Včelařská konference

Dobrý den,

zmíněný software neznám, ale jako IT profesionál jsem se již setkal s programy, které občas "zlobily". Nemohl by být problém třeba v tom, že program spuštíte na české verzi Windows? Vím, že pro běžného uživatele je to složité, ale bylo by vhodné odzkoušet práci na anglické verzi Windows...

Členský příspěvek je roční a skládá se ze složky na člena a na včelstvo.Výše členského příspěvku se schvaluje každoročně ÚV...výše,rozdělení,užití aplacení jsou uvedeny v souladu s příslušným usnesením ÚV


Každý organisovaný včelař platí 40 eur na rok
Organisace včelařů má 7 tisíc členů s 35 tisíci včelstvy.
Farmaři a pěstitelé platí za opylení ???
Zbývajících 50% financí dodá vláda
Celkový objem finančních prostředků organisace na jeden rok je 1,5 mil.eur
/ farmaři a pěstitelé poskytnou organisaci včelařů na jedno včelstvo 13 eur
vláda pooskytne organisaci 21 eur na včelstvo/


Podpora poskytovaná .....státem v tomto roce nebude oboru včelařství poskytnuta.
Včelaři se však nemusejí obávat - finanční pomoci se přece jen dočkají.Bude uskutečněna v rámci národní podpory - a to formou dotace k zajištění opylování zemědělských hmyzosnubných rostlin...to znamená,že se oproti předcházejícím letům výše této podpory ani způsob jejího vyplácení v podstatě nezmění.


Zdroj těchto informací je z Včelařství 2004/5/články:
Nizozemci jsou nadšenci
-Co by každý včelař měl také vědět-

Co by každý včelař měl vědět aby věděl komu za všechno projevovat vděčnost a uznání
. v dobrém franta

Ta pravá a levá strana je právě podle toho, ze které strany kmene je
odříznutá.
Když se díváš na kládu, tak nalevo jsou levé desky a na pravo pravé. A podle
toho se taky vysycháním prohnou. Pokud si to mamatuju tak se jakoby krajem
odklání od středu kmene, ze kterého byly původně odříznuté.
Existuje i středová deska, ta najširsí ze středu a ta by se neměla kroutit.
Ale ve středu se má taky rozříznout a slepit (jak už jsem psal v předešlém
přízpěvku).
Doufám že si to ještě pamatuju.
Taky proto se hoblují až suché desky, aby se to co zkroutí, ať už vyboulením
nebo zvtrulením, zase srovnalo.
Snad se ozve nějaký stolař a opraví mě. Píšu to jen proto, že se k tomu
zatím nikdo nevyjádřil :o)!
Takže promiňte za nepřesnosti.
Taky to znám spíš z toho, že jsem pomáhal tátovi a taky má nějakou vlastní
zkušenost :o).

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 04, 2004 6:07 AM
Subject: RE: Dřevo na úly




Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

No to je právě ono, co mi bylo vysvětleno že vejmutovka nedělá.

V literatuře jsem se dočetl, že se má prkno rozřezat (pokud to není zrovna
středová fošna) podle středu a znovu slepit tak, že je ta půlka položena
opačně. Smrk má tendence se časem a vysycháním stáčet po letokruzích a tím,
že jsou slepena uzká prkna a točí se proti sobě opačně, je výsledek opět
poměrně rovné prkno.

asi takto:
(
)
(
)
Ale ještě jsem neslyšel, že by někdo takhle lepil k sobě prkna, jak to
určitě dělali stolaři když vyráběli nábytek z masivu :o)!
Je to děsně pracné a ejště by to měl obýt slepené voděodolným lepidlem.
Ale i tak si myslím, že se občas člověk lepení nevyhne. Takže by mě
zajímalo, jak dostat třeba desku na Eurodadant, kde by měla být výška
nástavku 241 mm. Tam teprve by se smrk zbortil, kdyby to něbylo správně
seskládané.
Též jsem koukal v domácí dílně, že profesionální desky (tuším, že se tomu
říká spárovka) jsou též slepené z latěk širokých 1-2 cm. Takže na tom
slepování něco je :o)...
Má s tím někdo zkušenost?

Každopádně se ale těmhle problémům při použití Vejmutovky dá vyhnout.

Zajímalo by mě, jak to dělá pan Nerad. Ten dělá nástavky určitě se smrku.
Ale ty jeho nástavky - viděl jsem je nedávno v Nasavrkách na semináři, to je
fakt dobrá stolařská práce. To se podle mě v tom "cimbuří" ani nehne.

Podle informací od pana Zeleného, se kterým jsem se bavil před dvěma lety v
Bítově na semináři, se dají dělat nástavky jako náhradní řešení z topolu -
jak tu uvedl Radim Polášek. Ale dřevo z topolu má menší životnost.

Hezký den
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Milan Valenta" <m.valenta/=/volny.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:49 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Nové články:
===========

Nápisy na včelín
Autor: Petr Sadovský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004050401

S pozdravem
Redakce

> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba zrušit.

To je pravda, ale já si myslím, že čím později je larva (může být až 7.denní) krmena mateří kašičkou určenou pro matku, tím má delší vývoj jako kukla v zavíčkovaném stavu a vyklube se tedy stejně později než ta správná matka, co je krmena od prvního možného okamžiku. Největší rozdíl přeci mezi vývojem matky a dělnice je 6 dní (21 - 15) a to je způsobeno jenom kvalitou a množstvím krmné kašičky. Takže bych se těch matek "málo krmených" neobával. Jinými slovy, za 15 dní se vyklube jen ta ideálně krmená larva. Nikde jsem to nečet, ale zdá se mi to logické. Nic moc se tím preventivním zrušením nepokazí, jen se možná zbytečně hrabem ve včelách.
Eman

Zkoušeli jste také mikrovlnné zářiče?? Dnes se dají magnetrony získat velice levně a jejich umístění do prázdného nástavku či ůlu a zapnutí by mělo mít možná mnohem lepší a rychlejší, hlavně bezpracnější efekt než opalování. Vše co obsahuje vodu by mělo být zničeno.
B.Horák, Ostrava

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 7:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavkù a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavkù a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>


---
Pøíchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.586 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Ještě by mne zajímalo, kde ta verze 8.0.1.0 je (odkaz na stránku). Nemůžu to
na těch stránkách najít. Mají tam jen verzi 7.0.X.X.
A taky je tam uvedeno to, co jsem již napsal, tedy nutnost odinstalování
předchozí verze.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Já teď testuji verzi 7.0.1.4 a zdá se mi docela stabilní. Je pravdou, že
začínám pořizovat data. Jiná situace mlže být u toho, kdo už nějakou
předchozí verzi používal a přechází na verzi novou. To bývá někdy problém,
zvláště když je přidána nějaká agenda a naroste databáze. Jsou tam nové
vazby, indexy apod. Zkusím tedy stáhnout novou verzi a pak budu chytřejší.
Možná že bylo něco o nové verzi psáno v informacích pro instalaci, zálohy,
postupy a tak. Připadá mi hloupé, dávat na web nějaký nefunkční bastl. Ono
asi nejlepší by bylo odinstalovat původní verzi a nainstalovat verzi novou a
obnovit ze zálohy.

S pozdravem

Zdeněk Čejka


> Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela
> potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem
> nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o
> skladové hospodářství jednotlivých nástavků.

Jako amatéra mě muj tata truhlář učil, že existuje pravá a levá strana
prkna. Pravá také lépe odolává povětrnostním vlivům.
Já to poznám jenom na řezu prkna, jinak se to pozná i na ploše.

Mirek




       U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
       vydouvá se
       střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
       Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Zimoval jsem provizorně včely v bedně na rámky sbité natupo hřebíky. Během
zimy, asi díky vlhkosti, se začaly spoje rozlézat. Musel jsem bednu obalovat
lepenkou. Hřebíky se na spoje na tupo vůbec nehodí, jestli vruty, to uvidím
za pár let.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 10:13 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
> slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
> hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely.
:-)
> Teď to všechno předělávám.
> Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na
polodrážku,
> slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když
by
> byly železné a zarezavěly,
> i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
> dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
> O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
> jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))
>
> Tož tak. Josef

Pokud se těch nouzových matečníků zruší moc, včely někdy dodatečně matečníky
vytvoří z dělničích larviček. Optimální je den, kdy zůstavají nezavíčkované
jen nejmladší postavené nad jednodenními larvičkami. Z hlavy teď nevím,
který je to den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 9:14 PM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Týden je moc.
> Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
> zrušit.
> Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
> Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
> To všechno se provede v ten 4.den.
> Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
> a za další 2 dny se líhnou matky.
>
> Tož tak. Josef

Borovicové drevo má nejvíc pryskyrice. Mozná na jare nejméne provlhne.

Já jinak delám nadstavky nyní z reziva urceného pro výrobu palet. Jsou to
smrkové desky cca coulky sírky 7 - 10 cm, délky 120 cm ( vejdou akorát
délkou na sírku auta ) Nekteré tyto desky mají léta huste u sebe a jsou
tezké, nekteré je mají daleko od sebe a jsou lehké podobne jako borovice
vejmutovka. Na nadstavek vybírám vzdy dreva podobné kvality a dávám je vzdy
stejne. Asi by se mely dávat tak, aby stena desky blíze k stredu kmene byla
vevnitr úlu.

Jinak mám doma 1 nadstavek z borovice vejmutovky od pr. Kolomého. Je az tak
asi o jednu tretinu lehcí, nez kdyby byl ze smrku. Podobne lehké drevo má
zrejme asi topol, vrba, jíva nebo olse a lípa.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 4:50 PM
Subject: Re: Dřevo na úly


> Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
> borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoža a
> nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
> preco).
>
> Peter

Dostalo se ke mně několik nástavků, jejichž rohy byly spojeny natupo -
slepením a sešroubováním nebo sbitím hřebíky, dokonce mosaznými. Úplná
hrůza. Práce s takovými nástavky, to jsou větší nervy, než bodavé včely. :-)
Teď to všechno předělávám.
Podle mne by měly být rohy spojeny, když ne cinkem, tak aspoň na polodrážku,
slepeny a sešroubovány vruty aspoň 50mm dlouhými. Hřebíky nestačí, i když by
byly železné a zarezavěly,
i tak časem vylézají. Své nástavky mám ještě zpevněny rohovníky nahoře i
dole (8 ks) a vpředu/vzadu mám pořádná madla pro pevné uchopení.
O nátěrech až někdy jindy a co se týká materiálu, vzpomněl jsem si na radu
jednoho starého zkušeného včelaře: "Něrubtě ule z lipoveho dřeva". :-))

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
>

Týden je moc.
Už za 4 dny bývají některé nouzové matečníky zavíčkované a ty je potřeba
zrušit.
Matečník zavíčkovaný 5. den už je na kvalitní larvičce.
Potom ještě rozhoduje tvar a velikost matečníku, množství kašičky apod.
To všechno se provede v ten 4.den.
Za dalších 6 dní jsou matečníky zralé, (uděláme oddělky)
a za další 2 dny se líhnou matky.

Tož tak. Josef


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:18 AM
Subject: Re: Skok do hlubiny


> Podřez není třeba, já ho aspoň nepoužívám. Je jen nutné asi za týden
> odstranit nejstarší matečníky, ty byly založeny nad vícedenními
larvičkami,
> které byly předtím krmeny jen jako dělnice. Proto by matky z nich byly
> horší. Je lepší, když je v oddělku více matečníků stejného stáří, včely
> potom vybírají tu nejvhodnější matku, není to ale nutné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Marek Langmajer" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, May 02, 2004 1:24 PM
> Subject: Skok do hlubiny
>
>
> > Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se
> > odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé
> > obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout
> při
> > odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem
> > upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo
> > vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez
> > rámku. Je to velká chyba?
>
>

Zkoušel jste někdo včelařský program BIDATA z Dánska? Mám s ním docela potíže. Nejnovější verzi 8.0.1.0 staženou přímo z www.apimo.dk jsem nerozchodil skoro vůbec. Je vylepšená (jestli jsem to dobře pochopil) o skladové hospodářství jednotlivých nástavků. Nefungovaly tam nějaké příkazy např. rušení úlové poznámky a neustále docházelo k hláškám poruchy struktury klíčů a následné složení programu. Ten bylo možné spustit jedině po úplném restartu PC. Nakonec jsem to vzdal. Na slovenském serveru WWW.vcely.sk je k dispozici asi předchozí verze 7.0.1.0, která je o poznání odolnější, neobsahuje výše zmíněný sklad nástavků, ale teď jsem narazil na problém, že si při přechodu do nového měsíce změnila datumy úlových poznámek. Ručně jsem je opravil, ale zase po zadání nových úlových poznámek do května došlo k výše uvedeným hláškám a následnému zkolabování programu. Přivítám vaše zkušenosti a postřehy. Nevíte o nějakém jiném „odolnějším“ včelařském programu?
S pozdravem Pavel Benda

Mám osobní zkušenost z výroby nástavků (jako amatér).
V loňském roce jsem vyrobil sérii nástavků ze smrku a letos mám k
dispozici borovici,
ale nikoliv vejmutovku. Výška nástavku 15 cm.
Smrk se hůře obrábí, je mnohem náchylnější na vylamování po vlákně např.
při výrobě
spoje "cimbuří". Ale zase je oproti borovici znatelně lehčí.

Mám ale ještě jeden zásadní poznatek (možná že jsem jako amatér objevil
Ameriku).
Při výrobě nástavku hodně záleží na tom, jakou stranou prkno otočím do
vnitřku
nástavku a kterou ven. Vypozoroval jsem, že nástavky, u kterých je
středová část
prkna (tj. ta, která byla směrem ke středu stromu) otočená ven z
nástavku,
se mi po roce venku vychlipují horní i spodní okraj směrem ven. A to i
přes to,
že jsem spoje dělal na "cimbuří", lepil lepidlem třídy D3 (Ponal) a
pojistil vrutem.
U nástavků s obráceně orientovanými prkny se tato vada neprojevuje -
vydouvá se
střed prkna směrem ven, ale jen velmi nepatrně.
Má někdo z vás obdobné zkušenosti, nebo dokonce i nějakou radu?

Díky za informace.

Milan

P.S. sestavoval jsem cca 3 měsíce po ohoblování a to už měla prkna
tendenci se kroutit.


-----Original Message-----
From: František Rada [mailto:rada/=/investtel.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 2:28 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Dřevo na úly


Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Vejmutovka podle literaturi je ještě lehčí jako smrk a o to jde
----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:09 PM
Subject: Antwort: Døevo na úly


>
> z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek
povazujem
> za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.
>
> Matej
>
>
>
>
> Tomá Ustohal
> <ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> on.cz> Kopie:
> Thema: Døevo na úly
> 03.05.2004
> 12:42
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> Vážení přátelé,
> z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co
se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
> DĂ­ky za reakce.
> Tomáš
>
>
>

Horák na PB je dobrý, nejvýkonejsí je vsak benzín!

S práním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 11:41 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den


>
> Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
> opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
> ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
> pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
> je este vykonnejsi.
>
> Matej
>
>
>
>
> Emanuel
> Veselý An: Včelařský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
> <eman.v/=/email Kopie:
> .cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce
nástavků a den
>
> 03.05.2004
> 11:13
> Bitte
> antworten an
> "Vcelarska
> konference"
>
>
>
>
>
>
> > teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> > benzinovou lampou
> >
> > Matej
>
> A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
> mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
> :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
> to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
> prinesou odjinud.
> Eman
>
>
>

Nemusíš se bát, že Ti včely budou prolézat škvírami, když se nástavek
rozeschne, včely to zalepí!

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082


----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 2:27 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


> Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
> nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
> důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
> hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
> takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
> toho lepší pocit ;-)
>
> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Dřevo na úly
>
>
> A nemá ten nástavek snahu pracovat?
> Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
> Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
> nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
> skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
> že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
> A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
> velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
> přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
> Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
> nevymýšlet drahé pokusy.
>
> Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
> letech provozu a nástavek ze smrku!
>
> Díky za informace.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
> Subject: RE: Dřevo na úly
>
>
> Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
> dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
> 35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
> výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
> Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.
>
> František
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004
>

Nasbírat teoretické poznatky o vlivu magnetického pole na život včel je zcela zbytečná záležitost. Zveřejněné poznatky si zcela protichůdně protiřečí a tak nezbývá, než vše vyzkoušet. Včelařím pod VN 15 KW. kdybych spustil z posledního drátu provázek, měl bych úly asi 25 metrů od něj.Můj názor je, že VN včelám nesvědčí.Výnosy nižší, než by se dalo předpokládat, bodavost citelně zvýšená, přezimování dobré. Jelikož jsem na tomto stanovišti s novou včelnicí druhý rok, budu ho ještě pozorovat. Potvrdí li se napsané, tak stanoviště pro výbornou dostupnost budu používat jako zimoviště pro kočování, nebo se odstěhuji. Jaké jsou zkušenosti ostatních??? Zdraví Ruda.

Nazdar přátelé!
Chtěl bych reagovat na starší příspěvek. Protože jsem elektrotechnik-projektant, nechtěl jsem reakci odfláknout nějakými nejasnými formulacemi, a k tomu abych si našel příslušný předpis se mi zatím nedostávalo času. :-))

Chtěl bych trochu připomenu ty jiné nebezpečí v blízkosti vysokonapěťových(VN) vedení.

Jde mi předevší o §46 Ochranná pásma, Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
Lze si přečíst například na :
http://www.energetik.cz/hlavni3.html?m1=/zakony/222_1994.html
a nebo
http://www.eru.cz/zak_458_2000.htm

Je zde zajímavý odstavec 4, který v lesních průsecích stanovuje povinnost provozovatele vedení udržovat volný pruh pozemků a majiteli pozemku, mu toto umožnit.

Z toho vyplývá pro včelaře a jeho včely nebezpečí, že při této údžbě volného pruhu někdo doje k újmě.

Z vyprávění: Včelnice byla na kraji lesa - v blízkosti vedení VN, pravděpodobně na hranici ochranného pásma. Včelař nebyl majitelem pozemku a tudíž nebyl informován o provedení údržby porostů. Pracovníci pověření energetickým podnikem ořezali větve přesahující dovnitř ochranného pásma. Práce byly provedeny v zimě v době vegetačního klidu porostů. Uřezané větve padaly na úly. Poté byly odtaženy a v blízkém okolí spáleny. Včelař, i jeho včely, mněli smůlu. Vše se odehrávalo v blízkosti včelnice. Ze 6 přítomných včelstev přežily dvě. Postižený včelař, znechucen, již dnes nevčelaří.

Rovněž odstavec 8 zakazuje, bez vědomí vlastníka vedení, cokoli stavět v tomto ochranném pásmu.
:-)) včetně úlů, lze se však dohodnout dle odstavce 11

Ještě bych chtěl připomenout, že na území ČR jsou v provozu VN vedení nejen 22kV ale i s vyšším napětím. A tím i širším ochranným pásmem. (všechny v zákoně jmenované)
:-)) Rozepisovat se o nebezpečí "drátů na zem spadlých" a o jiných možnostech úrazu elektrickým proudem nebudu. To jistě dnes již znají všichni. :-))

Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


Dne ne 7. březen 2004 14:09 J.Horký napsal(a):
> Přátelé máte někdo znalosti s problematikou magnetického pole a bezpečností
> včelnice v blízkosti vysokého napětí 22kV.Jaký má vliv magnetické pole       na
> včely?Jaká jiná nebezpečí hrozí pro včelaře? Díky

Ja som prisiel k podobnemu zaveru. Mam asi tretinu z
borovice, tretinu z smreka a tretinu z topoľa a
nejlepsie sa dari v tých z borovice (aj ked neviem
preco).

Peter

- Tomá Ustohal <ustohal/=/oapion.cz> wrote:
> Vážení přátelé,
>         z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k
> výrobě úlů je
> nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo
> jiné zkušenosti, co se
> týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba
> smrkové?
> Díky za reakce.
> Tomáš



       
              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Win a $20,000 Career Makeover at Yahoo! HotJobs
http://hotjobs.sweepstakes.yahoo.com/careermakeover

Po 2 zimách je to zatím dobrý. Ale co to bude dělat za 10 let opravdu
nevím. Fakt je, že se to umí zkroutit, proto to hoblování o 1 cm. Jednu
důležitou radu mi dal známý truhlář: sešroubovat to co nejrychleji po
hoblování, právě kvůli zkroucení. Ten truhlář má taky vlastní sušárnu,
takže jsem si letos v zimě k němu vždycky pár fošen přihodil a mám z
toho lepší pocit ;-)

-----Original Message-----
From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Monday, May 03, 2004 1:05 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Dřevo na úly


A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se
nevykašlat na schánění vejmutovky. Ale to podle mě co to udělá ukáže
skutečně čas. Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím,
že zas až tak velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak
velká doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a
přemýšlel bych jak to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti
letech provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

A nemá ten nástavek snahu pracovat?
Jak dlouho tenhle nástavek používáš a jak je vystavený povětrnosti?
Skutečně by mě zajímalo, jak bude vypadat za deset let. Jestli se nevykašlat
na schánění vejmutovky.
Ale to podle mě co to udělá ukáže skutečně čas.
Pokud nemám známého lesníka a les nevlastním, tak myslím, že zas až tak
velký cenový rozdíl mezi dřevem Vejmutovky a smrku nebude.
A pokud bych s tím měl mít problémy a za deset let (což není zas tak velká
doba - to je jen deset sezón) mi prolézaly dírama včela a přemýšlel bych jak
to opravit, tak to udělám z toho co se doporučuje.
Přece jen v některých věcech se vyplatí dát na zkušensti těch starších a
nevymýšlet drahé pokusy.

Skutečně by mě zajímalo jak vypadá nástavek z vejmutovky po deseti letech
provozu a nástavek ze smrku!

Díky za informace.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rada" <rada/=/investtel.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 1:50 PM
Subject: RE: Dřevo na úly


Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

Já dělám úly ze smrku. Je pro mě nejdostupnější. Při těžbě palivového
dřeva jsem vybral lepší suchou kulatinu a rozřezal na fošny silné cca
35mm. Po roce sušení (přikryté venku) jsem slepil, nařezal na potřebnou
výšku nástavku a zhobloval na 25mm. Nedělám žádnou drážku ani ozub.
Prostě sešroubuji každý spoj třemi vruty.

František


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.675 / Virová báze: 437 - datum vydání: 2.5.2004

z borovicoveho dreva su ule asi o 20% tazsie ako zo smreku. Smrek povazujem
za optimalny z pohlady ceny aj prace. Z Vejmutovky som este ule nerobil.

Matej




Tomá Ustohal
<ustohal/=/oapi An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
on.cz> Kopie:
Thema: Døevo na úly
03.05.2004
12:42
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
DĂ­ky za reakce.
Tomáš

Co se týče dřeva zas až tak velké zkušenosti nemám, ale protože též sháním
vhodné dřevo za rozunmý peníz, což je problém.
Ale sehnal jsem alespoň základní informace.

Vejmutovka se používá z důvodů jejích vlastností, jak mi bylo vysvětleno.
Je poměrně lehká a hlavní výhoda je tak, že se dá v pohodě spojovat v tozích
i na tupo a nemusí tam být např "spojení na ozub" případně cinch , ale dá se
spojit na tupo nebo jen na pero a drážku.
TO se smrkem nejde a musí se spojit na ozub, a jak jsem viděl u nástavků
pana Nečase, tak je to spojení ještě zaištěno zboku zkrz krajní ozub ještě
kolíkem.
Smrk totiž dost pracuje a kroutí se a tak vznikají při nahoře po čase mezery
nazi spoji. Takže se to zajistí ozobem aby se spojení udrželo.
To vejmutovka nedělá.
Navíc prý i velice rychle vysychá takže i při sušení venku tak jak se to
dělávalo dřív bez sušička se z desek po roce může vyrábět. Asi má řidší
dřevo. A na rozdíl od douglasky či jiné borovice není tak smolnatá a
sukovitá.

Ale prý se to docela blbě pozná, když už z ní je vyrobená deska. Jedině se
to prý pozná, když se ohobluje, že má jiný povrch.
Ale tuším, že pan Zelený, který vyrábí Langstrothy z vejmutovky, říkal, že
si to hlídá přímo v lese, aby mu dodali opravdu desky z vejmutovky.

To je tak vše, co jsem k materiálu zjistil.

Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Tomá Ustohal" <ustohal/=/oapion.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 03, 2004 12:42 PM
Subject: Dřevo na úly


Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je
nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se
týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

Vážení přátelé,
z různých materiálů jsem se dozvěděl, že k výrobě úlů je nejvhodnější dřevo z borovice vejmutovky. Máte někdo jiné zkušenosti, co se týče druhu dřeva použitého na výrobu úlů? Co třeba smrkové?
Díky za reakce.
Tomáš

Emane, to mam vyskusane. Mudre knihy pisu, ze drevo sa ma sfarbit pri
opalovani do hneda. Potom ti uz len staci stopovat cas na 10 nastavkov. Aj
ja som mal povodne elektricku pistol - bola lacnejsia ako benzinova. Teraz
pouzivam uz len benzinovu a uvazujem ze som si mal radsej kupit PB horak -
je este vykonnejsi.

Matej




Emanuel
Veselý An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<eman.v/=/email Kopie:
.cz> Thema: Re: Antwort: Desinfekce nástavků a den

03.05.2004
11:13
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle
mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo?
:-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je
to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou
prinesou odjinud.
Eman

> teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s
> benzinovou lampou
>
> Matej

A to jsi nekde vycetl? Nebo jsi delal vedecke experimenty a pocital zbyle mikroby v ulu? Proc 3x a ne 4x tak dele? Nebo mozna 2x dele by stacilo? :-). Treba zalezi i na konstrukci ulu. Ja bych tu pistoli nezatracoval. Je to lepsi, nez nic. Na nosemu to urcite plati a mor si stejne vetsinou prinesou odjinud.
Eman

teplota je nizka, takze doba prace asi 3x tak dlho ako s benzinovou lampou

Matej




Bullet
<bullet/=/email An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Desinfekce nástavkù a den
03.05.2004
09:39
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den,

rád bych se zeptal, na případné zkušenosti, nebo názory na desinfekci
nástavků pomocí horkovzdušné pistole. Klasické ožehnutí plamenem
(letlampou) je mi jasné), ale šla by použít i horkovzdušná pistole? Teplota
vzduchu podle typu pistole dosahuje cca 500-650 stup�ů Celsia.

Předem děkuji za vyjádření.

Horkovzdušnou pistoli mám rád. Na dezinfekci úlů a nářadí ji používám a má jedinou nevýhodu, že musí být dostupná elektrika. Je to myslím bezpečnější, než "plamenomet". Používám pistoli i při tavení plástů a divočiny.

Dobrý den,

rád bych se zeptal, na případné zkušenosti, nebo názory na desinfekci nástavků pomocí horkovzdušné pistole. Klasické ožehnutí plamenem (letlampou) je mi jasné), ale šla by použít i horkovzdušná pistole? Teplota vzduchu podle typu pistole dosahuje cca 500-650 stupňů Celsia.

Předem děkuji za vyjádření.

ventil by mal byt aspon dvojpalcovy. Nozovy uzaver je lepsi ako gulovy -
ustrihne prud medu okamzite. Gulovy ventil ked uzavries este chvilu kvapka.

Matej




Pepo
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: ventil na medomede
03.05.2004
08:06
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

robime nejake posledne upravy na starsom teype medomedu (elek. pohon,... a
pod.) a premyslam nad upravou ventilu vypuste na medomede. Ma niekto
skusenosti povedzme s gulovym ventilom, resp. supatkom,.... a pod.???
Myslim tym, ci sa taketo ventily nezanasaju voskom, medom a pod.

Vdaka

Priatelia,

robime nejake posledne upravy na starsom teype medomedu (elek. pohon,... a pod.) a premyslam nad upravou ventilu vypuste na medomede. Ma niekto skusenosti povedzme s gulovym ventilom, resp. supatkom,.... a pod.??? Myslim tym, ci sa taketo ventily nezanasaju voskom, medom a pod.

Vdaka

"Tvorba trvalých stanovišť"? To není odpověď. Předpokládám, že Josef má vozy (vozík a techniku na nakládání) a méně vhodné trvalé stanoviště. Minimální vzdálenost 4-5 km. Jak rád bych si někdy přesunul včelstva do akátového lesa, k poli svazenky, nebo v červenci ke slunečnici. Bohužel moje lenost a relativně dobré stanoviště (Praha to ale není) vždy převážila. Problémy: Zvolené místo může být sjízdné, povoleno majitelem pozemku a veterinářem, ale nebude se to líbit místním včelařům a to někdy hrubě (nepodceňovat!). Zemedělci většinou nic nepřiplatí (máš přece zaplaceno tím "jejich" medem). Ztráty na dopravě, benzin, včely, nehody a větší práci s vytáčením si odečti.
Eman

Děkuji.

Nové články:
===========

Kalendárium - květen
Autor: Mgr. Vlastimil Protivínský
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004050301

S pozdravem
redakce

Podřez není třeba, já ho aspoň nepoužívám. Je jen nutné asi za týden
odstranit nejstarší matečníky, ty byly založeny nad vícedenními larvičkami,
které byly předtím krmeny jen jako dělnice. Proto by matky z nich byly
horší. Je lepší, když je v oddělku více matečníků stejného stáří, včely
potom vybírají tu nejvhodnější matku, není to ale nutné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Marek Langmajer" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 02, 2004 1:24 PM
Subject: Skok do hlubiny


> Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se
> odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé
> obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout
při
> odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem
> upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo
> vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez
> rámku. Je to velká chyba?

Vážený příteli, jedinné co Vám na tento příspěvek mohu odpovědět: "Tvorba trvalých stanovišť". U malého počtu včelstev se kočování vůbec nevyplatí a ty stresy pro včely a včelaře.

Dobrý den.

Rád bych se zeptal na Vaše zkušenosti a poznatky s kočováním... Jaká je
minimální vzdálenost, převoz před rozkvětem plodiny, nebo až během kvetení a
tp.

Díky Vilík

Ať nám to bzučí. :)

Z důvodu špatného plodování a nevhodného chování části včelstev jsem se odhodlal k větší výměně matek. Při včerejším označování se mi dík mé obratnosti a zkušenosti podařilo jednu z označovaných matek rozmáčknout při odchytu. Byl jsem na pokraji infarktu. Hodlám rozšiřovat stav a tak jsem upustil od myšlenky spojení včelstev. Můj záměr je nechat včelstvo vybudovat mateřáky a z těchto založit oddělky. Neudělal jsem však podřez rámku. Je to velká chyba?

jn

Antibiotika by měly obecně potlačovat bakterie a další škůdce včel a tím
prodloužit jejich život, takže včelstvo krmené antibiotiky by mělo
teoreticky se stejným počtem včel donést více medu.

Je to stejné, jako když třeba v chovu kuřat krmili kdysi kuřata antibiotiky.
Ty kuřata, která by jinak uhynula, nebo ztratila 14 dní v růstu kvůli třeba
banální kontaminaci krmiva nějakými bakteriemi, rostly jako ty úplně zdravá.
Kdo má ale nějakou alergii na ty antibiotika a sní to kuře nebo ten med, má
smůlu.

Nedával bych ruku do ohně za české včelaře, poněvadž je nás včelařu cca 60
tisíc, z terie pravděpodobnosti určitě existují ti, kteří antibiotika včelám
dávají. A nemusí je ani kupovat, stačí, když má dobrého známého v lékárně s
přístupem ke koši s vrácenými nepoužitýmí léky a vybere z nich pro toho
včelaře širokospektrální antibiotika.
Sám jsem jednoho takového včelaře potkal v 90 letech na jednom sjezdu
kočovníků na severní Moravě.

To, že se v medu podle označení českého původu našly stopy antibiotik, vůbec
neznamená, že do něho někdo musel míchat med z číny, i když ten čínský med
zřejmě antibiotika obsahuje pravidelně.

R.Polášek

V nedeľu som bol u včelárov v Poľsku . Chcem našim včelárom oznámiť, že jarné stretnutie poľských včelárov aj s možnosťou nákupu včelárskych pomôcok sa uskutoční v sobotu a v nedeľu 15. a 16. mája 2004 v Kamiannej.

EV> http://ekonomika.idnes.cz/test.asp?r=test&c=2003M267T07A
Přečtěte si tam i komentáře. Já děkuji panu Čejkovi a ostatním
rozumným hlasům za trpělivé vysvětlování situace laickému publiku.
Ivan

Vážení kolegové,
přecházím ten článek bez emocí. Včelařství je mi především koníčkem, a nenechám si kazit dobrý pocit z práce.

Tak to by mě taky zajímalo na co se do Čech dováží.
Doufám , že ho nějací podnikaví obcodníci neprodávají jak oskvělý a naškodný
přídavek do zimního krmení.
Já se s tím nesetkal. Možná, že by bylo dobrý byt konkrétní! Kdo ho vozí a
kam ho vozí.
Takhle vznikají docela dobré fámy!
Kolik to je 60% ? Gramy? Litry? Tuny?

Arnost


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:53 PM
Subject: Antwort: Re: clanek o medu na internetu



Tylancel proti moru sa vyrabal na Slovensku. cca 60% sa ho vyvazalo de
cech. Na co asi?
Oficialne ho nikdo nepriznava rovnako ako fumagilin. Pritom fumagilin
pouzival este v minulom roku pokusny vcelin VUVc / vid prispevok asi spred
polroka /
Na Slovensko sa fumagilin nedovaza uz asi 5 - 6 rokov.
Lepsie ako antibiotika su silne vcely a dezinfekcia, vymena ramikov.


Matej




"Ing. Arnošt
Hrdina" An: "Vcelarska konference"
<vcely/=/v.or.cz>
<arnost.hrdin Kopie:
a/=/ais.cz> Thema: Re: clanek o medu na
internetu

30.04.2004
10:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da
lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto
naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami
a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

Tylancel proti moru sa vyrabal na Slovensku. cca 60% sa ho vyvazalo de
cech. Na co asi?
Oficialne ho nikdo nepriznava rovnako ako fumagilin. Pritom fumagilin
pouzival este v minulom roku pokusny vcelin VUVc / vid prispevok asi spred
polroka /
Na Slovensko sa fumagilin nedovaza uz asi 5 - 6 rokov.
Lepsie ako antibiotika su silne vcely a dezinfekcia, vymena ramikov.


Matej




"Ing. Arnošt
Hrdina" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<arnost.hrdin Kopie:
a/=/ais.cz> Thema: Re: clanek o medu na internetu

30.04.2004
10:38
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da
lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto
naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami
a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

Nejvís mě se... (štve), že tihle hadi mají vždycky dost financí, aby si to
zařídili. Pro sdělovací prostředky bude takový Straka z hlediska svojí
pozice zajímavější k rozhovoru než nějaký dodavatel medu, ikdyby to byl
velkovčelař. Není mediálně zajímavý.
Kdo se zeptá ná s na názor a kdo očistí českého včelaře proti jeho pomluvě.
Jen to bude důvod, proč nám strhat cenu, protože od této chvíle je každý
včelař podezřelý.

Myslím, že bychom na něj měli podat hromadnou žalobu pro pomluvu!

Měl by to sice udělat svaz, ale protože hájí dnes především zájmy těch
velkých a těch kdo mají prachy, tak to bude asi problém.
Každopádně to v tomto světle vypadá, že se jaksi rozcházejí cesty výrobců
včelařů a prodejců a zpracovatelů a jejich sdružení oproti všem slibům a
krásným řečem které měli ve Včelařství dokonce i tady do konference
přispíval pan Leffeman takovým medovým přízpěvkem.
Bohudík zatím prodám produkci sám a nemusím prodávat med nesolidním
obchodníkům. Ale každopádně nám kazí obchod.
Je dost zajímavé, že neví, od koho ten bed s antibiotiky má, když se dělá od
každého včelaře test na to, jestli nemá v medu mor. To je tak složité to
otestovat zrovna i na antibiotika, aby nás žádný výkupce nemohl neadresně
špinit?

Jsem zvědav, co se k tomuhle tématu dočtu ve Včelařství...
Myslím, že je to co řekl dost vážné a dost silná slova, aby se to přešlo bez
povšimnutí!

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Veselý" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 10:46 AM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ?

Já si myslím, že ne. S názorem, že je dobré léčit mor a nepálit včely jsem
se setkal většinou u velkovčelařů. Ve včelařství 5 píše Sojka o
Holanďanech, že používají antibiotika a jsou hrdí, že nemají jediný případ
moru (na rozdíl od nás). To v tom článku byla účelová hláška, aby odvrátili
podezření, že dovezli čínský med s antibiotiky a prodávali ho jako český.

>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ?

Já si myslím, že ne. S názorem, že je dobré léčit mor a nepálit včely jsem se setkal většinou u velkovčelařů. Ve včelařství 5 píše Sojka o Holanďanech, že používají antibiotika a jsou hrdí, že nemají jediný případ moru (na rozdíl od nás). To v tom článku byla účelová hláška, aby odvrátili podezření, že dovezli čínský med s antibiotiky a prodávali ho jako český.

Spíš mě napadá souvislost s použitím Fumagilínu!
V něm je podle toho co vím též antibiotikum a dřív se běžně používal.
Jedině že by si ho někdo přivezl ze zahraničí a v rozporu s našimi
veterinárními předpisy používal. Nedejbože že potom vytočí s medem i částí
zimních zásob, kde ten fumagilín je .
Není to u nás povolené léčivo!


Hezký den.
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 30, 2004 12:03 PM
Subject: Re: clanek o medu na internetu


Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
>> Slyšel jste někdo
>> o používání antibiotik v Česku?

-----------------------------
>Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da lecit
i
>nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita,
ze
>kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto naredeny
>do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami a
>ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem

>Honza

Dobry den,

Dne pá 30. dubna 2004 05:58 Emanuel Vesely napsal(a):
> Slyšel jste někdo
> o používání antibiotik v Česku?

Myslite, ze nekdo v cechach leci vceli mor ? Nebo se s temito leky da lecit i
nejaka jina nemoc - ktera ? Nemuze to byt tak, ze nejaky vykuk si spocita, ze
kdyz koupi z ciny med za 20 Kc , smicha ho stim svym a proda takto naredeny
do vykupu za 50 Kc tak se mu to sakra vyplati, usetri si praci se vcelami a
ve vykupu to podle mne nepoznaji, jakeho puvodu je med (byl jsem ve svem
zivote pouze 2x u vykupcu , pokazde jinych a v prvnim pripade se nechteli ani
podivat, jak vypada (viz me lonske prispevky k infu o hustomeru na med, kdy
jsem mel strach ze zvyseneho obsahu vody), a druzi pouzili nejaky pristroj
(snad refraktometr) na divani se proti svetlu pro zjisteni obsahu vody. A pak
chudaci vykupci, kdyz jim to odberatel po rozboru vrati - a tim postihnou
vlastne nas vsechny. Nebo me napada jeste moznost, ze nekdo vyhodi , nebo
rozbije sklenici od medu z dovozu, vcely to v dobe bez snusky najdou a
donesou domu, pokud pominu moznost zavleceni vceliho moru, ty leciva ktera by
takovyto med obsahoval, dle mne take zustamou ve vcelstvu - kde je pak my
vytocime - ale to uz je jen takova uvaha.


Honza

Dobry den,

Dne čt 29. dubna 2004 20:30 Václav Tomeš napsal(a):

> ve 3/4 Langstrothech ,zimováno také ve dvouch nástavcích byli matečníky ve

Ve 2 nastavcich - neni to malo ? Mam Langstroth 2/3 a vcelstva jsem zimoval na
4 - 5. nastavcich a oddelky na 3. pouze dva slabsi oddelky byly na 2. Jestli
jsem to dobre pochopil, tak jde o to , aby meli co nejvice prostoru, z duvodu
podletniho vyhaneni vcel . Podotykam, ze ac vcelarim 1 km od domu, vcelarim
vikendove - proto mam radeji vic prostoru, nez min.. Zatim jsem zadne
matecniky nenasel, a to je snuska jak o zivot - repka, tresne konci, ov.
stromy, kere..... nastavky co jsem v sobotu nasazoval uz byly ve stredu tak z
poloviny zastavene a zanesene sladinou.

Honza



Honza

Mam k tomu doma v PC nejaky material od RNDr. Svaberka, je to definovano jako plocha od stanoviste musi byt určite plochy zemedelsky vyuzivane a nevyuzivane, bez fabrik atd. muzu to najit. Kazdopadne v Evrope to neni vsude stejne, Svycari treba pozaduji i nepouzivani mezisten.
S pozdravem Radek Hubac


================= Původní zpráva =================
Od (From): "pan Josef Jiří Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: EU - biov?ela?en?
Datum (Date): 27. 6. 2004 20:32
==================================================

> Podle mne to právě znamená ty zmiňované pozemky, je zakázaáno používat
> léčiva preventivně a od jara do posledního vytáčení. Med se vytáčí z
> nezaplodováných plástů v těchto plastech se pak nenacázejí rezudia z
> podzimního léčení. To práve umožnuje systém dadant snízkými nástavky v
> medníku.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 26, 2004 9:30 PM
> Subject: Re: EU - biov?ela?en?
>
>
> > Jestli to neznamená nepostřikované pozemky v doletu včel, to by už bylo
> jiné
> > kafe.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Monday, April 26, 2004 5:25 PM
> > Subject: Re: EU
> >
> >
> > > Neni pravda. Ekologicky vcelareni znamena jistej odstup od silnice,
> > > nepostrikovany pozemky kolem ulu, zakazany plastovy uly, zakazany
> > > pouzivani chemikalii (Gabon) atd
> >
> >
> >
>

____________________________________________________________
Vyberte si až 5 hodin měsíčně volání zdarma. S Oskarem si může vybrat každý. Ať to jsou hodiny volání, víkendové SMS, nebo MMS zdarma.
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73744&section=/

http://ekonomika.idnes.cz/test.asp?r=test&c=2003M267T07A
Zajímavé je tam nařčení českých včelařů od Löffelmanna a Straky (známá firma JSG s falšovaným a znečištěným medem) z používání antibiotik. Nejlepší obrana je útok. Zajímavá je i diskuze ke článku. Slyšel jste někdo o používání antibiotik v Česku?

Dnes jsem rozšiřoval včely ve starém úle v Pětiletce,zimováno ve dvouch
nástavcích.Chystal jsem se na matečníky,ale na žádný jsem nepřišel.Předtím
ve 3/4 Langstrothech ,zimováno také ve dvouch nástavcích byli matečníky ve
třech ze tří úlů.Zřejmě je to dano rychlejším rozvojem tenkostěného úlu
,rychlým prohřátím od slunce.
Díky za všechny odpovědi Vašek
.
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 27, 2004 11:16 PM
Subject: Re: matečníky


> Na roj je opravdu brzy, ale už jsem také 1.5. usazoval roj, téměř 1,4 kg
> těžký. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že ještě ten rok doneslo takto nově
> vzniklé včelstvo asi 12 kg medovicového medu. To byl kdysi docela slušný
> průměr. Dnes už vím, že koupit do dobrých snůškových podmínek kvalitní
matku
> je dobrá investice. To ( aspoň pro mne ) byl ten nejvýraznější popud ke
> změně úlového systému a metodiky spolupráce se včelstvem tedy volbě
> nástavkové.
> Pepa Kala
>
> ----- Original Message -----
> From: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 27, 2004 10:58 AM
> Subject: Re: matečníky
>
>
> > Na rojení to podle mne nevypadá, je na to příliš brzy. I když zůstane
> silné
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.657 / Virová báze: 422 - datum vydání: 13.4.2004
>

ghf gjhfh jgtdfgdgf

Ve včelařské prodejně v Křemencově ul. v Praze, v prodejně v Nuslích u Loefelmana - Honeywell a v ostatních vč. prodejnách. velikost oka asi 3 mm

Kde se dá prosím koupit síť k získávání propolisu?