Včelařská konference

Dost dobře si nedovedu představit, jakou cenu může mít matička, která vyzimovala tak, že má začátkem dubna kolem sebe 100 včel...V podletí by mohla mít cenu jedné oplozené matky, ale v dubnu? Nevím... Pokud bych si měl tipnout, tak si myslím, že včelky byly vyloupeny. O zásobách ale v původním příspěvku zmínka nebyla. Pokud tam jsou zásoby, tak se o loupež nejedná...

No, pokud zůstalo ve včelstvíčku jen 100 včel, jedná se vysloveně jen o záchranu matky. Takže matka musí za tu záchranu stát. Je třeba přidat tolik včel, aby ta matka měla podmínky ke kladení a včelstvíčko aby rostlo a zvětšovalo se.
V malém polystyrenévém oplodňáčku by možná stačila ta stovka včel, v zadováku zůženém na jeden plást možná jen 500 - 1000 včel, v nezůženém nástavku pár tisíc přidaných včel.

Nemusím být věštec, abych věděl, že sto včel, jak uvedeno v původním příspěvku, neobsedne žádný plod, nevyprodukuje žádné teplo... Navíc netušíte, kde je problém. Tedy jedinou možností je posilování. Nemá smysl uvádět těšínská jablíčka. Oslabíte původní včelstvo a tomuhle nepomůžete. Je málo mladušek a létavky frnknou okamžitě zpět, nescelí se. Na to stačí třeba jen 8°C. Jedinec je včelstvo - nikoli včela a tento jedinec je prostě na umření. Je třeba to přiznat...

Co se týká vlastní pomoci, přikláním se k variantě Pepana. přitřepat včely odjinud, zůžit, uteplit, dodat plásty se zásobami, pokud nejsou.... Plásty se včelami bych před otřepáním vyvěsil na chvilku ven , aby odletěly létavky a trochu se vytratila vůně původní matky. Nesmí to být zase moc dlouho, aby v jarním chladu nezachladl plod.
Pokud ale tam je loupež, musí se bezpodmínečně vyřešit, jinak se to nepovede.

Pokud bych měl k dispozici uteplený, třeba polystyrénový oplodňáček, zvážil bych udržení matky v něm. Matku dal do klícky, k zaručeně zdravým včelám - z jiného včelstva a nechal ji tam pár dní za přísunu vody a sladiny. Zdravá matka to musí vydržet. Potom přidal běžným způsbem do plodňáčku s narkotizovanými včelami. Včel by tam mělo být víc než normálně kvůli udržení tepla.

No, každá pomoc takové matce z jiného včelstva to včelstvo zpomaluje v rozvoji a sníží jeho první snůšku o nějaká kila. I když zas na druhé straně může vítaným způsobem oddálit nástup rojení u nejsilnějšího včelstva, pokud jsou včelstva nevyrovnaná. Ale zase na druhé straně to se dá později dělat docela dobře oddělky.

Je tedy třeba pečlivě zvážit, jestli ta matka za pomoc stojí. Neboli proč včelstvo na jaře tak oslabilo. Je třeba vyloučit silnou nosemu a další silné nákazy,tam je to jednoznačně na likvidaci.
Na druhé straně je třeba zvážit, jestli se nejedná původně o zdravé životaschopné včelstvo, které bylo sraženo na kolena sérií více nešťastných či chybných zásahů a jehož matka je geneticky cenná. Tam je to spíš na záchranu matky.

Pokud je situace mezi tím, musí rozhodnout včelař podle své situace.
Jestli je výhodnější za cenu pár kilo medu z první snůšky mít z toho oslabeného včelstva něco jako superraný oddělek se starší matkou, který může po zesílení ve včelstvo ještě chytit pozdní červnovou a červencovou snůšku ale zároveň vnést na stanoviště třeba nějaké chronické virové oslabující onemocnění ( což ale zas může být dobré na další výběr, protože zřetelněji oddělí včelstva náchylnější k těm virům od odolných) nebo vnést přes trubce na stanoviště geny nižší odolnosti a životaschopnosti.
Anebo jestli je výhodnější včelstvíčko zrušit, plásty i vyvařit, úl desinfikovat , odstranit tak možné ohnisko chronických nemocí a zdroj genů nižší odolnosti....
A počty včelstev doplnit vytvářením květnových oddělků.

Doporučuji zlikvidovat, dílo vyvařit na vosk a úl desinfikovat. Tady outlocitnost není na místě.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Stanislav
Sent: Tuesday, April 10, 2012 6:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Matka

Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním plodu alebo včelami ďakujem za radu

Já Vás obdivuji jak na dálku věštíte jak vědma v Tv., proč se tak stalo a snadno vynášíte soudy. Já mám vždy potíž tak rychle určit příčinu přímo u úlu. k tomu ho potřebuji prohlídnout i s jeho okolím.
Jinak rychlá rada když je teť chladno setřepat do nich trochu včel z jiných úlů Než se oteplí tak se scelí.
Jestli nosematické stačí zůžit a pomli rozšiřovat Pořád to bude pokud je dobrá matka rychlejší jako oddělek NEJLEPŠÍ VŠAK JE UDĚLAT Z NICH DVOJMATEČNÉ VČELSTVO jeli matka dobrá brzy obě zesílí a bjeli m. špatná včely se jí zbaví.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matka
> Datum: 10.4.2012 21:40:57
> ----------------------------------------
> Takovéhle včelstvíčko nemohlo přezimovat. Pokud jsou zadělané, jsou
> nosematické, pokud ne, jsou vyloupené. Každopádně si raději místo nich za
> čas udělejte oddělek z těch ostatních. Budete z něj mít větší radost než z
> tohoto včelstvíčka, z něhož stejně nic nebude....S největší
> pravděpodobností matičce přece jen něco chybí (pokud jste ovšem nezazimoval
> velice slabé včelstvo), i když Vám připadá dobrá. Pokud ji nepotřebujete
> např. pro bezmatečné včelstvo z těch ostatních, tak ji zamáčkněte a úl
> odstraňte.Zhruba za měsíc si můžete udělat nové matičky i oddělky...
>
>
>

Takovéhle včelstvíčko nemohlo přezimovat. Pokud jsou zadělané, jsou nosematické, pokud ne, jsou vyloupené. Každopádně si raději místo nich za čas udělejte oddělek z těch ostatních. Budete z něj mít větší radost než z tohoto včelstvíčka, z něhož stejně nic nebude....S největší pravděpodobností matičce přece jen něco chybí (pokud jste ovšem nezazimoval velice slabé včelstvo), i když Vám připadá dobrá. Pokud ji nepotřebujete např. pro bezmatečné včelstvo z těch ostatních, tak ji zamáčkněte a úl odstraňte.Zhruba za měsíc si můžete udělat nové matičky i oddělky...

Já bych to nedělal, jenom snad pokud jsou jasné příznaky nosematózy. Jinak bych se bál třeba i virozy a tedy možnosti zanesení do dalšího včelstva. Přeléták způsobí, že rozdělíte včelstvo an dvě, která možná vůbec nepřinesou žádný med. Pokud se nebojíte nemoci, dal bych nad silné včelstvo mateří mřížku a nad ní bych posadil jmenovanou matku i se včelami.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka
> Datum: 10.4.2012 18:16:56
> ----------------------------------------
> Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo
> 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej
> nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním
> plodu alebo včelami ďakujem za radu
>
>
>

Dnes po otvorení jedného úľa som našiel matku a pri nej málo včiel okolo 100 mám 10 rodín co mam s takouto matkou robiť matka je stara rok nič jej nechýba nechcem ju zlikvidovať ako jej mám pomôcť preletákom alebo pridaním plodu alebo včelami ďakujem za radu

Napište mi mail na j.danihlik(zavinac)gmail.com
nebo další kontakty na www.mojevcely.eu

Máte plnou verzi? Nejsem tam registrovaný. Spousta věcí je i na www.ScientificBeekeeping.com, tam jsou plné články.

děkuji
Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Danihl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nosema spp.
> Datum: 10.4.2012 13:39:56
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> o Nosemě ceranae pojednává prof. Fries v review z roku 2010. Odkaz je zde:
> http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022201109001888
>
> Lze tam nalézt spoustu užitečných informací.
>
>
>

Zdravím,

o Nosemě ceranae pojednává prof. Fries v review z roku 2010. Odkaz je zde: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022201109001888

Lze tam nalézt spoustu užitečných informací.

Vážený pane docente,
o čmelácích jsem se z Vaší publikace dověděl mnoho zajímavého, děkuji.
Lituji, že občas nepřispějete do konfenrece jako před deseti, dvanácti lety.
Jesli bych mohl požádat, měl bych nejasnosti stran nosemy. Vloni jsem začal vyšetřovat nosemu, protože chladné a deštivé léto nosemě vyhovovalo. Měl jsem i 3 včelstva pozitivní na N.ceranae na jeden +. Vzhledem ke klinice si myslím, že jsem měl případy cerany možná již před 5-7 lety, kdy jsem nevyšetřoval. Vzorky mně na podzim vyšetřoval Martin Kamler z Dolu. Nikde v zahraniční literatuře není vyjasněn přenos, pouze úvahy o trofalaxii. Nikde se také neuvádí infekčnost pro matky, ale já jsem úhyny matek pozoroval u 2 ze 3 pozitivních včelstev a jako osobní zkušenost mně úhyny potvrdil i Randy Olivier z USA (www.ScientificBeekeeping.com). Překvapením je pro mě jak rychle se N. ceranae rozšířila, v Maďarsku, kde nyní pracuji už N. apis ani neznají, ale ceranu mají všude a bez Fumadilu B by snad ani nemohli včelařit. Vůbec mně není jasné jak N.ceranae koluje v našich podmínkách, když nesnáší chlad a většina spór je v zimě pravděpodobně zničena a nové se při teplotách kolem 10st. Celsia ani netvoří. Samozřejmě může přežívat v infikovaných včelstvech, ale jak se tak rychle během sezóny dokáže šířit? Chtěl bych se Vás zeptat na Váš názor na ceranu a požádat o doporučení, jak se jí pokusit vymýtit alespoň v rámci mojí včelnice. Kdy by jste doporučil vyšetření létavek během sezóny, abych ev. mohl zareagovat a zrušit pozitivní včelstva před krmením? Jak interpretovat laboratorní výsledky, při jakém výsledku pozitivní včelstva preventivně utratit? Nestačilo by přemetení na mezistěny? Moje pozitivní včelstva obsedali plně 5NN 39*17 v červenci, slábnout začali až pozdě na podzim, hlavně od listopadu. Vyšetřoval jsem v říjnu. Má smysl utratit na podzim pozitivní včelstva? Je nějaká souvislost mezi stářím díla a nosemou? Podotýkám, že mám všude velmi mladé dílo . Stejně mám ale zkušenost, že kmenové včelstvo přemetené na mezistěny stejně jako pěkné oddělky odolávají nosemě mnohem více. Jaký je rozdíl mezi kmenovým včelstvem a přemeteným na mezistěny? Má to přemetení tak zásadní vliv na "omlazení" včelstva? Přemetení na mezistěny se mně líbí, není to ani tak strašná práce, ale stojí to spoustu cukru proti normálně krmeným včelstvů cca +10kg.
Děkuji
MUDr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladim?r Pt??ek <ptacek.home/=/cmail.cz>
> Předmět: ?mel?ci
> Datum: 07.4.2012 17:44:11
> ----------------------------------------
> Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
> pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk
> knihy o chovu čmeláků
> http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
> Vše dobré Vladimír Ptáček
>
>
>

Jinak mně připadá, že kdo ze včelařů si chtěl dělat záznamy a potom nad nimi počítat a rozvažovat, vždy to nějak dělal.
Kdysi to bylo olůvko, potom tužka, v přírodě třeba se dělaly záznamy rukama od vosku a propolisu do "špinavých" papírů nějakou pracovní tužkou a doma je potom přepisovaly do nějakého čistého sešitu.
Ostatně kdo má tak zhruba do 10 včelstev, stačí mu podle mně když večer prostě zapíše to, co si z toho dne pamatuje, co u těch včelstev dělal. Stejně k podrobnějším údajům, než si stačí z toho dne zapamatovat , se podle mně skoro nikdo nevrací, jsou to pak nevyužívaná data. Maximálně se využijí k tomu, že za 20 - 40 let si to někdo otevře a přečte, jak zajímavě se dnes včelařilo.
Kdo by chtěl zaznamenávat podrobné údaje o každém včelstvu méně pracně, tak dneska je dostupný diktafon. Funkci diktafonu má spousta digitálů, mobilů, MP3 přehrávačů.... a některé z nich jsou schopné srozumitelně nahrát hlas i v přírodě, tedy jsou dostatečně citlivé a je u nich odstíněno rušení větrem, případně je u nich možné napojit kvalitní externí mikrofon. Nemluvě o diktafonech jakožto samotných diktafonech určených k tomuto v první řadě. Nejvhodnější je asi udělat včelstvo a potom pustit diktafon a shrnout do něho všechny údaje. A večer to všechno přepsat. Nechat diktafon puštěný během práce a zanamenávat do něho všechno bude hodně náročné na čas, pokud to někdo bude přepisovat ručně. Pokud to někdo bude cpát do počítače přes přepis hlasu, tak to je jiná.
Dneska bude asi nově dostupný trend být v lese u včelstev online připojený k internetu a ty údaje přes vhodný "bazmek" rovnou cpát do příslušného programu. A doma pak nad nimi už jenom uvažovat.

Mně připadá, že je to furt totéž. Kdo chtěl a chce nad výsledky svých včelstev všelijak uvažovat a počítat, dělá to už dávno. Kdo se k tomu nepřinutí, i kdy ví, že potom něco dělá zbytečně nebo neefektivně, žádný počítačový program to za něho neudělá. Ten počítačový program akorát ušetří včelaři trochu času. Ale základ je patřičná data o včelách zaznamenat, aby prostě někde byly a to musí dělat včelař, program to neudělá.
Maximálně mu umožní data, která o těch včel do počítače nastrká, zobrazovat ze všelijakých stran a tím vidět souvislosti, které na papíru vidět nejsou. Excel nebo jiný tabulkový procesor třeba může dost pomoct lidem, kteří neumí vidět v tabulkách s čísly všelijaké závislosti a trendy, prostě tím, že si tu tabulku převede do nějakého grafu.

Mrkni na Včelařské forum:

http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Beeper-Vcelarska-aplikace-pro-mobilni-telefony?pid=24221#pid24221

Tam najdeš i další odkazy.

JB

----- Original Message -----
From: "ladislav" <hronovsky.l/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 08, 2012 12:39 PM
Subject: program pro včelaře


> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a
> jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Fwd: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 13:42:45
> ----------------------------------------
> Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel.
> Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy
> včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v
> ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
> pepan
>
> # ------------ Původní zpráva ------------
> # Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> # Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
> # Kopie:
> # Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> # Datum: 08.4.2012 11:45:28
> # ----------------------------------------
> # Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
> # nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
> # Ivo D.
> #
> # 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
> # to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
> # musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
> # niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
> # nevyrojilo ani jedno"!
> # Já jsem to ovšem zde nepředkládal jako nějaký relevantní pokus,ale pouze jako konstatování mého pozorování v souhlase s pozorováními i pokusy jiných včelařů.A i tyto relevantní pokusy fundovaných včelařů zaměřené na vyzkoušení určité provozní metody v praxi mají jistou toleranční šíři v jejíchž dimenzích se provádějí.Pokud tedy vím, že např.mgr.Linhart
> # nasadil včelstvům stavební rámky v určitém časovém období, že i ten počet SR nebyl zcela konstatní,že jeden rok měl např.20% a druhý rok 3O% tichých výměn, že jeden rok měl o tolik kg medu více proti dosavadnímu průměru atd.atd, mohu já s tím jen souhlasit na základě svých zkušeností byť jen u pěti včelstev aniž bych to vydával za svůj pokus.A i kdyby se nás sešlo např. 10 včelařů a ¨každý jsme za obdobných podmínek měli obdobné pozitivní výsledky i tenkrát bych si ani já ani kdokoliv další zřejmě nedovolil vydávat to za seriozní pokus. Ale může to již o mnohém vypovídat.
Pokud tedy kolega Linhart a spol měli signifikantní výsledky na třeba 50-ti včelstvech a já na pěti,přičemž jsem se řídil přesně postupem a radami právě jmenovaného kolegy (byli jsme v písemném kontaktu)nemohu jistě já ani tak hovořit o nějakém pokusu, zatímco ovšem kolega Linhart a spol. by asi mohli mluvit o pukusu ne na 50-ti ale 55-ti včelstvech.Snad se mi podařilo vysvětlit,co jsem měl na mysli.
Ivo.D.
>
>
>

"Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav"

Jelikož to sleduji a žádné zásadní procedury proti rojení nedělám, zato rojové matečníky využívám pro odchov náhradních matek. Tak se múj počet rojů pohybuje od 0 až po po 5 v roce 2001 Obvykle jsou to tak 3 z 30 včelstev. Proto taky tvrzení o závadovosti rojových matečníků považuji již za blábol pocházející z dob kdy se rojivost cenila. Rojové matečníky ale odebírám jen od starších matek které se nerojily a dobrých včelstev které mají uspokojivý výnos.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 15:47:51
> ----------------------------------------
> To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při
> chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné
> nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve
> včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé
> ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek
> mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však
> ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí?
> Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a
> snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří
> sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto,
> že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat
> matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech.
> Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 -
> 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj,
> 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že
> nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí,
> pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo
> vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně,
> že sousedé neprotestují.
> JK
>
>
>

Rojeni je jiste uchvatna podivana,pochybuju,ze z nej ma radost vcelar,ale sousedi rozhodne ne.Kolik tady bylo v lonskem roce prispevku,jak zakazat sousedovi chov vcel,nebo ho vystrnadit nekam daleko pryc?Vetsina lidi se vcel boji a rojeni je ten nejlepsi zpusob jak rozdrazdit sousedy a tezko jim vysvetlovat,ze roj ma jine starosti nez bodat.J

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

___________________________________________________________

Oprava: "abych jimi mateřáky mohl koncem zimy (!) zpětně posílit"

Na jaře by posilování bylo už docela s křížkem po funuse :)

Jen tak na okraj, sežeňte si termokameru a rázem poznáte, zda trubci plod zahřívají.
Rozhodně to bude mnohem produktivnější než celá tato diskuze zahlcená spousty polopravd a smyšlenek.

Jak tak koukám na příspěvky některých, asi by hodně lidí objevilo Ameriku.

Že trubci zahřívají plod, je dávno známá a prokázaná věc.

LBV metodu jsem dva roky zkoušel, fungovala mi, ale půlení včelstev mi připadá jednodušší a pro můj provozní záměr účelnější (záměrně vytvářím oddělky, abych jimi mateřáky mohl na jaře zpětně posílit, a tak si zajistit bohatou jarní snůšku).

MV

Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj.
*********************************************************
Ano,je zapotřebí příteli pogratulovat ohledně rojení při jeho počtu 15 včelstev. Lze to docílit,ale za jakou cenu ?
Pokud opravdu má respekt ke svým sousedům,chce se vyhnout
jejich stížnostem,tak mu nic jiného nezbývá,než své včely usměrnit a vymluvit jim ten jejich rojový pud. To se jistě dá,ale že by z toho měl včelař nějakou velkou radost?

To jsem ještě nezmínil peripetie v počátcích podpory v chovu trubců při chovu matek. Prvý rok jsem vybraná včelstva nemohl dostat do řádné chovné nálady. Druhý rok jsem to zkusil s osyřelcem. Ale, vyhledávat matku ve včelstvu o 4 vysokých nebo 6 nízkých nástavků také nebylo to pravé ořechové. Nakonec to vyhrál sběrný oddělek - sádka. Také tiché výměny matek mohu potvrdit, fungují. Nebyl by však přehled o stáří matek. Nezřídka však ve včelstvech kladou po nějaký čas souběžně matka a dcera. A s rojivostí? Od 1993, kdy jsem byl tlakem okolností nucen k přemístění včelstev a snížení stavů na 15 produkčních včelstev a roje počali sledovat bystří sousedi z řad důchodců a zahrádkářů. Proto mám docela přehled. To i proto, že v okolí jsem jediným, kdo značí své matky a mohu tudíž zkontrolovat matku v sebraném roji a zkontrolovat příležitostně i matky ve včelstvech. Takže, jak je to s roji? Rok 1993 - 1995 nebyl žádný, 1996 - 2 roje, 1997 - 1 roj, 1998 - 2000 - žádný, 2001 - 1 roj, 2002 - 2004 žádný, 2005 - 1 roj, 2006 - 2009 - žádný, 2010 1 roj, 20011 - žádný roj. Takže nemohu tvrdit, že nemám žádné roje. Avšak ve srovnání s rojením u včelařů v blízkém okolí, pokládám rojivost mých včelstev za zanedbatelnou. Pokud se některé včelstvo vyrojí, nu což, je to jejich právo a tak z toho nedělám tragédii. Hlavně, že sousedé neprotestují.
JK

Tak si ho vytvoř sám v tabuce vždyť vytváření takových programů stačí vzorce z algebry ze základní školy. Všechny tyto hotové programy jsou tak vytvořeny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ladislav <hronovsky.l/=/seznam.cz>
> Předmět: program pro v?ela?e
> Datum: 08.4.2012 12:39:44
> ----------------------------------------
> Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se
> nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich
> dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji
> Ladislav
>
>
>

Já také lošký rok neměl ani jeden ro ačkoliv jsem v nějaký doufal. Bohužel. Žádné LBV nepoužívám protože takovým výstřelkům nevěřím . Prostě byl rok, kdy včely neměly ty správné podmínky k rozmnožování. Všechno se vpřírodě děje v ciklech a včelaři pro to mají pojem rojivé a nerojivé roky.
pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
# Datum: 08.4.2012 11:45:28
# ----------------------------------------
# Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a
# nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
# Ivo D.
#
# 4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je
# to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a
# musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa
# niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev
# nevyrojilo ani jedno"!
#
#

Marně hledám nějaký počítačový program pro běžného včelaře ve kterém by se nechalo evidovat chování a výnosy jednotlivých včelstev,chov matek a jejich dcer,nebo zaznamenat vývoj počasí v dané oblasti. Poradí někdo? Děkuji Ladislav

Myslim,ze jev,kdy vcelstva chovajici vice trubcu si opatruji novou matkou tichou vymenou muzu potvrdit..Mozna jsem nekoho uvedl v omyl vyrezavanim trubciny ke snizeni populace VD,protoze jsem nenapsal,ze se do tohoto poustim az pocatkem cervna.Omluva.Jarni trubce nechavam lihnout.Co to tak delam,mam opravdu jen dubnove roje,kdy jsou vcely rychlejsi nez ja.Panensky trubci ramek nechavam v poloze 10 (z11) v hornim nastavku i pri krmeni,nekdy ho matka zaklade a trubci litaji jeste koncem rijna,jindy je jen plny zasob,ale je pripraveny ve vcelstvu hned z jara,kdy vcely nestavi.Potvrdim i ometani trubcu z medniku,malo delnic,spousta trubcu.Zvlast videt to bylo loni na repce,kdy mednikem byly 3 VN.Jestli maji trubci vliv na medny vynos srovnat neumim,nemam srovnat s cim.A troufnu si rict,ze trubci a nebo i stavebni ramek lakadlem pro matku je,v pridanem nastavku probiha stavba mezisten a kladeni vetsinou od nej.J

Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.

4 včelstvá ešte nemôžu byť ako dôkaz toho, že to platí všeobecne, vždy je to len náhoda. Relevantný pokus musí vypadať oveľa, oveľa zložitejšie a musí trvať trochu dlhšie ako jednu sezónu a musí byť čisto vedecké a nie sa niesť v slogane, "ja to môžem potvrdiť, tohoto roku sa mi zo 5 včelstiev nevyrojilo ani jedno"!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka &lt;<a href="mailto:vcely-konference/=/vcelarstvi.org">vcely-konference/=/vcelarstvi.org</a>>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 17:47:16
> ----------------------------------------
> Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> > Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> > trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> > snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> > Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> > zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
>
> Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
> cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
> jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
> zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
> oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
> zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
> byla ta zima a dest to zvladli.
> Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
> kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
> Mohu zcela souhlasit,já jsem to poprvé zkoušel jen u 4 včelstev a nevyrojila se žádná a dvě udělala tichou výměnu.
Ivo D.
>

Já si ovšem nepředstavuji,že by trobci účrlově vyráběly. avšak při jejich odchovu teplo vzniká zřejmě jako odpadní produkt
Jedno je zřejmé velstvo které má tolik trubců kolik uzná za vhodné, má větší výnos
Samozřejmě nějací žebráci ani trubšinu nestaví. také mají malý výnos a zase to může u někoho vyvolet dojem, že je to jejich malým počtem. Takže ve svém důsledku asi jde jeno dojmy.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 22:41:42
> ----------------------------------------
> >Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
> ----------------------------------------------------------
>
> Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců
> od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
> Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.
>
> AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená..."
>
> JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období
> rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se
> starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu
> názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O.
> Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu,
> třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že
> včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž
> ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A.
> Janisch a další ...
>
> AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-)".
>
> JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi
> produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto
> nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou
> kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení
> vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních
> příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.
>
> AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího
> plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců
> v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".
>
> JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce
> odchová v množství dle svého uvážení.
> Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních
> rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou.
> V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky
> na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez
> předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí
> převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor
> plodu dělničího.
>
> AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit.
> A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože
> nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".
>
> JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém
> osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých
> klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod
> nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože
> plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase
> plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na
> česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při
> prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.
>
> AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je
> jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom,
> že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí".
>
> JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu
> množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale
> kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.
>
> AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".
>
> JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli
> hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v
> období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným
> lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období
> odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího
> plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na
> trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více
> než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů
> právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny
> mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před
> roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností.
> Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na
> vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují
> fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou,
> že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být,
> známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
> Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
> Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce.
> Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
> JK
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 06:51:47
> ----------------------------------------
> V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se
> včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s
> mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká
> LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí
> včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební
> polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou
> tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely
> přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva
> mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je
> to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují.
> A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o
> vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co
> mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice
> opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak
> zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu.
> Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku
> loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s
> pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě
> pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v
> tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice.
> Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle
> procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než
> topení.
>
>
>

Vúbec všechny úvahy co a jak rozhoduje kolik trubců bude ve včelstvu a nebo jaké děje a kdy se to bude dít je v genech a ajejich postupné děje odstartovává v celé přírodě poloha slunce spolu s teplotou, což spolu úzce souvisí. Nic si nenamlovejme, že včelám můžeme něco nadiktovat co mají dělat. My jim umíme jen jejich postupy ničit.
Zrovna tak není ani trubčina neodolatelným lákadlem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 08.4.2012 09:09:21
> ----------------------------------------
> J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého
> plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací
> včel.
>
> Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je
> prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a
> nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj
> na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým
> rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú
> úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.
>
> Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby
> položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia
> vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto
> som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta,
> "prepustili" ju, keď ich zakládla.
>
> Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
> Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne
> pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva
> bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich
> predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich
> zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.
>
> Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia
> a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu
>
>
>

J.K. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel.

Josef, vybral som si len jeden bod z Tvojho rozsiahleho komentára a to je prvá časť tejto vety. Pozoroval som vzťah včiel ku trúdim bunkám a nadobudol som dojem, že samotná matka vo včelstve je len ten povestný stroj na kladenie vajíčok a tom kde bude matka klásť vajíčka (tvar bunky je tým rozhodujúcim faktorom či položí oplodnené alebo neoplodnené) rozhodujú úľové včely a tak je to i pri zakladaní trúdich buniek.

Nie raz som pozoroval v priamom prenose, keď včely doslova dotlačili M, aby položila vajíčko do pripravenej materskej kolísky, Až po akte položenia vajíčka sa včely rozišli a matka išla na iné miesto klásť vajíčka. Takto som to pozoroval i v prípade trúdich buniek v dolnom rohu plásta, "prepustili" ju, keď ich zakládla.

Takže pri kladení vajíčok musí panovať súhra, vo vzťahu matka a včely.
Ešte spomeniem jeden príklad na vysvetlenie tohoto javu, ktorý som hlavne pozoroval pri jarnom rozvoji včelstva. Plodové teleso sa postupne dostáva bližšie k zásobám a ak sú na ňom trúdie bunky zanesené medom, včely ich predčasne vyčistia a vyleštia (pripravia na prijatie vajíčka) matka ich zakladie neoplodnenými vajíčkami ako prvé.

Josef, neodmietam Tvoje vysvetlenie javov vo včelstve, sú hodné povšimnutia a možno takouto mozaikou pozorovaní sa dostaneme bližšie k poznaniu

a.turcani děkuji za dotaz.Co se týče velikosti m.vychované mimo sezonu, to je těsně před zimou,mám stejnou zkušenost.Bylo mně líto ji zamačknout.

V tom co jste napsal Vy a Já žádný rozpor nevidím. Ale mám porovnání se včelstvy, kde je včelstvu vkládán stavební polonástavek a včelstva pouze s mezistěnami. Trubčinu nikdy neodstranuji po celou sezonu. Někdo tomu říká LBV, já mám tato včelstva se stavebním polonástavkem pod názvem trubčí včelstva a jde mi o chov matek, geny apod. Ve včelstvech, kde mám stavební polonástavek je trubců mnohonásobně víc a na snůšce, kdy otevřete úl a jsou tam trubci v převaze, to není nic ojedinělé ani u včelstev kde si včely přestaví trubčinu na mezistěně. Ikdyž těch trubců je u takového včelstva mín, tak odhadem počet dělnic je u těchto dvou skupin včelstev stejný. A je to období, kdy je teplo a včely na česně větrají, takže topit nepotřebují. A když mám porovnání u těchto dvou skupin, proto nejsem přesvědčen o vytváření tepla samotnou přítomností trubce. Včely nejsou hloupé, ví co mají dělat a pochybuji o tom, že by ve včelstvu kde je méne trubcu, dělnice opustily úl za snůškou a riskovaly podchlazení plodu. Když mají chladno tak zůstávají v úlu podle potřeby jdou do chomáče a zahřívají co nejvíc plodu. Krmení trubců dělnicemi to je normální i to že trubci od dělnic kašičku loudí, když ji na plástu pronásleduje. A to nejspíš také souvisí s pozdějším nástupem rojení jak píšete, ikdyž příčiny rojení nejsou ještě pořád 100% potvrzeny, ale obecně se má za to, že ten odběr kašičky roli v tom hraje. Víc trubců=větší odběr. Ale pořád je to o tom zaměstnat dělnice. Trubec je pohlavní jedinec a má svoji úlohu danou na shromaždišti. V úle procházející se trubec po plástu s plodem bych to tipnul tak na izolant než topení.

Souhlasím s Vámi, pane Křapko. A důležitá citace je ve Vašem příspěvku od Haragsima, že včelstvo je živější s trubci. Můj děda včelařil v době, kdy bylo běžné, že kluci dostali prkýnko a měli za úkol na česně zabíjet trubce kvůli zvýšení medné produkce. Děda se tohoto postupu neúčastnil a říkal lapidárně: "Víš, ono z toho nic není, ale těm včelám dělá dobře, když po nich ti trubci lezou..." Prostě měl to odpozorované.
A včelky v době rozmnožování kladou obrovský důraz na trubce. Čím více trubců, tím je vyšší pravděpodobnost, že matka bude oplodněna co nejkvalitněji. Druhotným přínosem pro včelaře je fakt, že trubčí larvičky jsou velkým konzumentem krmné šťávy a tím je přece jen rojení omezováno. A třetím pozitivem je, že včelky, pokud nemají co dělat, tak vymýšlí hlouposti a chtějí se rojit. Takže pokud mají dost otevřeného trubčího plodu, tak mají práce nad hlavu a zase spíš sedí doma....

>Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi? Aleš M.<
----------------------------------------------------------

Tak tedy dobrá. Včelstvům dávám možnost stavby trubčího díla a chovu trubců od roku 1984 a trubčinu nevyřezávám.
Pokusím se to tedy na Tvém příspěvku poněkud rozvést.

AM: "Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená..."

JK: Vynecháme vrtění včel při poslechu v zimě i jindy a věnujeme se období rozvoje včelstva. V tomto období včelstva také odchovávají trubce a ti se starají i o celkovou "pohodu včelstva". Pro podporu svého mínění zde uvedu názor z publikace Včelařství 1985, Veselý a kolektiv, str. 88, autor O. Haragsim, cituji: ".. trubci nepochybně mají svůj význam ve včelstvu, třebaže jejich úlohu prozatím dopodrobna neznáme. Jisté je však to, že včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod" konec citace. Totéž ve vydání z roku 2003 na str. 40. Obdobné názory měli i jiní např. J.A. Janisch a další ...

AM: "...a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-)".

JK: A o tom to je. Trubci v době, kdy nastává ve včelstvu nepoměr mezi produkcí krmné kašičky a množstvím otevřeného krmeného plodu, tuto nadprodukci hltanových žláz kojiček odčerpají. Kojičky tedy nemusí krmnou kašičku nabízet svým koleginím ani ji sami konzumovat. To způsobí omezení vzniku anatomických trubčic, které jsou považovány za jednu z hlavních příčin vzniku rojové nálady ve včelstvu.

AM: "Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají".

JK: To nebude tou příčinou. Nejspíše je to tak, že včelstvo si trubce odchová v množství dle svého uvážení.
Za důkaz můžeme považovat množství vystavěné trubčiny na stavebních rámcích. Zpočátku rozvoje včelstvo stavební rámky vystaví čistou trubčinou. V pozdější době již staví smíšené dílo, trubčí, přechodné a dělničí buňky na vložených stavebních rámcích a též můžeme i vidět čisté dělničí dílo bez předlohy - mezistěny. Nemusíme tedy mít obavu z toho, že včelstvo dopustí převahu trubců nad dělnicemi nebo, že množství trubčího plodu je na úkor plodu dělničího.

AM: "Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat".

JK: K tomu se též vyjádřil i Polský výzkumník Maciej Winiarski ve svém osmiletém pokusu kdy porovnával mednou produkci u včelstev u kterých klasicky vyřezával trubčí plod a u včelstev u kterých trubčí plod nevyřezával. Viz OVP č. 2 z 2010. Já se k této otázce nevyjadřuji, protože plod nevyřezávám a nemám tudíž srovnání. Mám však tu zkušenost, že v čase plné snůšky je v úle málo včel a hodně trubců. Včely jsou v terénu a na česnech je čilý provoz. Protože při chovu nepoužívám mateří mřížku tak při prvním medobraní v květnu ometám ze zavíčkovaných plástů převážně trubce.

AM: "A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí".

JK: Tak tento názor, že se někdo domnívá, že roztoč se na dělničím plodu množit neumí, čtu prvně. Ještě jsem jej od žádného včelaře neslyšel. Ale kdo ví? I včelaři jsou různí a jejich názory jsou též různé.

AM: "Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok".

JK: Mám tu zkušenost, že dobře vedená a potravou zabezpečená (nikoli hladoví žebráci) včelstva na ponechané trubčině odchovávají trubce i v období po letním slunovratu. Trubčí buňky jsou pro matku neodolatelným lákadlem i v období druhého plodového vrcholu ke kterému dochází v období odchovu zimních generací včel. Nebudeme spekulovat o atraktivitě trubčího plodu pro roztoče VD, přidržíme se ověřené skutečnosti a to té, že na trubčím plodu se vylíhne a dozraje o cca 1/3 produkceschopných samiček více než na plodu dělničím. To omezuji odejmutím nezamedovaných trubčích plástů právě v období po letním slunovratu a okamžitým nasazením aplikace kyseliny mravenčí nebo dlouhodobých nosičů léčiv(gabon), abych ochránil před roztočem VD plod zimních dlouhověkých včel s co možná největší účinností. Ponechání trubčích plástů v tomto období, má podle mých zkušeností, vliv na vyšší početnost trubců ve včelstvech do pozdního podzimu a jak ukazují fumigace, i vyšší zamoření včelstva roztočem. Přitom není žádnou výjimkou, že trubci létají ze včelstev i za zimních proletů. Není, ale může to být, známkou bezmatečnosti včelstva, jak se někdy uvádí.
Stačí to k vysvětlení mého postoje k této problematice v chovu?
Tak veselé Velikonoce všem zde diskutujícím. A neházejte po mě vejce. Náboje ráže 9 mm vyjdou cenově lépe :o)).
JK

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 18:41:25
> ----------------------------------------
> Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v
> izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
> jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem
> nepreferujete právě likvidaci části v.d.
>
> Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má
> dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem,
> že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami.
> Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely
> dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.
>
> Děkuji, já vím, že toto je jen spekulace, u savců je to tak, že reprodukční orgány bývají k zevním noxám daleko citlivější.
> Asi jsem nějak automaticky předpokládal, že by tomu tak mohlo být u hmyzu.Sice nevím proč ano,ale také nevím proč ne.Ovšem Vy s tím máte jistě dostatek zkušeností a ty mně v tomto směru chybí.Takže díky

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Pepan a Aleš, pripájam sa k Vaším názorom, ohľadne vyhrievania včelieho plodu. Tento názor je umele vytvorený a je vhodný do lexikónu v zmysle, čo sa babe chcelo, to sa babe snili.

Mám dotaz na účastníky této konference, kteří používají metodu LBV: Kdy vkládáte do včelstev první stavební rámky? U kterých kvetoucích rostlin? Já mám včely v 380 mnm. Díky. H.

Nikdy sa nestalo, aby pri vloženej matke do IZOANTI včelstvo robilo náhradný chov (NCH). Raz som si chcel prácu s izoláciou matiek uľahčiť a v každom Z 30 včelstiev robili NCH.

Najhoršie na tom bolo, že som to prehliadol a po vypustení oplodnených matiek s klietok bez prístupu včiel k M, včely tieto M zabili a ponechali si neoplodnené. Šťastie v nešťastí som mal v tom šťastie (zistil som to až prvých jarných preletoch), že v tom čase každé materské včelstvo, malo nad sebou (oddelené medzidnom) svoje dvojča a včelstvá som spájal predčasne.

Matky z NCH v tak pôzdny čas boli mimoriadne veľké, škoda, že už neboli trúdy. Matky (tie čo som izoloval)v tom čase už kládli denne len niekoľko vajíčok a je známe, čím ťažšie vajíčko, tým mohutnejšie matky. To znamená, že i typický náhradný chov matiek je závislý od veľkosti vajíčka, čo sa dá obmedziť malým priestorom pre M, npr. matka má pod materskou mriežkou k dispozícii len 100 voľných buniek. Chov z veľkých vajíčok si vyžaduje väčší priestor.

Co konkrétně máte na mysli, ten překlad a praxi?

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 16:02:20
> ----------------------------------------
> Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo
> jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí
> ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
> JK
>
>
>

Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.

Ivo, všetko je možné, ja M v IZOANTI kladiem do stredu včelstva, kde má dobré podmienky na 21 dní, takže ju nestrčím "někam", predsa jasne píšem, že M je v IZOANTI v spoločnosti včiel, ako keby bola voľne medzi včelami. Prečo by fumigačné splodina mali poškodiť M a včely nie, aj M aj včely dýchajú tými istými prieduchmi a vnútorné orgány jej fumigant napoškodzuje.

Dne Saturday 07 of April 2012 13:49:15 Ale Mol?ík napsal(a):
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo

Mozna to bude podobne, jako s minimalni plochou kridel , umoznujicim letani a
cmelekovi, ktery to asi nevi a leta. Muzu tu hodiny polemizovat o tom co a
jak se tam v ule deje, ovsem pravda je ta, ze u vcelstev, kde jsem to
zkousel, nedoslo k rojeni, a v dobe snusky mi defakto byl znemoznen chov
oddelku, protoze pres den byly v ule jen stovky trubcu, jestli vrteli
zadeckem, nebo kridlama ... a SPOUSTA medu - i tusim pred dvema lety, jak
byla ta zima a dest to zvladli.
Mozna by stalo zato pouzit poucku, slysel jsem ji tusim od p. Duska , že Ten,
kdo tvrdí, že něco nejde by v tom neměl bránit tomu, co to dělá.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Vážení, v přírodě se objevili čmeláci,
pokud by někdo měl zájem o literatru, nakladatelství Tribun vydalo dotisk knihy o chovu čmeláků
http://www.librix.eu/cz/books/detail/chov-cmelak-v-laboratori-473/
Vše dobré Vladimír Ptáček

Já osobně to LBV beru jako nějaký výstřelek a nevěřím vůbec tomu že by normální cestou šlo mít nadměrné množství trubců. To snad jen s pohledu včelaře zvyklého na odstraňování trubčiny jako darmožrouty.
Osobně oba tyto nápady považuji za hloupost. Když, ale někdo tomu chce věřit, je to jeho věc. Jsou to jen teorie.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 13:49:23
> ----------------------------------------
> Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že
> trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro
> snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo?
> Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v
> zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo
> neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak
> něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší
> množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet
> dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně
> starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se
> rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu,
> protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
> A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno
> z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že
> roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na
> dělničním plodu to neumí.
> Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust
> populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku
> plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.
>
>
>

Aleši Molčíku,to co tady předkládáš o tzv. "chovu trubců" máš vyčteno, nebo jen věříš po desítky let omílaným moudrům, anebo to máš vlastní praxí ověřeno? Já mám zcela opačnou a mnohaletou zkušenost.
JK

Pepane o LBV jsem se nikdy nijak do hloubky nezajímal, ale tvrzení, že trubci se podílí na vyhřátí plodového hnízda a tím uvolní dělnice pro snůšku je trošku proti tomu co vím o včelách. Jak se včely starají o teplo? Přece sedí v semknutém seskupení na plástu a jemně se "vrtí", poslech v zimě u česna je toho důkaz. Samotná přítomnost trubce/dělnice žádné teplo neznamená a už vidím trubce, který když nemusí, tak se ani sám nenakrmí jak něco v úle dělá :-). Mám za to, že LBV je na principu toho, že větší množství trubčího plodu zabere místo plodu dělničního, takže menší počet dělnic a víc trubců v úlu je větší starost pro dělnice, které se o ně starají. Takže jde větší zátěž pro dělnice, které nemají potom snahu se rojit. A dělnice, které se nepřipravuje na rojení, donese i víc medu, protože nesedí nervozní v úlu a nečekají co se bude odehrávat.
A jestli LBV má větší vliv na množení roztoče? To si nemyslím. To je jedno z bájných tvrzení některých včelařů, kteří jsou přesvědčeni i o tom, že roztoč se už v podletí kdy není ve včelstvu trubčina nemnoží, protože na dělničním plodu to neumí.
Možná je trubčí plod atraktivnější pro roztoče, ale na velikost a rust populace roztoče bude mít spíš vetší vliv počet roztočů na začátku plodového období. Takže to co včelař nezvládl minulý rok.

Pro a.turcani.Ano,napsal jsem klíckování,ale správně mělo být izolování matky.Mám vlastně klícku 10 kr.15cm.z obou stran kr.mřížka,tak že u matky jsou včely. CHci se vás zeptat kolik včelstev si udělalo matečníky při izolaci matky/zkoušel jste to na více včelstev/.CHtěl bych vyzkoušet zaizolovat m.v době už končící snůžky.Dík.M.H.

Michal:
A čet sis to?
---------------
Odpoveď :Správna otázka.

Tady si nerozumíme.
a) LBV jako metoda sleduje 2 cíle: 1) omezit rojení. 2) zvýšit produkci medu. Právě kvůli tomu bodu 2 jsou ti trubci potřeba v úlu. Zahřívají plod a tak uvolňují další včely do snůšky. Tady se pak plod odstraňuje z úlu až po skončení snůšky, v době kdy včely začínají vyhánět trubce. Tudíž ani plnit funkci pastí ta metoda nemůže.
b) metoda vyřezávání trubčiny, považuje trubce za darmožrouty, tudíž vhodné jako pasti. Ta se ihned po zavíčkování odstraní .Včely se pak snaží vychovávat nové a je to na úkor snůšky.
Nezaměňujte to mezi sebou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pepanova uvaha re: pro pana Brennera
> Datum: 07.4.2012 08:19:47
> ----------------------------------------
> Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze
> skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych
> zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci
> plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u
> mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J
>
>
>

A čo prýšti z vás, veď sova je symbolom múdrosti. Na to som veľa zvedavý.

Trubci ramek taky neni mnozarnou VD,jak jste napsal v jedne ze skatulek.Pasti se stane zavickovany trubci ramek az po vyrezani.Podle svych zkusenosti lze pozorovat velky rozdil ve spadu VD u vcelstev,kde se trubci plod vyrezava a u vcelstev,kde je trubcinou zastaveny podmet.Tedy alespon u mne.No a kazdy zpusob snizeni populace VD bez chemie ma smysl.J

>>>Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD<<<
Tato věta mne dost vytáčí Navozuje tudíž dojem jako by se trubčí plod stával pastí. Tato domněnka však již byla dávno vyvrácena. LBV metodou se údajně zvyšuje i medný výnos právě větším počtem trubců ve včelstvu a proto je tato metoda pochybná. Já jsem zásady nic nepřehánět a všechno bude v cajku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Pepanova uvaha re :pro pana Brenera
> Datum: 06.4.2012 23:55:50
> ----------------------------------------
> Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v
> kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne
> vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel
> nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich
> vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV
> zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti
> mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych
> trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam
> ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam
> formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2
> fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis
> na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K
> Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze
> statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence
> Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 07.4.2012 07:42:08
> ----------------------------------------
> Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se
> na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní
> vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš
> pracná na provedení a zdlouhavá.
> Po léčebných metodách se požaduje aby byly
> 1) rychlé
> 2) s minimálními náklady na vybavení
> 3) maximálně účinné
> 4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
> 5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
> 6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: M.H.
> > Datum: 06.4.2012 22:25:02
> > ----------------------------------------
> > Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> > predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> > klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> > aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> > Avartinom.
> >
> > Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> > zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> > Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> > dlhoveké zimné včely.
> >
> > Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> > debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> > môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> > izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> > matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> > roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> > ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
> >
> > Výroba IZOANTI:
> > 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> > dlhé
> > 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> > urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> > 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> > internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> > musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> > narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> > lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> > vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
> >
> > Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> > jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> > opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> > to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> > Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
> >
> > Promiňte,možná jsem natvrdlý,ale k metodě p.Turcaniho -pokud matku v izolátoru šoupnete někam mezi ostatní plásty
jak ji potom chcete uchránit před nepříznivými účinky fumigace? Pokud ovšem nepreferujete právě likvidaci části v.d.
> >
>
>
>

Právě ve 3 odstavci je ten problém této metody, ne vždy se pak podaří dostat se na včelnici v potřebný čas .To jak kvůli počasí, zdravotnímu stavu, či pracovní vytíženosti. Tato metoda i když účinná a stále oficiálně doporučovaná je přliíš pracná na provedení a zdlouhavá.
Po léčebných metodách se požaduje aby byly
1) rychlé
2) s minimálními náklady na vybavení
3) maximálně účinné
4) bezpečné pro obsluhu ( tzv. blbuvzdorné)
5) nesmí vvyžadovat žádné speciální znalosti
6) v návodu pro použitímusí stačit 5 řádků.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: M.H.
> Datum: 06.4.2012 22:25:02
> ----------------------------------------
> Mh, výraz pre izoláciu matky si pomenoval "klíckovanie", čo nie je správne,
> predsa M na určitý časový úsek t.j. 21 dní, izolujeme v izolátore a nie v
> klietke. S izoláciu matiek má dlhodobé skúsenosti, keď som matky (niekedy
> aj 100 ks) vkladal do izolátora, aby som vzápätí mohol bezpečne fumigovať
> Avartinom.
>
> Bola to posledná fumigácia v priebežnom roku (okolo 15.10) a dala sa
> zvládnuť. Určite bola to robota, ktorá sa la zúročila v konečnom zúčtovaním
> Vd a s istotou, že klieštik nebude ohrozovať včelstvo v čase, keď sa tvoria
> dlhoveké zimné včely.
>
> Ja som pri výrobe debničiek už počítal s touto eventualitou a šírku
> debničky som si určil tak, že pri vytvorení jednej uličky na 14 mm budem
> môcť zasunúť medzi včely izolovanú M v izolátore. Nie klietka, ale
> izolátor, v ktorom má M dosť miesta, ale hlavne s boku IZOANTI sa dostali k
> matke včely, ktoré si môžu z tela M odoberať feromón materskú látku a
> roznášať ju aj ostatným včelám. Včely pri izolácii nesmú pociťovať deficit
> ML, inak by stavali náhradné MB. čo v tomto čase je to nežiadúce.
>
> Výroba IZOANTI:
> 1/ pripravíme si 2 ks drevené hranolky 10 mm hrubé, 12 mm široké a 40 mm
> dlhé
> 2/ 2 ks bočnice Al plech alebo umelá hmota O,3x42x120mm, na bočniciach
> urobíme na koncoch 2 dierky a 1 dierku v 1/3 na oboch bočniciach.
> 3/ na uzavretie IZO si pripravíme 2 ks materskej mriežky v dĺžke troch
> internódiach- článkoch, pásik š.12mm x d.cca 140 mm., otvor so š. 4,20 mm
> musí byť dodržaný, aby nám matka neušla s IZO. Internódia v 1/3jemne
> narežeme (v poli medzi článkami-otvormi) z hora prelepíme aj tri krát
> lepiacou páskou až potom zlomíme. Na koncoch jemne pribijeme na hranolček a
> vč. drôtikom za nalomenou mater.mriežkou ju upevníme k bočniciam.
>
> Je to primerane popísané, ale neviem či to pochopíte. Výroba je v podstate
> jednoduchá a spĺňa náš zámer izolovať matku na 21 dní: včely M dobre
> opatrujú, ani nikdy sa mi nestalo, aby M uhynula alebo sa poranila, včely
> to znášali dobre, oveľa horšie klieštik
> Kto by mal odvahu sa do toho pustiť, tak som ochotný odovzdať moje rady.
>
>
>

Já bych jen doplnil příspěvek od Antona. S tím izolátorem by se dalo pracovat i tak, že se matka během těch 21 dní jednou přehodí na nezakladené dílo do izolátoru. Princip je v tom, že se snižující plochou plodu se budou roztoči shromaždovat do buněk pod izolátor a takže následným vyřezáním díla s zavíčkovaným plodem je možné nějakou část populace roztočů zničit i bez chemie. Lákací plásty se nazývá tahle metoda a byla také už mnohokrát popsána.
Metoda kterou popisuje M. Václavek s půlením včelstva je protirojovka, také ji používám, ale v úvodu vlákna o osiření byla myšlenka jestli by bylo možné osiření spojit s ošetřením proti VD. A půlení včelstva na snížení populace moc vliv nemá, jen se přesunou roztoči někam jinam a napadení se rozdělí mezi včelstva dvě. Ikdyž pokud to otočím, tak i to je vlastně snížení napadení na živou jenotku.

Josef.Mensik:
Tak mě vysvětli jaký rozdíl je v matce z nouzového chovu a umělého V obou případech jde přece o nouzový stav Rozdíl je jen v tom, že v jednom případě si včely vyberou z čeho matku vychovají a v druhém je to včelař který se povyšuje snad na Boha který ten výběr umí lépe jak včela.
___________________________________________________________

Taky by mě to zajímalo :)

Už sama skutečnost, že na nouzové matky nejvíc křičí chovatelé matek, něco nasvědčuje. Ani bych tak nesázel na marketingový trik jako na prostý fakt, že valná většina profesionálních chovatelů i přes velmi dlouhou praxi se s nouzovými matkami prakticky nesetká, a když už na ně narazí, tak často v dost extrémních situacích, kdy by větší kvalita nouzových matek byla spíše zázrak (mám tím na mysli přehlídnuté zakrslé matečníky při otrhávání matečníků v bezmatečném včelstvu před přidáním matky, nouzové matečníky založené na zestárlém plodě po neúspěšném přidání matky a podob.).

Normální zdravá a vitální včelstva s dostatkem mladého plodu a krmiček si vždy založí několik krásných nouzových matečníků. Ano, včely při nouzovém chovu dělají i zmetky. Včely postupně stavějí další, další a další nouzové matečníky (podobně jako při rojové náladě) a jelikož matka chybí a plod stárne, kvalita nově založených matečníků postupně klesá. Jenže i tyto zmetky (založené v posledních fází třeba i na 4 denních larvách) stejně předběhnou dříve založené matečníky na plodu žádoucího stáří (samozřejmě za předpokladu, byl-li na začátku k dispozici).
Tím nechci obhajovat ledabylý chov z nouzových matečníků, což mi z plemenářského hlediska připadá jako hrůznost a z hlediska toho, že mým zájmem je odchovávat výhradně jen od inseminované (drahé a velmi kvalitní) matky, by to pro mě byla ekonomická pitomost, nicméně na základě pár mých zkušeností s nouzovými matkami nemohu tvrdit, že jsou automaticky nekvalitní (z fyziologického hlediska).

Když zužitkuji záložní matku a chci ji nahradit novou, a to v době, kdy neodchovávám matky (čemuž u mě odpovídá více jak 95% sezóny), řeším to zcela primitivně tak, že odeberu plást s nejmladším plodem z plemenného včelstva, přidám ho do osiřelce bez otevřeného plodu, a tak je vystaráno. Do včelstva se podívám až za 3 - 4 týdny, abych označil kladoucí matku. Zatím jsem nepozoroval, že by se matky takto odchované jakkoliv lišily kvalitou od matek odchovaných klasickými způsoby. Ostatně pro výchovu jedné, dvou matek je jakýkoliv způsob klasického odchovu prostřednictvím chovných matečníků kontraproduktivním plýtvání času, proto to řeším takto "nekonvenčně".

Jinak v úvodu vlákna byla zmíněna metoda o osiření před snůškou. Jistě fungující metoda, ale daleko smysluplnější mi v období rozvoje (na jaře) připadá půlení včelstev, protože osiřelé včelstvo má pak velký propad v síle, což se negativně podepíše na letní snůšce.
Žádné jarní včely nejsou zbytečně. To je desinterpretace významu anatomických trubčic v souvislosti s rojovou náladou. Umění je využít včelstvo na 100%. Půlení to zvládne s přehledem. Ostatně není nic jednoduššího než přírodě neklást odpor a umožnit včelám to, po čem touží: rozmnožit se. Půlení je víceméně simulace vyrojení, akorát bez negativního dopadu v podobě utlumení snůškové aktivity mateřáku (půlené včelstvo by ještě nemělo být v rojové náladě a po vykonání zákroku téměř jistě už nebude).

Jiná situace je plném létě, kdy se včelstva dostanou do sestupné fáze. Tehdy se opravdu produkují zbytečné včely, které se jednak nedožijí příštího jara a jednak se už neuplatní v končící snůšce, protože od položení vajíčka dříve jak za cca 4-5 týdnů se z daného jedince létavka prostě nemůže stihnout vytvořit. Jejich význam spočívá jen ve výchově zimní generace a zpracování zimních zásob, ale to s přehledem zvládne včelstvo střední síly (3-4 kg), či dokonce lehce slabé. Pro toto poslání nemusí být včelstvo ve vrcholové síle (nad 6 kg).
Zajímavé, vždy jsem zastával jiné stanovisko, nicméně zkušenost je zkušenost a teorie pak klidně může odkráčet zcela do háje.

Vloni jsem úspěšně odzkoušel klíckování matek začátkem července s následným odběrem tmavého díla při medobraní doplněné přeléčením proti varroáze (moje úprava Streitovy metody). Měl jsem rekordní výnos. Otázka je, do jaké míry to bylo dáno metodou a do jaké míry bohatostí loňské snůšky, nicméně rozhodně včelstva nepolevila na pracovitosti, spíše naopak (nemusela se starat o plod), a do zimy šla se stejnou silou jako předloni při systému bez zabránění plodování v plném létě a vyzimovala dokonce silnější (přisuzuji přítomnosti pylu v zimních zásobách, který předcházející dva roky u mě chyběl kvůli odběru tmavého díla až v říjnu).

Hezké Velikonoce

MV

Pr.Pepan si dal praci s rozskatulkovanim pricin potizi s VD."vcely v kominech a hodne plodu": nemyslim,ze by vic plodu znamenalo primo umerne vic roztocu,spis z vetsiho mnozstvi plodu vybehne vic neposkozenych vcel nez ve vcelstvu s malo plodem napadenym VD.Tam muze poskozeni vybihajicich vcel daleko zavaznejsi."nadmerny chov trubcu" Nepletu li se,je cela LBV zalozena na ziveni nadmerneho mnozstvi trubcich larev a ne na lihnuti mnozstvi trubcu.Naopak se da pouzit LBV k likvidaci VD v zavickovanych trubcich ramcich obycejnym vyrezanim.Vcely stavim do kominu,trubce chovam ostosest a potize s VD nemam.Je pravda,ze nemam akat a po repce davam formidol,v srpnu gabon nebo KM.Na nulovy spad vetsinou staci 2 fumigace,aerosol nepouzivam vubec.Na varotolerantni vcelstva neverim,spis na nekolikatere srazeni VD v sezonu s poctivou fumigaci v zaveru roku.K Dolu.Nejak pronikavou zmenu necekam,dokud se dotace na lecivo presypou ze statniho rozpoctu primo do prasatka soukrome spolecnosti za asistence Csv.Spis se divim,ze si necha Svs ujit penize za prodej leku.J