78716
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 59252 do č. 59372Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251)
Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.
Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59252
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.228.180) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252)
Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252) (59254)
Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 3. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238) (59239) (59246)
Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------
Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.
Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Jež (e-mailem) --- 3. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258)
Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat. Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech. Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne nesidil..... petr j. Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč > je docela zajimavé. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Jež (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro ramek 39x24... Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři > včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a > potom postupně nakupovat další. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59262
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259)
Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 03.11.2012 22:14:18 > ---------------------------------------- > Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat. > Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a > budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati > mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych > vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu > tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen > prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech. > Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne > nesidil..... petr j. > Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a): > > > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi > > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je > > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč > > je docela zajimavé. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
Naprosto zbytečně vyhozené peníze!! Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 03.11.2012 22:56:49 > ---------------------------------------- > To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři > včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a > potom postupně nakupovat další. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59264
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59265
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209)
"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"
Musíš popsat, jak konkrétněji ty včely chceš chovat, jaký úl, v kolika nástavcích v létě je plánuješ mít, v jakém jsou nyní stavu, na kolika a na jak starých plástech a kolik plástů mimo včely v zásobě máš k dispozici na včelstvo.
A tady se dovíš, kolik bys jim tam měl optimálně asi těch mezistěn přidat k vystavění.
A z toho budeš vědět, kolik asi potřebuješ vosku.
20 kg vosku, to už se skoro vyplatí poptat nějakého menšího výrobce mezistěn,aby rovnou z toho vosku vyrobil celou dávku a rovnou si určit , jak ty mezistěny mají být silné, kolik jich z kila má vyrobit.
Tedy pokud nemáš pochybnosti, že nějaký nakoupený vosk není ze včel s morem plodu, tam by to chtělo potom vosk vyměnit za mezistěny u nějakého velkého výrobce, třeba Stražisko, který má spolehlivou dezinfekci vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59266
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263)
Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
Pepan
----------
To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.
Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59267
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)
Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59268
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)
Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59270
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)
RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...
---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.
Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.
A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.239.194) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)
Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59272
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59273
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: (59273)
Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.
Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.
Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?
Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.
Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?
Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59274
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: (59273) (59274)
39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.
Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk..
From: "R. Pol�ek" Subject: Re: vosk..
Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška. Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
---------------------------------- Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla. Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J) Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu. Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy. T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)
Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři. Proto ten rozdíl není tak významný.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 04.11.2012 12:01:55 > ---------------------------------------- > Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na > divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely > stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky > nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. > Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále > možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady. > > Pepan > > ---------- > > To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto > období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a > včely skutečně opravují bílým voskem vše. > > Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do > nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky. > > A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění. > Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud > najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na > válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné > hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji. > > Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59277
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)
Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59279
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270) (59272)
Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59280
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)
Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59281
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)
Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.
Vašek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)
Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.
Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.
Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)
"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.238.126) --- 5. 11. 2012
Re: vosk (na dřevo) (59287)
Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.224.232) --- 6. 11. 2012
hliněné úly
Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289)
Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.
Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.
Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59290
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.231.233) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291)
Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59293
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293)
Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.226.27) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293) (59294)
Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297)
Dne Friday 09 of November 2012 11:29:04 Ale Mol?ík napsal(a): > Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, > který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů > při stříhání živého plotu. > > Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat > česna.
no neco o tom psaly v OVP, nastesti pro nas je to zatim problem spis tak pro spanely, pokud prekroci pyreneye ( takze asi po mori ). Nemai rady zimu.
Acoliv tam psaly, ze jiz byla nalezena v Nemecku , ale zatim diky zime neprezimuje.
Otazka je, jestli se neotuzi. teda spis jeji matky. Hnizdo snad na zimu odumre a na jare jede matka nanovo.
A to dratovani cesen taky uplne nepomuze, hojne nalitaji ve velkem poctu pred ul a proste vcely vychytaji za letu.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59299
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.232.12) --- 10. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299)
Překročit Pyreneje nebude problém, protože mu člověk pomůže. A když ne člověk, tak spodem kolem pobřeží přes Gibraltar a pořád je v teple. Zima ve středomoří je okolo 10-15°C není vyjímkou i 20°C.
Viděl jsem v TV dokument o těchto sršních a byly natočené dost velké boje mezi sršni a včelami, aby se sršni dostaly do úlu a nakonec dostaly. Na včelnici mi také létají naši sršni lovit včely a zvládají to za letu, ale to jsou kusové záležitosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 11. 2012
Re: dotace (59300)
Zdravím. Pokud se nemýlím, tak žádosti o dotace z EU se podávají v době od 1. září do 15. srpna. V době od 16. srpna do 31. srpna jsou „prázdniny". Takže nyní už nakupovat lze. S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: pavel Sent: Friday, November 09, 2012 9:34 PM To: Včelařský mailing list Subject: dotace
Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 11. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299) (59301) (59303)
Ja doufam, ze si sam.
2012/11/11 Michal <michalse/=/centrum.sk>
> A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa > chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa > mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A > mislím, že niesom sám. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305)
Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do úlu)
Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3 ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop- rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148- Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč
Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem laciněji
---------- Původní zpráva ----------
Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>
Datum: 11. 11. 2012
Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305) (59306)
Dne Monday 12 of November 2012 08:34:03 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do > úlu) > > Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3 > ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop- > rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148- > Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč > > Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem > laciněji > > > ---------- Původní zpráva ---------- > > Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz> > > Datum: 11. 11. 2012 > > Předmět: Léčení včelstev > "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305) (59306) (59307)
No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.
--------------
A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.
O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.
Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
Od: iák Frantiek Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
------------------------------ Ano lze. Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO ------ Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV 70%.
Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ? T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59309)
Možná je čas trochu přitlačit.
Když kdokoliv si může nechat schválit dovoz třeba asijské elektroniky nebo umělého kyčelního kloubu v Řecku nebo v Itálii a potom to dle unijních předpisů prodávat či používat bez jakéhokoliv dalšího schvalování třeba u nás, je možná čas protlačit totéž i pro léčení včelstev.
Ať aspoň vedle v podstatě samých záporů přinese ta EU i nějaký klad.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59309)
se zblázněte z dotací. Vat a zdroje vzduchu pro něj, aťjsou to lahve, kompresory, mají jistý smysl neb umožňují léčení v době kdy už to někdy není dobře možné. Kdežto ty různé zplynovače podle mého názoru mají smysl až někde od 100 včelstev výše. vycházím z vlastní zkušenosti s prací jak s knoty tak s kompresorem u 30 včelstev časově nula od nuly pošla. Cenový rozdíl je ale markantní Ovšem při 100 včelstvech to vychází 70 Kč na včelstvo což je v podstatě zanedbatelné ale u 10 je to již 700 Kč/včelstvo a to pak stojí za úvahu.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: vcelka1978/=/centrum.cz Datum: 12. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev " Od: iák Frantiek Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
------------------------------ Ano lze. Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO ------ Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV 70%.
Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ? T.P"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59313
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Profík (87.249.131.173) --- 12. 11. 2012
léčení včelstev
Léčím 260 včelstev.S airosolem jsem u každého ulu stál nejméně minutu -mrzli mi ruce,nohy a po 20-30tém včelstvu vyvíječ zamrzl i když máme předřazený lapač vody.To je člověku do breku a ten Dolskej vynález by rozšlapal.
Zakoupil jsem ve včelařském internetovém obchodě Vykuřovač pro fumigaci
Cena: 2 500 Kč
Funguje to výborně a velmi rychle.Jen je třeba do stávající velké nádoby na roztok vložit ještě nějakou menší.V ceně vyvíječe byla i velká kartuš (spíše bombička)která vydrží určitě na 250-300včelstev.Bombyčka jde jen těžko sehnat.Musí se někde objednat -běžně nejsou k sehnání.Já to vyřeším tak ,že ze stávající bombyčky uříznu závitovou část a nechám si tam přiletovat mněděnou trubičku aby to bylo možné hadičkou napojit na 2kg propanbutanovou bombu. S tímto přístrojem proléčím všecha má včelstva za 3hodiny i s přejezdy
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59314
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev
Od kdy je to nelegální. Pokud vím, tak jsou nařízeny 3 ošetření určitými léčivy. neznám žádné nařízení které ti závazně přikazuje tu kterou metodu aplikace nebo ti některou zakazuje. Vždy jsou to doporučení. Jediné s čím jsem se setkal byly údaje které poukazovaly na některé nedostatky jednotlivých metod.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> Datum: 12. 11. 2012 Předmět: Re: LĂÄ?enĂ vÄ?elstev "No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.
--------------
A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.
O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.
Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59315
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59316)
Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59318
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Varidol
Některé organizace mají i nějakou zásobu pro strýčka příhodu. Zeptej se u své ZO.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Tomá Plevan <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Varidol "Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59321
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- T.Polách (93.99.69.80) --- 13. 11. 2012
Re: Léčení včelstev
ad. j.p
Vlastní rozum čím ,kdy a jak sem prosím Vás netahejte. V nařízení nic mezi, pro konvenční chovy není.
Tady jde hlavně o princip a změnu, o tom mluvím..
Pokud někdo nařizuje pod pokutou za nedodržení 50-100? t. u fyz. a práv .osoby, měl by taky zarovn nést trestněprávní,občans.prav. a hlavně hmotnou odpovědnost.
Tedy dopady následků.
Zhotovitel (M)-dodavatel (L)-nařizovatel (SVS)
To co drobnochovatele může poškodit v tisících, prof. včelaři to může nadobro zlomit vaz.
T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59322
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
Josef 1) Sám určitě dobře víš, 6e po nškolika letech Gabony střídáme 2) resistence vzniká při používání jen jednoho přípravku. 3) a používá se GA 90nebo 92, Varidol, 1M do aerosolů, Formidol. To je 5 různých dodávaných přípravků a nejméně 2 ůčinné látky v roce. Máš však pravdu v tom, že za neúčinnost léčby může sám včelař. Ne soused.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz> Datum: 12. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev "Ona vcelstva neuhynula na gabon,ale na varoazu a z toho lze tezko vinit Dol.Dokud budou poslednim oficialne uznanym vykrikem techniky Vaty(dotovana vyroba) neni se cemu divit.Prece nebude Dol podporovat neco jineho,kdyz mu to sype do kasicky! A propletenec Dol x oficialni mista funguje skvele.Proc podporovat Nasselheidery,Mitegone,kdyz jdou penize z formidolu?Cim slabsi,tim lepsi,dame ho o to vic,dalsi kacky do kasicky.Reknu to jinak.Za ony uhyny nenese odpovednost Dol,ale majitele vcelstev sami! Znovu spolehame az nam nekdo neco nakuka,nepouzivame vlastni hlavu,skemrame o dotace na neco co si muzem poridit z medu sami,kazdy sam.Letos jsem si poridij odparovace na vsechna vcelstva a rezervu na oddelky,150 kc na vcelstvo,"hloupe"kilo a pul medu na vcelstvo.Jako jistotu,az prestane fungovat gabon u nas.(a to jak ho tam vcelari rvou rok co rok,je ta nejlepsi cesta).Spoleham sam na sebe,ne na stupidni dotace,ridim se vlastnim rozumem a ne oficialnim,a pokud prijdu o vcely,bude to jen a jen moje chyba,ne nikoho jineho.Ale to je jenom muj osobni nazor.JosPr"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59323
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Varidol (59319) (59320)
Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO ČSV.
Petr.
-----Původní zpráva----- From: Tomá Plevan Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Varidol
Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59324
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317)
Já neporovnávám přístroje, ale pracnost sám osobě ze své zkušenostní
1) varido; vezmu pásky, zápalky a varidol a do 30 úlů to aplikuji za 1/2 hodiny úly musím cca hodinu nechat uzavřené = 1,5 hodiny práce. I to čekání je vlastně pracovní proces.
2) komresor, fueru atp.; Musím koupit pohonné medium pro zařízení, připravit je k provozu. aplikace při 30 včelstvech je zase 1/2 hodiny, zase se nechává 1 hod uzavřené nakonec musím tato zařízení ještě uklidit a ošetřit k uložení pro příští sezónu. Je to nakonec přinejmenším stejná doba, ale mnohem více pracovních úkonů.
Jedinou výhodou kompresoru, je to, že umožňuje aplikaci i při nižších teplotách a není to jednoúčelové zařízení.
Ne vždy pak také musí být to módní lepší. To závisí hlavně na úhlu pohledu.
--------- Původní zpráva ---------- Od: T.Polách <vcelka1978/=/centrum.cz> Datum: 12. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev "Ad.Pepan
1)jde o princip (co se dotací a svazu týče)
2)Práci tj. kolik Vám to zabere tím či oním způsobem času tak tu nepočítáte? nebo děláte jak za socializmu na udržbě.
Bez urážky. Ten kompresor s vatem jste si kupoval za své,když jej chcete porovnávat s Griffinem? T.P"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59325
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Varidol
o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Varidol "Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO ČSV.
Petr.
-----Původní zpráva----- From: Tomá Plevan Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Varidol
Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59326
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Varidol (59326)
Pro pár včelstev o nic, pro pár set včelstev o dost :-)... Petr.
-----Původní zpráva----- From: Josef.Mensik/=/seznam.cz Sent: Tuesday, November 13, 2012 9:41 AM To: Včelařská konference Subject: Re: Re: Varidol
o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Varidol "Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO ČSV.
Petr.
-----Původní zpráva----- From: Tomá Plevan Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Varidol
Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely."=
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59327
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Varidol
Ten kdo ošetřuje stovky včelstev by opravdu byl špatným profesionálem, kdyby tímto způsobem sháněl léčiva
K tomu bych jako malovčelař šel spíše požádat o výpomoc.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Varidol "Pro pár včelstev o nic, pro pár set včelstev o dost :-)... Petr.
-----Původní zpráva----- From: Josef.Mensik/=/seznam.cz Sent: Tuesday, November 13, 2012 9:41 AM To: Včelařská konference Subject: Re: Re: Varidol
o co jde, vždyť to aj balíčkem pásků přijde na cca 70 Kč
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Varidol "Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO ČSV.
Petr.
-----Původní zpráva----- From: Tomá Plevan Sent: Tuesday, November 13, 2012 8:01 AM To: Včelařský mailing list Subject: Re: Varidol
Stačí zajít za normálním veterinářem (co očkuje králíky, psy a podobně). Je schopen Vám Varidol předepsat, případně i přes své dodavatele objednat. To se týká i ostatních léčiv pro včely."="
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59328
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325)
Pro mě je aerosol podstatně méně pracnější.
Já akorát chystám hadry na zavření česna. Chlapi přijedou, nastartují kompresor, do česna úlu fouknou , já to pak zacpu hadrem, nakonec jim podepíšu formulář a mám hotovo. To je jen pár minut.
Na fumigaci musím vyndat krmítka nebo předchozí den nekmrmit, aby v krmítkách nebyl roztok, kterým by to mohlo být ovlivněno, musím vyndat 1 horní plást, aby bylo kde dávat knot, musím případně i upravit uteplení na strůpku, aby víko šlo nadzvihnout a pak zase položit a uteplivk při tom neblbly. A kdybych chtěl fumigovat podle návodu, musím 3 týdny předtím zaklíckovat matku, aby ve včelstvu nebyl stoprocentně plod. A po fumigaci to zas musím uvést do pořádku. Při mém současném počtu pár včelstev je to klidně i hodina na včelstvo, s klíckováním možná i víc. A v případě většího počtu včelstev to pod půlhodinu srazím těžko. Navíc samotná fumigace je pomalejší, na každé včelstvo se musí vytáhnout knot, napíchnout na hřebík, zapálit, po vložení zase utěsnit uteplivkama nebo zatížit víko, aby těsnilo.....
Pokud bych si měl včely léčit sám, přirozeně budu preferovat fumigaci, protože na ni žádný "bazmek" nepotřebuji. Ale dokud to dělá ZO, preferuji spíš aerosol.
Nebo v budoucnu Furetto či jinou alternativu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59329
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
From: To: Subject: Re: Re: Léčení včelstev
Já neporovnávám přístroje, ale pracnost sám osobě ze své zkušenostní
1) varido; vezmu pásky, zápalky a varidol a do 30 úlů to aplikuji za 1/2 hodiny úly musím cca hodinu nechat uzavřené = 1,5 hodiny práce. I to čekání je vlastně pracovní proces.
2) komresor, fueru atp.; Musím koupit pohonné medium pro zařízení, připravit je k provozu. aplikace při 30 včelstvech je zase 1/2 hodiny, zase se nechává 1 hod uzavřené nakonec musím tato zařízení ještě uklidit a ošetřit k uložení pro příští sezónu. Je to nakonec přinejmenším stejná doba, ale mnohem více pracovních úkonů.
Jedinou výhodou kompresoru, je to, že umožňuje aplikaci i při nižších teplotách a není to jednoúčelové zařízení.
Ne vždy pak také musí být to módní lepší. To závisí hlavně na úhlu pohledu.
----------------------------------------- no dobře, ale i o tom to je pokud chceme porovnávat a kaukulovat Pokuk chceme kaukulovat je potřeba si sešit čarou rozdělit uprostřed a začít třeba tím, že na pravo napíši cenu Vatu s kompresorem a na levo cenu Griffinu s PB jako vstupní vklad. Dále pak další položky ,položku po položce. Potom můžu porovnávat časy, fyzickou náročnost na práci atp. Pro lepší představu pane kolego je nejlépe tyto dva přístroje zakoupit za své (ne za organizační a bez zvíhodnování dotací za vat) a potom jej porovnávat s Grif. třeba i při nišších teplotách a časech na jednotku :-) T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59330
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329)
Pro mě je aerosol podstatně méně pracnější.
Já akorát chystám hadry na zavření česna. Chlapi přijedou, nastartují kompresor,
------
Ano, určité kouzlo dnešní nařízený komisionelní způsob má.
Samozřejmě dokud se najdou dobrovolníci co si chtějí nainhalovat na celou zimu.
Ale docházejí a ke všemu u nás nedodržují nařízení a chodí jen jednou. :-)
Takže pak je lepší si provádět tlumení nákazy - nikoli léčení- sám a mít to pod kontrolou a určit si i čas. Jak tak poslouchám, tady by určitě už komise měly nejméně 2, možná tři ošetření a vzhledem k počasí to nepovažuji z moudré. Takže se radši obejdu bez komisí.
A pak je to i o počtu včelstev. S 15 se můžu třikrát za zimu piplat hoďku dvě.
Dokonce se sem domu dostanu i s aerosolem a ani nepotřebuji komisi, neboť vyvíječ a elektrický kompresor mám.
Ale na určité stanoviště se nedostane ani komise, natož když napadne sníh.
A tady pak vytáhnu sněžnice a nejedu autem. Ale ať se sněžnicemi, nebo autem, vždy s Grifinem, neboť zadělávat česna, očka, oddělávat víka, někde na větru kapúat, zapalovat, čekat hodinu, pak otevřít česna,.. tři hodiny v tahu.
S grifinem atd vyjedu (a nebo v batohu vyjdu) a po příjemném výletě mám hotovo. A když si sečtu čas atd. tak mám úplně jiné počty a výsledky.
Nehledě na to, že za rok si budeme pásky kupovat za plnou cenu a už pak vyjdou hdoně dráž jak nějaké PHM atd.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59331
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 11. 2012
Re: Varidol (59319) (59320) (59324)
Ano, ale v tom případě to bude za plnou cenu, pro dotovanou jedině přes OO
ČSV.
Petr.
-----------
Myslím, že jde požádat o dotaci stejně jako když žádám o technickou pomoc.
Formidol taky nemusím nakupovat přes OV.
Pokud je ZO schopna přípravky včas dodat, tak je pak lehčí když dotaci zůčtuje rovnou prodejce, výrobce.
Ale když ne, tak pak je jistější se start sám než koukat jak na včelách jezdí halda žokejů Váňů a slyšet objektivní důvody proč není.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59332
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev (59315)
Od kdy je to nelegální. Pokud vím, tak jsou nařízeny 3 ošetření určitými
léčivy. neznám žádné nařízení které ti závazně přikazuje tu kterou metodu
aplikace nebo ti některou zakazuje. Vždy jsou to doporučení. Jediné s čím
jsem se setkal byly údaje které poukazovaly na některé nedostatky
jednotlivých metod.
pepan
Tak už si konečně přečti tu vyhlášku která platí u nás, ale i v jiných krajích. Ne každý má kliku jako vy, že si může včely ošetřovat sám.
U nás je jakékoli jiné než komisionální ošetření nelegální. Včelař smí aplikovat Gabon, Varidol a M1 či M10 jen komisionélně.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59333
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev
>>> U nás je jakékoli jiné než komisionální ošetření nelegální. Včelař smí aplikovat Gabon, Varidol a M1 či M10 jen komisionálně. <<<
Popiš jak u vás to komisionální ošetření probíhá v případě řidiče kamiónu. který netuší kam zítra pojede a kdy se vrátí, kolik členů má ta komise, jak stanovují termín ošetření aby dodrželi podmínky ošetření To je mezi 10 říjnem - prosincem. Ošetřovat varidolem se má při teplotě kolem 10°C Vždyť to je proveditelné jen s aerosolem jak dopředu určíte kdy vložíte Gabon pokud bude stále snůška. to vše při členské základně 100 členů ZO.To ještě je v nařízení SVS varianta BIO pro ty kdo chtějí ošetřovat jen pomocí kys. mravenčí za trvalého monitoringu Tam také fungují ty komise?
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev "Od kdy je to nelegální. Pokud vím, tak jsou nařízeny 3 ošetření určitými léčivy. neznám žádné nařízení které ti závazně přikazuje tu kterou metodu aplikace nebo ti některou zakazuje. Vždy jsou to doporučení. Jediné s čím jsem se setkal byly údaje které poukazovaly na některé nedostatky jednotlivých metod.
pepan
Tak už si konečně přečti tu vyhlášku která platí u nás, ale i v jiných krajích. Ne každý má kliku jako vy, že si může včely ošetřovat sám.
U nás je jakékoli jiné než komisionální ošetření nelegální. Včelař smí aplikovat Gabon, Varidol a M1 či M10 jen komisionélně.
Karel"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59334
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev
To co tady popisuješ jsou již dávno zapomenuté rady a návody.
To všechno nahrazuje vložení Gabonu před krmením a následné trojí ošetření nejdříve v druhé polovině října kdy již ve včelstvu není plod. Čím později tím lépe.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Datum: 13. 11. 2012 Předmět: Re: Re: LĂÄ?enĂ vÄ?elstev "Pro mě je aerosol podstatně méně pracnější.
Já akorát chystám hadry na zavření česna. Chlapi přijedou, nastartují kompresor, do česna úlu fouknou , já to pak zacpu hadrem, nakonec jim podepíšu formulář a mám hotovo. To je jen pár minut.
Na fumigaci musím vyndat krmítka nebo předchozí den nekmrmit, aby v krmítkách nebyl roztok, kterým by to mohlo být ovlivněno, musím vyndat 1 horní plást, aby bylo kde dávat knot, musím případně i upravit uteplení na strůpku, aby víko šlo nadzvihnout a pak zase položit a uteplivk při tom neblbly. A kdybych chtěl fumigovat podle návodu, musím 3 týdny předtím zaklíckovat matku, aby ve včelstvu nebyl stoprocentně plod. A po fumigaci to zas musím uvést do pořádku. Při mém současném počtu pár včelstev je to klidně i hodina na včelstvo, s klíckováním možná i víc. A v případě většího počtu včelstev to pod půlhodinu srazím těžko. Navíc samotná fumigace je pomalejší, na každé včelstvo se musí vytáhnout knot, napíchnout na hřebík, zapálit, po vložení zase utěsnit uteplivkama nebo zatížit víko, aby těsnilo.....
Pokud bych si měl včely léčit sám, přirozeně budu preferovat fumigaci, protože na ni žádný "bazmek" nepotřebuji. Ale dokud to dělá ZO, preferuji spíš aerosol. Nebo v budoucnu Furetto či jinou alternativu...."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev (59335)
Co je zastaralého na napíchnutí knotu na hřebík a jeho vložení místo posledního plástu? To je platný oficiální postup, při kterém je největší účinnost a nejmenší ztráty léčiva. Tudíž taky nejpomalejší vznik rezistence.
Co se týká "komisionálního" způsobu léčení, považuji ho za překonaný, ale pokud se takhle má oficiálně pracovat, tak ho prostě takhle využívám. A v současné době to u nás funguje, ne jako před pár lety, kdy to bylo všelijaké a provádělo se to tak, že jsem o kvalitě léčení měl pochybnosti.
A kdy jsem už uvažoval, že si osobně seženu svoji lahvičku léčiva a budu svoje včely léčit sám plus je nechám léčit ZO. Sám je léčit v nejlepší dobu proti roztočům a ZO nechat léčit tak, jak to vyjde jim a v jejich kvalitě, aby v ZO byl vyplněný formulář o léčení a byl klid.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59338
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329) (59331) (59337)
"Nehledě na to, že za rok si budeme pásky kupovat za plnou cenu a už pak vyjdou hdoně dráž jak nějaké PHM atd.
Karel"
Odkud je tato informace?
----
Právě proto, že žádná informace.
Právě běží poslední rok dodtací EU.
O dalších nevím.
Takže jedině snad, kdo se předzásobí, bude mít.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59339
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334)
Popiš jak u vás to komisionální ošetření probíhá v případě řidiče kamiónu.
který netuší kam zítra pojede a kdy se vrátí, kolik členů má ta komise, jak
stanovují termín ošetření aby dodrželi podmínky ošetření To je mezi 10
říjnem - prosincem. Ošetřovat varidolem se má při teplotě kolem 10°C Vždyť
to je proveditelné jen s aerosolem jak dopředu určíte kdy vložíte Gabon
pokud bude stále snůška. to vše při členské základně 100 členů ZO.To ještě
je v nařízení SVS varianta BIO pro ty kdo chtějí ošetřovat jen pomocí kys.
mravenčí za trvalého monitoringu Tam také fungují ty komise?
Pepan
----
No to ti snad ani nebudu popisovat. :-)
Ale od roku 2008 to tam je pořád, takže jsou všichni happy jak nám to pěkně komisionálně funguje.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334) (59340) (59341)
Já vám nerozumím, že se necháte zblbnout tou komisí. Jako kdyby se na léčení muselo osvolávat 10 funkcionářů!
To jste proboha ještě nepochopili, že ta komise je virtuální! Čili že si sériově a standartně lžeme do kapsy!
Na formuláři je podepsaný včelař, jeho důvěrník a nakonec nákazový referent ZO či jak se ta funkce jmenuje. A tříčlenná komise , která "léčí!" včelstva, je na světě. A všem včelarům v ČR tak léčí včelstva "komise" , ať už to ve skutečnosti probíhá tak, jak to probíhá.
Je to tak dnes a bylo tomu tak vždycky, třeba před těmi 25 lety, kde se místo fumigace včely v zimě i za mrazů rozebíraly a stříkaly vodným roztokem léčiva. Proč to tak je, to nevím. Možná to je ještě pozůstatek socialistické totality, kdy komise byly na všechno, kde o něco šlo. A 20 let se to ve směrnicích opisuje furt dokola a nikdo s tím nic nedělá, protože to tak vyhovuje a nějaký průšvih, který by to rozčeřil, ještě nebyl.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59342
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomas Plevan (88.103.183.180) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334) (59340) (59341) (59342)
No, ale přesto ve vyhlášce ta komise je, i když VŠICHNI víme, jak to ve skutečnosti funguje.
Tak proč tu komisi ve vyhlášce nadále udržovat?
Myslím, že by víc pomohlo "Včelař je povinen zajistit ošetření".
Ať si klidně koupí Varidol (nebo něco dalšího)u veterináře a stará se (klidně i možná oželí dotaci), ošetří si v nejvhodnějším termínu.
Jsou oblasti, kde už včelaři vědí: "Včelař se stará, včelař má" (včely).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza (89.176.131.159) --- 13. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334) (59340) (59341) (59342) (59344)
Proč se pořád přátelé přete o komisi? Já to chápu tak, jak se to u nás provádí. Nákazový referent zajistí léčivo, důvěrník ho rozdá včelařům a ti provedou léčení jak to nejlíp umí. Důvěrník se nás pak zeptá, zda-li už máme odléčeno. To je naše komise. ZO ČSV nám pak zajišťuje přednášky i na téma léčení.
Pokud by někdo chtěl léčit přímo v komisi. Pak se domluví 3 včelaři, že si budou léčit společně (komisionálně). Tak například: Jeden bude kapat kapky na knoty, druhý bude knoty zapalovat a třetí je strkat do úlů. A když si tak spolu navzájem zaléčí, tak si pak spolu zajdou do hospody. H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59345
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- T.Polách (93.99.69.80) --- 14. 11. 2012
Re: Léčení včelstev
-Komise (ZO) nemá na pozemku majitele co pohledávat.
Potažmo bez svolení majitele nemůže ošetřovat ani jeho včelstva.
-Pokud tak jedná ,jedná na vlastní pěst.
Ještě jedna věc. Dost mě vadí ,když tyto bolševické komise si namlouvají ,že mají nějakou moc jako za minulého režimu a povyšují se na neinformované včelaře.
Pokud vyhláška místní-oblast. veterin. nařizuje komis (l.m) je to v rozporu s nařízením SVS.
T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59348
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- petr (85.71.161.65) --- 14. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59346)
Veter. vyhláška-zákon o chovvu hospodářských zvířat / za zdravotní stav hospodářských zvířat zodpovídáchovatel. mino jiné ceny medu v hypermarketech 600gr-95kč 250GR-40KČ 1KG-145-175KČ .Stav včelstev/ VESLABŠÍ SÍLE obsedají úlový prostor až o 1/2 méně než minulém roce dle včelařů už 20% ztráty,vosy jsou stále aktivní- ROK 2013 MÉNĚ VČELSTEV´= MÉNĚ MEDU. JIH. ČECHY Č.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59350
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
Znáte jak to chodí. Pan Opatrný nebo jeho blonďatá sekretářka z SVS jednoduše otevře na netu staré předpisy, přepíše datum a odešle. oba si uvaří po této vysilující práci kafíčko. šéfovi ho omastí rumíčkem a je zase na rok vystaráno. Co by řešily zastaralá doporučení a odstraňovali je. Představte si co by na to řekli jejich nadřízení kdyby zjistili že tomu rozumí lépe jak oni sami. Proč si dělat zlou krev, zatím nikdo na to nic nenamítá. Nakonec přece včelaři to zvládají dobře i bez těch jejich rad a předpisů. Jim přece stačí selský rozum, až na těch pár jedinců co se drží ustrašeně dogmat, která jsou již dávno mimo realitu. Proto je lepší utvořit tu komisi u (_)3 pár jich udělat a dělat to podle sebe. Doma řeknete, že jdete na jedno a přiznejte si, že jste to stejně nikdy nedodrželi. A tak je to i s těmi předpisy. Vždyť komise se sešla a léčení (_)3 jste provedli nejméně 3 krát, ještě jste ho raději vylepšili nějakým tím tajtrlíkem.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan> Datum: 14. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev "V olomouckém kraji není také nic o komisi ani o tom, že včely oštřuje ZO ČSV.Ošetření včel provádí chovatel, tak je psáno. Ale máme psáno, že ZO píše na seznam pro KVS ty komu neprovedla ošetření. A v tom, aby se prase vyznalo. Soudruzi z SVS asi někde udělaly chybu."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59351
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
V šimni si jedné maličkosti Komise se ustanovuje v Ohniscích. Z toho je vidět, že jde o citaci někdy z let 80, kdy tady opravdu byla jen ty ohniska. Dnes je VD. zamořen celý svět. a když nejsou oniska nemusí být komise. to je snad logické ne. pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: PetrM <info/=/vcelarskeforum.cz> Datum: 14. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev "Např. tady http://www.svscr.cz/download.php?idx=5386 (http://www.svscr.cz/download.php?idx=5386)"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59352
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59348)
Pokud vyhláška místní-oblast. veterin. nařizuje komis (l.m) je to v rozporu s nařízením SVS.
T.P
-----
Je to dokonce v nesouladu . hrubě porušuje daleko vyšší zákon - něco co dokonce zmiňuje Ústava.
Právo sdružovací.
V zákoně který se stihl přijmoutještě včas je vyloženě napsáno, že stát nesmí ukládat občasnským sdružením povinnosti, natože je pověřovat nějakou kontrolou čelnů jiných sdružení.
Takže kdyby to funkcionáři ČSV nechtěli (ale oni to leckde dokonce vyžýadují) a uvědomili si do jakého právního průseru je to může zavléci, tak by jim stačil jeden dopis a MVO SVS jde do kytek.
Takhle jsou ve dvojím ohni - na jedné straně po případným postihem SVS , protože bod "ZO ČSV moniturují a organizují LETnÍ (!) ošetřování" rozhodně neplní a v loni kdy uhynuly díky chbným rozhodnutím OV stovky včelstev, protože prý nějaký OV rozhodl, že se Gabon neobjedná - tak by se nemuseli doplatit, kdyby se včelaři požadovali náhrady za uhynulá včelstva.
Protože včelař kdyby byl schopen prokázat, že jim, hlásil letní vyšší spad, tak má podle všeho nárok na náhradu škody, protože on svoji část v MVO dodržel. A víc nesmí u nás dělat.
A pokud pak komise chodily s VATem a dorážely acetonem s varidolem načatá včelstva, tak se taky dostávaly do poněkud choulostivé situace.
A jak tak čtu, letos opět leckde po aerosolu "mizí" včelstva. Mám dojem, že jsem slyšel že něco takového posal někdo i ve Včelařství.
Na druhou starnu, tato vyhláška drží ovečky pěkně v houfu.
Je naivní se domnívat, že vzniká ve vakuu - všichni veterináři jezdí na nalejvárnu do NASA a KVS spolupracují s KK ČSV. (Či jak se ta funkce jmenuje).
Ale poněkud se časy mění, dost veterinářů se začalo zajímat, hlavně když zjistily, že věci nejsoou tak jednoznačné, jak se jim předkládá k věření. :-)
Například že ve včelařině není možné ošetřovat BIO bez povolení, když v jiných oborech to chovatelům nic nebrání.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59353
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59352)
V šimni si jedné maličkosti Komise se ustanovuje v Ohniscích.
Z toho je vidět, že jde o citaci někdy z let 80, kdy tady opravdu byla jen
ty ohniska. Dnes je VD. zamořen celý svět. a když nejsou oniska nemusí být
komise. to je snad logické ne.
pepan
---
No je tam taková divná věta:
vymezuje se ochranné pásmo se
stejnou nákazovou situací pro všechna katastrální
území všech okresů Královéhradeckého kraje, tj.
Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou a Trutnov.
----
Takže to platí všude - my jsne jedno velké celé ohnisko, bacha na nás, možná se to šíří z našeho kraje :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59354
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334) (59340) (59341) (59342) (59344) (59345)
Pokud by někdo chtěl léčit přímo v komisi. Pak se domluví 3 včelaři, že si budou léčit společně (komisionálně). Tak například: Jeden bude kapat kapky na knoty, druhý bude knoty zapalovat a třetí je strkat do úlů. A když si tak spolu navzájem zaléčí, tak si pak spolu zajdou do hospody. H.
-----
Chápu vy prostě chcete aby jsme my nečleni vás zvali na panáky jako komisy ČSV.
Ale to je chlapci úplatek. :-)
Doporučuji každému, kdo si co myslí jak to u nich je, aby si přečetl MVO SVS jejich kraje. Dost lidí zná jen tradované povídání, maximálně nějaký výcuc z celostátní metodiky.
Například pověra o povinném aerosolu - té věří asi tak 50% funkcionářů co znám a asi 90% včelařů.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59356
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.236.9) --- 14. 11. 2012
Re: Re: Re: LĂ??Ä???enĂ??Ă? vÄ???elstev (59334) (59340) (59341) (59342) (59344) (59345) (59356)
Ale v konečném důsledku to není ani tak k naštvání, ale k zasmání. Když tak to poskakování funkcionářů kolem sleduji. Já jen čekám jak mi skončí to moje funkčí období a už mám vyhlídlou oběť komu to předám. Teď se dávají peníze z dotací od členů na svazu dohromady, aby se zaplatily nějaké mil. pohledávky a zatím není jasné jestli toho nebude víc. Na hlavu to není podstatná částka, že by z toho jeden musel dělat tragedii, ale v souhrnu by to poslalo svaz do kytek.
Letos se mi s varroázou situace zhoršila. Ikdyž mám několik včelstev, kde součet spadu po 1 a 2 ošetření Varidolem jde spočítat na prstech, tak těch nad 50 do 376ks je podstatně víc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59358
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329) (59331) (59337) (59339)
Podivná odpověď.
Já mám se SVS dobré zkušenosti. Její pracovníci vždy měli snahu věc vyřešit (podezření na MVP, nedisciplinovaní včelaři). Nejsem zastáncem toho, aby si každý dělal co chtěl, protože je řada těch, jejichž počínání ovlivňuje sousední včelaře. Kdyby toho nebylo, tak ať si každý dělá co chce. Měla by se ale podpořit ZO ČSV v jejich snaze o zvládnutí nákaz, i když to někdy není příjemné. Problémy vždy souvisí s konkrétním člověkem. ZO má povinnost nahlášení na SVS těch včelařů v okrsku působnosti ZO, kteří neprováděli nařízená léčení přes ZO, případně nedodali měl ze zimního spadu. A pak důsledně kontrolovat, zda SVS jednala.
Jen na okraj. Deset dní po druhé fumigaci jsem měl u kontrolovaných včelstev počet roztočů do deseti. Za celou dobu výskytu VD mi žádná včelstva "neodešla" na podzim a přitom jsem nikdy nepoužil gabon. Hlavní nedostatek v podletním ošetřování varidolem vidím v nedodržení doporučení ohledně teploty a také v tom, že úl není dostatečně uzavřen na doporučenou dobu (protor bez obsazení včelama, zasíťované dno).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59359
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329) (59331) (59337) (59339) (59359)
Kapoun:
Já mám se SVS dobré zkušenosti. Její pracovníci vždy měli snahu věc vyřešit (podezření na MVP, nedisciplinovaní včelaři). Nejsem zastáncem toho, aby si každý dělal co chtěl, protože je řada těch, jejichž počínání ovlivňuje sousední včelaře. Kdyby toho nebylo, tak ať si každý dělá co chce. Měla by se ale podpořit ZO ČSV v jejich snaze o zvládnutí nákaz, i když to někdy není příjemné. Problémy vždy souvisí s konkrétním člověkem. ZO má povinnost nahlášení na SVS těch včelařů v okrsku působnosti ZO, kteří neprováděli nařízená léčení přes ZO, případně nedodali měl ze zimního spadu. A pak důsledně kontrolovat, zda SVS jednala.
-----------
Já mám se SVS osobně taky velmi dobré zkušenosti, na okrese tu vyhlášku netvoří.
Ale co má co ZO ČSV co hlásit a kontrolovat?
Jestli zajistí svým členům, případně i dalším včelařům na "jejich území" servis, spolupráci, je to jen výborné.
Jak může ZO vědět jak včelaři "léčí" když tam neposílá komisi? Maximálně pak může nahlásit ty včelaře co ji takzvaně nezaplatili za léčení, nic víc.
Dokonce i částečně mnou kritizovaná vyhláška dáva včelaři na vybranou jak si nechá vyšetřit zimní měl - ZO, SVS, veter.laboratoř. Tak co by měla ZO hlásit.
ZO by měl vést své čleyn ke gramotě a ty nevzdělatelné přesvědčit, aby už další roje nesháněly. To je asi tak vše co by měly povinně dělat. ZO snad nejsou státní správa?
-----
Jinak si všimněte jak tady zastánci pořádků píší že už mají dvakrát fouknuto a někteří možná i třikrát.
Tp zase já považuji za nesmysla špatné "ZIMNÍ" ošetření v období bez plodu a to tam bohužel nepíší - bez letové aktivity včel.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59360
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 14. 11. 2012
Re: Re: Re: LÄ?Ă??enÄ? vĂ??elstev
Ono není ani tak důležité, čím se v podletní ošeření dělá, ale kdy se dělá . Ten gabon protože je ve včelstvu dlouho se nejsnáze trefí do tá optimaální doby kyselina je na tom obdobně a u toho varidolu je to načasování nejobtížnější.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan> Datum: 14. 11. 2012 Předmět: Re: Re: LĂÄ?enĂ vÄ?elstev "Podivná odpověď. Já mám se SVS dobré zkušenosti. Její pracovníci vždy měli snahu věc vyřešit (podezření na MVP, nedisciplinovaní včelaři). Nejsem zastáncem toho, aby si každý dělal co chtěl, protože je řada těch, jejichž počínání ovlivňuje sousední včelaře. Kdyby toho nebylo, tak ať si každý dělá co chce. Měla by se ale podpořit ZO ČSV v jejich snaze o zvládnutí nákaz, i když to někdy není příjemné. Problémy vždy souvisí s konkrétním člověkem. ZO má povinnost nahlášení na SVS těch včelařů v okrsku působnosti ZO, kteří neprováděli nařízená léčení přes ZO, případně nedodali měl ze zimního spadu. A pak důsledně kontrolovat, zda SVS jednala. Jen na okraj. Deset dní po druhé fumigaci jsem měl u kontrolovaných včelstev počet roztočů do deseti. Za celou dobu výskytu VD mi žádná včelstva "neodešla" na podzim a přitom jsem nikdy nepoužil gabon. Hlavní nedostatek v podletním ošetřování varidolem vidím v nedodržení doporučení ohledně teploty a také v tom, že úl není dostatečně uzavřen na doporučenou dobu (protor bez obsazení včelama, zasíťované dno)."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59361
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329) (59331) (59337) (59339) (59359) (59360)
Tak pokud kritizujete SVS, tak prosím adresně.
Nedíval jsem se na všechny vyhlášky SVS ohledně tlumení varroázy, ale např. pro Jm kraj je v http://www.svscr.cz/files/kvsb/SVS_2012_019543-B.pdf , čl.1, bod A/7:
"Základní organizace Českého svazu včelařů (ZO ČSV) bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému inspektorátu KVS jména a adresy majitelů stanovišť včelstev v obvodu ZO, kde nebylo provedeno ošetření nebo odběr vzorků k nařízenému laboratornímu vyšetření".
Možná bych to opravil - "kde ZO neprováděla ošetření nebo nebyl odebrán vzorek k nařízenému laboratornímu vyšetření", což v tomto smyslu chápu.
Myslím, že je to v zájmu včelařů aby se v obvodu jejich ZO nevyskytoval "bezprizorní" včelstva
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59363
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59317) (59325) (59329) (59331) (59337) (59339) (59359) (59360) (59363)
Kapoun:
Tak pokud kritizujete SVS, tak prosím adresně.
TP:
Pošle mě tedy někdo tu vyhlášku kde se doslova nařizuje komis nebo ne
příspěvek 59349
Např. tady http://www.svscr.cz/download.php?idx=5386
Takže pokud to někomu nejde stáhnout:
7. Léčebné ošetřování včelstev chemickými
přípravky podle oddílu I, článku 4, odst. 1 a odst.
4 se provádí vždy komisionelně a pod dohledem
důvěrníků základních organizací Českého svazu
včelařů, o. s. (dále jen ZO ČSV) ve stejném
termínu a na celém katastrálním území obce
včetně jejích místních částí, případně i na celém
území působnosti příslušné ZO ČSV.
Ovšem na obranu SVS je tam i pokoroková část:
6. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev a intenzitu napadení včelstev
roztoči - zejména napadení trubčího plodu a pečlivě
sledovat přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
7. Všem ZO ČSV v Královéhradeckém kraji se
nařizuje evidovat hlášení včelařů o zhoršené
nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 2
tohoto nařízení (FORMIDOL destičky a.u.v.)
v jarním a letním období,
anebo při zjištění přirozeného spadu roztočů vyšším
než 5 samiček denně v průměru na jedno včelstvo
postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 3 tohoto
nařízení (=GABON) co nejdříve po posledním odběru
medu (medobraní).
8. Krajská veterinární správa Státní veterinární
správy pro Královéhradecký kraj, na základě písemné
žádosti chovatelů včel podané prostřednictvím místně
příslušné ZO ČSV, povolí provést léčebné ošetření
včelstev postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 3
tohoto nařízení (=GABON) plošně na celém
katastrálním území obce, anebo celém území
působnosti ZO ČSV, bude-li žádost podána místně
příslušnou ZO ČSV, případně na území celého
okresu, bude-li žádost podána ze všech ZO ČSV
v okrese nebo prostřednictvím okresního výboru
ČSV.
==============
Takže kde máte toho včelaře co zodpovídá za své včely? Já ho tam nikde nevidím.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59364
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- petr (85.71.161.65) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59351)
přestanˇjmese navzájem osočovat. Podle doslechu ze schůze ZO je vše dohoda váš prospěch mezi SVS a ČSV.ZA zdravoní stav odpovídá chovatel,který by měl léčit dle nařízení SVS a dodržení všech npodmínek. komis slodží jako garant pro ČSV a ten zase pro SVS.Přestańme se ve vtom šťourat jinak se lehce může stát,že si každý SáM ZAPLATí svého ošetřujícího lékaře,(práci léčivo,cestovné,atd) BEZ nároku na dotace. snažme se léčit podle nejlepšího svědomí vzájemě si pomáhat-HOLD někdy je příroda mocnější něž si myslíme. S pozdravm Č.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59365
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 14. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59351) (59365)
Petr:
Přestańme se ve vtom šťourat jinak se lehce může stát,že si každý SáM ZAPLATí svého ošetřujícího lékaře,(práci léčivo,cestovné,atd)
.....
Tak tohle bububu slyším pokaždé když se někdo otře o ten současný stav.
Zajímavé, neslyšel jsem o zemi, kdy by povinně chodil léčit veterinář včely.
Asi by jsme zase byli v něčem první?
Ale jak je možné, že komise jsou povinné jen v některých krajích ČR?
Takže rada do budoucna, dělejme že "jako jedeme", včely jsou zdravé a vše nádherně šlape.
Mně to víceméně vyhovuje, ale netvrďte tady opakovaně že KOMISE nejsou povinné - někde povinné prostě jsou! A děláme jako že léčí. Ale nějak jim to nejde, občas ubude včel :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59366
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- emcajemca (83.208.80.247) --- 14. 11. 2012
léčení včelstev-varoa
Již poměrně dlouhý čas sleduji tuto diskuzi - o hovně.
Přece každý včelař své včely léčí,protože kdyby tak nedělal tak by v příštím roce a nebo napřesrok o ně přišel
a přestal by včelařit.Myslím si,že ti již dřívější přispěvovatelé do této konference by měli rozlišovat ty,kteří z toho mají srandu a ty jejich příspěvky na to odpovídají.Neměli by to brát vážně a nechat je vycukat.
Dnes má každý možnost když má vážný úmysl se včelám věnovat,najít si včelaře,který mu ve všech věcech poradí.
Takovéto bláboly na této konferenci prostě neberu a nevím,proč se na ozývají slušní včelaři...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59367
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- T.Polách (93.99.69.80) --- 14. 11. 2012
Re: Léčení včelstev
ad.emčajemča
Jestli máš na mysli svůj a bikípruv příspěvek,je opravdu o tom o čem píšeš v první větě.
Asi jsi tak docela nepochopil závažnost vyhlášky v hradeckém kraji a hlavně jejich dopady pokud tu slátaninu nedodržíš.
Pokud máš vůbec nějaký postoj ke komisím a vyhlášce v hrad. kraji o čemž dost silně pochybuji, tak se vyjádři nebo mlč navždy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59371
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.45) --- 14. 11. 2012
Re: léčení včelstev-varoa (59367) (59370)
Nemyslim,ze tato diskuze je o hovne,ale o jasnych a pravnezavaznych predpisech SVS o chovu vcel,o jasne definovanem vztahu vcelar-SVS,povinnostech a sankcich za nedodrzeni povinnosti.Bez slovnich mrtvol(komise) a nesmyslnych pozadavku(odleceni ZO v jeden den) a bez CSV v roli policajta.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59372
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78716 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 59252 do č. 59372)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu