Včelařská konference

Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.

Petr, či chceme alebo nie, aj v dobre ošetrenom včelstve, nejaké Vd sa pomocou včiel zatúlajú do nášho úľa a vzostup klieštikov začal, práve pri prvom termíne 20.8 sa liahnu mladušky, ktoré samičky VD môžu poškodzovať.
Preto tento termín na očistenie plodového telesa od voľne prežívajúcich. Mám záznamy z predchádzajúcich rokov, nie sú to vysoké spady, ale odvtedy ako to robím, nestalo sa mi aby nejaké včelstvo skolabovalo, takže pre mňa nie je zbytočný.

Druhá fumigácia 30.9, by možno nemusela byť, ale v tejto dobe sú pravidelne včelstvá bez plodu, čím Vd nedovolím ďalej otravovať dlhoveké včely. Je tu riešenie, ktoré som pred rokmi praktizoval, 20.9 všetky matky vo včelstvách uložiť na 21 dní do IZOanti klietky, čím zabránim akémukoľvek plodovaniu a na 22 deň 12.10 urobím fumigáciu, tým by vypadla tretia (novembrová) fimigácia.

Snažím sa strániť chémii vo včelstvách čo na najmenšiu mieru. Tú prvú by som napriek tvojim výhrad ponechal, lebo v tom čase je vhodná ako odľahčovacia fumigácia.
Keď matky uzatváral do IZOanti a po druhej fumigácii 12. 10 nepociťoval som tlak Vd na včelstvá, prenesením zalietavajúcich cudzích včiel, som ani raz nemal problémy. Je to reálna metóda.

Samozrejme ako každý zásah do včelstva je práca navyše, nemôžem si pomôcť, ale bez práce nie.....Anton

Ano p.Turčani,s tím aerosolováním s Vámi plně souhlasím a sám jsem se po několik let přesvědčil,že je to jen zbytečná a nesmyslná zátěž pro včely a navíc k tomu ještě v zimním studeném obdobím.
Jen by se dalo polemizovat o vašich daných termínech fumigace zadýmením.Nechápu ty první dva a především 20.8 se mě zdá naprosto zbytečný a musí postrádat racionalitu.Fumigování musíte provádět snad za tmy,protože i koncem srpna je letová aktivita včel do pozdnějších večerních hodin.Zde se zákonitě vyskytuje značné množství plodu,především u tech včelstvech,u kterých nedovolíme matce přestat kladnout vajíčka.Je to celkem jednoduché,tohle neomezení zvládnout.Jistě že je jiná situace,jestli-že se chystá tichá výměna,kdy starší matka již není tak výkonná.Já jsem provedl fumigaci,jak jsem již níže uvedl 29.10 a 27.11,kdy byly naprosto skvělé teplotní podmínky,včelstva již bez plodu a jsem si jistý,že o roztoče jsem přišel,aniž bych prováděl velmi časnou (Vámi uváděnou) fumigaci.
S pozdravem P.Z.

ospravedlnte prosim duplicitny prispevok..:-)

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

ani som nechcel reagovat,ale tentokrat musim dat p.Turcanimu za pravdu..nahanat posledneho(ako sa castokrat vyjadruju prevadzkovatelia VAT-ov)kliestika s aerosolom,sa mi zda uplne zbytocne..od augusta do vianoc je milion prilezitosti zadymit amitrazom a tym zdecimovat populaciu parazita na uroven z ktorej nam vcelstva do buduceho augusta neohrozi..kazdy rok sa to opakuje,VATom sa v zime otravuju vcelstva a mnoho vcelarom aj tak v nasledujucom roku padnu ci su zdecimovane..ja mam v dolete cudzie vcelstva od 500m do 5 km u roznych vcelarov,poslednych 5r som liecil len gabon ci bayvarol v auguste a 1! zadymenie v novembri..ani jedno vcelstvo mi neuhynulo..(40vc.)trubcinu nechavam stavat dost vyrazne a nevyrezavam..cukrom nekrmim..Kazdy rok bez vynimky na repke odstranujem vsetky matky a nechavam vyliahnut mlade,cize mam urcitu prestavku v plodovani a tym si to vysvetlujem-kliestik ma preruseny cyklus..do buducna planujem namiesto gabonu v lete nasadit kyselinu,nastriedacku,lebo gabon zacina mat dost vysoku priepustnost..uvidim ako to dopadne..

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

Ja mám síce iný termínový plán troch fumigácií (20.8, 30,9 a posledný 5 až 10.11, kedy u mňa vo včelstvách nebýva plod.
Už 11 rokov je výsledok v norme. Aerosolovanie už nič nerieši, preto dajte včelám pokoj.

"Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu. "

Já bych se tím nezatěžoval, pokud se nejedná o přechod k nějakému biochovu. Normálně bych se držel závazného postupu a ošetřil i potřetí. Za prvé i při odstraněném plodu je účinnost fumigace nějak 98 -99 % a tudíž je pravděpodobnost, že při dvou fumigacích přece jen nějaký jednotlivý roztoč přežije a to právě ten k léčivu nejodolnější. Za druhé jedná se o velmi malé dávky léčiva. Co se týká pyrethroidů, mnohem víc do sebe člověk dostane, pokud třeba v létě vystříká pokoj biolitem proti mouchám nebo jde do lesa a stříkne si proti klíšťatům repelent na nohy. Nebo pokud se mazlí s nějakým pejskem, který na sobě má odklíšťovací obojek....
Amitraz je chemicky jiný, ale ta zátěž je podobná.
O chemické zátěži bydlet v pokoji, kde superkoncentrovanými dryáky předtím zlikvidovali dnešní odolné štěnice ani nemluvím, tam ta chemická zátěž musí být obrovská.

Zimuju si par pozdnich oddelku s matkami z tichych vymen,pouzivam sestiramkove plemenace,ktere tyto oddelky prostorove zvladnou.Pred krmenim na zimu jim nasadim dalsi sestiramkovy plemenac na horu a nakrmim do sesti prazdnych sousi.Plod zustava dole,matka klade bez omezeni,oddelek ovlada cesno,zasoby nad hlavou.Zadna loupez.JosPr

Osobně bych neléčil, pokud už potom včely nelétali,protože takový spad souvisí s loupežemi Tvých včel v okolí. Další faktor je, jak těsné máš úly a za jakých podmínek jsi fumigoval. Pokud je vše takk, jak má být, neléčil bych.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: sirenie varrozy
> Datum: 03.12.2011 19:31:54
> ----------------------------------------
> Prosím o názor.
> 29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti
> hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na
> včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
> 27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách
> teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v
> rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
> Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření
> pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou
> chemie       a acetonu.
> Díky P.
>
>
>

Prosím o názor.
29.10 provedena fumigace dýmem přípravkem varidol.Spady po čtyřiadvaceti hodinách se pohybovyly v rozmezí průměru stanoviště 300-400 ks v.d.na včelstvo.Včelstva prokazatelně po prohlídce bez plodu.
27.11 jsem provedl druhou kontrolní fumigaci,kdy v odpoledních hodinách teplota vzduchu byla kolem 9 stupňů.Spady kontrolované následující den v rozmezí 0-8 roztočů na včelstvo.
Jaký máte názor v tomto případě na další(dle mě již zbytečné) ošetření pomocí aer.vyvýječe a zda je vůbec nutné zatěžovat včelstva další dávkou chemie a acetonu.
Díky P.

Já dělám oddělky průběžně od konce dubna po červen. Preferuji jednak přípravu oddělků co nejdřív, kdy hotovým "produktem" je v podletí velmi silný oddělek až prakticky nové včelstvo a potom někdy přípravu oddělků naopak hodně pozdě.
Co se týká ochrany před vyloupením, nejpružnější je v tom starý zadovák. Dají se tam kvůli obsazení včelami plynule ubírat neobsazené plásty až třeba do posledního stejně tak jako zůžit česno až na průchod jedné včely.
Čistě teoreticky, kdyby se jednalo o jakýmkoliv způsobem slábnoucí včelstvo, v zadováku zůžím česno na jednu včelu a postupně ubírám plásty a ani v podletí by úl nebyl vyloupen, dokud by v zadováku nezůstal poslední plást s troškou plodu a hrstkou včel. To v nástavku nejde.
Ćistě prakticky, v zadováku nemám problém udržet přes podletí a potom přes zimu při životě hodně pozdě založený oddělek stejně tak jako dříve šlo napravit včelstvo třeba při té nepovedené tiché výměně matky nebo při chybě včelaře atd.....

>Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.<
------------------------------------------------------------
Ano, mám tutéž zkušenost. Nemyslím si však, že za to může zalétávání v průběhu snůškové sezóny. Je však zaručeno, že zalétlá včela která si přinese s sebou i roztoče, jej ve včelstvu "nepředá" jiné včele? Je nanejvýš pravděpodobné, že jí roztoč uteče a ve včelstvu se zabydlí. Říkáš, dcery inseminované matky a ve včelstvech různé spady roztočů? Proč ne. I matka a též i její matka a bába atd. byla inseminována spermatem od několika trubců různé kvality. To člověk i při nejlepší vůli zatím neovlivní. I dcery této matky se přirozeně spářily s několika trubci různé kvality na trubčích shromaždištích. Ale nesvádějme to jen na trubce. Ony i matky mají své "mouchy". A to se nevyhne ani matkám a ani trubcům z těch "nejvyšších chovů". Prostě, co kus to originál. A vlastnosti oplozených matek se přenáší na včelstva. Je pravděpodobné, že to vytváří v jednotlivých včelstvech různou kvalitu podmínek pro rozvoj roztočů VD. V jednom včelstvu se roztočům daří více než v jiném. Ovšem to funguje třeba rok nebo dva roky a ve druhém či třetím roce může být při stejné matce situace v zamoření téhož včelstva roztočem diametrálně odlišná. Nad tím si však také lámou hlavu jiné kapacity, než jsme my. Je to také důvodem pro naději, že se někomu podaří nalézt varroatolerantní včelu dříve, než to dokáže sama příroda. Přejeme si to a doufáme v to. On je přeci jen náš život příliš krátký na to, abychom trpně čekali na zázrak.
JK

Já dělám oddělky na začátku řepky a nekrmím vůbec, ale v tomhle období problém s loupeží není. Oddělek dostane dva zásobní rámky, co byly zimní zásoby u včelstev, plodové rámky a mezistěnu a ty přidávám. A do začátku podletí mají tolik zásob, že je nekrmím ani na zimu. Tam kde je slabší matka to podletí nepřežije, protože je to vyloupeno. Takhle dělám klasický oddělek a ještě je jedna možnost, dělat spojené oddělky z několika včelstev a tyto oddělky jsou tak silné, že na lípu jim můžu nasadit medník.
Časté tvrzení, že je nutné držet silné včelstvo, aby nebylo vyloupeno, není úplně přesné, protože jde o obsednutý prostor. Prostor úlu musí včely naplno ovládat. Na chovném čtyřdnu, kde každý minioddělek ja na dvou rámcích, mi nedochází k loupeži jestliže je uvnitř kladoucí matka a prostor je plný včel. Vedle toho včelstvo 10x silnější, ale s větším prostorem než zvládne obsednout a je vyloupeno. Ale je zase nerozumné včelstvo zužovat, když se doplňují zásoby, prostor je potřeba. A mám odzkoušeno, že včely nejlépe ubrání horní očko než spodní česno a to i v případě, že jsou v 10 cm podmetu vyvěšeny včely až k sítu. Pozoroval jsem to na vosách co prokličkovaly dovnitř.

Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka.

Prevencia,toto slovo môže vyjadrovať široký okruh prác rozhodnutí, na ktoré ale treba pamätať vtedy, keď ten odloženec robím. Ak som použil zásady pri tvorbe odloženca-oddělku, použiješ plásty s včelami a z liahnucim plodom, majú určité zásoby na tých plástoch. Tomuto novému včelstvu nepodávaš aspoň prvé tri dni tekuté krmivo a má aktívnu matku a včelstvo začne plodovať, tak sa nemusíš obávať rabovky.

Ak nedodržíš tieto minimálne zásady, tak ti ani zúženie letáča na jednu včelu nepomôže, pretože, ak odtiaľ vyletí vlastná včela, tak tam vnikne aj drzá cudzia včela. Moje skúsenosti s tvorbou odložencov, sú celkovo dobré a ak ich robím začiatkom sezóny, hodím do úľa 2 plásty s plodom a včelami (liahnúci plod)plus MB alebo mladá M a z dvoch strán plásty s aspoň minimálnymi zásobami. Letáč si nevšímam, urobím kontrolu. Aký veľký letáč, ten ani nevnímam, cudzie včely dobre vedia, že tam šancu nemajú.

Souhlasím s Alešem. Zužování je prevence loupeže.
Jinak to vždy záleží na způsobu včelaření včelaře.
kdo jede na "maso" a kašle na nějakou genetiku, vybere nebo koupí na jaře jednu matku a jejími dcerami pak osazuje všechny úly. Pro takového včelaře je dokonce svým způsobem výhodné, pokud mu zlodějky v podletí vyberou a zničí nějaké procento oddělků a včelstev s nejslabšími matkami. Nemusí nejslabší vybírat a brakovat sám a včely jsou v tom výběru určitě přesnější než včelař.
Na druhé straně nevidím důvod kvůli jakési pověře nezužovat v podletí česna a zbavit se tak třeba možnosti odchovu geneticky cenných v pozdním létě až podletí oplozovaných matek.
A kdo chce mít svoje včelstva nějakým způsobem geneticky různorodá, kolikrát řeší v podletí rozpor mezi geneticky nějak cennou matkou ve včelstvu nebo oddělku a sílou a kvalitou včel toho úlu nebo oddělku, kdy by bez rozsáhlého preventivního zůžení ten úl nebo odělek nepřežil.

Se samotnou loupeží během krmení jsem problém také ještě neměl. Mě šlo o ten stres, jak ho popisuje Radim, při doplnění krmítek. Když už loupež byla a byla úspěšná, tak šlo vždy o období těsně po snůšce a u oddělků, kde byl problém se silou a obsazení česna.
Ale to zužování česna a zavírání oček během krmení nebo v podletí je prevence proti loupeži. Řešit následky loupeže a to i přenos roztočů do jiného včelstva a nebo zachraňovat vylupované včelstvo, je vždy složitější než preventivní zůžení česna a zavření jednoho očka. Síta mám otevřená celoročně, včely potřebují vzduch.
Vyloupené včelstvo nemusí být vždy slaboch stačí, aby včely dělaly tichou výměnu v podletí a nevhodně otevřené česno, které nebývá v takových případech dostatečně včelami chráněno, je důvodem k propuknutí loupeži a včelař takhle může přijít o jinak výborné včelstvo..

j. KŘAPKA:

Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.

J.B. nekde jsem těch 40 |% zalétaných včel v Irsku četl myslím že v lonských překladech. Věřil nevěřil, při těch velkých počtech výletů včel by se tomu dalo i věřit.

Nevěřím však tomu:
Mám velmi pracnou statistiku zápisů spadů roztočů.
jednotlivá včelstva vedle sebe jsou s matkami sestrami z inseminované matky, celkové spady : 2000,70,300,1060,735....

čísla spadů neodpovídají tak vysokému zalétání.
J.B.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 15:23:15
> ----------------------------------------
> Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat
> krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se
> zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr
>
>
>

Mám hlavní česno o výšce průlezu 7 mm na celou šíři úlu tedy 39 cm. ve 3 nástavcích nad ním naplno otevřená očka. To celoročně. Česno i očka uzavírám na nezbytnou dobu pouze při fumigacích nebo aerosolu. Loupeže již mnoho let u svých velstev ani oddělků, stejně jako A. Turčáni, neznám. Pokud máme zdravá vitální včelstva, která ovládají svůj prostor, tak ani jiné včely a ani vosy si do úlu netroufnou. Takže svádění loupeží na to, že soused "posílá své včely pro zásoby k mým včelám" je poněkud přitažené za vlasy. Stejné je to i s tzv. přemnožením vos. Ty se objeví u úlů tehdy, pokud má včelstvo "nezájem" o obranu. Je-li včelstvo mrzákem vypadá to tak, jako bychom v úlech chovali vosy. V takovém případě zužování česen nepomůže. (Jedině, že včely vymění včelaře).
Nežehrejme proto na vosy. Ty nám ukáží, jak na tom naše včelstva skutečně jsou. Zdravému a vitálnímu včelstvu vosy nemohou ublížit.

Jiná situace je v období snůšky, Zde dochází k zalétávání nejen trubců, ale i včel. Strážkyně česen, cizí včely, které přináší zásoby do úlu bez problému vpustí. Tudíž vpustí i včely, na kterých se roztoči VD vozí do jiných včelstev. Údajně existuje vědecká práce, která na základě genetiky pojednává o tom, že v období vrcholného rozvoje až 40% včel ve včelstvu nepochází od matky z tohoto včelstva, ale ze včelstev jiných. Z toho je patrné, že k šíření varroázy nedochází pouze při vylupování již kolabujících včelstev. Již z toho důvodu má celoroční monitoring význam.
Ale nikom to nevnucuji. Je to jen můj vlastní názor.
JK

Hlavně dávejte pozor na oplocení. Jakýkoliv neuzemněný drát v souběhu nad 100 metrů pod vvn může pěkně bolet.

hm, napsal jsem přiměřené zužování česen. To znamená hlavně nenechat je rozdavená stejně jako v plném létě při maximální snůšce třeba z malin nebo lip, když plný nálet včel na česno není potřeba a včely jsou proti tomu plnému létu znatelně slabší. Co to je "zavírat síto při krmení" nevím, nic takového v mých úlech, s čím by se při krmení mohlo nějak manipulovat, nemám.
Ostatní by snad mělo být u všech včelařů úplně stejné, aspoň v to doufám.

Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr

"Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou."

A co konkrétně?

A nebyla to ta potvora co se měla údajně zarazit o Alpy?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "B.Tichý" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Loupee u v?elstev
Datum: 3.10.2011 - 17:16:50

> Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo.
> Oddělek na jaře, ale nyní
> nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
> Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na
> jednom rámku s matkou, bez
> zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata
> mrtvolek, ale bylo to více
> žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s
> vosama.
> V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale
> bykla nějaká divná -
> řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší,
> pokud jsem stačil
> pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/
> zadeček byl překrásně žlutý
> a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný
> hmyz nepřesně popsaný.
> Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném
> úle.
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 13:56:18
> ----------------------------------------
> Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej
> včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám,
> až tesne pred zimou.
>
>
>

Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou.

Podle energetického zákona se nesmí nechat vyrůst v ochranném pásmu nadzemního vedení porosty nad 3 m. Takže keře a zákrsky by měly být ok. Doporučuji ale nechat podél vedení průjezdný pruh, aby Vám v případě výměny vedení sad nevyklučili... Pokud by bylo vedení pod zemí, tak se tam nesmí vysazovat (kvůli kořenům), ale zase je to pásmo několikanásobně užší. Tak jako tak bych nesklízel za deště... :-)

Stres je pro včely, když se jim ten cukr ocitne v krmítku. Protože předtím neproběhlo žádné slídění, žádný taneček, na kterém by se létavky dověděly místo, vzdálenost a směr zdroje a přesto je ten cukr ve včelstvu. Ve dne se tedy včelky rozletí a zkoušejí naslepo hledat zdroj. Kde co ukáplo, ve vedlejších včelstvech.... Když po cca půl hodině až hodině nic nenajdou ani nějakému včelstvu nezkolabuje obrana a nezačne tak loupež, včely se vrátí do svých úlů a normálně v klidu létají. Možná trošku víc, protože když jim v úlu přibývá sladiny, cítí potřebu sbírat víc i pyl, možná vodu i další sladinu z okolí. Pokud nastává během té doby loupež, včely při zpracovávání krmení se chovají jako v období velkého přebytku zásob, kdy svoje zásoby prakticky nebrání. Takže nechávají jednotlivé zlodějky klidně vstoupit do úlu a s uloupenou sladinou odletět, pokud jich není moc.

Proto je vhodné krmit v noci. I když jsem zažil, že včely po přidání cukru do krmítka vyletovaly v počtu až desítek včel "za snůškou" i v noci , stačí na to teplá větrnější noc a úplněk. A asi měsícem osvícená česna.

Pokud se krmí ve dne, je třeba mít na stanovišti včely, které se během kritické doby po přidání cukru do krmítek dokáží ubránit, to znamená netrpět slabochy a mít přiměřeně zůžená česna. Totéž musí mít blízcí sousedi.
Takže krmit ve dne by se mělo jen v nutných případech, kdy se to jinak nedá.
Nebo je možné krmit časně ráno, tak nejpozději půl hodiny před rozedněním, kdy po rozednění už včelstva jen klidně zpracovávají dodaný cukr.

Pokud jsou na stanovišti oslabená včelstva nebo oddělky náchylné k vyloupení, je třeba cukr dávat jen večer po setmění a jen v tak malém množství, aby včelstva a oddělky cukr odebraly tak do 2 - 4 hodiny a zbytek noci dodaný cukr zpracovávaly. Aby ve dne šel z úlu už jen slabý proud vzduchu ze zpracovávní krmiva, který zlodějky už moc neláká.

Aleš, spomínaš tu stres včiel, ktorým podáme potravu, ja to vidím opačne, predsa ak včely prinášajú zásoby v znáške (čo i len malej), sa cítia dobre, jedny lietajú za potravou druhé ošetrujú plod. Neviem prečo sa na tomto a Včel. fóre objavujú správa o často rabovaní včelstiev, ja to nepoznám. Včely v znáške absolútne nemajú záujem o zásoby v úľoch na včelnici, aj vtedy keď zabudneš plást zo zbytkami medu volne na včelnici.

Podstata včely je, že neustále hľadá zdroj potravy, je to jej údel a berie si ho tam, kde je prístupný. Potom ak na včelnici včely neustále atakujú letáče ich úľov, tak sú tento stav zodpovedný sami. Navyše sa domnievať, že včely by mohli rabovať aj v čase znáške, je nezodpovedné, vtedy sa všetko hrnie na miesto zdroja znášky a nie do úľov svojich sestier. V začiatkoch včelárenia sa to prihodilo aj mne, ale vždy to moja chyba.

Preto mojou zásadou je, nedať možnosť včelám aby mali v dosahu zdroj potravy, svojimi receptormi ho okamžite podľa vôni ho nájdu a ak je zdroj bohatý, nešťastie je na svete.

Letos jsem měl krmení naprosto v poklidu, nestíhal jsem v práci a vytáčení lípy jsem odkládal tak dlouho, až med začal v plástu krystalizovat. Takže jsem vytočil pouze něco a zbytek zůstal včelám na zimování. A při tomto způsobu krmení žádné problémy ve srovnání s krmením cukrem. Když jsem krmil roztokem, tak česna a spodní očka uzavřená a jedno horní očko otevřené. A stejně na včelnici to létalo jak na řepku. A poznat v takovém hemžení jestli a kde probíhá loupež snad ani nejde a to jsem krmil vždy až na večer. Vždy mám při krmení cukrem z toho špatný pocit, protože je na včelách vidět, že je to pro ně stres. Při stresu včelstvo ztrácí i schopnost obrany a problém i s přenosem varroázy do jiného včelstva je pravděpodobnější ikdyž vyloupené včelstvo mělo varroázy velmi málo.

1/Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu.
2/Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné.
3/Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu?
4/ Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud.

Dovolil som si príspevok rozdeliť na 4 state.
1/ Rabovanie včiel nie je závislé od toho, či sused má už nakŕmené alebo nie. Včela má v génoch, že každú ponúknutú potravu odnosí do svojho úľa a to aj od suseda. Takže rozmenené na drobné, obidvaja robíte v niečom chyby npr. chýbajú matky v niektorých včelstvách a vy napriek tomu kŕmite včelstvá. V týchto včelstvách chýba materská látka, ktorá združuje včely v jeden celok a ten nedovolí sliedivkám vniknúť do úľa, obranný pud je dokonalý.
Ja podávam zasoby včelstvám podľa svojich možností, teda aj doobeda, keď včely najviac lietajú. Na úľoch ani v čase kŕmenia (august-srpen) nezužujem letáče š.38 a v.2 cm a nezbadal som ani len náznak rabovky (74 včelsteiv)

2/ Včelári sú individualisti a na nejaké spoločné kroky vopred zabudnite. Za dodržania štandardu chovu včiel, nič také sa nemôže diať, ja by som na to nikdy nepristúpil. Včelstvá majú byť primerane silné, ale ja nemám problém ani so slabšími. Tak chyba je len v chovateľovi.

3/ Už som napísal, že ja nezužujem a problémy s napádaním včelstiev nemám. Včely nemajú problém odvetrať vodu pri pomere roztoku 1:1 a dávke 4-5 litrov aj pri menších letáčoch, ja mám včelstvá v nadstavkoch nezúžené. Toto zaručí len včelstvo zjednotené pod krídla matky a jej feromóny.

4/ Ostré včely nie sú vítané na včelnici, je to len obmedzená anomália, práve mierne včely bez útočenia na človeka dosahujú dobré výsledky.

Ja nemám v blízkosti včelnice iné včely a predsa sú niektoré včelstvá zaplavené klieštikom. Kde sa vzal? po poslednej fumigácii v tých niektorých ostalo viac samičiek a ich množenie bolo rýchlejšie, ako v tých dobre ošetrených. Filozófia udržania klieštika na uzde, je založená na použití správnej technológie a na šikovnosti a zanietenosti včelára ako si vie s problémom správne poradiť. Antoni

Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím. Včely tam nemám. Blízko vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam jsou všude soukromé zahrady u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje představy, co tam mít. Tam bych asi vysazování čehokoliv neprosadil.

Zkuste se s nima dohodnout a vysadte tam oddenky Zlatobylu.Ten
dorusta maximalne do dvou metru.Pokud to musi mulcovat,tak at tak
cini asi mesic po odkvetu.To uz by se mohl krasne vysemenit a tim
padem nebudete muset sazet ty oddenky.Jestli muzu doporucit,tak ty
oddenky s deseti cm stareho stvolu /letosniho)se nejlepe sazi v tuto
dobu.Prelom listopadu a prosince.A Vase vcelky Vam budou dekovat za
ty hody.Drzim palce at narazite na lidi ochotne se dohodnout.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 1.10.2011 - 15:49:09

> Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem
> vedení VVN , asi 200
> kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na
> nějak až 10 metrů, než ho
> vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt,
> normálně tady v blízkosti jde
> přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6
> metrů vysoké. Ono to má co se
> týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co
> se týká VVN, tak zvláště
> za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a
> tím k větším ztrátám, ty
> vedení VVN za takových podmínek vydávají dost
> nepříjemné zvuky.
> Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu
> takových porostů pod dráty
> budou jedině na rozvodných závodech.
>


--
Žijte život gangstera ve velkém městě. Plňte mise pro kmotra,
bojujte s ostatními hráči z celého světa. Zahrajte si hru Mafia na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1305

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....

V tomto ti moc neporadím, tady je málo včelařů a do 300 m od jiného včelaře bych už dneska včely ani nechtěl mít.

Najdi někde nějaký kus meze a přesuň včely tam. Bude tam líp jim i tobě.

AL eměl sjme jednou na stanovišti přes padesát včelstev, několik let, neměl jsem tolik lahví, takže sjem krmil postupně a problém nebyl, i když na zimu nezužuji. Ale to se odvíjí od snůšky. Letos byla melecitoza, ale jiné roky pokud není pozdní medovice nakrmím za snůšky někdy začátkem srpna.

Ale to může být kraj od kraje jiné.

Problém nákazové situace v ČR je podle mě převčelení, hlavně to, že s evčely drží u domů v intraviliánu.

MZe vydlao nějkaý přehled o včelách, a tam se dá dopočítat, že jsme velmoc - včelařská. N apočet včelařů, ani ne tak včelstev. A průměr je tím pádem nízký a každý to chce mít u domečku.

A zahuštění nemá příroda rád:-) Tak to naředí. Což asi teď právě dělá.

Karel

Karel

- Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
- Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan
-----------------------------------------------------------
Nejde o to zda-li, jsem vinen, nebo ne. Samozřejmě jsem vinen. Když se něco nepovede, vždy je vinen včelař . V letošním roce jsem měl u některých včelstev mimořádně velké spady a proto hledám příčiny a opatření. Jde mi o to, co je z hlediska úhynů a zeslabení včelstev varroázou důležitější. Pokud loupí moje včely u souseda, kterému kolabují včelstva na varroázu, pak donesou do mého úlu roztoče. Za to asi moc nemůžu. Dá se udělat nějaké opatření? Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu. Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné. Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu? Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud. Budou zase ale potíže s okolními sousedy (nevčelaři), takže to nestojí za to. Máte nějaké další řešení? Jen ještě na doplnění. Krmím navečer, snažím se, aby roztok neukápnul. Zasíťované dno mám uzavřené. H.

Co si tak vzpomínám, občas nacházím na filcích na strůpkách nástavkových úlů pod krycími plechy taky takové buňky z bláta. Délka do 1 cm, průměr do půl cm, vždycky několik slepených k sobě. Uvnitř jsem nikdy nic nenašel. Na včely to podle mně nemá vůbec žádný vliv.

Ještě to doplním: česna jsou sklopná, kuličky hlíny jsou v prohlubni, takže
je vítr neshodí. Objevily se asi na přelomu října a listopadu. Ano, je
možné, že by materiál, přinesly samotářky, na to jsem nepomyslel. Pokud by
se jednalo o materiál, který byl z úlu vyklízen včelami očekával bych menší
kousky. V každém případě po jarní prohlídce sem dám info, co jsem zjistil.
Vašek.

Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varoaza vs. vosy
> Datum: 30.11.2011 10:13:29
> ----------------------------------------
> Honza:
>
> ? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože
> ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo
> sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto
> včelstva napadají?
>
> ----
>
> Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
>
>
>

Vosy staví hnízdo váhradně z papíroviny , Zimují jen samičky někde pod kůrou a pod., na jaře zakládají vždy nové hnízdo kde položí první vajíčka se kterých se vylíhnou teprve smci a ti je oplodní.
Hnízdo z hlíny ve štšrbinách staví Kutilka její vývojový cyklus je stejný. jen s tím rozdílem že veškerá potravu pro larvu je již v uzavřené stavbě
Podobná hnízda staví i některé jiné včely samotářky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: asi vosy v ulech
> Datum: 30.11.2011 12:04:35
> ----------------------------------------
> V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely.
> V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí.
> Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci.
> Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu
> prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned
> vedle.
> Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v
> této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník
> Václav
> Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: asi vosy v ulech
>
> Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
> Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem,
> rozpadne se na jemný prach.
> Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám
> podezření na vosy.
> Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň.
> Jsou odpadlé, opuštěné.
> Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
> Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
> Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
> Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
> Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.
>
>
>
>
>

V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely. V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí. Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci. Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned vedle.
Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: asi vosy v ulech

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Klasické vosy používají na stavbu papírovou hmotu a v tuto dobu už oplozené samičky spí někde v úkrytech ve štěrbinách a pod listím a běžné vosy dělnice nejspíš už dožily mimo hnízdo.
Jsou samotářské vosičky, co loví housenky a podobný hmyz, paralyzují je bodnutím a potom je uloží do schránek z bláta jako potravu pro své potomstvo. Ale teď na konci listopadu?

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů
Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych
to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem,
dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

To bylo projednáno již na zasedání republikového výboru 19-20.11.2011 viz usnesení
http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/usneseni_rv_listopad_2011.pdf
které tam visí už od začátku minulého týdne.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of (83.208.80.247)
Sent: Wednesday, November 30, 2011 10:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: předseda - kalamita ?

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

No široké česno ve dnu nástavkového úlu je konstruováno na silná včelstva a na silné snůšky v létě. Jak včelstvo v srpnu a později oslabuje na zimní počet včel, je potom do široka otevřené česno ve dnu pouze pozvánka pro zlodějky a vosy.

Loupež je jinak velice široký pojem. Může docházet jen k vzájemnému zalétávání, kdy si včel navzájem "vyměňují" zásoby a zřejmě i roztoče a viry. Nebo naopak dojde k prudkému útoku jen na jedno včelstvo, které je během pár dnů, týdne kompletně vyloupeno a zničeno. Dlouhodobě pak může docházet k dominovému efektu, kdy po úplném vyloupení a zničení jednoho včelstvo jsou nějakou dobu, hodinu, den a děle, zlodějkami testována všechna ostatní včelstva na stanovišti, dokud se z nich nevyloupne jedno, které brání nejhůř a na to se zlodějky zaměří a zase ho během někoka dnů vyloupí. Až ho vyloupí, zase zlodějky testují, až zase najdou další včelstvo s horší obranou.....

Vzdálenost, na kterou se loupí, podle mně závisí na počasí - teplotě a na intenzitě obrany napadeného včelstva.
Úplně nechráněný zdroj, třeba venku vyložené plásty, by podle mně mohlo vyloupit v létě i včelstvo 5 kilometrů vzdálené. V předjaří, kdy včely létají třeba jen hodinu kolem poledne, kdy je na slunci 12 - 15 st C, je ta vzdálenost 50 - 100 metrů, víc ne.
V létě a v podletí asi dojde k tomu, že pokud včelstva třeba kvůli varaóze slábnou as chopnost ochrany zásob u nich klesá, tak se postupně rozšiřuje vzdálenost, na kterou se včelám z cizího včelstva vyplatí loupit. Až se sousední včelstva dostanou do té vzdálenosti plus pár dnů zpoždění, kdy jsou oslabená včelstva nalezena pátračkami, (když zrovna není jiná dobrá snůška), tak dojde k loupeži.

Na podzim, od října po prosinec, dojde často k tomu, že jak včely zeslábnou na zimní sílu, některé zásoby uložené v podletí se stanou prakticky nechráněné. Když pak přijde nezvykle teplé počasí, rozšíří se vzdálenost pro loupež, takže začnou i zdravá včelstva být vylupovány ze sousedních stanovišť. Včelstva oslabená třeba varaózou ještě mnohem víc.

Honza:

? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?

----

Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je vinen soused bych přehodnotil.

Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.

Já v takovém případě hledám chybu u sebe.

Karel

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, i když letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.
-----------------------------------------------------------
Asi to tak nějak bude. Mám včelstva, která měla abnormální spad roztočů vůči průměru na včelnici. Byla to včelstva dříve silná a měla dobré vlastnosti. Nechal jsem je ještě na příští rok na chov. Nyní jsou slabá, ale zásob mají dost.
Tak nevím. Co je teda horší, když je včelstvo loupené, nebo loupí? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?
Na vosy používám vosolapky (pivo, nebo zkvašený medový roztok). H.

Teda ten padesátník je strašná věc. Nejspíš rozloží celé české včelřství!!!!!

Dotace může být vyplacena v plné výši na všechna včelstva, problém je akorát s posledním lichým včelstvem, kde hapruje ten padesátník. To je statisticky každý druhý včelař, takže se jedná o částku 25 haléřů na jednoho včelaře. A myslím si, jak už tady někdo napsal, že dotace by měla být vyplácena v plné výši , jinak úředníci na ministerstvu ji příští rok zkrouhnou víc.

To je takový problém si nechat odhlasovat na schůzi ZO, že třeba kdo má lichý počet včelstev, tak mu ten padesátník bude vyplacen z prostředků ZO? U ZO s 100 členy se jedná o cca 25 Kč!! To je zhruba jedno pivo, kolikrát pohoštění pro jednoho včelaře na výročce stojí víc! A když peníze pochybí, zvýší se vybíraný příspěvek od člena na chod ZO o korunu.
Nebo třeba to je takový problém si nechat odhlasovat příspěvek na léčení na včelstvo v ZO, ( kdy počet včelstev, na které se vybírá platba na léčení, by se rovnal počtu včelstev, na který je vyplácena dotace), kde ten padestník bude figurovat? Člen jako vyinkasuje dotaci i s tím padesátníkem a jako ihned z té dotace včetně toho padesátníku zaplatí ZO a bude to šul null. Akorát bude mít jeden doklad na dotaci s padesátníkem a druhý doklad pro platbu ZO taky s padesátníkem.
A určitě by se našla i spousta dalších řešení, formálně v pořádku, jak ten padesátník jakoby fyzicky vyplatit, i když ta mince už neexistuje.

Byla to pouze úvaha, kdyby se navrhla k vyplácní částka zaokroulená na jednotky korun. Padesátník za jedno včelstvo je zanedbatelný, ale u 500 000 včelstev nikoli.

Aby ZO mohla přijmout dotaci, musí již při podávání sumární žádosti
prokázat, že má někde zavedený bankovní účet. Tím pádem má možnost provádět
platby bezhotovostně, převodem. A převodem lze hradit i haléře, nejen
padesátníky. Naše měna nemá zrušené haléře jako takové, pouze byly zrušené
mince, které je představují. Je to svým způsobem podobná situace jako s
okresy. Ty také nebyly zrušeny, byly zrušeny jen okresní úřady.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Tuesday, November 29, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dotace

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz
odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5
kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho
zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Souhlasim s vami, ale pak vcelari porad (at jiz ZO ci primo vcelar) zaplati za transakci vic nez mnohdy vraci. My napriklad' budeme vracet 9 korun a min. 6 korun za transakci. Tento servis mohlo udelat ustredi, protoze dostal jmenny seznam a pocet vcelstev. Z toho jasne vyplyva, ze jsme mohli usetrit vsichni cas a penize, kdyby se vymyslel lepsi zpusob. Napr. Zaslat castku jiz upravenou a podepisovat jen seznam zaslany elektronicky z UV CSV na jednotliva ZO. Pro me to bylo daleko vice casu a kontroly nez minuly rok! ;-)
Tolik k tomu muj nazor.

Marek Medve

-původní zpráva-
Předmět: Re: dotace
Od: "Korousová" <ladislav.korous/=/email.cz>
Datum: 29.11.2011 21.33

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i
částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i
ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět
bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci
97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi
zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci 97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

U nás budem naštěstí vracet 8Kč, ten příklad s 1,5Kč je děs.

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, ikdyž letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5 kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Co je to za blbost??? Snad se vrací padesátník u včelařů, kteří mají lichý počet včelstev (vyplácí se celá částka). Počet včelařů je cca 50 tis. Dejme tomu, že polovina jich má lichý počet včelstev. Tj. 25tis x 0,5 = 12 500Kč. Aspoň tak jsem to pochopil já.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: dotace
Datum: 29.11.2011 17:08:58
----------------------------------------
V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč.
Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít
čtrt milionu Kč?

V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč. Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít čtrt milionu Kč?

...Souhlas!!!Vaše slova by se měla tesat do kamene a nebo alespoň psát na tabule u včelnic....

Úchvatné: Napřed tady všichni dští oheň a síru jak je to špatné dávat dotaci! Pak však běda, jakmile je o nějakou tu korunu méně: :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.11.2011 01:56:17
> ----------------------------------------
> Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: B.Tichý
> Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
> 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
> naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
> hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
> listopadu se proplatí.
>
>
>
>