Archiv Včelařské konference

Nakonec ZO sehnala peníze na vyšetření všech včeltev v okrese Od OÚ a teˇjen dobíhají pchranné lhůty Letošní vyšetření měli zatím neznám. to se dozvím ve čtvrtek. V tom je to poučení že ta lokální pásma moc nefungují. Taky bych se klonil k těm pravidelným velkoplošným testům.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:17:14
> ----------------------------------------
> A co po těch 8 letech pomohlo?
>
>
>

A co po těch 8 letech pomohlo?
---------

Zřejmě to co tady, dlouhodobá likvidace včelstev s klinikou.

Včelstva která nemají kliniku nemohou být zdrojem nákazy, pokud nepadnou na něco jiného - jak tady psal GUSTO. Třeba na VD.

Problém je včelař co udržeje včelstvo sklinikou a roznese si to po celém stanovišti. Pravé požehnání pro sousedy.

Ti mohou pak měnit dílo i s úly každý rok, ale mají smůlu.

Apak se objeví rok s varoázou nebo úhyny na melecitozu či jiné a už se to šíří.

Právě tady u nás se to objevilo pár let (2005) po plošných úhynech na melcitozu (2003/4) a povídá se, že tam kde nebyla, hynuly včely stejně a že toho roku se už objevily plošné úhyny na VD.Ale byly dotace na úhyny na melecitozu, tak se o tom nemluvilo.
Karel

Aby se dalo zabránit rozvleční moru po vlastní včelnici tak bycohm se museli vrátit v čase tak o 100 let nazpět, kdy byl každý úl jiné konstruce a rozměrů a dílo prostě nešlo přehazovat z úlu do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:27:36
> ----------------------------------------
> dovolim si oponovat co sa tyka tych lupezi a tvrdenia ze zasoby nema kto
> nanosit...viackrat som ako hliadkar objavil stredne silne vcelstva na jesen
> s klinikou,ktore mali dostatok medu nanoseneho,a boli schopne prezit
> zimu..stacilo aby taketo vcelstvo padlo na kliestika a na jar by bol ich
> med rozvlaceny snad do vsetkych ulov v okoli..to plati aj o rojoch v
> roznych dutinach..som presvedceny ze lupeze su tym naj faktorom pri
> zavleceni moru na vcelnicu(samozrejme ak vynecham kupu a dovoz morom
> nakazenych vcelstiev..).. co sa tyka rozvlecenia na vlastnej vcelnici medzi
> vcelstvami tak mednikove plasty ak koluju medzi vcelstvami a davanie
> odvieckovancov na vylizanie..a samozrejme aj to co napisal KaJi predomnou..
>
>
>

zkouška spojení
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:35:09
> ----------------------------------------
> A co po těch 8 letech pomohlo?
> ---------
>
> Zřejmě to co tady, dlouhodobá likvidace včelstev s klinikou.
>
> Včelstva která nemají kliniku nemohou být zdrojem nákazy, pokud nepadnou na
> něco jiného - jak tady psal GUSTO. Třeba na VD.
>
> Problém je včelař co udržeje včelstvo sklinikou a roznese si to po celém
> stanovišti. Pravé požehnání pro sousedy.
>
> Ti mohou pak měnit dílo i s úly každý rok, ale mají smůlu.
>
> Apak se objeví rok s varoázou nebo úhyny na melecitozu či jiné a už se to
> šíří.
>
> Právě tady u nás se to objevilo pár let (2005) po plošných úhynech na
> melcitozu (2003/4) a povídá se, že tam kde nebyla, hynuly včely stejně a že
> toho roku se už objevily plošné úhyny na VD.Ale byly dotace na úhyny na
> melecitozu, tak se o tom nemluvilo.
> Karel
>
>
>

Aby se dalo zabránit rozvleční moru po vlastní včelnici tak bycohm se museli vrátit v čase tak o 100 let nazpět, kdy byl každý úl jiné konstruce a rozměrů a dílo prostě nešlo přehazovat z úlu do úlu.

Pepan

-----------
A nebo prostě vědět, že jej máš a :¨
1-včelstva s klinikou spálit i s úlem,
2- ostaní přemést a sledovat

3-pátrat po zdroji. z nebe to nepadá.

Dovoluji si tvrdit, podle toho co jsem tak slyšel a viděl, že ve většině větších průserů byly stanoviště, kde byl mor po mnoho let. Tím nemyslín nějaké 3, 4 roky, ale pětiletky.

A v současné době lze asi vzíti v úvahu, že jsou zde plošné úhyny na varoázu a ty nám to trochu vyzvedly na povrch. A taky šíří.

Navíc je zde kamarídství, tedy že mamarádům co jim odešly včely jiní kamarádi i z daleka rádi pomůžou nějakým tím oddělkem atd. A nebo si zase vezmou souše se zasobama,co zbyly na jaře.


Takže nakonec by to znamenalo změnit přístup,pálit jen kliniku a porvádět plošné vyšteření, tak aby s eza deset let projela všechna stanoviště. Zrušení zimní měli by to zaplatilo.
Ale podmínkou je pálit jen kliniku a dohledávat zdroje.
A menší ochrná pásma s restriktivním režimem, a větší pro dohledávání.

Karel

Pepane,neloupi nemocne a zkomirajici vcelstvo,loupi ta okolni zdrava!!!!! A teorie rojeni ma pricinu krapet jinde.Ukazte mi vcelare,ktery vi,ze mu nasli kliniku a bude rozsirovat vcelstva,nasazovat nove nastavky.To jsem delal u nas jenom ja blbec! Ostatni ronili slzy nad praci mnoha let,ale do vcel NIKDO nesel!! A litalo to jak o zivot.Zalezli jak krysy do der.Ja si druhy den po paleni udelal prvni novy nastavek,oni do konce roku plakali nad kazdou uteplivkou prozranou od molu,nad kazdym rozvrzanym ulem.Ja jsem nahazel na ohen 1,2 roky stare uly a lito mi jich nebylo,vedel jsem,ze zacnu znovu.Lito mi bylo tisicu mladusek,ktere becely ve vysirenych vcelsvech!! J.

Přišel jsem od šéfa kanceláře Maďarské včelařské federace.
O moru jsme se také bavili, nevím jestli Vás zajímá např. že zde je15000 včelařů, kteří mají 1.1 miliónu včelstev. POkud jde o mor,mají placené prohlížitele v každém kraji, kteří chodí prohlížet včelstva. Pokud mají podezření, odeberou vzroky a řeší dle situace. Pokud jde o někoho typu českého malovčelaře bez milosti pálí, pokud jde o velkovčelaře a desítky včelstev na stanovišti, rozhodují dle situace. Pravidla jsou ale jasně daná. Dědek s Budečáky a víc než 1 včelstvo z deseti laboratorně pozitivní -spálit vše. Náhrada škody je vysoká, následující jaro si může koupit nový úl s oddělkem.... Řada "zasloužených včelařů dá přednost penězům a zanechá brtnictví.
Ale nevím,, jestli Vás to vůbec zajímá, ubožák meciáš mě stále nevrátil do konference, stále nepochopil, že snáším kritiku stejně jako omluvu, že on porušil základní pravidla slušného chování ale takhle se mi opravdu špatně reaguje.
Všechny aktivity, které nepovedou ke změně ČSV jsou velmi problematické stran efektu. Chtěl bych říct, že by stálo za to se spojit, zanechat těch rozbrojů a najít někoho, kdo bude schopen systém změnit. Každý z Vás ví něco a zná někoho. Určitě dohromady bychom byli schopni systém změnit. Mně je jedno jesti by byl šéfem Petr nebo Pavel, ale takovým tlacháním co bylo v posledních příspěvcích se nic nezmění.
S pozdravem
Radek Hubač

"Palit jen kliniku".Ted zas budu chvilku zly.Kdyz zacal mor na okrese,palilo se stanoviste pokud bylo klinicky pozitivnich vice jak 50% vcelstev,jinak se spalila jen klinicka jednotliva vcelstva.A diky tomuto postupu se zbytek stanoviste spalil dalsi rok! Diky teto metodice se mor rozsil po okrese masove.V roce,kdy jsem palil ja,zacalo platit 1 klinicke vcelstvo=cele stanoviste.A diky teto zmene se dal mor konecne na ustup.Po 7 letech nema ZO spory,ve ctvrtek uvidim jak vypada okres.Zatim vim o 1 jedinem pozitivnim vzorku v ochr,pasmu v ZO Protivanov,coz je primo fantasticky vysledek po letech trapeni...Je to nejen muj nazor,ale i dalsich vcelaru,kteri prosli morem v okoli.J

Sehnat peníze je část A a část B je ta ne/likvidace stanovišť. Vzpomenete si jak probýhala a měnila se ne/likvidace stanovišť v průběhu těch 8 let a proč se postupy měnily?

Aleš M.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 16:30:31
> ----------------------------------------
> Nakonec ZO sehnala peníze na vyšetření všech včeltev v okrese Od OÚ a teˇjen
> dobíhají pchranné lhůty Letošní vyšetření měli zatím neznám. to se dozvím ve
> čtvrtek. V tom je to poučení že ta lokální pásma moc nefungují. Taky bych se
> klonil k těm pravidelným velkoplošným testům.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: vysetreni moru
> > Datum: 12.3.2012 16:17:14
> > ----------------------------------------
> > A co po těch 8 letech pomohlo?
> >
> >
> >
>
>
>

Test

"Palit jen kliniku".Ted zas budu chvilku zly
------
A co se dělalo s tím zbytkem? Nechal být na původním díle a v původních úlech.

A nebyla náhodou ta úspěšnost způsobena tím, že už se prostě dost dlouho likvidovala stanoviště s klinikou?

Pět let se pálí vše. Nějaký viditelná úspěch v ČR?

Je vůbec nějaký přehled kolik kdy a jak?

Přehled aktivních ohnisek,ochranných pásem, či jak to nazvat?

KArel

JosPr: "Ted zas budu chvilku zly.Kdyz zacal mor na okrese,palilo se stanoviste pokud bylo klinicky pozitivnich vice jak 50% vcelstev,jinak se spalila jen klinicka jednotliva vcelstva.A diky tomuto postupu se zbytek stanoviste spalil dalsi rok! Diky teto metodice se mor rozsil po okrese masove.V roce,kdy jsem palil ja,zacalo platit 1 klinicke vcelstvo=cele stanoviste.A diky teto zmene se dal mor konecne na ustup.Po 7 letech nema ZO spory,ve ctvrtek uvidim jak vypada okres."
_____________________

Podobné praktické zkušenosti shledávám velice užitečnými. Proto za sebe mohu říct, že je rozhodně za tlachání nepovažuji. Spíše vidím naopak problém v tom, že včelaři se stále zdráhají o zkušenostech s morem mluvit. Přitom myslím, že dokud nepřestaneme chápat tuto nemoc jako nějakou hanbu včelaře, ale neštěstí, které může potkat každého, nepohneme se z místa.

Velice by mě například zajímalo, nakolik se mor šíří v případě chovu, má-li včelař více stanovišť. Jaká je zde zkušenost? Bylo pravidlem, že včelař s klinikou měl tuto na všech stanovištích, nebo se jedná spíše o takovou situaci, kdy jsou klinická stanoviště různých včelařů a roli zde sehrává tudíž jejich teritoriální blízkost (blízkost doletu)? Sám se snažím chovat včelstva na více oddělených stanovištích, bez vzájemného oběhu díla, včel a pomůcek. Teoreticky se to doporučuje, tak by mě pouze zajímalo, jestli by v praxi tento aspekt dokázal jednotlivá stanoviště ochránit, nebo zda by to nebylo ve výsledku nic platné...

Mně natom nic zajímavého nepřipadá, jde lidský faktor. V okrsku ZO může být včelař s 2ma včelstvy a ty mohou pravidelně infikovat včelstva mimo ohnisko, takže se tu musí určit míra infekčního tlaku, potom co se děje v okolí ohniska nákazy tz.- jaké jsou návyky chovatelů, či podobném smyslu. Potom opravdu nezáleží natom, jestli takový infekční tlak schytá nějaký poctivka který to má pravidelně mezistěnama obměněný, nebo jde o dalšího menšího či většího včelaře. Prostě ohnisko nákazy by mělo být zničeno a to do nějaké míry velikosti toho ohniska nekompromisně a možná, když si někdo myslí a je přesvědčen a hlavně přesvědčí SVS že situaci zachrání, tak zlikvidovat jen část. Obě strany (včelař SVS)si musí vědomy, že jde o loterii s různou pravděpodobností v případě částečné likvidace. Takže jsme u toho přesvědčení jestli se do toho pustit nebo ne - jak např. záchrana chovatelkého materiálu atp._gp_


...........
Velice by mě například zajímalo, nakolik se mor šíří v případě chovu, má-li včelař více stanovišť. Jaká je zde zkušenost?

O lidský faktor jde samozřejmě. To je ale věc, která než se zjistí, včelař s ní mnoho nezmůže. Včelám nezamezí létat. Mě ale vedle této cesty přenosu zalétlými včelami zajímá i to, zda chovatel s více stanovišti je schopen zamezit přenosu mezi nimi, resp. jak se to potvrdilo v praxi.

Tak mně při této diskuzi táhne hlavou, jak by to asi dopadlo, kdyby před takovými pár lety našli mor u mně. Když jsem tehdy byl s výborem místní ZO na kordy a jak jsem se dodatečně dověděl z různých útržků a poznámek více lidí, tak nejspíš proto, protože určití včelaři ve výboru o mně tam mimo zápiš šířili určité lži a pomluvy. A když nezastávám stádní názor, že co je nové, ja automaticky dobré a co je staré, je automaticky špatné a klidně pro včely stále používám zadováky.
Nejspíš by nalhali veterinářům takové nesmysly, třeba že bych včely ukryl "v místních hlubokých lesích" nebo převezl na Slovensko nebo do Polska.....
že by veterináři s očima hrůzou velkýma jako talíře zorganizovali s místní ZO přepadové komando a jako středověké loupeživé hordy vpadli na mé stanoviště a pálili a vřaždili včeličky, mor nemor, klinika neklinika.

A po pravdě řečeno, nevím, jak by to dopadlo i dnes, kdy už jsou ve výkonném vedení ZO jiní lidi. Podle všeho hlavní hybatel těch pomluv se sice pro stáří vzdal aktivní funkce ve výboru, ale stále tam má velké slovo. A pro zbytek ZO a pro okres je to takový včelařský Mirek Dušín, který " celý život neúnavně a usilovně pracoval pro povznesení našeho včelaření". A já můžu akorát nehlasovat pro, když celá ZO na výroční schůzi hlasuje o udělení čestného uznání a podobnýchnesmyslů pro tohoto člověka a netleskat, když ostatní tomu tleskají.

Jenže já nikdy neviděl loupit ve skomírajícím včelstvu protože jsem je zlikvidoval. Vždy v něm však nebylo co loupit. Zato jsem viděl mnoho vylupovaných silných a zdravých včelstev s množstvím zásob. vždy to byla, ale má zásluha, že se to stalo.
Dokonce někdy mám dojem že i za MVP nejvíce může právě nadměrné včelstvo. Dokud se včelstvo rozvíjí tak ten tlak není znát. avšak když v podletí skončí jeho bouřlivý rozvoj tak se projeví právě tlak toho patogena. V nás to však vyvolá dojem že si to donesly do toho lajdáka vedle. "Vždyť u nás to původ nemůže mít" když jsme tak pečliví. Vůbec si však nepřipouštíme, že svojí honbou za výnosem, což je omezování rojení, nadměrná velikost roje atd. porušujeme přírodní rovnováhu a někde se to pak musí vymstít.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 12.3.2012 17:35:14
> ----------------------------------------
> Pepane,neloupi nemocne a zkomirajici vcelstvo,loupi ta okolni zdrava!!!!!
> A teorie rojeni ma pricinu krapet jinde.Ukazte mi vcelare,ktery vi,ze mu
> nasli kliniku a bude rozsirovat vcelstva,nasazovat nove nastavky.To jsem
> delal u nas jenom ja blbec! Ostatni ronili slzy nad praci mnoha let,ale do
> vcel NIKDO nesel!! A litalo to jak o zivot.Zalezli jak krysy do der.Ja si
> druhy den po paleni udelal prvni novy nastavek,oni do konce roku plakali
> nad kazdou uteplivkou prozranou od molu,nad kazdym rozvrzanym ulem.Ja jsem
> nahazel na ohen 1,2 roky stare uly a lito mi jich nebylo,vedel jsem,ze
> zacnu znovu.Lito mi bylo tisicu mladusek,ktere becely ve vysirenych
> vcelsvech!! J.
>
>
>

Přes meily funguješ normálně Je to včak problém táto konference kdy se obě ta rozhraní občas sekají a musí to opravit admin.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubac <nezad?n/=/mail.cz>
> Předmět: mor
> Datum: 12.3.2012 18:50:09
> ----------------------------------------
> Přišel jsem od šéfa kanceláře Maďarské včelařské federace.
> O moru jsme se také bavili, nevím jestli Vás zajímá např. že zde je15000
> včelařů, kteří mají 1.1 miliónu včelstev. POkud jde o mor,mají placené
> prohlížitele v každém kraji, kteří chodí prohlížet včelstva. Pokud mají
> podezření, odeberou vzroky a řeší dle situace. Pokud jde o někoho typu
> českého malovčelaře bez milosti pálí, pokud jde o velkovčelaře a desítky
> včelstev na stanovišti, rozhodují dle situace. Pravidla jsou ale jasně
> daná. Dědek s Budečáky a víc než 1 včelstvo z deseti laboratorně pozitivní
> -spálit vše. Náhrada škody je vysoká, následující jaro si může koupit nový
> úl s oddělkem.... Řada "zasloužených včelařů dá přednost penězům a zanechá
> brtnictví.
> Ale nevím,, jestli Vás to vůbec zajímá, ubožák meciáš mě stále nevrátil do
> konference, stále nepochopil, že snáším kritiku stejně jako omluvu, že on
> porušil základní pravidla slušného chování ale takhle se mi opravdu špatně
> reaguje.
> Všechny aktivity, které nepovedou ke změně ČSV jsou velmi problematické
> stran efektu. Chtěl bych říct, že by stálo za to se spojit, zanechat těch
> rozbrojů a najít někoho, kdo bude schopen systém změnit. Každý z Vás ví
> něco a zná někoho. Určitě dohromady bychom byli schopni systém změnit. Mně
> je jedno jesti by byl šéfem Petr nebo Pavel, ale takovým tlacháním co bylo
> v posledních příspěvcích se nic nezmění.
> S pozdravem
> Radek Hubač
>
>
>

"Jenže já nikdy neviděl loupit ve skomírajícím včelstvu protože jsem je zlikvidoval."

Nojo, To je možné akorát za dvou předpokladů. Za prvé že včelař automaticky likviduje všechny slabší podprůměrná včelstva, což nedělají všichni. A za druhé že včelař má čas a zachytí skomírající včelstvo ještě před vyloupením. Což někdy může být poměrně rychlá záležitost, pokud včelstvo chřadne skrytě, takže bez prohlídky se to neodhalí, dokud včely skutečně nezkolabují.
Jinak prakticky každé, i úplně skomírající včelstvo, nějaké buňky zásob, kterými je poněcována loupež, má. A v době slídění nemusí mít ani zásoby, stačí vůně vosku a propolisu, která se line z úlu. Zvláště za horkého dne v podletí láká úl rozehřátý sluncem svou vůní včely i roky po tom, kdy byl vyloupený.
Ale klidně to může být i dutina stromu se zbytky voští rozehřívána sluncem.

NM:
Podobné praktické zkušenosti shledávám velice užitečnými. Proto za sebe mohu říct, že je rozhodně za tlachání nepovažuji
--------------

Dobrá přátelé,
k faktům.

Když se někde objevilo ohnisko.
Jak vypadla nejstarší nález. Na kolik let by jste jej tipovali?
Uvádí se, že někdy mezi propuknutím silné kliniky a zanesením spor je i několikaletý odstup.
Tady u nás bylo záslužné, že se povedlo třeba odebrat vzroky prachu z těch úlů v tom kočováku a tak bylo jansé, že je to hodně do minulosti. A tsejně se to nešířilo přes les bez včelařů.

Tam na druhém stanovišti v tom jiném okrese se po záslužném nálezu jedním včelařem proslechlo, že je poblíž starý úl, ve kterém byly a pak nebyly včely. Tam veterinář odebral vzorky a taky pozitivní.

Takže je nakonec možné, že zde postupně objevujeme staré záležitosti a s moderní diagnostikou máme vyšší úspěšnost.

Právě kolem tohoto starého úlu by teoreticky mělo být spousta moru, pokud by to bylo tak infekční. ALe enebylo.
Třeba právě díky tomu včelaři co si na jaře všiml něčeho divného a pak si to dal do souvislosti, že v podletí měl silný přínos, včely odněkud nosily. Kdyby si nevšímal, tak by - měl dost včelstev- to mohl být podstatně větší průser.

Asi je rozdíl v šíření, když je někde občas pár úlů, třeba s klinikou a někde to třeba chytne pořádně velké stanoviště s 20 a více včelstvy.

Karel

"Nojo, To je možné akorát za dvou předpokladů. Za prvé že včelař automaticky likviduje všechny slabší podprůměrná včelstva, což nedělají všichni."
__________________

To by ale musel tento včelař spolu se slabým včelstvem likvidovat i veškeré souše a úl - a to myslím nedělá vůbec nikdo.

"To by ale musel tento včelař spolu se slabým včelstvem likvidovat i veškeré souše a úl - a to myslím nedělá vůbec nikdo."

Řekl bych, že spíš naopak. Kromě absolutních lajdáků nebo zdravotně nemohoucích všichni ostatní uhynulé včelstvo rozeberou a zbaví mrtvých včel , plástů s uhynulým plodem a podobně, vymetou nečistoty... Je to práce na 10 - 15 minut a když se neudělá, plásty se zkazí, načichnou plísní a smradem z uhynulých včel a nečistot. A později plásty zlikviduje zavíječ.
Možná pak ale budou skladovat zbylé plásty v tom úlu tak, aby nebyly sežrány zavíječem nebo ještě zapomenou uzavřít česno, aby tam nemohly létat včely atd.

Když se někde objevilo ohnisko.
Jak vypadla nejstarší nález. Na kolik let by jste jej tipovali?
Uvádí se, že někdy mezi propuknutím silné kliniky a zanesením spor je i několikaletý odstup.
Tady u nás bylo záslužné, že se povedlo třeba odebrat vzroky prachu z těch úlů v tom kočováku a tak bylo jansé, že je to hodně do minulosti. A tsejně se to nešířilo přes les bez včelařů.
Tam na druhém stanovišti v tom jiném okrese se po záslužném nálezu jedním včelařem proslechlo, že je poblíž starý úl, ve kterém byly a pak nebyly včely. Tam veterinář odebral vzorky a taky pozitivní.
Takže je nakonec možné, že zde postupně objevujeme staré záležitosti a s moderní diagnostikou máme vyšší úspěšnost.
Právě kolem tohoto starého úlu by teoreticky mělo být spousta moru, pokud by to bylo tak infekční. ALe enebylo.
Třeba právě díky tomu včelaři co si na jaře všiml něčeho divného a pak si to dal do souvislosti, že v podletí měl silný přínos, včely odněkud nosily. Kdyby si nevšímal, tak by - měl dost včelstev- to mohl být podstatně větší průser.
Asi je rozdíl v šíření, když je někde občas pár úlů, třeba s klinikou a někde to třeba chytne pořádně velké stanoviště s 20 a více včelstvy.

Jde o ty návyky. Jako matematicky a statisticky správný postup okolo tvoření názoru na tuto věc, vidím zprůměrování problematiky šíření moru včelího plodu porovnávám kupříkladu jednoho včelaře s dalšími podle stanovišť nebo se to dá vztáhnout i na počty obou chovatelských skupin v lokalitě. (Malí chovatelé x jeden velký)

Příklad:
2 velcí chovatelé na území ZO mají třeba 5 stanovišť 150 včelstev (mají totiž další včely na více území ZO)

18 menších chovatelů natom samém území má dalších 25 stanovišť a dalších 150 včelstev

ZO má 300 včelstev celkem

Můj pohled je takový, že pokud jeden z velkých chovatelů nebo jeden z malých má problém že něco při podezření na mor zanedbal, znamená to riziko. Takže ve výsledku co vím je jednodušší a levnější pro systém odebírat vzorky od dvou velkých než od 18 menších. 18 menších včelařů a najít kliniku může být větší problém než najít kliniku u dvou větších včelařů, likvidace je toto samé, ...atd.

Proto v podstatě nevidím podle statistik na území co včelařím větší problém u větších včelařů. Asi podle skutečných statistik (mimo okresního SVS, se to i zapisuje do kronik atp) za posledních tak 10 let bych se díval na problém, jestli jsou na daném území po zprůměrování větší chovy nějakou hrozbou v případě šíření moru.

_gp_

V podstatě pokud

_gp_
.........
NitraM : Mě ale vedle této cesty přenosu zalétlými včelami zajímá i to, zda chovatel s více stanovišti je schopen zamezit přenosu mezi nimi, resp. jak se to potvrdilo v praxi.

Kdysi jsem se zájmem otvíral tuto konferenci,dnes jen občas. Právo na příspěvky si uzurpuje jen pár všeználků, kteří se často nevybíravě pouštějí do názorových střetů. Mor a varroa je dogma. Dovolí-li se méně zkušený včelař položit"naivní" otázku je odkázán na dovzdělání v jiných pramenech. Zkuste navštívit konferenci ( vinařů, zahrádkářů atd.). Najdete tam daleko širší spektrům otázek, názorů a tolerance. Vím, že mnozí namítnou, mor a varroa je největší ohrožení. U vinařů zase plísně.
Myslím si, že tato konference je platforma pro pro všechny včelaře.
Malá výzva . OTVÍREJTE NOVÁ TÉMATA. Ptejte se.
Josef

Ono to bude také tím, že těch zahrádkářů je nepoměrně více a spektrum pěstovaných plodin ještě větší. Proto zákonitě musí být těch otázek mnohem více.
včelařství se točí jen kolem
úlového systému
moru
varoázy
nosemy
dalších méně nebezpečných chorob
dotací
napadání odlišných názorů na věc
a neposlední řadě i kritizování ČSV a SVS


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ploch? konference.
> Datum: 13.3.2012 10:18:41
> ----------------------------------------
> Kdysi jsem se zájmem otvíral tuto konferenci,dnes jen občas. Právo na
> příspěvky si uzurpuje jen pár všeználků, kteří se často nevybíravě pouštějí
> do názorových střetů. Mor a varroa je dogma. Dovolí-li se méně zkušený
> včelař položit"naivní" otázku je odkázán na dovzdělání v jiných pramenech.
> Zkuste navštívit konferenci ( vinařů, zahrádkářů atd.). Najdete tam daleko
> širší spektrům otázek, názorů a tolerance. Vím, že mnozí namítnou, mor a
> varroa je největší ohrožení. U vinařů zase plísně.
> Myslím si, že tato konference je platforma pro pro všechny včelaře.
> Malá výzva . OTVÍREJTE NOVÁ TÉMATA. Ptejte se.
> Josef       
>
>
>

Malá výzva . OTVÍREJTE NOVÁ TÉMATA. Ptejte se.
Josef
-------
Tak otvírej,

my ještě neotevřeli včely :-)

A kromě nějakých těch uhynulých včel nemáme problémy. :-)
Karel

pepane,ale ja som nemyslel vcelstvo na vcelnici,ale vcelstva okolo, aj do 2 km,a u roznych lajdakov..a divo zijuce roje..vcelstvo s klinikou bezne ma dost medu a ak padne na kliestika tak este v tu jesen alebo nasledujucu jar su tie zasoby rabovane vcelstvami zo sirokeho okolia..cize nieje pravda ze od klinicky chorych vcelstiev nemaju zdrave co rabovat..

Josef: "Právo na příspěvky si uzurpuje jen pár všeználků, kteří se často nevybíravě pouštějí do názorových střetů."
______________________

Právo na příspěvky si myslím nikdo neuzurpuje. Za sebe mohu říct, že si přečtu názor každého rád a každý má myslím prostor jej vyjádřit. Je to zde myslím zcela svobodné a pár jedinců, kteří zde občas vylijou kýbl zlosti, lze snadno ignorovat, protože se zde nevyskytují až tak často. No, a když Vás někdo náhodou setře, tak si můžete pomyslet své o jeho inteligenci, ale rozhodně bych si tím nenechal zkazit náladu a chuť diskutovat.

Josef: "Právo na příspěvky si uzurpuje jen pár všeználků

-------------
Je to ude na dtím okénkenkem kam se píše:

Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)

---------
Není mi jasné, jak bych si to tady mohl uzurpovat, i když bych rád. :-)

A kdo brání příteli Josefovi, že by nějaké zajímavé téma nadhodil.

Karel

...kto viac pise,to si ako uzurpoval pravo? :-)..mozno len ze ti co pisu menej nemaju na to cas.. a otvarat temy? ved je tu archiv a v nom je na citanie za tie roky tych tem otvorenych neurekom..ono,urcite nejaki dobri vcelari sem prestali prispievat,z roznych dovodov,ale verim ze aspon citaju :-)..napr mne sa celkom pozdavali nazory P.K. ,aj ked si nie vzdy daval servitku pred usta(co mne nejako vyrazne nevadilo)..a tak by sa dalo pokracovat..Takze temy su- uz sa len do nich zahryznut :-)

Kto viac pise,to si ako uzurpoval pravo? :-)..mozno len ze ti co pisu menej nemaju na to cas.. a otvarat temy? ved je tu archiv a v nom je na citanie za tie roky tych tem otvorenych neurekom..ono,urcite nejaki dobri vcelari sem prestali prispievat,z roznych dovodov,ale verim ze aspon citaju :-)..napr mne sa celkom pozdavali nazory P.K. ,aj ked si nie vzdy daval servitku pred usta(co mne nejako vyrazne nevadilo)..a tak by sa dalo pokracovat..Takze temy su- uz sa len do nich zahryznut :-)

Na dokresleni tehdejsi situace trocha statistiky v okresnim meritku: 2005 26 ohnisek moru,spaleno 92 vcelstev,2006 28 ohnisek,spaleno 158,2007 67 ohnisek a 604 vcelstev!,2008 18 ohnisek a 91 vcelstev,2009 15 ohnisek a 147 vcelstev,2010 3 ohniska a 57 vcelstev,2011 4 ohniska,2012 doufam zadne ohnisko a pri nalezu spor uz jen premeteni stanoviste na mezisteny...(Snad nekdo nevykouli nejaky u nebo pomucky z morovych let) J.

Ahoj uzurpatori,"vcelari ptejte se".Nekdy se u dotazu divim,chapu,ze zacatecnik to ma tezke,ale nez se clovek pusti do vcelareni,mel by mit nastudovanou spoustu literatury o chovu vcel a ne se ptat na zakladni veci.Vcely nejsou slepice,aby se jim hodilo zrni,posbirala vejce a zakopala se ta,ktera umrela na tipec! Snad v zadne jine chovatelske cinnosti nezavisi jeden vcelar na druhem jako u nas.J

Vzhledem k moru může mít varroóza pozitivní efekt. Zanedbávané stanoviště má daleko větší šanci podlehnout varroóze a tedy právě to morové zvláště.
Celý systém včelaření propagovaný vedením ČSV je nepřirozený a tudíž nefunkční. Snaží se ze zištných důvodů o to zachovat a rozšiřovat početnost včelařů, zachraňovat každou včelku a propagovat kolektivní zodpovědnost. Přestat s podporou na uhynulá včelstva a začínajícím včelařům. Je nutné začít prosazovat osobní zodpovědnost včelaře a přestat zachraňovat, kontrolovat a přemlouvat. Slabý a nemocný v takovém prostředí infekčních tlaků moru a varroózy uhyne, včelstvo i včelař (myslím tím profese). Příroda s nemocemi umí bojovat, jen jí nesmíme bránit.

Pane Holub, zanedbané stanoviště na varroázu snadněji podlehne moru obráceně to už tak dobře nefunguje. Protože varroázou je plod oslaben, takže i jeho přirozená imunita. Podívejte se někdy na mapy s výskytem moru a porovnejte mapy z vyšetření zimní měli a najdete souvislost.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plocha konference
> Datum: 13.3.2012 21:23:06
> ----------------------------------------
> Ahoj uzurpatori,"vcelari ptejte se".Nekdy se u dotazu divim,chapu,ze
> zacatecnik to ma tezke,ale nez se clovek pusti do vcelareni,mel by mit
> nastudovanou spoustu literatury o chovu vcel a ne se ptat na zakladni
> veci.Vcely nejsou slepice,aby se jim hodilo zrni,posbirala vejce a zakopala
> se ta,ktera umrela na tipec! Snad v zadne jine chovatelske cinnosti
> nezavisi jeden vcelar na druhem jako u nas.J
>
> To ani není tak o nějakém začátečnictví- já již včelařím řadu let , nastudoval jsem spoustu nejrůznější literatury a právě díky tomu v tom mám stále větší zmatek.Což nakonec nejlépe potvrdí Radek, kterému mnohdy kladu zdánlivě zcela triviální otázky.Díky jakémusi opakování v rámci jarních prací kolem včelstev jsem se např.dočetl, že včely plodují směrem dolů,protože je to pro ně nejpřirozenější nebo naopak plodují nahoru, protože jdou za teplem.Nástavky se mají přehazovat až se včely prověšují jednou třetinou."Kdybych měl čekat až se budou prověšovat,to bych se načekal" říká přítel ševčík, atd, atd.Jinými slovy, vznesu na tomto foru zcela banální otázku - přehazovat (rotovat) nebo ne.Nyní mluvím o VN, u NN je to jistě trochu o něčem jiném.Dále rozšiřovat směrem dolů nebo nahoru, vkládat SR vedle plodu nebo na okraj.Zimovat pokud možno natěsno a tím to znepříjemnit nosemě anebo klidně(jak jiní doporučují zimovat klidně i s několika prázdnými nástavky,které si nad včelstvona zimu spíše odložím? - a teď se vsadím, že když odpoví deset přátel včelařů,tak se dozvím deset různých rad a názorů.A přitom se může říci, že pokud v tom nemám jasno tak ať raději nevčelařím. A to jsem ještě zapomněl na autora knihy Silná včelstva po celý rok> , který nejen že nenechává dole tzv.polštář ale on prázdný spodní nástavek odebere, a ve zbývajícím nástavku ještě včely zúží rámkovým krmítkem.Takže můžeme u včel jednoznačně odpovědět i na ten nejtriviálnější problém nebo nalinkovat jeden zaručený postup?

O mapkách rozšíření VD vím (jsou na stránkách SVS). Ale kde mohu vidět mapy "morových oblastí"? Díky.
M. Futera

Já včelařím něco přes pět let.Lec cos sem si prostudoval, ale když mám jít do včel tak přemýšlím jak asi včely žijí v přírodě volně.tam se jim snažím vyhovět.Mám to jako koníčka a pomoc od včel při opylení na zahradě.Výnos včel je u mně druhořadý,když člověk začne mamonit zničí vše kolem sebe.Samozřejmě že léčení musím dodržovat, jinak bych byl bez včel.Vždyť skoro všechny druhy zvířat a hmyzu tu byli spíš než človšk a dnes se člověk promamoníl až nahoru a podle mě už zničil přírodu uplně.Myslím že dnes je svět už jenom umělý život.

Prosím profesóóóry, aby nereagovali při nějakém banálním dotazu stilem - koukni se na vlákno! Určitě by bylo lepší vůbec nereagovat, nechat vyjádřit ostatní. Plno nováčků to odradí a raději se nezeptají, což je ku škodě diskuse.

Myslím si, že to bude někde jinde. Nejvíce stránek v zahrádkářských knihách je potištěno tématem réva vinná. A když je to na netu, tak nejvíce diskutují a radí ti co nejméně vědí.

J.P.

Já mám mapy s morem z veteriny při osobní návštěvě, na vebu není všechno, ona je to práce konkrétních veterinářů, kteří jsou přímo v terénu a vidí realitu v praxi, ne od stolu nějakou teorii.

Na některé otázky nejde dát jednoznačná odpověď, vždycky záleží na podmínkách stanoviště. Každý z nás si časem vypracoval metodiku přizpůsobenou svému stanovišti (já jsem experimentoval 5 let).
Plodování nahoru nebo dolů - včelsto udržuje kontakt plodu se zásobami (mateří mřížkou tomu zabráníme). Takže při rozšiřování plodového tělesa nebo pokud je výrazná snůška ploduje směrem dolů, v bezsůškovém období směrem nahoru. Rozdíl je buď rotace nástavků a nebo roztržení plodového tělesa. Včelsto pak urychleně vyplňuje mezeru, je to stresová situace a slabé (nepřipravené) včelstvo to neustojí, sníží rozlohu plodu (a často se dostane do rojové nálady). Z mé zkušennosti můžu říct, pokud je včeltvo připravené, vložený nástavek je lepší, při podstavení se mi často stávalo, že včelstvo šlo do rojovky.
Rotace nástavků - určitě. Pokud bych čekal (při jakém koliv zásahu před začátkem léta) na vyvěšení v podmetu, tak se mi vyvěsí tak maximálně na strom. Zimuju ve dvou nástavcích, otevřené horní očko, nástavky rotuju cca 14 před květem ovocných stromů (u mě rozkvět jívy). S rotací počkám, pokud včelstvo sedí pouze v horním nástavku, na plod ve spodním nečekám. Při rotaci zároveň podkládám třetí nástavek se soušemi, očko zůstane otevřené na druhém nástavku od spodu. Pak rozšiřuju nástavky s mezistěnami nad první nástavek s plodem (cca 2 nástavky za rok). Další rotace nástavků během roku tak, abych zimoval ve dvou nástavcích s nejmladším dílem (většinou 2 nástavky ten rok vysvěných mezistěn).
SR - dávám do každého nástavku s mezistěnami doprostřed, pak nevyřezávám a nechám v nástavku a až příští rok(y) už jako tmavou trubčinu výtáhnu z medníku, odvíčkuju, vytočím a vytavím.

"Prosím profesóóóry, aby nereagovali při nějakém banálním dotazu stilem - koukni se na vlákno!"

Když se chci někde něco dozvědět, tak je férové, když v první řadě do toho budu investovat já sám. To znamená minimálně energii a čas najít si a přečíst, co už o tom problému bylo někde na internetu napsáno. A teprve když to nenajdu, tak se zeptat a čekat, až někdo jiný vynaloží svůj čas a svoji energii a to za nic, jen za dobrý pocit a vysvětlí to.
Jo, něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o nějaký placený kurs, třeba klidně i formou takové diskuze. taqm, když si někdo zaplatí, tak má právo za ty své peníze vyžadovat odpovídající kvalitní odpověd. Ale zadarmo nikdo právo na odpověď nemá.
Pokud ovšem nejste vysokoškolák , u těch zřejmě tento názor převládá. (právě jsem dočetl rozhovor v MF dnes s mladým vysokoškolákem levičákem synem Petra Uhla) Ale to byste asi nepsal stil, ale styl.

Mapy moru jsou zveřejňovány zhruba jednou ročně ve Včelařství. Bohužel si nepamatuji v kterém čísle.
Jinak si myslím, že mapy pásem moru plodu by měly být volně dostupné na internetu, kvůli ověření nebezpečí případného nákupu použitých úlů a dalšího použitého včelařského materiálu.

"Na některé otázky nejde dát jednoznačná odpověď, vždycky záleží na podmínkách stanoviště."

Přesně tak.

Ta podpora za uhynulá včelstva může působit dvousměrně
1) Všichni předpokládáte, že vede k nezodpovědnému včelaření. Pak by se to ovšem stalo výhodu neboť by nedocházelo k zachraňování slabochů
2Jelikož ze pomoc při úhynech nedává automaticky, protože, je to jen na pomoc, za vyjímečných situací a jen někde, Pak ovšem dochází k tomu nezodpovědnému zachraňování slabochů Tudíž i k udržování nemocí.

K bodu1), pak jde asi o závist, že to dostává jen někdo, a k bodu 2) je to asi větší problém než ta pomoc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 08:12:41
> ----------------------------------------
> Vzhledem k moru může mít varroóza pozitivní efekt. Zanedbávané stanoviště
> má daleko větší šanci podlehnout varroóze a tedy právě to morové zvláště.
> Celý systém včelaření propagovaný vedením ČSV je nepřirozený a tudíž
> nefunkční. Snaží se ze zištných důvodů o to zachovat a rozšiřovat početnost
> včelařů, zachraňovat každou včelku a propagovat kolektivní zodpovědnost.
> Přestat s podporou na uhynulá včelstva a začínajícím včelařům. Je nutné
> začít prosazovat osobní zodpovědnost včelaře a přestat zachraňovat,
> kontrolovat a přemlouvat. Slabý a nemocný v takovém prostředí infekčních
> tlaků moru a varroózy uhyne, včelstvo i včelař (myslím tím profese).
> Příroda s nemocemi umí bojovat, jen jí nesmíme bránit.
>
>
>

Holub:Příroda s nemocemi umí bojovat, jen jí nesmíme bránit.

Súhlasím, ale nie tam, kde je na 1 km2 12 včelstiev a ak vypustíme km2 lesov, tak ich je ešte viac. Potom sa MVP chová ako prirodzený predátor, takže najskôr znížiť počet včelstiev na polovicu a vtedy zbadajú aj včelári, že ten tlak nie je taký vysoký. Ani naša príroda nepotrebuje toľko umelých výtvorov človek, sú aj iný opeľovači v prírode, ako len včela medonosná.Anton

NECHÁPU SOUVISLOSTI MAP VÝSKYTU MORU A NĚJAKÉHO ZIMNÍHO VYŠETŘOVÁNÍ SPADU. PROKAZOVÁNÍ ČEHOKOLIV NA ZÁKLADĚ STÁVAJÍCÍ METODIKY CHOVU A METODIKY OŠETŘOVÁNÍ A SBĚRU DAT JE ABSURDNÍ. JAK MOHU DOKAZOVAT NĚCO NĚČÍM, CO NEUMOŽNÍM.

Já to vidím zase takto
Za mne byla déla učení v oborech v polovině šedesátých let.
Zahradník - 3 roky, Včelař - 2 roky, Vinař - 4 roky a byl to samostatný obor. Zemědělci to měli rozděleno. Traktorista-mechanizátor, opravář zem, strojů, pěstitel-chovatel,
Z toho pak lze též usuzovat na na náročnost oborů. Tak si moc nenamlovejme něco o náročnosti včelaření. Do všech těchto oborů se brali i žáci ze zvláštních škol.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145;       vcely_identify
> <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ploch? konference.
> Datum: 14.3.2012 11:07:24
> ----------------------------------------
> Myslím si, že to bude někde jinde. Nejvíce stránek v zahrádkářských knihách
> je potištěno tématem réva vinná. A když je to na netu, tak nejvíce
> diskutují a radí ti co nejméně vědí.
>
>                       J.P.
>
>
>

V tom máš sice pravdu, ale když ovládá počítač, tak by se měl naučit používat vyhledávač. Mnohdy stačí zadat 2 slova a je nepřeberné množství odpovědí i s videi. Já celkem 10 let učil informatiku a nejstarší žákyně měla dokonce 85 let. vyhledávání na netu ovládala jako by to nic nebylo.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: info
> Datum: 14.3.2012 12:59:19
> ----------------------------------------
> "Prosím profesóóóry, aby nereagovali při nějakém banálním dotazu stilem -
> koukni se na vlákno!"
>
> Když se chci někde něco dozvědět, tak je férové, když v první řadě do toho
> budu investovat já sám. To znamená minimálně energii a čas najít si a
> přečíst, co už o tom problému bylo někde na internetu napsáno. A teprve
> když to nenajdu, tak se zeptat a čekat, až někdo jiný vynaloží svůj čas a
> svoji energii a to za nic, jen za dobrý pocit a vysvětlí to.
> Jo, něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o nějaký placený kurs, třeba
> klidně i formou takové diskuze. taqm, když si někdo zaplatí, tak má právo
> za ty své peníze vyžadovat odpovídající kvalitní odpověd. Ale zadarmo
> nikdo právo na odpověď nemá.
> Pokud ovšem nejste vysokoškolák , u těch zřejmě tento názor převládá.
> (právě jsem dočetl rozhovor v MF dnes s mladým vysokoškolákem levičákem
> synem Petra Uhla) Ale to byste asi nepsal stil, ale styl.
>
>
>

Antone, to jste uhodil hřebíček na hlavičku. Přesně tak. A příroda se brání.
Jsme nejzavčelenější krajinou v Evropě a chceme být ještě 2x zavčelenější. To jsou ty zištné cíle ČSV.

Děkuji všem, kdo zde nezištně radí začínajícím i pokročilejším i když na tyto rady zdarma nemají právo.

V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10% větší...
RAdek

Nevím, proč se tady pořád uvádí, že jsme nejzavčelenější zemí v Evropě když jsme až na čtvrtém místě. Před námi je Řecko 11,12 včelstev na km2, Maďarsko 9,67 včelstev na km2, Slovinsko 8,42 včelstev na km2, Česká republika 6,66 včelstev na km2. Jedna z nejzavčelenějších to ano, ale né nejvíce. (Zdroj časopis Moderní včelař a Statistická zpráva MZe).

Pane Holub, Vy jste mě zase pobavil. Tak jestli nechápete souvislosti, přičemž v přírodním systému vše souvisí se vším, tak naprosto vybočujete z jednoho "hesla" PSNV, že včelaři mají používat hlavu. A nevím proč bych měl něco dokazovat, protože kdo má zájem a snaží se tak si tahle tvrzení může ověřit ve svém okolí a zapojit se tak do řešení problémů. Naservírovat každému všechno až pod nos, to je nejhorší cesta jak u nováčků utlumit myšlení. Navíc slavíme světový týden paměti.
A k těm Vašim narážkám na převčelenost krajiny. Doufám, že půjdete příkladem a snížíte si stav Vašich včelstev nejlíp na 0. Přece nemůžete po někom chtít něco co sám nedokážete uskutečnit. Přeji pěkný zbytek dne :-D.

Pane Polášek jen jsem chtěl rozhýbat stojaté vody a oživit zájem o tyto stránky. Dat odvahu i těm co v této problematice plavou. Vaše reakce jen potvrdila vaši( i některých dalších)
aroganci, kdy se pisateli posmíváte. " Ale to byste asi nepsal stil,ale styl." Vy sám jste v tomto článku udělál více chyb.
Josef

gusto má naprostou pravdu!Byl jsem svědkem loupeže včel sousedních včel,asi 50m.vzdálených.Při prohlídce se u vylupujících včel zjistil mor.Bylo to těsně po prvním proletu.A za měsíc už byly první buňky u vylupujícího včelstva napadené morem,potvrzený laboratoří.Tam kde včely loupily,byl včelař začátečník a nepoznal, že má mor už na podzim!

To jsem to schytal.
Tak dál finančně podporujte kdekoho, koho napadne mít včely, aniž by se patřičně vzdělal a za ty peníze nakoupil to, co mu chov včel na dobré úrovni umožní.

Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90 včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20 včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou péči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 13:53:36
> ----------------------------------------
> Antone, to jste uhodil hřebíček na hlavičku. Přesně tak. A příroda se
> brání.
> Jsme nejzavčelenější krajinou v Evropě a chceme být ještě 2x zavčelenější.
> To jsou ty zištné cíle ČSV.
>
>
>

"tak dal podporujte kazdeho,koho napadne mit vcely" Tahle podpora zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych.Kolik ma kdo 18-20 letych kluku,kteri by do vcelareni sli??? Maji vetsinou uplne jine priority a starosti,sehnat praci,vlastni bydleni,premluvit sami sebe k zalozeni rodiny atd.Takovy mladoch,pokud nema vcely v krvi a trebas by do toho i sel,se k tomu dostane az na to bude mit prostredky.Jednou ing,Gazda na prednasce nadhodil,ze mlade lidi by mohly k vcelareni primet prave ekonomicke duvody.Zas budou mnozi z Vas prskat po mem prispevku,ale mladochy potrebujem jak sul ! Druha vec je,ze vcely muze mit uplne kazdy,coz je takova mala tragedie.Kazdy okres porada kurz pro zacatecniky,to by mela byt minimalni podminka pro schvaleni prispevku a snad take volba nejakeho patrona,ktery by ho v zacatcich vedl a usmernoval,nez si zazije prakticke dovednosti..J.

Tak ten patron v těch podmínkách je!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 19:55:56
> ----------------------------------------
> "tak dal podporujte kazdeho,koho napadne mit vcely" Tahle podpora
> zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych.Kolik ma kdo 18-20
> letych kluku,kteri by do vcelareni sli??? Maji vetsinou uplne jine priority
> a starosti,sehnat praci,vlastni bydleni,premluvit sami sebe k zalozeni
> rodiny atd.Takovy mladoch,pokud nema vcely v krvi a trebas by do toho i
> sel,se k tomu dostane az na to bude mit prostredky.Jednou ing,Gazda na
> prednasce nadhodil,ze mlade lidi by mohly k vcelareni primet prave
> ekonomicke duvody.Zas budou mnozi z Vas prskat po mem prispevku,ale
> mladochy potrebujem jak sul ! Druha vec je,ze vcely muze mit uplne
> kazdy,coz je takova mala tragedie.Kazdy okres porada kurz pro
> zacatecniky,to by mela byt minimalni podminka pro schvaleni prispevku a
> snad take volba nejakeho patrona,ktery by ho v zacatcich vedl a
> usmernoval,nez si zazije prakticke dovednosti..J.
>
>
>

Pane doktore,takhle jsem to samozrejme nemyslel.Mel jsem na mysli cloveka,ktery si koupi vcelstva a pak se pta:mam na ramcich neco,vypada to jako pulka burskeho orisku,nevite co to muze byt?..Provozni postupy to uz je neco jineho,a na vcelareni je nadherne,ze nic neni univerzalni a kazdy rok je jiny.Nahoru nebo dolu,to je vec citu vcelare jit vcelstvu vstric a poslouchat co nam rika.Kolega,ktereho si velmi vazim a casto ho najdu u svych vcel,jak pozoruje cesna a vzpomina na doby,kdy mel silu osetrovat svoje vcelstva,mi jednou rekl"uc se od vcel,a az si budes myslet,ze se uz ucit nemusis,budes mit jistotu,ze jsi umrel" J.

Ano pane Holub pryč se začátečníky, to Vy jste byl od prvního dne profík. To určitě.

Hlad po informacich nikomu uskodit nemuze a je prospesny.Alespon si zacatecnik nenavykne,ze dostane vsechno az pod nos na podnose.A pokud mu 10 lidi poradi ruzne veci,je na nem,aby o veci premyslel,vyhodnotil pro a proti a rozhodl se a poucil se z vlastnich chyb.Pak nebude bezmyslenkovite prejimat dogmata,dokola opakovane nesmysly,oficialni "ruzove"videni.J.

"Tahle podpora zacinajicich vcelaru ma smysl,hlavne u tech mladych."
Ano, to je pravda. Proto to tu "natírám". Proč ČSV neleštila kliky u hejtmanů za včelařské kroužky dětí a mládeže? Nebo třeba za finance pro jednorázové plošné vyšetření moru nebo na monitorovací stanice? Protože stále sčítá desátky za včelku a včelaře. To je jediná motivace. Pak se zase na oplátku před volbami zaplní náš časopis politickou agitací. To je jasný klientelismus.

"Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90 včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20 včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou péči.

Pepan"
_______________________

Tak po přečtení tohoto příspěvku jsem opět v úzkých :o)

1) V katastru je již 40 let 80 až 90 včelstev - jak je možné, že dvě stanoviště mají přes 50 úlů? Jestli tomu dobře rozumím, to by už jen na těchto dvou stanovištích bylo 100 úlů - a co další čtyři stanoviště?? Nebo jak to bylo myšleno?

2) V jiném příspěvku byl za hlavní problém při šíření moru zmiňován velký počet stanovišť, kdy se mor prý šíří snadno ze zahrady na zahradu.

A mimo pořadí zůstává 3) ve vzduchu viset jedna základní otázka, kterou si kladu - byla nákazová situace ještě v takovém roce 1990, kdy byl počet včelstev na území Česka cca o třetinu vyšší než dnes, skutečně horší? Pokud ano, v jakém ohledu?

Včelařské kroužky končí většinou pro nezájem, tak jako skončil ten co byl pod naší ZO. Tolik je těch co tlačí ke včelařině i přes nábory na školách. Děti se nadchnou, přijdou jednou nebo dvakrát a už nedochází.
Peníze na vyšetření na plošné vyšetření moru sehnat jdou i od obcí a měst, taková akce se na okr. Přerov už jednou organizovala. Ale s neúspěchem, protože to skončilo na hlasování v jednotlivých ZO, kdy včelaři si tohle plošné vyšetření ve většině nepřály.
Na monitorovací stanici, peníze nepotřebuji, na to musím mít hlavně čas.

Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou.Ja byl v krouzku 2x,vyhral fotbal a postaci.Chodila do nej tehdy 20 deti.Dnes mam 40 a z tehdejsich vcelariku nevcelari ani noha,nikdo.Ani nikdo z mladsi doby fungovani krouzku.Dnes zadny nemame,jednak maji deti jine zajmy a nikdo nema tolik casu,aby ho kvalitne vedl(podle sveho a ne zase podle pokynu schvalenych zhora).Akce jen kvuli carce v cinnosti ZO neberu.J

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Pomer nastavku.Dno,nastavek 39-30 zatepleny,39-15 zatepleny ,nastavek 39-15 nezatepleny v poctu podle snuzky 3-4 ks.

Eurodadant, zataplený na studenou stavbu, dvě očka v jednom nástavkuna 13 rámků. Tak nějak p. Jelínek?

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.

Dne Wednesday 14 of March 2012 14:20:20 Radek Hubac napsal(a):
> V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10%
> větší...
> RAdek

nojo, mozna to bude i tim, ze tam nemaj ty blaznivy ekology, co jak videj
akat , tak se pomodli ke svatemu greenpeesovy a vykacej ho.

Slysel jsem z neovereneho zdroje, ze udajne vstupuji i na soukrome pozemky
jinych vlastniku (bez jejich vedomi) a tam toto provadeji.


Jako kdyby i clovek zde nebyl invaznim druhem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
--------------

Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
I kvůli transportu včel a aoddělků.

Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.


A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance nepodstatný.

Karel

"Pane Polášek jen jsem chtěl rozhýbat stojaté vody a oživit zájem o tyto stránky. Dat odvahu i těm co v této problematice plavou. Vaše reakce jen potvrdila vaši( i některých dalších)
aroganci, kdy se pisateli posmíváte. " Ale to byste asi nepsal stil,ale styl." Vy sám jste v tomto článku udělál více chyb. "

Posmívat se jsem nechtěl. Ale spousta příspěvků se tady stále opakuje furt dokola a tak už je píšu prostě jedním vrzem bez jakéhokoliv přemýšlení nad formou a tak se může stát, že jsou napsány trochu lehkým stylem.

"Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou."

Je prostě jiná doba. Za socíku se skoro všichni stěhovali za prací, pokud se stěhovali, obvykle jen jednou v mladém věku, pak zakotvili. A bylo jedno, jestli bez vzdělání házeli lopatou nebo měli vzdělání a příslušnou práci. Usadili se a po pár letech se mohli začít rozhlížet po koníčkách. Třeba po tom včelaření.
Dneska se spousta lidí defakto ani neusadí. Ti hůř vydělávající proto, že na to po celý život prostě nevydělají a po celý život i s rodinou se budou tlouct s troškou svých věcí po nájemních bytech. Ti dobře vydělávající třebas proto, že je jejich práce nutí kočovat po světě. Nebo proto, že své práci obětují i svůj volný čas. Ti všichni prostě včelařit nebudou.
Budou včelařit jen ti, co se usadí, zároveň k tomu budou mít odpovídající pro včely dobré podmínky, vhodný pozemek, les atd a zároveň si vyberou z těch několika "přírodních" koníčků právě to včelaření.
Takže logicky mnohem méně děcek ze včelařských kroužků než tomu bylo dřív zůstane v dospělosti u včelaření.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plocha diskuze
> Datum: 14.3.2012 20:26:55
> ----------------------------------------
> Hlad po informacich nikomu uskodit nemuze a je prospesny.Alespon si
> zacatecnik nenavykne,ze dostane vsechno az pod nos na podnose.A pokud mu 10
> lidi poradi ruzne veci,je na nem,aby o veci premyslel,vyhodnotil pro a
> proti a rozhodl se a poucil se z vlastnich chyb.Pak nebude bezmyslenkovite
> prejimat dogmata,dokola opakovane nesmysly,oficialni "ruzove"videni.J.
>
Pane Procházko ono to tak docela není,já jsem chtěl jen poukázat na různost a pestrorodost chovu a ošetřování včel a samozřejmě nutnost co nejširšího studia.Jak jsem uvedl existuje na jeden problém většinou několikero často protichůdných řešení.A tady opravdu možná nezbývá než vykročit cestou pokus - omyl.Bohužel ten omyl ve včelařství znamená nejen finanční ztrátu,ale mnohdy i ztrátu jedné sezony.A to nemluvím o tom,když se toto přihodí začátečníkovi,jistě snadno ho to může odradit.
>
>

"Ze vcelarskych krouzku mam divny pocit,jsem rad,ze u nich vypadlo slovo smysluplne ve vete smysluplne vyuziti volneho casu,protoze Csv nema pravo davat vcelareni nad uroven napr.vyuky cizich jazyku nebo sportu.Na jednu stranu je dobre,ze se deti a potazmo jejich rodice dozvi veci ze zivota vcel,ale na druhou stranu nikdo nezaruci,ze deti jednou vcelarit opravdu budou."

--------------

Víceméně je dobré, když děti mají možnost si vybrat.
A hlavně když se o něco zajímají.

Většinou se jejich zájem často mění, ale to je taky dobře. Je liché vidět výhodu v jednostranném zájmu k čemukoli.

Je výborné pro děti, když zde vzniká i nabídka přírodovědných a včel. kroužků.
Je to dobré i pro včelaře, když bude v populaci co nejvíc lidí kteří budou o tom něco vědět. Znám tady v práci absolventy včel.kroužku ze Žacléře. Jeden včelaří a přivedl ke včelám i tátu, druhý nevčelaří, ale ví o tom co a jak. Oba dva jsou staří fotři. :-)

Ale je myslím liché, očekávat, že to omladí členskou základnu stejně tak jako krajské dotace. Tam je dokonce ve zdůvodněních některých krajů, že cílem je omladit členskou základnu ČSV. Penězi těžko, jen to přiláká zlatokopy, dotace nafasují, pak se zajímají kolik set včelstev jim pomůže se uživit atd. a pak zjistí že uživit jo, ale prací a budou zase potíže s opuštěnými stanovišti.

Takže je třeba s kroužky nemíti přílišné očekávání, a vědět že to děláme pro děti a ne proto, by jsme měli mladé důvěrníky.

Pokud jde o to, že prý nejsou mladí zájemci o včelaření, možná není chyba v době, ale v tom, že neví jak se ke včelám dostat.

My máme v PSNV myslím věkový průměr 40, takže se dá usuzovat, že zájem je a řekl bych čím dál větší. Je to reakce na přetechnizovanou dobu. A pak jsou taky noví včelaři, ale ve vyšším věku. Což je třeba taky vnímat positivně, mladí právě cestují, stěhují se, mění zájmy atd.
Pro lidi k důchodu je to ale ideální koníček.

Karel

Od letošního roku lze čmeláky zakoupit ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku. www.vupt.cz

Dobrý den, pánové prosím o radu ohledně spojování včelstev. Mám po zimě několik docela slabých včelstev, jak je nejlíp v této době spojit? Naostro i s matkami? Mám nějak popřehazovat rámečky - veškerý plod co nejblíž k sobě, nebo prostě položit nástavky (39*17, něco ještě 39*24) na sebe s nadějí, že nějaký čas pojedou na dvě plodová hnízda dvoumatečně? Neudělám tím nějakou blbost?
Docela mě zaujala metoda zebrování, máte s tím zkušenosti? Je vhodné to provést už takhle brzo, třeba i současně s tím spojováním, nebo ještě počkat? Abych to zas se sílou spojených včelstev moc neurychlil a nešly mi než se naděju do rojení.
Díky moc, ať to bzučí ;)
Honza I.

Zebrování je protirojové opatření u silných včelstev, takže bych si to snad se spojovním slabších nespojoval.

A co se slabšími, já začínám mít poněkud obavy z dříve prováděného spojování, od kterého jsme odstoupil.

Nějka nám něco decimuje včely a je to docela infekční. Takže u těch co z nějakého důvodu zeslábly to nechávám být a jen je trochu podpořím.
Stačí zůžit, a někdy tím že je dám nad silnější, ale nad folii. Aby nepřišly do kontaktu.

Ale my tu máme pozdní snůšku, já si mohu dovolit čekat.

Karel

jedna, dvě, tři, zkouška rozhlasu prosím nereagovat děkuji

Já jsem měl před cca 10 lety na stanovišti současně klasicky uteplené a neuteplené úly. V mojí nadmořské výšce okolo 200m to nehrálo vůbec žádnou roli nějaké uteplení. Ale minulý rok jsem 1x zakočoval a zjistil jsem, že mám problém se stínem. Nechat včely jen tak v nezatepleném úlu na slunci to jsem si nedovolil. Buď by se několikrát vyrojily a nebo dílo by teplem sjelo dolů, ale nejspíš oboje dohromady. Takže jsem to řešil plachtou na konstrukci přes úly, ale to je pořád taková nouzovka a ani se mi to nelíbí takový stan.
Se zásobami na zimu problém nemám, jak zde psal Ivo, že v silně zatepleném úlu měl spotřebu kolem 12Kg na zimu, tak já tuto spotřebu mám i v nezatepleném, ale kde včelaří Ivo a kde Já, v tom je rozdíl. Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
Navíc také uvažuji o návratu k zimování na jednom nástavku 448x285, ale zase jsem zjistil, že včely mají-li sedět a na jaře plodovat v jednom nástavku potřebují plné nízké dno. Když je dno zasítované, tak mají asi průvan na zadek a nerozvíjejí se tak dobře, jako stejně silné včelstvo s podsazeným polonástavem, ikdyž v tom polonástavku je jen prázdné dílo. Takže nejspíš opět hraje roli teplo. Navíc další známá věc je, že v utepleném úlu má med na vytáčení asi o 2% míň vody než v nezatepleném. Dalo by se to sice otočit, že v nezatepleném úlu je o 2% víc medu, ale mě spíš zajímá kvalita.
Zatím bych vyzkoušel jednoduchý úl je ze styroduru 8cm cena je kolem 270Kč/m2. Jedna deska je jeden nástavek rozšířím jej na 12r, připravím si letos včelstva, vyzimuji a příští rok začnu naostro porovnávat. Mezitím vyzkouším několik nápadů jak zpevnit povrch a zjednodušit si výrobu a uvidím jak dopadnu.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinovane vcelareni
> Datum: 15.3.2012 08:31:29
> ----------------------------------------
> Ale Já koketuji s myšlenkou silně utepleného úlu, ne proto abych měl 140Kg
> výnos jako Ing. Smělý, ale mám nutkání zvýšit pohodlí včel a snad i sobě
> ulehčit práci. Ale první budu experimentovat s několika včelstvy.
> --------------
>
> Já hlavně z důvodu získání laciného, nepracujícího a lehkého materiálu.
> I kvůli transportu včel a aoddělků.
>
> Jak tak koukám na vyzimování - tak skutečně silné včelstvo na 12r 45*30 co
> obsedá 8-10 uliček zateplení nepotřebuje.
>
>
> A co nevyzimuje silné, tomu tepelně pomůže zakomorování styrodurem. Z
> hlediska tepelné bilance je lepší mít izolaci těsně u zdroje tepla, teplo
> neuníká do neobsednuté zony.. Úník čelem úlu je z hlediska bilance
> nepodstatný.
>
> Karel
>
>
>

Tak tedy 2 stanoviště n¨mají cekem 50 úlů. na takových stanovištích se pak nemoci číří rychleji. Když jsou rozptýlené po krajině tomu se říká vzdálenostní bariéra která právě tomu rychlému šíření brání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vysetreni moru
> Datum: 14.3.2012 20:29:09
> ----------------------------------------
> "Já zase pozoruji něco jiného V katasrtu je již cca 40 let 80 - 90
> včelstev. Rozdíl je však v tom že se tu dříve se o ten počet dělilo 20
> včelařů na 20 zahradách, dnes je jich jen 6. na 6 stanovištích. z toho dve
> máme přes 50 úlů. Pak je ten přenos chorob mnohem snadnější i přes veškerou
> péči.
>
> Pepan"
> _______________________
>
> Tak po přečtení tohoto příspěvku jsem opět v úzkých :o)
>
> 1) V katastru je již 40 let 80 až 90 včelstev - jak je možné, že dvě
> stanoviště mají přes 50 úlů? Jestli tomu dobře rozumím, to by už jen na
> těchto dvou stanovištích bylo 100 úlů - a co další čtyři stanoviště?? Nebo
> jak to bylo myšleno?
>
> 2) V jiném příspěvku byl za hlavní problém při šíření moru zmiňován velký
> počet stanovišť, kdy se mor prý šíří snadno ze zahrady na zahradu.
>
> A mimo pořadí zůstává 3) ve vzduchu viset jedna základní otázka, kterou si
> kladu - byla nákazová situace ještě v takovém roce 1990, kdy byl počet
> včelstev na území Česka cca o třetinu vyšší než dnes, skutečně horší? Pokud
> ano, v jakém ohledu?
>
>
>

Tak ten závět teda. palec nahoru, to začnu používat také

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: hustota včelstev
> Datum: 15.3.2012 08:06:20
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 14 of March 2012 14:20:20 Radek Hubac napsal(a):
> > V Maďarsku je více než dvojnásobek včelstev a rozlohou je jen o 10%
> > větší...
> > RAdek
>
> nojo, mozna to bude i tim, ze tam nemaj ty blaznivy ekology, co jak videj
> akat , tak se pomodli ke svatemu greenpeesovy a vykacej ho.
>
> Slysel jsem z neovereneho zdroje, ze udajne vstupuji i na soukrome pozemky
> jinych vlastniku (bez jejich vedomi) a tam toto provadeji.
>
>
> Jako kdyby i clovek zde nebyl invaznim druhem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spojov?n? + zebrov?n?
> Datum: 15.3.2012 14:35:25
> ----------------------------------------
> Dobrý den, pánové prosím o radu ohledně spojování včelstev. Mám po zimě
> několik docela slabých včelstev, jak je nejlíp v této době spojit? Naostro
> i s matkami? Mám nějak popřehazovat rámečky - veškerý plod co nejblíž k
> sobě, nebo prostě položit nástavky (39*17, něco ještě 39*24) na sebe s
> nadějí, že nějaký čas pojedou na dvě plodová hnízda dvoumatečně? Neudělám
> tím nějakou blbost?
> Docela mě zaujala metoda zebrování, máte s tím zkušenosti? Je vhodné to
> provést už takhle brzo, třeba i současně s tím spojováním, nebo ještě
> počkat? Abych to zas se sílou spojených včelstev moc neurychlil a nešly mi
> než se naděju do rojení.
> Díky moc, ať to bzučí ;)
> Honza I.
>
>
>

Alesi,mozno je zbytocne ist az do 8cm styroduru..tepelny odpor tohoto materialu je vacsi nez polystyrenu ktory pouziva p.Smely..podla mna rozdiel medzi 5cm styroduru a 8 cm polystyrenu nebude prakticky badatelny..praca s 8cm je uz dost o drzku..ale na pokus v poho..dokonca si myslim ze ani medzi samotnym styrodurom 5cm a 8cm nebude prakticky rozdiel..som zvedavy,daj potom vediet..ja idem urobit pokus tento rok s nn z masivu o hrubke 4cm oproti klasike 2,5cm a sendvicovemu kde som dutinu 3cm namiesto polystyrenu vypenil pur penou..v podstate ma zaujima len rozdiel v obsahu vody..mam 10 ks plodisk zo styroduru 4 cm,zvnutra 1 cm palubka a zvonka sietka,kleber a fasadna farba..boli na nich ale tenkostenne medniky takze sa porovnavat nedalo..tuto zimu som prvy krat co robim dadant zimoval na jednom plodisku a pohoda( rm 42x35)sa mi vcelstva zdaju take zivsie nez ked som maval nad nimi komory..tepelna pohoda je vidiet..

AM:
Podle Ing. Smělého mají jeho včely v Praze spotřebu kolem 8Kg na zimu.
-------------
Moje včely mají taky přes zimu minimálníspotřebu. :-)
Otázka je, co se do nípočítá.
Takovývh borců co dávjí, nebo doplňují na zimu 8kilo znám i z vyšších nadmořských výšek dost.

V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné.

Někdo dává na zimu 9kilo jak za války a pak na jaře jen "napájí" roztokem 1:1 a nebo se v tom hrabe co týden a hlídá zásoby. Jiný to doplní na zimu na 20kilo, třeba zase jen 8kilogramy cukru, a na jaře se chodí ke včelám jen procházet.

Co se týká zpevnění, Ing. Jindra zde ukazoval své nástavky. Natírá je akryl. lakem a je to tvrdé dost. Jenže u Styroduru je rozdílná pevnost. Takže on používá styrod. s pevností 300kPa a to je docela prkno. Dává se do podlah, ne jen na zdi. a to je ten podstatný rozdíl. MUDr Šumera má úly z normálního PS ale S 150 /Stabil - taky do podlah, ne fasádní/ a to je 150kPa a ten v úlech taky nevykusují. Ten zkouším letos, obyč Styrodur vloni. - Na přepážky, ale to trochu vykusovaly. Chci se podívat po tom podlahovém, co mápevnost těch 300kPa a víc. Ale hlavně je to rozdíl, když člověk vláčí nástavek ze dřeva a z PS. U plemenáče taky.

Karel

Při řezání jakékoliv tloušťky styroduru je to nebezpečné. Chce to buď mít za pilou rozvírací klín a nebo aspoň řez rozevřít nějakým dřívkem, prsty bych tam nedával. To že včely jsou na tom líp při jarním rozvoji v jednom nástavku pozorovalo už více včelařů, ale po většinou to byly s vyšší mírou než je klasika 39x24. Máme v ZO včelaře, který dlouhá léta používá Blinovu přepážku a když jsme předloni neměl nikdo na řepce med, protože byla zima, tak on jediný vytáčel. Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá.

"Za příznivých podmínek má med každý, ale jak nepřeje počasí, tak tam se pozná úl co med nedělá."

To ale taky není úplně pravda. Jsou úly a metodiky přizpůsobené na slabé snůšky a jsou úly a metodiky přizpůsobené na silné snůšky.

Úly a metodiky na slabé snůšky dávají při silné snůšce méně medu, jsou zbytečně pracné nebo se u nich obtížně zvládá rojení. Úly a metodiky na silné snůšky slabou snůšku vůbec nezaznamenají , kromě trochu většího plodování a není z nich v takovém případě co vytáčet.

Je pak jedno z umění úspěšného včelaření přizpůsobit své úly a metodiku převládajícím snůškám na stanovišti.

"V případě Ing.Smělého a mě je ale rozdíl dvou jarních měsíců s vysokou spotřebou mezi začátkem snůšky. To celkem mohu porovnat z dob, kdy jsem sem do Pokrkonoší dojížděl z Prahy. Právě z okolí Dejvic, takže to jak tam létaly a jak zde je neporovnatelné. "

Ještě tam bude rozdíl v předjarní rané snůšce. Podle mého názoru lidi ve městech víc preferují výsadbu rostlin kvetoucích časně na jaře. Aby příroda na jaře jakoby nastoupila co nejdřív.... Všelijaké okrasné keře a stromy v parcích, javor mléč, okrasné třešně a jabloně do stromořadí na ulice.... Takže významné snůšky jsou ve městech v průměru dřív.

Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.

Pepan
*******************************************************************************************************************************************
K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...

--------------------------------------------------------------------------------

"Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál."
______________________

Tak tady bych souhlasil s Pepanem. Za prvé to jsou dvě mřížky a za druhé "likvidovat včely" je myslím veliká hloupost a už z tohoto slovního spojení mě mrazí. Jestli je to moderní přístup ke včelám, tak radši zůstanu tradicionalista. Přes sezonu je snadné vychovat kvalitní matku a v létě ji včelstvu vyměnit. Snadná práce, nevím proč včelstvo likvidovat. Není třeba čekat na tichou výměnu, včelám lze snadno pomoct a příští rok mohou být vynikající.

na stranke www.basf.sk. (vyrobca styroduru) je info o novom type nosica kyseliny mravcej spolu so sacharozou - mate niekto o tom blizsie info?

Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno. Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval. Včely byly v pohodě.
Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)). Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7, takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly jako sousedi.
Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je přesvědčovat, znáte to :D.
No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
Díky a přeji pěkný víkend ;)

Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně tato včelstva zlikvidovat,
...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
Děkuji a přeji hezký den!
Václav


> netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu...

Díky, o tohle mi šlo. Jak píšu na podzim jsem spojoval, takže jakou lepší zásluhu byste mi poradil, když mi v říjnu včelstva zeslábla? Zdravotní situace je u nás tristní a jsem rád, že mám vůbec něco. Udělal jsem to spojení pro sichr přes propíchané noviny. Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. Literatury mám celkem dost a v ZO jsem taky, jenže o spoustě rad jsem už taky slyšel že "jsme dál" a řada věcí si odporuje, jak píšete názorů je jak v parlamentu.
Takže díky, spojím to a uvidím, mohl bych zkusit u dvou z nich i spojení přes mřížku, asi opravdu není nad zkušenost vlastní. Mimochodem pánové zdá se mi, že tu poslední dobou nějak houstne atmosféra, trochu škoda.
Pěkný víkend




"Vážený příteli,o co Vám jde? Litujete matky,které neuspokojily? Máte s nimi soucit,když je spojíte s druhým včelstvem a taky neživotným včelstvem? Spíše bych viděl Vaši zásluhu na tom,co jste zazimoval. Takže spojit naostro,zůstane jedna matka,ta zdatnější,protože se spolu poperou. Budete mít třeba jenom dvoje,ale med Vám přinesou,jinak by nebylo nic.
Tahle rada je stará,prastará.Doporučuji si něco o tom přečíst,zde na konferenci toho až moc nepochytíte,názorů spousta tak jako v parlementu.Obstarejte si nějakou včelařskou literaturu a vstupte do nejbližší ZO,víc Vám poradit nemohu..."

Ty mřížky jsou dvě. Jedna odděluje matky od sebe a ta druhá medník.
jde o klasické dvojmatečné včelaření.
"Slabé včelstvo", je teť v předjaří velmi široký a ošidný pojem. Slabé může být z mnoha důvodů ale jen u jednoho je to špatnou matkou. Jsou také matky které začínají plodovat brzy a pomalu. Jsou zase matky které nastupují do jarního plodování později ale zato mají velmi rychlý rozvoj. a je tu ještě jedna varianta že jsou matky, které plodují méně zato se však její dcery se dožívají delšího věku. U těchto pak i poměrně slabší včelstvo má srovnatelný výnos s těmi silnými. Také taková včelstva mají o jednu generaci potomstva méně a to znamená i menší počet VD v podletí. Obráceně to pak platí pro ty super silná. Není tedy vše tok jasně jednoduché jak se zdá.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 08:27:02
> ----------------------------------------
> Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků. Máli
> v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba nástavky na
> sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto dvojmatečné
> včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se může mřížka
> mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje se říká
> brigáda.
>
> Pepan
> *******************************************************************************************************************************************
> K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou tak
> do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu nenanesou
> jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou
> lepší.
> Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
>
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
>

Neuvažuj teť o zebrování když máš slabá včelstva Ze dvou udělej jedno dvojmatečné a uvidíš.že to jde. Tři uličky to v polovině března zase není tak málo. Když se dříve zimovalo na 7 rámcích tak to byl vlastně solidní stav pro budečák to je cca 30 rámků. To jsou dnes 3 nástavky. Hlavně počkej až do začátku kvetení řepky. Práce kvapná málo platná. Jestli se těť dobř rozjedou tak budou dobrá i tak Počítej, že, aby dobře nosily je potřeba od položení vajíčka 40 dní. Takže času mají zatím dost.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?...
> Datum: 16.3.2012 11:58:28
> ----------------------------------------
> Díky za reakce, no já se obávám, že spíš u mě zapracoval roztoč, než
> nekvalita matek. Spady byly dost velké a někteří sousedi přišli o všechno.
> Vím chyba že se nehubilo v létě, já na to ale zas úplně nedlabal, mám
> varroadna, spad jsem průběžně sledoval a nic dramatického nepozoroval.
> Včely byly v pohodě.
> Docela slabá, tím myslím asi tak na 2-3 uličky, takové mrzáky se mi moc
> piplat nechce, jak říkáte už jsme dál (i když já zas moc daleko ne :D)).
> Takže spíš potřebuju poradit jak je spojit, než jestli vůbec. Aby od sebe
> něco nechytly je pro mě teď druhořadé. Mám takových bohužel asi 5 ze 7,
> takže do jejich "likvidace" mě to taky moc netáhne.
> Nepoperou se mi, když je spojím naostro, vč. matek? Už jsem něco spojoval v
> říjnu a moc pocit úspěchu z toho tedy nemám. I když kdoví, třeba právě tomu
> vděčím za to, že mám aspoň ty třírámkové chudáky a ne úplně prázdné úly
> jako sousedi.
> Že je metoda zebrování pro silná včelstva, no doufal jsem že by šly
> spojením udělat, i kdybych měl mít jen 2 nebo 3 a pak z nich sekat nové
> oddělky. Zas k tomu zebrování psali, že se má začít na začátku jarního
> rozvoje. Až dostanou choutky na rozmnožování, tak už bude horší je
> přesvědčovat, znáte to :D.
> No ale to jsou jenom moje hypotézy, jsem začátečník. Můžu si tedy dovolit
> je spojit, aniž by se mi teď v březnu porvaly, nebudou právě přes mřížku
> válčit, když si to matky nebudou mít možnost vyřešit přímo?
> Díky a přeji pěkný víkend ;)
>
>
>

Ano,souhlasím s přítelem Menšíkem,ono to není tak jednoduché jak se zdá.Pro začínajícího včelaře je tahle zkušenost
šokující a tak se snaží nalézt vysvětlení. Takže doporučuji Vám,spojte se s přítelem M a myslím,že Vám poradí dobře...

Neví co dodat již ze samostatného postupu vyplývá že plásty se staly součástí dvoj matečného včelstva. Zbylých pár plástů je v normálním režimu U základní vyřazení plástů rozhoduji již na podzim a o zimy mám jen světlé plásty.
Samozřejmě pokud by šlo příkladně o nosemu tak je roztavím. Nejspíš však jde vždy a letos zvláště že v důdleku náhlého příchodu silných mrazů došlo k oddělení chomáče od zásob a ne o nějakou nemoc.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
> Předmět: Re: Spojování...
> Datum: 16.3.2012 12:20:04
> ----------------------------------------
> Dne 16.3.2012 8:26, vitaxvita/=/seznam.cz napsal(a):
> > Co to je docela slabé? O slabém včelstvu rozhoduji při nasazování medníků.
> Máli v tu dobu méně jak 5 obsednutých uliček spojuji A to tak že dám oba
> nástavky na sebe a odělím mřížkou matky na další mřížku dám medník.Takovéto
> dvojmatečné včelstvo pak velmi rychle ve svém rozvoji dožene ta silná.Pak se
> může mřížka mezi matkami odstranit nebo i znovu rozdělit Té části co se odděluje
> se říká brigáda.
> >
> > Pepan
> >
> *******************************************************************************************************************************************
> > K tomu mám připomínku,proč 3 mřížky? Na co,stejně ta spojená včelstva nejdou
> tak do síly jak bychom si přáli,jsou stále pozadu oproti druhým,mnoho medu
> nenanesou jak bychom si přáli a natož abychom je po snůšce rozdělili na dvoje?
> > To je problém po vyzimování mnoha včelařů,já jim radím aby neváhali slabá
> včelstva spojit napřímo,nehledat matky,bez novin,jak se doporučovalo,a po sezoně
> tato včelstva zlikvidovat,
> ...mohl byste prosím upřesnit Váš způsob likvidace? Jedná se o nějaké
> rozdělení (přidání) k jiným včelstvům, nebo skutečně likvidace rodiny
> jako takové? Co s plásty takových zlikvidovaných včelstev?
> Děkuji a přeji hezký den!
> Václav
>
>
> > netřeba je živit na zimu a doufat,že příští rok budou lepší.
> > Staří včelaři říkávali,nedonesly letos,donesou příští rok. Měli mnohdy
> pravdu,když se v tom včelstvu vyměnila matka aniž o tom věděli.Jenže v dnešní
> době není možné takto včelařit,jsme o trochu dál. Promiň Pepane.Hezké jaro
> všem...
> >
> >
> --------------------------------------------------------------------------------
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo na4 rámcích vložíl do slabého včelstva,vyndal prázdné zadni rámky a vložíl ty se včelama a plodem.Po týdnu včely lítají jak o závod.Toto je moje zkušenost.

Já měl taky jedno včelstvo ve 3 uličkách,náhradní oddělek přezimoval na 4 rámcích.Náhradní matku sem odstranil,druhý den sem osiřelé včelstvo
-----------------
¨
Je to věc názoru ale i dvě špatné matky kladou dohromady více jak ta lepší z nich.

I kdyby tam spolu kladly jen týden, je to škoda, ale teď na jaře mohou spolu dlouho vydržet. Osobně žádnou matku na jaře nelikviduji.

Karel

V tomhle pripade souhlasim s Pepanovym resenim,spojit je pres mrizku,jen tu treti bych vynechal.A pak rozsiroval obe vcelstva,horni i dolni.Horni bude o trochu rychlejsi,bude mit vic tepla.A pokud je dost nastavku pro stavbu kominu,muze byt i vynos.Co uz ted,kdyz to tak dopadlo.J

Kdy provádíte toto spojování? H.

Uff, to už zní mnohem víc jako něco, co jsem doufal že uslyším ;D
Síťované dno mám úplně ucpat, aby jim bylo teplíčko? (celoročně pod ním mám podložku a mezeru tak 2 cm, mám styroduráky, došel jsem k názoru že při pálení x-krát natřeného dřeva, provoskovaného a obvykle stejně zatepleného polystyrénem musí být taky docela čoud, a nafrkat do kontejneru naopak nejdou - jinak ale nic proti dřevu! Spíš jde o moje možnosti ho kvalitně zpracovat)
Čepici na strop a hlavní česno zúžit, otevřít očka, nebo je lepší jim poskytnout dobré přistávací možnosti? Jak poznám, že už je čas je spojit vyjmutím mřížky nebo naopak zas rozdělit?

Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se může stát, že včely si vyberou tu matku která je pro ně zajímavější a druhou opustí a ta spolu s plodem podchlazením zahyne. Zpravidla si vyberou tu horní, protože je tam tepleji. Jiná situace je při nizkonástavkovém včelaření, kdy včelstvo obsedá jen jeden polonástavek. Tady se může postupovat vertikálně. U vysokých nástavků je to o pevném dnu, přepážce z mateří mřížky a seskládat včely do jednoho nástavku na studenou stavbu a přepážku i na letáku,stačí položit nějaký kousek hranolku. Medník se nasazuje společný oddělený mřížkou. Až když jsou včely v dostatečné síle a teplé počasí tomu přeje je možné seskládat včelstva nad sebe a oddělit je mřížkou.
Včelstva se rozdělují až když jsou v nástavcích nad sebou a jsou relativně silné. Oddělí se folii a v jednom nástavku se odstraní matka aby si včely vychovaly novou. Ve kterém nástavku to bude, to záleží na situaci, snůška, kudy včely chodí do úlu nejčestěji(očkem, česnem) atd. to si musí včelař rozhodnout sám podle vlastních pozorování. Dvoumatečný způsob je založen na principu dvou různě starých matek, ale to neznamená, že u stejně starých matek by to nefungovalo, jde o feromony.

V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna. Teď by to ještě mohlo jít.
Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou se snadno rozvíjet.
Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání. Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní příliš zima. To tak až za měsíc.

Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami, pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou. Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně velké riziko, že by se do sebe pustily.

Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem. Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.

"Protože jsou ale i tak teď zjara slabá a našel jsem před česny spoustu mrtvolek, měl jsem obavu z toho, že se do sebe pustila. A to i přes řadu ujištění, jak píšete v literatuře a v ZO, že na podzim a brzkém jaře se to nestane, ani bez odstranění matek. Jen jsem si tu chtěl ověřit zkušenosti ostatních včelařů, nic víc. "

AM:
Dvojmatečné včelaření má jednu věc na kterou se nesmí zapomenout a to je zase síla včelstva. Když nad sebe dáte slabá včelstva, tak se ....
----------
To jsem se nějak nechtěl rozepisovat, jen chtěl upozornit, že na jaře není zas tak nutné likvidovat jednu matku.

Osobně jsem to velmi často dělával na NN.
Na VN jsem to spíše řešil teplem na silným včelstvem. Nechal jsem nad silným jen něco slabšího, folii, mezidno a nad to dal slabší včelstvo, oddělek. Ty jsem i takto dřív zimoval, ale je to pracné a já jsme čím dál línější.

Takže teď na jaře - u nás nekvete ani líska a dnes jdu do včel právě kuknotut na slabší a komotrovat - jde jen o to, ty ne úplně beznadějné případy zachránit na měsíc. A to jim stačí teplo ze zsola.

Dnes když uvidím hodně slabé včelstvo a bude vypadat OK, je dám vedle příčky nějakého silnějšího slabocha.
Tedy v nástavku je rozdělím svisle příčkou. Dno nechám normálně tam s emohou pohybovat. Když by člověk viděl
přes folii, že se stěhují na jednu starnu, tak příčku vytáhnu, nějaký plod se dá zachránit.

Ale jak jsem psal po 2008. Zažil jsem to opakovaně - zajímalo mě to - když spojím zdecimovaného slabocha - bez roztočů a zjevných příznaků něčeho špatného- tak to zlikvidovalo to silné včelstvo.

Takže si hlavně na jaře chráním ta silná a zdravá.

Ona tady byla hlavně správná připomínky, co je dneska slabé včelstvo a kde. Když je někde řepka a pak konec, nebo tady u nás bez řepky, kde je hlavně lesní snůška.
Tady u nás to vypadá, že by mohla být i černá včela- hlavně teď, co se obnovuje snůška medovice.

Takže pokud má někdo nové včely a začíná, tak ať se pokochá fotkama těch co je mají roky a hlavně dlouhodobě vybraná kmenová včelstva, nemusí rozšiřovat, likvidují na podzim slabší, spojují atd.
Je to jiná liga, ale nemylsím, že je třeb plakata na ds labšími včelstvy. SIlné včelstvo se taky rádo rojí. Takže všeho s mírou.

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:50
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
> Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka.A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku
Ivo
>

"Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než třeba v klasickém zadováku "

Základem veškerého spojování je napřed posouzení z jakých příčin se včelstvo stalo slabochem. Pak teprv se rozhoduje spojit nebo sířit. Tomu spojování silného se slabým bych oponoval. To slabé může zničit to silné. Ze dvou slabých a zdravých s dvěma matkami bude téměř určitě jedno siné. Mohou to být i 2 přezimované matky

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 11:01:44
> ----------------------------------------
>
>
> _ "Tady bych úplně nesouhlasil,koneckonců i ve Včelařství je m.j.psáno, že
> spojovat se má slabé včelstvo jen se silným,jinak budeme mít zase jen
> slabocha.Obě slabá včelstva taková mohou být kvůli slabé matce a my budeme
> dva měsíce čekat,jestli z toho něco bude a ono ne.Ale s tím slabochem v
> nástavkových úlech to nenítak divoké.Alespoň slaboch u VN bude obsazovet
> třeba jen tři uličky jednoho nástavku.Zde to řeší myslím celkem elegantně
> Heinrich Gritsch (Silná včelstva po celý rok),který prostě prázdný nástavek
> odebere, zbylý, se slabochem patřičně zúží (alespoň rámkovým krmítkem) a až
> zesílí, vymění ho za souše nebo mezistěny.V podstatě podobně funguje i
> Blínova přepážka. A hlavně i zde je práce rychlejší a přehlednější než
> třeba v klasickém zadováku " _
>
> No, kdyby se tady předtím nepsalo o zamoření včelstev nemocemi, kdy
> připojené slabé včelstvo nakazí i to silné, psal bych o připojení slabého
> včelstva k silnému. takhle považuji za lepší spojit dvě slabší.
> Na druhé straně, jestli slabota byla způsobena varaózou, matky v těch
> včelstvech budou kvalitní a tak rozvoj na jaře bude zřejmě dobrý.
> Odebrání prázdného neobsazeného nástavku, aby včely měly k vyhřátí jen ten
> zbývající , je jinak základní a nenáročné opatření pro rychlejší rozvoj
> slabších včelstev v nástavcích. Ale u těch hodně slabých nepostačí.
> Zadováky jsou pro dnešní produkční včelaření přirozeně dávno mrtvé, jejich
> použití je dnes opodstatněné už jen ve velice speciálních případech. Ale na
> druhé straně manipulace se slabými včelstvy a jejich vypiplávání je v
> zadováku mnohem lepší, komfortnější a rychlejší. Stejně tak jako práce s
> oddělky.
>
>
>

V puvodnim dotazu byla zminka o vyzimovani slabochu,tak jsem predpokladal,ze spojit se silnym nelze,protoze silne neni.J

Taky píšu, spojovat až před nasazováním medníku na začátku kvetení řepky, dříve ne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 17.3.2012 07:26:52
> ----------------------------------------
> V zimě a ještě nějakou dobu na podzim a na jaře se včely při spojování
> vzájemně nenapadají. Říjen je na to moc brzo, zvláště za takového teplého
> počasí, jaké bylo na podzim. Naostro jde spojovat od prosince, možná od
> listopadu při mrazivém počasí v listopadu. A přestane to podle mně někdy v
> době většího množství zavíčkovaného plodu během března až začátku dubna.
> Teď by to ještě mohlo jít.
> Co se týká toho, aby spojování bylo účinné, spojené včelstvo musí mít
> takový dostatek včel, aby svůj prostor bylo schopno dobře a bez velkých
> nároků na včely vyhřát, aby včely mohly dobře vychovávat jarní plod a
> netrpěly příliš nosemou. Toto je vlastně hlavní efekt spojování, u úlu
> přibude včel, takže nástavek, který obsazují, bez problémů vyhřejí a mohou
> se snadno rozvíjet.
> Podle mně teď nemá cenu šachovat s nějakou mateří mřížkou, mřížka jakožto
> kovová chladná věc bude vnitřek úlu ochlazovat a stejně pokud včely už
> nebudou ochotné se spojit naostro, soubojům a usmrcování včel nezabrání.
> Navíc jedno slabé včelstvo ve velkém poloprázdném nástavku nahoře nad
> mřížkou a druhé v druhém poloprázdném nástavku dole pod mřížkou z hlediska
> tepla potřebného pro plodování je skoro totéž jako ty dvě včelstvíčka v
> samostatných úlech. Tam by se musela použít klasika, jedno včelstvo ošiřet
> a druhé s kladoucí matkou k němu přidat přes třeba papír, na to je ale nyní
> příliš zima. To tak až za měsíc.
>
> Pokud jde o slabá včelstva s málo plodu - 1 - 2 plásty a málo včelami,
> pokud bych teď chtěl spojovat, prostě bych je obě strčil do jednoho
> nástavku a plod a včely z jednotlivých včelstev oddělil 1 - 2 plásty bez
> včel se zásobami. Každé včelstvíčko tak bude vyhřívat jen půlku nástavku a
> obě matky budou nějakou dobu klást vedle sebe, než včely jednu vyberou.
> Ostatní plásty se zásobami bych naskládal pod ně. Ale počkal bych spíš na
> avizované ochlazení, teď je moc teplo a připadá mi, že by tak bylo zbytečně
> velké riziko, že by se do sebe pustily.
>
> Co se týká vlastního spojování, je podle mně třeba zvážit, kolik včelstev
> je plán být na stanovišti. Pokud 3 - 6 včelstev, není co řešit, klidně se
> můžou pospojovat na 2 - 3 silná včelstva, příslušný počet oddělků se z nich
> odchová snadno. Pokud se počítá na stanovišti s 10 - 15 a víc včelstvy, je
> to jiné. Když okolním včelařům hynou, bude velký problém od nich nějaký
> oddělek na chov získat, spíš naopak a komerčně prodávané oddělky budou sice
> kvalitní, ale když je avizováno hodně úhynů, drahé, 800 - 1200 Kč za kus.
> Tam bude spíš vhodné ty slabá včelstva vypiplat , aby v květnu bylo na
> stanovišti víc třeba slabších včelstev, třeba jen kvůli včelám a plodu
> potřebnému v květnu na výrobu oddělků.
> Takže v takovém případě by se ty včelstvíčka musely uteplit. Jednak
> uteplit strop, jednak vybrat krajní plásty, nechat jen ty s plodem a ty
> obsazené včelami a volný prostor v nástavku vyplnit uteplujícím materiálem.
> Třeba polystyrenem, aby ho nevyžíraly, zabaleném v igelitu nebo senem a
> podobnými materiály, taky v igelitu a podobně. V zadováku stačilo ubrat
> plásty, posunout okýnko a to uteplit uteplivkami, včelstvíčko oslabené po
> zimě klidně mohlo být jen na třech plástech a z nich se rozvinout. V
> nástavcích, pokud se má takové včelstvíčko v předjaří vypiplat, se musí
> složitě šachovat s vybíráním plástů a uteplováním toho volného prostoru
> vkládáním všelijakých provizorních uteplivek.
>
>
>

V první řadě bych řekl, že základem pro toho, kdo se ptá bude rozhodnutí kam chce patřit. Jestli mezi schopné včelař, jimž koníček produkuje i docela zajímavý zisk a nebo mezi neschopné, hloupé a Internet zamořující spoustou nesmyslů. v kterých si přímo rochní. Jestli do té první skupiny, zásadou je nic nespojovat. Zde je zásadou množit to nejlepší a likvidovat to špatné. Malý včelař, navíc začínající, by se asi měl ona slabá včelstva pokusit zachránit a srovnat během jara do figury. Začal bych nátěrem plodu a fumigací. Tím zbavím z velké části chcípáčky problémů z roztoči a tím i virózami. Dále bych ve stavebninách koupil styrodurovou desku a včelstva zakomoroval. Za přepážkou bych včechny zásobní plásty rozškrábal. Tím zbavím včelstva problémů z podchlazení a omezím silně rozvoj nosemy, navíc je silně podnítím. Za měsíc vše zkouknu a bude li plod od stěny ke stěně, začnu rozšiřovat. Až bude zaplněno cca 80% plodiště pokusím se vyměnit matky. Předpokládám, že to náš tazatel neumí a tak bych volil to nejjednodušší a přitom prakticky nejspolehlivější. U včelstva, která dalko v minulosti dost medu bych zašlápl matku a za cca 9 dní bych zužitkoval ty nejhezčí matečníky. Jestli takovou minulost včelstvo nemá, musím matku někde sehnat. Možností je dost, jen si vybrat. Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. Jestli mohu doporučit tak Liebigova metoda sběrných oddělků v koémbinaci se styrodurovými plemenáči je super, není složitá a je velmi spolehlivá! Hodně úspěchů!! Zdraví R. Stonjek

Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.

Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.

Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného včelstva.
Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.

Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a úhynem.
A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.

Stonjek:
.... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není možné být úspěšný. .....


Zlatá slova, do kamene tesat.

I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)

Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.

Karel

Napsal bych to obráceně spojování = likvidace slabochů
K druhému odstavci není co dodat pro spojení je opravdu nutné důkladné posouzení, proč?
Třetí odstavec je to nejhloupější co lze udělat. Takové včely se vloudí do úlů celého stanoviště a pak nedej Bože aby měly nějakou závažnou chorobu.
Spojením slabochů do jednoho úlu máme alespoň jakous-takous kontrolu nad svým snažením .

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:49:14
> ----------------------------------------
> Fakt je, že i likvidace slabochů je svým způsobem spojování.
>
> Teda pokud slaboši nebudou důsledně utraceni třeba vysířením. Což by v
> některých případech promoření nějakou nákazou taky nebylo od věci. Otázka
> je, jestli někdo takovou likvidaci vůbec dělá, třeba i preventivně.
>
> Běžná likvidace se děje vymetením včel z úlu, jeho uzavřením nebo odnesením
> pryč a otřepáním včel z plástů. Plásty s plodem se potom přidají do jiného
> včelstva.
> Když je v tuto dobu teplo, třeba teď v předjaří okolo poledne, otřepané
> včely se potom z velké části individuálně vžebrají do okolních úlů.
>
> Takže je posíleno včelstvo, ke kterému se přidaly plásty s plodem. Pokud
> toho přidaného plodu není moc a pro včelstvo by tak byla dochovat ten plod
> příliš velká zátěž a minimálně by část plodu byla zmarněna zachladnutím a
> úhynem.
> A dále jsou posílena včelstva, do kterých se vžebraly létavky.
>
>
>

Uvolněním úlu získáš prostor pro roj nebo raný odělek který za příznivých podmínek může i dát užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spojov?n?
> Datum: 19.3.2012 09:58:32
> ----------------------------------------
> Stonjek:
> ... Rychle bych se ale na množení včelstev zařídil, protože bez něj není
> možné být úspěšný. .....
>
>
> Zlatá slova, do kamene tesat.
>
> I stím styrodurem, o víkendu jsem právě dával obklady slabochům. M.j. za
> melecitozu nemůžou, za včelaře taky ne. :-)
>
> Nevím co získám vymetením úlu v tuto dobu, když do něj nemám náhradu.
>
> Karel
>
>
>