Archiv Včelařské konference

Pokud mohu příležitostní prodej medu přirovnat k potřebě pána a služby stříhání vlasů v pánském holičství, tak si myslím, že moc nepřestřelím.

Asi bych byl podle všeho typ, kdy si zajdu - koupím tak čtyři kila medu, čtyřikrát do roka ostříhat. Ta kilovka (780ml) stávala 80,-, střih - podstřih, (dražší služba než jen střih) 80,-. V klidu jsem nechával 20 dýško. Nyní holičství a kadeřnictví kam jsem pravidelěn chodil zdražilo na 100,-, což nevím proč mne naštvalo, protože si někdo myslí, že dýško bude a střih bude také. Navíc ještě majitelka vyměnila pěknou paní holičku za nepříjemně zvědavou babu před důchodem. Takže nic. Žádná stovka, žádné dýško, žádnou protivnou ženskou nechci.

Chodím jinam, kde se stříhá za 80, znovu se dívám na pěknou šikulu a také tam pochopily, že zákazník je pán a na nižsí ceně se více dá více vydělat. Přeci jsem tam došel a jsem tam nový zákazník.

I ty nejmenší změny v obchodě mohou mít fatální následky. To co si myslí obchodník si nemusí zákonitě myslet spotřebitel.

_gp_
..........
KaJi (90.179.243.173) --- 31. 10. 2012
Re: prodej medu (59169)

M:H:
Ve vesnici včelařím jenom já, nikdo jiný. Cena je několik let stejná 100,-Kč/kg, při větším odběru (5kg) 90,-Kč. Myslín že to není přemrštěná cena. Tento nezájem trvá už asi 5 let.
------------

Asi med nepotřebují, nebo nakupují jinde.
Klasická situace.

Trh si musím vybudovat (osvěta, propagace, vzorky zdarma,...) nebo najít jinde tam kde již je a samozřejmě tam již je i konkurence a jít proti ní, nebo zjistit co jiného by lidi ve vsi kupovali - třeba medovinu.

Karel

Mam z teto frezy na med divny pocit.Ze by rozpousteni medu nahradilo ono "srotovani" retezem,to tedy nevim.Asi otazka pristupu.JosPr

Já to chápu jako rozrušovač ztuhlého medu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: T.Pol?ch <vcelka1978/=/centrum.cz>
> Předmět: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 31.10.2012 19:00:07
> ----------------------------------------
> -------------------------------
> včelařství 11/2012 str.337
>
> Máte s tímto výrobkem prosím Vás někdo zkušenost.
>
> Nějak mi uniká pointa celého procesu k čemu že to vlastně je.
>
> Děkuji za rady a reakce.
>
> T.P
> -------------------------------
>
>
>

Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet nešlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 31.10.2012 19:59:31
> ----------------------------------------
> Mam z teto frezy na med divny pocit.Ze by rozpousteni medu nahradilo ono
> "srotovani" retezem,to tedy nevim.Asi otazka pristupu.JosPr
>
>
>

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:24:50 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet
> nešlo.
>
> pepan

No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty
http://www.svarecky-obchod.cz/obrazy/d/michac-malty-GRW-1800-detail.jpg
a to je do ruky. Dite to asi neurzi, ale normalni chlap jo. Pravdepodobne by
asi slo udelat i nejaky drzak.

Pokud to teda nezabori hned na dno :)


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:43:41 Jan Cervenka napsal(a):

> No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty

michadlo

pardon


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Co se týká strany 337 Včelařství 2012, tak to je říjen a jsou tam dva články.

Jestli tedy někdo poukazuje a dotazuje na výrobek, ale potom se tu dozvím, že jde o nějaké míchadlo na maltu, tak znovu nechápu co to je za výrobek.

Míchadlo malty Protool jsem testoval, po pár vteřinách se sepla elektronická ochrana která snižuje proud a tím otáčky a bylo dotestováno. Takové míchadla za pár korun tudíž půjdou do baubau nebe a nic neumíchají. Testoval jsem dokonce nastavitelný originální průmyslový vibrátor na 400V (500W) již zabaleného medu, který zkrystalizoval, nebo aby rozbíjel hrudy, zkoušel jsem různé šrabky. Nakonec asi nejlepší je teplo. Takové teplo dokáže nejen rozpustit krystaly, ale hlavně lze čerpat.

Asi nejméně problémový způsob je, zabalit med rovnou do malého balení a zákazníkovi vysvětlit, že cena je nižší proto, že nemám vícenáklady na drahé balení a že med byl zabalen ihned po odstředění a nijak krom cezení neupravován._gp_
..........
Jan Cervenka (e-mailem) --- 31. 10. 2012
Re: Dekrystaliz?tor medu (59178) (59181) (59183)

Dne Wednesday 31 of October 2012 20:24:50 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Rozhodně to bude soušástí nejakého většího stroje, v ruce by to udržet
> nešlo.
>
> pepan

No nevim, pise tam, ze na to pridelaji prumyslove mychadlo malty
http://www.svarecky-obchod.cz/obrazy/d/michac-malty-GRW-1800-detail.jpg
a to je do ruky. Dite to asi neurzi, ale normalni chlap jo. Pravdepodobne by
asi slo udelat i nejaky drzak.

Pokud to teda nezabori hned na dno :)


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Mám na to podobný pohled jako Gustav.

Přemýšlím a pokládám si otázku proč rozbíjet řepkový med z 200l sudu nebo z jakéhokoli jiného soudku dekrystalizátorem když to jde jinak a hlavně jednodušeji.


Tento dekrystalizační krok považuji za nějaký mezikrok od převezení medu ze skladu do termokory. Tedy práci navíc a hlavně čas navíc.


Jen teoreticky:
I kdyby se dekrystalizátor prokopal na dno řepkového sudu, JAK tuto kaši nebo co s toho za medium vznikne bude např.prof. včelař vybírat -půl dne žufánkem ? :-)


To bude produktivita práce


Pokud v dekr. komoře rozpustím kryst. květ med při teplotě 45 C 45kg za 24 hodin ,možná něco málo přes a sud při stejné teplotě za 4 dny potom opravdu hledám pointu v tomto řetězovém přístroji na omítkové směsi a stavební lepidla.


Jde o to ,že přítel nepochopil(a to nemyslím nijak zle) ,že včelař si práci potřebuje zjednodušit a ne si ji ještě na hřbet přiložit.
------------
díky všem za všechny předešlé reakce
T.P

Potřebuji teď dostat med ze sudů a nechci si pořizovat niz specializovaného, maximálnělopatu.

Tak mě napadá topný kabel, ten by se dla využít na i jiné věci. Máte někod zkušenosti s použitím topného kabelu?
A obalit izolací.

Díky.

Karel

Podle mně se to s ohřevem doplňuje.
Když chci "frézovat" tuhý med, nepoužiji to na sud, který jsem právě přivezl z venku z mrazu, ale nechám ten sud pár dnů v teple v místnosti 20 st C nebo ho třeba ještě ohřeji k třicítce, aby med teplem trochu změkl.
Když chci med udělat právě tekutý, aby právě tekl ale co nejméně se teplem poškodil, nadstavím teplotu o 10 nebo tak nějak méně stupnů nebo med ohřívám kratší dobu a ten napůl ztuhlý med potom rozfrézuji, takže bude tekutý za nižší teploty.
A "frézovat" úplně tuhý med za nízkých teplot a mít nato jen cca 500 watt elektrického výkonu, zvláště když levné motorky v levném nářadí mají při 500 watt celkového výkonu mechanického výkonu třeba jen 250 - 300 watt, zbytek přemění v teplo, tak to je absolutně nedostatečné. Buď to půjde strašně pomalu nebo to bude přetěžováno.

Zdravím,

je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100 Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150 Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce... Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.

Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.

Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

 

Potřebuji teď dostat med ze sudů a nechci si pořizovat niz
specializovaného, maximálnělopatu.

Tak mě napadá topný kabel, ten by se dla využít na i jiné věci. Máte někod
zkušenosti s použitím topného kabelu?
A obalit izolací.

Díky.

Karel

-----------------------------------------------------------------------------
S kabelem by to Karle mělo jít.
 
Jde o to kolik závitů dát kolem sudu ,aby se to nepřehnalo nebo naopak nebylo to málo.
Zkonzultuj to s někým od elektra.
 
Já dávam topné těleso i pod sud . Popřemýšlej i o tom
T.P

Já jsem kdysi zkoušel nádobu s cca 12 kily medu topným kabelem o výkonu cca 50 watt udělaným z plochého 40 žilového kabelu pro harddisky do PC . Po dvou dnech byl měkký až roztavený med kolem stěn, takže šel polotuhý vybrat.
Kabel jsem na stěnu fixoval lepicí páskou a izoloval cca centimetrem až dvěma centimetry silnou vrstvou starých ručníků a podobných. Bylo to poměrně dost pracné.
Důležité je podle mně rovnoměrné omotání kabelu kolem nádoby, aby po jeho izolaci nebyla nikde vyšší teplota než takových 60 st C, která by přes stěnu místně poškodila med.
Dneska bych asi kabel doplnil nějakým pérkem nebo gumou, která by kabel držela u stěny nádoby.

Dne Thursday 01 of November 2012 08:42:14 JI?í napsal(a):
> Zdravím,
>
> je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100
> Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150
> Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce...
> Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.
>
> Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.
>
> Rzepakowy: Řepka
> 1.250 kg – 28 zł
> 0.400 kg – 14 zł
>
> Malinowy:
> 1.250 kg – 40 zł
> 0.400 kg – 20 zł
>
> DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu
> výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet
> jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na
> to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

No tak zase jednoduchy to nebude. Otazka je, za kolik se prodava a za kolik se
kupuje. A k tem zemim - v Nemecku je to historicky normalni kupovat med, v
Polsku predpokladam, ze to bude podobne jako v Rusku a na Ukrajine.

V Rusku a na Ukrajine je normalni, ze si kazdy clovek koupi alespon 2-3 kg
medu, dokonce jsou nabozenske svatky, tusim na jare, kdy Vam ten med v
kostele (cerkvi) posveti , takze ho musite mit. A protoze se tam dost
pancuje, tak primo od vcelare z "paseky" je to drazsi, nez v obchode.

Vcelarim sice az od roku cca 1999 , ale co je mi znamo, driv se moc med nikde
neprodaval, vse se tlacilo na vyvoz za valuty. I z detstvi si nevzpominam, ze
by med byla bezna soucast zivota. Pokud byla nejaka sladkost, tak spis
marmelada. Ani v obchodech si nevzpominam, ze ackoliv byla ta reklama s
medvedama "kde je vlastne bracha" , tak nejak v mem okoli nebyl. Naopak od
Ukrajincu vim, ze tam vzdy byl med od podzimu do jara na stole jako lek.

A to je ono - na vychode je med jako lek a lide si ho kupuji jako nadeji na
zdravi, u nas se prodava, pokud vim , jako "doplnek stravy". A to ze je
lecivy se snad na etiketu napsat neda.

A uplne na konec je kupni sila obyvatelstva. Ovsem na vychode je nizsi a
stejne ho kupuji vic.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Topné kabely mohou uvolňovat PCB a vidím to určitě na takovou menší prasečinu, spirála by měla být nerez vhodná do vína. Pro barely je vhodné investovat do buď vodou nebo elekřinou napájené spirály. Elektřinou jdeo částku okolo 12 tisíc. Navíc je vhodné mít ušitý kabát kterým se obleče barel. V zimě se takto může při nižší okolní teplotě med vklidu odpařit, protože je okolní teplota nižší a vzduch tak sušší._gp_

Konzultoval jsem to přímo s výrobcem a topné kabely nedoporučují dávat do medu, právě kvůli případnému vylučování nežádoucích látek. Takže jedině vně nádoby. Co vím, tak komplety na rozehřívání 40kg nádob dělá:

http://www.itiworks.cz/Produkty/Ohrev-nadob-na-med.aspx

dodává Vcest.

Podle mně je nejlepší nerez regulovatelná spirála.

Pavel

"Topné kabely mohou uvolňovat PCB a vidím to určitě na takovou menší prasečinu,"
PCB je už takových 25 let u nás zakázáno, na západě ho zakázali tuším ještě o dalších 10 let dříve.
Ale i tak, běžné topné kabely jsou určené k zalití do betonu, tudíž obsahem toxických látek nebudou dělány pro přímý styk s potravinami ani pro nepřímý styk s potravinami. Takže používat výhradně zvenku nádoby.

Topné kabely, třeba o výkonu takových 200 watt, by šlo zalít do betonové podložky o velikosti spodku skříně,ve které se ten med rozehřívá. Při opatrném využívání by takové topné těleso ani nemuselo mít termostat.

Cena vic jak 3000Kc za ten zahrivaci pas mi prijde jako celkem dost proti ruznym zahrivacim spiralam, k videni napr. zde:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1210113438&cat=vse-pro-ziskavani,-skladovani-a-prodej-medu

Pochopitelně.. ,měl jsem na mysli vně kolem sudu. Dovnitř by se asi těžko tento kabel pokud je v něm už kryst. med instaloval.
-----
Případný ušitý kabát lze nahradit styrodurem a spirálu propojenými dvěma tělesy z akumulačních kamen atp.
T.P
-------------

Radime, nezapomeň, že než nahřeješ beton, uplyne hodně vody ... Vím o čem mluvím. Obrovské ztráty časové i finanční.

Topná spirála na rozpouštění medu a PS izolovaná skříň mi rozpouštění vyřešila, 40Kg nádoba do jednoho dne je rozpuštěná. Topné kabely jsou různého průměru a tím i odporu a bez termostatu podle tabulek se vypočítá délka na stanovení konečné teploty. Používal jsem je jako topení do terária pod pískem.

Nevymýšlíte již vynalezené?
Já používám topnou spirálu do konví, postaví se na mad v konvi, zapne do zásuvky a druhý den je med tekutý. Nic se nepřehřeje, spirála se postupně propadá až na dno. Pokud konev stojí v chladném prostředí (třeba v garáži), je potřeba konev obalit dekou, jinak se v medu vytaví jen tunel. Nejsem agentem žádných překupníků, ale s touto metodou jsem velice spokojen - množtví práce je nepatrné a po zbytek roku nikde nepřekáží nějaká komora. Pro inspiraci:
http://www.vcelarstvivozdecti.cz/spirala-na-rozehrivani-medu/121
http://www.vcest.cz/obchod/index.php?p=productsList&iCategory=24&sName=Potreby-pro-manipulaci-s-medem

Pepa

podobná spirála jen o větším průměru je i do sudu, je k vidění třeba v NASA. Vašek.

Nevymýšlíte již vynalezené?
Já používám topnou spirálu do konví,

------------

Proč?
Jednak ta spirála je na dvě věci, musím mít jednu do konve, druhou do hoboku a je bez termnostatu, takže výkon udělaný na samoregulaci a pokud potřebuji rozmrazit zmrzlý med v sudu, nepoužitelná.
Má příkon 70-80W. V porovnání s topnou spirálou s termostatem - třeba tou co mám do filtrační spirály příkon 500W - je to nebetyčný rozdíl v rychlosti rozehřívání.
Takovou spirálu do sudu - ta už by jej v rozumné době trochu rozehřála, ale 80W - to by bylo na dlouhé týdny.

Na hobok se prodává "kabát" s topným kabelem, ale je to jen na hobok. Takže dostatečně dlouhý topný kabel s výkonem cca 300 až 600 W co se používá na temperaci potrubí atd. by byl univerzální a dal se namotat na cokoli. A k tomu izolace.


Ale nejlepší je, pokud má člověk dost času v sezoně narvat všechen med hned do sklenic. A v zimě jen prodávat.

A pokud potřebuje stekutit, tak kachlová kamna (sálavé teplo)- sklenice za půl dne, hobok s promícháním za dva dny.

Karel

podobná spirála jen o větším průměru je i do sudu, je k vidění třeba v NASA. Vašek.
----


Jo, spolu s dalšími spirálami je k mání na západě od malých průměrů až po ten sudový. Mám jeho menšího bráhu a je to rozdíl od naší spirály v provedení. ALe ten na sud stojí přes deset tisíc.
A je jednoúčelový. Do menší nádoby nejde.


Karel

Zdravím,

rád si nechám poradit, jak prodat med za 100Kč, i když je to podhodnocené. Nechci slyšet nějaké obecné věci bal, etiketa atd. Pokud má někdo zájem, nabízím světlý med po 25kg 85Kč/kg. Jinak spousta zaměstnání je podhodnocena podstatně víc.
A vůbec mám rád takové rady za kolik se má prodávat a kolik co stojí jinde. Prodat můžu jen za to co my zákazník je ochoten dát. A vůbec to nesouvisí s náklady.

Dik za radu Luboš

Kolik euro je v Německu důchod a klik průměrná mzda?

Gupa mi v tomto pripade mluvi z duse, presne tak se to snazim delat.

Mol

-----Original Message-----
From: gupa
...
Asi nejméně problémový způsob je, zabalit med rovnou do malého balení a
zákazníkovi vysvětlit, že cena je nižší proto, že nemám vícenáklady na drahé
balení a že med byl zabalen ihned po odstředění a nijak krom cezení
neupravován._gp_ .

Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc

S myšlienkou,že časť medu naplním do pohárov priamo po vytočení a budem ho ponúkať skryštalizovaný sa pohrávam už cca 2roky..a som rád,ako vidím,že niesom sám..Zákazník dostane surový med,čiže max.kvalitu za nižšiu cenu,ako med,s ktorým sa budem naťahovať cez termokoru..a ako pozorujem ľudí,v akej veľkej miere ich zaujíma cena(a do budúcna to bude ešte výraznejšie),tak tomu dávam celkom šancu..Pár ľudí mám takých,ktorí trvajú len na mede priamo z medometu,ale to je mizivé percento..viac ako robeniu osvety,dávam šancu tej nižšej cene a jednoduchému vysvetleniu-med je lacnejší preto,lebo som ušetril na energii ked som ho neroztápal..5€ tekutý a 4,5€ skryštalizovaný..výhodu by som videl aj v tom,že uskladniť napr.2t v pohároch,zaberie oveľa menej miesta než v kanvách..

Mame ceske platy,ceske duchody,ceske ceny a ceskou kupni silu obyvatelstva a med budem prodavat za zahranicni ceny?100-120 kc za kilo je rekneme prijatelna cena pro prodavajiciho a hlavne pro kupce.Pokud by kazdy vcelar dokazal dostat mezi lidi svoji produkci za onu stovku,bez zbytecneho ziveni vykupcu medu,bylo by dobre a nepochybne by to zvedlo i spotrebu kvalitniho medu v CR.Nikdy jsem do vykupu nedal ani gram a podnikatelem stylu urvat co muzu byt nechci.Ze 100 za kilo mam slusny profit,a z letosni "neurody" mam novy medomet bez skemrani o dotaci a dost zbylo.Jak si tn kdo udela,tak to ma...Nenazranost je prvni krok k neuspechu v kazde cinnosti,ve vcelareni zvlast.JosPr

Stoceni produkce primo do sklenic,byt pouzivad vice 5 kilovky nez kilovky je obrovska uspora,zvlast ted,kdyz uz doma topim.Nastavim med na radiator,nasadim polystyrenovy futral,a nahazu polena do kotle.Zadne vydaje za frezy nebo spiraly,zadne ryti v sudu,zadna elektrina.Naklady na "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.JosPr

Naklady na "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.
___________________________

Jenže jestli jsem to dobře pochopil, u dekrystalizace by mělo jít o trvalé rozrušení krystalické struktury medu (jako u pastovaného medu), a to bez nutnosti jeho rozehřívání. Vámi prováděná "dekrystalizace" rozehřátím medu povede zanedlouho k nové krystalizaci, žel struktury ještě hrubší, než byla před ztekucením.

Zkus se Karle podívat na tohle, podlahové topení nesmí být teplejší než 45°C
http://www.ekotermpraha.cz/katalog/topne-kabely-2/odporove-topne-kabely-10-4/topny-kabel-devi-dtie-10-40m-400w-100.html

Stará lednička je zdarma , stačí vykuchat a namontovat topné těleso s termostatem a ventilátor .Při šetrném ohřevu 40 kg rozehřáto za dva dny. Náklady 1000 kč. Josef

Dovětek. Pastováni ve stejné nádobě . V příhodnou dobu začít občas promíchávat pomoci vrtačky a nerez míchadla med . Za pár dnu naplnit do sklínek. Není patrný rozdíl mezi medem pastovaným vrtačkou s míchadlem za pár korun a pastovaným medem na zařízeni za desitky tisíc kč.

Co tedy radíte JIří. Ekonomika prodeje medu není zadarmo, tedy jestli jste se dobral alespoň k tomuto bodu. A Polsko a Německo také nechte napokoji. Žijeme v ČR, tak raďte jako by jste byl v Česku a ne jak zpromnutím ovcám když bača není doma. Vše dobré. _gp_

...........
JIří (89.235.0.6) --- 1. 11. 2012
Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé
Zdravím,

je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za 100 Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150 Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce... Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg.

Ceny v polsce jsou taky zajímavé jen upřesním zlotý je kolem 6 korun.

Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

DObrý ne, taky bychom my včelaři v česku mohli začít chtít dělat ekonomivu výroby medu, né? A ne to všechno nechávat obchodníkům... Z česka je slyšet jen nářek, nejsou peníze, nejsou mladí včelaři nejsou investice... Co vy na to? Kdy jindy si nechat zaplatit práci, než v době velké neúrody...

Dekrystalizace - rozbíjení krystalizovaného medu je náročná věc pro balení.

Prvotně je důležité zapravit minimum vzduchu do hmoty, což podle informací co tu byly podány nesplňuje nějaká metla nějakého míchadla a tudíž nebyl splněn základní požadavek kvůli stabilitě medu v obalu.

Nějaká vrtačka co se za chvíli spálí je dětská hračka.

Lidé, co se zabývají balením rozbitého medu, musí mít kontinuální přísun medné suroviny na linku.

Co balení se týče v Oboře jsem viděl kdysi mramorové válce - práce dost náročná, rýčem to pracovník háže ze sudu mezi dva kamenné válce asi 40 cm v průměru, stěrky to stírají a docela složitá balička to balí do peřinek po několika gramech medu.

V dolských materiálech, který je většinou ofocený odjinut jsem viděl vanu s míchadly, takové ruchadla z nerezových těžkých pásnic co zozráželi v malém úhlu med ve vaně ze strany do strany.

Krystalizovaný med je ale jednodušší rozpustit a znovu naočkovat tou přesnou krystalickou strukturou, kterou potřebujeme, např. od velmi jemné přes střední až po hrubé krystaly. Krystalizace se tak dá řídit a je to mnohem levnější varianta ve smyslu jednoduché přípravy.

Opravdu nějaký článek v zájmovém časopisu lze brát jen jako zajímavost. Obor výroby a balení krystalického medu je propracovanější než si někdo může myslet._gp_


............
Josef (90.178.59.182) --- 1. 11. 2012
Re: DekrystalizĂĄtor medu (59191) (59215)
Dovětek. Pastováni ve stejné nádobě . V příhodnou dobu začít občas promíchávat pomoci vrtačky a nerez míchadla med . Za pár dnu naplnit do sklínek. Není patrný rozdíl mezi medem pastovaným vrtačkou s míchadlem za pár korun a pastovaným medem na zařízeni za desitky tisíc kč.

Jenom lehce na okraj - sami se čertíme, když naši představitelé vysvětlují,
jak se máme dobře v porovnání se západními cenami - a neberou v úvahu
rozdílnou kupní sílu obyvatelstva... :-)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: gp
Sent: Thursday, November 01, 2012 9:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé


...je s podivem, jak si český včelař neváží své práce, viz prodej medu za
100
Kč. V německu drobný včelař prodává med na tržnici za 6 ojro, tj 6*25 = 150
Kč, a kde jsme my, ani ne na stovce.... síla, tak podhodnocená produkce...
Jo, pardon, těch 6 euro je za 0,5 Kg...

Když jsem začínal a nebyl vosk na výměnu a mezistěny bez výměny vosku jsou drahé, tak jsem šetřil a mezistěny úhlopříčně půlil. Na to, aby včely postavěly dílo přesně v rámku jim stačí i 1cm proužek u horní loučky. V rámci úspor bych šel klidně touto cestou.

Jde o to jestli chce ude trvat v podstatě celou sezónu vybudovat dílo,
záleží, jak na tom tedy je s ním.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: Re: vosk..
"Když jsem začínal a nebyl vosk na výměnu a mezistěny bez výměny vosku jsou

drahé, tak jsem šetřil a mezistěny úhlopříčně půlil. Na to, aby včely

postavěly dílo přesně v rámku jim stačí i 1cm proužek u horní loučky. V

rámci úspor bych šel klidně touto cestou."

gp:
Opravdu nějaký článek v zájmovém časopisu lze brát jen jako zajímavost. Obor výroby a balení krystalického medu je propracovanější než si někdo může myslet._gp_
---------

Možná byl autor inspirován přednáškou Dr.Kramlera o jeho expedici do Jižní Ameriky - popisoval jejich návštěvu v jedné "homogenizační firmě".

Ta skladovala med a vyráběla myslím 20t. dávky stejného medu pro mez.obchod - baliče.
Tam byl med v sudech předehřát a pak velkou frézou - šnekem o průměru sudu vyvrtán ze sudu aby se pak ohříval s vyšší teplosměnnou plochou a za míchání v "trukách a nádržích".

Karel

To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn. Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: vosk..
> Datum: 01.11.2012 17:34:31
> ----------------------------------------
> Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za
> mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad
> Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na
> Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc
>
>
>

Je to jednoduchý. Nepastuju med v době, když začíná krystalizovat. To znamená několik dní po sobě ho pravidelně míchat, ale počkám až zkrystalizuje a pak ho rozšlehám míchadlem. Výsledek je stejnej a míchám jen jednou. Ale musím mít silnější mašinu.
Ať to bzučí

Vytvořil jsem si svůj způsob, který mi vyhovuje pro deset včelstev.V nádobě na dozrávaní medu nejsou žádné otáčivé elementy ani ložiska, protože využívá jen odstředivé síly, a spolehlivé asynchronní motory s automatikou. Umožňuje dozrání medu, snížení obsahu vody a vznikne hladký pastózní med podobný pastovanému. Nevhání se vzduch vrtačkou do medu způsobem jak to dělají včelaři. Nádoba po dobu zrání je uzavřená. Při pohledu do nádoby je vidět na nezralém medu vrstvy hustého a řídkého medu. Musí se hlídat tuhost medu, a při správné tuhosti stočit do láhví.Zákazníci, kteří to znají si stočí med do svých láhví.
http://leteckaposta.cz/791380987
B.V.

To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn. Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.

pepan

-----------

Zřejmě nastal nějak nedostatek vosku, protože vloni někteří obchodníci omezili prodej a jen vyměňovali.

Druhak je zde určitý rozdíl mezi výkupní cenou vosku plus cenou výměny a cenou za hotové mezistěny. Minimálně zde hraje roli DPH za vosk co se objeví v ceně hotové mezistěny.



Karel

dekrystalizátor; je to jazykově stejně špatné pojmenování. Předpona "de" znamená něco co odstraňuje to co pojmenovává slovní kmen tedy, krystalizaci. to se však neděje, krystaly se neodstraní, jen se jejich struktura spojení rozbíjí. Jen jejich rozpuštění krystaly odstraňuje.
Z toho vyplývá, že jedině rozpouštění je vlastně dekristalizace. Správně by to měl být "rozrušovač,nebo ještě lépe rozmělňovač".

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Dekrystaliz?tor medu
> Datum: 01.11.2012 18:50:18
> ----------------------------------------
> Stoceni produkce primo do sklenic,byt pouzivad vice 5 kilovky nez kilovky
> je obrovska uspora,zvlast ted,kdyz uz doma topim.Nastavim med na
> radiator,nasadim polystyrenovy futral,a nahazu polena do kotle.Zadne vydaje
> za frezy nebo spiraly,zadne ryti v sudu,zadna elektrina.Naklady na
> "dekrystalizaci"(otresne slovo) medu se rovnaji nule.JosPr
>
>
>

Podle bodu 2 jsem před mnoha lety rozšiřoval chov ze 6 úlů na 30 během 1 sezóny v dalším roce jsem již od všech vytáčel a všchno jen za svých zdrojů jen 1 matku jsem rok před tím koupil. Byl to sice pracovně záhul ale podařilo se to. Jo a měl jsem pro začátek jen asi 1Kg mezistěn.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 02.11.2012 08:15:00
> ----------------------------------------
> To vůbec nemusíš kupovat 1) Kup rovnou mezistěny. První vosk budeš mít pak
> ze stavebních rámků. 2) dále ho získáš využitím divoké stavby bez mezistěn.
> Dávají se mezistěna nebo plást střídavě s prázdným rámkem. nebo se
> mezistěny řežou po uhlopříčce a vkládají se do rámku střídavě.
>
> pepan
>
> -----------
>
> Zřejmě nastal nějak nedostatek vosku, protože vloni někteří obchodníci
> omezili prodej a jen vyměňovali.
>
> Druhak je zde určitý rozdíl mezi výkupní cenou vosku plus cenou výměny a
> cenou za hotové mezistěny. Minimálně zde hraje roli DPH za vosk co se
> objeví v ceně hotové mezistěny.
>
>
>
> Karel
>
>
>

 
From: "gusto"
..Zákazník dostane surový med,čiže max.kvalitu za nižšiu cenu,ako
med,s ktorým sa budem naťahovať cez termokoru..a ako pozorujem ľudí,v akej
veľkej miere ich zaujíma cena(a do budúcna to bude ešte výraznejšie),tak
tomu dávam celkom šancu..Pár ľudí mám takých,ktorí trvajú len na mede
priamo z medometu,ale to je mizivé percento..viac ako robeniu osvety,dávam
šancu tej nižšej cene a jednoduchému vysvetleniu-med je lacnejší preto,lebo
som ušetril na energii ked som ho neroztápal..5? tekutý a 4,5?
skryštalizovaný..výhodu by som videl aj v tom,že uskladniť napr.2t v
pohároch,zaberie oveľa menej miesta než v kanvách..


------------------------------

Za jaký časový úsek 2 t kryst. řepky ve skle po 4,5 E prodáte ?
 
Kdo bude zákazník ?
 
T.P

práve to ešte neviem,tekutý či pastovaný by som vedel v zimných mesiacoch v takom množstve predať za cca 2mes.ale či sa ludia naučia aj na skryštalizovaný,to neviem,práve tou nižšou cenou(ktorá je pritom celkom zaujímavá)by som ich chcel presvedčiť :-) Beriem to ako výzvu do budúcnosti..Momentalne ale riešim iné problémy,aby som nemusel pol roka posielať od domu ludí preč s tým že už nemám,tak som stopol viac odbytových kanálov ktoré som mal..Zákazík = drobní odberatelia 950g balení..(v mizivom percente balím aj 5kg a 0,5 kg..Ale je celkom možné že ľudia nebudú moje predstavy akceptovať,a budem pokračovať tak ako doteraz,pastovanie,termokomora..:-) Nič hrozné sa tým nestane..

Té větě vůbec nerozumím. Připadá mi to jako použítí překladače např. z němčiny do češtiny.

Nechci polemizovat o složitosti pastováni medu , můj příspěvek je zkušenost/tak to dělám já/. Za malý peníz solidní produkt.Kolík je chovatelů v z počtem do 20 včelstev si můžeme dočíst ve statistice. Pro tyto chovatelé je důležité držet vstupní náklady na nízké úrovni. Ke kvalitě pastovaného medu. Zákazník kterému jsem prodal med mi zdělil , že už má zkušenosti z pastovaným medem a můj je udájně lepší. Sice to potěší ale jsem oponoval ,že medy jsou různého původu a tak nejde srovnávat. Zajímalo mě ovšem pro své poučení srovnání kvality pastování , tento zákazník v tomto hodnocení nebyl schopen najít rozdíl. Pro doplnění tento výrobek byl označen etiketou která naplňuje předpoklad , že med byl pastován profesionálním způsobem.
Já jsem začal včelařit se třemi včelstvy v roce 2008 .Vše kromě medometů , vidličky , plastových nádob a sít jsem si udělal sám. Pomoci oddělků a odchovem vlastních matek jsem navýšil počet včelstev v roce 2011 na 39 plus pár záložních včelstev. V loňském roce dostal začínájící včelař tři včelstva a v letošním roce jiny, dva včelstva zdarma.Pokud bude zájem v takto podpořím v každém roce začínajicího včelaře.
Proč to píši.? Asi je to reakce na článek v posledním čísle
časopise Včelařství. Kde autor vyčísluje náklady začínajícího včelaře. Nechci se pouštět do zpochybňování čísel. Kdybych dnes začínal , určitě pod dojmem tohoto článku bych řadů včelařů nerozšířil.
Vím , že jsem ujel z tématu ale předchozí postřehy byly o udržení nízkých nákladu a dodrženi kvality medu.

Dobry den,

kde se da najit seznam umisteni (a pocet) vcelstev v dane lokalite?
Zkousel jsem na netu hledat, ale bez uspechu.

Dekuji

OV

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P

Kalkulace ing.M.Huly v poslednim vcelarstvi mi taky vyrazila dech.Pri 5 vcelstvech pocatecni investice 50 000kc je hodne zvlastni a navratnost pocatecni investice pri 5 vcelstvech 21 let je primo otresna.Naprostou dorazkou je vsak autorovo tvrzeni,ze pokud si vcelar nektere vstupy vyrobi sam,samovyroba bez pouziti dotace ho vyjde draho.(zapocita li cenu sve prace-cas).Tak nevim.Vyrobim li si 5 ulu sam rekneme po 1000 je drazsi nez autorem uprednostnovany nakup 5 ulu po 2500 kc.Zvlastni pocty.Asi nesmi byt clovek ekonom,aby setril vlastni kapsu..Doufam,ze to moc zacinajicich necetlo! JosPr

Jsem rád, že se kolem CENY MEDU roztrhla taková diskuse,


Je to jak se zaměstnanci, 100 zaměstnanců, vám řekne 1000 důvodu, proč to nejde, a 5 vám řekne cestu a jak nejlíp něčeho dosáhnout.

Polsko je velice silný agrární stát, hodně lidí zaměstnaných v zemědělství a malá výměra farem, žádné investice ale díky levné pracovní síle velká konkurence... S masem a potravinami konkurence, ale s medem velký dovozce. Vypisoval jsem ceny baleného medu a byl jsem hrubě nepochopen.

Velký dovozce a drahý med s porovnáním s námi.
Rzepakowy: Řepka
1.250 kg – 28 zł
0.400 kg – 14 zł

Malinowy:
1.250 kg – 40 zł
0.400 kg – 20 zł

Celkově se do polska doveze 5594 t medu. TOP 3 vývozci do polska je s 35 % čína, z 18 % Ukrajina a z 13 % Česká republika. Polsko vyveze celkem 729 t medu. Vydíte tu spotřebu dovoz a vývoz ???? .... z 729 t míří 45 % do německa, 14,5 % do česka a 11 % do francie.

O průměrných mzdách je to zase nepochopení. Polsko je o fous chudší než my a spotřebuje se tam hodně medu. Řecko je bohatší než my a sní se tam nejvíc medu v Evropě a pokud tak jako turista vyjedete a kupte si tam med. Za 80 Korun to nebude.
Rusko je chudší než my a med je tam 8x dražší než máslo, takže si myslím že zhazovat naše býdné a včelařsky ustrašené ceny na průměrnou mzdu je kravina, protože Ani rusko, ani Polsko nejsou bohatší než my. Je to o určité rozvinutosti a povědomí o ceně potravin, Viz med od echt německého včelaře nebo echt švýcarského. Známá ze 40 let provdaná do německa a vždy když s manželem přijede, odjíždí i s medem, protože prý v německu v supermarketu je to hnusný med z celého svět a u německého včelaře je to dražší, že si radši koupí v česku za čtvrtinu kvalitu....

Ohledně politické garnitury, která říká že se zde máme dobře, tak to je jen hloupost našich voličů, že jí to žereme. U nás se začalo říkat, že stát je nejhorší vlastník, jednu čtvrtinu wolkswagenu vlastní německý stát, který koupil českou škodovku a po pořádku a investicích odsává z česka svoje právoplatné dividendy, a češi jsou zhrbeni a makají jak šroubci, aby se obyvatelé německa měli dobře, takže i my pomáháme zahraničním vlastníkům k lepším zítřkům. Takže tak je to asi s tou produktivitou a něčím takovým.

Proto produkujme nejkvalitnější medy na světě a nebojme si říct férovou cenu, obor ocení peníze, které se nemusí zkonzumovat, ale proinvestovat i za pomoci evropských dotací do lepšího zdravotního stavu, do techniky, stanovišť, strojů a zařízení a bude se nám lépe včelařsky žít.
Férová kvalita, za férovou cenu, nemusíme prodávat jak argentinci nebo číňani sladkou vodu zastabilizovanou chloramfenikolem obarvenou karamelem. MEDU zdar!

Ještě prosím jednu drobnost pro alespoň 1 včelaře ze sta, který by se chtěl připojit do MODERNÍHO Českého včelaření, které by nám svět záviděl, pro svoji, jednoduchost, efektivnost a konkurenceschopnost.

Návod,

objevit objevené, vymyslet vymyšlené. Oprašte prosím knihy z 80 let. Viz Nástavkové včelaření, kočujeme se včelstvy, úlová soustava Optimal a jiné od velkých praktiků, a velkých učitelů, Viz Žák, Rasocha, Ptáček, Čermák a všichni kolem na svou dobu extrémně pokrokového klubu nízkonástavkového včelaření v Brně.

Začátečníci, tohle je směr, kterým se musíte vydat a investovat své prostředky a čas, protože tahle modernost se vyplatí a bohatě se zaplatí, Vše jiné, viz hobra,tachov, inovovaný tachov, 39x24 x 11 rámků v úle nebo "mraky" úlovým měr na stanovišti viz. kombi systémy, to je jen velké zamrznutí, svět jde dál a v Evropě nesmíme zústat stát nebo ještě húř, nevědět jak dál...

Osobně si myslím, a je to jen můj názor, chlapi z brna to měli velice dobře vymyšlené, a myslím si že základy budování velkých ekonomicky stabilních farem byly vymyšleny právě tam, u Brňáků, však taky na ty schůze nejezdili Rakušané jen na řízek, ale na novou technologii včelaření. Nízkonástavkový úl, na který se uzpúsobila technologie včelaření, v našich středoevropských poměrech, to bylo tehdy bomba, úl se zkopíruje, ale technologie, byla novinka, takže takový výhled do minulosti.

Proto mladí musí čuchnout k pokrokovým včelařům jinak budou šaškovat s budečáky a kleštěmi, nebudou moderními včelaři, budou za státní, krajské a evropské dotace kupovat staré překonané zboží, nebudou MODERNÍ Včelaři, ale budou jako BRTNÍCI, musí o level výš, produkce v nízkonástavkových úlech.... to je levná, snadná a konkurenceschopná produkce, drahá investice ale extrémně návratná, lepší než zajištěné podílové fondy, věřte mi

Zkuste se na to Jiri podivat z jineho pohledu.Par let se muj prodej medu v drobnem pohybuje kolem 2t,mam li je.Bylo to tak,kdyz jsem daval za 80,pak za 100 a stejne,kdyz jsem sel na 110 nebo 120,i kdyz jsem byl drazsi nez okoli,ktere brzy dorovnalo.Ted hypoteticky nasadim cenu 150 a vys.Co se stane?Prijde zakaznik pro 10 kilo na nez je rocne zvykly,bude pocitat ze zaplati 1000 kc,tuto castku je taky ochotny rocne do medu investovat.A BUM.Cena bude o 50% vyssi,logicky si vezme medu min,opet v relaci 1000 kc,bude setrit.Tim klesne muj prodej,2t neprodam,i kdyz financne na tom budu stejne.Pak mam 2 moznosti.1 nepotrebuju vsech 30 vcelstev,protoze jejich med nedokazu prodat ze dvora.Nebo za 2.jsem nucen hledat odbyt jinde,tim padem vyradit jine vcelare ze hry.Proto radsi primerene nizsi cenu a prodej veskereho medu v drobnem.Pokud uznam,ze nedokazu mit naklady na soucasne urovni,pak zvysim primerene cenu.JosPr

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?

Příteli Ondřeji V.

několik aktivních bl... z údolí dutých hlav, již věc dala do pohybu.

Takže dočkejte času všechno bude !
T.P
---------
Nevím jestli dobrá zpráva, ale mapa prý nebude veřejná, jen pro státní správu.

Pokud je kolega z Libereckého kraje, tam je ale bez ptaní včelařů na krajském webu. Nebo byla, včetně VD v zimní měli pod označením "Onemocněšní varoázou". :-)

Karel

Tak nějak nemám rád slovo MODERNÍ. Většina světa nebo aspoň Evropy včelaří v Langstrotech a nebo Dadantech. Optimal je záležitost ČR. Tím nechci jednu sestavu vyzdvyhovat a druhou zavrhovat. Všechno jsou to tenkostěné sestavy a podle mě pro kterou se rozhodnu je naprosto jedno.

----
Kolegovi to myslím bylo taky jedno, on to porovnával s takovými pěknými zateplenými, palubkovými, s plným neoddělitelným utepleným dnem úly. Hlavně když jsou uteplená hoblinami a dobře těžké, hlavně na jaře od vlhka aby se blbě kradli.

:-)

Karel

ano Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: pavel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 2. 11. 2012

Předmět: včelařství
"Dobrý den přátelé včelaři,došlo vám listopadové včelařství?"

Přístup k tomu budou mít zemědělci (možná omezeně)


Tedy kdo bude garantovat a položí hlavu na špalek, že se tyto citlivá data nedostanou ven

T.P

U studovaného člověka se předpokládá jistá úroveň myšlení.To však není případ autora. Již 2.3.2012 s podobnými počty exeloval na VF. Teď jen "změnil působiště", upravil počet včelstev a dál se považuje za "cenového" odborníka s 2 letými zkušenostmi. Člověk, který perfektně(díky vysokým nákladům) zrekonstruoval starý včelín, ale s názory žije v jiném světě, nakonec přizná, že mu podobné špičkování působí vcelku radost.

Také se mi slovo "moderní" v souvislosti se včelařením moc nezamlouvá. I proto neodebírám Moderního včelaře. Podle mne by se spíše hodilo slovo "pokrokový", ale to by se zase někomu mohlo zdát slovo zprofanované.
Jiří je asi tak trochu provokatér, asi sám neprozradí zda včelaří a kde a za kolik prodává med aby šel příkladem.
JosPr mne překvapil, když v souvislosti s článkem o ekonomice začínajícího včelaře píše, že doufá, že to bude číst málo včelařů (asi že by je to odradilo. Protože jsem měl dojem, že razí heslo: čím méně včelařů, tím lépe (pro ostatní). Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.

Ta kalkulace je formálně správná.
Jenže je dělaná teoretikem od stolu, protože platí jen pro vidláka, který sáhne do peněženky a koupí všechno nové, případně všechno speciálně určené pro včelaření..
Běžný člověk se snaží snížit náklady a tak hledá, kde by co koupil použité nebo třeba z dědictví levněji.
Běžný člověk taky ví, že se obor prvních pár let bude učit a tak prvních pár let nebude počítat pracovní čas. A často drahé zařízení, určené speciálně ke včelaření a tudíž oproti levnějším třeba bez chyb a kompromisů, bude pořizovat až po těch pár letech.

A ostatně 50 tisíc Kč je jen o trošku víc než dva průměrné měsíční platy.
Takže když se řekne , že vstupní náklady na včelaření s 5 včelstvy jsou o trošičku víc než dva průměrné měsíční platy, zní to podstatně přijatelněji než těch 50 tisíc?

Je správná? Asi jsi se řádně nezačetl do "ekonomiky" autora. Pokud je to stejné, to co v březnu s deseti včelstvy, tak nákup jednoho včelstva 3000Kč. Za blbost se platí. Pracovní čas na jedno včelstvo 25 hod. To by Kolomý musel vzít deset brigádníků na 10hod prac. dobu a devět měsíců v roce. To že počítá dojezd na včelnici a přitom by tam jel stejně na chalupu, i když asi míň krát. Navíc nekalkuluje s případnými ztrátami.
Obyčejný člověk, který si udělá spoust věcí sám, se do tohoto modelu nehodí, protože tím snižuje cenu medu.
Cenu kterou stanovil právě ten vidlák.
Je to taková Kalouskova ekonomika, co by bylo, kdyby bylo, a co bych rád?
Naprosto, ale s tebou souhlasím, co se týká běžného člověka. Smutný je, že "ekonomiku" neprezentuje "běžný člověk".

Za včelstvo počítá 2000, za úl 2500. To je dá se říct horní hranice ceny, silné včelstvo na začátku května, které zajišťuje okamžitě medný výnos a umístěné v novém poněkud dražším úlu.
Teoreticky to je správně, realita je, že včelař leckdy získá včelstvo tak, že za 200 koupí od souseda včelaře právě složený oddělek s 3 plásty a jeden rok silné včelstvo jen vychovává nebo koupí za 200 včelstvo končícího starého včelaře v 50 let starém úlu.

A na včelstvo počítá 20 hodin práce ročně, to je tak reálné pro včelaře s 2 nebo s 5 včelstvy, který do těch včel skutečně chodí a sleduje je. Při více včelstvech už je tlak snižovat spotřebu práce, tam nakonec "včelař" jen přehazuje bedničky nástavků , točí med a dávkuje do sklenic, s vlastními včelami prakticky nepracuje.

Vycházel jsem z jeho údajů ve VF. Svazový časopis je pro mě nedosažitelný. Ale zjišťuji, že autor březnovou diskuzi zohlednil v nových propočtech. I když se moc nepolepšil. Spočítal to stejně tak, aby to vyšlo dle jeho tvrzení, tak nějak "statisticky".

Ono náklady na 5 včelstev můžu vypočítat i dost podstatně nad 50 tisíc stejně tak jako zakoupením levně nějakého dědictví po včelaři a vlastní samovýrobou, kde zhodnotím staré dřevo nebo dřevo z vlastního lesa a jako truhlářský kutil bez nároků na vyčíslení nákladů na práci třeba i jenom na 5 tisíc.

Ale jednu chybičku tam podle mně má, a sice přínos za medovinu. Všechno ostatní se dá legálně prodávat, ale medovina bez registrace coby výrobce lihu ne.

Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.

Pokud se medovina nedolihovává na víc %, (třeba methylem) a nedělá se jí víc než 2000lt, není problém. A nemusí být ani registrace. Spíš hrozí přiznání k dani.

Zdravím priateľov včelárov potrebujem poradiť ako vyrobiť voskovú politúru na drevo,chcem natrieť obklad v podkroví.
Vopred Ďakujem.

Miloslav

Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr

Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------

Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.

Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)

Karel

Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč je docela zajimavé.

Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
nesidil..... petr j.
Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> je docela zajimavé.
>

Miloslave, zkus si pročíst toto: http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://planetwhizbang.blogspot.com/2009/05/make-your-own-planet-whizbang-handle.html&prev=/search%3Fq%3Dhttp://planetwhizbang.blogspot.cz/2009/05

J.P.

To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a potom postupně nakupovat další.

To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro
ramek 39x24...
Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):

> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:14:18
> ----------------------------------------
> Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat.
> Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a
> budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati
> mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych
> vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu
> tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen
> prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech.
> Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne
> nesidil..... petr j.
> Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
>
> > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi
> > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je
> > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč
> > je docela zajimavé.
> >
>
>
>

Naprosto zbytečně vyhozené peníze!!
Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 03.11.2012 22:56:49
> ----------------------------------------
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři
> včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a
> potom postupně nakupovat další.
>
>
>

Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.

"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"

Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.

Pepan

----------

To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.

Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.

A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.

Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.

Karel

Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr

Josef, máš pravdu pokud máš na jaře dost díla.
O tom to je.

Taky nemám problém, dokonce si ulehčuji práci i velkým podílem volné stavby, ale na jaře mi nestaví, až později.
Karel

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.

RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...

---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.

Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.

A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.

Karel

Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.

Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.

Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.

Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.

Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?

Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.

Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?

Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.

Karel

39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.

Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.

 
From: "R. Pol�ek"
Subject: Re: vosk..

Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10
průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných
včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu
kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.


----------------------------------
 
Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla.
 
Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J)
 
Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu.
Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy.
 
T.P

Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách
Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři.
Proto ten rozdíl není tak významný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk..
> Datum: 04.11.2012 12:01:55
> ----------------------------------------
> Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na
> divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely
> stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky
> nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu.
> Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále
> možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
>
> Pepan
>
> ----------
>
> To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto
> období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a
> včely skutečně opravují bílým voskem vše.
>
> Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do
> nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
>
> A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
> Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud
> najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na
> válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné
> hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
>
> Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
>
> Karel
>
>
>

Abych upřesnil snůšku.Takže podle místních včelařů je potřeba časný jarní rozvoj,protože je zde "jistá"jarní snůška z květů pak nic a potom možná les.Proto jsem se taky rozhodl pro ED velké plodiště a medník polonástavky.Upřesním ještě n.v. 398m/m.

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.

J.P.

Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.

J.P.

Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.

Vašek

Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.

Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.

Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.

"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....

Pratele se nehadaji,jen probiraji svoje zkusenosti.Zadne stanoviste neni stejne,takze i kdyby jsi jejich postrehy zobecnil,stejne budes muset najit vlastni cestu,tak jako ji nasel ve svych zacatcich kazdy z nich...JosPr

Lenže niektorí tú cestu hľadajú celý život a vôbec ju nenájdu. Vidieť to aj na týchto zbytočných radách pod titulkom "vosk". Sú to zbytočné exhibície, hodnotené nízkymi bodmi. Vašk si nakoniec urobí podľa svojho.

http://cestadreva.cz/page/obchod/prirodni-oleje-na-drevo

Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.

Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.

Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.

Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.

Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....

Něco je možná tzady:
http://www.beesfordevelopment.org/uploads/Wall%20Hives%20and%20Wall%20Beekeeping.pdf

Koupím staré úly z počátku století
Moravský stojan,klát,úly Ječmínek,Hospodář,atp.
m./725 258 644/

Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.

Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.

Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.

?

Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů při stříhání živého plotu.

Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat česna.

Kdesi jsem cetl,ze velutina neprezije nasi zimu,tedy tu klasickou,kdy mrzne az prasti.JosPr

Dne Friday 09 of November 2012 11:29:04 Ale Mol?ík napsal(a):
> Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů,
> který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů
> při stříhání živého plotu.
>
> Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat
> česna.

no neco o tom psaly v OVP, nastesti pro nas je to zatim problem spis tak pro
spanely, pokud prekroci pyreneye ( takze asi po mori ). Nemai rady zimu.

Acoliv tam psaly, ze jiz byla nalezena v Nemecku , ale zatim diky zime
neprezimuje.

Otazka je, jestli se neotuzi. teda spis jeji matky. Hnizdo snad na zimu odumre
a na jare jede matka nanovo.

A to dratovani cesen taky uplne nepomuze, hojne nalitaji ve velkem poctu pred
ul a proste vcely vychytaji za letu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?