78210

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Lenka (90.183.21.94) --- 30. 1. 2013
Dotace na medomed (4653) (11761) (11764)

Dobrý den,
prosím o radu. Důchodce má 40 včelstev, zakoupil si medomed a dostal na něj dotaci ve výši 23 000,00 Kč. Musí tento příjem z dotace zdaňovat?
Děkuji za odpověď

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Jež (e-mailem) --- 30. 1. 2013
Re: Re: úroven diskuse (60277) (60281)

Dobry vecer,
kdyz uz se tu davaji lekce z pravidel uzivani diskuzniho fora, tak ja
pripomenu take jedno pravidlo a sice:
Kdyz tema diskuze neodpovida puvodnimu tematu, tak je vhodne zalozit nove
vlakno s novym nazvem, samozrejme odpovidajicim novemu tematu.

Pri dodrzovani tohoto pravidla je pak diskuzni forum prehledne, to jiste
vsichni chapete.....

PS: opravdu, ale opravdu nevidim vecnou souvislost mezi tim co tu aktualne
probirate a puvodnim tematem. I kdyz vyvoj tohoto vlakna je krasnym
prikladem toho, jak jde tahle diskuze s urovni prudce dolu :-)

PS2: tuhle poznamku si pane Mensik neopustim i kdyz to neni slusne :), ale
pokud uz i Vy se tu dozadujete citaci puvodnich prispevku s oduvodnenim ze
"nevite o cem je rec", tak to je uz na tom diskuze s prehlednosti hodne
spatne. Ale mozna se pletu a neni to s tou urovni diskuze tak spatne, mozna
jste jen trochu pretazeny (odborne: preprispevkovany) a mel by ste si dat
chvili pauzu, zrelaxovat a nabrat novych sil :-)

petr j.

Dne 29.1.2013 13:28 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
>
> Jestli chceš na něco odpověď tak laskavě ocituj na co, my kteří tuto
diskusi
> sledujeme přes meilové rozhraní netušíme o čem je řeč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 30. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282) (60284) (60289)

Pro J.P. zmrzla ruka a o jedno zmacknuti tlacitka na mobilu navic.Samozrejme KM ! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 1. 2013
Bez medu to nejde

Fakt účiná kampaň, pomalu jak jeden takový článek:

http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013012002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282) (60284)

Co to je: s uspechem pouzivam KN v odparovacich....
pane JosPr.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282)

Kapoun:
Já mám se stávající metodikou léčení VD v podletí dobré zkušenosti.

-----------
Nevím, metodika je mi v podstatě ukradená (z té mají vycházet tvůčrci Mimořádných veter.opatření SVS - i když ti se zase diví co je mimořádného na 35leté existenci VD v ČR), pro včelaře je důležité její přetavení v MVO SVS.

A u nás je tato MVO již od 2008 celoroční, hlavně nařizuje každému včelaři monitoring a kontrolu napadení v létě, navíc ZO to má organizovat atd. A pak je tam něco o podzimu.

Ale abych jen věčně nekritizoval, mám s tím velmi dobré zkušenosti taky.
A jak tak slyším, zase ubyde konkurence.

Každý v té MVO SVS čteme asi něco jiného a podle toho nám přežívají včely.

Osobně si myslím, že je na vině špatný tlak v kompresorech. Prý vyfoukají ty včely z úlů, po aeroslu prý tam žádné nejsou.

Karel

P.S.
Divné, čím víc kompresorů, tím větší úhyny. Seřídit. Kontrolovat. Pracovní a seřizovací návodky, kontrolní karty, ověření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282) (60284) (60286)

Odparovace NH jsou bezne k dostani v kazde vcelarske prodejne za solidni cenu kolem kila medu,manipulace s KM bezpecna a jednoducha,cast vcelaru je a jine odparovace pouziva,cast dela,ze neexistuji a pak nevericne ziraji,jak dlouhoveka vcela je kratkoveka...O dotacni politice proto,ze spousta vcelaru odmita pouzivat vlastni penezenku k vcelarskym ucelum...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.230.206) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282) (60284)

Nic proti dotační politice na léčivo či pomůcky k léčení, ale to by nejdřív musel výrobce projít přes to schvalovací řízení a potom by to bylo možné.
Ale jinak se mi líbí obchodní přístup jedné firmy co prodává "neschválené" odpořovače v ČR a přesto legálně. Jeden se jmenuje " Zásobník kyseliny" a druhý " Odpařovač těkavých látek" a jde to i bez řečí, jak je to nás nemožné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.230.206) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Re: Ăşroven diskuse (60276) (60283)

Tak nějak to s těmi daněmi je a to znamená, že kdo má 40 včelstev, už nemůže prodat ani jablka do výkupu, protože by byl nad finanční limit, tedy teoreticky:-).
Ale jinak znám i takové kousky co mají ve skutečnosti v péči včelstev v řádu set, ale rozepsané na strejdy a tetičky a bez daní a kontrol SVS jedou vesele.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206) (60282)

Pr.Kapoune,na zasitovana dna a fumigaci podmetem neuspechy v leceni rozhodne nelze svadet,oboje,jak site,tak fumigaci v podmetu pouzivam bez jakychkollv problemu s VD.Nikdy snad nebylo doporucovanych 10 stupnu,ba ani 8,spis 6 a funguje to spolehlive,aerosol nepouzivam vubec,a s VD nemam potiz,takze na nedodrzeni metodiky to tez svadet nejde..Na co to,ale svest jde,je to,ze vcelari neznaji spad VD a leci,sice dle metodiky spravne,ale uz nemaji co lecit...Ps:s uspechem pouzivam KN v odparovacich NH a nedam na ne dopustit..JosPr..Snad by stalo za to,zaclenit tyto a podobne odparovace do dotacni politiky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Re: Ăşroven diskuse (60276)

Od dane nejsou osvobozeni jen vcelari do 40 vcelstev,tyka se to spousty dalsich zemedelcu,chovatelu a jinych zajmovych cinnosti..U vcelare je parametr pro posouzeni prijmu pro osvobozeni od dane vykalkulovan na prijem 500 kc a z nej se vychazi.Od roku 2015 nabyde ucinnosti zmena,kdy se navysuje osvobozena castka z 20 tisic na 30 tisic pro prilezitostne cinnosti,takze vcelari NEMAJI ZADNOU vyjimku,jak se rad nekdo chlubi.Vse je dane ZAKONEM.30 tisic deleno ziskem 500 na vcelstvo je 60 vcelstev od roku 2015.A co jsem blazen,abych po praci behal kolem tolika vcelstev,byt to zmena zakona umoznuje???Rozhodne ne.Takze zadna vyjimka pro vcelare,ale zneni zakona o danich z prijmu c.586/1992 Sb pro "ostatni prijmy".JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 29. 1. 2013
Re: Stanovitě bez včel (60204) (60205) (60206)

Já mám se stávající metodikou léčení VD v podletí dobré zkušenosti. Za celou dobu jsem nezaznamenal jediný úhyn u svých včelstev na VD. Dodržuji přesně časové odstupy fumigací varidolem, (aerosol jsem použil celkem pouze 2x),i požadovanou teplotu. Ještě jsem nikdy nepoužil gabon, max. jednou za rok formidol. Zimuji v jednom B10 na 9-ti rámcích (desátý je po dokrmení odebrán a mezera slouží k zavěšení doutnajícího pásku). Neúspěchy v léčení přičítám (kromě často zmiňovaného špatného načasování léčení) 1./ ponecháním velkého prostoru při zazimování, který včely neobsedají. Myslím si, že není jedno zda se pro jeden obsednutý nástavek použijí 2 kapky varidolu, nebo pro např. 3 neúplně obsednuté nástavky použije 6 kapek. 2./ Nevhodně umístěný pásek s varidolem ,např. vodorovně do podmetu apod. 3./ Neúplné utěsnění úlu - síťované dno a pod. Těmito nedostatky se také "vychvává" rezistence na VD.
Teď jsem přišel od svých 24 včelstev. Očekávajíc zítřejší prolet (ale asi u nás nebude, dopoledne pěkně nasněžilo) jsem vyčistil podložky. Proti odběru měli před 3 týdny bylo méně mrtvolek (max. 200 u včelstva, ale měli více). Již plodují, protože hlavně u česen byl na podložce led. Všechny pěkně "broukají".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Ăşroven diskuse (60277)

Jestli chceš na něco odpověď tak laskavě ocituj na co, my kteří tuto diskusi
sledujeme přes meilové rozhraní netušíme o čem je řeč.
Já se mohu jen dohadovat o tom co bylo před tím. Pokud máš na mysli
osvobození od daně tak to je v platnosti od roku 2000  a netuším proč by to
zavánělo nějakými dinosaury. finanční úřady se tím zbavily velkého množství
přiznání které nakonec nepřinesly žádný výnos do státní kasy.
Pokud se jedná o prodej ze dvora tak dnes se nejen ve světě, ale i u nás
pořádají nejen ty prodeje ale i i celé farmářské trhy kde se základní
produkty nejen prodávají ale i zpracovávají na ochutnávku.  Lidé tak vidí
rozdíl mezi šmejdy které projdou zpracovatelskými loby různě obohacené o
vodu, u medu o cukry a škroby atd. To  nemá nic společného se svobodným
podnikáním a těm šibalům se to opravdu nelíbí. To plně chápu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse

"Pepane tvá interpretace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího z
páchnoucích bažin.
 
V mezích slušnosti jsem odpověděl přít. Václavovi na otázku diskriminace a
porovnání ,aby př. Václav měl tušení nač narážím .Ale tak nějak jsi
neodpověděli ty na mou otázku věty poslední.Je zřejmé pepane že na ni
odpověd nemáš.


Již ve tvém posdledním příspěvku ti to trochu docvaklo, ale vzápětí jsi
svými slovy tak trochu nadběh a v 1 a 2 větě potrvrdil onu diskriminaci o
které hovořím a přirovnávám k diskriminaci slov Švamberka. 
Navečer si rád přečtu další tvoji podprůměrnou odpovět a rád ti na ni ještě
dnes nebo zítra ráno odpovím.
T.P
 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Re: Paulownia (60258) (60260) (60263)

Článek na MF dnes o paulovnii

http://hobby.idnes.cz/energeticke-dreviny-invazni-rostliny-paulovnie-topoly-p23-/hobby-zahrada.aspx?c=A130128_101637_hobby-zahrada_mce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.230.206) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse (60277)

A není náhodou tohle "vyjednání" o prodeji medu ze dvora je velká huba ze strany ČSV jak to umí zařídit? Já jen, že v jiném odvětví drobné zemědělské výroby se tomu říká prodej zemědělských přebytků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse

oprava:předposledním příspěvku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse

Pepane tvá interpretace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího z páchnoucích bažin.
 
V mezích slušnosti jsem odpověděl přít. Václavovi na otázku diskriminace a porovnání ,aby př. Václav měl tušení nač narážím .Ale tak nějak jsi neodpověděli ty na mou otázku věty poslední.Je zřejmé pepane že na ni odpověd nemáš.


Již ve tvém posdledním příspěvku ti to trochu docvaklo, ale vzápětí jsi svými slovy tak trochu nadběh a v 1 a 2 větě potrvrdil onu diskriminaci o které hovořím a přirovnávám k diskriminaci slov Švamberka. 
Navečer si rád přečtu další tvoji podprůměrnou odpovět a rád ti na ni ještě dnes nebo zítra ráno odpovím.
T.P
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Re: Ăşroven diskuse

A ještě jedna maličkost. Prodej ze dvora je již celosvětovou záležitostí.
Celé toto hnutí vzniklo jako odpověď na falšování potravin velkovýrobci.
Ukazuje lidem jek vypadají skutečně potraviny přímo na statku a mohou si tak
srovnávat jejich vlastnosti.
Proto se nesmíte nechat zmanipulovat těmi co proti tomu brojí aby mohli více
okrádat. Stačí se podívat která firma má nejvíce potíží s medem v obchodech.
Ve všech statistikách vadných medu, se velmi často objevuje tatáž firma.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: Re: úroven diskuse

"Tento zákon o zájmové činnosti a prodeji ze dvora se se ovšem netýká jen
včelařů patří sem, Zahrádkáři. zahradníci. zemědělci, drobní chovatelé,
chovatelé exotických zvířat, filatelisté, sběratelé všeho možného pokud,
danou věc drželi nejméně rok.
Takže si nemyslete že včelaři jsou pupkem světa a raději držte hubu nebo vám
to Kalousek zase spočítá a bude to jak za Klause.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse




- Že umožnil prodávat svůj med ze dvora?
 
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
-------
a to snad pro profivčelaře diskriminační není ? Ono je to příteli takový
velký diskriminační kopanec slušně řečeno do pozadí, od zajmového sdruřžení
čsv včelaři z živností.
Najdné straně Švamberk hiovoří o diskriminaci drobnochovatelů (vyhka. 299/
2003) ,avšak na straně druhé, jeho předchůdce navíší limit pro osvobození od
daně u zajmového včelaře (+ prodej na tržišti a v maloobchodní síti bez ŽL)
a Mac/=/ová mu bytˇ za To nestaví bistu z pískovce..
Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu.
Neznám vcšak nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně.
 Jakou danovou evidenci a skladové karty vede 97% evidovaných včelařů v ČSV
a jakou profivčelaři ? 
T.P
 
 
 ""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Ăşroven diskuse

nezáviď
2t * 100Kč=200 000Kč - 80% režie = 40 000Kč = částce ze které  neplatí daně.
Rovněž není nutné podávat daňové přiznání při počtu 40 včelstev
Toto se však netýká držitelů zemědělských registrací a ŽL.
TAKŽE NECHÁPU OČ TI JDE. PŘECE BY SES NECHTĚL PŘIPRAVIT O TUTO VÝHODU.
Jedině že by jsi právě patřil do tá druhé skupiny a notně Tě to žere.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse

"Včelka 1978:
"Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu.
Neznám však nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně."
Tak s tím něco dělejte. Tady toho nedosáhnete."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Ăşroven diskuse (60272)

Tento zákon o zájmové činnosti a prodeji ze dvora se se ovšem netýká jen
včelařů patří sem, Zahrádkáři. zahradníci. zemědělci, drobní chovatelé,
chovatelé exotických zvířat, filatelisté, sběratelé všeho možného pokud,
danou věc drželi nejméně rok.
Takže si nemyslete že včelaři jsou pupkem světa a raději držte hubu nebo vám
to Kalousek zase spočítá a bude to jak za Klause.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 29. 1. 2013
Předmět: Re: úroven diskuse




- Že umožnil prodávat svůj med ze dvora?
 
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------------------------------------------
-------
a to snad pro profivčelaře diskriminační není ? Ono je to příteli takový
velký diskriminační kopanec slušně řečeno do pozadí, od zajmového sdruřžení
čsv včelaři z živností.
Najdné straně Švamberk hiovoří o diskriminaci drobnochovatelů (vyhka. 299/
2003) ,avšak na straně druhé, jeho předchůdce navíší limit pro osvobození od
daně u zajmového včelaře (+ prodej na tržišti a v maloobchodní síti bez ŽL)
a Mac/=/ová mu bytˇ za To nestaví bistu z pískovce..
Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu.
Neznám vcšak nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně.
 Jakou danovou evidenci a skladové karty vede 97% evidovaných včelařů v ČSV
a jakou profivčelaři ? 
T.P
 
 
 "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse (60272)

Včelka 1978:
"Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu. Neznám však nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně."
Tak s tím něco dělejte. Tady toho nedosáhnete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse

 


- Že umožnil prodávat svůj med ze dvora?
 
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
a to snad pro profivčelaře diskriminační není ? Ono je to příteli takový velký diskriminační kopanec slušně řečeno do pozadí, od zajmového sdruřžení čsv včelaři z živností.
Najdné straně Švamberk hiovoří o diskriminaci drobnochovatelů (vyhka. 299/2003) ,avšak na straně druhé, jeho předchůdce navíší limit pro osvobození od daně u zajmového včelaře (+ prodej na tržišti a v maloobchodní síti bez ŽL) a Mac/=/ová mu bytˇ za To nestaví bistu z pískovce..
Znám spoustu včelařů v naší ZO i mimo, kteří za rok vytočí přes 2 t. medu. Neznám vcšak nikoho ,že by někdo s těchto včelařů platil kdy daně.
 Jakou danovou evidenci a skladové karty vede 97% evidovaných včelařů v ČSV a jakou profivčelaři ? 
T.P
 
 
 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2013
Re: Ăşroven diskuse

 

- Že umožnil drobným včelařům léčit svá včelstva vlastními silami ?
 --------------------------------------------------------------------------------------------------------
kdo umožnil co..?  definujte
 

 

 

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2013
Re: Re: Re: Re: Paulownia (60267)

"právě do štěpky se zhodnocuje kdeco"
Do štěpky, která se používá nebo dále zpracovává do paliva.
Pak je tady štěpka jako surovina pro výrobu sololitu, dřevotřísky a dalších rekultivovaných dřevěných materiálů, tam se pořádně vybírá.
Každopádně pokud výroba tepla vysaje všechny tyto zdroje, půjde nahoru i cena sololitu a dalších výrobků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Re: Paulownia (60267)

právě do štěpky se zhodnocuje kdeco
a topení topolovým dřevem při -15°C a méně to abys u toho kotle bivakoval
Je však výborné na podpal.

pepan
---
Kilo jako kilo, jen je někdy objemnější. Výhřevnost se spočítá ze spálených kilogramů.
A kdy tady bylo -15°.
Teď zrovna topím poleny z lípy, a taky to jde, ani nemusím štípat. Záleží v čem se topí. Když mi to akumulují kachle, tak je pro mě rychlejší hoření nakonec výhodnější, pokud spěchám abych to vyhřál, na udržení strčím tvrdý.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.234.51) --- 28. 1. 2013
Re: Radialní medomet (60265)

Mám radiál na langa 159 a neměnil bych.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Re: Paulownia

právě do štěpky se zhodnocuje kdeco
a topení topolovým dřevem při -15°C a méně to abys u toho kotle bivakoval
Je však výborné na podpal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 28. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Re: Paulownia

"_"Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo
nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu"_
Nesmysl, stačí jen asi 1,5x častěji přikládat do pece než u tvrdého dřeva.
Jinak se z topolů běžně dělá velmi žádaná štěpka, na peletky, na sololit,
dřevotřísku, taky se z toho běžně dělá papír.
Problém těch velkých topolů množených řízky v 50 a 60 letech je akorát v
tom, že spousta z nich je už napadená dřevokaznými houbami a tudíž
použitelná většinou jen jako palivové dřevo. Takové porosty tady v okolí
jsou, dokonce i nějaká stovka jich roste na mém kousku lesa, čekají na
pokácení a využití.

Mimochodem houbami načaté topolové dřevo, je velice dobré do kuřláku . Pod
těmito topoly je spousta vhodných silnějších větví, stačí je jen posbírat,
vysušit a udělat z nich párcentimetrové špalíčky."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: RadialnĂ­ medomet (60265)

Je dobré mít 2 koše radiál i tangenciál  krom medovice to jde velmi dobře 
Já mám  tang.koš kde se ty 17 nacpou vedle sebe to je pak 8 naráz
jinak ty koše dle potřeby střídám 6enu to 80W pohonem
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Burgel <janburgel/=/volny.cz>
Datum: 28. 1. 2013
Předmět: Radialní medomet

"Celý čas točím tangenciální medomet ruční, 4 rámkový na míru 39x24 a točím
v něm míru 42 x17.
Protože je vytáčení zúročení celoročního snažení dělám to rád ale přes to
mi v mém věku již bolí ruka.
Kdo při míře optimalu nebo langstrothu 30 ti včelstvech užívá radialní
medomet (na 22 rámků) a je s ním navýsost spokojen.
Já to neumím zhodnotit.

děkuji
J.B."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 28. 1. 2013
Radialní medomet

Celý čas točím tangenciální medomet ruční, 4 rámkový na míru 39x24 a točím v něm míru 42 x17.
Protože je vytáčení zúročení celoročního snažení dělám to rád ale přes to mi v mém věku již bolí ruka.
Kdo při míře optimalu nebo langstrothu 30 ti včelstvech užívá radialní medomet (na 22 rámků) a je s ním navýsost spokojen.
Já to neumím zhodnotit.

děkuji
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 28. 1. 2013
Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el (60253)

ten kdo se snaží něco šlechtit ten nezachraňuje, ale vše nevhodné brakuje.
To je základem šlechtění!

pepan
-----------

Počkej až k vám dorazí někdy 7 hubených let.

2003,2007, někde 2011,12

To je pak ta nejlepší selekce - jenže do toho přicházejí dotace na oddělky a matky, ....

A to co přežilo je zase naředěno kvalitním masem.


Já si tady udržoval dost dlouho co vydrželo na nejvíc zdecimovaných stanovištích v 2007/8.

Samozřejmě jsem si taky odchovával od chovné matky, ale toto mě zajímalo taky.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.234.51) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Paulownia (60258) (60260)

Do kuřáku je dobré roztopit trudem a přidat na to choroš a vydrží to kouřit déle než jen topení s troudem.
Jinak co topím dřevem tak tyto topoly apod. jen tak na roztopení a potom musí přijít tvrdé dřevo. Ale vyrábí se z těchto měkých biomas brikety a aby za něco stály musí být slisovány pod větším tlakem, potom s něma jde dobře a snadno udržet teplo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: Ă?roven diskuse-mezistÄ?ny (60200)

> To ,že se k ní vyjadřuji jako nečlen je z důvodu ,že hrubě zasahuje do mé
> podnikatelské činnosti z pozice zajmového sdružení, což tak nějak pochopit
> nemůžete ,dokud do toho nespadnete.( Bez urážky).

Mohl by jste mě vysvětlit jak?
Že umožnil drobným včelařům léčit si svá včelstva vlasními silami? (jste
veterinář?)
Že umožnil drobným včelařům prodávat svůj med "ze dvora"? (jste dovozce
medu?)
Děkuji, Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Paulownia (60258) (60260)

To abych si pořídil topiče. Nechme to koňům, mají větší hlavy. Ještě pár chytrých odpovědí a jsme tam kde jsme byli v předcházejících tématech.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Paulownia (60258)

"Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu"


Nesmysl, stačí jen asi 1,5x častěji přikládat do pece než u tvrdého dřeva. Jinak se z topolů běžně dělá velmi žádaná štěpka, na peletky, na sololit, dřevotřísku, taky se z toho běžně dělá papír.
Problém těch velkých topolů množených řízky v 50 a 60 letech je akorát v tom, že spousta z nich je už napadená dřevokaznými houbami a tudíž použitelná většinou jen jako palivové dřevo. Takové porosty tady v okolí jsou, dokonce i nějaká stovka jich roste na mém kousku lesa, čekají na pokácení a využití.

Mimochodem houbami načaté topolové dřevo, je velice dobré do kuřláku . Pod těmito topoly je spousta vhodných silnějších větví, stačí je jen posbírat, vysušit a udělat z nich párcentimetrové špalíčky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Paulownia

Problémem je však teplota vymrzá již při pár stupních pod nulou. -10 je její
konec. Tkových teplot máme ročně 7 - 10 dní.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Paulownia

"Dne Sunday 27 of January 2013 22:09:36 R. Pol???ek napsal(a):
> Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není
nic


nejde mi az tak o tu biomasu, vcelku jsem spokojen i s narustem treba lisky,

ktera je pro vcely prospesna. Slo mi o ty vcely a nejlepe osobni zkusenost.
Na americkych strankach pisi, ze je medonosna.

Ovsem to se pise i o kridlatce sachalinske, ktera v mem okoli roste v
takovych
trsech, moc invazni neni a vcely jsem na ni nevidel.

Jinak na rozdil od vsude inzerovanych topolu je pro mne jako energeticka
plodina s vcelarskym prinosem zatim akat, vrba a liska.


--



S pozdravem

Jan Cervenka"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: Paulownia

Něco podobného tady bylo v vletech 50 a 60. sázely se v lesích topoly
protože rychle rostou.
Dnes máme porosty těchto stromů v mýtném věku a nikdo jejich dřevo nechce.
na topení to není neb nestačíte přikládat. je sice vhodné jako lehký
materiál do stropů a na střechy, to však vytlačily jiné materiály. Používá
se na výrobu zápalek, ale sirkárny se prodaly do Indie. Tak se využívá
akorát při výrobě dlabaných nádob které prodávají trhovci někde na-rohu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Paulownia

"Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic
od odborníků na pěstování biomasy, všude jenom buď botanické články nebo
diskuze amatérů.
Buď to je humbuk, potom na to budou odborníci na pěstování biomasy reagovat
do nějakého měsíce nebo to je skutečně nová věc a potom se o tom třeba na
www.biom.cz objeví články do roku, do dvou let."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2013
Re: Re: Re: StanovitÄ??? bez vÄ???el

Tomu se zase říká přirozený výběr a k tomu se ještě polovina zbyvšího zruší.
Získáme tak solidní základ pro další šlechtitelskou práci

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el

"pepane, je rozdíl brakovat slabochy a nechávat silné a zachrańovat
zesláblé, když slaboši pomřeli a silní zeslábli."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Paulownia (60252) (60255)

Dne Sunday 27 of January 2013 22:09:36 R. Pol???ek napsal(a):
> Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic


nejde mi az tak o tu biomasu, vcelku jsem spokojen i s narustem treba lisky,
ktera je pro vcely prospesna. Slo mi o ty vcely a nejlepe osobni zkusenost.
Na americkych strankach pisi, ze je medonosna.

Ovsem to se pise i o kridlatce sachalinske, ktera v mem okoli roste v takovych
trsech, moc invazni neni a vcely jsem na ni nevidel.

Jinak na rozdil od vsude inzerovanych topolu je pro mne jako energeticka
plodina s vcelarskym prinosem zatim akat, vrba a liska.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 1. 2013
Re: Re: Paulownia (60252)

Gůgl už o tom najde dost, zvláště cizojazyčných stránek. Ale nikde není nic od odborníků na pěstování biomasy, všude jenom buď botanické články nebo diskuze amatérů.
Buď to je humbuk, potom na to budou odborníci na pěstování biomasy reagovat do nějakého měsíce nebo to je skutečně nová věc a potom se o tom třeba na www.biom.cz objeví články do roku, do dvou let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 1. 2013
Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el (60253)

pepane, je rozdíl brakovat slabochy a nechávat silné a zachrańovat zesláblé, když slaboši pomřeli a silní zeslábli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Re: StanovitĂ?? bez vĂ??el

ten kdo se snaží něco šlechtit ten nezachraňuje, ale vše nevhodné brakuje.
To je základem šlechtění!

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el

"Jo zapoměl jsme vložit, s čímže to souhlasím:

RP: Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit
co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu
první.

---------------------"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Re: Paulownia

http://www.paulownia-cfi.com/

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 27. 1. 2013
Předmět: Re: Paulownia

"Honzo, 3 roky mně ten strom rostl na dvoře v Budapešti, rozhodně nerostl
tak
rychle, ja se píše v tom odkazu, ale to byl okrasný strom, nikoliv hybrid na
biomasu, Ten strom byl docela velký, a rozhodně mnohem starší než 5 let a
rozhodně neměl průměr větší než 40cm.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Paulownia


"Dobrý den,



není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?

Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba
na

úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.



odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8



--







S pozdravem



Jan Cervenka""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Re: Paulownia

něco okolo lítalo, ale nemám představu, určitě to v Budapešti nedává zásadní
snůšku, je tam pár stromů. Květenství jsou obrovská, takové fialové zvonky.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Re: Paulownia


"Radku - a co včely?



My to asi sázet nebudeme, ale třeba se to ujme jako topoly.



Z topolů je asi kulovka, nebo má někdo nějakou pozitivní zprávu?



Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 1. 2013
Re: Paulownia (60243)

Připadá mi to dost nereálné, pěkná kachna. Strom o fí 70cm za 5let je utopie, i kdyby to byl obvod tak je to pořád dosti nereálné. To by člověk svýma očima skutečně viděl trávu růst. V článku je také zmínka, že keřová forma dává 60-80t/ha hmoty, neni napsáno jaké - zelené, či suché. U nás pěstované kukuřice dávají 40-75t/ha zelené hmoty, mnohé slouží k výrobě energií. Vůbec neni možné, aby se bez ničeho takové množství vyrobilo. Aby vyrostlo nějaké množství zelené hmoty, potřebují tyto rostliny jistá množství dusíku, samy od sebe nejsou tato enormní množství získat ze vduchu.Pohádky o japonských topolech,jsou jen pohádky. Koukám se téměř denně na alej japonských topolů, kde se vložil nemalý peníz do množitelského materiálu, má to tam leta a nic moc. A co ta zmínka o ozonu. Pěkné tahání za fusekli. Zatím zůstanu pěkně při zemi a nebudu jásat nad kdejakou novinářskou ptákovinou.
J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 1. 2013
Re: StanovitÄ? bez vÄ?el (60214) (60244) (60245) (60248)

Jo zapoměl jsme vložit, s čímže to souhlasím:

RP: Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu první.

---------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 1. 2013
Re: StanovitÄ? bez vÄ?el (60214) (60244) (60245)

RP:

Vyjímečně souhlasí, budoucnost asi bude v rozchovu toho co přežije.

Bohužel je to směr, který je monetálně potlačován - dotace jsou na nové "značkové" oddělky tvořené z "masných" plemen a import matek do oblastí kde byly úhyny - tedy nikoli rozchov toho co přežilo.

A monentální opětná "radikalizace" spálí i včelstva s vyšší odolností k Moru.


Budoucnost patří chovu včelstev co dokáží koexistovat s VD. Ale to člověk musí mít včely trochu stranou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 1. 2013
Re: Paulownia (60243) (60246)

Radku - a co včely?

My to asi sázet nebudeme, ale třeba se to ujme jako topoly.

Z topolů je asi kulovka, nebo má někdo nějakou pozitivní zprávu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Paulownia (60243)

Honzo, 3 roky mně ten strom rostl na dvoře v Budapešti, rozhodně nerostl tak
rychle, ja se píše v tom odkazu, ale to byl okrasný strom, nikoliv hybrid na
biomasu, Ten strom byl docela velký, a rozhodně mnohem starší než 5 let a
rozhodně neměl průměr větší než 40cm.Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Datum: 27. 1. 2013

Předmět: Paulownia


"Dobrý den,



není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?

Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba
na

úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.



odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8



--







S pozdravem



Jan Cervenka"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 1. 2013
Re: StanovitÄ? bez vÄ?el (60214) (60244)

"Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne...."


Já to vidím tak, že kdo nemá problém všechny matky ve včelstvech pravidelně měnit dcerami od koupených matek, tak pro toho je normální řešení ty včelstva nechat tak. Případně, pokud jsou slabé, je dokonce zlikvidovat a potom kupovat nová. Dost možná to i vyjde finančně lépe, protože nebude muset piplat slabochy.
Kdo se snaží šlechtit svou místní linii, tak ten se naopak bude snažit co nejvíc těch včelstev , i když jsou slabá, zachovat pro další rozchov.
Já jsem pro tu druhou variantu, ale leckdo, připouštím, že může být pro tu první.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jeĹžek.obecnĂ˝ (e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: StanovitÄ? bez vÄ?el (60214)

Taky zdravím,

osobně si myslím, že v zimě by se mělo zachraňovat včelstvo spojenim s jiným pouze v případě, ze mu dosly zasoby a nebo uhynula matka (tj. nasel jsem matku na podlozce...).

Pokud je ale vcelstvo nebo vice vcelstev nejak nemocnych, pripadne nema dostatek dlouhovekych vcel a pres zimu rychle slabnou, ziskam spojenim pouze to, ze nebudu mit nemocne napr. ctyri uly, ale jen dva uly s nemocnými vcelami a dva prazdne....

Pokud bych mel podezreni, že z osmi vcelstev se jara polovina nedožije, i kdyz vim, že zásoby maji, nechal bych to být, případné slabochy bych spojil až najaře, až bude možné včelstva prohlédnou a posoudit co s nimi asi je.
Zásahem v zime muzete ohrozit zbyvajici zdrava vcelstva....

Nekolika prazdnych ulu na jare bych se nebal, budou se hodit v kvetu cervnu na oddelky....

Nema cenu si blokovat najare uly slabymi vcelstvy, je daleko lepsi je spojit-nebo uplně zrusit a z ostatnich silnych vcelstev si pak udelat pekne oddelky, nejlepe s matkou od chovatele, omezim tim nebezpeci rojovky a s matkou od chovatele treba budu spokojenejsi, nez s temi svymi stavajicimi.....

Nad uhyny je pak treba premyslet tak, za je treba se z nich poucit, najit chybu a na prazdných ulech provest pripadne nutnou udrzbu - vycisteni, natreni.......


petr j.



Dne 26.1.2013 17:27, Ivo Dragoun MUDr napsal(a):
> Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
> problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
> Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
> husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
> mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
> všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
> měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
> hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
> bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
> kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
> věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
> a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
> se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
> účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
> uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
> průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
> z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
> jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
> slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
> silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
> přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.
>
> ---------- Původní zpráva ----------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Datum: 26. 1. 2013
> Předmět: Re: Stanovitě bez včel
>
> "Co se týká metodiky ošetření, před nějakým týdnem jsem tady psal, že je
> nutné "dávkovat" počet ošetření podle počtu roztočů.
> Že pokud ve včelstvu bylo třeba 200 roztočů, stačila s rezervou i ty tři
> ošetření. Pokud tam bylo k tisíci roztočů, už tři ošetření zásadně nestačí.
> Protože jednoduchý výpočet týkající se účinnosti fumigace a aerosolu ukáže,
> že po třech ošetřeních zbude z nějakých tisíců roztočů v každém včelstvu 1
> - 2 - 5 nejodolnějších roztočů. A že to je přesně stav, kdy odolnost
> roztoče na léčivo vzniká nejrychleji, protože konkurence málo dolných
> roztočů byla vybita, takže ti odolní roztoči mají volný prostor k množení a
> jejich odolné geny nejsou ředěny geny neodolných roztočů.
> Účinný boj proti varaóze je podle mně možný jen dvojím způsobem. Buď bude
> intenzita - počet léčení tak vysoká, že vždycky zahubí téměř všechny
> roztoče na stanovišti. Nebo naopak roztoči budou potlačováni jen na takovou
> hranici, které způsobí pravidelné kolapsy "jenom" těch 10 - 20 - 30 %
> nejvnímavějších včelstev. Z ostatních tak budou rozmnožovány na roztoče a
> viry odolnější včelí populace a včelaři budou hledat a zdokonalovat takové
> metody, které tu odolnost ještě posílí."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 1. 2013
Paulownia


Dobrý den,

není tu někdo, kdo má s touto rostlinou nějaké zkušenosti ?
Podle fotografií květů by mohla být zajímavá nejen jako zdroj dřeva , třeba na
úly , ale i jako zdroj nektaru a pylu.

odkaz na web : http://kuc.cz/5ytyr8

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.178.59.182) --- 27. 1. 2013
Re: volna stavba x vlastní vyroba mezisten (60238)

Včelařím od r. 2008 nyní mám 40 včelstev. Začínal jsem se třemi včelstvy a nedostatek mezistěn mě naučil využívat výhody volné stavby, panenských souši v medníku a zbavit se drátkování. Dnes můžu prodávat získaný vosk a pro svou potřebu využiji jen malé množství.
Žádná rezidua. Žádní zavíječi .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 1. 2013
Re: Stanoviště bez včel (60204) (60223) (60228)

"Jako hlavni priciny zimnich uhynu popisujete VD a spatne nacasovane leceni VD.Souhlas,jen to doplnim podle mne dulezitou veci a to je zazimovavanim jen tech nejkvalitnejsich vcelstev,zbytek v zari pospojovat s oddelky,nebo i v rijnu,mit plne uly zimnich dlouhovekych vcel,treba za cenu snizeni zimovanych vcelstev na polovinu stavu,nez o ne v zime prijit."


Pozdně podzimní ( cca konec listopadu) úhyny včel na plných zásobách spojené s vytracením téměř všech včel z úlu si u svých včelstev pamatuji dva. Oba dva byly někdy v období 1990 - 1995 , tedy v období, kdy se u nás skrz pravidelnou fumigaci a vyšetřování měli na příchod roztočů teprve čekalo nebo byl spad po první fumigaci v jednotkách roztočů. U obou včelstev jsem už dva roky předtím, už na předchozí matce, pozoroval sníženou sílu včelstva , sníženou intenzitu odebírání cukru na zimu atd. Ovšem nechával jsem to tak, protože tyto včelstva sice měly pomalejší jarní rozvoj, menší první snůšku z řepky a v létě dosahovaly menší síly, ale produkce pozdního červencového mnohem více ceněného lípového a medovicového medu byla stejná jako u jiných včelstev nebo jen o něco menší. A menší síla včelstev ve vrcholném létě v zadováku znamenala, že se v nich znatelně příjemněji pracovalo.
Tehdy jsem si myslel, že ty včely jsou přešlechtěné, protože jsem už takových 10 let držel linie jednotlivých úlů a nové matky odchovával zásadně jen z materiálu staré matky, takže v každém úlu ve včelíně byla téměř vždy nová matka dcera předchozí matky. Nyní si myslím, že už tehdy zřejmě šlo o nějakou virovou nákazu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 27. 1. 2013
Re: Re: StanovitÄ? bez vÄ?el (60214)

Připojování slabého včelstva k hodně silnému smysl nemá. Procentuálně se silnější včelstvo moc neposílí, případně může posílením být překročena určitá hranice a včelstvo pak v zimě za chladného počasí může příliš brzo rozběhnout plodování a naopak potom ještě kvůli tomu plodování zeslábnout. Smysl má hlavně připojení slabocha k nějakému včelstvo pod průměrem, kdy se čeká, že se to včelstvo tím o něco posílí. Přirozeně možnost virové nákazy k tomu přidává další rozměr.

Tady jsem doporučoval spojení včelstev hlavně kvůli snížení nebezpečí uhynutí těch slabých včelstev ještě do jara. Čím je včelstvo slabší, tím větší nároky jsou kladeny na jednolivé včely z hlediska spotřeby zásob , výroby tepla atd a na jaře potom kvůli rozhěhnutí plodování. Pokud jsou včely nemocné virovou nákazou a přežily až doteď, budou ti slaboši dále zeslabovat postupným nadměrným hynutím včel až nakonec zeslábnou tolik, že ani zdravé včelstvo by už na jaře nedokázalo rozjet to plodování a tím přežít. Spojení dvou slabých včelstev by právě mělo dodat čas, spojené včelstvo by se tak mohlo v dostatečné síle dožít předjaří, přínosem jarního pylu a sladiny ozdravit a prostě přežít. A jakožto odolnější než uhynulá včelstva by se potom ty přežitá mohla použít pro další rozchov.

Síla včelstva se jinak sleduje na podložce. Podle kupiček měli se dost přesně pozná, v jaké síle ty včely jsou a kolik zásob spotřebovaly a kolik ješt mají před sebou. Zvláště za mrazu, kdy kupičky měli nejsou ničím porušovány. Za oblevy je to horší, jednak se přesnost zhorší rozvolněním zimního chumáče, jednak pokud včely mají výlet spodním česnem přes podložku, měl rozfoukají nebo přímo vynesou. Konstrukce úlu taky nesmí být taková, že každý vítr tu měl rozfouká. Já takhle sleduji včely od začátků mrazů či od aerosolování na začátku prosince po první pravidelné lety včel v předjaří. Podle toho, co na podložky spadne se jinak dá poznat ještě spousta dalších věcí. nejvíc se o tom asi dočte ve staré včelské literatuře, protože sledování spadu na podložce jako běžný způsob zimní kontroly včelstev tad byl dávno před odebíráním vzorků měli na varaózu. Novější literature preferuje před sledováním včelstva "vzduch pro včelstvo"
Včely jinak když chci, můžu vidět "osobně", když ze strůpku vyberu uteplivky a kouknu na chumáč přes silonovou síťovinu, kterou mám jako první vrstvu strůpku. To dělám obvykle jen po prvním proletu.

"Zdravím všechny a vítám poslední příspěvky,které se týkaly konkrétního
problému -úhynu včelstev,- i jeho možného řešení - pospojování.
Přítel s tímto dramatickým úhynem na něj přišel při sběru měli.Mám z toho
husí kůži hlavně proto, že já mám situaci v tom smyslu komplikovanější, že
mně všech 8 včelstev navštívil zřejmě rejsek (každý rok opakovaně kontroluji
všechny fuky a netěsnosti, česna mám zasíťovaná,očka zavřená a stejně jsem
měl nyní,před několika dny na podložkách souvislou vrstvu tělíček bez
hlavičky a hlaviček bez těla, tudíž vypozorovaní spadu měli v tomto chaosu
bylo jen iluzorní.Prostě takto jsem stav včelstev nedokázal posoudit a
kontrolovat jednotlivé nástavky (zimuji na třech VN) jsem si netroufal.Jako
věčný začátečník stále ještě respektuji zákon včely v zimě co nejméně rušit
a již vůbec neotevírat.Doporučované spojení má jistě svoji logiku, ale táži
se zda je to ze dvou zel to menší.Rozeberu-li takto všechna včelstva za
účelem zjištění jejich síly a životaschopnosti a naleznu polovinu slabých či
uhynulých a další polovinu třeba nadprůměrných, nepoškodím nakonec i ta
průměrná nebo nadprůměrná za cenu záchrany podprůměrných?.Pokud totiž přítel
z minulého příspěvku vycházel z nepřítomnosti měli u uhynulých, a měli, u
jiných v jedné či dvou uličkách, spojil tato dvě slabá (další dogma zní: dva
slabochy nespojuj, dostaneš zase jen slabocha) či spojil slabocha se
silnějším ale tím byl pochopitelně nucen otevřít i to silné a to je asi
přece jen riziko.Můžete mi,prosím,napsat svůj názor nebo doporučení? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička (88.101.61.217) --- 27. 1. 2013
Automat na nádraží v Brně

Dobrý den,

omlouvám se jestli svým příspěvkem ruším diskusi.
Zvolil jsem tuto možnost jako rychlou inzerci, záležitost spěchá.

Po téměř roce a půl provozování automatu v Brně se chystám projekt ukončit.
Mám jen 7 včelstev, nemám dostatek medu pro chod projektu.

Jsem výrobní firma, nejsem a nechci být obchodníkem s medem. Nešlo mi o to prodávat med, ale šlo mi o to, jak projekt postavit na nohy. A k tomu jsem zvolil strategické místo. Centrum Brna, hlavní vlakové nádraží s MHD. Těžko si přát lepší místo zejména pro propagaci včelařství, ročně nádraží odbaví přes 10 mil. cestujících. Bylo těžké se sem dostat a je velmi jednoduché odsud odejít.

Projekt mi sloužil jako studie, smyslem bylo propagovat české včelařství a český med, postupně přivykat veřejnost na nový způsob prodeje českého medu, přímo od včelaře. Na projekt jsem sám, nikdo mi s ním nepomáhá. Nejde ani tak o můj byznys, jak je to mnohými zřejmě chápáno, ale o přínos pro včelařství jako celek.

Studie byla nutná, někdo musel učinit první kroky. Hledám, komu bych štafetu předal. Je to lukrativní místo, šikovný včelař s ním může pracovat, neprší zde, nesněží, lidé jsou zde 24 hodin. To už pochopili i prodejci zeleniny, kteří se sem přestěhovali z centra města, jsou zde už dva měsíce a zůstanou tu. Následovat je budou zřejmě lidé, kteří dříve byli zvyklí u nich nakupovat. Automat je zde zavedený již téměř rok a půl.

Pro obsluhu automatu není problém sednout do vlaku a do Brna přijet i z větší dálky. Není nutné mít v tomto případě auto nebo být nutně z Brna. To, že tak dobré místo opouštím je unavenost z přístupu včelařů, čekal jsem od projektu lepší rozvoj a větší vstřícnost i ze strany vedení ČSV. Výroba malých medomatů se zatím nerozjela pro nedostatek zájmu, věnuji se proto už něčemu jinému. Vedení ČSV však přislíbilo, že bude jednat o zařazení do programu technické pomoci, dotace na medomaty pro nastávající období 2014 a dál.

Nicméně došel mi dech, tento automat už nechci dál provozovat, platit nájem, kupovat cizí med a nemít z toho žádné příjmy. Není to můj podnikatelský neúspěch, jak možná bude chápáno, ale je to spíše selhání celku, který to vnímá více jako mou vlastní aktivitu a byznys. Určitě je škoda to místo jen tak opustit. Snažil jsem se najít oporu u ČSV v podpoře projektu. Pokud by mi pomohli s nájmem, projekt by dál pokračoval, to ale zřejmě to není možné, je těžké se na něčem domluvit.

Ale je tu ještě jedna možnost- totiž najít nástupce z řad včelařů. Myslím, si že toto řešení je i lepší, šikovný včelař by zde mohl najít dobrý prodejní kanál a projekt by tak mohl dál pokračovat. Pokud ne, o nic nejde, k 1. únoru ukončím smlouvu a další týden místo s těžkým srdcem vyklidím.

Měsíční nájem za místo je 3.000 Kč.
Dosahoval jsem zde obratu cca. 200-300 Kč denně, v současnosti jsou tržby ale menší, spíše 200 Kč denně, zřejmě lidé vlivem krize šetří, ale také je to tím, že často byl automat poloprázdný a nebyl zde potřebný výběr. Cena za 1 kg medu mám nastaveno na 150 Kč. Je zde určitě větší potenciál ale nevěnoval jsem se projektu až tolik, abych ho dosáhl. O prodej medu mi ani tak nešlo.

Nabízím tedy přenechání místa i s automatem za 50.000 Kč nebo prodej automatu samotného za 40.000 Kč, odvoz automatu si už provede kupující. Záležitost spěchá, je třeba se domluvit v průběhu příštího týdne, ale nejpozději ve středu.

http://www.youtube.com/watch?v=R8bcqBcT6XQ


Jaroslav Vodička
603 893 168

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (37.188.228.219) --- 27. 1. 2013
volna stavba x vlastní vyroba mezisten

Já jsem na volnou stavbu přešel také. Důvodem nebyla nespokojenost s kvalitou mezistěn ze Stražiska nebo obava z rezidui ve vosku. Pro mě volná stavba ma význam co nejvíc přiblížení se k přirozenému vývoji včelstva, poměr trubci a dělnice. A potom to praktické co už napsal př. Červenka o zanášení medem v plodišti a také pro mě hlavně úspora času a trochu peněz. Ikdyž ty finance zas až tak při výměně vosku za mezistěny ve výrobně mě nijak netlačí, důležitější je čas.
Pořídit si lis a dělat mezistěny doma, mě nepřesvědčilo. Bude to stát peníze a čas. Dělat mezistěny pro kolegy včelaře znamená víc času a další legislativu do všedního života navíc. Aby se mi to vyplatilo, musel bych to pojmout jako živnost a tím se zase dostanu na pozici "velkovýrobce", ikdyž výroba z vosku majitele budoucích mezistěn. Já bych o nákupu uvažoval jen v případě, že bych měl včelaření jako živnost a chtěl dělat služby pro ostatní včelaře. Protože stroj co pro mě nevidělá peníze a nezaplatí se do 5ti let je ztrátová investice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 1. 2013
Re: Re: Re: Ä??roveÄš? diskuse

děkuji



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 26. 1. 2013
Předmět: Re: Re: Ă?roveĹ? diskuse

"Pepane, poklona, vždy to něčím osvěžíš.

J.P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 1. 2013
Re: Mezistěny (60220) (60225)

Je třeba pochopit a číst souvislosti př.JosPr. Říha to už tady nejméně jednou psal a přesně popisoval jak se provádí desinfekce proti MVP při teplotě 117stC a veterina ho určitě kontroluje.
Př.Červenko, volnou stavbu by bylo možné zařadit do tématu „těžba vosku“ a mnozí tady navádějí, jak získat „dílo bez použití mezistěn“, podle mne druhé téma něco vypovídá - nespokojenost s tím co je na trhu a neviditelná ruka to nestačila ještě změnit a ani nezmění dokud budeme dělat slepce, anebo něco omlouvat, abysme se náhodou někoho nedotkli. Já bych od L. třeba bral taky, ale je tady ale - dálka, nemobilita, zacházení pošty a přepravních služeb s balíky.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 1. 2013
Re: MezistÄ?ny (60220) (60225) (60227) (60229) (60230) (60233) (60234)

Dne Saturday 26 of January 2013 23:20:23 Jan Cervenka napsal(a):

> K velkoobchodum - nevim, beru mezisteny - timto prosim NEDELAM reklamu - od
> p. Lofelmana , jsou od f. JSG , cena 10 kc / kg pri prinesenem vosku. I po
> 3 letech jsou pekne zlute, sice nejsou ohebne jako na tom zminovanem videu,
> ale zase ja mam ramecky rovne, tedy bych to asi nevyuzil. Mezisteny
> pouzivam v medniku, v plodisti tak z 20% (prouzkymezisteny).

Jeste upresneni - naposledy jsem kupoval mezisteny asi pred 3 rokama, mam jich
jeste asi 30 kg , vytavenyho vosku vic nez 30 kg , mezisteny pouzivame dost
na darky k vanocum jako svicky a detem do skoly.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 1. 2013
Re: MezistÄ?ny (60220) (60225) (60227) (60229) (60230) (60233)

Dne Saturday 26 of January 2013 22:53:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):
>Tady bych
> se chtěl zeptat celé včelařské veřejnosti jaký mají na to video názor a jak
> jsou spokojeni všichni ti co používají mezistěny z našich velkovýroben. To
> chcete pořád točit o volné stavbě a jiných kravinách týkajících se třeba
> drátkování. Ředitel Včelpa před časem slíbil, že systém drátkování projedná
> s odborníky z Dolu. Do dnešního dne se tak nestalo - nestalo se tak proto,
> že šmejd z našich velkovýroben se žádným drátkováním nedá zachránit. Držte

No tak domnivam se, ze je to i spravne vlakno - volna stavba je podle mne,
celkem dulezita, pokud ne , tak mi tedy prosim odpovezte, KDE vcelar vezme
ten svuj vosk , kdyz ne z volne stavby? Dle informaci od p. Rihy :

>Jenže kde se sejde vosk z celé naší republiky a i ze Slovenska, tak tam se
>klade otázka, co se z toho "koktejlu" vlastně namíchalo?
>-Při používání tvrdé chemie v dnešní době mohou zůstávat ve vosku rezidua
>léčiv.


tedy pokud NEMAM svuj vosk a soucasne nepouzivam volnou stavbu, pominu tech
par mustku a trubcinu v podmetu - umyslne nepisi stavebni ramek - to JE volna
stavba, musim si koupit ty mezisteny s "chemickym koktejlem" , ktere jeste
2-5 let dle vcelare "doplnim" chemickym koktejlem ze sveho leceni a
vytavim "SVUJ" vosk.
Tak KDE se vezme ten cisty vosk ?

Jeste ohledne pouzivani mezisten v plodisti, asi neco delam spatne, ale pokud
dam rekneme 3 mezisteny do 10 plastoveho plodiste, na 60-70% je vcely zanesou
sladinou a rojovka je na svete. Pokud pouziji volnou stavbu, na 95% ji matka
zaklade, jedno jestli trubcinu, nebo delnicinu.


K velkoobchodum - nevim, beru mezisteny - timto prosim NEDELAM reklamu - od p.
Lofelmana , jsou od f. JSG , cena 10 kc / kg pri prinesenem vosku. I po 3
letech jsou pekne zlute, sice nejsou ohebne jako na tom zminovanem videu, ale
zase ja mam ramecky rovne, tedy bych to asi nevyuzil. Mezisteny pouzivam v
medniku, v plodisti tak z 20% (prouzkymezisteny).

Tedy poku bych si koupil lis za 25000 Kc , musel bych zpracovat 2,5t vosku, a
pracovat pri tom zadarmo.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 26. 1. 2013
Re: MezistÄ?ny (60220) (60225) (60227) (60229) (60230)

Nevím o čem se tady chcete všichni bavit. Já osobně, když jen slyším mezistěna, tak mám systolu 220mm sloupce Hg. 24.1.2013 tady vložil nějaký JAN adresu jednoho z 36 videí Včelí Farma Riha. Ani jeden z vás nereagoval a teď tady motáte páté přes deváté. Když už to někoho skutečně nasere, tak začnete motat o slušnosti. Reagoval jsem na vložené video jen já. Tady bych se chtěl zeptat celé včelařské veřejnosti jaký mají na to video názor a jak jsou spokojeni všichni ti co používají mezistěny z našich velkovýroben. To chcete pořád točit o volné stavbě a jiných kravinách týkajících se třeba drátkování. Ředitel Včelpa před časem slíbil, že systém drátkování projedná s odborníky z Dolu. Do dnešního dne se tak nestalo - nestalo se tak proto, že šmejd z našich velkovýroben se žádným drátkováním nedá zachránit. Držte se tématu jak hovno košile, NEODBOČUJTE, a když chcete mezi mezistěnami motat něco o volné stavbě, tak motejte, ale změňte téma. Mám velmi silný dojem, že ti co tady píší často, si pletou dvě P - pojem a průjem. Na obrázu v LP si řádně prohlédněte plochu plástu. Ty příšerné šišatoidy se ani buňkou nedají nazvat. Škoda, že dotyčný nevyfotil tentýž plást o něco později, aby bylo vidět, jak to matka zakladla. HAHAHAHA!!! To je stavba na supermezistěnách z našich velkovýroben. Jedou i po navlněných drátcích. Já osobně bych se styděl někde něco takového prezentovat, ta fotka již tady byla, někdo se chlubil první dny dubna miskami. Je to vypůjčený snímek.

http://leteckaposta.cz/289740031

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 60233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78210 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 60233 do č. 60293)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu