Archiv Včelařské konference

Je pravdou, ale , že když se takový člen neukáže ani na schůzi, tak to má pak jen funkci finanční podpory daného spolku. Avšak i to je záslužné.

pepan
----------------

Ale to bylo na schůzi ZO kam jsem byl jako host pozván abych si m.j. vyslechl, že se má plošně natírat.

Takže ty členy nemůžeš podezírat z pasivity, dokonce byli i na kurzu chovu matek atd.

Tady jde o ten princip, že o tom, zda se obejdná Gabon Gabon leckde nerozdhodují včelaři, ale nějaký OV. Když ten řekne ne, tak přes to valk nejede. Tohle bylo jinde než u mě doma, ale u mě doma to vloni taky rozhodl na jaře OV. Prý excelentní výsledky zimního vyšetření - Gabon se obejdnávat nebude, ai když jej měli včelaři objednaný.


Chápeš/te/? Mně to nebaví pořád opakovat, včelaři by chtěli dodržovat metodiku, ale funkcionáři jim v tom leckdy brání.

Nejen Gabon. Ale i třeba pozdní zimní ošetření - taky se spěchá a tlačí aby už to bylo.


Ne každý se postaví na odpor.


Karel

P.S.
No, já jdu pokračovat v lepení plemenáčů, bude nouze o včely :-) Vy si prostě myslíte, že když je pár funkčníchj organizací, takže je to takové všude.
Nevím co by udělal Aleš až by mu přišel od veteriny befel aby dodal seznam včelařů kde ošetřoval. napsal by tam i ty co jim do toho nekecal a nechal je být. Ne. A jsou veteriny, kde je lepší být v řadě, protože věří (či dělají že věří) tomu, že komise chodí dávat gabon i třikrát na podzim dávat knoty. A když nejsi na seznamu ZO, tak jsi prostě neléčil a jseš problém co bude řešen.

Máme v ZO dva co nejsou v naší ZO členové a nechodí jim nikdo ze ZO včely ošetřovat, byl jim nabídnut aerosol, odmítli s tím, že si ošetření provedou sami. Do hlášení pro veterinu se napíšou, že u nich ZO neprovádí ošetření. A nevím o tom, že by je za to někdo nějak řešil, že si včely ošetřují sami a komunikace mezi těma dvěma a zbytkem včelařů je také naprosto v normě. Pokud není problém v lidech samotných, tak jde všechno v poklidu.

Tak ať vám to Aleši vydrží. :-)

Na druhou stranu se nedivím, že se nikdo do funkce nehrne, protože to je dělání dvečky státní správě.
A málokdo má dneska chuť se pro samé povinnosti a formuláře (s jednou nohou v průseru) si kazit radost ze včel a dělat státu drába a služku v jednom.

Kdysi to bylo o spolkové činnosti, dneska je to jen o sestavování komisí nebo výplatě dotací.

Karel

Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40 včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO, která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty- rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a považuji ji za dostačující.
Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo, silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné "léčení" jim v tom dělá zmatky.

Vážený pane Brennere,
děkuji za Váš příspěvek. Jestli jsem pochopil, považujete aerosol za nadbytečný. Když jsem se zamýšlel nad tím, jak bych rád ošetřoval já, kdybych o tom mohl rozhodovat, tak mně by se líbilo červen a červenec 80% kys. mravenčí nebo případně Gabon u nás obvykle začátkem července a potom, pokud by včelstva nedonesla moc roztočů na podzim, tak až aerosol, nebo jedna fumigace, ale v bezplodém období, tedy pouze 2 ošetření, při loupežích na podzim 3 ošetřetření.
Podle mého názoru stran selekce varoatolerantních včelstev není ve Vašich postupech s/bez aerosolu žádný rozdíl. Souhlasím s tvrdou selekcí v daných konkrétních podmínkách, to znamená udělat větší množství stejných oddělků s různými matkami za optimálních podmínek (dostatek zásob, nové dílo, snůška nebo pokrmování..) a sledovat. koncem sezóny porovnat a brakovat včelstva, která budou mít roztočů víc. Problém je, že většina včelařů nedělá ani ty oddělky, o chovu matek nemluvím a oddělky, které jsem viděl obvykle trpěly hlady......
Tedy metodika je dělaná tak, aby přežilo co nejvíce včelstev.... a ne aby se selektovaly varoatolerantní včely.
Stav včelstva na jaře, pokud ošetřujete správně i bez aerosolování Vám řekne spíše, která včelstva netrpí nosematózou a ne která jsou varoatolerantní. Pokud léčíte předepsaným způsobem, je přes zimu ve včelstvech minimum roztočů, kteří nemají negativní vliv a tudíž nemůžete poznat odolnější včelstva. Pokud by jste chtěl poznat včelstva odolná na varoázu, nesměl by jste v létě a na podzim léčit a pak třeba provést aerosolové ošetření pro kontrolu populace roztoče. Tento postup Vám, ale důrazně nedoporučuji, protože většina včelstev u nás je varoasenzitivních a většina včelstev by Vám pravděpodobně uhynula. To předpokládám pro nížinu, ve vysokých nadmořských výškách by k úhynu možná došlo až v průběhu druhé sezóny.
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brenner <v.brenner/=/seznam.cz>
> Předmět: Pro pana dr. Huba?e.
> Datum: 29.3.2012 11:28:56
> ----------------------------------------
> Vážený pane doktore. Velmi oceňuji Vaši snahu jak zde na diskusi, tak ve
> Včelařství. Varroa je bezesporu problém, a je nutno nalézt co nejúčinnější
> metodiku. Ale stále se mi vkrádá na mysl, že pokud je pravda (a já tomu
> věřím), že existují včelstva, která udrží napadení roztočem na uzdě, tak
> Vaším způsobem nemáte šanci takové včelstvo objevit. Má zkušenost: mám 40
> včelstev na území ZO, která povinně aerosoluje a 30 včelstev na území ZO,
> která tak povinně nečiní. Obě stanoviště logicky obhospodařuji stejně a po
> několikaleté zkušenosti mohu prohlásit, že žádný rozdíl mezi oběma
> stanovišti neexistuje. Ani ve spadu, ani ve výnosu, prostě v ničem. Pak
> usuzuji, že aerosol je zbytečný... Ovšem každopádně sázím na matky
> včelstev, které přezimují ve vynikajícím stavu a ty - a jenom ty-
> rozchovávám. Domnívám se totiž, že stav včelstva na jaře mi řekne, jak se
> včelstvo umí vypořádat s roztočem. Pochopitelně provádím fumigaci a
> považuji ji za dostačující.
> Mám dojem, že co se týče roztoče, je příliš mnoho způsobů používaných a jen
> zlomek z nich ověřených. Prostě sázím na to, že geneticky dobré včelstvo,
> silné a na mladém díle, zná způsob, jak omezit vliv kleštíka a soustavné
> "léčení" jim v tom dělá zmatky.
>
>
>

Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x) vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.

Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření. Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech zimních ošetření.


I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.

A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli, kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně kolabovat - už to jede.
A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady nařizue plošný nátěr.

Karel

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 13:54:56
> ----------------------------------------
> Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
>
> Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> zimních ošetření.
>
>
> I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
>
> A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> kolabovat - už to jede.
> A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> nařizue plošný nátěr.
>
> Karel
>
>
>

odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel.

Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve v půli prosince.
Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde. Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek nejlepší.
Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná cipovina.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 15:29:24
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související..
> odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně
> totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár
> rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > ----------------------------------------
> > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> >
> > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > zimních ošetření.
> >
> >
> > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to, že
> > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit, že
> > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> >
> > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > kolabovat - už to jede.
> > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se tady
> > nařizue plošný nátěr.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:42:48
> ----------------------------------------
> Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním léčení.
>
> Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být nejdříve
> v půli prosince.
> Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba dohodnout
> alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu, že
> by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají chodit
> mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na to
> není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů kdy
> jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
> Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> nejlepší.
> Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu neskutečná
> cipovina.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > ----------------------------------------
> > Ahoj Karle,
> > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související..
> > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se
> mně
> > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až
> > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom
> > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár
> > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > Radek
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > ----------------------------------------
> > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem s
> > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > >
> > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po ošetření.
> > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u všech
> > > zimních ošetření.
> > >
> > >
> > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá to,
> že
> > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně vyloučit,
> že
> > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > >
> > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve chvíli,
> > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na to
> > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > kolabovat - už to jede.
> > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> tady
> > > nařizue plošný nátěr.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100 včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/ jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek

To je docela hrůza... zajímalo by mě, kolik z přeživších bylo oddělků a více vzdálených od ostatních včelařů. O tom jsempsal již na pozim 2010 -u nás ve vsi 10 včelařů celkem 50 včelstev, vedle ve vsi jsme jen dva, také 50 včelstev a roztočů podstatně méně. To mě utvrzuje v tom, že naprosto zásadní roli hraje rojení, dědové ve vsi včely prostě neuhlídají a v podletí/na podzim zalétlé roje a jiné slabochy moje silná včelstva vyberou.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:58:16
> ----------------------------------------
> Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci
> včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale
> jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si
> příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že
> včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v
> prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem
> neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo
> ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese
> nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v
> rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze
> 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100
> včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem
> to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/
> jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je
> množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem
> realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech
> mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro
> velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou
> brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně
> výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nepovažuji aerosol za zbytečný, spíše bych řekl s neprůkaznými výsledky. A pořád mi v hlavě cinká zvoneček, že my si tady šlechtíme odolné roztoče...
V tom druhém odstavci máte naprostou pravdu. V tom vidím určitou liknavost VÚ, že řadu otazníků by již měl Dol znát. Zrovna v otázce varroatolerance by již měl publikovat po tolika letech "boje s roztočem" alespoň základní pravdu, zda existují včelstva, která jsou schopna obrany či nikoli a je to jen zbožné přání. Třeba mě i kolikrát napadlo, jaký je výskyt roztoče ve včelstvech, kde souběžně hospodaří mravenci? Ve starých úlech bylo běžné, že v izolaci fungovalo mraveniště - a odtud jdou výpary kyseliny....Jsem spíše příznivec přírodních způsobů a trochu mi připadá, že té chemie je zde přece jen příliš...

To jsem zapomněl napsat, že komisionálně jde dělat jen ten aerosol. Asi by to šlo i s gabonem protože tam již + - týden celkem nerozhoduje. Ohledně těch rojů vim o jedné zídce, kde v dutinách tvárnic jich již po léta přežívá několik ale nemohu potvrdit že jde o ty samy, neb to mohu vidět jen občas. avšak v okolí včelaři s nákazami nemají žádné potíže.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 29.3.2012 17:51:51
> ----------------------------------------
> Já nechci jmenovat, ale mnou zmíněná organizace dělá organizovaně aerosol a dělá
> ho dobře, tam se to co píšeš opravdu eliminuje. Spíš mně jde o to, jestli
> opravdu nemá někdo jiné poznatky stran přežívajících rojů.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 29.3.2012 17:42:48
> > ----------------------------------------
> > Radku opravdu si myslím že největší průser je právě v tom komisionelním
> léčení.
> >
> > Když se s ním má začínat nejdříve po 10/10 a poslední ošetření má být
> nejdříve
> > v půli prosince.
> > Je-li potřeba splnit podmínku složení komise nejméně, včelař ( který má
> > zaměstnání) + důvěrník, s venkovní teplotou 10°C, kdy je to potřeba
> dohodnout
> > alespoň týden dopředu. Vůbec si to neumím představit ani v nejdivočejším snu,
> že
> > by to šlo naplánovat pro celo ZO! Jsou roky kdy již koncem září začínají
> chodit
> > mrazy. Vůbec se pak nedivím , že to spolky hledí odbýt co nejdříve i když na
> to
> > není vhodný čas. Důsledkem je pak v zájmu vyhovění nařízení, odfláknuté a
> > dokonale zbabrané.léčení. Sám jsem si to zkusil po náhlém úmrtí 2 včelařů
> kdy
> > jsem léčení musel jako důvěrník dokončit u nich léčení sám. Prostě to nejde.
>
> > Jen samojediný včelař to dokáže vystihnou v ten pravý čas kdy je účinek
> > nejlepší.
> > Všechny ty doktorské teorie jsou tady k ničemu když není počasí. To již ani
> > nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky. To je opravdu
> neskutečná
> > cipovina.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 29.3.2012 15:29:24
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj Karle,
> > > v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> > související..
> > > odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen
> > > pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce
> se
> > mně
> > > totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo
> až
> > > tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o
> tom
> > > myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem
> > > komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
> > > Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně
> jsem
> > pár
> > > rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> > > Radek
> > >
> > >
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > > Datum: 29.3.2012 13:54:56
> > > > ----------------------------------------
> > > > Byl zde na přednášce velkovčelař a ošetřuje jen jednou v zimě varidolem
> s
> > > > vodním aerosolem (ale ne VAT) a pak to přes sezonu několikrát (asi 3x)
> > > > vezme kyselinou Mrav. v Mitegonu.
> > > >
> > > > Já osobně už asi 3 roky v zimě jen 2x grifinuji, sleduji spad po
> ošetření.
> > > > Podle mě to může stačit, ale je tam ta podmínka "BEZ PLODU". Jako u
> všech
> > > > zimních ošetření.
> > > >
> > > >
> > > > I kdybych to v zimě vybil na nulu, tak to pdel mě nic neřeší. Vypadá
> to,
> > že
> > > > do května neprobíhá velké množení VD a do té doby nelze stejně
> vyloučit,
> > že
> > > > daleko víc roztočů si včely odněkud přinesou.
> > > >
> > > > A pokud přistoupíme na fakt, že množení probíhá po exponenciále, tak je
> > > > naprosto zybtečné řešit plochou první část. Je třeba zasáhnout ve
> chvíli,
> > > > kdy se začíná příliš zvedat a ohrožuje včelstvo.
> > > > A to je problém který bude muset každý včelař zvládnout a neexistuje na
> to
> > > > nijaký recept. Protože tady se zavírají oficiální oči před faktem, že
> > > > včelstva vydrží stále menší invazi roztočů. A jakmile začínají plošně
> > > > kolabovat - už to jede.
> > > > A místo řešení jak informovat v létě o úhynech a jak jim předcházet se
> > tady
> > > > nařizue plošný nátěr.
> > > >
> > > > Karel
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

poznam par vcelarov,ktori u nas robia bond testy uz vela rokov..len nevedia ze sa to tak vola :-) a na jar nahanaju po chotari zufalo cudzie roje..tie daju na slnecnici nejaky med a pokracuje to zas bond testami :-) a tak dokola....ale teraz vazne-pred par rokmi som bol pozerat vcelnicu po zomrelom vcelarovi..bolo to na jar ,v predchadzajucom roku nebolo urcite robene ziadne osetrenie..z cca 30 rodin prezilo jedine,ale to bolo silne a vitalne,ziadny zobrak,co som bol prekvapeny..bolo to pred 17 rokmi,nenapadlo ma vtedy skusit z tohto vcelstva nieco rozchovavat,vlastne v tej dobe som o nejakych suvislostiach ohladom moznej varroaodolnosti nemal ani sajnu..

Popsal jsem pouze situaci, v které jsem. Odělky , kromě těch Sedláčkových odešly všechny. Takže vím, že nic nevím, ale pro začátek to stačí. Teď musím předělat všechna dna pro snadnou diagnostiku, slavná varoadna nechci používat, žádné výhody v nich nevidím a počítat a počítat a vybírat. Zdraví R. S.

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

R. Polášek napsal:
Bylo už dávno vyzkoumáno, že pokud je roztočů málo, samička nejdřív v buňce nechá vylíhnout samečka, a teprve potom samičku, kterou ten sameček oplodní. Takže se roztoči množí tempem nějak 1,4 za cyklus. A cyklus je jednou za měsíc.
Jak je roztočů dost, zalezou do buňky dva roztoči, jeden nechá vylíhnout samečka, druhý samičky, takže se množí tempem , pokud si to dobře pamatuji, až 4násobkem za cyklus.
Takže cyklus je nějak 1 - 1,4 - 2 - 4 - 8 - 16 - 40 - 160- 640 - 2560 - .....
Letos včely začaly plodovat po polovině února. Kde ve včelstvu přežilo okolo 8 roztočů a víc, což bylo určitě tehdy, když při aerosolu v prosinci byl ve včelách plod, včelstvo bez léčení do července , srpna určitě zkolabuje. Kde přežilo 1 - 2 roztočů, neboli počet roztočů byl předchozí fumigací snížen pod 100 ve včelstvu, potom 1 - 2 přeživší roztoči odpovídají uváděné účinnosti léčiva, včelstvo přežije bez jakéhokoliv léčení kyselinou i gabonem do další fumigace v říjnu. A cyklus se může opakovat.

Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace.
B. Gruna

------------
Asi Broňku chodíš málo mezi včelaře.

To co tam slyšíš o varoáze a hlavěn o moru, to se nestčíš divit.

Dokonce to na těch schůzích přednášejí funkcionáři.
Někdy mi to přijde stejně absurdní jako kdyby kněží přednášeli o sexuální výchově.


Tohle je bludný kruh. Veterináři na SVS nemají nijak spec vzdělání ke včelám kromě prý jednoho zimního semestru včel.
Vyhlášky to perfektně hodí z nich na funkcionáře ČSV.

A běžný funkcionář? Na to že rozhodují o ošetřování někdy i mnoha tisíců včelstevL Ti nemají ani tu veterinu nebo nějaké vzdělání o nákazách včel? Natož zkoušky nějakého minima? Ale jak se bude postupovat na jejich okrese, to odhlasují z fleku.

Už je lepší pak zjišťovat, co se děje na úrovni důvěrníků.
Ty v lepším případě předávají dál ty zmatečné řeči co se dozvědí od funkcionářů.

Tak je zbytečné se divit skutečnému stavu. jen se divím, že s tímto stavem vládne všeobecná spokojenost.

Karel

"Dost jsem toho o bilologii množení kleštíka načatl, ale to co uvádíte je v zásadním rozporu s publikovanými poznatky. Můžete upřesnit kde jste to četl, nebo kdo toto přednášel?
V opačném případě to musím považovat za nepodložené spekulace."

Bratře pklukovníku, já bych zcela bez důkazů řekl, že nejdůležitější ¨je hustota zavčelení. Včelstva osamělá jakoby se trochu bránit uměla. Viz moje opuštěná včelnice ale vzdáleně obklopená vesnicemi,teď dosti silně odvčelenými. Pozvala li si tedy PSNV smetákového odborníka, který včelaří někde mimo navíc ve státě s 10 x menším zavčelením na 1 km2, asi by jeho matky v našich převčelených vsích moc neuspěly. Také se domnívám,opět bez jakéhokoliv důkazu, že matky které budou nějakou varoatoleranci vykazovat o ní po přesunu jinam přijdou. Za pár let až odchovám několik generací matek si jich několik vyměním s Leošem Dvorským a hned budem vědět na čem jsme. Kdyby se to potvrdilo, tak je to, neumím to jinak nazvat, než neřešitelný průser. Ale to předbíháme a je to samé kdyby. Uvidíme!! Zdraví R. Stonjek

Ahoj Karle,
v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci, kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na rozdávání...
Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
Radek

---------
Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu, Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál vypisovat.
Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.

Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)


Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.

Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně zasáhnout.

Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího rozšíření. Divné co?
Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.

Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai desetkrát vyšší číslo .-)
A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se rozšíří po okolí.

V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten peniilín. Tak co prevence.

Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje.
ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se vloni kouknout párkrát na podložky.

A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.

A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.

Karel

Podle mně je "kutilské" šlechtění včelstev přímo na odolnost proti varaóze nesmysl a víceméně zbytečné. Není zaručena ani pořádně početná genetická základna pro výběr ani nějaká solidní metoda výběru. A ve výsledku to bude jen ztracený čas.

Pročpak asi mají ti "dědkové z vesnic, co jim neustále ulétávají ty údajně nakažené roje" a na které furt nadáváte, stále nějaké včely, ze kterých mohou ty roje vylétávat? A vám vychcípávají celé chovy? Proč třeba u nás, kousek ode mně, vymřel téměř celý chov právě jen učiteli včelařství? A ostatní mají úhyny v normě, aspoň co já vím, protože nemám úplný přehled?

Protože ty včely nehoblují za každou cenu za co nejsilnější včelstva a za co největší výnosy medu! Protože ty včely prostě nechávají žít, nešťourají do nich a nevyměnují matku, když zrovna přinesou trochu míň medu nebo když dají při prohlídce o 5 žihadel víc než sousední včelstvo.

Tak prostě chovejte včely a nezkoušejte z nich dělat mašiny na výrobu medu. Včely a technologie přizpůsobené místním podmínkám a chov mít příslušné geneticky variabilní.
Žádný nákup jakési zázračné matky kdovíodkudkoliv, o které není známo, podle jakých kritérií byl ten chov po desetiletí vybírán a jak moc je přešlechtěn , a potom nacpání jejich dcer do všech úlů.
A odolnost proti varaóze potom přijde sama, stejně jako je mají odolné ti dědkové.

"Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a nikdo to ani neanalyzuje. "

Doufám, že se zase někdo nenastartuje když napíšu, že v článku, který možná vyjde následující měsíc o Maďarsku jsem o varoáze v Maďarsku napsal:
Varoáza je pod kontrolou. Dostačující je jedno ošetření v červenci a jedno v bezplodém období v zimě. Užívá se především amitraz. Organické kyseliny a další alternativní přípravky se téměř nepoužívají i když producenti rozličných přípravků inzerují v odborném tisku pravidelně.

To jen tak jako pozvánka k přečtení celého článku a k zamyšlení vzhledem k aktuální diskuzi. Podotýkám, že mají skoro dvojnásobnou hustotu zavčelení než my....
Radek

Pane doktore. Je dobře, že ten Váš článek vyjde, a sám za sebe mohu říci, že mi maďarský způsob léčení připadá rozumnější než náš.
Nemohu si ale odpustit poznámku, že mám pocit, že u nás se veškeré úhyny svádí na varroázu. Zimování na melecitóze, nosematóza, hlad, bezmatečnost, slabá včelstva, rušení myšmi apod. nikdo neeviduje. Klasika byla asi před těmi pěti lety, kdy spousta včelstev zmizela z úlů - tzv. syndrom zhroucení včelstev. Výzkumný ústav se naprosto jasně vyjádřil, že je to kvůli roztoči, moc dobře si vzpomínám na ohyzdné ilustrační fotografie ve Včelařství - a ejhle, v posledním čísle se píše, že ten syndrom je způsoben reakcí dvou látek, které samy o sobě včelám neškodí.Docela se mi vkrádá na mysl to, že Dol úmyslně tlačí na pilu, protože je výrobcem prostředků proti roztoči... A jak tu píše pan Karel, taky bych přijal vysvětlení, kde ti "dědkové" pořád berou ta špatně ošetřovaná včelstva...

Podívejte se na graf http://www.mojevcely.eu/clanky/varrooza/biologie-klestika/ asnd nejlépe pochopíte Prč je nejlepší okamžitě po sundání medníků zakročit Když vemete 90% účinnost tak z grafu si snadno odhadnete kolik vám po léčení v danou dobu zůstane živých samiček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 30.3.2012 07:23:35
> ----------------------------------------
> Ahoj Karle,
> v tom co jsi napsal je hodně pravdy, měl bych jednu otázku s tím
> související.. odkud se podle Tebe berou roztoči na jaře, když jsi říkal, že
> se množí jen pomalu? Nad tím dlouho přemýšlím a nic kloudného jsem
> nevymyslel. Nechce se mně totiž věřit, že by neošetřená včelstva/roje
> přežily do jara a že by bylo až tolik včelařů, kteří léčí tak špatně, že
> jim přežije moc roztočů. Co si o tom myslíš? Znám totiž např. organizaci,
> kde opravdu léčí poctivě aerosolem komisionelně a přesto mají roztočů na
> rozdávání...
> Máte někdo informace o přežívajících zalétlých rojích do jara? Osobně jsem
> pár rojů v zimě našel,ale nic se jara nedožilo.
> Radek
>
> ---------
> Radku já to co vím, vím z okruhu lidí kolem VMS. Tohle je na Brońka Grunu,
> Pavla Holuba - ten právě na VMS v Brně ukazoval upravený graf pro
> monitoring - vypustil tam právě jaro - a další všeobecně známí, nebudu dál
> vypisovat.
> Byl tu i Dr.Kašpar z Dolu na přednášce a taky to zmínil.
>
> Já to beru jako fakt. Vysvětlení prč s ena jaře množí pomalu je i
> biologické - roztoč žije nomrálně týdny, přes zimu musí vydržet měsíce a
> důchodkyně se rozmnožují pomalu. .-)
>
>
> Kde se berou pak roztoči? Tady přispěji svoji trošku šílůenou teorií, ale
> čím šílenější, tím nás donutí se nad tím lépe zamyslet.
>
> Jeden faktor - zimní vyšetření měli - okrádá nás (právě spolu s
> funkcionáři, co chtějí mít měl co nejdřív na stole a odeslanou - o dobu
> vhodnou k ošetření. O Vánoce a pozdní zimu - tedy období kdy se dá účinně
> zasáhnout.
>
> Druhý faktor - aerosol - kolapsy začínají v době jejich největšího
> rozšíření. Divné co?
> Dřív si musel každý skutečně léčit dobře a pokud ne, tak mu ty včely mohly
> odejít už na jaře a leckdy nepřečkaly zimu.
>
> Teď mu tam dorazí komando a jendou mu to účinně ošetří.
> Může tam mít mnoho set, či tisíce VD, takže mu jich tam dost desítek ai
> stovek přežije. I kdyby odebzdal vzroek měli, tak je to v pohodě, protože
> laborka má úspěšnost tak 50%. I když jsem teď četl že někomu z 35VD uděllai
> desetkrát vyšší číslo .-)
> A jednou ošetřené včelstvo v zimě - to je normální postup který by s jarním
> a hlavně letním ošetřením mohlo fungovat.
> A bez něj nám to začne jít v sezoně do kytek, něco dožije zimy, zbytek se
> rozšíří po okolí.
>
> V tvůj obor prodělal podobou zkušenost s antibiotiky. Ohromně účinné a tak
> se na další věci začalo mnohde kašlat - na kterých to v předpenicilínové
> době stálo. A lidi na to začali taky kašlat, když jim doktor předepíše ten
> peniilín. Tak co prevence.
>
> Takže neříkám, že je to jen tímto, ale je to mnohofaktorová záležitost a
> nikdo to ani neanalyzuje.
> ALe teď jsem slyšel, že se rozpouští balík nalezený v NASA do kompresorů.
> A o měli - že je k ničemu - stačí se podívat na loňské hodnoty - nic
> nepredikovaly - a na letošní MVO SVS- stačí jim málo nul a už se plošně
> ošetřuje. Proč? To jsou mnajendou ta 3 zimní oštření málo účinná? Pokdu to
> nestačí na likvidaci loňské velké populace a někdo stále žije v představě
> že je VD třeba vybít na nulu - tak mohl nařídit dvakrát aeroslo a nemsuelo
> natírat. Na toto nepotřebuje nikdo žádnou křišťálovou kouli, stačilo se
> vloni kouknout párkrát na podložky.
>
> A kvůli měli se v zimě ošetřuje v období s plodem. A na zimním ošetření je
> to celé postavené. A tak to logicky nemůže fungovat.
>
> A jak letios v zimě plodovaly včely, Hklavně tam kde byly z léta oslavené a
> snažily se to dohonit. Leckde až do Vánoc.
>
> Karel
>
>
>

Ještě bych k tomu dodal. Každá zavíčkovaná včela je potencioální portavou pro kleštíka. Z toho pak vyplívá čím mohutnšjší včelstvo vybudujeme tak jsme mu zároveň poskytli více potravy. Taký včelař se pak stává jeho chovatelem. Proč na původní všelstvech nedochází ke kolapsu? protože tyto včely se 2 x ročně stěhují a nikdy nedosahují takových počtů jako ty naše. A tady je klíč k prevenci.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Stonjeka
> Datum: 30.3.2012 07:29:39
> ----------------------------------------
> Podle mně je "kutilské" šlechtění včelstev přímo na odolnost proti varaóze
> nesmysl a víceméně zbytečné. Není zaručena ani pořádně početná genetická
> základna pro výběr ani nějaká solidní metoda výběru. A ve výsledku to bude
> jen ztracený čas.
>
> Pročpak asi mají ti "dědkové z vesnic, co jim neustále ulétávají ty údajně
> nakažené roje" a na které furt nadáváte, stále nějaké včely, ze kterých
> mohou ty roje vylétávat? A vám vychcípávají celé chovy? Proč třeba u nás,
> kousek ode mně, vymřel téměř celý chov právě jen učiteli včelařství? A
> ostatní mají úhyny v normě, aspoň co já vím, protože nemám úplný přehled?
>
> Protože ty včely nehoblují za každou cenu za co nejsilnější včelstva a za
> co největší výnosy medu! Protože ty včely prostě nechávají žít, nešťourají
> do nich a nevyměnují matku, když zrovna přinesou trochu míň medu nebo když
> dají při prohlídce o 5 žihadel víc než sousední včelstvo.
>
> Tak prostě chovejte včely a nezkoušejte z nich dělat mašiny na výrobu medu.
> Včely a technologie přizpůsobené místním podmínkám a chov mít příslušné
> geneticky variabilní.
> Žádný nákup jakési zázračné matky kdovíodkudkoliv, o které není známo,
> podle jakých kritérií byl ten chov po desetiletí vybírán a jak moc je
> přešlechtěn , a potom nacpání jejich dcer do všech úlů.
> A odolnost proti varaóze potom přijde sama, stejně jako je mají odolné ti
> dědkové.
>
>
>

Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.

Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
sloučeniny)?
2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?

A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.

Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).
Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
v souších)
Vašek

>>>Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.<<<<

Budeli léčivo rozptýleno po pásku dojde asi k jeho spalování a ne k rázovému odpaření, což je právě žádoucí.
Právě pomalé působení v malých dávkách vede k rezistenci.

>>> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
(např. Gabon).<<<

Nesměšuj gabon s fumigací tam jde o kontak s léčivem a jeho přenos do buněk s plodem. Kdežto fumigace = plynování celého prostoru.

>>> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)<<<

Nejsou vůbec odolnější jen vlastně bylo přerušeno plodování todíž i rozmnožování kleštíka. Stejného efektu dosáhneme použitím KM v jakém koliv odpařovači, nebo pomocí gabonu ve včelstvu. Tady je zase žádoucí dlouhodobější působení v řádu dní až týdnů

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 09:09:35
> ----------------------------------------
> Pepan:To již ani nemluvím o praktikách kdy se rozdávají pokapané pásky.
>
> Jsem přesvědčený o tom, že fumigace je nejúčinější využití léčiva. Když
> už do úlu jakoukoli chemii dát ...(chci, musím, zkouším, vhodné slovo si
> prosím doplňte), měl bych jí tam dát "optimální" množství. Ne málo, protože
> počet přeživších VD je velký a je nebezpečí rezistence na léčivo. Přiíliš
> mnoho je také nesprávné řešení, v tom se mnou asi bude souhlasit snad každý.
> Jsou zdánlivě banální otázky, přesto si myslím, že důležité. Na některé
> lze nalézt nějaké odpovědi, ale často odpovědi protichůdné. Protože hobby
> včelaři jsou profesonálové v různých profesích, předem děkuji za jakékoli
> odpovědi na své dotazy. A samozřejmě i za doplnění dotazů dalších.
> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?
>
> A teď, proč to píšu. Moje doměnka je, že léčivo by mělo být rozplýleno
> v co největší ploše pásku. Toho lze dosáhnout, pokud bude pásek co nejsušší
> a je dostatek času na rozptýlení nosiče-oleje s léčivem. Podle mého názoru,
> prodloužení doby mezi nakapáním a zapálením má pozitivní vliv na účinost
> léčiva, protože se odpařuje pomaleji a déle. Takže podle mne mít pokapáno z
> minulého dne (týdne?) v uzavřené sklenici asi není na závadu.
>
> Zatím vždy, když jsem někde četl o nízké účinnosti léčiva, vždy se
> jednalo o napuštěné kontaktní pásky ať do česna, na dno, nebo mezi plásty
> (např. Gabon).
> Často čteme, že oddělky jsou odolnější VD. Není to například tím, že po
> jejich vytvoření, v bezplodovém období byly ošetřeny nějakým léčivem (Gabon,
> fumigace, KM) jejichž aktivita pokračuje ještě nějakou dobu? Jako příklad
> bych uvedl KM a její přetrvání v porézních materiálech (například košilkách
> v souších)
> Vašek
>
>
>
>
>

"> 1) Amitraz - jak je to s jeho rozkladem působením vlhkosti a kyslíku (čas,
> sloučeniny)?
> 2) Jaký má vliv nosič na bod 1) = druh oleje?
> 3) Jaký má vliv vlhkost pásku a doba mezi nakapáním a zapálením?
> 4) Jaký, pokud nějaký, vliv na směs olej+amitraz má dusičnan v pásku?
> 5) Byly pokusy s fumigací jiným léčivem naž amitrazem?"

Jednoduché otázky, ale složité odpovědi. Jedná se o komplexní jevy, na které má vliv obrovské množství věcí.

Obecně fumigace podle mých znalostí funguje tak, že nakapaný olej s léčivem se 1 - 2 milimetry nad žhavou zónou pásku odpařuje a tím s sebou strhává léčivo. Ve vzduchu se potom částice oleje a léčiva jednak vzájemně zase spojují, jednak nabalují na kouř. Když se pásek nechá nakapaný dlouho, tak je tam potom méně oleje a léčivo se spíš vypařuje samo vysoku teplotou než aby bylo strháváno vypařovaným olejem. Takže záleží na bodu varu příslušného oleje a potom na smísitelnosti a povrchovém napětí oleje, léčiva a toho papírového nosiče a dusičnanu, jestli se léčivo někde na koncích papírových vláken třeba nekoncentruje a potom odpařuje nerovnoměrně.

Co se týká rozkladu amitrazu, obsahuje, jestli si dobře pamatuji v cyklu dusík a nějaké kyslíky, a tudíž je to částečně polární sloučenina, která se může rozložit působením intů vody H+ a OH- . Ale jak rychle..... Každopádně ta rychlost rozkladu bude velmi ovlivnitelná dalšími příměsemi ve vlhkosti, třeba oxidů dusíku a síry ve znečištěném ovzduší nebo z hořícího knotu...

Každopádně praxe prokázala, že fumigace bez problému funguje a že ta metoda je i dostatečně robustní. Neboli že není problém nakapat léčivo a zapálit knot třeba až po půlhodině nebo i po delší době nebo fumigovat při vlhčím počasí nebo s léčivem z dlouho otevřené lahvičky

Pane Menšík, asi jsem to popsal málo srozumitelně, pokusím se o nápravu:
> Nesměšuj gabon s fumigací ...
Nesměšuji, jen jsem psal, že publikované problémy (snížená účinnost) jsou
při aplikaci pomocí kontaktních nosičů (údajně i s účinnou látkou amitraz) a
nejsou publikovány při aplikaci fumigací.

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden, dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4 kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.

Je to tak, 2 kapky na nástavek adamcovy míry. Na větší rámky je to nutné přepočítat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:32:30
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden,
> dva, tři a více nástavků (např. 39x24), k tomu ještě vysoký podmet. Je
> zřejmé, že optimální účinnost léčení by měla být při určité koncentraci
> amitrázu v ovzduší úlu. Není to jednoznačně stanoveno. Při dotazu na tuto
> problematiku se dostávají neurčité odpovědi. Jako: dodržuj předepsanou
> metodiku léčení. Je to jedno, stanovená metodika je předimenzována. Je to
> jedno, včely si amitráz přitáhnou elektrostatickém náboji na tělíčku. Podle
> obsednutých nástavků včelami a to: 2 kapky Varidolu na jeden nástavek, 4
> kapky na 2 nástavky, atd. Tak jak je to tedy?. H.
>
>
>

Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden ....

------
Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3 :-)

Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.

Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se dostala ke každému roztoči.

S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to musí být jasné.
A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v metodice opravdu není :-)

Karel

Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.

Vyliahli by sa matky

Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.

Vyliahli by sa matky

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 30.3.2012 14:53:40
> ----------------------------------------
> Další problém vidím v tom, jak velký vnitřní objem úlu fumigujeme. Jeden
> ...
>
> ------
> Metodika musela být úplně blbovzdorná a pro všechny možné tehdejší úly.
> Takže to bylo jistě násobeno nějakým bezpečnostním koeficientem - třeba 3
> :-)
>
> Podle mě není problém málo kapek - Varidolu, ale málo kouře.
>
> Když místo papírku udělám "kouř z oleje" tak mi podle všeho stačí 1-2 kapky
> na několikanástavkový úl. Ta látka je dost účinná, takže stačí když se jí
> jen snad "molekula" dostane k roztoči. Problém je rozptýlit ji tak, aby se
> dostala ke každému roztoči.
>
> S těmi připomínkami/otázkami se plně ztotožňuji a skutečně nástavkové úly
> současná metodika nevzala na vědomní. Ani při dávkování, ani při vyšetření
> měli. Kdo se podíval teď na jaře mezi nástavky na loučky rámků, tak mu to
> musí být jasné.
> A ometání plástů a louček ve spodnícjh naástavcích společně s podložkou v
> metodice opravdu není :-)
>
> Karel
>
>
>

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Matka?
> Datum: 30.3.2012 14:57:31
> ----------------------------------------
> Pri kontrole som zistil, že nemajú žiaden plod, ale asi 50 zaviečkovanej
> trubčiny a 2 zaviečkované matečníky.
>
> Vyliahli by sa matky
>
>
>

O něčem veselejším než brouci :-)
-------

Tak koukám na předpověď, a zdá se mi dobrá. Příroda se vracíé k normálu a nepoletí jak splašená.
Včely dostaly pěknou forsáž, tři týdny tepla, celý jeden cyklus. Já už měl před třemi týdny v některých i 5 rámků zav. plodu (tedy v polovině rámků na straně u česna). Vajíčka začaly matky sázet po řádkách, takže ta by nyní měla začít vybíhat.
Zásob spousta - melecitoza z loňska - a pylu taky dost.
takže jsme zvědavý, jak se začnou úly plnit.

A co u vás?

Ten kouř tam není důležitý ale důležitá je ta teplota na Ryclé odpaření léčiva Ten kouř je jen vedlejším produktem toho hoření knotu.

pepan


---------
Ten kouř tam je teď podle mě důvodem pěkné účinnosti.

Foukám to tam při otevřených čensech, vyběhne všemi kouty ven. A to co je uvnitř s etam pěkně drží, když odcházím ze stanoviště, tak to tam ještě vaklá, včely nasraně hučí a snaží se jej vyvětrat ven. Takže se domnívám, že právě ta ventilace kouře zajistí jeho přístup k většině včel. A rozvolní chomáč.


ALe jinak je to asi pravda. Znám včelařku, která zdědila po tátovi udělátko. Keramické tělísko na tyčce, okolo něho namotaná azbeztová šnůra, na to se nakape Varidol 2 kapky, strčí ze zadu do podmetu a na dráty se připojí baterka.
Včely se rozhučí, takže je zřejmé že stačí asi jen ty dvě kapky bez kouře. A roztoči padají a včely tady už 25 let jsou.


Karel

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan
-------------
Nie, z matečníka v trudicovom včelstve sa matka nevyliahne lebo v úli sa nenachádza oplodnené vajíčko – larva. Je to matečník na neoplodnenom vajíčku, na trúďom.

Karle,
když jsem před týdnem při jarní prohlídce viděl včelstva, co přečkala
zimu, docela jsem obávám rojení. úly s 5-6 NN jsou nabušené včelami,
plodují a nosí zásoby o 106. Asi budu dělat celonástavkové odělky, abych
jim pustil žilou.

Milan Čáp

Dne 30.3.2012 15:14, KaJi napsal(a):
> O něčem veselejším než brouci :-)
> -------
>
> Tak koukám na předpověď, a zdá se mi dobrá. Příroda se vracíé k normálu a
> nepoletí jak splašená.
> Včely dostaly pěknou forsáž, tři týdny tepla, celý jeden cyklus. Já už měl
> před třemi týdny v některých i 5 rámků zav. plodu (tedy v polovině rámků na
> straně u česna). Vajíčka začaly matky sázet po řádkách, takže ta by nyní
> měla začít vybíhat.
> Zásob spousta - melecitoza z loňska - a pylu taky dost.
> takže jsme zvědavý, jak se začnou úly plnit.
>
> A co u vás?
>

Pane Stonjek jste kretén.

Místo oddělku můžeš použít i roj. Sice se dnes o rojích raději nepíše, protože se to považuje za něco nepatřičného, ale nemusíš se toho bát.

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan

Pepan, páliš bez mierenia, čo je Tvoja chyba. Môj názor je iný "Je to klasický trúdicový prejav včelstva bez matky". Je to len tzv. forma falošnej materskej bunky, s trúdimi larvami.

To víš že ano. Klesická tichá výměna.

pepan

Pepan, páliš bez mierenia, čo je Tvoja chyba. Môj názor je iný "Je to klasický trúdicový prejav včelstva bez matky". Je to len tzv. forma falošnej materskej bunky, s trúdimi larvami.

Milane uvidíme,

mám rozlepených 50 6rámkových plemenáčů, co půjdou i rozpůlit - dvě očka.

Hned jak se přiznám k dani, tak je jdu dolepit.

Měl jsem tušení, když jsme si nechal řezat materiál, že letos si přijdou na své:-)

Plus polystyrenové nástavky na snadný převoz a zvedání a taky toho tepla pro oddělky.

Tak jen aby to vydrželo.

Karel

s tím bych si dovolil polemizovat. Dotyčný uvádí sice zmatečně, ale , že je tam matka, trubčina a dva matečníky. Včestvo zahajuje tichou výměnu právě odchovem trubců a později nasazuje matečníky. To ale jistě víte.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 30.3.2012 21:46:26
> ----------------------------------------
> To víš že ano. Klesická tichá výměna.
>
> pepan
>
> Pepan, páliš bez mierenia, čo je Tvoja chyba. Môj názor je iný "Je to
> klasický trúdicový prejav včelstva bez matky". Je to len tzv. forma
> falošnej materskej bunky, s trúdimi larvami.
>
>
>

Připadá mi to jako škoda času takto experimentovat jestliže je jasné, že se vlastnosti u včelstev takto nepřenáší, protože nejde o pěstování rybízu kdy se něco nahříží a naklonuje se stejnými vlastnostmi pouhým přihrnutím proutku pod zem. Prostě genetativní množení takto nefunguje a znovu se mohu vrátit k první větě této mé reakce._gp_



........
Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 3. 2012
Re: Pro pana Brennera (56574) (56575)
Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100 včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/ jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek

Dobrý den pane Pavle,
Ačkoliv pana Stonjeka (osobně) neznám, přimlouval bych se, aby jste ve svých reakcích na příspěvky (viz Vaše vyjádření "Pane Stonjek jste kretén") byl trochu zdrženlivější a kultivovanější, a raději si ještě několikrát přečetl jeho příspěvek! Snad pak pochopíte, co vám chtěl říct.....
M. Futera

Myslím že moje reakce na pana Stonjeka byla přiměřená. Udělal ze mne sice slušným způsobem blbce a i ze všech kteří mi odpověděli a to i když mě vůbec nezná. Myslí si o sobě že je mistr světa i kdyz o včelách ví možná míň než já

Pane Čáp,
není nic lepšího než jak to máte nyní. Rojení se nemusíte bát. Za prvé dojde k přechodnému poklesu síly během následujících týdnů a potom také záleží, jestli máte zásoby souší. Určitě bych jim postupně dal alespoň 2NN mezistěn, ale kromě toho během třešní až řepky klidně i další 2NN souší podle toho, jak se budou plnit. Nebojte se komínů...Oddělky bych doporučil až za polovinou květu řepky. Každý rokmám silnější včely a tak 8NN je už pro mě běžné,pokud se plní nástavky sladinou, nebojím se na jarní snůšku jít až na 10NN.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 30.3.2012 20:41:15
> ----------------------------------------
> Karle,
> když jsem před týdnem při jarní prohlídce viděl včelstva, co přečkala
> zimu, docela jsem obávám rojení. úly s 5-6 NN jsou nabušené včelami,
> plodují a nosí zásoby o 106. Asi budu dělat celonástavkové odělky, abych
> jim pustil žilou.
>
> Milan Čáp
>
> Dne 30.3.2012 15:14, KaJi napsal(a):
> > O něčem veselejším než brouci :-)
> > -------
> >
> > Tak koukám na předpověď, a zdá se mi dobrá. Příroda se vracíé k normálu a
> > nepoletí jak splašená.
> > Včely dostaly pěknou forsáž, tři týdny tepla, celý jeden cyklus. Já už měl
> > před třemi týdny v některých i 5 rámků zav. plodu (tedy v polovině rámků na
> > straně u česna). Vajíčka začaly matky sázet po řádkách, takže ta by nyní
> > měla začít vybíhat.
> > Zásob spousta - melecitoza z loňska - a pylu taky dost.
> > takže jsme zvědavý, jak se začnou úly plnit.
> >
> > A co u vás?
> >
>
>
>

Rád bych věděl, co konkrétně Pavlovi vadí na mém příspěvku. Pokud vím popisoval jsem pouze začátek svého pokusu, navíc v budoucnu s výsledkem víc než nejistým a zodpověděl jsem dotaz Radkovi, jinak nic. Takže netuším do koho jsem se navážel a vůbec, že bych z někoho dělal blbce netuším. Takže bych prosil přesnou citaci! Jinak slovo kretén mě nijak nepohoršuje, proti své osobě používám daleko horší. Nedávno, když jsem ze starého trámu řezal prkénka a shořel mi přehřátý motor / prkénka za 50 Kč, převinutí za 1800 Kč/ lítaly vzduchem jiné výrazy, proti nimž je kretén docela pochvala. Takže bych prosil ocitování toho, co Pavlíka tak nazdvihlo. Jinak pak účastníci Konf. mohou posoudit sami kdo je kdo a situace by se mohla obrátit. Zdraví R. Stonjek

"Nie, z matečníka v trudicovom včelstve sa matka nevyliahne lebo v úli sa nenachádza oplodnené vajíčko – larva. Je to matečník na neoplodnenom vajíčku, na trúďom."

"není nic lepšího než jak to máte nyní. Rojení se nemusíte bát. Za prvé dojde k přechodnému poklesu síly během následujících týdnů a potom také záleží, jestli máte zásoby souší. "

Pane Stonjek jednalo se oto jak jste odpověděl na můj dotaz ohledně tiché výměny. Nebyl jsem na internetu od neděle tak jsem reagoval až včera.Ujištuji vás že matky chovat umím a taky chovám a oddělky též.Pavel.

Dovolte mi, prosím, abych nesouhlasil. Mezi slušnými lidmi by Váš e-mail
nebyl vhodný, ani kdyby byl pravdivý, což patrně není ...
S pozdravem Petr Lokvenc.

-----Původní zpráva-----
From: pavel
Sent: Saturday, March 31, 2012 6:54 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: březnová tichá výměna

Myslím že moje reakce na pana Stonjeka byla přiměřená. Udělal ze mne sice
slušným způsobem blbce a i ze všech kteří mi odpověděli a to i když mě
vůbec nezná. Myslí si o sobě že je mistr světa i kdyz o včelách ví možná
míň než já

Rojení se ani nebojím, již při jarní prohlídce dávám prostor včelám nad
hlavu, aby se mohly řádně rozjet, jen mě docela překvapila letošní
nebývalá jarní síla včelstev. Jedny, co mám u baráku dokonce již
potahují konce buněk na starých plástech novým voskem, což jsem ještě v
tuto dobu neviděl. Podotýkám, že jsem ve 450 m.n.m.
Mívám ve včelách i těch 10 NN, a komínů se rozhodně nebojím. Mezistěny
nepoužívám ;-)
?Č

Dne 31.3.2012 07:31, Radek Hubač napsal(a):
> Pane Čáp, není nic lepšího než jak to máte nyní. Rojení se nemusíte
> bát. Za prvé dojde k přechodnému poklesu síly během následujících
> týdnů a potom také záleží, jestli máte zásoby souší. Určitě bych jim
> postupně dal alespoň 2NN mezistěn, ale kromě toho během třešní až
> řepky klidně i další 2NN souší podle toho, jak se budou plnit. Nebojte
> se komínů...Oddělky bych doporučil až za polovinou květu řepky. Každý
> rokmám silnější včely a tak 8NN je už pro mě běžné,pokud se plní
> nástavky sladinou, nebojím se na jarní snůšku jít až na 10NN.
> Radek
>
>

Pak li jste tak schopný včelař navíc vyzbrojený kvalitními vědomostmi, nemůžete psát dotaz jako začínající a nejistý, to pak jednoho zmate. Ale kdybyste takový nedej bože byl, v čem byla moje odpověď tak špatná a v čem odváděla nejistého a začínajícího včelaře od správného směru a co nasralo v ní tak schopného a inteligentního včelaře??? Není ten kretén tady někdo ůplně jiný????

Odpověď možná zní ne v čem jako konkrétní věci ale v čem jako používaném stylu.

Hezke pocasi vcelky poradne nakoplo.Par vcelstev uz je v hornim nastavku od steny ke stene a v dolnim je videt 6,7 obsazenych ulicek(pohledem z podmetu),tak ochlazeni,neochlazeni,rozsirim nastavkem panenskych sousi od medu nahoru.V loni jsem mel 22. a 25. dubna roje,letos stejnou chybu nehodlam opakovat.J.

Pane Stonjek jen jsem se zeptal na něco s čím jsem se ještě nesetkal a vy ze mě uděláte včelaře neschopného chovat matky nebo vytvořit oddělky. Takové machry opravdu nemusím a tak možná v rozčilení jsem tak reagoval.

Možné to je,ale já bych nyní doporučil spíše podstavit ten nástavek a za květu třešní ev. rotovat spodní a horní. Přeci jenby případné ochlazení mohlo rozšířením nahoru ublížit.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 31.3.2012 13:09:19
> ----------------------------------------
> Hezke pocasi vcelky poradne nakoplo.Par vcelstev uz je v hornim nastavku
> od steny ke stene a v dolnim je videt 6,7 obsazenych ulicek(pohledem z
> podmetu),tak ochlazeni,neochlazeni,rozsirim nastavkem panenskych sousi od
> medu nahoru.V loni jsem mel 22. a 25. dubna roje,letos stejnou chybu
> nehodlam opakovat.J.
>
>
>

Rudo nech ho raděj bejt, nemá to cenu, ono mu to za čas dojde... Zbytečně Tě naštval, jsme tu kvůli pokecu a ne kvůli šponování jeden druhého, už na něj nereaguj.
Díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: b?eznov? tich? v?m?na
> Datum: 31.3.2012 12:33:40
> ----------------------------------------
> Pak li jste tak schopný včelař navíc vyzbrojený kvalitními vědomostmi,
> nemůžete psát dotaz jako začínající a nejistý, to pak jednoho zmate. Ale
> kdybyste takový nedej bože byl, v čem byla moje odpověď tak špatná a v čem
> odváděla nejistého a začínajícího včelaře od správného směru a co nasralo
> v ní tak schopného a inteligentního včelaře??? Není ten kretén tady někdo
> ůplně jiný????
>
>
>

Radku, máš pravdu. Diskuze nebo pokec se zakomplexovaným a nevychovaným křupanem je opravdu ztrátou, teď na začátku sezony, stále cenějšího času. Takže otočme list.Zdraví R. S.

Zdravím,
obdivuji tě, že jsi uvěřil tomu „smetákovému odborníkovi“. Určitě s takovým nasazením jak píšeš dosáhneš dobrých výsledků, v nejlepším případě stejných jako v pokusu na ostrově Gotland.
A co dál? Výsledky jsou dobré až na to, že přeživší včelstva nejsou k dalšímu použití. nejedná se o žádné šlechtění, ale v podstatě o tvrdý výcvik v přežití za nelidských (i nezvířecích) podmínek. S genetikou to nemá téměř nic společného, jen to hygienické chování, které pod tlakem dosáhne až takové úrovně, že včely odstraňují velkou část plodu a to i bez napadení roztočem a pak jsou z nich slaboši. Pokud rozchováš takové matky (třeba i inseminací), můžeš je cvičit znovu.
Obávám se, že ti, co referují o šlechtění na VT neříkají celou pravdu, ale vybírají si jen to, co se jim hodí. A až na prvním místě jde o peníze.
Mám také dvě stanoviště a v podstatě také stejnou zkušenost jako ty. Takže to praktikuji tak, že ve vsi léčím společně s přáteli podle nařízení a v lese mi stačí 1 x KM a v podletí KŠ. Žádná další chemie už není třeba. zdenek

Připojuji se se svými zkušenostmi. Protože s roztoči přitvrdilo a já nechci včelstva ošetřovat v plynové masce a atombordelu k čemuž to pomalu ale jistě spěje, vydal jsem se vlastní cestou šlechtění na VT. Vzal jsem si příklad ze zahraničí a provedl Bond testy, což v podstatě znamená, že včelstva v sezoně nejsou ošetřována. Aby ztráty byly v rozumném rozsahu, v prvním týdnu července jsem odpařil 1 desku Formidolu. Ještě zač. srpna jsem neviděl roztoče. Jaké jsou výsledky dnes. 65% ¨mortallita. Ta je však přímo ůměrná vzdálenosti od zavčelených obcí. Takže včelnice v opuštěném lese nikdo nikde do 2 km prakticky bez úhynu. Nejdříve odešla včelstva mající v rodokmenu do 2 generací zpět inseminovanou matku. Včelnice nejblíž vsi ze 33 včelstev dnes jen 4. Existuje ale velká naděje v tom, že ze cca 100 včelstev existují cca 4, která jako by roztoč neexistoval, navíc i s medem to měla dobré. Když pomlouvám I. matky překvapivě loňský nákup od Sedláčka/ jihočeský/ 1 IM a 2 PS přežil také slušně. Takže úkol na tento rok je množit a množit a dál pokračovat ve výběru ohleduplnějšími metodami. Jsem realista, roztoče určitě nezlikviduji, ale začas bych i v krizových letech mohl vystačit 2 x s KM a 1 fumigací. Žel tento postup je vhodný pouze pro velké včelaře a navíc silně nasr...., protože finanmční ztráty jsou brutální. Ale nebudou vlastně tyto ztráty z pohledu do budoucna vlastně výhra??? Uvidíme! Zdraví R. Stonjek

Tahle cast mych vcelstev podsazeni nastavku bytostne nesnasi,matkam teto linie se nechce moc jit dolu a snadno se dostavaji do rojovky,v loni se na repce dostali do 5 nastavku 39x24,od rojeni byl nadstavovanim pokoj.Na jarni medy super,tak si je drzim dal.Ostatni vcelstva tak "tvrdohlave" matky nemaji,tam muzu vesele podstavovat.J

s tím bych si dovolil polemizovat. Dotyčný uvádí sice zmatečně, ale , že je tam matka, trubčina a dva matečníky. Včestvo zahajuje tichou výměnu právě odchovem trubců a později nasazuje matečníky. To ale jistě víte.

Pepan, ale Jozef píše len zaviečkovanej trúdovine a dvoch zaviečkovaných materských bunkách a prítomnosť matky nespomína. To ma presviedča o tom, že to trúdicové včelstvo a na neoplodnených vajíčkach založili i falošný chov akože matiek. Z týchto buniek sa vždy môžu vyliahnuť trúdy, čo sa nestáva, pretože včely falošné MB vždy zrušia.

Tichá výmena matky v tomto období nie je vo včelstvách biologicky zakódovaná, pretože v našich podmienkach majú na obnovu a rozširovanie do širokého priestoru rojením, ktoré trvá do slnovratu ale môže byť prevedené i do júla-července asi tak do 10.7. Ale to len preto, že včelár niekedy robí všetko možné aj nemožné aby im v tom zabránil.

Včelstvá, ktoré sa rojili s matkami neschopnými do zimy a budúcej sezóny, včelstvá vymieňajú tichou metódou, ktorá ma miesto vo včelstvách, ako prirodzený produkt, zachovania rodu.

Takýchto tragédií včelniciach býva veľa, ale v dôsledku nevedomosti (teba Pepan tam určite nezaraďujem), potom rozprávajú o jarných tichých výmenách matiek. Anton

Toto je odpověď na dotaz o jaké matečníky jde a jejich umístění
> ----------------------------------------
> Nouzový matečník to určitě není,matka tam je. Jeden je u spodní loučky a
> druhý u boční loučky přibližně uprostřed.
--------------------------------------------
Z toho a také z velmi teplé druhé poloviny března, vycházím. Již jsem viděl u včel mnoho zvláštností. které i staré praktiky vyvedli z rovnováhy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 31.3.2012 20:55:41
> ----------------------------------------
> s tím bych si dovolil polemizovat. Dotyčný uvádí sice zmatečně, ale , že je
> tam matka, trubčina a dva matečníky. Včestvo zahajuje tichou výměnu právě
> odchovem trubců a později nasazuje matečníky. To ale jistě víte.
>
> Pepan, ale Jozef píše len zaviečkovanej trúdovine a dvoch zaviečkovaných
> materských bunkách a prítomnosť matky nespomína. To ma presviedča o tom, že
> to trúdicové včelstvo a na neoplodnených vajíčkach založili i falošný chov
> akože matiek. Z týchto buniek sa vždy môžu vyliahnuť trúdy, čo sa nestáva,
> pretože včely falošné MB vždy zrušia.
>
> Tichá výmena matky v tomto období nie je vo včelstvách biologicky
> zakódovaná, pretože v našich podmienkach majú na obnovu a rozširovanie do
> širokého priestoru rojením, ktoré trvá do slnovratu ale môže byť prevedené
> i do júla-července asi tak do 10.7. Ale to len preto, že včelár niekedy
> robí všetko možné aj nemožné aby im v tom zabránil.
>
> Včelstvá, ktoré sa rojili s matkami neschopnými do zimy a budúcej sezóny,
> včelstvá vymieňajú tichou metódou, ktorá ma miesto vo včelstvách, ako
> prirodzený produkt, zachovania rodu.
>
> Takýchto tragédií včelniciach býva veľa, ale v dôsledku nevedomosti (teba
> Pepan tam určite nezaraďujem), potom rozprávajú o jarných tichých výmenách
> matiek. Anton
>
>
>

Podle mně je situace jasná. Tazatel píše, že tam byly dva matečníky, trubčí plod a ani jedna buňka dělničího plodu. To na 99.9 % znamená, že i v matečnících jsou neoplozená vajíčka. Kdyby byla matka schopná vyprodukovat aspoň nějaká oplozená vajíčka, bylo by jich na 99 % víc než dvě a potom by dvě byly stoprocentně v těch dvou matečnících a zbytek by byl dělničí plod mezi trubčinou.

Já myslím, že teorie, že včelstvo před tichou výměnou matky vždy zakládá trubčí plod, aby matka měla na oplodnění trubce, je chybná. Nebo aspoň je odchov trubců svázán s výměnou matky jen volně. Takže se takhle chová jen silné včelstvo v dostatku a s tak málo poškozenou matkou, že dovolí tu tichou výměnu načasovat do vhodného období na pozdní jaro a na léto.
Nějaké tiché výměny, i nouzové jsem za ty roky už viděl. A viděl jsem i tiché výměny úplně bez trubčího plodu. Případně tiché výměny, kde trubčí plod byl, ale evidentně by způsoben nekvalitou matky neboli to byl hrboplod v dělničím voští.

Včelstvo podle mně zakládá trubčinu v první řadě pouze tehdy, když je dostatečně silné a má dostatek zásob. Teprve v druhé řadě zakládá trubčinu proto, protože bude v blízkém budoucnu měnit matku, ať už rojením nebo tichou výměnou. Taková včelstva pouze zakládají trubčí plod o něco dříve, když jsou méně silnější a mají méně zásob než ty, které výměnu matky neplánují.

Pokud včelstvo takhle na jaře zjistí, že matka nedokáže vyprodukovat dostatečný počet oplozených dělničích vajíček, je to pro včelstvo kritická věc a včelstvo zakládá matečníky na výměnu matky okamžitě, bez nějakého cca dvoutýdenního zdržování s výchovou trubců. V přírodě potom stačí i když se nová matka oplodní nedostatečně, její plod je silně mezerovitý a některá vajíčka neoplozená, včely dělnice od takové matky stačí udržet včelstvo při životě 1 - 2 kritické jarní měsíce a potom je matka vyměněna tichou výměnou znova. Nová matka už v optimálním období za dostatku trubců je oplozená dobře.

Zatím co se tady o to přeme možná že uz Jozef už ví jak to dopadlo. jinak to zjistí nejpozději v polovině tohoto týdne a doufám, že dá vědět. Já jsem takovou situaci zažil jednou v říjnu. Včely však nepřežily, protože nová matka kladla až do vánoc. spotřebovaly všechny zásoby.
http://www.vcelky.cz/zivotni-cyklus.htm

P

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 01.4.2012 07:16:06
> ----------------------------------------
> Podle mně je situace jasná. Tazatel píše, že tam byly dva matečníky, trubčí
> plod a ani jedna buňka dělničího plodu. To na 99.9 % znamená, že i v
> matečnících jsou neoplozená vajíčka. Kdyby byla matka schopná vyprodukovat
> aspoň nějaká oplozená vajíčka, bylo by jich na 99 % víc než dvě a potom by
> dvě byly stoprocentně v těch dvou matečnících a zbytek by byl dělničí plod
> mezi trubčinou.
>
> Já myslím, že teorie, že včelstvo před tichou výměnou matky vždy zakládá
> trubčí plod, aby matka měla na oplodnění trubce, je chybná. Nebo aspoň je
> odchov trubců svázán s výměnou matky jen volně. Takže se takhle chová jen
> silné včelstvo v dostatku a s tak málo poškozenou matkou, že dovolí tu
> tichou výměnu načasovat do vhodného období na pozdní jaro a na léto.
> Nějaké tiché výměny, i nouzové jsem za ty roky už viděl. A viděl jsem i
> tiché výměny úplně bez trubčího plodu. Případně tiché výměny, kde trubčí
> plod byl, ale evidentně by způsoben nekvalitou matky neboli to byl hrboplod
> v dělničím voští.
>
> Včelstvo podle mně zakládá trubčinu v první řadě pouze tehdy, když je
> dostatečně silné a má dostatek zásob. Teprve v druhé řadě zakládá trubčinu
> proto, protože bude v blízkém budoucnu měnit matku, ať už rojením nebo
> tichou výměnou. Taková včelstva pouze zakládají trubčí plod o něco dříve,
> když jsou méně silnější a mají méně zásob než ty, které výměnu matky
> neplánují.
>
> Pokud včelstvo takhle na jaře zjistí, že matka nedokáže vyprodukovat
> dostatečný počet oplozených dělničích vajíček,       je to pro včelstvo kritická
> věc a včelstvo zakládá matečníky na výměnu matky okamžitě, bez nějakého
> cca dvoutýdenního zdržování s výchovou trubců. V přírodě potom stačí i když
> se nová matka oplodní nedostatečně, její plod je silně mezerovitý a některá
> vajíčka neoplozená, včely dělnice od takové matky stačí udržet včelstvo při
> životě 1 - 2 kritické jarní měsíce a potom je matka vyměněna tichou výměnou
> znova. Nová matka už v optimálním období za dostatku trubců je oplozená
> dobře.
>
>
>

Hezke pocasi vcelky poradne nakoplo.Par vcelstev uz je v hornim nastavku
od steny ke stene a v dolnim je videt 6,7 obsazenych ulicek(pohledem z
podmetu),tak ochlazeni,neochlazeni,rozsirim nastavkem panenskych sousi od
medu nahoru.V loni jsem mel 22. a 25. dubna roje,letos stejnou chybu
nehodlam opakovat.J.

Většina včelařů jsme se chybami poučili, ale některým ani nedojde kde chybují. Nasazují medníky, chytají roje, ale někteří už v dubnu vytáčejí med. Bez tohoto by včelaření nebyl tak hezký koníček. Způsobem včelaření můžeme rojení omezit, ale ne úplně zabránit.
Taky se začnou chystat na rojení pokud už mají v dubnu všechno zavíčkované. Vloni kvůli videu, aby celé zavíčkovaly, jsem to málem nestihl. Včely zůstaly bez práce a chystaly se ji hledat mimo úl.

http://www.youtube.com/watch?v=GtAy0evRkzE&list=UU07kheoH_BHMsNdwtnO1TbA&index=5&feature=plcp

B.V.

Viš Houbi.
Třeba má Apidomie sibiricy a ty jsou právě teť ve vrcholu rojové nálady Jen mu pak hrozí že vytočí málo sněženkového medu. To pak vidím jako největší problém.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jarni rozvoj
> Datum: 01.4.2012 07:16:06
> ----------------------------------------
> Podle mně je situace jasná. Tazatel píše, že tam byly dva matečníky, trubčí
> plod a ani jedna buňka dělničího plodu. To na 99.9 % znamená, že i v
> matečnících jsou neoplozená vajíčka. Kdyby byla matka schopná vyprodukovat
> aspoň nějaká oplozená vajíčka, bylo by jich na 99 % víc než dvě a potom by
> dvě byly stoprocentně v těch dvou matečnících a zbytek by byl dělničí plod
> mezi trubčinou.
>
> Já myslím, že teorie, že včelstvo před tichou výměnou matky vždy zakládá
> trubčí plod, aby matka měla na oplodnění trubce, je chybná. Nebo aspoň je
> odchov trubců svázán s výměnou matky jen volně. Takže se takhle chová jen
> silné včelstvo v dostatku a s tak málo poškozenou matkou, že dovolí tu
> tichou výměnu načasovat do vhodného období na pozdní jaro a na léto.
> Nějaké tiché výměny, i nouzové jsem za ty roky už viděl. A viděl jsem i
> tiché výměny úplně bez trubčího plodu. Případně tiché výměny, kde trubčí
> plod byl, ale evidentně by způsoben nekvalitou matky neboli to byl hrboplod
> v dělničím voští.
>
> Včelstvo podle mně zakládá trubčinu v první řadě pouze tehdy, když je
> dostatečně silné a má dostatek zásob. Teprve v druhé řadě zakládá trubčinu
> proto, protože bude v blízkém budoucnu měnit matku, ať už rojením nebo
> tichou výměnou. Taková včelstva pouze zakládají trubčí plod o něco dříve,
> když jsou méně silnější a mají méně zásob než ty, které výměnu matky
> neplánují.
>
> Pokud včelstvo takhle na jaře zjistí, že matka nedokáže vyprodukovat
> dostatečný počet oplozených dělničích vajíček,       je to pro včelstvo kritická
> věc a včelstvo zakládá matečníky na výměnu matky okamžitě, bez nějakého
> cca dvoutýdenního zdržování s výchovou trubců. V přírodě potom stačí i když
> se nová matka oplodní nedostatečně, její plod je silně mezerovitý a některá
> vajíčka neoplozená, včely dělnice od takové matky stačí udržet včelstvo při
> životě 1 - 2 kritické jarní měsíce a potom je matka vyměněna tichou výměnou
> znova. Nová matka už v optimálním období za dostatku trubců je oplozená
> dobře.
>
>
>

Ahoj Zdenku! Samozřejmě jsem mu neuvěřil, ani jsm na tom shromáždění nebyl. Ve včelařině v podstatě nevěřím nikomu ani pozdrav, pouze existuje menší skupina vyvolených, kde je to opačně. Co mě na tomhle zajímá je to , že až podezřele velká skupina tvrdí, že to nejde a svoje tvrzení opírají o vše, jen ne o vlastní poznatky přímo od svých včel. Vzhledem k tomu že tito jedinci mají jasný názor na vše v rozsahu prací téměř včech výzkumných ústavů na světě a presentují to jako poznatky od svých včelstev,považuji je za nepoužitelnou bandu užvaněných jedinců, kteří si tím pouze kompenzují mindráky, že jako včelaři jsou pouze slabota. Existuje jistě také skupina, kteří to také zkusili se špatným výsledkem, ale oni začali na úplně jiném nástupním ostrůvku. On je velký rozdíl vybírat matky s malým spadem a vybírat matky, jejichž včelstva v letošním kritickém roce přežila bez jakéhokoliv zeslbení a újmy. Čistícím pudem to zřejmě nebylo. Včelstva, kde by měl být čistící pud jako hrom, odešla jako první. Není to první velmi cenná zkušenost? Takže se dá říct, že pokud to nevyzkouším, nikdy se nedovím zda šlechtění tímto směrem má smysl. Vzhledem k tomu že nepotřebuji 100% ní likvidaci VD, ale pouze snížit zatížení chemií na minimum , tak proč to nevyzkoušet. Nakonec jsou to moje ztráty hlavně finanční. Navíc, když to k ničemu nebude určitě se to dovíte, já se se svými omyly a scestími nijak netajím, spíš jsem na ně pyšný přinejmenším proto, že jsem se u toho hodně naučil. Takže doufám, že ti soudní z té daleko menší skupiny mě alespoň trochu drží palce, protože pohled na odvčelené včelnice, kde to jelo dříve na plné pecky není moc radostný! Zdraví R. Stnjek

A co takhle Rudolfe přestat opakovat co Vám ta malá skupinka těch co to myslí "dobře" navykladá ve své upravené podobě a místo toho hledat informace sám. Asi by jste se dopátral k jinému názoru a hlavně možnostem způsobu selekce a s bond testem to jste v pravěku. Ale jak píšete, jsou to Vaše včely.

AM:
A co takhle Rudolfe přestat opakovat co Vám ta malá skupinka těch co to myslí "dobře" navykladá ve své upravené podobě a místo toho hledat informace sám. Asi by jste se dopátral k jinému názoru a hlavně možnostem způsobu selekce

.....

Nějaké náznaky, kde by byl problém trochu prozkoumán z jiné strany. Mám dojem, že kromě bond testů, soft bontestů, čistícího pudu, sledování dynamiky - strmosti nárůstu, pak NSR, NL toho moc není známo.

Karel

To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou změnou názoru na postup.

To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou změnou názoru na postup.
------------

Z toho jsem poněkud zmaten.

Osobně spíše souhlasím a tím, že odolnost našich včelstev našemu roztoči kleasá. Tragickou zkušenost jsem udělal v 2007 a pár pozorování loni.

Že k zániku včelstva stačí čím dál menší napadení je téměř nespochybňovaná skutečnost v té skupince podivínů co hledají odolnější včelstva. A pokud mě paměť neklame tak stejnou (a pro mě samozřejmou skutečnost, že sjme si jí ani nezapsal) zde přednášel i Dr.Kašpar z Dolu. Z toho usuzuji, že se nejedná o žádný sektářský názor malé skupiny lidí.

Spíš popis skutečnosti. Kdyby naše včely vydržely několikatisícové napadení jako před pěti, deseti lety, nebyly by možná takové úhyny.

Radek by nám určitě neopoměl referovat, kdybyb v Maďarsku slyšel o úhynech včelstev.

Radku, ptal jsi se na to? Kolik tam asi tak odhadují roční ztráty? A na příčiny?

Karel

Nemám moc času, ale přece jen. Zmaten být nemusíte stačí se zajímat a dělat si vlastní názor pod vlivem informací z více stran. Ono je toho k dohledání i na jiných www než jen na ofic. výzkumech specializovaných společností. To jestli je zde nějaká skupinka či sekta neřeším, ale bavím se o přístupu ke "konkurenci" obvzláště od někoho kdo nemá nic, ale prosazuje se názorem kdyby jsme měly a nebo proč oni nedělají.
To, že stačí na likvidaci včelstva menší množství roztoče ve včelstvu nikdo nepopírá, ale je to jako se vším, je nutné se ptát proč? A mít analízu teorie propracovanou a nedělat veci hurá stylem. Potom se mění názory a postupy a k ničemu to nevede.

Ahoj Karle,
jak se dočtete v článku za měsíc, varoázu tvrdí, že mají pod kontrolou. Velký problém je Nosema ceranae, která asi způsobuje největší škody. Proto ji také hubí antibiotikem.
Viděl jsem samozřejmě pouze zlomek včelnic, takže následující berte jako současný pouze osobní názor na základě toho co jsem už viděl. Chovají slabá včelstva, k tomu nosematická. Mají velmi dlouhé období horkého počasí, kdy je snůška asi taky nic moc, stejně jako nadávám já, že koncem května u nás na vátině obvykle každý rok všechno uschne... a už včely nic moc nepřinesou stran nektaru či medovice. To horko jim možná trochu omezuje plodování v létě a tedy paradoxně by někdo možná řekl, že trochu pomáhá, ale moje zkušenost je, že v nížinách bylo vždy roztoče více, teď už nemám včely v 500m n.m., jako dříve, tak nevím, ale asi je to zatím podobné, i když i výšše roztočů asi přibývá.
Co tedy podle mě udržuje situaci pod kontrolou v Maďarsku při uvážení skoro dvojnásobné hustoty včelstev (nad 10 na km2)? Bohužel pomalu začínám věřit odpovědi šéfa madarské federace včelařů, že malé počty včelařů (celkem pouze 15000), kteří se o včely musí starat odpovídajícím způsobem!!! Omlouvám se všem malým včelařům (tedy i sobě...). Mimo to jejich 1000 prohlížitelů včelstev je sice špatně, ale placeno za to, že prohlédnou každý rok přidělená včelstva!!!!!!! Proto nemají ani mor. Stejným způsobem škodí i rádoby alternativní včelaři, kteří vymýšlí pořád nějaké "zaručeně lepší" postupy v jiný čas... V léčení není prostor na experimenty vzhledem k tomu, že včely létají ve volné přírodě. Tím samozřejmě mě ještě více začne odsuzovat třeba možná mnoho alternativců, ale je to moje zkušenost. Mimochodem jsem se přihlásil do iniciativy Šance pro včely, to není nic proti mým názorům, jen ohledně léčení je nutné koordinace se SVS, aby to nebylo divoké. Dám ještě jiný příklad, aby jste pochopili, jak to myslím. Než jsem byl vyslán do Maďarska, měl jsem i nějaké Francouzské modré berany -tedy králíky. Dost podobné se včelařinou, ale králíci nelítají po kraji a nešíří choroby, tedy každý chovatel ať si dělá co chce. Samozřejmě se po revoluci z tohoto důvodu objevilo spousta alternativců. Jáká je realita- každý si může léčit jak chce, ale ve finále, když chcete vystavovat, tak každý akceptoval, že musí králík být očkovaný, a že nesmí být nijak nemocný, jinak ho na výstavu nepřijmou. Proč, protože bylo hodně průserů a stále jsou např. s enteropatiemi a rýmou. Realita těch, které znám a vím, že neočkují a neléčí včas je, že tak co 2-4 roky přijdou skoro kompletně o svůj chov... a bez náhrady. Kdo má čistokrevné drahé králíky si to nedovolí a očkuje. Proto jsem tvrdě proti odškodňování. Sám jsem měl jednou problém s viry, samozřejmě jsem nic nedostal, nikdo ani nechtěl žádný vzorek odebrat.... Proč tedy s morem odškodňovat?
Jiný, včelařský, osobní příklad je můj táta, který chtěl mít včely na zahrádce v kolonii 300km ode mě. Samozřejmě jsem mu zdarma vše zařídil a on "včelařil" úspěšně asi 8 let, včely opravdu hodně vydrží!! Asi 2x za ty roky jsem přivezl matku a vyměnil. Jinak pořád jedno silné včelstvo, Gabony jsem dal já, párkrát je ani nebyl schopen vyjmout. Další léčení komise z místní ZO. Co jsem mu 3x neřekl - např. přidej nástavek, odeber měl a odevzdej ji, tak nikdy sám za ty roky neudělal. Včera jsem s ním mluvil, že prý nelítají, hned měl tisíc vysvětlení, že v televizi říkali, že se včely kvůli zimě trhli od zásob atd. Přesně jak každý druhý "majitel včel"!!! Jak kdybych slyšel fakt každého druhého z naší vesnice... Samozřejmě se táta do úlu ještě ani nepodíval, takže až pojedu asi za dva týdny domů, všechno naložím, odvezu a zahrádky mají smůlu, jiný včelař ani majitel včel tam není... Jenom doufám, že mě táta nedonutí v létě přivézt oddělek, to by znamenalo dalších x let stresů pro mě i včelky.

Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 08:04:31
> ----------------------------------------
> To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik
> peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že
> tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních
> lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat
> práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou
> změnou názoru na postup.
> ------------
>
> Z toho jsem poněkud zmaten.
>
> Osobně spíše souhlasím a tím, že odolnost našich včelstev našemu roztoči
> kleasá. Tragickou zkušenost jsem udělal v 2007 a pár pozorování loni.
>
> Že k zániku včelstva stačí čím dál menší napadení je téměř nespochybňovaná
> skutečnost v té skupince podivínů co hledají odolnější včelstva. A pokud mě
> paměť neklame tak stejnou (a pro mě samozřejmou skutečnost, že sjme si jí
> ani nezapsal) zde přednášel i Dr.Kašpar z Dolu. Z toho usuzuji, že se
> nejedná o žádný sektářský názor malé skupiny lidí.
>
> Spíš popis skutečnosti. Kdyby naše včely vydržely několikatisícové napadení
> jako před pěti, deseti lety, nebyly by možná takové úhyny.
>
> Radek by nám určitě neopoměl referovat, kdybyb v Maďarsku slyšel o úhynech
> včelstev.
>
> Radku, ptal jsi se na to? Kolik tam asi tak odhadují roční ztráty? A na
> příčiny?
>
> Karel
>
>
>

Já bych k problematice vyšlechtění odolné včely řekl asi toto. Zabývají se tím odborníci na celém světě, nemyslete si že je to tak jednoduché. S touto jednoduchou cestou nechat přežít jen odolné jedince a ty pak množit přišli amíci hned na začátku invaze VD do světa. Výsledkem je, že ti co včelaří klasickou metodou léčí tak jako my. Využívají právě ten cyklus vývoje škůdce jako naše metodika. Na tom jaký lék se pak použije nezáleží.
Samozřejmě že náhoda je blbec a štěstí sedne i na vola, jak praví přísloví a objevíte odolnou včelu. Chtít se k tomu dopracovat touto metodou je ovšem blbost.
Nejde spoléhat na to, že Vás potká to štěstí a však v zámu nás všech vám ho přeji.
My už se takové včely ani nedožijeme. Takové šlechtění trvá mnohem déle, než tady tu potvoru máme
Co však stojí za úvahu je srovnání času začátku invaze brouka do světa a nástupem tržní metody chovu včel, tz. opuštění dvouprostorového včelaření, a rozvoj ve chovu ve věžích. Nenapadá vás myšlenka, NENÍ TO TEN DŮVOD?
Místo toho aby se zatracovali právě chovatelé v malých úlech se zamysleme nad otázkou není to cesta?. Dnes již mnoho z vás uznává i roj za ozdravný proces. Napodobujeme ho přesypáním na mezistěny
Nemůže za to metoda nadměrného chovu trubců, Vždyť na včele dokáže samička vychovat 4 další potomky a na trubci 6 Vždyť touto metodou nedodržujeme jedno doporučení SVS.
Někdy se stačí zamyslet a ne se hned vrhat na každý výstřelek.
Hledat záchranu každý rok v zázračných matkách, tomu také nefandím.
Co však bedlivě sleduji je:
1) Spad po první fumigacaci
2) Rojivost (Matky které se rojí 1 rokem jsou špatné)
3) Medný výnos (kolem 50kg)
4) Velikost včelstva mám raději menší (za ptimum považuji 3 N)
Z takových Odchovávám pár rezervních oddělků, ale roj je o poznání lepší ve vývoji.
Úl po umřelém včelstvu raději obsadím novým rojem, něž loňským oddělkem.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 06:13:08
> ----------------------------------------
> AM:
> A co takhle Rudolfe přestat opakovat co Vám ta malá skupinka těch co to
> myslí "dobře" navykladá ve své upravené podobě a místo toho hledat
> informace sám. Asi by jste se dopátral k jinému názoru a hlavně možnostem
> způsobu selekce
>
> ....
>
> Nějaké náznaky, kde by byl problém trochu prozkoumán z jiné strany. Mám
> dojem, že kromě bond testů, soft bontestů, čistícího pudu, sledování
> dynamiky - strmosti nárůstu, pak NSR, NL toho moc není známo.
>
> Karel
>
>
>

Aleš Molčík napsal:
„To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou změnou názoru na postup.“
………………………..

Aleši, abych pravdu řekl, tak jsem úplně nepochopil, co jste těmi posledními příspěvky chtěl vlastně říct. Jako bychom žili každý v nějaké jiné realitě.
Když si vezmeme tu naivitu, tak si myslím, že naivní není ten, kdo se chce zajímat o odolnost svých včelstev, ale ten, kdo ji nechce řešit. Na zánik je zřejmě odsouzen stávající postup, který na světě nemá obdoby. Vždyť první překvapení z roku 2007 nebylo poslední, jak napovídá právě letošní zima.
A teď je otázka, jestli v souladu s dosavadním trendem se ještě přitvrdí, nařídí další chemická válka a budou se hledat další viníci u sousedů, nebo bude snaha najít postupy, které postupně pomohou vyhledávat odolnější včelstva. Abychom nebyli naivní, potom by asi měl jít další vývoj tudy – jaké postupy dostávat do včelařské praxe, aby se používalo stále méně chemie, a nebyly při tom hromadné úhyny. Ovšem trend je zřejmě opačný – když stávající množství chemie zabírá málo, musíme chemicky přitvrdit, a včely se neřeší. Každý si může sám dosadit, který postup má jakou perspektivu. Tady je zřejmá i logika postupu třeba Rudolfa Stonjeka. Když vidím, že jako první nevydrží nápor kleštíků inseminované matky chované a dotované podle chovatelského řádu a jejich dcery, potom je už zřejmě nekoupím a budu hledat jinde (třeba tam, kde si včelstva s náporem poradila dobře). Myslím, že každý, kdo tu nevidí logický postoj Rudolfův, má problém s analýzou a logickou, ne že Rudolf, a ti kdo se snaží přemýšlet podobně, jsou naivní.
A už i zmíněné pokusy, ve kterých přežívají včelstva třeba hospodářsky nevyužitelná, dávají jasnou informaci, že i naše evropská plemena mají v genech vlastnosti, které se dají využít k hledání odolnějších včelstev. Problém je ten, že současná nařízení veteriny to, když už ne zcela znemožňují, tak velmi účinně ztěžují. Třeba letošní rok, kdy by se mohlo v postižených lokalitách vyhledat poměrně dost včelstev, která zamoření vydržela bez větších problémů, a rozchovat z nich matky, z neznalosti projde opět bez užitku. Ztráty se doplní neodolnými chemicky opečovávanými včelstvy ale s rodokmenem. A z těch, kdo nepopírají možnost zvyšování odolnosti včelí populace, se udělají podivíni. :)
Nejde tu přece o to, že by nějaká skupinka naivů kritizovala úspěchy dosavadní včelařské praxe, ale o to, že když se někdo chce zajímat o možnost, jaké postupy použít aby minimalizoval množství chemie a zvyšoval odolnost svých včelstev, tak mu z oficiálních míst (veterina, státní správa, ani ČSV) nikdo neodpoví, udělají z něho naivu či podivína, když ne už škoditele sousedových včelstev.
Možná se tajemně dozví, že takové postupy nejsou pro běžné včelaře, že je to velmi složité a musíme to nechat na výzkumníky někdy v budoucnu, až znalecky někdo vyhodnotí zkušenosti, které tu máme zakázáno získávat. :)
S těmi skupinkami naivů bych doporučil všem jednu, která možná právě vzniká, přidejte se. Zkusme se navzájem podpořit v postupech, které jsou co nejpřirozenější a postupně mohou vést i ke snižování chemie a návratu včel do volné přírody. :)
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sance-pro-vcely

Radek Krušina

Josef Menšík napsal:

"Samozřejmě že náhoda je blbec a štěstí sedne i na vola, jak praví přísloví a objevíte odolnou včelu. Chtít se k tomu dopracovat touto metodou je ovšem blbost.
Nejde spoléhat na to, že Vás potká to štěstí a však v zámu nás všech vám ho přeji.
My už se takové včely ani nedožijeme. Takové šlechtění trvá mnohem déle, než tady tu potvoru máme"
..............

O to ale přece nejde, najít zázrakem odolné včelstvo a to rozchovávat. Jde o to, že geny kódující vlastnosti tu jsou a jsou ve včelstvech v různé míře.
Kdo se nezajímá o to, v jaké míře jsou u jeho včeltev, nemůže ani rušit matky které tyto vlastnosti mají v nejmenší míře, ani rozchovávat dcery od těch co je mají ve větší míře.
A dokud o to nebudou mít zájem včelaři s většinou včelstev v místě, tak se samozřejmě v místní populaci včelstev nic zásadního nezmění.
A dokud to legislativně není možné, tak o to logicky většina včelařů zájem mít nebude.
Prostě není tu zatím vytvořen prostor pro postupné zlepšování vlastnotí, které mohou vést k odolnosti včeltev. Těžko říct, komu to vlastně vyhovuje.

RK

Radku
Kdopak ti zakazuje získávat a používat poznatky z vlastního chovu
Kdopak ti nařizuje kupovat matky z uznaných chovů
kdopak ti zakazuje chovat bio metodou
kdopak ti nařizuje jen používání chemie
Nic takového v nařízeních SVS nevidím
Kdopak ti nakukal, že výzkumníky to moc nezajímá.
Musíš si uvědomit, že taková šlechtitelská práce není jako vymyslet nějaké jiné zuby na kole, nebo přidat 1 rychlost do převodovky tvého auta. Je to práce na několik desítek let. Rozhodně na delší dobu než jakou tady tu potvoru máme
Do té doby musíme využívat to co máme. Ale s rozumem. Přitom můžeme jen doufat, že se toho dožijeme
Ne jako někteří:
Na jaře udělají preventivně nátěr
Přes léto tam mají odpařovače renomovaných značek Formidol je přece jen hloupý výmysl Dolu, jak tahat z lidí peníze
Pak vrazí i gabon v dvojnásobné dávce i přesto že tak dol se na něm neúnosně obohacuje
Následně pak fumigují raději o kapku víc na nástavek a raději 3 ×
A pak to v prosinci završí aerosolem raději o něco déle než je předepsáno.
Na jaře má na dně hromadu mrtvolek a může za to soused protože on léčil jako závod.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 09:58:17
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
> ?To musíte dál, mnohem dál a hledat a dát si s tím práci. A zjistíte kolik
> peněz takové projekty stojí a s nulovým výsledkem nebo aspon s poznáním, že
> tudy cesta nevede. Ale u nás to není o cestě, tady to je hladání naivních
> lidí aby se ta malá skupinka rozrostla a snaze provokovat a kritizovat
> práci druhých. Tomu chce nechat čas na zánik a ten zánik se blíží s každou
> změnou názoru na postup.?
> ?????????..
>
> Aleši, abych pravdu řekl, tak jsem úplně nepochopil, co jste těmi
> posledními příspěvky chtěl vlastně říct. Jako bychom žili každý v nějaké
> jiné realitě.
> Když si vezmeme tu naivitu, tak si myslím, že naivní není ten, kdo se chce
> zajímat o odolnost svých včelstev, ale ten, kdo ji nechce řešit. Na zánik
> je zřejmě odsouzen stávající postup, který na světě nemá obdoby. Vždyť
> první překvapení z roku 2007 nebylo poslední, jak napovídá právě letošní
> zima.
> A teď je otázka, jestli v souladu s dosavadním trendem se ještě přitvrdí,
> nařídí další chemická válka a budou se hledat další viníci u sousedů, nebo
> bude snaha najít postupy, které postupně pomohou vyhledávat odolnější
> včelstva. Abychom nebyli naivní, potom by asi měl jít další vývoj tudy ?
> jaké postupy dostávat do včelařské praxe, aby se používalo stále méně
> chemie, a nebyly při tom hromadné úhyny. Ovšem trend je zřejmě opačný ?
> když stávající množství chemie zabírá málo, musíme chemicky přitvrdit, a
> včely se neřeší. Každý si může sám dosadit, který postup má jakou
> perspektivu. Tady je zřejmá i logika postupu třeba Rudolfa Stonjeka. Když
> vidím, že jako první nevydrží nápor kleštíků inseminované matky chované a
> dotované podle chovatelského řádu a jejich dcery, potom je už zřejmě
> nekoupím a budu hledat jinde (třeba tam, kde si včelstva s náporem poradila
> dobře). Myslím, že každý, kdo tu nevidí logický postoj Rudolfův, má problém
> s analýzou a logickou, ne že Rudolf, a ti kdo se snaží přemýšlet podobně,
> jsou naivní.
> A už i zmíněné pokusy, ve kterých přežívají včelstva třeba hospodářsky
> nevyužitelná, dávají jasnou informaci, že i naše evropská plemena mají v
> genech vlastnosti, které se dají využít k hledání odolnějších včelstev.
> Problém je ten, že současná nařízení veteriny to, když už ne zcela
> znemožňují, tak velmi účinně ztěžují. Třeba letošní rok, kdy by se mohlo v
> postižených lokalitách vyhledat poměrně dost včelstev, která zamoření
> vydržela bez větších problémů, a rozchovat z nich matky, z neznalosti
> projde opět bez užitku. Ztráty se doplní neodolnými chemicky opečovávanými
> včelstvy ale s rodokmenem. A z těch, kdo nepopírají možnost zvyšování
> odolnosti včelí populace, se udělají podivíni. :)
> Nejde tu přece o to, že by nějaká skupinka naivů kritizovala úspěchy
> dosavadní včelařské praxe, ale o to, že když se někdo chce zajímat o
> možnost, jaké postupy použít aby minimalizoval množství chemie a zvyšoval
> odolnost svých včelstev, tak mu z oficiálních míst (veterina, státní
> správa, ani ČSV) nikdo neodpoví, udělají z něho naivu či podivína, když ne
> už škoditele sousedových včelstev.
> Možná se tajemně dozví, že takové postupy nejsou pro běžné včelaře, že je
> to velmi složité a musíme to nechat na výzkumníky někdy v budoucnu, až
> znalecky někdo vyhodnotí zkušenosti, které tu máme zakázáno získávat. :)
> S těmi skupinkami naivů bych doporučil všem jednu, která možná právě
> vzniká, přidejte se. Zkusme se navzájem podpořit v postupech, které jsou co
> nejpřirozenější a postupně mohou vést i ke snižování chemie a návratu včel
> do volné přírody. :)
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Sance-pro-vcely
>
> Radek Krušina
>
>
>

Radku,

jak píšeš, v Maďarsku mají proti nám malý počet vysoce kvalifikovaných včelařů. Předpokládám, že si svá včelatva ošetřují sami povolenými prostředky na základě svého osobního kvalifikovaného rozhodnutí. Pochybuji, že jim chodí léčit nějaký důvěrník v jeden stanovený čas jedním přikázaným způsobem.

Maďarské včelařské organizace se vydaly jinou cestou nez náš ČSV. Nevím to přesně, ale působí tam asi 4 včelařské svazy, sdružující ty včelaře, kteří chtějí, tedy převážně včelaře s většími počty včelstev. O ty menší se moc nestarají. V důsledku toho měli krátkodobě problémy s VD, ale dlouhodobě si pomohli k stabilnímu systému.
Zastávám názor, že největším problémem našeho včelařství je všudypřítomná masa nekvalifikovaných včelařů s minimálním zájmem o obor. Náš systém jednotné péče a dohledu nad každým včelařem umožňuje těmto lidem včelařit. 98 % organizovanost udržuje neplacená práce odhadem asi 5000 důvěrníků, plošná dotace D1 a jednou za pár let náhrady za úhyny. Taková organizovanost je světový unikát, bohužel z hlediska dlouhodobého kontraproduktivní.
Jednotné léčení v jeden čas, jedním způsobem na určitém území je sice zajímavé na papíře (ve vyhlášce), ale v reálném životě strašně nákladné a ve svobodné společnosti neproveditelné. Mě to připomíná spartakiádu - tankrát nám to ani nepřišlo divné, ale zkuste dnes dostat 10 000 lidí v trenkách na stadion.

Do budoucna je třeba i u nás dát včelařům možnost svobodně volit z doporučených a schválených léčiv a metod léčení. Samozřejmě musí mít takový včelař povinnosti: znát aktuální zdravotní stav svých včelstev, dodržovat návody výrobce, hlásit úhyny, vzdělávat se apod. Zodpovědnost a rozhodovací pravomoce ale musí být na úrovni včelaře, ne nějaké ZO nebo OV. Krátkodobě tu může způsobit větší problémy, ale pokud nebudou finanční kompenzace za úhyny, systém se za pár let stabilizuje.

Broněk
-----------------------
Radek Hubač napsal: Co tedy podle mě udržuje situaci pod kontrolou v Maďarsku při uvážení skoro dvojnásobné hustoty včelstev (nad 10 na km2)? Bohužel pomalu začínám věřit odpovědi šéfa madarské federace včelařů, že malé počty včelařů (celkem pouze 15000), kteří se o včely musí starat odpovídajícím způsobem!!! Omlouvám se všem malým včelařům (tedy i sobě...). Mimo to jejich 1000 prohlížitelů včelstev je sice špatně, ale placeno za to, že prohlédnou každý rok přidělená včelstva!!!!!!! Proto nemají ani mor. Stejným způsobem škodí i rádoby alternativní včelaři, kteří vymýšlí pořád nějaké "zaručeně lepší" postupy v jiný čas... V léčení není prostor na experimenty vzhledem k tomu, že včely létají ve volné přírodě. Tím samozřejmě mě ještě více začne odsuzovat třeba možná mnoho alternativců, ale je to moje zkušenost. Mimochodem jsem se přihlásil do iniciativy Šance pro včely, to není nic proti mým názorům, jen ohledně léčení je nutné koordinace se SVS, aby to nebylo divoké.

Radku, ptal jsi se na to? Kolik tam asi tak odhadují roční ztráty? A na příčiny? Karel

V Karel, v Maďarsku pre našej hranici v minulosti bojovali proti Vd vaším, teda i naším GABONOM PA 92, posledné roky používajú kyselinu šťaveľovú a kvapkajú ju do uličiek (bližšie neviem). Kamarát, ktorý je napojený na Maďarov sa opýta a napíšem niečo bližšie. Práve tento kamarát hovoril, že v tejto oblasti uhynulo ešte pred zimou viac včelstiev (neviem čo je to "viac"), zrejme na varoázu. Možno večer budem múdrejší.

Mají velmi dlouhé období horkého počasí, kdy je snůška asi taky nic moc, stejně jako nadávám já, že koncem května u nás na vátině obvykle každý rok všechno uschne... a už včely nic moc nepřinesou stran nektaru či medovice.

Radek, to nic moc vo vlaňajšom roku mal kočújúci včelár 100 kg výnos v úľoch Veľký Boconády (ležan 420x360 mm 22 rámikov), prezradil mi to kolega, ktorý do Maďarska často chodí (raz do mesiaca) a tento údaj je pravdivý. Anton

>>>Jednotné léčení v jeden čas, jedním způsobem na určitém území je sice
zajímavé na papíře (ve vyhlášce), ale v reálném životě strašně nákladné a
ve svobodné společnosti neproveditelné. Mě to připomíná spartakiádu -
tankrát nám to ani nepřišlo divné, ale zkuste dnes dostat 10 000 lidí v
trenkách na stadion.<<<<
TEN JEDNOTNÝ ČAS JE DÁN vývojovými cykly včel a varoázy. O prravdu si myslíš že v jinou dobu to bude účinnější.
Dalším problémem je, že někteří funkcioáři to chápou doslovně a proto to ani nemůže dobře fungovat. S tím pak souhlasím. Takový postup podle kalendáře asi neměl ale autor na mysli. Nespíš se také traduje z doby začátků boje s VD. kdy se v zimě dělali postřiky. Podle mne se to časové datování musí řídit právě těmi vývojovými cykly a podmínkami pro danou včelnici.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 11:53:59
> ----------------------------------------
> Radku,
>
> jak píšeš, v Maďarsku mají proti nám malý počet vysoce kvalifikovaných
> včelařů. Předpokládám, že si svá včelatva ošetřují sami povolenými
> prostředky na základě svého osobního kvalifikovaného rozhodnutí. Pochybuji,
> že jim chodí léčit nějaký důvěrník v jeden stanovený čas jedním přikázaným
> způsobem.
>
> Maďarské včelařské organizace se vydaly jinou cestou nez náš ČSV. Nevím to
> přesně, ale působí tam asi 4 včelařské svazy, sdružující ty včelaře, kteří
> chtějí, tedy převážně včelaře s většími počty včelstev. O ty menší se moc
> nestarají. V důsledku toho měli krátkodobě problémy s VD, ale dlouhodobě si
> pomohli k stabilnímu systému.
> Zastávám názor, že největším problémem našeho včelařství je všudypřítomná
> masa nekvalifikovaných včelařů s minimálním zájmem o obor. Náš systém
> jednotné péče a dohledu nad každým včelařem umožňuje těmto lidem včelařit.
> 98 % organizovanost udržuje neplacená práce odhadem asi 5000 důvěrníků,
> plošná dotace D1 a jednou za pár let náhrady za úhyny. Taková
> organizovanost je světový unikát, bohužel z hlediska dlouhodobého
> kontraproduktivní.
> Jednotné léčení v jeden čas, jedním způsobem na určitém území je sice
> zajímavé na papíře (ve vyhlášce), ale v reálném životě strašně nákladné a
> ve svobodné společnosti neproveditelné. Mě to připomíná spartakiádu -
> tankrát nám to ani nepřišlo divné, ale zkuste dnes dostat 10 000 lidí v
> trenkách na stadion.
>
> Do budoucna je třeba i u nás dát včelařům možnost svobodně volit z
> doporučených a schválených léčiv a metod léčení. Samozřejmě musí mít takový
> včelař povinnosti: znát aktuální zdravotní stav svých včelstev, dodržovat
> návody výrobce, hlásit úhyny, vzdělávat se apod. Zodpovědnost a rozhodovací
> pravomoce ale musí být na úrovni včelaře, ne nějaké ZO nebo OV. Krátkodobě
> tu může způsobit větší problémy, ale pokud nebudou finanční kompenzace za
> úhyny, systém se za pár let stabilizuje.
>
> Broněk
> -----------------------
> Radek Hubač napsal: Co tedy podle mě udržuje situaci pod kontrolou v
> Maďarsku při uvážení skoro dvojnásobné hustoty včelstev (nad 10 na km2)?
> Bohužel pomalu začínám věřit odpovědi šéfa madarské federace včelařů, že
> malé počty včelařů (celkem pouze 15000), kteří se o včely musí starat
> odpovídajícím způsobem!!! Omlouvám se všem malým včelařům (tedy i sobě...).
> Mimo to jejich 1000 prohlížitelů včelstev je sice špatně, ale placeno za
> to, že prohlédnou každý rok přidělená včelstva!!!!!!! Proto nemají ani mor.
> Stejným způsobem škodí i rádoby alternativní včelaři, kteří vymýšlí pořád
> nějaké "zaručeně lepší" postupy v jiný čas... V léčení není prostor na
> experimenty vzhledem k tomu, že včely létají ve volné přírodě. Tím
> samozřejmě mě ještě více začne odsuzovat třeba možná mnoho alternativců,
> ale je to moje zkušenost. Mimochodem jsem se přihlásil do iniciativy Šance
> pro včely, to není nic proti mým názorům, jen ohledně léčení je nutné
> koordinace se SVS, aby to nebylo divoké.
>
>
> >>

chlapi,len si moc neidealizujte to madarske vcelarenie..zdravotny stav vcelstiev tam nieje onic lepsi ako u nas,drobnych vcelarov s plastami ciernymi ako gramoplatne je tam habadej,spekulantov s domacou vyrobou lieciv a s brutalnym prekracovanim ucinnych latok je tam tiez neurekom ( namacanie dosticiek do fluvalinatu),ustavicna snaha pouzivat fumagilin aj pod inymi nazvami..atd atd...to len tak v skratke..Len to sa nedozviete od predsedu ale od radovych vcelarov..

Pouze se chci přihlásit , zatím bez příspěvku.

Vítám Tě

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vomacka <vaclav.vomacka/=/ftn.cz>
> Předmět: Re: STAVBA V?EL?NA
> Datum: 02.4.2012 12:49:25
> ----------------------------------------
> Pouze se chci přihlásit , zatím bez příspěvku.
>
>
>

Ahoj Broňo,
až s tím šéfem budu mluvit, zeptám se ho konkrétně na Tvoje dotazy. Zatím si myslím, že jsi to pochopil špatně. Léčení podle mě mají nařízeno, léčí si zřejmě skoro každý sám, i když má k dispozici toho poradce/prohlížitele pro případ, že potřebuje poradit, pomoc. Sami si léčíme celé roky např. u nás v Pardubiccíh taky, tedy žádný rozdíl. Veterina v Maď. má silnou pozici, s nikým se moc nebaví, prohlížitel může kohokoliv, kdykoliv navštívit a odebrat vzorky, takže každý včelař má stažený zadek a kouká se snažit. U mě doma nikdo za 10 let nebyl.... Když budu svoji měl sbírat třeba v létě a odevzdávat v zimě, nikdo nic nezmůže. Nebojím se, že by někdo přišel a kontroloval. Velmi mně vadí tenhle styl, kam se mě snažíš tlačit.. taky patříš mezi alternativce, kterému se nelíbí zkušenosti z Maďarska a nechceš to přijmout, že se stran léčení se tady taky s nikým nikdo nebaví, to není Polsko... Tady prostě musí. S těmi svazy máš pravdu taky částečně. Chlap, se kterým jsem mluvil šéfuje jediné včelařské federaci s celorepublikovou působností. Jak je to přesně s těmi dalšími, jsem se neptal, z řeči vyplynulo, že stran léčení je to jedno, veterina nařídí, prohlížitelé jsou také jmenovaní veterinou. Jednotlivé spolky vedou spolkový život, povídají si leda o technologii a akcích, kde se chtějí potkat, prodat, o chovaném plemeni taky není možnost debaty... jinak makají - matematický průměr je přes 70 včelstev na včelaře.
Já bych nehledal složitosti. Je to jak jsem napsal o svém tátovi, štěstí, že jsem mu byl pořád k dispozici a pořád jsem ho honil, velké procento "majitelů včelstev" nikoho za zadkem, kdo by je s bičem honil nemá. Tihle, co se o včely nestarají, a je jich moc, mě vadí skoro stejně, jako rádoby výzkumníci, u kterých bývá přání otcem myšlenky. Takových, kteří jsou schopni udržet situaci pod kontrolou je moc málo, myslím při pokusech. Nechci se Tě osobně vyptávat, ale říkal jsi mně o někom, kdo dělal bond testy a měl řadu úhynů. Myslíš že nebyl zdrojem zvýšeného infekčního tlaku pro okolí? A to dělal jenom kvůli tomu, že si myslel.....že nevěřil, že máme téměř samá varoasenzitivní včelstva a neuměl udělat pokus, který by neohrozil ostatní v okolí. Víš u nás se neslušně říká, myslet znamená houby vědět...
Docela mně vadí řeči kolem šlechtění na varoatoleranci. Podle mého názoru jediné, co by měli dělat všichni je, zabránit rojení, tvořit standardní oddělky z nejlepšího, co je na včelnici, tím myslím včetně včel a medu, jednotně léčit a hledat nejméně napadená včelstva, která dále rozchovávat. Samozřejmé je vyšetřovat nosematózu a mor. Když si kdokoliv bude myslet, že daná linie je zajímavá, měl by mít možnost dát ji někomu k dalšímu testování. Ta možnost je tu již dnes, i když ne dobře koordinovaná a hlavně nikdo nedělá standardní oddělky, aby je mohl standardně posoudit. Otázka neléčení, aby se "mohlo projevit odolné včelstvo" jak jsem slyšel z řad PSNV je taky podle mě pouze zbytečným množením roztočů. Rád bych viděl seriózní studii byť s jiným druhem včely, která je varoatolerantní, že při běžném ošetřování byla nákazová situace stejná a až Bond testy při vysokých napadeních odlišily včelstva odolná.. Tomu prostě nevěřím. Myslím, že by se mělo začít od základních věcí a až později přitvrzovat. Budu rád, pokud mě někdo může poučit. A to zvláště nyní, kdy je skoro 100% včelstev varoasenzitivních a poslední roky je obrovský přísun při loupežích v říjnu pravděpodobně ze zalétlých rojů. Pokud jde o oddělky, což je naprosto zásadní otázka, jaká je realita? Velcí producenti oddělků rozhází do oddělků všechno, co nejde jinak využít a až když je poptávka moc velká, odebírají z "kmenových včelstev". Většina majitelů včel stále spoléhá na roje. Nemám co k tomu víc říct a neříkej mi, že by ses v něčem z těch lumpáren sám uměl najít.... preferuji používat hlavu než se pustit do "pokusů" které jsou o přáních, nikoliv o realitě... pro příklad uvedu svoje loňské výsledky. Žádný úhyn na varoázu jako každý z jedenácti let, kdy včelařím.. Zkouším testovat v mezích zákona, co mám k dispozici a i bez Bond testů a úhynů Ti klidně řeknu, že Vigorky, moje selektovaná linie, Wurmy, Sedláček z Příchovic vloni dopadli stran roztoče stejně. Kmenová včelstva i oddělky měli pomalu stejně roztočů po první fumigaci. můžu říct pouze jedno, že všechny zmíněné se projevili jako velmi podobné -varoasenzitivní.
proč to tak je nevím přesně, jsem u včel málo, možná to je ale správná cesta - tím myslím, že moje technologie v mých podmínkách, založená na tvorbě oddělků, které způsobí rozdělení populace roztoče během kritické fáze -květen-červen zajistila, že jsem nikdy neměl úhyn na varoázu i bez použití kys. mravenčí.
Na tohle poslední bych byl rád, kdybys se svými zkušenostmi s úhyny mohl reagovat, Broňo.
Vše v dobrém
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 02.4.2012 11:53:58
> ----------------------------------------
,> Radku,
>
> jak píšeš, v Maďarsku mají proti nám malý počet vysoce kvalifikovaných
> včelařů. Předpokládám, že si svá včelatva ošetřují sami povolenými
> prostředky na základě svého osobního kvalifikovaného rozhodnutí. Pochybuji,
> že jim chodí léčit nějaký důvěrník v jeden stanovený čas jedním přikázaným
> způsobem.
>
> Maďarské včelařské organizace se vydaly jinou cestou nez náš ČSV. Nevím to
> přesně, ale působí tam asi 4 včelařské svazy, sdružující ty včelaře, kteří
> chtějí, tedy převážně včelaře s většími počty včelstev. O ty menší se moc
> nestarají. V důsledku toho měli krátkodobě problémy s VD, ale dlouhodobě si
> pomohli k stabilnímu systému.
> Zastávám názor, že největším problémem našeho včelařství je všudypřítomná
> masa nekvalifikovaných včelařů s minimálním zájmem o obor. Náš systém
> jednotné péče a dohledu nad každým včelařem umožňuje těmto lidem včelařit.
> 98 % organizovanost udržuje neplacená práce odhadem asi 5000 důvěrníků,
> plošná dotace D1 a jednou za pár let náhrady za úhyny. Taková
> organizovanost je světový unikát, bohužel z hlediska dlouhodobého
> kontraproduktivní.
> Jednotné léčení v jeden čas, jedním způsobem na určitém území je sice
> zajímavé na papíře (ve vyhlášce), ale v reálném životě strašně nákladné a
> ve svobodné společnosti neproveditelné. Mě to připomíná spartakiádu -
> tankrát nám to ani nepřišlo divné, ale zkuste dnes dostat 10 000 lidí v
> trenkách na stadion.
>
> Do budoucna je třeba i u nás dát včelařům možnost svobodně volit z
> doporučených a schválených léčiv a metod léčení. Samozřejmě musí mít takový
> včelař povinnosti: znát aktuální zdravotní stav svých včelstev, dodržovat
> návody výrobce, hlásit úhyny, vzdělávat se apod. Zodpovědnost a rozhodovací
> pravomoce ale musí být na úrovni včelaře, ne nějaké ZO nebo OV. Krátkodobě
> tu může způsobit větší problémy, ale pokud nebudou finanční kompenzace za
> úhyny, systém se za pár let stabilizuje.
>
> Broněk
> -----------------------
> Radek Hubač napsal: Co tedy podle mě udržuje situaci pod kontrolou v
> Maďarsku při uvážení skoro dvojnásobné hustoty včelstev (nad 10 na km2)?
> Bohužel pomalu začínám věřit odpovědi šéfa madarské federace včelařů, že
> malé počty včelařů (celkem pouze 15000), kteří se o včely musí starat
> odpovídajícím způsobem!!! Omlouvám se všem malým včelařům (tedy i sobě...).
> Mimo to jejich 1000 prohlížitelů včelstev je sice špatně, ale placeno za
> to, že prohlédnou každý rok přidělená včelstva!!!!!!! Proto nemají ani mor.
> Stejným způsobem škodí i rádoby alternativní včelaři, kteří vymýšlí pořád
> nějaké "zaručeně lepší" postupy v jiný čas... V léčení není prostor na
> experimenty vzhledem k tomu, že včely létají ve volné přírodě. Tím
> samozřejmě mě ještě více začne odsuzovat třeba možná mnoho alternativců,
> ale je to moje zkušenost. Mimochodem jsem se přihlásil do iniciativy Šance
> pro včely, to není nic proti mým názorům, jen ohledně léčení je nutné
> koordinace se SVS, aby to nebylo divoké.
>
>
>

nemám žádné iluze, žiji tady již 3 roky.... viděl jsem lecos. Pokud jde o snůšku je to jako všude, jedna včelnice 100kg, 5 km vedle 30 u stejného včelaře.... MAjí spoustu problémů, bojí se alternativců, kteří zkouší všechno možné i jiná plemena, ale naštěstí je těchto ignorantů stále tak málo, že jim zde počet včelstev narůstá, smorem to není zlé. Pokud jde o léčení, řekl mi jednoznačně, že amitraz funguje dobře, jen ho dobře použít 2x ročně a úhyny nejsou. Konkrétní úhyny za zimu ani nemůže vědět. U nás to taky nikdo pořádně nezjišťuje. Mě osobně se tedy asppoň nikdo neptal.
Radek

>
>
>

V pátek ministerstvo zemědělství zveřejnilo statistiky produkce medu.

Ve zkratce, celková produkce za rok 2011 o 16 % nižšší než před rokem a a o 18 % nižší zásoby medu k 31.12.2011 než před rokem.....

a rekordně vysoké ceny o 7 procent oproti 2010

Takže uvidíme jak se k tomu postaví největší exportér jestli svůj med pošle a za kolik do USA nebo EU....

Co o tom soudíte?

United States Honey Production Down 16 Percent
Honey production in 2011 from producers with five or more colonies totaled 148 million pounds, down 16 percent from
2010. There were 2.49 million colonies producing honey in 2011, down 7 percent from 2010. Yield per colony averaged
59.6 pounds, down 9 percent from the 65.6 pounds in 2010. Colonies which produced honey in more than one State were
counted in each State where the honey was produced. Therefore, at the United States level yield per colony may be
understated, but total production would not be impacted. Colonies were not included if honey was not harvested. Producer
honey stocks were 36.8 million pounds on December 15, 2011, down 18 percent from a year earlier. Stocks held by
producers exclude those held under the commodity loan program.

Radek Hubač:
....Pokud jde o léčení, řekl mi jednoznačně, že amitraz funguje dobře, jen ho dobře použít 2x ročně a úhyny nejsou. ...

-----
V jaké formě to v létě a vlastně i v zimě používají? Zima fumigace? Léto?

Dík

Karel

V momente,kdy bude dana vcelarum volnost v leceni podle vlastniho uvazeni a situace na vcelnici nastane behem dvou,tri let prudke snizeni stavu vcelaru a to je jedine dobre.System leceni pres duverniky je opravdu unikat.Kdysi jsem v nem videl prednost,ze lecenim ostatnim chranim svoje vcely.Po par letech to vidim jinak.Bud se vcelar postarat dokaze a bude vcelarit,kdyz ne,smula,misto vcel chovej zelvu nebo osmaka.Vloni se nas 5 vcelaru dohodlo,ze si odleci kazdy sam,po 2.fumigaci podle spadu zamitnuti aerosolu.Jaro letos:4x poctiva 0 a paty vcelar je bez vcel.Proc se starat o blba,ktery ma gabon v pytliku na okne a varidol v nerozdelane lahvicce a tvrdi,ze monitoruje spad?J

Dobrý den Koutský
Chci začít včelařit,ale nevim kde je v Roztokách u Prahy včelařský svaz na přihlášení.
Poradíte mi?

Poradím ti, včelařit můžeš i bez Svazu. Když budou stát o nové členy, určitě o nich budeš vědět.

Třeba budou mít vývěsní skříňku a v ní třeba propagovat med, web, atd.
Nebo chtějí být v ilegalitě a pak musíš čekat až tě kontaktují. :-)


Karel

Když už dáváš radu jak bez svazu tak celou.
Není nutné být členem svazu to je pravdaJako chovatel má jisté povinosti ze zákona
1) Včelstva musí být zaregistrována uevcely/=/cmsch.cz
Web: www.cmsch.cz
Musí se zaregistrovat A NE ČEKAT AŽ HO SKONTAKTUJÍ. u ZO ČSVV jejichž obvodu budou včelstva umístěna. Nejlépe získá informace na stránkách ČSV nebo PSNV.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?eli na za??tku
> Datum: 03.4.2012 10:10:05
> ----------------------------------------
> Poradím ti, včelařit můžeš i bez Svazu. Když budou stát o nové členy,
> určitě o nich budeš vědět.
>
> Třeba budou mít vývěsní skříňku a v ní třeba propagovat med, web, atd.
> Nebo chtějí být v ilegalitě a pak musíš čekat až tě kontaktují. :-)
>
>
> Karel
>
>
>

Se vstupem do svazu spěchat nemusí, stejně Martina přijmou až k 1.1.2013 je to ovlivněno příspěvky, časopis atd. pro jednoduší papírování. Ale na www.vcelarstvi.cz by mohl požádat o kontakt na organizaci v jejíž obvodu bude mít včelstva a pouze se slovně přihlásit. A to z důvodu, aby mu organizace zajistila příslušné léčivo a měl jednoduší začátek, nebavit se s nikým ve svém okolí, to by k přihlédnutí situace začátečníka, který informace bude teprve získávat nebylo moudré. Jestli chce vstoupit do svazu, to at si rozhodne za čas sám, podle toho jak se mu budou zamlouvat podmínky a kolegové včelaři z okolí. Proto bych na otázku, až se bude někdo Martina ptát, jestli chce vstoupit do svazu odpověděl, že se napřed rozkoukám a potom se rozhodnu.

Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS, bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se nebudu ani namáhat s vysvětlováním.

Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat.. Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci, infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny, natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test, tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS. To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to také používaná metoda původním hostitelem.
Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by pro včely nejlépe.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 12:39:34
> ----------------------------------------
> Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
>
>
>

Zazvoňte na kohokoliv v místě bydliště, kdo má na zahradě včely.. Bohužel adresa ZO Roztoky na webu svazu není, nebo jsem jí nenašel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <martykoutsky10/=/seznam.cz>
> Předmět: v?eli na za??tku
> Datum: 02.4.2012 22:16:21
> ----------------------------------------
> Dobrý den Koutský
> Chci začít včelařit,ale nevim kde je v Roztokách u Prahy včelařský svaz na
> přihlášení.
> Poradíte mi?
>
>
>

Dakujem pán Turčani,
tak ako ste to napisali matka by sa nevyliahla...Pretože som sa chcel uistiť tak som položil takú otázku.
Včely boli vcelku silné tak pre istotu som ich spojil so slabším. Snád som urobil najlepšie ako sa dalo.
Stále sa učím.
Je rozumné teraz vybrať so včiel 2-3 rámiky s plodom a tak si vychovať matku?
Kedy je najlepčí čas na takýto experiment?

Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že ji výsledky výzkumu překvapily. "Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru," podotkla.

Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění - včetně rakoviny prsu či konečníku - má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory. Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít spotřebovávat glukózu," uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru.

Cukr jako droga

Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché. Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky



http://www.novinky.cz/zena/zdravi/263748-cukr-muze-byt-podle-nekterych-vedcu-az-jedovaty.html



Karel

zdaleka ne první studie.... jinak přihlížím k americképopulaci, kde můj kolega vážící 130kg byl nejhubenější kdekoliv se objevil.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: kod? i fruktoza a glukoza :-)
> Datum: 03.4.2012 15:53:21
> ----------------------------------------
> Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš
> cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a
> pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že ji
> výsledky výzkumu překvapily. "Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru,"
> podotkla.
>
> Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění - včetně rakoviny
> prsu či konečníku - má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory.
> Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít
> spotřebovávat glukózu," uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru.
>
> Cukr jako droga
>
> Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché.
> Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako
> kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako
> drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky
>
>
>
> http://www.novinky.cz/zena/zdravi/263748-cukr-muze-byt-podle-nekterych-vedc
> u-az-jedovaty.html
>
>
>
> Karel
>
>
>

Registrace CSV: Ja mam z 2010 jinou zkusenost. Kontakt na mistni ZO kdyz jsem zacinal mi ochotne rekli po telefonu na Kremencove, jinak osobne maji seznam napr na podatelne ve dvore. Take prispevek jsme zaplatil v prubehu roku (cca touto dobou) a po jednom pripomenuti se mi zacal chodit casopis a doposlali i cisla od zacatku roku. Takze jeste v 2010 nebylo potreba cekat na 1.1. nasl. roku jak zde bylo uvedeno a snad to ted neni jinak.

Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval, aspon tak mi to přišlo.
Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.

P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s compem.

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 13:51:47
> ----------------------------------------
> Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám k
> ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v současnosti
> bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od času
> říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až budeme
> mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a přitom
> neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem diskutovat..
> Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých není
> tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond test,
> tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim. Moje
> silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli včely
> padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl žádnou
> seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo chřipce
> je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u AIDS.
> To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád směřoval
> výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy směřují
> do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k virovým
> koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> také používaná metoda původním hostitelem.
> Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal by
> pro včely nejlépe.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > ----------------------------------------
> > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> >
> >
> >
>
>
>

Z těhletěch studií vychází jen jedno, jedovaté není jídlo, ale přežírání. Plus doplněné nedostatkem pohybu, protože pohyb urychluje v těle oběh a vylučování nadbytečných nebo škodlivých látek.

Jak jsem psal, mám stále ještě do července včely 500km od bydliště... taky nemám noho času.Chtěl bych fungovat bez mezistěn, zatím alespoň necháváme 3 přátelé dělat mezistěny extra z našeho vosku pro nás. Bez mezistěn to jde u oddělků celkem dobře, u kmenových včelstev mně šlo taky o med. Teď mám již přebytek souší, možná, že už by šlo výrazně omezit mezistěny i v nich. Na medu zimuji částečně, jen pár včelstev pouze na medu, mám pořád ještě určité pochybnosti kvůli síle včelstev na jaře. Mám pouze časnou snůšku a včelstva zimující na medu bývají slabší. Jaké máš s tím zkušenosti Ty? Když dám včelám 2 velké dávky cukru v červenci, tak to matky nakopne a včelstva jsou do zimy silnější. Vloni jsem většině včelstev dal jen jednu, nechal jsem jim hodně medu, uvidím, jak budou vypadat za měsíc.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 03.4.2012 21:48:08
> ----------------------------------------
> Pochopil jsi to tak jak jsem to myslel :-) ikdyž ted jsem si vzpoměl, že
> zkratka VP se v armádě používá pro něco jiného. To, že v tom prostoru nepůjde o
> Bond test, to vím ono je možné si to dohledat, takže celkem veřejně dostupná
> informace. A proč nedělat Bond testy snad ani líp napsat nešlo, ale mě zajímalo
> jestli tohle ví i Radek Krušina, který je zde ve svém příspěvku včera obhajoval,
> aspon tak mi to přišlo.
> Někde jsi psal něco o připojení k akci Sance pro včely, také o tom uvažuji ikdyž
> nemám potřebu se kvůly tomu nějak sdružovat. Letos to v podstatě dotáhnu do
> fáze bez mezistěn s minimem zásahů a víc přirozenosti v chovu, na medu už
> zimuji. Ale abych nědělal z nouze ctnost, tak jsem na tento systém přistoupil v
> podstatě z nedostatku času a letos mám toho volného času ještě mnohem mín.
>
> P.S. omlouvám se, že mi někde chybí háčky a čárky, ale mám nějaký problém s
> compem.
>
> Aleš M.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 03.4.2012 13:51:47
> > ----------------------------------------
> > Mám obavu, že patřím do skupinky, která všechno nepochopí a nejen z Tvojí
> > klávesnice... Nepochopil jsem co je VP -vojenský výcvikový prostor? Já vím od
> > začátku, jak plánovali Zdeněk Klíma a spol. (nikoliv PSNV) selekci dělat a mám
> k
> > ní výhrady. To ale nesouvisí s Bond testy. Proč nedělat Bond testy v
> současnosti
> > bych vysvětlil na příkladu našeho učitele biologie na gymplu, který čas od
> času
> > říkal, když viděl suché kytky na oknech: Provádět pokus o vlivu sucha na
> > rostliny můžete klidně přerušit, jeho výsledek Vám řeknu hned, netrapte kytky
> > suchem.... Tedy Bond testy jsou podle mě eventuelně až dalším krokem až
> budeme
> > mít linie, o kterých si nebudeme pouze myslet, ale budeme vědět, že jsou
> > částečně varoatolerantní. V situaci, kdy skoro 100% včelstev je
> > varoasenzitivních, včelaři dělají oddělky z toho, co není použitelné pro
> > produkci a ještě je trápí hlady, nejsou schopni ukočírovat rojení, mají z něj
> > radost!, málokdo testuje čistící pud, je spousta lidí, kteří monitorují a
> přitom
> > neví pořádně, jak vyhodnotit spad a mají následně úhyny, není o čem
> diskutovat..
> > Řeknu Ti výsledek Bond testů již dnes - kdokoliv má větší množství majitelů
> > včelstev v okolí, bude mít úhyny na podzim kvůli loupežím, během kterých si
> > včely donesou stovky roztočů denně. Rozumíš správně, ani jsem nepoužil slovo
> > varoatolerantní, protože to není o varoatolerenci a už vůbec ne o selekci
> > varoatolerantních linií, je to pouze o identifikaci stanovišť, na kterých
> není
> > tak velký infekční tlak. Bohužel si mnoho lidí plete incidenci, prevalenci,
> > infekčnost, infekční dávku, infekční tlak, úmrtnost a další základní termíny,
> > natož aby uměli s nimi pracovat. Já vědět o někom v okolí, kdo dělá Bond
> test,
> > tak ho nahlásím na veterinu, protože bude pro mě zdroj reinfekce na podzim.
> Moje
> > silné včely si ty jeho najdou a jestli by mě kvůli nějakému takovému měli
> včely
> > padnout na virózu, to ať raděj veterina včas zasáhne, obdaruje po zásluze
> > "pokusníka" pokutou a nařídí odléčení komisí. Ještě jinak - i za současného
> > systému léčení je mnoho cest, jak posuzovat včelstva, vybírat odolnější a
> > nemuset trápit včely a zamořovat okolí.
> > Ještě k Bond testům - základní problém je, že si většina pokusníků plete
> > vnímavost různých parazitů/baktérií a virů, když tvrdí, že se varoatolerance
> > může projevit až když ve včelstvu bude mnoho roztočů. Nikdy jsem nečetl
> žádnou
> > seriózní studii na tohle téma. Každý organismus je různě vnímavý k různým
> > patogenům. A aby to nebylo úplně jednoduché pro praxi je důležité rozlišit
> > infekciozitu od letality. Stručně řečeno např. k pravým neštovicím, nebo
> chřipce
> > je vnímavý skoro každý a tedy skoro každý onemocní, na rozdíl od oportunních
> > infekcí, které se projeví pokud je člověk oslabený např.Kaposiho syndrom u
> AIDS.
> > To ale nesouvisí s tím, jaká je úmrtnost na danou nemoc... Já bych rád
> směřoval
> > výzkum do oblasti té vnímavosti v trochu širším významu, protože včelstvo je
> > společenství. Myslím tím tedy vnímavost včelstva jako celku. Bond testy
> směřují
> > do té druhé oblasti, ať klidně onemocní, ale ať přežije.. To vzhledem k
> virovým
> > koinfekcím je velký problém, ale v oblastech původního výskytu varoázy je to
> > také používaná metoda původním hostitelem.
> > Když by každý udělal pořádné oddělky a ošetřil včely ve správný čas, udělal
> by
> > pro včely nejlépe.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pro pana Brennera
> > > Datum: 03.4.2012 12:39:34
> > > ----------------------------------------
> > > Radku K. od některých lidí zde ani nečekám, že vše co napíšu pochopí aniž
> > > bych kohokoliv podcenil. A k těm bond testům co provádí Rudolf, dovedl by
> > > jste vysvětlit proč bond testy nedělat? Neřeším ted žádnou metodiku SVS,
> > > bavím se o chovatelské selekci. On by Vám na to odpověděl i někdo z PSNV
> > > proč nebudou dělat tuhle selekci na stanovišti ve VP,proč ji budou dělat
> > > jinak, protože kdybych to napsal Já tak mi to nebudete věřit, takže se
> > > nebudu ani namáhat s vysvětlováním.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat, či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času. Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes víme!!!

Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.

Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.

Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat. Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
na chovatelskou práci.

V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost. Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě nějakou dobu mohli včely chovat....

"Jde o to ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého ..."
-----------------------------
Jen pro úplnost, abych si to vyložil správně. Myslíte sami, jako každý jedinec sám, nebo sami, jako přátelé včelaři?

Samožřejmě jako každý jednotlivý včelař.

Ahoj Zdeňku,
jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám, že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví, kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o tom je možná i Kamler s Titěrou..
Díky Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:02:49
> ----------------------------------------
> Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> víme!!!
>
> Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
>
> Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
>
> Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> na chovatelskou práci.
>
> V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> nějakou dobu mohli včely chovat....
>
>
>

Chtít se odvolávat na to, že ve světě jsou včelstva která to zvládají je dost problematické, protože se sice jde o A. milifera, ale jedná se o plemena která žijí v podobném prostředí jako původní hostitel VD. Naše evropská plemena se po miliony let s tímto parazitem a ani s jiným podobným nesetkala a proto nemají za těch pár desítek let vyvinuty žádné mechanismy obrany.
Proveditelné šlechtění, by to snad bylo možné jen pomocí afrických plemen, víme však jak to dopadlo na Amerických kontinentech.
My k tomu může přispět snad jen s tím, že nebudeme dělat vědu s padlých včelstev u souseda, neb jeho trubci toto negativum pak nebudou roznášet do okolí. Zato však ty naše včelstva do kterých to budeme rvát horem dolem v tom budou vesele pokračovat. Teď " Mudrci" řekněte co s těch dvou variant je lepší? Odpověď je však jen jedna! "Jak pro koho?". Jsme zase na začátku. Teď "babo raď"?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 12:37:28
> ----------------------------------------
> Ahoj Zdeňku,
> jen jedna otázka. Předpokládám, že jsi chtěl napsat dostatečné populace
> roztoče. Doufám, že souhlasíš s tím, že se u nás běžně vyskytují během sezóny
> dostatečná množství roztočů k prvotnímu hodnocení varoatolerance včel. Doufám,
> že doporučíš práci s vyššími než přizozeně se ve včelstvech vyskytujícími počty
> roztočů při aplikování standardní léčby ( pro mě znamená letní ošetření a pak
> podzimní) až pro včelaře, kteří jsou schopni je uhlídat, to znamená, že ví,
> kolik jejich včely snesou a kolik roztočů zrovna mají. Tím se bohužel vylučuje
> 98% včelařů, ale to je o tom, co bys chtěl Ty, aby těch vyloučených bylo mnohem
> méně. Osobně bohužel začínám být skeptický ohledně většiny majitelů včel... a o
> tom je možná i Kamler s Titěrou..
> Díky Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pro pana Brennera
> > Datum: 04.4.2012 12:02:49
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, v tomto prostředí se špatně používají citace a je to nepřehledné a
> > trošku zmatek, tak zkusím reagovat v bloku. Předně tu bylo napsáno několik
> > dezinformací a nepřesností pramenící z nedostatku informací. Nikdo z řad
> > PSNV včetně mě tu nikdy nepropagoval Bond testy. Nevím proč bychom to měli
> > dělat. I když Bond testy probíhají na mnoha stanovištích v ČR, aniž by o
> > tom někdo věděl - tedy včetně samotných včelařů, kteří je dělají - nemá
> > celkem cenu se o nich pro účely vyhledávání a upevnování VT znaků bavit v
> > podmínkách ČR. Ani ve vojenských prostorech to nikdo dělat nechce. Co je
> > ale nutno pochopit je fakt, že bez dotatečné populace roztočů ve včesltvech
> > není možno celkem nic dělat. Ale je zásadní rozdíl v tom pochopit o co
> > jde!! Je přeci zbytečné nechat včelstvo padnout, když je jasné, mnohem
> > dříve, že je pro další chov a testování bezcenné. Máme tu obrovskou výhodu
> > výměny genetiky bez utracení zvířete, tak není nutno něco takového dělat,
> > či to nechat tak daleko dojít. Je to jen více práce a chce to více času.
> > Pořád tu myslím hodně lidí nechápe včetně kolegy Titěry a Kamlera, jak jsem
> > se o víkendu v Brně opět přesvědčil, že není možné již dneska argumentovat
> > tím, že šlechtění nemá cenu, když stejně nejsou nikde včelstva, která
> > nepotřebují ošetřovat vůči Varroa dest. Jednak to není pravda, těch oblastí
> > je na světě docela dost, kde to včely zvládají, ale hlavně je zapotřebí si
> > uvědomit, že je to jako chůze po stupíncích. Jde to pomalu, ale má to
> > obrovský smysl. Je velký rozdíl, jestli potřebuje včelstvo ošetřit 6x do
> > roka nebo 2x byt i třeba těmi stejnými chemikáliemi. A o to v počátku jde
> > především. Není možno chtít od našich včel zázraky, když jsme toto
> > ignorovali 30 let a hromadili v populaci našich včel geny, které tam už
> > dávno neměly být. Ale je trestuhodné v tom dále pokračovat s tím, co dnes
> > víme!!!
> >
> > Ale zdá se mi, že tu v tomto chybí pořád ta základní změna myšlení.
> >
> > Přečetl jsem si článek Radka Hubače ve Včelařství, které už mi sice
> > nechodí, ale jsem rád, že už se tam dá konečně někdy i něco kloudného číst
> > - kde se vyjadřuje o VMS a jeho schopnosti včelaře včas varovat.
> >
> > Tady přece nejde pořád dokola o snahu někoho před něčím varovat. Jde o to
> > ukazovat včelařům, že to mohou mít pod kontrolou sami, bez nějakého
> > ČSV,PSNV,Dolu a kdo ví čeho ještě. Nikdo jim nemůže říkat, kdy je u nich v
> > dané sezoně problém. To musí poznat každý sám!!! Naše republika je hodně
> > různorodá i geograficky, úrovní včelaření atd. Není možno nic paušalizovat.
> > Vše je o dobré lokální práci a proto si myslím, že je obrovský potenciál
> > "svazové" organizovanosti přesměrovat to z dotací a rozdávání léčiv
> > na chovatelskou práci.
> >
> > V tom a v péči o životní prostředí, ve kterém včely žijí, je budoucnost.
> > Vše ostatní jsou berličky pro ty, co si to nechtějí připustit, aby ještě
> > nějakou dobu mohli včely chovat....
> >
> >
> >
>
>
>

Co je? tedy narovinu - motivací státu k tomu, aby tu bylo co nejvíce negramotných včelařů, tedy majitelů včelstev? Jestliže někdo tuto myšlenku obhajuje, tak by měl poctivě zdůvodnit na základě jakých argumentů. Tady plynou státní peníze na "rozvoj včelařství" ve včelařsky co do počtu včelařů na hlavu "nejrozvinutějším státě" na světě. Co, koho k tomu motivuje? včela do každé domácnosti? Za další velké peníze i "med do každé domácnosti".
Naproti tomu je tu katastrofálně zanedbaný včelařský výzkum. Šlechtitelská činnost a plemenitba se zúžila na rozchov mírných včel. Kde jsou chovné cíle, standardy, ročenky. Když kupuji matku, tak bych měl s ní dostat i příslušné informace o původu a o jejích kvalitách. Včelař pak ani neví, co vlastně má chtít. A na takový aušus byznys jsou také vypláceny dotace. Nemáme jedinou nezávislou testační stanici.
Bavme se o tom, co české včelařství zoufale potřebuje.

Odpověděl bych jednoduše. Stát se ke včelařství staví podobně jako ke zbytku zemědělství. Produkty dovezeme, podpora se omezuje na "ekologické" projekty a krajinotvorbu.

Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní: Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat. Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom, že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek

Rudo, nebudu Tě nijak napadat, i když se přiznám, že celý Tvůj příspěvek mně připomíná, že přání by mohlo být otcem myšlenek, ne realita. Povíš nám to za 3-4 roky. Já zatím problém s roztočem nemám, léčím, když je potřeba 2x max 3x ročně a i bez kys mravenčí mám minimální úhyny buď kvůli blbosti (nedostatek zásob) nebo na nosemu ceranae. Kohokoliv jsem kontaktoval, komu uhynula včelstva přiznal, že to byla JEHO CHYBA!!!
Víš, že se snažím pomáhat začátečníkům, tedy na druhou stranu mám zpětnou vazbu, jestli to,co je učím funguje. Dnes jsem dostal např. následující zprávu:
Stručně k mým včelám.Kdbych již nepočítal se zákonitým zpožděním v naší n.m.v,pak bych byl poněkud nesvůj z přispěvatelů, kteří již měli plod na 5-ti R.Já jsem měl ve všech včelstvech před deseti dny jeden oboustarnně zaíčkovaný plást "odezdikezdi" bez jediné mezery,po mladším plodu jsem se z důvodů chladna i vyrušování nepídil.Každpopádně co letos předvádějí to u mně nemá obdoby.Ty nejsilnější jsou ve všech 4N, nyní plně využívají 3 očka i česno a ještě jsou jim těsné Abych se začal bát,že se vyrojí.Ty co jsem spojoval se již čile mají k světu a jsou skoro tak silná jako to zmíněné.Zbývající jsou jistě lepší průměr akdykoliv jindy bych jásal i nad nimi.Zaplaťpánbůh za nynější dva krásné dny, mám 50 m od úlů starou a vysokou jívu a ten hukot je slyšet až nahoře v kuchyni. atd..
Asi jsem z jiného světa, ale opravdu nemám co dodat. Ten pán mě nikdy neviděl, já jeho včely taky ne, jenom vloni poslechl pár doporučení a výsledek jste si přečetli. Asi jsem fakt daleko a trochu mimo realitu... nebo to mnoho jiných neumí?
Chtěl bych se zeptat na pár věcí, kterým nerozumím. Píšeš 90% úmrtnost a že přežili 3 včelstva. To mně nevychází. Co znamená, že 3 přežili v dobrém stavu? Kolik mají plodu, kolik toho obsedají? Kolik mají roztočů? Dál bych se zeptal, jestli přežila včelstva v lese, kde jsi psal, že je malý infekční tlak, nebo doma, kde si přinášejí spoustu roztočů na podzim?
Pokud jde o Bond testy, poslední dobou dost pročítám zahraniční práce a o Bond testech jsem zatím nečetl mimo toho, co bylo publikováno u nás. Můžeš mě dát odkaz na nějaké práce? Umím ale jenom anglicky, německy a snad i trochu rusky. Rád si něco v originálu přečtu.
Pokud jde o to, co kdo ví, ví se, že nejčastější příčinou mizení druhů v současnosti je nový druh parazita. To znamená, že bez léčení člověkem, je klidně možné, že už bychom včely u nás neměli.
Samozřejmě se kdokoliv může přijet ke mně podívat, nic netajím, i když se přiznám, že se už trochu obávám lidské závisti a hlouposti, tak doufám, že kdokkoliv přijede, přijede jako přítel se podělit o zkušenosti, kterých není nikdy dost.
Děkuji
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pro pana Brennera
> Datum: 04.4.2012 16:10:42
> ----------------------------------------
> Stalo se to , čeho jsem se obával, že tato diskuze k ničemu nepovede, neboť
> většina účastníků se opájí vlastní žvanivostí a myslí si, že více znamená
> vyšší úroveň. Nemyslím si to! Důležité je problém přesně pojmenovat a
> pokusit se ho nějak řešit,byť s nejistým výsledkem.Problém je jasný: Co
> budem dělat až za 4 roky roztoč znova udeří a je i docela možné, že
> předvede nějakou nečekanou fintu jako doposud. Také musíme zcela jistě
> počítat s tím, že území kde funguje Gabon se ještě zmenší. Nemyslím tím
> Svaz, ale jednotlivé včelaře, zvl ty kteří tvrdí, že nic nejde. Otázka zní:
> Jsou Bond testy opravdu tak špatné a jsou ve světě tak pouze dementní
> včelaři, že je používají?? Já se domnívám, že nejsou. Naopak výhodou BT je
> že jsou velmi přesné a také hned ukáží, která včelstva umí odolávat.
> Naproti spady omyvy práškování si o takové přesnosti mohou jenom zdát. Co
> jsem tedy BT získal a s čím půjdu do kritického roku. V první řadě všechna
> včelstva teď budou mít původ pouze od včelstev která přežila. Z těchto
> důvodů odmítám odělky, které mi nabízejí kamarádi. V každém včelstvu bude
> matka původem od 3 zakladatelek,/ze 100/, které přežily bez jekéhokoli
> oslabení a jsou to navíc výborné medařky. Protože průšvih přijde až za min
> 3 roky budu moct další plemené matky slušně otestovat a vybrané v tom
> "správném roce opět obondovat. Vloni mortalita na nejhorší včelnici byla
> skoro 90%. Ukáže li se, že teď bude zajímavě nižší, dá se uvažovat o tom,
> že tento postup smysl měl. Jinak s vysokou přesností musím říct, že zatím
> ví každý prdlajs a proto ty sáhodlouhé rady a porady. Dále mám v zásobě
> nový dlouhodobá odpařovač KM/ výrobní cena 4 Kč/ a zjednodušené vkládání
> podložek a tím i diagnostiku. Nemyslím si, že bych toho měl nachystáno
> málo. Jestli někdo nesouhlasí, může se pochlubit, co chystá on. Jistě to
> bude zajímavější než ty nemožné plky o ničem. Bude líp!!! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Nejsem zastánce BT. Ale když už k tomu hromadně dojde, tak by se ti distributoři živol měli zajímat o to, co přežilo a vyzískat kvality a poznatky pro chov. Nebo naopak včalaři by měli být natolik soudní, že by měli rozchovávat sami z toho, co v místě přežilo, neboť to, co si koupí, bude za jistou periodu zase problémem.

Bude to Radku méně než 2%. Problém českého včelařství je celkem jasný. Systém za třicet let soužití včel a včelařů s roztoči naučil včelaře, že se nemusí o včely v létě zajímat - šoupnou tam gabony, fumigace, aerosol a dnes když něco zahapruje, sklízíme trpké ovoce. Ale co se děje, představitelé současné metodiky místo toho, aby si to přiznali a snažili se to změnit, používají to jako argument, proč nic nelze dělat..jak říkají - prostě včelaři se nezajímají, kašlou na to, proto potřebují blbuvzdorné chemikálie, které jim musíme jen včas dodat a taky naaplikovat do úlů. Pokud to neuděláte, budete mít problémy vy sami, protože to kolem bude vše kolabovat. A musíte to takto dělat rok co rok. To není ani náhodou udržitelný systém. Řešení je velmi tvrdé a společensky nepřijatelné. Ty, kdo nechtějí, nepodporovat, nic za ně nedělat. Způsobit si tak sice krátkodobě více problémů - ale poradtě jak jinak z toho ven? Je třeba chtít informace poskytnout tomu, kdo má zájem. Ten by se k nim měl dostat, ale ostatní včelaře bude nejlépe "uměle" neudržovat. Především zastavit nesmyslné dotace. A ted mě můžete kamenovat, jsem na to zvyklí :-)