízkém okolí nebyla. Dnes ji
budem proklínat. Proč? Proto že jsou nové přípravky na ošetření proti
blýskáčkovi který se používá v plném květu řepky. Toto povoluje METODIKA
tohoto postřiku. Toto vám páni inženýři deklarují, ale že nedodrží dobu tj.
22 HODINA AŽ 3 hodina, nebo když včely nelétají. Jejich výmluva je že jí
mají moc a nestihnou postříkat včas. Snad příští rok jí u nás tolik nebude .
Ona se letos vymlátila sama. Ještě stojí a mlátí se obilí. Nepřeji jim to
dělal sem tam 40 let z donucení a ti obyč pracovníci to odnesou v první
řadě.Padly kroupy a řepka je prázdná. Atože nememeduje ?Snad některé odrůdy
ne. Na vysočinu to snad nedošlo. Tady v těch zimách kvetla snad 3 týdny a
včely na ní byly 6 - 7 dní a 25 kg bylo na včelstvo Standa






---------- Původní zpráva ----------

Od: J.P. <e-mail/=/nezadan>

Datum: 15. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo

vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.



J.P."

Stačí když se použije nebo přidá postřik typu Karate. Má prý repelentní účinek a včely tak řepku začnou ignorovat do doby, kdy ten postřik něco odstraní. Je to typické a stále se to opakuje v mých končinách, první týden květu řepky nic, žádný nálet až ten další. Když se na druhý týden ochladí, nic nedonesou. Tak je to s řepkou. Jedině mne napadá vyzkoušet udělat nějakým způsobem extrakt nebo výluh a prostě včely navábit dříve, tak s zkoušela vojtěška za dob pana Ptáčka. Jinak samozřejmě má vliv výživa, je to vidět, mám tu dva zemědělce, jeden nehnojí a druhý přehnojuje. Jeden má řepku sotva pokolena, druhý až dva metry vysoko. Dále má vliv celý ochraný postup, i proti zaplevelní, nakonec to klima při tvorbě a produkci nektárií. Ktomu samozřejmě ta genetika. Nic odborného na tomto co jsem napsal nevidím, tak si to každý přeberte jak chcete._gp_
.......
J.P. (193.179.175.210) --- 15. 8. 2013
Re: Řepkový med (62023) (62039)

Konečně někdo, kdo přiznává, že z řepky neni nic. Teď by to měl někdo vzdělaný pěkně rozvést a vysvětlit.

J.P.

U nas je repka jista druha snuska a kazdy rok nejmin mednik na vcelstvo.Ob rok ji mam par metru vedle stanoviste(pristi rok).A k spravne casove aplikaci postriku stacilo,aby par vzteklych vcelaru prohnalo hlavniho jezevce po farme a pamatuje si do dnes,v kterou dobu muze strikat...JosPr

Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu.

P.

Problám je v tom, že to velká část lidí nepozoruje. Rostliny téměř všeobecne
produkují nektar jen určité části dne. a to v době kdy může docházet k
opylení tj, otvírají se prašníky, je dostatečně vlhká blizna, je určitá
vzdušná vlhkost at..
Velká část Vás v čelařů je v tu dobu obvykle v práci. Je to také podmíněno
obsahem cukrů v nektaru který během dne silně kolísá. Včely jsou ochotny jej
zbírat od 10 do 60% jeho obsahu. také dávají následně přednos rostlinám s
obsahem mezi 45 - 50%.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici.
Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl,
ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste
nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se
prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze
strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten
zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli
strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39
metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto
zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos
medu.

P."

Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely by ty rámky samy nevypucovaly.

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být včelstvo od mého domova

Taková norma neexistuje. Jelikož za svoje zdraví jste zodpovědná sama,
nemůžete tedy tuto povinnost přenášet na jiné.
Zato jste povinna nosit u sebe potřebné léky, svoje chování uzpůsobit svému
zdravotnímu stavu a jeho potřebám.
Jelikož máte tyto potíže, doporučuji v místech kde by mohlo docházet  ve
více než obvyklém případě k setkání se včelami se takovým místům vyhýbat
(obvykle stačí 10m), nepoužívat výrazné parfémy, kosmetiku a pestré
oblečení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: VČELY

"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova"

Dokáží to spotřebovat. Lze je použít jako krmivo pro oddělky atd. nebo je
použít při jarním rozšiřování nebo doplnění chybějících zásob po zimě.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: árka Vítová <vitova.sarka/=/seznam.cz>
Datum: 17. 8. 2013
Předmět: Re: med v plastech jak beton

"Tak my betonový med řešíme tím, že rámky naložíme na 2-3 dny do vody (stačí
studené) a poté vytočíme. Vytočený med je sice nepoužitelný (možná tak na
medovinu), ale aspoň si nezničíme rámky s plásty. Výjimečně něco málo v
plástech zůstane, ale co se dá dělat - vidíme to jako jediné řešení. Včely
by ty rámky samy nevypucovaly."

Odpověď pana Menšíka byla správná. Já bych jen doplnil, že při běžně
uváděném doletu včel za pastvou do vzdálenosti 5 km není vzdálenost úlů až
tak rozhodující. Na druhé straně ale "nevyprovokovaná" včela mimo prostoru v
těsné blízkosti úlu (který si chrání) není útočná, a za mnoho žihadel
vlastně může strach člověka, když se po ní ohání, a tím ji podráždí. Je také
dobré v místech s vyšším výskytem včel (například v kvetoucí zahradě) mít
nějakou pokrývku hlavy. Pokud se totiž zvědavá včela zamotá do vlasů,
končívá to obvykle také žihadlem. Jinak klidně můžete včele nastavit prst,
aby si na něj vylezla a ona nebodne, pokud ji ovšem nestisknete mezi prsty -
to by se cítila ohrožena.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: mirka
Sent: Saturday, August 17, 2013 11:07 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: VČELY

Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být
včelstvo od mého domova

dotaz na betonový med

vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o Vase
stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo ul. Dekuji.

Vzdálenost vám není nic platná. Včely někdy za snůškou si navoní dráhu od
včelína , vsi aj. třeba k lánu medonosné rostliny lesa . Nikdy nelétají
přimo ale kryjí se před větry za remízky stráně. Pokuste se ve vlastním
zájmu budete mít u sebe prášky proti bodnutí hmyzem. Nemějte včelařům za zlé
že chovají včely.Tam kde nepřežije včela do pěti let skončí i člověk. Má li
včely někdo blízko vašeho plotu dejte tam žívý plot a včelky budou létat
výše. Prozatím pomohou na pletivo připevnit rákosové stinovky ktere se
používojí na stínování skleníků. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

Tak to ja si ten cas vzdy najdu,

abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami, jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu chemii nevali spodem i horem.
P.

Dobrý den přátelé včelaři,má někdo z vas nějaké zkušenosti s klíckováním matek před fumigací?

Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek ( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B.

Je to ale velmi stará a dnes z velké části opuštěná technologie
Dnes so po sundání medníků vkládá gabon na 4 - 6 týdnů, nasledná fumigace se
dlá nejdříve po 10.10. a za 10 dní se opakuje. poslední ošetřní se dělá v
prosinci podle teplot buť fimigací nebo aerosolem.
Odpadá to pracné vyhledávání matky, Na jedno ošetření je potřeba tak cirka 1
minuta na včelstvo.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>
Datum: 18. 8. 2013
Předmět: Re: klíckování matek před fumigací

"Asi před 15 ti lety zo organizace zajistila jklícky na toto klíckování
matek před fumigací.

mělo se tak dosáhnout včelstev bez zavíčkovaného plodu aby fumigace byla
účinná. klícky byly asi 10x10x1,5cm a fungovalo to.


problémem je však pracnost nalezení matky v termínu kdy je ve včelstvu
hodně včel v září. a tak postupem času se na klíckování zanevřelo.
Jestliže máte menší počet včelstev značené matky a štěstí na hledání matek
( letos jsem v jednom 1nn oddělku hledal matku 9x a našel jsem ji až na
posledním plástu u stěny když už jsem se rozhodl že ji značit nebudu.)

Přitom podle mého názoru je fumigaci třeba dělat ve včelstvech bez
zavíčkovaného plodu.
Snažím se kyselinou mravenčí udržet spady ,roztoče do 1 dm na nízkém
stupni, monitoruji spad, a tak mohu posunou termín fumigace do pozdějšího
období října.
Den před fumigací prohlížím včelstvo a menší plochy plodu rozškrábu, včely
to do druhého dne vynesou a fumiguji.
U mladých matek při větším množství plodu plod bez včel přendávám do
slabších oddělků, čekám na vyběhnutí, atd.
J.B."

ona totiž řepka jak nasadi první šešule opravdu tolik nemeduje . A ty
posrřiky to snad nemá vliv , spíš nějaké šlechtění . Všiměte se jak jsou
včely na labloních nejsou v řepce a když tam jsou není jich tolik na
jabloních. Adalší at vám někdo ukáže nektaria v řepce někdy tam jsou kapky
viditelné pouhým okem a jindy je suchá. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med


"Tak to ja si ten cas vzdy najdu,



abych pozoroval porost, jak se vyviji, kdy zacne byt navstevovan vcelami,

jak behem dne, tak i v prubehu vegetace. POdle chytrych knih ma treba

horcice vyrazne mene nektaru nez repka. Jaka radost je navstivit pole s

horcici, kdyz je na zelene hnojeni, takze bez vsech postriku a dost na

husto, to je na poli cvrkot, nebo kdyz kvete svazenka, to vcely vyletuji

jeste v 9 vecer do tmy, jaka je vydatnost nektaru, totez pohanka, i letos v

tech suchach dopoledne byl na ni pekny cvrkot. Kdyz kvete repka, tak u nas

nic takoveho bohuzel neni. Tak snad pristi rok budu uspesny a budu moci

opet referovat, jak se vcelky na repce cini. Pokud si to potvrdim, ze to

delaji ty postriky, tak zacnu aktivne vyhledavat zemedelce, kteri tam tu

chemii nevali spodem i horem.

P."

Pokud uložíte na chvíli nástavky nad mřížku, včely je vysuší, což je jistě
plus. Pak bych mřížku vyměnil za fólii, u kraje se štěrbinoua modlil se, aby
se nepřestěhovali do těch prázdných. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: vladimir <vl.kremlicka/=/seznam.cz>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: mokre ramky- ulozeni pres zimu


"vcelarim v ulech typ OPTIMAL, s jedenacti ramky 42 x l7 cm v nas¨. Na zimu

jsem kazdy ul se dvema nastatky nakrmil cukernym roztokem 4x3 kg. Potrebuji

na zimu ulozit nad kazdy ul 2 nastavky vyplnene mokrymi ramky . Prosim o

Vase

stanovisko zda je lepsi prezimovat ramky se zbytky medu v ulech nebo mimo

ul. Dekuji."

Vaše otázka je nesrozumitelná. Co to znamená, že jste alergická na včelí
bodnutí? Alergiků na včelí jed je velmi málo. Prof. Špičák viděl asi dva
případy anafylaktických reakcí za celý život.

Ke druhé části - včely mohou být klidně metr, nikde zákon vzdálenost neřeší.
Pokud by byly včely bodavé, mohlo by se jednat o nadměrné obtěžování
včelami.

S pozdravem

Radek Hubač MUDr., učitel včelařství


---------- Původní zpráva ----------

Od: mirka <MIRKAPOP/=/SEZNAM.CZ>

Datum: 17. 8. 2013

Předmět: VČELY


"Prosím jsem alergická na včelí bodnutí zajímalo by mě jak daleko má být

včelstvo od mého domova"

Skuste ulozit 2 nastavky s mokrymi ramikmi pod vcelstvo. Vcely si ich ocistia a ustrazia proti vijacke vostinovej. Je to najlepsi sposob uskladnenia ramikov cez zimu. Na jar ich mozete odobrat a postupne pridavat (zamienat poradie) podla potrieb vcelstva.

Tyto, včelami ošetřené plásty, je třeba odebrat a uskladnit zvlášť ještě před provedením prvé fumigace. Nebudou tak zatíženy rezidui chemických přípravků používaných k tlumení kleštíka včelího. V této době, konec října až začátek listopadu jsou již teploty natolik nízké, že poškození plástů zavíječem voskovým nehrozí a není potřeba používat ani síru.
JK

POD MOJÍ ZNAČKOU A E-MAILEM PÍŠE NĚKDO JINÝ SLOVENSKY A JEŠTĚ JÁ NEUKLÁDÁM VYTOČENÉ RÁMKY POD PLOD PROTOŽE BYCH JEJ MUSEL ZVEDAT.
j.b.

Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily). Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá.

Co je to za blábol?
Řepka patří mezi rostliny hmyzosnubné. Je samosprašná, což znamená že
nepotřebuje jinou odrůdu  nebo rostlinu jako opylovače. Opylování však
zvyšuje její výnosy. Nektarodárnost je závislá na době otvírání prašníků,
denní době, obvykle podle počasí mezi 10 a 12 hodinou. Pyl včely mohou však
sbírat omezeně po celý den. proto je v odpoledních hodinách na řepce jen
omezené množství včel. Příkladně u svazenky bývá nejvyšší produkce nektaru
kolem 16 hodiny.
Mnohdy lze pozorovat u včel jak po různou dobu dne včely létají za snůškou
jiným směrem.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový˝ med

"Já bych spíše přikládal větší význam šlechtění řepky. Původní odrůdy byly z
většiny hmyzosnubné (tak z 80% hmyzosnubné a z 20% větrosnubné). Současné
odrůdy jsou šlechtěny na zvýšení větrosnubnosti (aby nepotřebovaly k
dosažení vysokých výnosů hmyz - váže i na postřiky, jež jej hubily).
Poslední odrůdy jsou prý již z 80% větrosnubné - tudíž zákonitě tvoří
mnohem méně nektaru a je pro včely nezajímavá."

Já bych to tam taky neskladnil, ani dolu ani nahoru, nevidím v tom totiž žádnou efektivitu 
Při točení rovnou vyházet a zrevidovat nevyhovující plásty, zbytek vytočených souší uskladnit. Včelstvo srazit na prostor který obsedá a zakrmit
 

Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve
před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-
pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na
krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při
kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN  mám jeden VN ještě s průměrně
6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve
3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že
to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké
pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?
Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim
nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik
let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky
předem za každý dobrý nápad.

Lépe bych to nevymyslel, vrať medníky a nakrm, příští rok budeš mít po
letech med z jabloní.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>

Datum: 19. 8. 2013

Předmět: krmení


"Vzhledem k tomu, žejsem letos měl vše o minimálně 14 dní posunuté,teprve

před 14-ti dny jsem dotočil -nakonec jsem se docela zahojil na lípě i lese-

pak jsem ihned přeléčil kM (roztočů bylo neúrekom) a vše nachystal na

krmení.Mimo medníky jsem ponechal v průměru jistě 7kg medu, navíc při

kontrole jsem zjistil, že ve většině úlů s VN mám jeden VN ještě s průměrně

6-7mi plásty zavíčkovaného plodu.Včel je stále ještě až nezvykle hodně - ve

3 VN, čtvrtý byl medník.Nyní mám vše nachystáno ke krmení ale mám pocit,že

to do nich nenacpu.Prostě,kde není med nebo pyl tam je plod, ikdyž nějaké

pomřou, tak ze 6-ti plástů se narodí nové.A do toho mám nacpat 20 kg cukru?

Takže prosím o váš názor.Čistě teoreticky, co by se stalo, kdybych jim

nasadil zpět vytočený medník a pak začal intenzivně krmit? Krmím jž několik

let kyblíky nebo lavory a a za týden je těch dvacet kilo odčerpáno.Díky

předem za každý dobrý nápad."

Z jabloní ? Ne, to bude moct vytáčet po květu sněženek.

"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola, at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39 metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos medu."

Vážený příteli včelaři, nevím kde bereš ty čísla, ale jsou tak trochu mimo realitu. 12 tis za tunu řepky není, ale jestli ji zaplatíš těch 12 tisíc, tak ti dodám kolik ji chceš i 1000 t není problém, platba cash. S těma pocty je to trochu jinak, ty to vidíš vše jen pro včelu, jsi do ní totiž zamilovaný, ale někteří lidé jsou na světě zamilovaní do jiného barevného papíru a konkrétně u řepky jsou čísilka asi následovná. Výnos 4 tuny z hektaru krát 11 tis. /t je 44 tis tržeb. Tržby nejsou zisk a tak 44 tis - 25 tis je 19 tis. takže zisk z řepky je asi někde kolem 19 tis z hektaru, takže pěstitelé pěstují co prodají a se ziskem proto řepka a včelu někteří berou jako obtěžující hmyz, který jim komplikuje život při jejím ošetřování. Řepka je samostprašná, ale dobře reagující na opylení, za komárů to bylo kolem 15 - 20% nárůst výnosů což dělá 6 600 Kč/ ha, takže zkus prodat svoji opylovací činnost místnímu zemědělci za 3 300 Kč/ha při 2 včelstev to dělá 1 650 Kč na včelstvo, dobrý zdroj příjmu ne???

Běžně se udává mednatost řepky 100kg/ha, ale třeba se svazenkou to jde ke 400kg/ha .... akorát musí do ní hlavně po vzejití pršet a taky musí mít úrodnou půdu, což se o běžných polích s řepkou a obilím říct nedá, byť je na nich občas vyvážen i hnůj.

Co se výkupních cen řepky týká, mám informace, že metrák řepky za 1200kč je jen naslibovaný, a proto bylo letos, aspoň u nás, převážně žluto. Jenže velké horka - vrch zralý, spodek řepky nedozrál a výkupní cena spadla.

Podobný problém je s obilím, velké klasy ze studeného máje, drobné zrno. Letos obilí nedozrálo ale u nás uschlo! Doteď někteří zemědělci odvezli do výkupu a ještě není stanovena cena! U nás na Opavsku se to hemžilo polákama, jezdí k nám s traktory a vykupují a dokonce i s kombajny vymlátí a odvezou, hranice je asi 15km.

Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do 1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o kvetoucí řepce bez včel.
.
Jinak jsem chtěl nanést možnost, že by zemědělec vedle zisku za semena atd mohl využívat i zisk za med z kvetoucí plodiny. Že by si tím zemědělec mohl povýšit zisk z hektaru plochy anebo aspoň diverzifikovat příjmy. Případně diverzifikovat prácovní vytížení.
A že to teoreticky je možné, protože ty propočty aspoň zhruby vycházejí.
Přirozeně je otázka, jak by to vycházelo prakticky

V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 8. 2013
Předmět: Re: Řepkový med

"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.
Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do
1200 kg z hektaru.
Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to
jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v
podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o
kvetoucí řepce bez včel."

Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.

Dobrý den,je to jednoduché motorek 12 V 40 - 60 vatu co nejvědší otačky a převodovka se použije ze spaléné úhlové rozbrušovačky trochu práce a je hotovo,Ládík

..napastovat a možná nebudou chtít jiný. Nemám s tím problém.

jose



Dne 21.8.2013 14:28, mir.oslava/=/seznam.cz napsal(a):
> Ještě jsem neslyšela jediného jedlíka medu, který by chválil řepkový med. V
> nouzi si ho vezmou, ale mají-li na výběr, koupí si raději jiný.
>

to je blbost.Nemáš včely řízené vysílačkou.


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 20. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"_"Minulou sobotu jsem to resil s jednim zemedelcem, kde jsem kupoval

psenici. Rikam mu, ze repka je pro mne nezajimava. Ptal se proc ? Kdyz jsem

mu rekl, ze to pole kvete a je uplne mrtve- ani vcela, ani motyl ani cmelak

proste nic. Tak mi rikal, ze pristi rok az mu pokvete repka, tak mi zavola,

at se prijedu pdivat, jak to pole huci. Pri hlubsim rozboru jsme prisli na

to ze strika jen tri nejnutnejsi postriky DAM a pak jeste neco. V tom je

ten zakopany pes. Vynosy ma letos 27 metraku/ha, zemedelci v nasem okoli

strikaji celkem asi 10-11 x skutecne. Vynosy maji letos nekde okolo 37-39

metraku/ha. Pristi rok vezu vcely k tomuto zemedelci, problem je, ze techto

zemedelcu ubyva. Vsichni jedou na vynosy v metracich z ha, ne na vynos

medu."_

No, výkupní cena řepkového semene je dneska asi 12000 za tunu. Z tohoto

pohledu má ten zemědělec ztrátu asi 15 tisíc Kč z hektaru. Je otázka, kolik

se dá získat z jednoho hektaru řepkového medu. Pokud uvažujeme, že med se

prodá ze dvora za víc než 120 Kč a když se odečtou náklady, je na 1 kilo

medu zisk třeba 60 Kč, stačí na pokrytí té ztráty 250 kilo medu. To by

mohlo z jednoho hektaru s přehledem získat třeba 8 včelstev. A kdyby

zemědělec měl těch hektarů třeba 10, osel je napůl ranou a napůl pozdní

odrůdou, takže by prodloužil dobu kvetení o odhadem týden, mohl by

dosáhnout z 80 včelstev tolik medu, že by mu to mohlo udělat i docela dost

vysoké aktivum. A kdyby třeba ještě na nějakém hektaru brzo na jaře zasil

hořčici na semeno, Mohl by mít tu snůšku ještě prodlouženou do června,

maximálně s krátkou přestávkou. Akorát by ten med nejspíš musel vytěžit

svými včelstvy, tudíž by musel zajistit, aby mu tam naopak k jeho poli

nenakočovali cizí včelaři, kteří by mu to "vybrali""

Tak letos to vymlátili kroupy a to zůstalo toli že jsou jezedovi kluci
spokojeni. 37 metráku je opravdu dost po krupetu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel

pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med



"Výkupní cenu 12 tisíc za tunu řepky jsem našel na internetu.

Co se týká výnosnosti řepky, v 70 letech se uváděla v rozmezí od 600 do

1200 kg z hektaru.

Těch 100 kg z hektaru možná bude odpovídat té hodně stříkané řepce. A je to

jinak hodnota velmi podprůměrně medující plodiny, na kterou včely létají v

podstatě jen tehdy, pokud nic jiného nemeduje. Což odpovídá tady diskuzi o

kvetoucí řepce bez včel.""

"V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství . Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu, ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech , když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška.

jen na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla  vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru. Za toho socíku se běžne
a to již i před II světovou využívala na výrobu jedlých olejů. Ten byl ale
vždy považován za ten nejhorší a to pro domělou škodlivost kyseliny erukové.
dnes kdy se pěstují odrůdy které tuto téměř neobsahují se tento olej řadí k
těm lepším. Dneší rozmach je však kvůli biopalivům a na těch obrovských
plocách snad ani nelze ty včely najít když se v nich rozptýlí těch našich
pár much.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

""V těch letec se také uvádí, že mnoho polí je i bez včel
pepan"
Když se za socíku se řepkou začínalo, znamenalo to jistotu. Mohlo být úplně
mizerné počasí, ale stačilo, když během těch 3 - 4 týdnů bylo jen necelý
týden pěkně na snůšku a medníky byly plné. Dokonce stačilo, když už řepka
byla skoro odkvetlá, prakticky zelená, jen s trochou roztroušených zbylých
kvítků a včely pořád ještě z toho přinesly nezanedbatelné množství .
Dokonce i když do začátku květu řepky v dubnu přišlo počasí od severu,
ledový vítr a sníh s deštěm a před česny bylo černo z létavek, co
nedoletěly, tak ke konci řepky byly úly plné medu a včel.
Slabší snůška byla akorát na úplném začátku, když zkoušeli řepku sít taky
na horských polích, kde se jinak urodil jen oves , žito a pohanka. Jak
později začali sít řepku na lepších půdách, lepších bramborářských až
cukrovkářských, snůška medu byla obrovská.

Dneska, když mám včely jen u baráku, pozoruji, že v cca posledních 5 letech
, když řepku zasejí na blízkých polích, není z ní skoro nic. Dříve, i když
to pole bylo kilometr nebo i víc daleko, byla z řepky znatelná snůška."

chcem prečítať vystúpenia o téme

prečítať príspevky na tému

"en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970 komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .

v tom máš pradu tady  se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také
ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu
různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní
sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po
vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."

Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970
komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný
státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický
nesmysl.
A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky
kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat
výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z
všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za
opylováním řepky a jiných plodin.
Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky
levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo
takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."

"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to, že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze za med už byly jen čistý zisk.....

takže jsme to tím zvoněnímklíči nijak nevyhráli.


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med

""v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v
krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik
dostane. "

Až na to, že tehdy to bylo za opylování konkrétní plodiny, nejenom za to,
že "v nějakých bedničkách po většinu roku držím včely" a bylo toho
nesrovnatelně víc.
Za opylování řepky za jedno včelstvo 60 nebo 80 Kč a za opylování jetele v
podletí 120 Kč.
Stačilo mít 20 včelstev v kočovném včelíně, což bylo u starých úlů s
přístupem zezadu možné nacpat na téměř jakýkoliv podvozek a rázem byly doma
téměř dva měsíční platy. Včely při troše drzosti a štěstí převezl
traktorista družstva zadarmo nebo za pár krabiček cigár, platby za
opylování víc než dostatečně pokryly všechny náklady včetně krmení a peníze
za med už byly jen čistý zisk....."

Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků .""

Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?

neboj ony to vyčistí samy. Taky se mi to stalo ale s 8 l prosakovacím
krmítkem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bohou <bohumil.horak/=/seznam.cz>
Datum: 23. 8. 2013
Předmět: Zatopení úlu cukerným roztokem

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko
neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Já měl na mysli jen tu dotaci 1 D.  Ty platby od JZD si  nezáviděli i když
ji dostávali i místní bez kočování.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 22. 8. 2013
Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med

"Pepane s tou závistí to taky na 100 procent nebylo. Dělal jsem pastevního
referenta. Tato práce představovala že objedu všechny lány řepky , najdeš
přístupové cesty, místa kam se dají umístit vozy a celou dobu kvetení a
odjezd tak aby nevznikla škoda a to nejen na porostu který podstatně
vzrostl. Včelaři si vybrali svoje místa a co zbylo to sem si vzal já. A ta
závist. To tvoje bylo jako každy rok to nejlepší. To bylo místo toho děkuji.
Odměna byla doma když mi žena spočítala co sem projel se starým trabantíkem
benzínu a někdy se povedlo na polních dálnicích odřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


"v tom máš pradu tady se dotkl dotací za opylování toto téma nás čeká v

krátkédobě kdy si začnou pisálkové na této konfereci závidět kdo kolik

dostane. tehdy to platily JZD defakto ze společného, a dnes Ministersto také

ze společného. Tehdy si tak nějak včelaři nezáviděli proti dnešku.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med



""en na okraj; s řepkou se začínalo již mnohem dříve Používala se na výrobu

různých margarínů, Typickým zástupcem byla za I republiky byla vlastní

sestra másla Sana. Za socíku se s její výrobou pokračovalo Pak byla po

vypršení práva přejmenována na Visu a pozdeji Heru."



Já vím, že se začínalo mnohem dříve. Ale někdy kolem roku 1970

komunistickému státu svitlo, že hromadné včelařské provozy provozovaný

státem při každém druhém JZD a místních státních lesích je ekonomický

nesmysl.

A kolem roku snad 1975, když se rozhodli podstatně zvýšit pěstování řepky

kvůli soběstačnosti v olejninách , se tak rozhodli masívně podporovat

výstavby kočovných včelínů soukromými včelaři malochovateli svépomocí z

všelijakých levně prodávaných vyřazených podvozků a jejich kočování za

opylováním řepky a jiných plodin.

Včelaři tak v tom období masově vyráběli kočovné včelíny, protože díky

levnému převozu včelstev, platbám za opylování a výkupním cenám medu bylo

takové včelaření jeden z mála legálních velice ziskových koníčků ."""

Včelaři na změně režimu opravdu tratili.
Med do výkupu šel za stabilní cenu 35 Kčs za kg a vykoupilo se všechno, co včelaři dodali. Pokud stačily hliníkové konve na med. Ze dvora se kvalitní tmavý med prodával za 60 i 80 Kčs za kilo. Dneska v přepočtu na současnou váhu koruny by to byly aspoň desetinásobky.
A přesto už tehdy někteří včelaři ve výkupu fixlovali. Třeba přidali na spodek konve cihlu nebo kámen. Že tam šel převážně řepkový med, kterého bylo hodně a lidi ho moc nechtěli, bylo automatické. Anebo řídký med.
Ovšem že to šlo po změně režimu hodně k horšímu, bylo logické. Předtím bylo včelaření až na pár šťastlivců, kteří to mohli dělat jako povolání u družstev a podobných subjektů, vyhrazeno jen pro amatéry jako přivýdělek při běžném zaměstnání.
Ovšem po roce 89 se díky tomu, že tam bylo tolik peněz, našlo hodně včelařů, kteří se tím chtěli živit jako soukromníci. A ještě víc včelařů so tím chtělo rozsáhle přivydělávat a tak rozšiřovali svoje chovy a předělávali je na kočovné. Během pár lety tedy nastala převaha nabídky včelích produktů a tím pád jejich cen. To trvalo tak do roku odhaduji 2000 - 2005, než se vyeliminovali včelaři , kteří včelařili v horších podmínkách nebo kterým to tak moc nešlo.
.
Co se týká toho pastevního referenta, to byl tuším funkcionář okresního výboru ČSV. Potvrzuji, že někdo musel tehdy ty lány řepky a přístupové cesty projít, určit stanoviště,zjistit dojezdnost na ně. Včelaři se u toho lánu už potom jen sešli , v ruce cedulku se svým jméněm a počtem včelstev a na vybraném místě tu cedulku na kalcku zapíchli. Aby bylo vybrané stanoviště nějak označeno, než tam ty včely dovezou. Ale mám pocit, že to tehdy dělal agronom nebo někdo takový z toho družstva.

"Krmím okurkovými lahvemi s prosakovacím víčkem. Včera mi jedno víčko neudrželo roztok a zatopilo mi to úl. Co dělat?"

Záleží na situaci.
Za prvé jak moc jsou včely na stanovišti silné a chráněné zůženými česny před tlaky zlodějek, pokud na ten vyteklý cukr začnou létat. Případně totéž na blízkém stanovišti souseda.
Za druhé jak je silné včelstvo, do kterého to vyteklo a jaká je konstrukce úlu, jestli ten roztok zadrží , jestli ten roztok zateče někde do izolace, ze které by kapal ven ještě dny, jestli včelstvo je tak silné, že přes noc dokáže všechen rozlitý roztok uvnitř úlu vybrat a úl tak vyčistit
Nebo dokonce jestli jsou tam mravenci, kteří jsou schopni zbytky roztoku nedostupného včelám vybrat a izolaci tak i vyčistit.
.
Pokud by to bylo za dne a pokud by konstrukce úlu byla taková, že by zadržela hodně roztoku, asi bych úl i přes protesty včel bleskurychle rozebral a volný roztok vylil či vymetl atd. Roztok na zemi potom kvůli zlodějkám spláchl pár kýbly vody.
.
Večer nebo v noci bych roztok uteklý na zem a vnějšek úlu a stojan potřísněný od cukru jen spláchl tou vodou. Případně ještě lépe bych to udělal časně ráno, kdy včely nelétají. Aby se rozředil i roztok, který z úlu vytekl během noci.
.
Trocha toho modlení bude nutná, protože vždy zůstane nějaká neopláchnutá ploška s cukrem, která přiláká nějaké zlodějky.

Přítel  Pozdržálek  má na všechny  neduhy ve včelaření recept,který již po
několik let zde na konferenci uplatňuje.

Pro mne je platný člen této konference,který vydržel přes veškeré peripetie
řekněme za poslední 3 - 4 roky.

Ale přesto bych měl k jeho posledním  výrokům 2 poznámky. Za prvé , ad 1: 

" med do výkupu se prodával za 35.-Kčs ať byl jakýkoliv", nikdo neměřil
vodivost ani obsah vody,jediný problém v té době byl nedostatek

konví,takže zajetí včelaři je obdrželi a ti ostatní mnohdy měli smůlu.Potud
má pravdu. Prodej  ".dnes ze dvora  "- nebylo 60 - 80,.Kčs,ale kolem 40.-
Kčs, to je také třeba podotknouti.Takže př.Pozdržálek v tomto pravdu nemá...

Za druhé :  ad 2 : Zatopení úlu cukerným roztokem.Zde má pravdu,že nezbývá 
než několika kybly vody tento roztok spláchnout,tím jej zředit

a zabránit náletu včel a poté i loupeži . Mravenci by v tomto případě
zajisté nepomohli. Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly  stály v
rovině a pak se mu to nestane.
Také jsem se zasmál při čtení poptávky,že koupí řepkový med.Myslím,že to
byla nadsázka od toho člověka,který ví,že řepkový med v našich končinách
letos neviděti.Já jsem tomu velice nerad,řepkový a jarní med  mám nejraději
na slazení jak čaje,tak kávy a místo toho letos mám ten tmavý,stále tekutý,
který mi ale nechutná. Nebudu to řešit inzerátem ale počkám si na příští
jaro,kdy doufám že bude lepší letošního.

 
Tradiční krmení ve skle je možná nejmín nákladovým na cenu krmítka v ČR, ale at už jde o převoz, svoz,skladování nebo vymytí ve větším měřítku je to tragédie. Zvláště pak když 4l křupne v ruce a v sezoně se pořežete přes prsty.
Před nedávnem byl zde komentář o pracném navrtávání kýblíků invertu, proč?
Stačí jemně propíchat šídlem (odskoušeno) přikládám odkaz:  http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html <http://www.ravelin-shop.eu/cz-kategorie_330844-1-nastroje-k-siti-a-priprave-stehu.html>
Tom
 

Co se týká řepkového medu, je to jen náš včelařský problém a nikoho jiného, je to jen o našich choravých moscích... Když jsem začal včelařit, tak mi všichni včelaři tvrdili, že jediný pořádný med je ten tmavý, lesní, medovicový. to je med a že ten květový, to je slabý.... a že vůbec nejhorší je ta řepka, ta že stuhne a musí se vozit jen do výkupu....

Totální blábol, začal jsem řepky pastovat, dělat propagaci, že to neteče a nezkazí chuť čaje a ejhle, lidé po mě poptávají hrůzu pastovaného medu... Takže je to jen o dlouhodobé investici do vysvětlování co je ten první květový a že je vlastně nejlepší... Když pojedete do ameriky a nedejbože vytočíte tuny tmavého medu, tak vám řeknou, že je to hnus a že se to musí vyvést, protože američan to do pusy nestrčí, že kdo by mohl, tak je Germeny, takže je to i náše vizitka, českých včelařů, že neumíme nabídnout prvotřídní kvalitní první pastovaný med....

Proto pracujme, hospodařme, vydělávajme a ne jen čekat na nějakou šikanózní dotaci, která nic neřeší, jen kryje svazové náklady.... A nejvzpomínejte na éru nejlepšího kapitalismu v socialismu, němec prodává svoji práci na svém trhu za 6 euro / 0,5 kg... co námezní čech....čeká na dotace ze EU, že ?

"Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
rovině a pak se mu to nestane."

Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily. Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s novými.

Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ TO
HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


""Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.

Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně

postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.

Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v

rovině a pak se mu to nestane."



Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání

nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.

Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může

stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s

novými."

"Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
10 l roztoku tři ku dvěma ."
Je třeba se podívat na datum. Na kyblíky s cukren¨m je už pomalu pozdě a moc zima v noci.

je-li ul nakrivo je dobre si z velke odpadni trubky narezat cca 7cm vysoke
krouzky a flasky postavit do nich - v tom se pak da ta krivost ulu
vyrovnat.... A taky je dobre pouzit podnecovaci vicka s mene otvory, ty
prakticky neprotikaji ani kdyz je ul uz v solidnim naklonu, ale cukr podany
ve flasce s podnecovacim vickem musi byt uz plne rozpusteny, tak ho vcely
vemou skoro stejne rychle jako s normalnim vickem

samozrejme nejlepsi je krmit z misy se slamou, ale nesmi byt moc zima, to
se pak vcelam splhat nahoru moc nechce....

petr j.
Dne 23.8.2013 16:34 "R. Pol�ek" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> "Takže zbývá otázka,proč se tomu včelaři taková věc stala.
> Zajisté to není tím víčkem,myslím originál a ne doma dělán ,ale špatně
> postaveným ůlem,který je nakloněn na nějakou stranu a potom se to stává.
> Takže ten,který krmí tímto způsobem,musí dbát na to,aby jeho úly stály v
> rovině a pak se mu to nestane."
>
> Mně se kdysi stalo, že plast děrovaných víček po 10 - 15 letech používání
> nějak zapracoval anebo ho včely časem ožužlaly a díry se znatelně zvětšily.
> Nakonec cukr začal vytékat přes skoro každé víčko. Je možné, že se to může
> stát i dneska, takže je vhodné občas otvory ve starých víčkách porovnat s
> novými.
>

Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou

Je to hloupost!
  Já to používám nějakou tu desítku let a nikdy jsem nepozoroval že by to
nevybraly pokud to měly kam uložit, až na těch několik zbytků v  lahvích
které zůstanou na konec. Krmím totiž dokud berou a poslední dávku dostanou
kolem 10 září.  Těmi zbytky pak vylepším kvas.


---------- Původní zpráva ---------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Jestli už te´d ta diskuze o víčkách není zbytečná, protože na krmení
flaškami od okurek je už pozdě. I kdyby se do prosakovacích flašek dával
roztok, nejspíš ho už některá včelstva nevyberou"

Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem dala
8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to
rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně
a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.
Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,
ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama  půjde v září, až bude
chladněji.

Krmím kyblíky již několik let.Vzhledem k diskuzím zde na foru ohledně
prevence utopení včel jsem letos srovnával (již mám nakrmeno zatím po 15-ti
kg) co bude lepší zda keramzirt nebo prostě sláma.Nejprve ale co se týče
přístupu včel do kyblíku.Ty jsou ovšem většinou kulaté nebo oválné-např.od
PrimalexuDůležité je aby stály v rohu tak aby se dotýkaly stěn aspoň vedvou
místech.Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem.U keramzitu jsem pozoroval takříkaje sysifovský efekt.Tpopící se
včelička se snažila vylézt na keramzitovou pecku,která se jí pod nožičkama
stále otáčela takže vše marno.Sama sláma mi naopak postupně jak vlhla,
klesala ke dnu a měl jsem dost utopených včelek.Nejlepší tudíž byla (ikdyž
pracnější) kombinace keramzitu a na něj ještě slámu.A tu ještě tak aby část
sébel podél stěn směřovala vzhůru.Takto jsem těch 15 kg zakrmil během čtyř
dnů.Ovšem bylo pěkně a teplo.Jako kontaproduktivní by se to ovšem mohlo
jevit,protože současně nosily spoustu pylu všech možných barev,takže pokud
jsem nenahlédl tak jsem ani nevěřil,že ještě budou mít zájem o cukr.A ještě
- nejlépe je naplnit kyblík až po okraj.Zpočátku jim to ulehčí orientaci i
cestu a poté již klesající hladinu bez problémů sledují.Zdá se to prkotina
ale říci mi to někdo dřív tak jsem ušetřil život pár desítkám včeliček.

P.S.z hlediska přístupu včel k roztoku by byl nejlepší kyblík hranatý, něco
podobného by se v supermarketu našlo ale při té ceně a více včelstvech by to
bylo náročné.


---------- Původní zpráva ----------

Od: mir.oslava/=/seznam.cz

Datum: 24. 8. 2013

Předmět: re kyblíky


"Stalo se mi totéž, ale krmím tímto způsobem poprvé. Do 12l kyblíku jsem
dala

8 l roztoku a nahoru keramzit. Druhý den jen pár utopených včel. Tak jsem to

rozlila do vou velkých kelímků od zmrzliny, co ji z nich dávkují v cukrárně

a na keramzit jsem dala hrstku trávy. Následující den byla dávka zkrmená.

Asi vadí vysoké kyblíky. Ještě jsem letos použila pár prosakovacích lahví,

ale taky mě nebaví. Uvidím, jak to s kyblíkama půjde v září, až bude

chladněji."

Co se týká kyblíků, včelky vytvoří z těl jakýsi souvislý most, po kterém ty zásoby lifrují.
Jak už jsou teploty v noci pod + 10 st C a ve dne pod 25 - 20 st C, už to bude u některých včelstev problém. A jak to do takových 3 dnů nebvyberou, začne se to kazit.
Nejspíš ale záleží i na drobných detailech. A potom na oblasti, asi bude dost rozdíl mezi třeba okolím Znojma a Bruntálu.

"Dále je dobré trochu pocákat kyblík před zavřením po stěnách
roztokem."
Já jim vždycky trochu roztoku kápnu mimo misku přímo na rámky a včely, rychleji začnou odebírat. Ale já krmím v miskách pod květináče, které mám shora uteplené, takže mně to berou i v listopadu a prosinci, když je tepleji.
Akorát měním velikosti misek, v září dávám misky o objemu i 2 - 3 litry, hodně pozdě třeba jen misky o objemu 0,2 - 0,3 litry.

Co jsem tak vyskoušel tak místo slámy,korkových špuntů nebo keramirolu se mi velmi osvědčila hrabanka z lesa.Musíte nahrabat z lehka jen to jehličí na povrchu.Dvě hrstě do kýblu a je to.Vytvoří to na roztoku pevný koberec a včely se netopí ani křídla si neurousají.mohou po tom běhat.Po krmení se to jen vyklepne do tráva a je to,nemusí se nic skladovat.Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství.

Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného jehličí a do potravy včel?

polož si otázku. jaký rozdílje mezi senem slámou a jehličí a nebo jak včely
sají vodu na polních hnojištích.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 24. 8. 2013
Předmět: Re: topení včel v roztoku

"Tak nevím,ale nezdá se mi to příliš vhodné vzhledem čistotě spadaného
jehličí a do potravy včel?"

A vůbec nejlepší je nekrmit, nebo nechat aspoň 12kg jarního medu, pokud to úl prostorově umožnuje, a při posledním točení jednorázově dokrmit.

Cukr vyjde na 20kč + starosti kde koupit, přivézt,rozpouštění, úklid, cesta ke včelám, nasadit do úlů, po pár dnech případné opakování, někde problém neodebráno a kvasí ... včely slídí, jsou zlé, nervózní, zpracováním oslabené, nevhodné plodování, kvalita cukru nula - bílý jed, krmením oddalujeme léčení KM.


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

Já prodávám jen ze dvora za 130kč a stejně tvrdím, že cena se tvoří až mimo úl. Tedy vytočení, nasklenkování, uskladnění a nakonec prodej. A pak že včelky ten med nenosí zadarmo !

Med je ve výkupu od 75Kč bez karty s kartou od 80,-._gp_
http://www.medocentrum.cz/eshop/?p=p_57&sName=Karta-Medocentrum--vykup-medu
......
Martin H. :


Med? Jestliže je výkupní cena 50kč, tak když odpočtem práci na vytočení, tak jakou pak má cenu ještě v úle? 25kč, 30kč?

Opava tušímže říkali 52kč, loni 48. Letos je většinou vyšší.

Já používám nalámané suché výhonky černého bezu ze středu keře. Tyhlety větve mají velkou duši, materiálem podobnou polystyrenu a malé množství dřeva kolem, takže velice dobře plavou. Černým bezem je u nás les zamořený prakticky všude a na můj počet včelstev to v pohodě stačí.
Při větším počtu včelstev bych asi používal obyčejné vybrané nastříhané tenké větve či opakovaně svázanou rohož z takových větviček.
Hrabanka je podle mně nevhodná, protože je v ní všechno možné, co na tu zem pod tím stromem spadne a ještě to je v částečném rozkladu. Takže do cukru se mohou vyluhovat všemožné chemikálie.

Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy. Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor. Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly
mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc prostoru
loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.
Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se
projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta
10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 
Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):
> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co
> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům
> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve
> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje
> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes
> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA
> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ
> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa


Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly

mladusky, co by odebiraly........

--



S pozdravem

Jan Cervenka"

Tady matka klade na 3 plástech a je tam plod všeho druhu, včetně vajíček.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.
Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem
včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.
Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly


mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"

Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka""

Není to normální. Letos varroa je málo. signalizuje to to co u mě v loňském roce. Jednalo se o nosemu ceranae. Silné včely nebraly tak jako ostatní a v polovině ledna byly uly prázdné jako by to byla varroa, nenašel jsem brouka. Po vyšetření 80% nosema. Tak pozor!

Ovšem ještě jeden dodatek  slabé včelstvo na podzim nemusí taky nutně
znamenat že bude mít špatný výkon po zimě.
Existují včelstva z velmi rychlým nástupem v předjaří jehož letní včely se
dožívají vyššího věku a zimní chomáč je mnohem menší. Vyžadují však na jaře
jeli méně nepříznivé podněcování. To však zjistíte až po zimě

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Datum: 25. 8. 2013
Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?

"Pepane ? Tak to nějak je . měl jsem ho zrušit dřív , to kladení opravdu je
málo . když byli silné. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?


"Nesvádějte hned všechno na varroázu. Bude-li slabé včelstvo sebevíc
prostoru

loží jen tolik zásob kolik samo uzná za vhodné.

Uložili li si málo nebo nevhodně jeto jeho problém a přírodní výběr se

projeví . Defakto nestojí za to se tím nijak moc zabývat. U nás se ztráta

10% včelstev považuje za normální ve světě je to 30% a v přírodě až 80%. 

Tak co chcete řešit snad víc brakovat sami.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 25. 8. 2013

Předmět: Re: vĹĽeobecnÄ?



"Dne Friday 23 of August 2013 18:34:50 Blažena Dvořáková napsal(a):

> Co sem udělal špatně? Krmím třetí rok kyblíkama a navrch dám hrst slámy.

Co

> se mě letos stalo to mě mozek nebere.Tak jako jindy jsem dal všem

včelstvům

> 10 l roztoku tři ku dvěma . Všechny to vzaly jen dvoje ne. Všechny jsou ve

> dvou bednách rm 39 x 27,5 po 10 rámcích. Třetí bedna je na krmení. Oboje

> stejně silné a to v jedněch v krmení 20 - 30 deka utopených. No horor.

Dnes

> se du podívat neměnili li matku nebo jiná závada. Matky kladou , MÍSTO NA

> ULOŽENÍ ZÁSOB DOSTATEK. Nevím co s tím.JE TO URČITĚ NĚJAKÁ BLBOST A JE MĚ

> TO HLOUPÝ SE TAKTO PTÁT PO 45 LETÝ PRAXI .Standa





Nerad bych strasil, ale ja to takhle mel s varoazou , v ulu plno, ale nebyly



mladusky, co by odebiraly........



--







S pozdravem



Jan Cervenka"""

"Když čtu že někdo sbírá a schání korkové špunty aby mohl krmit včely,myslím si něco o břídilství."
----------------------
To nesouhlasím, špunty sbírám po celý rok, i když je ke krmení nepoužívám. Je to velice inspirující zábava. ;-)

Ale Radime,

tak to neni, temer polovinu vcelstev zacinam krmit vzdy az po 25.8. Je treba nejdrive vytocit medovici a pripadne pohanku. Posledmi davku dostavaji v pulce zari. Vse je naprosto OK. Kdyz jsem se vloni bavil s polskymi vcelari ze Slezska, tak Ti az koncem zari vytaceji vresovy med, pak uz vsak davaji invert, zacinaji krmit koncem zari a konci v pulce rijna. Takze zadna panika.

P.

Ono když se krmí správným způsobem, tak to včely bez problémů vezmou a v pohodě přezimují . To už mám vyzkoušeno.
Akorát trošku toho nabírání síly přesunou z podletí na jaro v době řepky. Takže se to hodí na stanoviště, kde z nějakého důvodu včelař tu snůšku v době řepky moc neužívá.

CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení provést-nyní nebo později ke konci září?

Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6 krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem. Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď.

Tak samozrejme vyhledanim stare matky a jejim odstranenim probehne vymena
stare za mladou matku bez problemu :-) Pokud si chcete usetrit praci a
nechat to na vcelach, tak muzete byt najare i prekvapeny, ze si vcely
vybrali tu starou matku a mladou odstranili.....

Pokud mlada matka klade, tak bych spojil ted....

petr j.
Dne 28.8.2013 21:39 "Miroslav Homoláč" <homolacsucha/=/seznam.cz> napsal(a):

> CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou
> matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení
> provést-nyní nebo později ke konci září?
>

Pro zazimování v jednom nástavku 39x24 používám tento "výpočet": počet rámků
plus 2 kg, ve Vašem případě 8+2=10 kg zásob. Je nutné přihlédnout k množství
plodu ještě vychovávaného do zimy a k místním podmínkám na jaře, zásoby jsou
nejen na přečkání zimy, ale i na jarní rozvoj.
Pokud by jaro příští rok bylo extrémě nepříznivé, lze doplnit roztok i na
jaře plochou miskou do podmetu a větvičkou z jehličnanu zasunutou mezi rámky
umožnit včelám přístup. Druhá možnost je medocukrové těsto pod stropní
folii.
Podle mne je zásoba dostatečná. Pokud je zásob příliš mnoho, je matka na
počátku jara omezena nedostatkem volných buněk pro plod.
Vašek

----- Original Message -----
> Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil
> roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6
> krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.
> Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď.

Strašně záleží kolik mněli zásob před začátkem krmení.19kg na dva odělky je strašně málo. Oddělky plodují dosti ještě nyní a spoustu, fakt hodně toho sežeřou a protopí.Narval bych do nich co vemou třeba ještě po 4-6kg každému.Na překrmení žádné včelstvo neuhyne.Na nedostatek zásob na jaře buď uhyne nebo živoří až do června.Toto je za předpokladu že těch 8plástů obsedají a mají plod tak na 3-5 plástech.Jestli jsou slabé a těch 8plástů je tam jen do počtu tak už nekrm.Viděl jsem mnohokrát totálně překrmená včelstva že jim to doslova teklo ušima.Na jaře byla vždy lepší než ta která musela šetřit.I to přezimování na zcela plných plástech je vždy lepší než nedostatek.

to podání cukru na jaře je nejlepší na množení včelstev. Čekejte že se vám
do dní zrojí.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Datum: 29. 8. 2013

Předmět: Re: Krmení


"Pro zazimování v jednom nástavku 39x24 používám tento "výpočet": počet
rámků

plus 2 kg, ve Vašem případě 8+2=10 kg zásob. Je nutné přihlédnout k množství


plodu ještě vychovávaného do zimy a k místním podmínkám na jaře, zásoby jsou


nejen na přečkání zimy, ale i na jarní rozvoj.

Pokud by jaro příští rok bylo extrémě nepříznivé, lze doplnit roztok i na

jaře plochou miskou do podmetu a větvičkou z jehličnanu zasunutou mezi rámky


umožnit včelám přístup. Druhá možnost je medocukrové těsto pod stropní

folii.

Podle mne je zásoba dostatečná. Pokud je zásob příliš mnoho, je matka na

počátku jara omezena nedostatkem volných buněk pro plod.

Vašek



----- Original Message -----

> Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil

> roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6

> krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.

> Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď."

Profíku a není nebezpečí že to nevyhřejí když v uličkách nemohou vlézt do
buněk a každá ulička je rozdělí. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: profík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 29. 8. 2013

Předmět: krmení


"Strašně záleží kolik mněli zásob před začátkem krmení.19kg na dva odělky je

strašně málo. Oddělky plodují dosti ještě nyní a spoustu, fakt hodně toho

sežeřou a protopí.Narval bych do nich co vemou třeba ještě po 4-6kg

každému.Na překrmení žádné včelstvo neuhyne.Na nedostatek zásob na jaře buď

uhyne nebo živoří až do června.Toto je za předpokladu že těch 8plástů

obsedají a mají plod tak na 3-5 plástech.Jestli jsou slabé a těch 8plástů

je tam jen do počtu tak už nekrm.Viděl jsem mnohokrát totálně překrmená

včelstva že jim to doslova teklo ušima.Na jaře byla vždy lepší než ta která

musela šetřit.I to přezimování na zcela plných plástech je vždy lepší než

nedostatek."

Spotřeba včelstva na přezimování je cca 6,5 - 7 kg. vše ostatní je pro jarní
rozvoj.
V budečácích se běžně zimovávalo na 7 kg s následným přikrmováním dle
potřeby na jaře.
Dnes si právě tím množstvím na zimu šetříme práci na jaře. jde jen o
výhodnější přesun práce do jiného období.
Ovšem přeženeme-li to s tím množstvím budeme s tím zase mít potíže na jaře.
Jde o to, aby se nám zbytek cukerných zásob, jsme-li poctiví, nedostal do
medu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 8. 2013
Předmět: Krmení

"Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil
roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6
krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem.
Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď."

"Dobrý den dotaz zní: 2 včelstva / oddělky na 8 rámcích 39/24 / jsem krmil roztokem v poměru 3:2 / cukr- voda/. Každé včelstvo dostalo dávku celkem 6 krát po 2 litrech / krmím balonem obsah 2 L/ skrmeno 19 Kg cukru celkem. Myslíte že to bude stačit. Předem dík za odpověď. "

Já bych řekl, že někdy to bude moc a někdy to bude stačit.
Za prvé záleží na co ty oddělky mají být. Pokud mají být k připojeny ke slabým včelstvům a náhradě jejich matek v předjaří, je to podle mně určitě zbytečně moc. Takovému oddělku na 8 rámcích 39x24 stačí, když bude mít na začátku zimy v prosinci tak 5 - 6 kilo zásob. 2-3 kila maximálně spotřebují přes zimu a zbytek jim stačí na rozjetí jarního plodování do toho spojení s produkčním včelstvem. Takže teď by měly mít tak 10 - 12 kilo zásob.

Pokud jsou ty oddělky určeny, aby na jaře zesílily v produkční včelstvo, je 19 kilo cukru na 8 plástů 39x24 buď moc nebo optimální. To záleží na těch včelách v oddělku.
V podstatě je to překrmení. Některá včelstva si i při takovém překrmení dokáží uhájit dostatek volných buněk pro plodování a potom se nic moc neděje. Normálně plodují, čím dále méně a na zimu sednou potom do volných buněk po tom plodování a v pohodě přezimují.
Některá včelstva zaperou sladinou všechny buňky a potom trpí zavěšeny pod plásty, dokud přebytečné zásoby nespotřebují. Jak se ty buňky uvolní, a třeba v říjnu nebo listopadu se oteplí, tak se rozplodují. Zbytečně tak spotřebovávají zásoby a vysilují se. A jak už byly předtím vysíleny zpracováváním toho nadměrného množství zásoby, mohou mít velké zimní ztráty.
Taky se může stát, že při aerosolování ještě budou viset ve velkém množství pod plásty, to léčivo tak půjde přímo na ně a zvláště pokud se bude dělat acetonem, je to pro ně velký záhul. Pokud bude matka v tom chumáči a ne někde mezi plásty, je o dost větší pravděpodobnost, že při té fumigaci uhyne.
Na jaře se potom může stát, že kvůli množství zásob budou mít nedostatek buněk pro plodování a budou se proto rozvíjet pomalu.

Záležet bude taky na tom ,jak je včelstvo silné. Hodně silné včelstvo si ten protor pro plodování uhájí snadněji. Ale hodně silný oddělek na 8 plástech už měl být dávno rozšířen o nástavek s dalšími 8 plásty a potom by to bylo velikostí i rozvojem na jaře v podstatě produkční včelstvo.

Doporučuji se do těch oddělků podívat. V tuto dobu by měly mít oddělky na 8 plástech tak 5 dm2 plodu Pokud mají méně než 2 dm2 plodu, doporučuji zavíčkované zásoby kolem toho plodu prostě rozškrábat, aby se přednostně uvolnily a odělek mohl normálně plodovat.

Dnes po prohlídce včelstev bylo plodu na jednom a 1/2 druhého rámku v obou včelstvech / 39*24/

Gustimiliane, pěkný románek. Možná u tebe se pěstuje ta, která neni modifikovaná a ze zemědělce se stal chemik. U mne stříkání téměř nula, pyl nula, nektar nula.
J.P.

Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché. Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opilení hmyz.

NEMÍT LETOS ŘEPKU TAK MÁM POLOVIC A TO ŠLA ASI ŠEST AŽ OSM DNÍ. NEMÍT K TOMU
SVAZENKU TAK MÁM MELICITOZU A TAK NIC. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 8. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech

včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché.

Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opilení hmyz."

Nehádejte se s tou řepkou.
Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu, že nějaké procento drobných zemědělců chce ušetřit a tak řepku přesévá.
Takže podle mně pokud se diskutuje o výnosu medu z řepky, je třeba k tomu přidat i jaká odrůda ta řepka byla. jiank to je o ničem.
A ještě by to chtělo potvrdit nebo dementovat vliv agrochemikálií, které mají odpuzovat včely od kvetoucí řepky.

"Dnes po prohlídce včelstev bylo plodu na jednom a 1/2 druhého rámku v obou včelstvech / 39*24/"
No, já uznávám zásadu, že těsně před zimou v prosinci nebo listopadu mají být včely umístěny tak, aby potom v zimě mohl zimní chumáč jet po zásobách a netrpěl nedostatkem. Proto plodování v září a ještě říjnu sleduji a pokud by bylo nebezpečí, že by se do začátku zimy proplodovaly k horním loučkám, tak jim v září a říjnu ještě dávám trošku cukr. Aby ty zásoby umístly pod loučky a poslední plod umístily někde do spodní poloviny plástů.
Ono v zimě za mrazů jsou pro ně dostupné pouze ty zásoby, které jsou na plástech obsazených zimním chumáčem a ke kterým se mohou posunout. Pokud tam nejsou, mohou v zimě uhynout hlady, i kdyby byly neobsazené plásty nacpané zásobama odzhora až dolů.

Je to stále dokola. Všichni ale zapomínají, jaká bylo jaro(alespoň u nás na na východě Čech) od poloviny května bylo tři týdny chladno a deštivo, s tím že zpočátku byly nějaká okna, kdy včely nosily. Hlavní překážkou lepší snůšky bylo počasí.
Ještě se tu kdosi vyjadřoval, že řepkový med nemá rád, a že je špatný, já do mám raději než škrablavou medovici. To jen, že každému může chutnat něco jiného.
Jinak tak šílený rok jako letos si nepamatuji. Jarní rozvoj začal opožděně, nadbytek zimních zásob(ty byly asi nakonec příčinou že jsem na jaře něco málo točil), pak neuvěřitelný rozvoj včelstev následovaný nejhorším jarem co pamatuji. Nakonec to završila melicitozní snůška, kterou také nepamatuji. Přeji normální včelařský rok L.Holý

U nás do řepky pršelo,  při akátu bylo chladno, kmín rovněž propršel a lípy
díky vlhkému počasí byl napadeny plísn,í takže nakonec bylo tak cca po 10kg
medovice při sundávání medníků.
pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Holy <e-mail/=/nezadan>
Datum: 30. 8. 2013
Předmět: Re: Ĺ?epkovĂ˝ med

"Je to stále dokola. Všichni ale zapomínají, jaká bylo jaro(alespoň u nás na
na východě Čech) od poloviny května bylo tři týdny chladno a deštivo, s tím
že zpočátku byly nějaká okna, kdy včely nosily. Hlavní překážkou lepší
snůšky bylo počasí.
Ještě se tu kdosi vyjadřoval, že řepkový med nemá rád, a že je špatný, já
do mám raději než škrablavou medovici. To jen, že každému může chutnat něco
jiného.
Jinak tak šílený rok jako letos si nepamatuji. Jarní rozvoj začal opožděně,
nadbytek zimních zásob(ty byly asi nakonec příčinou že jsem na jaře něco
málo točil), pak neuvěřitelný rozvoj včelstev následovaný nejhorším jarem
co pamatuji. Nakonec to završila melicitozní snůška, kterou také
nepamatuji. Přeji normální včelařský rok L.Holý"

Dne Friday 30 of August 2013 08:56:38 R. Pol???ek napsal(a):
> Nehádejte se s tou řepkou.
> Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A
> kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu,

presne tak, jednou jsem tu v minulosti psal o tom, ze jsem se mistniho
zemedelce (byvaleho vcelare) ptal, jestli by nezasel nejakou odrudu repky ,
co meduje, ale odpovedel mi, ze o tom, co se zaseje rozhodne pri podepsani
kontraktu na odber vykupce semene.

Mozna tady je zase prostor pro lobisty CSV , ovsem pokud ta , co se opyluje
sama ma vyssi vynosy diky tomu, ze neroni nektar, tak to asi bude tezke.


Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)



--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)"
To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam střílet.
Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou.....
Ale nejspíš je to utopie.

polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .
Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.
Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu
vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten
pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i
vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý
SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 30. 8. 2013

Předmět: Re: Ä?epkovÄ?Ë? med


""Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh

svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)"

To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit

jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými

pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam

střílet.

Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou.....

Ale nejspíš je to utopie."

Osobně bych se rozhodl podle stavu, pokud obě matky kladou, počkal bych,
bude více včel od dvou matek snad i dlouhověkých. Pokud stará klade špatně,
nemá cenu prodlužovat trápení, raděj bych matku také našel, není v tom velký
problém a starou matkou bych ovoněl přidávací klícku, pokud bych nepřidal
celý oddělek. Pokud se trochu více pokouří, převěsí se oddělek do včelstva a
dá se něco krmení, proběhne to téměř 100% v klidu.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>

Datum: 28. 8. 2013

Předmět: Re: výměna matky


"Tak samozrejme vyhledanim stare matky a jejim odstranenim probehne vymena

stare za mladou matku bez problemu :-) Pokud si chcete usetrit praci a

nechat to na vcelach, tak muzete byt najare i prekvapeny, ze si vcely

vybrali tu starou matku a mladou odstranili.....



Pokud mlada matka klade, tak bych spojil ted....



petr j.

Dne 28.8.2013 21:39 "Miroslav Homoláč" <homolacsucha/=/seznam.cz> napsal(a):



> CHci provést výměnu matky přidáním oddělku s novou matkou.Je nutno starou

> matku najít a zlikvidovat,nebo ji ponechat ve spodním nástavku?Kdy spojení

> provést-nyní nebo později ke konci září?

>"

"polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .
Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.
Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu
vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten
pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i
vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý
SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa"

JJ, kdo to chce udělat, hledá jak. Kdo to nechce udělat, hledá důvody, proč to nedělat.

Ale dost možná jsem se trefil do trendu, protože těch prasat je asi skutečně čím dál víc a o podobných opatřeních se taky mluví čím dál víc.
Třeba tady :
http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/divocaci-se-vymykaji-kontrole-20130928-nhqx.html

A i když se do těch pruhů nic nenaseje, jak v nich bude sekáním udržován nízký porost, automaticky v nich vždy něco pokvete, co bude lákat včely. Nebo třeba v tom článku se mluví o osévání těch pruhů pohankou. Jedině že by zemědělci dostali příkazem to stříkat třeba roundupem, aby tam nerostlo vůbec nic a bylo to úplně holé.

 
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med (62193) (62194) (62198)"Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh 
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)" 
To mně připomělo problém divokých prasat. Jednou z možností, jak usnadnit jejich odstřel je rozčlenění velkých lánů řepky, kukuřice, obilí holými pruhy, kdy by ta prasata byla z posedu v noci vidět a mohla by se tam střílet. 
Takže udělat tam pruhy, ty osadit třeba tou svazenkou..... 
Ale nejspíš je to utopie.
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 62199 <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=62199&reply=62199&(62193)%20(62194)%20(62198)>

Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=62199&(62193)%20(62194)%20(62198)>

Zobrazit
celé
vlákno <http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=62193&type=brief>Jan Cervenka (e-mailem) --- 30. 8. 2013
Re: Äš?epkovÄ?Ë? med (62193) (62194)Dne Friday 30 of August 2013 08:56:38 R. Pol???ek napsal(a):
> Nehádejte se s tou řepkou.
> Asi před rokem bylo u nás schválených k pěstování cca 40 odrůd řepky. A
> kdoví, jak moc mají konkrétní odrůdy rozdílné vlastnosti. Nehledě k tomu,

presne tak, jednou jsem tu v minulosti psal o tom, ze jsem se mistniho 
zemedelce (byvaleho vcelare) ptal, jestli by nezasel nejakou odrudu repky , 
co meduje, ale odpovedel mi, ze o tom, co se zaseje rozhodne pri podepsani 
kontraktu na odber vykupce semene. 

Mozna tady je zase prostor pro lobisty CSV , ovsem pokud ta , co se opyluje 
sama ma vyssi vynosy diky tomu, ze neroni nektar, tak to asi bude tezke.


Stacilo by prolobovat , aby byla dotace na zem. pudu vazana treba na pruh 
svazenky , sete po mesici mezi lany poli a mely bychom vystarano :)



-- 



S pozdravem

Jan Cervenka
--------------
Chlapy já bych vám, potažmo všem členům zvedl příspěvek ze včelstva aspon na 100, at máte těm lobistům čsv vůbec co nabídnout

Příteli až ti postříkají včely a domů se ti nevrátí většina letavek budeš
vědět o čem je řeč. Jsem vyučen zahradník a sadovnictví je mojím hoby.
Neplést z ovocnářstvím. Ty postřiky jsou na bázi emulzí nebo olejů a včely
nám opravdu neotráví jak jsou něžné.Metodiku postřiku tedydrží a to že mohou
stříkat v plném květu řepky . Ovšem je také metodika doby postřiku a o té
nikdo nemluví. To je v době kdy včely nelétají a to od dvaceti dvou do třech
do rána.Ted se řepka sela a to na jaře , záleží jak vyzimuje bude hrozný
tadysnad nic jineho není.Včela po postřiku a zaschnutí postřiku na křídlech
neodletí a zůstane na poli. pak hledej vzorky mrtvolek ,. Ana poli při tom
rozptylu včel nenajdeš taky nic Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 31. 8. 2013

Předmět: Re: Ă??epkovĂ??Ă?? med


""polaku pokračuj. Zemědělce neuhlídáš . Když bylo jedno JZD tak to šlo .

Dneska je zd a dalších pět deset drobně hospodařících nebo jak si říkají.

Dej mezi ně svazenku a jeden ošetří plodinu insekticídem a máme opravdu

vystaráno. Nařkni jednoho ten to svede na druhyho a třeba to udělal ten

pátý. Vzorky rychle všude nesebereš , kde otrava vznikla. Může to zanést i

vítr i když velké podniky mají přesné postřikovače ale ti drobní starý

SLEZYa tam dvacet metrů za větru není vzdálenost Standa"



JJ, kdo to chce udělat, hledá jak. Kdo to nechce udělat, hledá důvody, proč

to nedělat.



Ale dost možná jsem se trefil do trendu, protože těch prasat je asi

skutečně čím dál víc a o podobných opatřeních se taky mluví čím dál víc.

Třeba tady :

http://novojicinsky.denik.cz/z-regionu/divocaci-se-vymykaji-kontrole-201309

28-nhqx.html



A i když se do těch pruhů nic nenaseje, jak v nich bude sekáním udržován

nízký porost, automaticky v nich vždy něco pokvete, co bude lákat včely.

Nebo třeba v tom článku se mluví o osévání těch pruhů pohankou. Jedině že

by zemědělci dostali příkazem to stříkat třeba roundupem, aby tam nerostlo

vůbec nic a bylo to úplně holé."

AM:
Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché. Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opylení hmyz.

-----
Jo,JO.
A to psali, že letos jsou rekordní výnosy řepky.

Pokud je to pravda, tak jen mohou litovat, že včely nelétaly - byly by jistě o 20% vyšší. :-)
Nebo to s tou potřebou opylení pro vyšší výnosy není tak horké.

Karel

Krmná sezona je na vrcholu konce našeho včelaření. To jsme si zase užili v
těch slavných supermarketech při shánění potřebného cukru pro ta naše
včelstva. Občas jsou ty jejich t.zv. akce,kdy se dá cukr sehnat  za 17.90.-
Kč/kg,ovšem ne každý z povzdáli se to včas dozví,ty letáky taky pomalu
řídnou oproti dřívějšku. A i když člověk na to natrefí,je to omezeno 5 - 10
kg na osobu a den.Je to paráda,zmobilizovat co nejvíce členů rodiny aby se
třeba podařilo za tuto cenu 1q cukru pořídit. Nejde mi na rozum,proč dnes
není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -
50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla
kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého
obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého
na tom nic není.

A tak i nadále musíme prožívat stres se sháněním cukru,pokud nechceme platil
26-28.-Kč/kg a zajisté si také následné rozlepování kilových sáčků náležitě
užijeme a při tom ale můžeme přemýšlet,co příští rok u našich včel zlepšíme.
Takže přeji všem těm nešťastníkům příjemné rozlepování kilovek a hlavně to
přemýšlení,které k tomu taky patří,zda není škoda toho lesa,který na ty tuny
sáčků zbytečně padl...

 
 
Dá se ještě na Slovensku navolno koupit Taktic v litrovem balení (125 mg.)?
Poptávam 1-2 litry, pokud někdo máte nabídněte (mail.kontak.)
 

Včera jsem jel Jihlava UH. HRADIŠTĚ vELEHRAD A ZPĚT. Řepka není ještě
zaoraná tak je vidět výdrol. Tam kde padly kroepy bylo odhadem osmdesát až
devadesát procent na zemi.Tak s těma výnosema opatrně.Atěch míst nebylo
málo.Letos je naseto tady mnohem výc ha. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: Re: Řepkový med


"AM:

Mohu potvrdit. Letos jsem měl přímo před úly (10 metrů)poprvé po 13 letech

včelaření 5 hektarů řepky a poprvé jsem netočil jarní med - medníky suché.

Ať mi nikdo netvrdí, že současné odrůdy potřebují k opylení hmyz.



-----

Jo,JO.

A to psali, že letos jsou rekordní výnosy řepky.



Pokud je to pravda, tak jen mohou litovat, že včely nelétaly - byly by

jistě o 20% vyšší. :-)

Nebo to s tou potřebou opylení pro vyšší výnosy není tak horké.



Karel"

Hrušovany nad Jevyšovkou dělají padesát kg. Neznám cenu ani prodej jak to
tam chodí. Jel sem tam kolem , Taky sem se mohl stavit je tam podniková
prodejna. Napište kdo tam jste poblíž. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: vitaxvita/=/seznam.cz

Datum: 1. 9. 2013

Předmět: krmná sezona


"Krmná sezona je na vrcholu konce našeho včelaření. To jsme si zase užili v

těch slavných supermarketech při shánění potřebného cukru pro ta naše

včelstva. Občas jsou ty jejich t.zv. akce,kdy se dá cukr sehnat za 17.90.-

Kč/kg,ovšem ne každý z povzdáli se to včas dozví,ty letáky taky pomalu

řídnou oproti dřívějšku. A i když člověk na to natrefí,je to omezeno 5 - 10

kg na osobu a den.Je to paráda,zmobilizovat co nejvíce členů rodiny aby se

třeba podařilo za tuto cenu 1q cukru pořídit. Nejde mi na rozum,proč dnes

není možno tak jako dříve ten cukr pro včelaře balit do většího balení, 20 -

50kg,proč ten náš ÚV ČSV pro to něco neudělá? Vždyť i kdyby ta cena byla

kolem 20 - 22.-Kč,bylo by to přínosem pro včelaře,objednal by si jej u svého

obchodníka dopředu a ten by učinil objednávku ve velkoskladu.Nic složitého

na tom nic není.



A tak i nadále musíme prožívat stres se sháněním cukru,pokud nechceme platil

26-28.-Kč/kg a zajisté si také následné rozlepování kilových sáčků náležitě

užijeme a při tom ale můžeme přemýšlet,co příští rok u našich včel zlepšíme.

Takže přeji všem těm nešťastníkům příjemné rozlepování kilovek a hlavně to

přemýšlení,které k tomu taky patří,zda není škoda toho lesa,který na ty tuny

sáčků zbytečně padl..."