Včelařská konference

Ano, došlo.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Martin Černý
Sent: Monday, August 27, 2012 8:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: časopis Včelařství

Dobrý večer, došlo Vám Včelařství č.8? Mně přišlo až dnes č.9. Osmička
nic.¨¨


Martin

Dobrý večer, došlo Vám Včelařství č.8? Mně přišlo až dnes č.9. Osmička nic.¨¨


Martin

Šrajbr (90.177.182.127) --- 26. 8. 2012
Pest Reject

Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?
.........
Řekl bych, že to účinek pro včely bude mít minimální, pokud to včelař nedaá přímo do včelínu.


Jinak ze 2-3$ na 990,- za dva kusy na českém TVshopu, tomu se panečku říká vejvar._gp_

http://riddex.en.made-in-china.com/product/qeInOtjywsVM/China-Pest-Reject-ZT09042-.html
http://www.venteo.fr/products/176/notice.pdf

Dne Monday 27 of August 2012 09:35:33 NitraM napsal(a):
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak byl "zázrakem" byl myšlen Pest reject,
> nikoliv úly... :-) Asi byl dotaz směřován ke zkušenosti s tímto přípravkem
> a jeho aplikací, aby to neubližovalo včelám... Proto mi nějak uniká význam
> odpovědí.

aha, tak jsem necetl nadpis a myslel jsem, ze jde jen i uly.

repelenty na komary nepouzivam.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No to by musel být úplný tentonon, aby se ptal na odpuzovač na komáry, jestli to neškodí venku včelám. Ale kdo ví?

Ovšem to bude asi způsobeno položením otázky a tím, třebas nevíme co je to "pest reject".
Tady platí "na hloupou otázku - hloupá odpověď".

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pest Reject
> Datum: 27.8.2012 09:37:28
> ----------------------------------------
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak byl "zázrakem" byl myšlen Pest reject,
> nikoliv úly... :-) Asi byl dotaz směřován ke zkušenosti s tímto přípravkem
> a jeho aplikací, aby to neubližovalo včelám... Proto mi nějak uniká význam
> odpovědí.
>
>
>

Takou variantu jsem neslyšel. Jen občas nekteří jen poznamenají, že ty bodavé mají o něco více medu. a neznám včelaře který by je pro to záměrně choval a obvyle se ptají jak je to odnaučit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pest Reject
> Datum: 27.8.2012 09:00:57
> ----------------------------------------
> taky záleží jaké včely v úlech jsou. Mám hodné včely, mimo jedno šlápnutí na
> včelku za celou sezónu nikdo žihadlo nedostal, to ale není bohužel standard,
> spousta "včelařů" tvrdí, že nebodavé včely nenosí med apod... a chovají
> bestie
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
>
> Datum: 27. 8. 2012
>
> Předmět: Re: Pest Reject
> "Není to nijak stanoveno.To za prvé. Zadruhé včely nijak neškodí, nepatří
> mezi škůdce.
>
> Pak jen záleží na vašem chování jak si je budete lákat k sobě. Budete-li se
> chovat hloupě budou vás navštěvovat včely i z několika kilometrové
> vzdáledosti. Zabránit tomu může jen zase úprava Vašeho chování.
>
>
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
>
> > Od: rajbr <srajbr.jiri/=/email.cz>
>
> > Předmět: Pest Reject
>
> > Datum: 26.8.2012 23:28:54
>
> > ----------------------------------------
>
> > Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?
>
> >
>
> >
>
> >"
>
>

Jestli jsem to dobře pochopil, tak byl "zázrakem" byl myšlen Pest reject, nikoliv úly... :-) Asi byl dotaz směřován ke zkušenosti s tímto přípravkem a jeho aplikací, aby to neubližovalo včelám... Proto mi nějak uniká význam odpovědí.

Dne Sunday 26 of August 2012 23:28:40 rajbr napsal(a):
> Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?

Ja mam tento zazrak asi 2 metry od domu a okna, celkem asi 22 zazraku.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

taky záleží jaké včely v úlech jsou. Mám hodné včely, mimo jedno šlápnutí na
včelku za celou sezónu nikdo žihadlo nedostal, to ale není bohužel standard,
spousta "včelařů" tvrdí, že nebodavé včely nenosí med apod... a chovají
bestie

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 27. 8. 2012

Předmět: Re: Pest Reject
"Není to nijak stanoveno.To za prvé. Zadruhé včely nijak neškodí, nepatří
mezi škůdce.

Pak jen záleží na vašem chování jak si je budete lákat k sobě. Budete-li se
chovat hloupě budou vás navštěvovat včely i z několika kilometrové
vzdáledosti. Zabránit tomu může jen zase úprava Vašeho chování.



pepan



> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: rajbr <srajbr.jiri/=/email.cz>

> Předmět: Pest Reject

> Datum: 26.8.2012 23:28:54

> ----------------------------------------

> Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?

>

>

>"

Mistře, já mám za sousedy bílé cikány, ti v řadové zástavbě vydrží tři čtyři dny nonstop slavit s ohněm uprostřed dvora, vykrádají poštovní schránky, potřebu chodí vykonávat jen tak kolem sebe, odpadky lítají z oken, nechat auto před domem tak jste bez stěračů apod.(tyto obchůzky dělají po celé vesnici) atd. Občas přijedou policajti je sem řešit, ale dokud se něco nestane, nezačne hořet nebo ublížení na zdraví apod. tak nic nanadělají. Vyměníme si to a potom můžeme řešit co je pest reject.

Není to nijak stanoveno.To za prvé. Zadruhé včely nijak neškodí, nepatří mezi škůdce.
Pak jen záleží na vašem chování jak si je budete lákat k sobě. Budete-li se chovat hloupě budou vás navštěvovat včely i z několika kilometrové vzdáledosti. Zabránit tomu může jen zase úprava Vašeho chování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: rajbr <srajbr.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Pest Reject
> Datum: 26.8.2012 23:28:54
> ----------------------------------------
> Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?
>
>
>

Jednu bych měl.Okres Brno-venkov. Martin

Jak daleko musejí být úly od domu, aby nám tento "zázrak " neškodil?

Nabízím jednoosou maringotku za 5000 Kč. 777 697 177
Je uložená venku v objektu zahradnického podniku, takže nevím jaký je
aktuální stav.
S pozdravem
přitel Pavel Votrubec

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Marek
> Sent: Sunday, August 26, 2012 12:02 AM
> To: V�ela�sk� mailing list
> Subject: maringotka
>
> Dobry den,koupim vceli maringotku prazdnou v dobrem stavu.Dekuji za Vase
> nabytky.
> S pozdravem Marek

Dobrý den, měl bych zájem o lesní med. Přijedu. Děkuji.

Možná v některé oblasti máte, ale u nás je i lipového málo.Vrby pomohly včelám.

http://youtu.be/PQAU7fz6g6c

B.V.

Dobrý den, měl bych zájem o lesní med. Přijedu. Děkuji.

Dobry den,koupim vceli maringotku prazdnou v dobrem stavu.Dekuji za Vase nabytky.
S pozdravem Marek

>Raz som asi 15 min. pozoroval ako nalietavajú lastovičky ponad včelnicu, spúšťajúc nad úle. Včely to pochopili ako ako útok a zakaždým ich aj 3-5 prenasledovali, ale lastovičky boli rýchlejšie a zdalo sa mi, že lastovičky majú z toho radosť. Lastovičky ale zvyknú loviť vyletujúcich trúdov, dá sa aj zistiť v ich truse<
-----------------------------------------------------------
Jo, jo, Tono. Ty "schvalbe bestie" sleduji každý rok. Stačí mi zvednout oči od počítače a zahledět se ven na zahradu, které dominuje moje včelnice. Mohu potvrdit, to co zde píšeš o naletování vlaštovek nad úly a jejich pronásledování včelami. Děje se tak vždy před deštěm nebo podobnou změnou počasí, která stlačí hmyz z výšek k zemi a ten hmyz bohužel následují i vlaštovky. Nevidím je nad včelnicí rád. Mohu potvrdit, minulý rok i lapení trubce vlaštovkou. Bohužel, nepoštěstilo se mi to natočit. Nemám tu trpělivost nebo příslušnou techniku. Ale je to fakt. Nevím však, když vlaštovka chytne trubce, jistě chytá i včely a určitě nepohrdne ani matkou která se vrací "příjemně unavená" ze snubního proletu. Je to přeci jen pro vlaštovku potrava. Jiná je otázka zaletování matek do jiných česen. Já to nikdy neviděl. Dokonce, vím je to ostuda, ale nikdy jsem matky nenachytal při vyletování na snubní prolety ani jejich návrat. A to vím, kdy bych měl vartovat. Nějak se docela nenápadně vytratí a ... Prostě mi stačí výsledek. Matky kladou. Když již mají prvý zavíčkovaný plod, tak je označím. Jsou již přeci jen poněkud pomalejší. Jak se mi to ale jeví, když jsem měl plemenáče vyrovnané na stojanu jak vojáky na "krškanském buzerplace v Nitre", měl jsem vyšší ztráty při oplodnění?? Nebo je to jen tím, že jsem byl mladší a zvědavější a sem tam jsem nějakou tu matku "potratil" sám při prohlídkách? Kdo to ví, kdo ví, kdo ví co se může stát? Nebo se při návratu do travního (kytičkového) porostu nemají chuť již toulat po jiných česnech?
Zdravím Tono a též všechny ostatní účastníky.
JK

Josef, jednoducho vieš ako na to, ja ich v rade a taktiež som spokojný, ale všetko záleží od toho, ako úspešne to včelstvo pripravíš a M je istotne v OJ prítomná, tak stratu nezaznamenáš. Matka sa do OJ bezpečne vráti aj vtedy, keď medzi sú letáčiky blízko pri sebe. Názor "M mi pri oplodňovacom lete chytil vták" neberiem, čo je okolo mojej včelnici vtákov a to je asi všade, u mňa hniezdia aj dva páre strakošov (tie sú najviac spomínané)a problém nemám.

Takže stále dookola dokola, Teraz ver že každý z nás má pravdu. Aleš zdôrazňuje, pri matkách v materincoch musia mať kľud, ja zas tvrdím, že matkám je fuk, matka dokonale orientuje očami, takže sa nestratí. Raz som asi 15 min. pozoroval ako nalietavajú lastovičky ponad včelnicu, spúšťajúc nad úle.

Včely to pochopili ako ako útok a zakaždým ich aj 3-5 prenasledovali, ale lastovičky boli rýchlejšie a zdalo sa mi, že lastovičky majú z toho radosť. Lastovičky ale zvyknú loviť vyletujúcich trúdov, dá sa aj zistiť v ich truse.

Je to zaujímavá téme a človek má dobrý pocit keď vnikne do jej tajomstva. Josef, veľa dobrých nápadov.

JK:
Na obsluhu si nosím štokrdle a na ten na tu chvíli plemenáč, než jej prohlédnu, postavím. Ani ty záda při tom nebolí. Kdo nevěří,

--------------

Optimální kompromis podle mě jsou plenáče položené na paletách, nejlépe dvou na sobě, nebo paletu na cihly, tráměk, atd.

Blbě se to kolem seká, nevypadá to dobře, ale včelám to vyhovuje a i skrz vrostlý porost matky najodu cestu domů.

Myslím, že právě to že palety jsou trochu neuspořádaně na nich to je do více stran, tak je to díky tomu v pohodě i když to oku neladí.

Když letos vezmu a neřeším co se oplodonilo, jestli matka z přidaného matečníku, či si včely vychovaly svoji (zkoušel jsem odběr kladoucí matky s plásty z plenáče a přidání matečníku) tak jsem měl neúspěch asi tak na úrovni 5%. Tedy že bych v úle nenašel kladoucí matku.
Výborně s emi osvědčily ochrany matečníků z nastavky.cz - i když je mi jasné, že alobal, drát atd. Ale doma jsem to do nich napíchal, strčil do jednoho plenáče se včelama a jel na pole doplňovat. Perfektní mechanická ochrana proti poškození.
Karel
P.S.

Radimovi taktéž gratulace a ať tu vydrží. bez něo by tahle konference asi zanikla pro nezájem.

:-)

Dnes má svátek Radim a tak je zapotřebí mu popřát hlavně dobré zdraví a ať se mu i nadále daří ve včelaření.

Před mnoha lety jsem si v Dole povšiml, že oplodňáčky mají jen tak položené po zemi jak na včelnici tak i v lesíku. Ptal jsem se na to ing. Titěry proč si zde "Výzkumák" nezřídí ukázkovou oplozovací stanici a úlky nevyrovnají do ukázkových řad a pohodlné výše pro obsluhu a též i pohled na takovou stanici je balzám pro oči. S úsměvem mi odpověděl, že u takto "poházených" oplodňáčků jsou menší ztráty matek po oplozovacích proletech a nejsou problémy s loupeží. Zkusil jsem to a ukázkové stojany jsem odstranil. Plemenáče od té doby na zahradě rozkládám co nejblíže zemi, do trávy, manželce do kytek pod keře ...
Je faktem, že od té doby se mi ztratilo velmi málo matek a též s loupežemi nemám žádný problém. Na obsluhu si nosím štokrdle a na ten na tu chvíli plemenáč, než jej prohlédnu, postavím. Ani ty záda při tom nebolí. Kdo nevěří, ať tam běží. Nebo lépe, sám to vyzkouší.
JK

Četl jsem a beru ten názor vážně. Na to jestli matka má nebo nemá doprovod mám neutrální názor. Právě protože jsou na jedný straně ti co říkají za jakých podmínek ten doprovod má a na druhé straně jsou ti co říkají, že nikdy nic podobného neviděli, když měly možnost matky na výletu pozorovat. Pro podstatu jak úspěšně zajistit pařeni matek to nemá vliv ať je skutečnost jaká chce, včely to zvládnou sami. Na včelaři je hlavně nerušit a zajistit jim vhodné bydlení a stravu. A to mě zajímá víc.

Aleš, škoda, že si nečítal môj komentár venovaný Tebe, snažil so sa opísať moje poznanie o snubných letoch matiek, no nevadí. Párkrát som sledoval výlet mladej matky z oplodňovacej jednotky, ale žeby vyletela s ňou čo i len jedna včely to som nevidel pozoroval som raz prílet matky so znamienkom v zadočku z oplod. letu, priletela sama Včely na letáčiku ju sledovali a keď chcel sadnúť na letáč, tak ju zrazili do trávy, vzlietla ešte 4-5 krát a včely vždy na ňu zaútočili, nakoniec svojou šikovnosťou sa dostala do OJ. Na druhý deň k večeru už položila prvé vajíčka.

O doprovodu včel s matkou jsem se dočetl dvakrát, ve Fenomenálních včelách a potom z nějakých www stránek. A údajně jde o to, že ten doprovod letí s matkou až na opakované zásnubní prolety. A je to způsobeno větší hladinou feromonu než při orientačním a prvním zásnubním letu. A na pivko na shromaždišti potom včely asi nejdou, ale letí celou dobu s matkou, snad takhle. Osobně jsem matku vracet se nebo odlétat neviděl, když už mám potřebu vědět jestli je mladá matku ve včelstvíčku na oplození, tak se dívám brzy ráno. Jinak do prostoru, kde mám matky na oplození moc nechodím, aby měly klid.
Jak tu p. Sroll vzpomněl ty ptáky, tak Já mám stanoviště v lese a zjistil jsem letos, že mám pod některými větvičkami keřů dost trusu od ptáků, v jiných letech jsem to neviděl. Tak jsem si na chvíli na včelnici sednul a netrvalo dlouho a doletěly sýkorky a na ty větvičky se usadily a chytaly včely. Tak proč by se honily za včelou někde v povětří, když je mají před úly naservírované jen si vybrat. A pozoroval jsem i sršně ty mi tam chodí včely také lovit. Takže asi největší nebezpečí pro matku hrozí právě na včelnici, kde se tito lovci naučily chodit.
A děkuji p. Burgel za Vaši zkušenost s těmi přepážkami mezi česny. Přidělám je a vyzkouším na oplození množárnu znovu.

Pane Sroll s povděkem kvituji, souhlasím s vaším názotrem že Matky na rande chodí bez doprovodu ( Ale ve fascinujécích včelách autor dr, xx píše uplně něco jiného.


J.B.



)

Aleší, proto to sem píši že se mi let matky zdál váhavý (vše dobře dopadlo vratila se dobře)Na souších nebyl žádný pohyb včel . Asi matku tak jako i jiné včely vůně souší přitahuje. S vaši větou
Odpovídalo by to tomu, že matka neletí sama, ale má sebou doprovod včel, který ji vede a nechá se strhnout větším letovým provozem.

nesouhlasím matka lítala uplně sama a rychle, rychleji než okolní včely.

Před asi 30 ti lety jsem měl množárnu 39x24= ležan rozdělený příčkami po 2 rámkových častích.
čelní stěna byla celistvá jen barevně odlišené pásy a měl jsem problémy se zalétáváním a ztráty matek, tak jsem na toto čelo nabil prkýnka oddělující jednotlivá česínka a natřel jsem je stejnou barvou jako každé čelo, čelíčko a situace se velmi zlepšila přilétající matka měla nejen čelní stranu ale i obě boční strany ve stejné barvě.
J.B.

Odkud jste?

Co včelaři kteří jsou okolí? Byl členem?
Dne 24.8.2012 7:00 "Velichová" <velmil/=/seznam.cz> napsal(a):

> včely maji přístup ze zadu a to je asi největší problém.Jsou ještě na
> medníku a já to neumím odborně odebrat.Každý včelař má asi v tento čas moc
> práce u svých včel.Kdyby mě je někdo pomohl připravit včely na krmení/dát
> je z medníku/tak bych je snad už nakrmila aby se zachránily..ale sama to
> nedokážu.Je to taková bezmoc.Měla jsem se od táty učit dříve a tyhle
> problémy bych teď neměla..ale pozdě bycha honit.Nevíte o někom kdo by mě
> mohl pomoc?.
>

Taky lze včelařit bez skladování rámků a nástavků. Je větší výnos na vosku a méně starostí, ale to je jiná technologie včelaření včetně zařízení. Minimální počet rámků na jeden úl. Do hodnocení pracnosti včelaření patří i rojení včel. Letos z deseti včelstev jedno umělé rojení.
http://youtu.be/SPZYVXhuZOk
Také rámky, které jsem si přizpůsobil k tomu účelu nemusí jednoduchostí /rychlé rozebrání a složení/ vyhovovat dalším včelařům.

http://youtu.be/VGwHxfHJ-vs
B.V.

Dobry den.
Zavolejte mi,ja jsem od Vas asi 800m (jestli to je ta bouda v zahradkach na Gotharde). Nejak to udelame. Od jara nam sem letaji vase vcely...
Nejak se domluvime. Je treba co nejdrive lecit a krmit.
Sklenar tel.: 774253337

včely maji přístup ze zadu a to je asi největší problém.Jsou ještě na medníku a já to neumím odborně odebrat.Každý včelař má asi v tento čas moc práce u svých včel.Kdyby mě je někdo pomohl připravit včely na krmení/dát je z medníku/tak bych je snad už nakrmila aby se zachránily..ale sama to nedokážu.Je to taková bezmoc.Měla jsem se od táty učit dříve a tyhle problémy bych teď neměla..ale pozdě bycha honit.Nevíte o někom kdo by mě mohl pomoc?.

Rámky od medu vyžadují skladování na velmi suchém a bezprašném místě. Jinak zbytky medu na plástech "zhnusní" absorbcí vlhkosti, mikroorganismy a prachem a pro včelky na jaře moc velký přínos nenesou. A bez mravenců, kteří jsou schopni skladované plásty "vyčistit" už na podzim.

Skladuji tedy plásty včelami vyčištěné. Zavíječi nejsou problém, pokud se plásty skladují s mezerami nebo v novinách a není v nich pyl. Potom se v nich vyskytují jen osamocené larvy, kterým vývoj trvá měsíce. Není problém tak dvakrát za podzim plásty prohlídnout a larvy zlikvidovat.

Pokud včelař stihl včely v srpnu nakrmit na zimu, případně léčit Gabonem na varaózu, jste vcelku v pohodě a nemusíte nijak spěchat. Včely můžete prodat a potom nechat převést ke konci září, začátku října, aby podzimní léčení na varaózu už dělal kompletně nový majitel na novém místě. Převoz je v té době snadnější,protože včely už jsou v menší zimní síle a teplota je nižší. Případně i později, dokud není zima a sníh nebo na jaře
Je třeba akorát do 15 září podat na místní ZO žádost o Dotaci na včelstva D1, tím defakto nahlásit počet včelstev na zimování. Jak to detailně zařídit při změně majitele a případně ZO v tuto dobu řeknou v místní ZO nebo tady v konferenci ti, co funkcionaří.

Pokud to včelař nestihl, v nejhorším případě už defakto nemusíte mít žádné včely.
Pokud tam je v nich hodně roztočů varoa, bez srpnového léčení už mohou být včelstva tak poškozená, že během pár příštích měsíců se prostě vytratí.
Pokud nebyly včelstva zakrmeny a byl u vás špatný rok, takže včely neměly v červenci a srpnu zásoby z dřívějška, mohou být nyní už taky ve špatném stavu, je třeba co nejdřív ve včelstvech uspořádat plásty a začít krmit. Rozhoduje doslova každý den, o který se k nim dříve dostanou zásoby a dříve se rozplodují a začnou vychovávat zimní generaci včel.
Pokud byl u vás dobrý rok a včelky mají z dřívějška pořád ještě dost doneseného medu, není to zakrmení na zimu tak akutní. Včelky už nějakou zimní generaci vychovanou mají, je třeba jen uspořádat plásty, vytočit nějaký "přebytečný" med a během září dokrmit.

Vidím to tak, že buďto se vám podaří během následujících pár dnů sehnat kupce a prodat to, jak to "leží a stojí" nebo budete muset v okolí sehnat odborníka, který se vám na ty včely podívá, zjistí co a jak a udělá potřebné práce. Potom můžete prodávat klidně až do jara. Nejlepší bude kvůli tomu zkontaktovat místní ZO , případně ZO včelařů kolem.

Podstatné bude, jestli jsou ty včely v nástavkových úlech - bedničky položené na sobě, umí v nich dnes pracovat se včelami každý anebo ve starých zadovácích - almárky s přístupem ke včelám zezadu, umí v nich dneska už dělat se včelami málokterý včelař.

včely mám v Hořicích v okrese Jičín

Jsem z Hořic okres Jičín

Napište mi kde jsou?

Prodám maringotku kde je 12zdravých včelstev.Rámky 24x39.Majitel zemřel a já se o ně neumím postarat.Cena za jedno včelstvo 500kč.Maringotka levně dohodou.V maringotce je i medomet s novým elektromotorem.Dohoda jistá

Prodám maringotku kde je 12zdravých včelstev.Rámky 24x39.Majitel zemřel a já se o ně neumím postarat.Cena za jedno včelstvo 500kč.Maringotka levně dohodou.V maringotce je i medomet s novým elektromotorem.Dohoda jistá

Rámky po vytočení medu dám včelám vylízat. To tak, že je podstavím pod včelstvo. Chce to nějaké manipulační zařízení. Včely přenesou zbytky medu po vytočení a plásty opraví a ochrání před motýlicí. Odebírám je před prvou fumigací koncem října. To již teploty poklesnou tak, že nehrozí nebezpečí jejich poškození motýlicí. Přez zimu je vytřídím a vytavím na vosk. Jiní také plásty v nástavcích nadstavují nad včelstvo, nebo se používají chlazené sklady, když nevíme co s penězi, nebo se k ochraně vytočených a uskladněných plástů (ve skříni) používá síra či jiná chemie. Zkrátka, co včelař to jiná technologie. Ale vždy ta nej nej nejlepší.
JK

Tak jak je vytahnu z medometu.Panenske souse a panenske trubci ramky zvlast,neco 1x,2x zakladenych ramku.Zhruba 2 nastavky na vcelstvo,zbytek prijde na vymenu za mezisteny.Ramky od vlhke od medu vcelstva obsazuji na jare velmi rychle.JosPr.

Skladuji jen nezakladené dílo, rovnou od medometu, bez jakéhokoliv ošetření venku pod stříškou otevřené kůlny. Samozřejmě plné dno, víko a očka uzavřena. Bez problému. Když jsem skladoval i zakladené dílo, tak jsem to vždy vysířil dvakrát po 14 dnech, tam by to mohlo bez síry špatně dopadnout. Ale síru jsem z toho cítil i na jaře, tak jsem přešel na skladování pouze panenského díla.

Zdravim,

co delate s ramky po vytoceni, ktere jdou ze vcel na uschovani? Nekde jsem cetl, ze se maji vratit na chvili vcelam do ulu na 'vylizani', aby se s nich staly opravdu souse, ale to vede na dalsi praci s opetnym ometanim vcel pred odebranim a uskladnenim. Nebo se proste ramky po vytaceni schovaji tak jak vypadly z medometu?

Dekuji

Aleš ja si dovoľujem Tebe tykať, prosím o to isté.
Maja "množáren" jedna so 14 komôrkam je vybavená pohyblivými priehradkami so sololitu, čo včelár ocení npr. pri spájaní 2-3 a viac komôrok do jedného celku Pohyblivá priehradka má pri chove veľa výhod. Musí byť presná, aby sa včely neprehrýzli do vedľajšej kômorky.

Obyčajne sa tie dve včelstvíčka spoja a budú chovať len jednu matku), dobrý je na sololit lak do vlhkého prostredia, vtedy včely nedokážu svojimi hryzadlami dosku rozobrať. Druhá vec aby sa zabránilo stratám musí vyčnievať nad hornú hranu materinca 2 cm do vzniknutého priestoru vložiť presné veko.

Pre prechádzanie včiel do vedľajších letáčikov nemal som žiadne zábrany, keď som npr osadil 14 komôrok,tak sa nič nedialo, ale problémy nastali vtedy, keď som odobral oplodnenú matku, dlho so to prehliadal až nakoniec pri chove vytváram bariéru s hliníkové hliníkového plechu.

Totiž včelstvo sa dostane do typického bezmatkového stavu, včely hľadajú záchranu tam kde je prítomná matka a začnú žiť dvojaký život, sú verné svojmu dielu, ale pre materskú látku (ML) si chodia k susedom. To by nebolo až také zlé, ale v takom prípade do OJ nedokážeš pridať ani MB ani oplodnenú matku.

Mohu Vás p. Turčany požádat o upřesnění několika věcí na té vaší oplozovací "soupravě"? Zajímá mě jestli máte mezi česny přepážky a vnitřní přepážky jestli jsou napevno a nebo vytahovací. Já když jsem dělal tu moji množárnu( 6x5rámků), tak jsem přepážky na česně nedělal a vnitřní přepážky jsou ze sololitu. Jinak celé styrodur. A úspěšnost oplození matky tak cca 50%. Zkoušel jsem to ve 4ks dva roky po sobě a tahle nízká úspěšnost mě od dalších pokusů odradila. Ale jinak je to lehký a na oddělky dobrý. Děkuji

Souhlas s Rudou.

Před jndou žadou plemnáčů vyrostlo maliní, před jinými svazenka, takže se matky musely prodírat porostem. Úspěšnost oplodnění dobrá.

Podle mě se velmi spoléhají na čich.

Přendaval sjem plemenáč do úlu a víko - jen deska z polystyrenu jsme použil ještě s jednou - stejnou na přikrytí úlu. Navoněná deska byla úplně černá. Od té doby ji používám v tajkových případech jako náběh - pokládm pod česno úlu.

Jindy si odkládám prázdný nástavek, plemenáč atd. nástavek atd před úly a dost létavek se do něj vrací a vytvářejí na něm hrozny. I když vzhledově je v úplně jiné poloze a na jiném místě.

Karel

O doprovodu matky včelami bych si dovolil pochybovat. Vždy, když jsem viděl matku vzlétat z oplodňáčku nebo přilétat, tak byla sama. Na trubčích shromaždištích také nejsou dělnice. Ty by čekaly opodál, nebo šly mezitím na pivo??
Značkování matek by mělo být až po oplození, protože hrudník se účastní letových pohybů a ta barva jej může rozladit.
Ke ztrátám matek - u nás není moc ptáků, kteří žerou včely a ti, kteří jsou, jsou přísně chráněni. Ovšem...
Viděl jsem v Praze na mostě lidi krmící racky kousky rohlíků. Ti naletovali a chytali drobky k pobavení publika. Jakýsi vtipálek jim hodil vajgla. Racek ho chytil, okamžitě poznal, že to není dobré a po pár metrech ho pustil do vody. Když takto chytí jakýkoliv pták matku, tak jí promáčkne hrudník a ta se již nevrátí. Čímž nechci říci, že je třeba všechno ptactvo vystřílet.
Pepa

Já bych řekl, že matky mají vyvinut vynikající orientační smysl, ke kterému potřebují pouze jediné a to je naprostý klid a zásadně se v nich 2 týdny po vylíhnutí nešťourat. Když se na takovém místě kde jsou plemenáče vyskytuji, tak pouze večer. Je také velkou chybou spěchat na značkování. Matka je ještě štíhlá a velmi snadno frnkne. Žel v takovém případě je návrat dost nejistý. Jinak známý chovatel matek s produkcí přes 2 000 matek má oplodňáčky z beden od nábojů. Česna má těsně vedle sebe a pro opl. se návštěvy pomalu nevejdou na dvůr. No vida a chov funguje. R. S

A jaká byla situace na souších s ostatnímy včelami pane Burgel? Byl na souších větší provoz nebo na nich byla jen matka s několika včelami? Já mám množárnu na 6 oddělků a pokud chci nechat v množárně oplodnit matky, tak jsou tam mnohem větší ztráty než na samostatných čtyřdnech vedle. A vysvětluji si to větším zalétáváním, ikdyž jsou barevně rozlišené, ale matka se může nechat svést letem včel. Odpovídalo by to tomu, že matka neletí sama, ale má sebou doprovod včel, který ji vede a nechá se strhnout větším letovým provozem.

Ja som pri včelách asi dlhšiu dobu ako ty a mám na tento prípad iný pohľad s v konečnom dôsledku ani pravdu nemusím mať.

Aleš, naše pozorovanie a dedukovanie z toho svoje presvedčenie môže byť klamné, lebo čo názor, tonová pravda.
Ja npr. mám oplodňovacie jednotku (na dva rámiky miery B) skladajúca sa so 42 týchto komôrok v jednom rade po jednej strane 21 a po druhej taktiež, spolu 42. Sám môžeš posúdiť, že medzi letáčikmi je medzera asi 14 cm ,farba je len jedna-šedá.
Musím napísať, že problém pri oplodňovacích letoch nepozorujem, ak je mladá M alebo MB pridaná správne medzi osadenstvo. Tak tu z tohoto titulu môžu byť straty, ale ak pri kontrole pozorujem mladú M, tak sa vždy aj oplodní.
Je toto tvrdenie správne? Možno, ale je to len moja skúsenosť.

K tvrdeniu, že vracajúce sa M majú svoj včelí sprievod, ja nemôžem potvrdiť, X krát som pozoroval odlet a prílet M z orientačného alebo snubného preletu, nikdy som nevidel nejaký pomyslený sprievod včiel. Niektorá M sadla na letáčik a vošla do OJ, inú domáce včely atakovali a tých pokusov bolo viac alebo spadla do trávy, znovu vzlietla a nakoniec sa dnu dostala.

Matka má výnimočnú pamäť na zapamätanie si miesta odkiaľ vyletela a kto si tento názor osvojí, vždy počká na odletenú M do priestoru, v polohe ako ju M opustila. Len jeden prípad: otvorený úľ po celej ploche, vracal som M do medzi uličky, tá sa z nej vrátila, bežala na kraj úľa a vbehla do uličky medzi úľmi asi 8 cm a vodorovne do priestoru. keďže už vtedy poznal chovanie M čakal som na ňu veriac,že sa vráti. Aj sa vrátila presne tou cestou ako sa dostala mimo úľ. Pritom mohla sa dostať priamo cez obnažené rámiky.A tých rôznych situácií mám omnoho viac. Dokonca som robil malé pokusy s mladými neoplodnenými M, ktoré sa vracali tam odkiaľ boli vypustené npr. so škôlkovacej klietky.

Z toho všetkého čo som odpozoroval môžem napísať, že matka výnimočný zrak, ktorý je umožňuje behom sekundy zapamätať si miesto odkiaľ vyletela a vrátiť tam, odkiaľ vyletela.

A jaká byla situace na souších s ostatnímy včelami pane Burgel? Byl na souších větší provoz nebo na nich byla jen matka s několika včelami? Já mám množárnu na 6 oddělků a pokud chci nechat v množárně oplodnit matky, tak jsou tam mnohem větší ztráty než na samostatných čtyřdnech vedle. A vysvětluji si to větším zalétáváním, ikdyž jsou barevně rozlišené, ale matka se může nechat svést letem včel. Odpovídalo by to tomu, že matka neletí sama, ale má sebou doprovod včel, který ji vede a nechá se strhnout větším letovým provozem.

Mám stejnou zkušenost s mladou oplozenou ale i s mladou neoplozenou ale zalétanou matkou. Uletěly a domů se vrátit uměly
Já ale popisuji váhání matky 3m vlevo na souše a pak na mezery vedlejšího oddělku.
J.B.

Od doby Marie Terezie platí příměr "kg másla = kg medu"

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: farm??i investuj? = to je cesta
> Datum: 21.8.2012 21:57:01
> ----------------------------------------
> Pravě proto , že je to přivýdělek kdy rodina je zajištěna z hlavního příjmu
> je včelaření do 100 včelstev solidní podpora rodinného rozpočtu. Těžko
> někdo s 500 až 1000 včelstev prodá všechen med za dobrou cenu( ze dvora ) .
> Nemusí pořizovat drahé zařízeni a okružní pila mu stačí na výrobu úlu.
> A podbízet se cenou pod 100kč ? Proč by to dělal.Josef
>
>
>

Velmi pěkně napsáno

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: farm??i investuj? = to je cesta
> Datum: 22.8.2012 07:57:50
> ----------------------------------------
> A to jde pane Pazderko koupit komu, za kolik a jaké množství prodáte med?
> To je spíš o osobním vyjednávání a domluvě s tím kdo chce koupit a i toho
> si musí včelař sehnat. A at jsou kolem toho moderní řečičky o manažerech
> odbytu, logistice prodeje apod. tak nakonec půjde jen o to kolik v plusu je
> vyjednaná částka proti nákladům a ten zisk je hodnota odpracovaného času.
> Stejně tak s technologií chovu, můžu komukoliv prodat/darovat moji
> technologii, pokud nemá stejné snůškové podmínky, tak má smůlu a musí si
> cestičku vyšlapat sám. Bez vlastního snažení můžu nakoupit strojní
> technologii jakou chci a bude mi k ničemu.
>
>
>

A to jde pane Pazderko koupit komu, za kolik a jaké množství prodáte med? To je spíš o osobním vyjednávání a domluvě s tím kdo chce koupit a i toho si musí včelař sehnat. A at jsou kolem toho moderní řečičky o manažerech odbytu, logistice prodeje apod. tak nakonec půjde jen o to kolik v plusu je vyjednaná částka proti nákladům a ten zisk je hodnota odpracovaného času. Stejně tak s technologií chovu, můžu komukoliv prodat/darovat moji technologii, pokud nemá stejné snůškové podmínky, tak má smůlu a musí si cestičku vyšlapat sám. Bez vlastního snažení můžu nakoupit strojní technologii jakou chci a bude mi k ničemu.

Shopování je vážná choroba. Pokud má včelař investovat, tak musí hlavně vědět dočeho investovat. Osobně jsem investoval do sebe. Místo dluhů jsem si vytvořil plán úspor a systém výplat z těchto úspor. Takže dnes vím, že např. tím že jsem 5 let nemusel investovat cca 30 tisíc ročně do výměny mezistěn, mám k výplatě více prostředků na rozhazování a snížení koncové ceny medu. Takže cenu medu bych až tak nevyzdvihoval. Proč? Shopování je vážná choroba. Když nevím co opravdu koupit a jak spořit a hospodařit, raději bych se do včelařiny nepoštěl s nějakým utrácavým cvalem._gp_
..........
Mirek (84.54.181.90) --- 21. 8. 2012
farmáři investují = to je cesta



Včelař farmář= musí počítat , nakupovat technologie , tak, aby vyrobil levně, to bude asi jediná cesta. Vemte si farmáře ve svém okolí a napište Vaši zkušenost jestli jsou na dně nebo investují. Investovat je totiž cesta dopředu, jinak farma padne na hubu

Tak tomu nerozumím, to jako včelařské technologie nejsou naprodej? Nebo logistika a obchod se zbožím také postrádá pořizovací cenu a hodnotu? ??_gp_
...........
Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 21. 8. 2012
Re: farmáři investují = to je cesta (58331) (58332)

Nejdůležitější technologie jsou technologie prodeje produktů a technologie chovu, ani jedna z těchto dvou technologií najde koupit.

Pravě proto , že je to přivýdělek kdy rodina je zajištěna z hlavního příjmu je včelaření do 100 včelstev solidní podpora rodinného rozpočtu. Těžko někdo s 500 až 1000 včelstev prodá všechen med za dobrou cenu( ze dvora ) . Nemusí pořizovat drahé zařízeni a okružní pila mu stačí na výrobu úlu. A podbízet se cenou pod 100kč ? Proč by to dělal.Josef

Pro někoho jednoduché, ale já bych si představoval konkrétní výpočet s konkrétním výsledkem, který by dokazoval, že cena vyšla nejvyšší v okrese. Ale to se asi od Jiřího nedočkám.

Nejdůležitější technologie jsou technologie prodeje produktů a technologie chovu, ani jedna z těchto dvou technologií najde koupit.

Včelař farmář= musí počítat , nakupovat technologie , tak, aby vyrobil levně, to bude asi jediná cesta. Vemte si farmáře ve svém okolí a napište Vaši zkušenost jestli jsou na dně nebo investují. Investovat je totiž cesta dopředu, jinak farma padne na hubu

Jenže jakmile nakoupí někdo technologie, musí je využívat, jinak mu tam visí náklady - tedy musí s tím víc dělat a víc je využívat - rozpouštět.

A kam chcete v ČR dávat více včel?

Naprostá většina farmářů co znám až na vyjímky nežije z medu. A až skončí dotace EU tak hodně z nich přituhne.

Ti co mají ekonomiku pstavenou hlavně na medu to moc nepotká. Možná jim ubude konkurence.

Karel