Archiv Včelařské konference

Ale jestli je to o kapkách, doporučuji odkaz:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=54783&

_gp_


............
Aleš Molčík:
Varidol 5ml obsahuje 625mg amitrazu. 5ml tj. asi 100kapek. Já mám několikrát ověřeno 100+-5 kapek, podle toho čím odřežu špičku, chce to ostrý nůž. 2 kapky na pásek tj. 12,5 mg á 50 včelstev v jednom nástavku. Pokud má včelař dvounástavková včelstva z jedný lahvičky ošetří 25 včelstev á 25mg účinné látky na včelstvo tj. 4 kapky. A o tom je asi i tato diskuze jak jsem pochopil připomínku v prvním příspěvku p. Paly.

Dobrý den,
nemáte někdo zkušenost jaký je bezpečný denní odpar 85% KM pro včelstvo v jednom nástavku ( 11 rámků 39x24 )?

Nepíšeš o jaký odpařovač jde. Ale tedy, Formidol má pět otvorů o průměru dva centimetry. Když je v létě teplo tak dva otvory zalepím a počkám s nimi na otevření den. Pokud je chladněji nezalepuji nic. A z toho co je vyzkoušené vycházím a spočítám odparnou plochu, pokud chci vyzkoušet něco nového bez návodu. Pokud by šlo o 65% KM, tak používám návod od MG. Ale také čekám a pozoruji reakce včelstva, mají padat roztoči, ne mladušky.

Jde o UDO ( udělej doma - hobra v sáčku ). Denní odpar je v tuto dobu 8-10g 85%KM za den. Prostor úlu je 11 rámků 39x24, podmet cca 9cm, česno 13*1cm. Mladušky nepadají, roztoči ano. Včely jsou klidné, jen kolem odpařovače v okruho 6-8 cm vyklidily prostor Jde mi jen o to, zda toto množství nemůže poškodit matku, což by v tuto dobu bylo nemilé.

Tak to je v pohodě, díru jsi trefil na poprvé:-). Formidol má 40ml a je to na 3-4dny jedna deska.

Tak trefit díru je potřeba vždy a nejen u odpařovačů. ;-)
Mě šlo jen o to, zda není ten odpar na prostor v úlů moc velký.

Jenže to je návod k aerosolování a ne k fumigaci
pr Fureto to může být zase jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 13.9.2012 19:47:51
> ----------------------------------------
>
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/varidol-novy1.pdf
>
> Tak toho jsem si pepane nevšiml, o rámkové míře v novém návodě ani ťuk. Asi
> je u výrobce předpoklad, že horizontální loučky jsou překážkou zásadní a je
> podle nich dané to, kolik toho nakapu. Maximum je ale jasná věc, max.
> 4kapky. Takže i nízkonástavkáři se nemusí nijak bát, žeby tomu novému
> návodu nerozuměli. _gp_
>
> .......
> Jen,že je tam i napsáno ,že na jinou rámkovoumíru se to přepočítává
>
> menšík
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: fureto
> > Datum: 13.9.2012 08:26:10
> > ----------------------------------------
> > V novém návodě na Varidol vydávaný výrobcem se píše:
> >
> > Na jeden nástavek se použijí dvě kapky, obsedá-li včelstvo dva nástavky,
> na
> > proužek se nakapou max. 4 kapky.
> >
> >
> > _gp_
> >
> > .........
> > Pro GP - pane Gustimiliáne, přestože umíte počítat a máte až příliš velký
> > rozhled, matete lidi. Souprava ,t.j. lahvička Varidolu + 50 pásků, neni
> na
> > ošetření padesáti včelstev, ale jen na padesát aplikací, a to jen v
> > případě, že ošetřovaná včelstva budou, jak já říkám, zimovat v jedné
> bedně
> > o rámkové míře 39x24cm, pokud budou včelstva ve větším prostoru, tak se
> > bude počet aplikací úměrně zmenšovat. A protože se provádí více ošetření,
> > tak tolikrát je počet ošetřených včelstev menší.
> >
> > J.P.
> >
> >
>
>
>

Jenže to je návod k aerosolování a ne k fumigaci
pr Fureto to může být zase jiné.

pepan
-------
Pro Fureto a jné je to jednoduché. Prostě se rozhodnu, jestli ta lahvička je pro 50 včelstev -a podle mě je to až bohatě- vystačí i jedna kapka, ale dvě jsou spolehlivě odzkoušené.

Vezmu ten dávkovač, naleju odměřené množství, padesátkrát zmáčknu a pak zjistím úbytek oleje. A do takového množství dám tu lahvičku. Ten olej je podle všeho dobré použít ten doporučovaný - medicinální - má jiné pH a Varidol se v něm dobře rozpouští.

A pak je důležité sledovat spady a udělat si kontrolu. Třeba právě papírkem po pár dnech. Nebo aerosolem. Pokud ZO aerosluje, tak je to taková závěrečná kontrola - nemělo by na podložce po ní být víc VD jak obvykle, nebo stejně jako na kontrolní skupině.

Karel

KaJi napsal:Vezmu ten dávkovač, naleju odměřené množství, padesátkrát zmáčknu a pak zjistím úbytek oleje. A do takového množství dám tu lahvičku. Ten olej je podle všeho dobré použít ten doporučovaný - medicinální - má jiné pH a Varidol se v něm dobře rozpouští.

A teď by nás všechny mělo zajímat, co udělá s voskem nakouřený olej. I velmi malé množství oleje aplikované do parafinu, udělá z tuhé hmoty těsto. To pak můžou jít všechny mezistěny z takto kontaminovaného vosku na svíčky. Kdo to uhlídá?? Mám za to, že do prostoru úlu by se měly zavádět jen takové látky, které jsou neškodné pro toto prostředí, a které se bezezbytku odpaří aniž by na něčem ulpěly.

J.P.

Kdo ví kde se dá sehnat ten mediciální olej??

No to si děláš srandu ne?_gp_
.........
Jenže to je návod k aerosolování a ne k fumigaci
pr Fureto to může být zase jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 13.9.2012 19:47:51
> ----------------------------------------
>
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/varidol-novy1.pdf

Anonimus napsal: A teď by nás všechny mělo zajímat, co udělá s voskem nakouřený olej. I velmi malé množství oleje aplikované do parafinu, udělá z tuhé hmoty těsto. To pak můžou jít všechny mezistěny z takto kontaminovaného vosku na svíčky. Kdo to uhlídá?? Mám za to, že do prostoru úlu by se měly zavádět jen takové látky, které jsou neškodné pro toto prostředí, a které se bezezbytku odpaří aniž by na něčem ulpěly.

Karel mě překvapil, že psal o oleji. Osobně už druhým rokem provozuji Grifina s vodou a nemám s tím žádný problém. Vloni koncem podzimu mi ředitel Kamler slíbil, že provede nějaké testy, ale prý už neměl roztoče. Tak snad letos.

mě se ale napřed zobrazil jen ten druhý list. je pravdou, že mi tam nějak chyběl titulek. tetˇ to teprv vidím celé, Holt je to jenom mašina :-))

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 14.9.2012 20:07:13
> ----------------------------------------
> No to si děláš srandu ne?_gp_
> ........
> Jenže to je návod k aerosolování a ne k fumigaci
> pr Fureto to může být zase jiné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gupa
> > Předmět: Re: fureto
> > Datum: 13.9.2012 19:47:51
> > ----------------------------------------
> >
> > http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/varidol-novy1.pdf
>
>
>

Ta mašina jen udělala to, že otevřela dokument na stránce, na které jsi ji minule při prohlížení zavřel._gp_
..........
mě se ale napřed zobrazil jen ten druhý list. je pravdou, že mi tam nějak chyběl titulek. tetˇ to teprv vidím celé, Holt je to jenom mašina :-))

pepan

Ne ne . ten dokument měl 2 listy. ale ten první byl prázdný. je pravdou že ta mašina hlásila chybu ale nějak se to nebral moc vážně. Takových chybových hlášení v prřilohách jeden uvidí až až.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 15.9.2012 07:04:39
> ----------------------------------------
> Ta mašina jen udělala to, že otevřela dokument na stránce, na které jsi ji
> minule při prohlížení zavřel._gp_
> .........
> mě se ale napřed zobrazil jen ten druhý list. je pravdou, že mi tam nějak
> chyběl titulek. tetˇ to teprv vidím celé, Holt je to jenom mašina :-))
>
> pepan
>
>
>

To chce Pepane spíš nějaký antivirák a počítač vyčistit. Jednou za čas aktualiovat ochranu není na škodu. Já jsem tohle udělal před týdnem a 6ti letá stařenka se nějak rozjela.

O oleji už tu psal i gusto, něco v tom smyslu, že dna a letáky špinavé od oleje od Furetta. Osobně aplikaci olejem moc neuznávám, právě pro to, že nechce se mi věřit na neškodnost splodin. Aceton je aspoň těkavá látka. Aplikaci s vodou bych za aer. snad i vyměnil, jde mi o čas. Ale já se spíš soustřeďuji na pozdější ošetření koncem listopadu a pol. prosince a tam zase ta vodní pára, a když i trochu mrzne, to bych váhal o účinosti. A do údernické metody( zakouři a kopni do úlu) jít rozhodně nechci.

Možná by bylo dobré tu aplikaci s vodou trochu podrobněji popsat...

http://vcelarskenoviny.cz/vcelarske-pomucky/352-grifin-cast-treti.html
...........
(62.209.238.14) z okolí Brumovic kdosi napsal:

Možná by bylo dobré tu aplikaci s vodou trochu podrobněji popsat...

bez chemie vá to včelaření nejde?Přirodní výběr,žádné šlechtěné matky,var.tolerantně odolné,vyzimované na melicit.medu +3KG CUKR´=ZIMNÍ JISTOTA= VE Včelstu nikdy gabon,nátěr plodu, jarní fumigace. léčení pouze 1_2formidol Ztráty30% před 1O lety 8O - 90% nejsem sám kdo zimuje na mel. medu,vždy ho nabízí jen příroda?

Tak pozoruju petlahev s KM a rikam si,jsi chemie ci ne??? I kdyz jisto jiste budoucnost patri KM,az nam chemie bude k nicemu.Bio pokusum nase legislativa meze neklade,tak nevim Petre,kde Vas husa kopla?Kazdy se muze rozhodnout jestli bude vcelarit bio,nebio,pro poteseni,pro med nebo pro 30 % ztraty...JosPr

On je to už takový folklor, dělit chemii užívanou ve včelařství proti VD na těžkou a lehkou. Celé mi to spíš přijde jako snaha o zastrašení s podtextem "tamhle ty neposlouchejte mi jsme ti hodní".
Když jsem byl na zem. škole tak nás učily, že kyselina mravenčí jde použít ve včelařství jako dezinfekce a ochrana proti zavíječi na uskladněném díle. Naskládá se komín z nástavků a do horního nástavku se do talíře nebo skleněné misky naleje kyselina a výpary dezinfikují a likvidují zavíječe. V návodu od formidolu je také napsáno o působení na nosemu a zvápenatění plodu, kyselina dezinfikuje a zabíjí mikroorganismy v úlu.
Takže chce-li kdokoliv řešit, že Varidol nebo Gabon je škodlivější než KM měl by to zdůvodnit. Včelaři by s kyselinou měly umět pracovat z důvodu, že na ni není rezistence a ani nemůže být a to je jediný důvod. Nějaký přirozený chov v tom nevidím důvod, to co je přirozené už v tom medu je, to co dodáme je navíc.

mna najviac pobaví argument,že kyselina mravčia je prirodzene obsiahnutá v mede,tak že je to super eko bio liečivo..keď som sa jedného takého včelára spýtal,že ci aj fruktóza a glukóza,ktorá je tiež prirodzene obsiahnutá v mede) sa može do medu dodávat napr.z kukuričných a iných sirupov,tak len začal bezmocne habkať :-) Ja zatial neliečim kyselinou,niesom jej odporca,ale nechápem tú eufóriu u niektorých včelárov..včelám dáva viac zabrať ako fluvalinát,či amitraz..aj keď nezanecháva škodlive rezíduá ako vyššie spomenuté látky..

Mám také něco podobného, vzniklo to totální přestavbou Zalu, slov. výroba, který se vyznačoval silnou zmetkovitostí. Používám také vodu a nemám problémy. Dokonce si vyhlédnu období, kdy je tepleji a používám i místo aerosolu. / Kdo by se s tím krámem tahal/ Vodu dávkuji na dvakrát po 2 ml. Takže naleju do sklenice 200 ml vody, naleju lahvičku Varidolu. Do úlu stříknu 2 ml chvíli počkám a dám další 2. Do přístroje dávkuji injekční stříkačkou, vyhození zcela nespolehlivých a velmi nepřesných olejniček bylo dalším nutným krokem. Nechci jmenovat, aby neměl problémy, ale je znám názor, že dávkování Varidolu může být i nižší. Já zatím dodržuji 1 lahvička = 50 včelstev. Do budoucna se chci dopracovat jednoduchým šlechtěním na 2 x použítí kyseliny a 1 fumigaci. Co nevydrží nemá nárok na život. Abych vše urychlyl opět se vrátím k večernímu oplozování. Co nato říkají hlavy pomazané??? Je mi to úplně jedno! Zdraví R. S.

Jednorázově koupím včelí vosk, souše k vyvaření nebo vyřezané voští. Cenu prosím nabídněte. Mohu dojet - po dohodě (zhruba střední Čechy (spíš východní část), Vysočina, částečně Liberecký kraj, Královéhradecko, Pardubicko, Vysočina, Jihomoravský kraj, částečně Jihočeský kraj). jdjd(zavináč)email.cz

Tak si nejsem jistý, co je při použití 2xKM a 1xfum za technicky chovatelský problém, že bych se musel k tomu časem propracovatat. Celkem si dovolím tvrdit, že pokud jsou tyto tři zásahy ve vhodnou dobu provedeny, tak na minimální ztráty, které má každý běžný chovatel, nepotřebuji žádnou speciální selekci.

Tak si myslím ,že by mohl být problém v teplotách při ošetření KM se aplikuje při teplotách nad 20°C, to včely veselelétají
A ty 3 ošetření vlastně v době kdy včely již prakticky významě nelétají. Jinak ale SVS však tuto variamtu ošetření KM připouští, spolu se sledováním spadu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: fureto
> Datum: 17.9.2012 16:01:27
> ----------------------------------------
> Tak si nejsem jistý, co je při použití 2xKM a 1xfum za technicky
> chovatelský problém, že bych se musel k tomu časem propracovatat. Celkem
> si dovolím tvrdit, že pokud jsou tyto tři zásahy ve vhodnou dobu provedeny,
> tak na minimální ztráty, které má každý běžný chovatel, nepotřebuji žádnou
> speciální selekci.
>
>
>

Kyselina je na léto a podletí a na zimu je Varidol. Kyselinou pomůžu zimní generaci a to je základ úspěšného vyzimování a Varidolem v období bez plodu jde sundat absolutní většinu roztočů, takže na jaře není problém. Jde jen o to mít účinnou metodu ve správný čas.

No já každému přeji, aby se jim všechna přání a tajné sny či teoretické úvahy splnily. Co ale nepotvrdí praxe je nanic! Když se nějakou podobnou činností zabývám tak musím vždy myslet pouze na kritické roky, kdy roztoč kulminuje a nepočítat do toho sezony, kdy by to mohlo vyjít. Takže silácké kecy promítnout do sezon 2002 2007 a 2011.Jinak budou li výsledky lepší, budu pouze rád! Zdraví R. S.

Moje zkušenosti jsou takové, že dvakrát v létě ošetřuji pouze v kritických letech. Spad sleduji a tím se řídím.Ty roky co píšete, to jsem pocítil jen minulý rok u dvou včelstev. Letos jsem ošetřoval dvakrát, u pěti včelstev prudce narostl spad během týdne. Teď v pohodě, všechny přibližně srovnané(36 vč.) Další ošetření až s Varidolem. Kdybych měl na jaře natírat, tak je raději vysířím. Mě při odběru měli zajímají jednotlivá včelstva, takže bych věděl, kde je problém.

Přesto, že jsem měl u silného včelstva otevřené jen jedno očko a to ještě s tou nejmenší díro, tak jsem včera zjistil, že je pod strůpkovou fólií velké množství vos. Je možné, že se do úlu dostanou sítem ve dně ? Nedokážu si to vysvětlit. Měl bych ještě dodatečně přikrmit ?

U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm česnu hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle. Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.

Nechte vosy být,je to jejich poslední šance,kdy se mohou uživit,včelám moc neuškodí co se týká zásob.Doby,kdy měly plod jsou již dávno pryč a dožívají jen pouze dělnice.
A ty dělnice pobývají jednotlivě právě v úlech,protože nic už nemohou najít v přírodě. Žádnou škodu v úlech ale nemohou způsobit,když si líznou z plástů.Včelařům se to ale nelíbí,když na to přijdou. Matky vosí si již našly místo,kde budou přezimovat.Sršně ale v úlů nevidět,ty už také mají své místo,kde přezimují.Příroda je nevyzpytatelná
a o své děti se dovede postarat a vosy,sršně patří k nim.

Řek bych, pokud semtam jedna, tak o nic asi nejde. Pokud by do bylo ale ve větším množstv,í tak bych to viděl černě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 19.9.2012 11:18:57
> ----------------------------------------
> U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm česnu
> hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle.
> Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.       
>
>
>

Jak to u Vás vypadá s roztočem? O víkendu jsem dával mravenčici a včera jsem
koukal na podložky - čočka, stovky roztočů... Gabony jsem vyndal cca před
měsícem, klidně si to mohly přinést, bohužel jsem nezkoušel účinnost Gabonu
hned po léčení ...

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Datum: 19. 9. 2012
Předmět: Re:
"Řek bych, pokud semtam jedna, tak o nic asi nejde. Pokud by do bylo ale ve
větším množstv,í tak bych to viděl černě.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 19.9.2012 11:18:57
> ----------------------------------------
> U všech včelstev se mi vosy dostávají přes česno také. Na zúženém 5cm
česnu
> hlídá klidně 50včel, vosa letí a v rychlosti se otře o včely a je v úle.
> Vidím to, když otevřu zezadu podmet, vosy šmejdí na spodních loučkách.
>
>
>"

Zdravím u mě to sype hrozně už asi 3 týdny od 20 do stovek za den. Jižní Čechy Bechyňsko.







>
> Jak to u Vás vypadá s roztočem? O víkendu jsem dával mravenčici a včera jsem
> koukal na podložky - čočka, stovky roztočů... Gabony jsem vyndal cca před
> měsícem, klidně si to mohly přinést, bohužel jsem nezkoušel účinnost Gabonu
> hned po léčení ...
>
> Radek

Tezko rict,jestli ma kopcovity teren nebo stanoviste vliv na mnozstvi roztocu ve vcelstech,ale opet nemam mimoradne spady ani po gabonech ani v kontrolnich vcelstvech s KM.Zatim zadny rok jsem nezaznamenal velky spad.Hodne vcelstev mam ve 3 VN,na zuzeni na 2 zatim nemam odvahu.Jako kazdy rok mi okoli spila,ze jim moje vcely vyloupily jejich,ale z toho,ze roztoci padaji malo,soudim,ze je situace v okoli relativne dobra.JosPr

Dostatečně silná včelstva a pokud mají správně uspořádané česno, to znamená že ho ovládají i teď v podzimní síle, se dokáží vosám ubránit. Dovnitř proniknou maximálně jednotlivé vosy, které uvnitř nenadělají žádné škody. Jedině slabá včelstva se neubrání a pokud se do úlu dostane hodně vos, včelstvo podle mně rozruší a rozvrátí množstvím cizích jedinců a kradením otevřených zásob. Nejsem si ale jistý, jestli by takové slabé včelstvo neodešlo do listopadu nebo prosince i bez vos .

Jinak bych řekl, že v tuto dobu může výskyt vos záviset hodně na umístění včelstev. Zrovna loni jsem narazil na místa, kde vosy po zničení svých domovských vosích hnízd hromadně přežívají v jakési komunitě a společně i s mouchami. Koryto a břeh řeky vystlané velkými balvany, v noci tam teplo od vody zřejmě snižuje účinek nočního chladu a prvních mrazíků, ve dne balvany ohřívá sluneční záření na 20 - 30 st C a vosy a mouchy ve značném počtu tak vegetují na těch balvanech. Jestli jsou úly v doletu od takového místa, řekněme do 100 - 200 metrů, budou takové včely vystaveny masívnímu útoku vos hluboko do podzimu nebo do delšího období mokrého sychravého chladného počasí.

"Přesto, že jsem měl u silného včelstva otevřené jen jedno očko a to ještě s tou nejmenší díro, tak jsem včera zjistil, že je pod strůpkovou fólií velké množství vos. Je možné, že se do úlu dostanou sítem ve dně ? Nedokážu si to vysvětlit. Měl bych ještě dodatečně přikrmit ?"
Když je tam hodně vos, asi silné nebude.Možná ztratilo matku?
Já bych doporučil podívat se dovnitř a zvážit, jestli není tak slabé, že třeba do podzimu odejde a třeba rovnou ho zrušit. Nebo možná zmenšit prostor v nástavku , odebrat krajní rámky,a ten prostor vyplnit uteplivkou. Jenom 5 plástů velikosti 39x24 se zásobami by slabému včelstvu, defakto oddělku mělo na přezimování spolehlivě stačit.

Dobrý den,

prosím o rady jak vyrobit svíčky ze včelího vosku a kde získat na tuto práci materiál. Jsem úplná začátečnice a ráda bych to zkusila :-). Jsem na MD a hledám nějakou práci, která by mě bavila a vyrábět voňavé svíčky ze včelího vosku mě moc láká. Děkuji za jakoukoli pomoc a radu.

Marie Palenčárová

Dobrý den paní Marie,
jsou 2 typy svíček z včelího vosku. Jedny jsou odlévané, kde potřebujete vosk rozehřát a nalít do forem a druhé točené z mezistěn, kde vám stačí pouze knot, mezistěna , popř. fén. Záleží na Vás, které chcete vyrábět.

U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem přeléčil kyselinou.

Martin

Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
žít. http://www.sanceprovcely.cz/

Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: varo?za
"U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro

úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem

přeléčil kyselinou.



Martin"

Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: Re: varoüza
"Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na

nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil

KM a roztoči padali třikrát více."

Já jsem v posledním týdnu u jednoho včelstva ze čtyřech, co mám na zahradě zaznamenal celkem vysokou aktivitu a také se až neuvěřitelně zvýšil spad (z nuly tak na 60/den). Pravděpodobně někde loupily a současně si přinesly roztoče domu. Jelikož mam uvnitř gabony, tak se to z nich doslova sype.

"prosím o rady jak vyrobit svíčky ze včelího vosku a kde získat na tuto práci materiál."
Dneska je to už zavedený a profláknutý byznys. Zadejte do vyhledávače, Seznamu, Google atd třeba heslo Výroba svíček a vyjede spousta odkazů. O vlastní výrobě i o nákupu potřebných věcí, knotů, forem atd.

http://olomouc.idnes.cz/paleni-ulu-kvuli-vcelimu-moru-v-olomouckem-kraji-fbp-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120920_1831253_olomouc-zpravy_stk

>>>spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů.<<<
Nějak mi to nesedí s vlasním pozorováním.
Proč mají tvoje včely potřebu někde loupit, - vždyt jsou zakrmené a nemají zásoby kde ukládat.
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
Problém spíše je v tom, že se od gabonu očekává něco co vlastně ani řádně neumí a to co se teť sype, jsou dožívající samičky roztočů. které se ve včelstvu vyvinuli v 6 a 7 měsíci před vložením gabonu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 13:36:53
> ----------------------------------------
> Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
> kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
> roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
> jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
> šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
> žít. http://www.sanceprovcely.cz/
>
> Radek Hubač
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: varo?za
> "U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro
>
> úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem
>
> přeléčil kyselinou.
>
>
>
> Martin"
>
>

To je pravda do silnéh ovčelstva , to je 2 nástavky patří ty gabony 4.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varoüza
> Datum: 20.9.2012 14:31:03
> ----------------------------------------
> to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
> jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
> akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: varoüza
> "Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na
>
> nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil
>
> KM a roztoči padali třikrát více."
>
>

Pane Martine Černý - napiště jak jste konkrétně Vy letos po vymedování léčil kyselinou mravenčí

Nic co bych si ja nebo vcelari z meho okoli nepamatovali..V tomhle pripade chtel vcelar prodat pro svuj vek polovinu vcelstev,a tak zazadal o vysetreni na MVP.Jelikoz je v ochrannem pasmu,absolvoval vysetreni zimni meli na MVP s negativnim vysledkem,spory nikde.O to vetsim prekvapenim byly vysledky vysetreni na MVP po pul roce a nasledne nalezene klinicke priznaky MVP!! Jednoznacny vzkaz vsem,kteri tvrdi,ze od nakazeni do kliniky to trva 3 roky.Muj nazor je,ze v doletu musi byt,nebo muselo byt nehlasene stanoviste s MVP,a doslo k jarnimu vyloupeni zasob slabnoucich nebo uhynulych vcelstev a proto tak rychly prubeh..Kazdopadne nove ochranne pasmo a jeste ted rijnovy odber meli v celem ochrannem pasmu..JosPr

V polovině včelstev jsem použil Formidol 40 a po týdnu ještě jednou a v polovině dlouhodobý odpařovač na 15 dní.

Do dvou nástavků 11x39x24 jsemdal 4 pásky

O jaké gabony Martine jde? PF nebo PA. _gp_
.........
Martin Černý (80.83.67.74) --- 20. 9. 2012

... Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce - takže funguje bezvadně
Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena loupeží a ne špatným léčivem.

Z hlavy to teď nevím, musím se mrknout.

Ono totiž záleží na oblastech, kde gabon funguje a kde méně. O tom se mluvilo už i vloni.

Je to i obráceně; jak ubývá letních včel tak zůstávají dožívající roztoči, což se následně jeví jako reinvaze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 22:24:18
> ----------------------------------------
> Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi
> zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
> mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce -
> takže funguje bezvadně
> Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše
> bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena
> loupeží a ne špatným léčivem.
>
>
>

Citujem:
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
----

příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
mít na zimu i 4 NN medu....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Zásoby.
"Citujem:

Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

----"

Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 14:38:36
> ----------------------------------------
> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
> mít na zimu i 4 NN medu....
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Zásoby.
> "Citujem:
>
> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> ----"
>
>

Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu

V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.

Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.



pepan



> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Předmět: Re: Zásoby.

> Datum: 21.9.2012 14:38:36

> ----------------------------------------

> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i

> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,


> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely


> mít na zimu i 4 NN medu....

>

> Radek

>

>

> ---------- Původní zpráva ----------

>

> Od: e-mail/=/nezadan

>

> Datum: 21. 9. 2012

>

> Předmět: Zásoby.

> "Citujem:

>

> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

>

> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

>

> ----"

>

>"

Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát. Děkuji

Pak ovšem dnešní chov včel provozuješ v opravdu historických podmínkách. Moderní způsob včelaření se datuje do konce 19 století kdy pan Langstrot uvedl v život svoji rámkovou míru. Nástavkové úly vymyslel již pan Janyš dokonce v 18 století. Pan Adamec představil své úly Hospodář v roce 1904. A nebylo to nic jiného než dnešní tenkostený úl na čtvercovém půdorysu.. Již tehdy prosazoval zimování silných včelstev. Avšak se tehdy prosadil úl Budečský. jeho výroba pak byla ukončena někdy po roce 70 a opravdu jen ojediněle ještě někde dožívají. Od té doby nastupují úly nástavkové v plné míře .. To se však stalo aktuální se změnou zemědělských provozů a vymizení letních snůšek s polí. Následovalo pak oživení této myšlenky v 70tých letech 20 století v Tachově a v Třeboni a tohoto jak uvádíš historického způsobu chovu se držíme dodnes. Od té doby naše ani světové včelařství nic podstatného nepřineslo. Ovšem krom boje s rozšířením VD do celého světa. I to však způsobili naši předkové svými činy cca před 100 lety.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 15:47:57
> ----------------------------------------
> Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
> pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Zásoby.
> "Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
> zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
>
> V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
> to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
> 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
> zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
> dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
>
> Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
> až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.
>
>
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
>
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Předmět: Re: Zásoby.
>
> > Datum: 21.9.2012 14:38:36
>
> > ----------------------------------------
>
> > příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
>
> > větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
>
>
> > přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
>
>
> > mít na zimu i 4 NN medu....
>
> >
>
> > Radek
>
> >
>
> >
>
> > ---------- Původní zpráva ----------
>
> >
>
> > Od: e-mail/=/nezadan
>
> >
>
> > Datum: 21. 9. 2012
>
> >
>
> > Předmět: Zásoby.
>
> > "Citujem:
>
> >
>
> > Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> >
>
> > zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> >
>
> > ----"
>
> >
>
> >"
>
>

Slovickareni pani kolegove.Vcelstvo si dokaze ulozit spousty zasob,ma li je kam ulozit,a nejde jen o cukr nebo med.Dnes jsem dorazil z prace jednou jak normalni clovek a chtel jsem stahnout par vcelstev o treti nastavek.Horni plny zasob,v prostrednim vence,3-4 ramky plodu a ve spodnim nadherne pylove desky...Takze misto stazeni na 2,jsem pozorne prohlidl plod a naskladal vsechno zpet,budou zimovat na 3 VN.Na jaro maji vsechno co potrebuji a to diky ponechanemu prostoru...JosPr

Já jen čekám kdy se autor ozve ještě jednou. Podle mě šlo jen o udičku kam se debata dostane.

Znáte někdo pana Pintíře? Viz prodej medu na Aukru níže.
(...) Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se
přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel
způsobené roztočem Varroa destruktor. (...)
--------

http://aukro.cz/lesni-med-bio-i2581021044.html

*Lesní med BIO*

*Pošumavský biomed od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.*

První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.

Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou
cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené
roztočem Varroa destruktor.

Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".

**

*Léčivé účinky medu:*

- posiluje imunitu
- je prevencí vzniku chorob
- upravuje životní pochody v těle
- napomáhá rekonvalescenci po nemoci
- udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi
- brání nástupu kornatění tepen a vzniku arteriosklerózy
- podporuje tvorbu červených krvinek
- pozitivně ovlivňuje pevnost kostí, chrupavek, zubní skloviny
- je okamžitým zdrojem potřebné energie a je snadno stravitelný

SKLENICE VČELÍHO MEDU - PŮL LÉKARNY DOMA!

*Obsah:** *490 g

**

*Blíže o pošumavských medech:*

*"Pošumavské včeličky" - jediné producentky BIO medu a BIO včelích produktů
v České republice*

Chov "Pošumavských včeliček" na sklonku roku 2006 úspěšně splnil veškerá
zákonná kritéria a byl zařazen do ekologického zemědělství - včelaření s
BIO produkcí. Chov se nachází v Pošumavském kraji, včelstva jsou umístěna v
rozsáhlých lesních komplexech okresů Klatovy a Plzeň-jih, kde jsou chována
v nepřerušené linii více než 100 let, přičemž jsou rozchována z divoké
původní středoevropské - české medonosné včely (Apis mellifera mellifera
L.) - ekotyp Včela Pošumavská, odchycené v divoké přírodě na shodném místě,
kde jsou včelstva stále chována.
Hlavní filosofií chovu je poznávání života včel a jejich přirozené vedení v
souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání
plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní,
pozitivní energie.
Celý chov je specifický až unikátní, což vyplývá z jeho filosofie. Dalším
specifikem je experimentální činnost zaměřená na životní projevy především
"Včely pošumavské" a s ním spojená produkce jednodruhových medů v
BIO-kvalitě. Z unikátních biomedů lze jmenovat med maliníkový, krušinový,
vrbový, ostružiníkový, z divoké višně, jedlový, borovicový aj.

*Každý bio med má své charakteristiky, vůni, barvu, chuť i obsahy
základních živin, je charakterizován i specifickými léčebnými účinky na
lidský organismus, pro které si nalézá své konečné spotřebitele a
uspokojuje jejich výjimečné potřeby.*

**

*Co je to BIO med a BIO včelí produkty?*
Pravidla pro chov včel v ekologickém zemědělství jsou dána nařízením Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství, podrobné podmínky jsou definovány
v přílohách a v zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tudíž
jde o činnost, která je striktně schvalována, provozována, certifikována a
kontrolována podle evropských a národních zákonů a jedině podle těchto
zákonů lze med a včelí produkty označit zákonem chráněnou značkou BIO.

**

*Pravidla včelí BIO-produkce?*
Chovatel - ekologický včelař musí být registrován v souladu se zákony EU a
ČR o ekologickém zemědělství a musí respektovat veškeré dané zákonné
podmínky, zejména umístit včelstva tak, aby byl zaručen dostatek přírodního
nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě. Umístění musí být
takové, že v okruhu 3 kilometrů od umístění včelstev se zdroje nektaru a
pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem a/nebo
divoce rostoucími rostlinami a zajistit dostatečnou vzdálenost od všech
nezemědělských zdrojů znečištění, která by mohla vést k zamoření. Musí
vyloučit veškeré cizorodé látky, zejména pak chemické veterinární látky pro
léčení včelstev. Je zakázáno umělé přikrmování včelstev, na konci období
produkce je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu a pylu k jejich
přezimování. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je jejich přežití
ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z
medu pocházejícího z ekologického zemědělství, a to přednostně navíc ze
stejné jednotky.
Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z
hlediska životního prostředí a z hlediska včelařských produktů.
Více viz Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, Nařízení Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a Konsolidovaná verze nařízení Rady
( EHS ) č. 2092/91 ke dni 21.srpna 2006.

**

*"Proč označovat med BIO, vždyť přece veškerý český med je bio-produkt, ne?"
*
Žel tomu tak není. Produkce českého medu je, kromě jiného, založena na dvou
základních principech, které spočívají v léčení včelstev veterinárními
chemickými přípravky a v krmení včelstev řepným cukrem masivním způsobem.
Tyto tradiční české metody, prováděné již několik desítek let v
celonárodním rozměru jsou v příkrém, zásadním rozporu se zákony o
ekologickém zemědělství a produkcí biomedu a BIO-včelích produktů, proto,
nejen z naznačených důvodů, nelze obecně český med označit značkou BIO,
neboť nesplňuje zákonná kriteria pro toto označení.

(Text zpracoval včelař pan Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D.)

*
*

*Země původu:* Česká republika

*Podívejte se také na naši další nabídku. V případě nákupu více produktů se
poštovné slučuje. Při koupi dvou a více položek tak zaplatíte za cenný
balík jen 105,-Kč nebo při zaslání kurýrní službou 109,- Kč.
Při nákupu za celkovou částku vyšší než 1.800,-Kč je poštovné zdarma.*

Pán Molčík, citacia prevzatá z prispevku 58700.

Tak to se omlouvám, už je mi to jasné :-).

Konečně to někdo dokázal, ale nevím proč mu to nikdo nechce věřit, když je to snaha mnoha včelařů. A jak se říká " přej a bude ti přáno" a z toho mi vychází, že pan doktor je tedy hodně přejíci člověk. A teď vážně, byl někdo na exkurzi, nebo zná pana doktora osobně?

Reklama je bezbreha,zvlast v dnesni dobe si muze kazdy napsat co chce..Nez ho nekdo majzne pres prsty pro klamani spotrebitele..JosPr

Aleši, napsal jsem, že pro mě!! to znamená, že to můj výrok a vzhledem k
tomu, že možná kolektiv učitelů z Nasavrk bude popo 27 letech dělat novou
učebnici, pak se to ¨dovíš i z ní, protože bez urážky, kdyby každý druhý
včelař nebyl spekulant a vynálezce a svoji neschopnost produkovat med i
další produkty okecává technologií, tak v ty Langstrothy by opravdu
stačily...

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát.

Děkuji"

Tak teď jsem se v tom nějak ztratil, ale spíš nedorozumění. Já jsem se ptal nepodepsaného kolegy ze Slovenska z čeho cituje. Bavím se o prvním příspěvku "Zásoby". A šlo o Pepanuv názor/zkušenost z příspěvku č.58 700, to o tom omezeném ukládání zásob.

Jinak můj názor na úly, metody apod. je ten, že je historicky dokázáno, že historie se opakuje. Zdědil jsem po svém pradědovy svázaný časopis "Rádce český rolník" z r. 1931 a v jednom článku řeší jestli používat mezistěny nebo ne. 81 let uteklo jako voda a včelaři řeší to stejné atd.

by ma len zaujímalo,ako sa do tých bio medov od uvedeného včelára dostali neonikotinoidy...nedávno boli zverejnené rozbory,nepamatám už presný odkaz..

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, at zastoupime Dr. Pintire v dodavkakach BIOMEDU. Bohuzel to neslo, protoze nasi cenu BIOMEDU nebylo mozne dostat pod 150 kc/kg. Nebot cela jarni snuska (vcetne ramku se musela vcelam vracet na zimovani) takze zbyva 1-2 snusky za cely vcelarsky rok a nekdy ani to ne. Cena za jakou se BIOMED dr.Pintire prodaval dalsim prodejcum byla okolo 90 Kč.

No co k tomu dodat ?

My uz s BIOPROVOZEM koncime, poplatky se neumerne zvedly a diky podvodnikum s BIO produkty uz cesky zakaznik na ne opravnene neveri. Osobne si delame BIOPRODUKTY sami,tem muzeme verit. A jinak jsme si odzkouseli, ze neni vubec zadny problem s roztocem, pokud vcelstva monitorujete a lecite pomoci org.kyselin (stavelova a maravenci). Nepotrebujete ani VARIDOL ani GABON. A na tohle zakaznici slysi a nastesti mi veri.
Pokud nekdo chodi na rakouske,svycarske ci nemecke weby, tak 70 %inzeratu na prodej medu je s textem , Bienen nur mittels OXALSAURE und Emmeisensäure gegen Varroa behandelt. Vcely osetrovany proti varoaze pouze kyselinou stavelovou a mravenci.

P.

No jo, ale Dr. Pintíř má na svém webu psáno založení chovu 1891 nějaká přírodní selekce bez chemie. Takže v podstatě to samé co v MV o včele tmavé na Šumavě a z let 1891 to bude naše včela domácí, jak ji tenkrát nazývaly. Nějaké sledování spadu a ošetření kyselinou proti VD zvedá cenu, to chce know how a potom i 140kg na včelstvo je.

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, ....

-----------
Je vidět z inzerece, že i když prodal 140 na včelstvo, tak mu zůstaly ještě velké zásoby biomedu na skladě. Možná na mnoho let dopředu.

Asi i toho řepkového z ostropeřce . Ten mu třeba po negativní reklamě z vyšetření inspekcí zůstal skladem.

:-)

Toto je ukázkový příklad jak si takové agentury jako KEZ nechají podříznout větev. Asi bych nikdy do BIO nešel. Už jenom abych neměl med ve stejné kategorii jako pan biovčelař

Karel

Když má vyřešen problém s Varroa, tak je zajímavé, proč už Vú nedal výsledky mezi včelaře, když s nimi kooptuje na řešení. Ale spíš, ani titul neznamená serióznost.

Souhlasím, ale mě by zajímaly výsledky celé té oblasti kde nějaký ten zbytek A.m.m. je. Protože v tom tvrzení o přírodou vyselektované odolnosti není Dr. Pintíř sám a všichni s titulem.

Velmi podnětné, zcela vystihující nahotu koncepce českého včelařství.
Potíž je ta, že není-li včelař v BIO režimu, nesmí hospodařit jako v BIO režimu a vy jste se právě přiznal. To je porušování nařízení veterinární správy. Ač by se zdálo, že je logické, aby mohli i "normální včelaři" ošetřovat jako v režimu BIO, není tomu přáno.
Kšeft, dodavatelské lobby a podvodníci mají u nás pořád navrch.
Díky za takový příspěvek, vydá za stovku předchozích a přeji úspěšné včelaření.
Pavel Holub

Než včelař přejde do nějakého schválení bio provozu, musí v tomto provozu několik let včelařit třebaže nemá bioprovoz schválen. Takže řešení jak včelařit s použitím pouze kyselin je možné legální cestou a nemít bioprovoz. Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6469

AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky, když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel

Byl jsem na semináři Šance pro včely, kde bylo referováno, že lze na SVS
požádat o povolení léčit pouze mravenčicí.. Když si to zdůvodníte, lze to.

Záměrně neuvádím zdůvodnění, aby řada pseudovýzkumníků, kteří na to nemají,
nepoužívali nařízená opatření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku

a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že

se divím, že ji někdo ještě nezná.

-------------

Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo

mu do toho nekecá.

A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné

ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.

A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak

SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,

když to má nahlášeno.



Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak

záleží na každém slově "vyhlášky".

A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.



Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.



Karel"

Jinak pokud je pravda to o tom bioprogramu pana Pintíře, asi bych pochyboval
i o tom druhém, tedy, že má varoarezistentní včely a vzhledem k faktu, že tu
je roztoč cca 35 let, tak je nesmysl, že by včely chované koncem 19. stol.
byly aspoň tolerantní....

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku
a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že
se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo
mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné
ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak
SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,
když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak
záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel"

Zajimalo by mne,jak je to s onou reklamou na cistotu puvodni vcely,prece nevcelari bez sousedu,a pochybuju,ze by byl z doletu trubcu ze stanovist ostatnich vcelaru nebo vytvoril prevahu trubcu nad uzemim.Uz tohle tvrzeni musi vyvolavat pohybnosti...JosPr

Asi před 6ti lety na semináři pro chovatele matek v Nasavrkách se mi jeden i docela známý chovatel matek z Čech postěžoval jak několik včelařů z kopců si vozí matky buckfastky. O několik let později proběhne v odlehlích kopcích Šumavy průzkum rasové příslušnosti včely a jaké překvapení, je tam nějaký podíl včely tmavé. Tak nějak s odstupem let jsem si na toho chovatele vzpoměl odkud pochází a které kopce myslel. A tak nějak přemýšlím o odlehlosti oblastí,když na druhou stranu čtu něco o převčelení celé ČR a pořád jdou tyto informace z jednoho zdroje. Letos vznikl Svaz chovatelů včely tmavé a ačkoliv všichni přísahají, že budou zušlechtovať místní materiál tak je to i s inzerátem na buckfastky. A všichni mají tomu věřit.

Jen by mne pane doktore zajímalo, jak, kde a komu BIO producenti (vč. doktora Pintíře) prokazují, že na to mají. Nevím o povinnosti nějakého prokazování, zkoušení,.... Existuje jen Vyhláška.

Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach, abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí zajímat! Zdraví R. S.

Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
jaře a později v létě...

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů

matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,

abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem

všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se

takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako

před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se

jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by

posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí

zajímat! Zdraví R. S."

Jako učitel včelařství by jste mohl vědět že bodavost = agresivita se geneticky u včel přenáší po mateřské linii a ne po otcovské. To si šlectiteléuvědomili až po vzniku tzv. afrikanizovaných včel když ke křížení použili linii po matce africké včely.
Dnes se pracuje ve světě zase s africkou včelou ale ke křížení se používají její trubci. Již také se ví, že proti bodavosti pomůže jen výměna matky pocházející z mírných včel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 08:09:23
> ----------------------------------------
> Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
> když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
> jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
> doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
> jaře a později v létě...
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 24. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů
>
> matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,
>
> abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem
>
> všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se
>
> takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako
>
> před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se
>
> jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by
>
> posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí
>
> zajímat! Zdraví R. S."
>
>

Máte úplnou pravdu jako vždy, až na to, že v tomto případě ani tak nejde o to „vytočit víc medu“, ale spíš o zachování původního druhu, který do naši krajiny patří a je na ni přizpůsoben. Mimochodem, na jeho obnovu a rozmnožení vybírala nejmenovaná s.r.o. tučné dotace. Proto ta kampaň z jejich strany, strašení včelařů a výhrůžky. Zabírá to především na ty, kterým chybí znalosti, ale jsou dostatečně agresivní.
Kraňka byla u nás uměle rozšířena především díky chamtivosti včelařů, protože „dává až tři roje za rok, zatímco domácí tmavá včela často ani jeden“. Kraňka je také jednodušší na chov, což umožnilo velký rozvoj včelaření. Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě.
Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a vůbec bych je nepodceňoval, inseminační přístroj není žádná velká investice a umí to kde kdo.
zdenek

Dne Monday 24 of September 2012 11:02:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě
> přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a

Dobry den,

pokud se jedna o ceskou republiku, tak kde ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
__________________________________

Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv plemeno by sotva mohlo něco přinést...

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.

Černá včela,nu to ani náhodou,proč? Naší předchůdci asi věděli,proč ji nahradit krańkou a po asi 50 letech se to podařilo a myslím že bezezbytku, buďme rádi,že byli tak prozíraví a odhodlali se k tomu.V té době zde ale již převládala v chovech Vlaška a to si mnozí mladí včelaři neuvědomují.Plácání,plácání mladých začínajících,kteří by chtěli 100kg výnosy a to jim nemůže dát ani ta naše původní černá včela,která již na našem území vlastně neexistuje,je pokřížená nejprve s vlaškou,která zde nad ní v minulosti zvítězila a po ní nastoupila krańka.
Važme si toho,co naši předkové u nás zavedli a věřte,že to pro ně taky nebylo jednoduché,ale dnes je zapotřebí jim poděkovat,s krańkou se pracuje kdykoliv bez žihadel,jsou mírné,nerozbíhavé,šetrné k zásobám a ve snůšce taky nezklamou.Jo,kde je naše původní včela? Máme nyní lepší...

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit.

Já bych to tak neviděl. Přínosem může být jen zachování genofondu pro další generace. celková změna zzemědělské výroby velmi podmiňuje vegetaci krajiny TADY BY POMALEJŠÍ ROZVOJ VČELY ČERNÉ byl spíš negativem pro výnosy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:01:27
> ----------------------------------------
> Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech
> trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen
> určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali
> matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve
> včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se
> bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly
> uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.
>
> Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k
> současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na
> stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v
> dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní
> kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je
> přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně
> minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych
> neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření
> přínos.
>
> Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně
> kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi
> chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli.
> Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější
> rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale
> bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny
> černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou
> mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky
> jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.
>
>
>

A ještě jedna maličkost, Na našem území žila obě tyto plemena. defakto je od sebe dělila vysočina a severní Morava byla takovým přechodem.
Vůbec není pravdou že s kraňkou to je jednoduší. Původní plemeno je velmi bodavé a jeho mírnosti bylo dosaženo jen výběrem. Zvolena ale byla pro další rozchov právě kvůli prudkému nástupu plodnosti a proto lépe využívá jarní snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 11:55:49
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> __________________________________
>
> Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je
> irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit
> závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem
> vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky
> nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když
> ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv
> plemeno by sotva mohlo něco přinést...
>
>
>

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

No, současná kraňka je vybraná na zimování ve vysoké síle a tím na vysoké využití první jarní řepkové snůšky. Kdyby se do toho přimísila černá včela, asi by zimovat takhle velká včelstva nešlo. Buď by se vůbec nepovedlo taková silná včelstva vytvořit nebo by ta včelstva v zimě intenzívně plodovala a potom kolabovala. Mimochodem toto se dělo ještě před takovými 15 - 20 lety, kdy ty včely nebyly na zimování ve vysoké síle tak vybrané.

Co se týká ohnice a obecně všech plevelů vyrůstajících v obilí v létě, hodně to záviselo na kvalitě místních zemědělců. Jak tehdy nebyly selektivní herbicidy, museli plevely omezovat vhodnou přípravou půdy před setím a čištěním zrna. Jak dobře to udělali, podle toho bylo v polních kulturách více či méně plevelů a včelaři měli více či méně snůšky. U nás mám pocit byli zemědělci dobří. Já si pamatuji nejvíc ohnici na podzim, jak tehdy nechávali strniště a na nich nechávali z kombajnů odpad po čištění zrna se semeny plevelů, na podzim bývaly strniště místy úplně žluté.
Selektivní herbicidy na plevele v polních kulturách začali používat, mám pocit někdy od poloviny 80 let, ale letní snůška s převahou medovice vymizela až někdy o 10 let později v 90 letech. Tehdy se tvrdilo, že je to tím, jak se plynofikovalo a omezily se smradíky ze spalování uhlí a uhelných kalů a z jiných zdrojů, které měly údajně poškozovat stromy a tak usnadňovat mšicím množení a produkci medovice. Nevím, pokládám to za jednu z možností.

Tezce pochybuju,ze kranka konci repkou,po repce jsou dalsi vynikajici nektarove snusky v lese a nepamatuju rok,ze by nebyla medovice.Vzdycky nejaka je,letos taky,i kdyz jen jeden mednik na vcelstvo.Spis je problem uplne jinde.Vcelari si nedokazi pripravit snuskova vcelstva od kvetu tresni po zaver sezony.Silna zimni vcelstva,mohutna jarni a letni,pak tech 100 kilo neni zadna utopie,je li pocasi.Argument,ze je a.m.m puvodni neberu,srovnavam ho s pseudosnahami o vymyceni akatu a nepuvodnich drevin.JosPr.

Ještě bych hledačům pokladů doporučil přečíst si články o medné komoře od
Leoše Dvorského a nevytočit do mrtě včely po řepce. To co kraňka nesnáší je
hlad a protože já jsem taky přes tu lednici, tak se kraňce vůbec nedivím.
Záleží mně i na tom co jím.... Až to uděláte, zjistíte, že 30-40kg se dá
každý rok bez akátu a medovice vytočit a přitom udělat 150% oddělků.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a

pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým

včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční

včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač

o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit."

Praktický rádce včelařů Duben 1904

Sedmero tajemství zdárného včelařství
Prof. Dr. T. Ciesielski

Tajemství prvé: Chovati toliko silná včelstva. Jen silná včelstva dají výtěžek, na slabochy budeš jen stále dopláceti.
Tajemství druhé: Míti zásoby medu. Svědomitý včelař jest vždy připraven na to, že v době vývoje včelstva(v dubnu,květnu atd.) může nastat úplná nepohoda a s ní přestávka pastvy.
Tajemství třetí: Rozhojňuj včelí snůšku! Děje se to dvojí cestou.
1. Kočováním za dobrou pastvou
2. Zvelebováním pastvy ve vlastním okolí
Tajemství čtvrté: Konati všechny práce v pravý čas. Při žádném oboru hospodářském nemstí se nedbalost tak jako při včelařství.
Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.
Tajemství šesté: Rozumné užívání medometu a to v pravý čas, aby včely měly kam ukládati med, ale bez lakomství, aby měly i dostatek zásob na zimu.
Tajemství sedmé: Zazimuj rozumně, buď chladno bez podávání vody, aneb teple, ale v úplné temnotě(ve stébníku) při odávání vody.
Další měsíc je v úvodu článek k tajemství prvnímu a např. je psáno .....Velmistr Dadant tvrdí, že teprve od té doby začalo se mu včelařství vypláceti, když od úlu malých přešel k velikým úlům, umožňující práci i včelstvům obrovským.

Historie víc jak sto let, ale řekl bych, že hodně aktuální.

>Tajemství páté: Ohraničiti červa na čas medobraní.<
-----------------------------------------------------------
Toť otázka. Co si pod tímto "červem" představiti? Našim předkům je ten červ jasný. Není někde v textu vysvětlení?
JK

podla mňa ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu..tento sposob aj dnes používajú viacerí včelári,južne od nás,až po balkán,ja pri mojej technológii na agátovej znáške nemám žiaden otvorený plod,ale nezbadal som nejaký výrazný nárast prínosu do úľa..možno v minulosti,keď aa chovali slabšie včelstvá to bolo cítiť,moja skúsenosť dnes je iná..

" ohraničiť červa=obmedziť plodovanie,znížiť na minimum množstvo otvoreného plodu"
Tehdy se používaly maloprostorové úly typu zadovák, plodování bylo ve vlnách a ovlivněné rytmem přidávání prázdných plástů a mezisten k vystavění do plodiště. Plně využít snůšku znamenalo načasovat tu vlnu a mít na začátku snůšky v úlech v první řadě plásty se zavíčkovaným plodem a jen málo otevřeného plodu a vajíček. Potom jak se líhl plod, byly uvolněné buňky zanášeny medem a jen málo uvolněných buněk v centru plodového hnízda matka stihla zaklást. Takže ke konci vydatné snůšky byly všechny plásty v medníku zanešeny medem a v plodišti mohla být až tak třetina plástů taky zanešených medem a bez plodu, další třetina plásty zanešené medem s trochou plodu.

Zdar,
teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme uvidíme....

Červem je myšlen plod, tenkrát buď odchycením matky nebo jejim uzavřením, mateří mřížka to bylo VIP vybavení a dnes to známe i jedním NN jako mednou komorou a co je nad je bez plodu.

Ing Dvorský se zmíl že zkouší apiguard (prostředek tymol proti varroa roztoči)jako prostředek proti zavíječi. Koupil jsm si u Loffelmanna apiguard a chtěl bych jej vyzkoušel.
Nemá někdo již zkušenosti, nezkoušel jste to někdo nebo nemáte kontakt na Ing Dvorského abych se zeptal.
J.B.

Moc se mně líbí Tvoje odpověď, tak myslí spousta lidí a já se ptám proč Tě
tohle zaujalo? Omezovat plodování? Je tam napsáno, že je nutné chovat jen
silná včelstva a mít velké úly. To neumíš chovat silné včely, a proto hledáš
něco, co bys mohl zkusit? Neber to osobně, dokud bude spousta lidí takhle
přehlížet základ, což je chovat silná včelstva a nenechat je nikdy hladovět,
popřád se další desítky let budemem odvolávat na návody z roku 1904.. Když
budeš mít silná včelstva, zjistíš, že omezovat plod není vůbec třeba a
dokonce, že to některé linie dělají samy a v různou roční dobu...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sláva <e-mail/=/nezadan>

Datum: 25. 9. 2012

Předmět: Re: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Zdar,

teď jak to tu čtu,tak vlastně v dnešní době by to byl boj proti

kleštíku,přerušení plodování/omezení/...akorát ta pracnost....zkusíme

uvidíme...."

Uzavření matky do klícky během snůšky jsem kdysi zkoušel a ukázalo se z hlediska medných výnosů jako kontraproduktivní.
Jednak včely, když neměly plod, přinesly znatelně méně, jednak se z snůškové přestávky včelstvo vzpamatovávalo ještě téměř další měsíc.
Hodilo by se to jen ve zvláštních případech, kdy by se ty jevy kolem uzavření matky využily vedle medného výnosu i k něčemu jinému.

"ohraniciti plod pri medobrani" terminus technikus,medna komora ci materi mrizka,slouzici k tomu,aby matka nekladla v prostoru pro med a kladla v prostoru pro plod.Ale bez omezovani matky v kladeni.Jakekoliv mezera v kladeni se projevi na sile vcelstva...Chytre cteni z roku 1904,skoda jen,ze o 108 let pozdeji jsou z toho nekteri paf...

Teď jsem otevřel Praktického rádce s tím, že přidám další o tom jak včelaři nechaly roj neomezeně ve stavbě a prostoru (pokus) a druhým rokem po osazení, od toho roje odebraly 260 liber medu.
Ale vykoukla na mě jiná zajímavější informace sice stručná, ale k tématu.
--------------------------------------------------
Malé včelařské zprávy

Hracholusky na Šumavě 24.2.1905
Loňského roku jsme včelařili a medařili všichni u nás s prospěchem. Rojů dosti bylo, i medu. Postrádáme však u nás naši včelu domácí. Máme jen míšenky krajinsko-vlašské. Chceme založiti u nás včelařský spolek a žádáme o zaslání vzoru stanov. V.Gr.

Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co se týče ležanů a Maďarska a hlavně v době kvetení akátů. Nikdy jsem to nepoužíval takže nevím. Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S.

Stonjek:
Ono omezování plodování nelze jednoznačně zavrhnout ani vyzdvihovat. V literatuře i té novější je na to spousta odkazú zvl. co
--------

A což odebrat matku a přidat zralý metčník?

Omezí to plodování a pracovní morálku to podle mě nesníží.

Karel

"Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."

S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí se zmíněné vlivy eliminovat.
Přeji hezký večer,
P.Holub

Nevím, nevím, souhlasím s oběma a navrhuji prostě sledovat lépe a objektivně
to co máme a selektovat... Je mezi námi dost takových, kteří cestu
naznačují... 5ešit jestli bylo dřív vejce nebo slépka nás dál neposune.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 26. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
""Dávám přednost přírodě a tomu, že včely ví nejlépe. Já jim raději

naslouchám a na to abych je přechytračil nemám. A kupodivu nemám důvod si

stěžovat. Medu je dost! Zdraví R. S."



S tím se dá souhlasit v tom případě, kdyby ta včelstva byla produktem

přírodního výběru. Ne příroda ale člověk vybíral a šlechtil na mírnost a

výnos. Navíc včelstva nejsou v přirozeném prostředí, čímž je ovlivněna

nabídka, kvalita a různorodost nektaru, pylu a medovice. Dokonce ani nejsou

atochtonní, tedy nejsou přirozeně aklimatizována. Do toho všeho nastává

medobraní, krmení a ošetřování proti V.d.. Tedy, aby šlo naslouchat, musí

se zmíněné vlivy eliminovat.

Přeji hezký večer,

P.Holub"

Kdyz jsem se cca pred rokem ucastnil jedne diskuze na vcelarskem foru nemecky mluvicich kolegu ( predevsim Rakusane a Svycari) a popsal jim, ze u nas jen v BIO provozech je vyjimka a je mozne pouzit proti varoaze organicke kyseliny, jinak je povinnost 3x pouzit Amitraz, tak mi sdelili, ze tohle by treba v Rakousku absolutne nikdo nemel sanci prosadit. Tak je videt, jak jsme u nas pokrokovy a jak vse zvladame oproti svetu s prehledem a obrovskym uspechem.
Me by jen zajimalo,jak by dopadl pripadny soud, za nedodrzovani vyhlasky o leceni, kdyz bych jasne zdokumentoval 100 % kontrolu spadu roztocuod jara azdo podzimu, detailne ke kazdem ulu napsal podrobne aplikace kyselin - velikost davky, datum zahajeni a skonceni aplikace. Spad po aplikaci kyselin. Podzimni monitoring, pak sber zimni meli a vyhodnoceni take OK. Nazval bych to pak omezovanim osobni svobody a kontaminaci mych vcelstev nervovymi jedy,acetony apod. A to vse zbytecne. Mam z BIO provozu odzkouseno, ze to jde jen s kyselinami. MOzna to chce jednoho obetniho beranka, ledy by se pohly.
P.