78692
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 29. 1. 2012
Re: podnoe (55589) (55590)
Základem pro typové podnože se staly semenáče některých odrůd jabloní Jako bylo Jánče, Zelený duzén a td..Které se dříve používaly jako podnože. Ty se však projevovali různými vlastnostmi. Jelikož se objevil požadavek nastejný vzhled výpěstkú tak se v ovocmé školce East Malling v anglii ujali tohoto problému a z různých semenáčů provedli výběr 26 typů, schopných hlavně vegetativního množení a pak označených EM 1 - 26 Později výběrem z nich byly vybrány podnože M 1 a td. původní číslování bylo ponecháno. Z nich pak dalším křížením byly vpěstovány podnože typů MM 1xx. Viz: http://www.garten.cz/a/cz/4690-podnoze-pro-ovocne-dreviny/
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: podnoe > Datum: 29.1.2012 07:14:01 > ---------------------------------------- > Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky > si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením > se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se > chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží > vypěstovány? > Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího > není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.53.1) --- 29. 1. 2012
Re: podnože (55589)
Dobrý den, měl bych s dovolením otázku. Já sice neroubuji, zatím, stromky si kupuji už hotové. Ale zajímalo by mě to rozdělení podnoží. S označením se setkávám běžně a nemám problém ani s orientací, která podnož jak se chová a jak ovlivňuje úrodu. Ale z čeho jsou ty různé druhy podnoží vypěstovány?
Semenáč je jasný a prý jako podnož pro jablka na uskladnění nic lepšího není. A ty ostatní bych poprosil někoho o objasnění. Děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55590
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 27. 1. 2012
Re: cukromedove testo (55571) (55577) (55578) (55579) (55581) (55583) (55584) (55585)
Jan, niečo si naznačil, ale nemenoval (máš menovať), nuž aj tak Ti odpoviem. Som rá, že robí medocukrové cesto, ale pokiaľ dáš do práškového cukru 1/5 medu, tak prevládajúcou zložkou v ceste je cukor, preto musí byť cukromedové cesto (CMC-CMT)! Ak si však myslíš, že je to tak správne, nebudem Ti brániť ako to pomenuješ.
No ak by si bol pozornejšie čítal, tak by si bol zbadal, že ja v úvode komentáru píšem o tzv. mač-i a ten sa vždy robí z kryštálového cukru. Preto v tomto prípade môžu byť kryštalky bez medu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55587
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Burgel (82.113.48.14) --- 27. 1. 2012
medocukrové těsto
Já dělám medocukrové těsto,ne cukromedové,
dělám ho poměrně málo protože je to podle mne pracné, těžké ruční míchání ( nemám míchačku) je pro oplodnáčky jež používám jen vyjimečně pro klícky s matkami. A při malérech nedostatku potravy vyjimečně.
Na jaře nepodněcuji a v podletí krmím tekutým cukrem
a tak jako pan Stonjek do něj přidávám med rozředěný asi 1:1 a horky a ohřívám i práškový cukr v troubě.
Medocukrové těsto se dělá z práčkového cukru tak že v něm nejsou krystalky . Protože je v něm med je i těsto hydroskopické přijímá vodu ze vzduchu a včela ho olizuje, nedělá si kuličku nebo krystalek aby ho mohla vynést, tak že podle mne medocukrové těsto včely nevynáší. Nechápu co to tu o vynášení píšete.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55586
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turcani (94.229.32.130) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedove testo (55571) (55577) (55578) (55579) (55581) (55583) (55584)
Slováci to nepoužívajú, slovo "mač" ani nepoznajú, toto slovo pochádza skôr z krajín hovoriaci nemecky. Ja som to skúšal vyroniť vlani a zdalo sa mi, že to odoberajú, ale hrozí tu nebezpečenstvo, že včely kryštalky cukru, ak sú už nie obalené medom, tak ich včely vynášajú z úľa ako odpad. Včelár to ani nezbadá a teší sa, že včely to doberajú!
CMC je najlepšie, hlavne pri odložencoch, do oplodniačikov, záchrana včelstva a pod.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55585
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577) (55578) (55579) (55581) (55583)
Typická ukázka, jak něco dělat složitě.Necelý kýbl cukru, co dům dá a na to nalít i kg horkého medu rozmíchaného v 1 l horké vody. no a za 24 h se jde krmit! Když je dole sucho, přidat vodu a i opačně. Jdou tím krmit i silná včelstva na zimu, když máme dost času. Slováci tomu říkají mač. Je potřeba to ale dávat do krmítek, jinak včely nepatrné% vynesou. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55584
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577) (55578) (55579) (55581)
"Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě."
Kvůli bílkovinám, měly včelám nahradit pyl. Pak se přišlo na to, že to těsto konzumují i staré létavky, kterým jsou pyl a bílkoviny na nic a u kterých ty bílkoviny podporovaly rozvoj nosematózy. Takže tyto přísady prokazatelně škodily.
Byly kdysi všelijaké domácí recepty, uveřejněné i ve Včelařství. Podle jejich autorů ovšem vždycky účinné.
Nebo se měl vařit cukr s troškou vody, voda se měla z většiny odpařit a zbylý cukr odlít a nechat ztuhnout jako pevná deska. Ideálně ve velikosti plástu, takže na jaře se to mělo strkat do úlu za okýnko místo plástu. A jak se to postupně rozpouštělo úlovou vlhkostí, včelky tekutý cukr měly odebírat.
Stará dobrá dávno překonaná minulost!!!!!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55583
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2012
Re: Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577) (55578)
Zkoušel jsem před pár dny rozemlet krystal na mlýnku na mák a jde to dobře. říkám si, že je zbytečné platit tolik peněz za moučku.. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto > Datum: 26.1.2012 09:17:59 > ---------------------------------------- > ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl. > > pepan > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Re: cukromedov? t?sto > > Datum: 26.1.2012 07:32:58 > > ---------------------------------------- > > Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají. > > Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár > > hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat > > zchladit. > > Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba. > > Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje. > > > > Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém > > se s jednotlivými včelstvy piplat. > > Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků. > > Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství, > > například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích > > nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských > > potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na > > beton. > > > > Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového > > těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu. > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55582
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577) (55578) (55579)
Taky se přidávaly kvasnice, sušené mléko, sojová mouka, a co vím ještě.
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto > Datum: 26.1.2012 09:19:23 > ---------------------------------------- > "ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento > neztvrdl." > > Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen > to nesmí do zimních zásob. > > Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý , > rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a > fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55581
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 26. 1. 2012
Re: V?ela?stv? (55572)
Jednoduše se spatlé med s mletým cukram. na dostatečně hustou hmotuReceptů je přehršel i s různými přísadami. Někdo med rozpouští úplně někdo jej jen zahřeje jen tak aby se sním dalo pracovat. je to v podstatě úplně jedno. Já osobně v době nejvaší nouze včel jim naberu kilo zpastovaného medu prdnu jim ho na rámky a basta. Dnes je to jen součástí technologie těch co zimují na ještě 7 rámcích. I oddělkům dám raděj rámek s medem než bych se patlal s těstem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: fiala <fialjo/=/seznam.cz> > Předmět: V?ela?stv? > Datum: 25.1.2012 20:54:46 > ---------------------------------------- > Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a > použití.děkuji > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55580
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577) (55578)
"ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl."
Řekl bych, že se tam přidával i tehdy. Pro včely to není žádný problém, jen to nesmí do zimních zásob.
Ještě jsem si vzpomněl, med do medocukrového těsta, pokud byl čerstvý , rozložil po nějaká době enzymaticky hodně cukru sacharózy na glukózu a fruktózu, těsto pak bylo kvalitnější i mechanicky i lepší pro včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55579
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedov? t?sto (55571) (55577)
ošem oproti dřívěšku dnes se do mletého cukru přidává škrob aby tento neztvrdl.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: cukromedov? t?sto > Datum: 26.1.2012 07:32:58 > ---------------------------------------- > Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají. > Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár > hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat > zchladit. > Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba. > Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje. > > Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém > se s jednotlivými včelstvy piplat. > Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků. > Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství, > například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích > nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských > potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na > beton. > > Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového > těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55578
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 1. 2012
Re: cukromedové těsto (55571)
Med a jemný cukr se nahřejí na cca 35 - 45 st C a potom pořádně promíchají. Na 5 kilo cukru půl až jedno kilo medu. Hotové těsto se nechá ustát pár hodin při těch 35 st C, potom se může případně nadávkovat do obalů a nechat zchladit.
Na nahřívání menšího množství se s úspěchem dá použít kvalitní trouba. Která tu teplotu 35 - 45 st C udrží a nepřepaluje.
Kdysi se používalo hodně na jarní podněcování, protože tehdy nebyl problém se s jednotlivými včelstvy piplat.
Dneska už snad jen na krmení odělků a oplodňáčků.
Při použití příslušných strojů se dá udělat rychle ve velkém množství, například za socíku se medocukrové těsto prodávalo běžně v železářstvích nadávkované v silných igelitových zatavených sáčcích v oddělení včelařských potřeb. A vyrábělo se prý v obyčejné, jen pořádně vyčištěné míchačce na beton.
Dneska by se snad za určitých podmínek mohla uplatnit odrůda medocukrového těsta, mač, na málo pracné doplňování zásob na zimu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55577
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Schmidt (e-mailem) --- 25. 1. 2012
RE: V?ela?stv? (55572)
Nasyp 10 kg moučkového cukru do uzavíratelného hrnce, smíchej 1 kg tekutého medu s 1 litrem vody, nalej na cukr a hrnec uzavři. Nic víc nemusíš dělat a za 14 dní máš medocukrové těsto k použití. Honza
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of fiala Sent: Wednesday, January 25, 2012 8:55 PM To: V?ela?sk? mailing list Subject: V?ela?stv?
Rád bych poznal víc názorů na cukromedové těsto,jeho složení a použití.děkuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55575
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 24. 1. 2012
Re: Motůčko (55565)
Zdravím všechny, kdo se u včelaření nechtějí udřít a protože tam patřím i já, tak motůčko předělané na Apík je toho výsledkem. Nechci ho vyrábět a tak všem přeji hodně úspěchů. Podle informací výrobce by koupě kola byla stejně drahá jako celé motůčko. Já potřebuji obojí! Jestli někdo dodá nějaké výrazné vylepšení, rád bych o něm věděl!
Takže hodně štěstí při odstraňování námahy, nikdo jiný to za vás neudělá a racionalizační komise při UVČSV už vůbec ne! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55567
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Cada Vaclav (e-mailem) --- 24. 1. 2012
Re: plánek a foto (55562) (55563)
...nebylo by prosím možné poslat fotografie nebo link na stránky s dokumentací do konference? Děkuji Václav Čada > Zdenku nejde mi rozkliknout tvoje adresa,jinak není problém, pošli jí mě na > seznam. Dík R. S.
--
--------------------------------------------------------------------- Doc. Ing. Václav Čada, CSc. http://www.kma.zcu.cz/vcada katedra matematiky, oddělení geomatiky Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz Univerzitni 22 Tel: +420-377632678 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602 ---------------------------------------------------------------------
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55564
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2012
Re: opět podnože (55543) (55545) (55546) (55549) (55550)
Podnož je taky jen jabloň. Sice vybraná pro kvalitní kořenovou soustavu a kmen, ale ostatní vlastnosti jabloní má taky. Takže automaticky naroubovanou odrůdu ovlivňuje. Třeba co se týká vzrůstnosti, rannosti či pozdnosti plodů, velkou či malou plodností, odolností, možná kyselostí či sladkostí plodů... Ale cca tak v řádu procent. Rozdíl je vidět mezi dvěma jabloněmi s různou podnoží vedle sebe, jinak ne.
S nějakou zásadní deformací plodů jsem se setkal jen u skomírajících jabloní na slabě vzrůstných podnožích zasazených do nehnojených trávníků. Což odpovídá teorii virové nákazy oslabených jedinců.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55551
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 20. 1. 2012
Re: op?t podnoe (55543) (55545) (55546)
Tak tohle obvykle zase způsobují virózy Staré odrůdy na ně bývaly málo citlivé. A pláňky jsou vůči ni odolnější. najcitlivější jsou na ně podnože typů AA. Pak také co na jakou podnož je opravdu velká věda.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jirka J. <berberis/=/tiscali.cz> > Předmět: Re: op?t podnoe > Datum: 20.1.2012 11:40:12 > ---------------------------------------- > I ty volnočasové zbytečnosti je třeba dělat s rozumem. Málokdo ví, že roub > může získat některé vlastnosti podnože, čím výše se roubuje, tím je větší > pravděpodobnost. Naroubujete-li nějakou vzácnou odrůdu na nějakou nahodilou > podnož, můžete ve finále získat zpotvořence s odlišnými vlastnostmi, než > měl ten vzácný roub. kdysi jsem narouboval Starcrimsona na "cosi" za pár > let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a > oboje nepoživatelné. Pak jsem strom vykopal. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55548
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (89.24.92.1) --- 20. 1. 2012
Re: Motůčko (55513) (55515) (55528) (55536) (55538) (55542)
S originálním apiliftem nemám zkušenost, ale něco hodně podobného jsem už měl, ještě v době, kdy jsem ani nevěděl, že nějaký apilift existuje. Vyrobil jsem si to sám a jestli jsem to používal jednu sezónu tak to je moc. Pokud jsem měl vidle dole a měl naložený nějaký ten plný nástavek, tak s tím šlo jezdit v pohodě, stejně jako s běžným rudlíkem. Ale sdělávat medník nebo z vozíku už vyžadovalo trochu zabrat, aby mě to nepřevážilo dopředu. Když se to těžiště přesune od středové osy kol výše, tak už to pohodlné není vůbec.
Naopak kočovný rudlík Jana Jindry můžu doporučit. Nezvedá to nijak vysoko, ale naložit i několik plných nástavků nebo úl při kočování na vozík jde pohodlně a velká kola v terénu mají dost velkou výhodu.
A mimo jiné na stavbě se na něj vlezlo víc cihel než na kolečeko a jelo se s ním mnohem pohodlněji.
Teď jsem ve fázy, kdy zvažuji mechanickou nebo hydraulickou ruku na oje vozíku něco se i prodává za cca 5tis. Ale nemá dostatečný dosah asi jen 180 cm a já potřebuji tak 250cm.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55547
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka J. (94.74.233.175) --- 20. 1. 2012
Re: opět podnože (55543) (55545)
I ty volnočasové zbytečnosti je třeba dělat s rozumem. Málokdo ví, že roub může získat některé vlastnosti podnože, čím výše se roubuje, tím je větší pravděpodobnost. Naroubujete-li nějakou vzácnou odrůdu na nějakou nahodilou podnož, můžete ve finále získat zpotvořence s odlišnými vlastnostmi, než měl ten vzácný roub. kdysi jsem narouboval Starcrimsona na "cosi" za pár let to zaplodilo. 1. rok byly malé zelené plody, 2. rok byly malé červené a oboje nepoživatelné. Pak jsem strom vykopal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55546
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 20. 1. 2012
Re: opět podnoe (55543)
Dne Friday 20 of January 2012 10:19:50 Jirka J. napsal(a): > Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá > i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i > zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých > jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u > nich objednanou třešeň Ladeho pozdní.
No tak konkretne ty tresne - v mem okoli kdysi prosperovali lide, kteri se specializovali na tresne, pokud jedu autem, podel silnice jsou tresne od zacatku cervna do cervence, co strom to pomalu unikat.
Proste stejne jako se vcelarstvim - kdyz clovek nekouri, nepije , nechodi do hospod, tak mu zbyva cas na takoveto "zbytecnosti" .
Dalsi stare odrudy maji treba na : http://www.stareodrudy.org/cenik-odrudy.html http://gengel.webzdarma.cz/katalog/katalog.html#11.OVOCE,%20D%C5%98EVINY| outline http://www.prodejstromku.cz/katalog/stare-odrudy-jablone/
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55545
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 1. 2012
Re: op?t podnoe (55543)
Děkuji za typ Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jirka J. <berberis/=/tiscali.cz> > Předmět: op?t podnoe > Datum: 20.1.2012 10:20:10 > ---------------------------------------- > Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá > i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i > zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých > jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u > nich objednanou třešeň Ladeho pozdní. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55544
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jirka J. (94.74.233.175) --- 20. 1. 2012
opět podnože
Nemusíte nic amatersky roubovat, ekologické centrum Meluzína se m.j. zabývá i hledáním archivních odrůd ovoce a jejich opětovným rozšiřováním a tím i zachováním pro budoucnost. Mají již podchyceno solidní množství starých jabloní, hrušní a třešní. kotakt mají ec.meluzina/zav./volny.cz Sám mám u nich objednanou třešeň Ladeho pozdní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55543
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 20. 1. 2012
Re: podnoe (55508) (55510) (55518) (55519) (55533) (55534) (55537)
Z hodně starých odrůd můžu poslat předtím zmíněný "kožuch", potom něco jako "štrůdlák" jablka o hmotnosti běžně půl kila, potom místní ostravskou odrůdu Major a Jaderničku moravskou. Z novějších potom Parménu zlatou zimní, Jonatan, Krasokvět a snad i Sudetskou renetu , tu budu asi brzo likvidovat.
Z ranějších potom jednu starší zářijovou odrůdu , zraje cca 14 dní před hlavní sklizní, v druhé polovině září a potom ještě dvě podzimní odrůdy, jméno neznám. Potom ještě běžné odrůdy 60 a 70 let....
Pokud nemáte obavu z přenesení nějakých virů.... ale vzhledově ty jabloně vypadají normálně.
můj mail je polasek(zav)e-dnes.cz .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55540
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- iMH (192.162.96.67) --- 19. 1. 2012
teplá zima nepřeje včelám
Teplá zima nepřeje bohužel ani včelám
Dlouhé období relativně vysokých teplot může být pro letošní sezonu fatální i pro včelaře. "Teplota v úlech se zvyšuje, roztoči mají pré, přestože úl dezinfikujete, a včely pomírají," konstatuje se smutkem v hlase Dušková.
Roztoči, kterým teplo vyhovuje, včely výrazně oslabují. Jako by to nestačilo, jsou včely z nezvyklého tepla i zmatené. "Pokud začnou vylétávat už teď v lednu, nebudou mít ani sílu se do úlu vrátit, protože v tomto období nic nekvete. Takže zahynou," vidí to letos s včelami bídně zahradnice a včelařka v jedné osobě.
Zdroj: http://hobby.idnes.cz/diky-teple-zime-se-snadneji-zbavite-plevelu-rika-zahradnice-p49-/hobby-zahrada.aspx?c=A120118_114018_hobby-zahrada_mce
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55539
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 19. 1. 2012
Re: Motůčko (55513) (55515) (55528) (55536)
Psal jsem výrobci s myšlenou el. rudlu a posílal odkazy na apilift asi před rokem....
-----
Já jim tam psal hned jak se to dostalo do televize.
Stačila by mi verze "japonka", vidle bych si uělal.
Odpověděli že se zamyslí, ale že dvojkolku už dělají a je to pravda. Ale ta měla malý rozchod a pro mé potřeby malou stabilitu.
Toto čeká na někoho, kdo od nich koupí pohon atd a udělá k tomu stavebnici.
A v té chvíli se toho chopí oni a zlikvidují ho :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55538
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 19. 1. 2012
Re: podnoe (55508) (55510) (55518) (55519) (55533) (55534)
Pane Červenka, ozvěte se mi prosím na e-mail. Rouby Vám poslat můžu, ale odrůdu neurčím, nevyznám se v tom tak, abych mohl něco tvrdit. Jsou to vesměs stromy, které zbyly v ruinách po odsunutých Němcích. Jablka jsou letního charakteru, u nás ale dozrají až v září. Jedlé jsou, ale nečekejte nějakou extra třídu, zajímavé jsou hlavně tím, že v našich podmínkách vůbec plodí :-)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55537
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 1. 2012
Re: podnoe (55508) (55510) (55518) (55519) (55533)
> Dobry den, > > pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana > ze semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100 > ks. Ja potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze > stredoceskeho kraje - vychod.
a nebo , pokud by nekdo mel zajimave stare odrudy a poslal mi rouby, poslal bych mu podnoze. Pac ja mam v umyslu roubovat stromy , co jsou zde podel cest a je jich cimdal tim min.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55534
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 1. 2012
Re: podnoe (55508) (55510) (55518) (55519)
Dne Wednesday 18 of January 2012 14:53:43 Radek Hubač napsal(a): > Ahoj sadaři pokusníku, > jsem taky takový sadař pokusník. Moc nesouhlasím s tím co napsal Polšek, > napíšu tedy rovnou svůj názor. nejdůležitější jsou podmínky do kterých to > chceš dát. V žádné případě nedoporučuji M9, ta se hodí ke mně do nížiny. > MM106 je podstatně vzrůstnější, nemám ale zkušenost ze 700m n.m. Pokud > chcešvysoké stromy, A2,H a další podnože jsou k dispozici, semenáče > jakýchkoliv jablek vyrostlých u Vás (pravokořenných). Doporučuji najít > nejbližší zahradnictví, ne překupnictví a požádat o vhodné podnože do Tvých > podmínek. Pokud jde o staré odrůdy, není žádný důvod se vyhýbat novým > podnožím. Sám pár starých odrůd mám(panenské, Matčino..) a další hledám a > dávám to u nás na M9 nebo MM106., nebo na obě a podle přírustků zjistíš, co > Ti vyhovuje na čem.. Zahradníci nechtějí podnože nechávat jen kvůli tomu, > že jsou levné a nic na tom nemají. Radek
Dobry den,
pokud by jste nekdo chtel podnoze - muzu mit semenac jablone (planka uznana ze semene) 1 rok, cena za kus 5 kc , ale musi se jich vzit baleni po 100 ks. Ja potrebuji asi 30-50 . Tak pokud by nekdo chtel, idealne ze stredoceskeho kraje - vychod.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 55533
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78692 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 55532 do č. 55592)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu