Včelařská konference

Zuzovani cesen nebo zavirani sita pri krmeni taky neznam a to kolikrat krmim rano.Drzim se u me osvedceneho:zrusit vsechno slabe,nebranil bych se zruseni i poloviny vcelstev pred krmenim.Min je mnohdy vic...JosPr

"Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou."

A co konkrétně?

A nebyla to ta potvora co se měla údajně zarazit o Alpy?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "B.Tichý" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Loupee u v?elstev
Datum: 3.10.2011 - 17:16:50

> Také jsem měl letos vyloupené jedno včelstvo.
> Oddělek na jaře, ale nyní
> nakrmené včelstvo v jednom nástavku Čechosl.
> Při kontrole minulý týden jsem zjistil včely na
> jednom rámku s matkou, bez
> zásuob, česno - 3 cm, ale na dně velká lopata
> mrtvolek, ale bylo to více
> žluté než hnědé. Poprvé jsem viděl obrovskou řež s
> vosama.
> V sobotu se přiletěla na včelín podívat sršeň. Ale
> bykla nějaká divná -
> řekl bych skoro stejně velká, neli nepatrně větší,
> pokud jsem stačil
> pozorovat /chtěl jsem ji chytit a prohlédnout/
> zadeček byl překrásně žlutý
> a dva pásy sametově tmavohnědé. Prostě byl to jiný
> hmyz nepřesně popsaný.
> Sršeň to nebyla, vždyť je mám v jednom prázdném
> úle.
>


--
Tradiční i moderní adventní a novoroční zvyky, sváteční jídlo a
pití, výzdoba a dárky... - čtěte vánoční a silvestrovský speciál
portálu VOLNÝ.cz na http://web.volny.cz/data/click.php?id=1301

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: ?renie varrozy
> Datum: 02.12.2011 13:56:18
> ----------------------------------------
> Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej
> včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám,
> až tesne pred zimou.
>
>
>

Radim, to čo si napísal, muselo by platiť všeobecne, teda aj na mojej včelnici a to som nezanamenal.Neiečo také ako zužovanie letáčov nepoznám, až tesne pred zimou.

Podle energetického zákona se nesmí nechat vyrůst v ochranném pásmu nadzemního vedení porosty nad 3 m. Takže keře a zákrsky by měly být ok. Doporučuji ale nechat podél vedení průjezdný pruh, aby Vám v případě výměny vedení sad nevyklučili... Pokud by bylo vedení pod zemí, tak se tam nesmí vysazovat (kvůli kořenům), ale zase je to pásmo několikanásobně užší. Tak jako tak bych nesklízel za deště... :-)

Stres je pro včely, když se jim ten cukr ocitne v krmítku. Protože předtím neproběhlo žádné slídění, žádný taneček, na kterém by se létavky dověděly místo, vzdálenost a směr zdroje a přesto je ten cukr ve včelstvu. Ve dne se tedy včelky rozletí a zkoušejí naslepo hledat zdroj. Kde co ukáplo, ve vedlejších včelstvech.... Když po cca půl hodině až hodině nic nenajdou ani nějakému včelstvu nezkolabuje obrana a nezačne tak loupež, včely se vrátí do svých úlů a normálně v klidu létají. Možná trošku víc, protože když jim v úlu přibývá sladiny, cítí potřebu sbírat víc i pyl, možná vodu i další sladinu z okolí. Pokud nastává během té doby loupež, včely při zpracovávání krmení se chovají jako v období velkého přebytku zásob, kdy svoje zásoby prakticky nebrání. Takže nechávají jednotlivé zlodějky klidně vstoupit do úlu a s uloupenou sladinou odletět, pokud jich není moc.

Proto je vhodné krmit v noci. I když jsem zažil, že včely po přidání cukru do krmítka vyletovaly v počtu až desítek včel "za snůškou" i v noci , stačí na to teplá větrnější noc a úplněk. A asi měsícem osvícená česna.

Pokud se krmí ve dne, je třeba mít na stanovišti včely, které se během kritické doby po přidání cukru do krmítek dokáží ubránit, to znamená netrpět slabochy a mít přiměřeně zůžená česna. Totéž musí mít blízcí sousedi.
Takže krmit ve dne by se mělo jen v nutných případech, kdy se to jinak nedá.
Nebo je možné krmit časně ráno, tak nejpozději půl hodiny před rozedněním, kdy po rozednění už včelstva jen klidně zpracovávají dodaný cukr.

Pokud jsou na stanovišti oslabená včelstva nebo oddělky náchylné k vyloupení, je třeba cukr dávat jen večer po setmění a jen v tak malém množství, aby včelstva a oddělky cukr odebraly tak do 2 - 4 hodiny a zbytek noci dodaný cukr zpracovávaly. Aby ve dne šel z úlu už jen slabý proud vzduchu ze zpracovávní krmiva, který zlodějky už moc neláká.

Aleš, spomínaš tu stres včiel, ktorým podáme potravu, ja to vidím opačne, predsa ak včely prinášajú zásoby v znáške (čo i len malej), sa cítia dobre, jedny lietajú za potravou druhé ošetrujú plod. Neviem prečo sa na tomto a Včel. fóre objavujú správa o často rabovaní včelstiev, ja to nepoznám. Včely v znáške absolútne nemajú záujem o zásoby v úľoch na včelnici, aj vtedy keď zabudneš plást zo zbytkami medu volne na včelnici.

Podstata včely je, že neustále hľadá zdroj potravy, je to jej údel a berie si ho tam, kde je prístupný. Potom ak na včelnici včely neustále atakujú letáče ich úľov, tak sú tento stav zodpovedný sami. Navyše sa domnievať, že včely by mohli rabovať aj v čase znáške, je nezodpovedné, vtedy sa všetko hrnie na miesto zdroja znášky a nie do úľov svojich sestier. V začiatkoch včelárenia sa to prihodilo aj mne, ale vždy to moja chyba.

Preto mojou zásadou je, nedať možnosť včelám aby mali v dosahu zdroj potravy, svojimi receptormi ho okamžite podľa vôni ho nájdu a ak je zdroj bohatý, nešťastie je na svete.

Letos jsem měl krmení naprosto v poklidu, nestíhal jsem v práci a vytáčení lípy jsem odkládal tak dlouho, až med začal v plástu krystalizovat. Takže jsem vytočil pouze něco a zbytek zůstal včelám na zimování. A při tomto způsobu krmení žádné problémy ve srovnání s krmením cukrem. Když jsem krmil roztokem, tak česna a spodní očka uzavřená a jedno horní očko otevřené. A stejně na včelnici to létalo jak na řepku. A poznat v takovém hemžení jestli a kde probíhá loupež snad ani nejde a to jsem krmil vždy až na večer. Vždy mám při krmení cukrem z toho špatný pocit, protože je na včelách vidět, že je to pro ně stres. Při stresu včelstvo ztrácí i schopnost obrany a problém i s přenosem varroázy do jiného včelstva je pravděpodobnější ikdyž vyloupené včelstvo mělo varroázy velmi málo.

1/Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu.
2/Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné.
3/Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu?
4/ Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud.

Dovolil som si príspevok rozdeliť na 4 state.
1/ Rabovanie včiel nie je závislé od toho, či sused má už nakŕmené alebo nie. Včela má v génoch, že každú ponúknutú potravu odnosí do svojho úľa a to aj od suseda. Takže rozmenené na drobné, obidvaja robíte v niečom chyby npr. chýbajú matky v niektorých včelstvách a vy napriek tomu kŕmite včelstvá. V týchto včelstvách chýba materská látka, ktorá združuje včely v jeden celok a ten nedovolí sliedivkám vniknúť do úľa, obranný pud je dokonalý.
Ja podávam zasoby včelstvám podľa svojich možností, teda aj doobeda, keď včely najviac lietajú. Na úľoch ani v čase kŕmenia (august-srpen) nezužujem letáče š.38 a v.2 cm a nezbadal som ani len náznak rabovky (74 včelsteiv)

2/ Včelári sú individualisti a na nejaké spoločné kroky vopred zabudnite. Za dodržania štandardu chovu včiel, nič také sa nemôže diať, ja by som na to nikdy nepristúpil. Včelstvá majú byť primerane silné, ale ja nemám problém ani so slabšími. Tak chyba je len v chovateľovi.

3/ Už som napísal, že ja nezužujem a problémy s napádaním včelstiev nemám. Včely nemajú problém odvetrať vodu pri pomere roztoku 1:1 a dávke 4-5 litrov aj pri menších letáčoch, ja mám včelstvá v nadstavkoch nezúžené. Toto zaručí len včelstvo zjednotené pod krídla matky a jej feromóny.

4/ Ostré včely nie sú vítané na včelnici, je to len obmedzená anomália, práve mierne včely bez útočenia na človeka dosahujú dobré výsledky.

Ja nemám v blízkosti včelnice iné včely a predsa sú niektoré včelstvá zaplavené klieštikom. Kde sa vzal? po poslednej fumigácii v tých niektorých ostalo viac samičiek a ich množenie bolo rýchlejšie, ako v tých dobre ošetrených. Filozófia udržania klieštika na uzde, je založená na použití správnej technológie a na šikovnosti a zanietenosti včelára ako si vie s problémom správne poradiť. Antoni

Stando. já ale kolem toho vedení VVN jen chodím. Včely tam nemám. Blízko vedení VN 10 nebo 20 KV sice včely mám, ale tam jsou všude soukromé zahrady u baráků, kde mají jejich vlastníci svoje představy, co tam mít. Tam bych asi vysazování čehokoliv neprosadil.

Zkuste se s nima dohodnout a vysadte tam oddenky Zlatobylu.Ten
dorusta maximalne do dvou metru.Pokud to musi mulcovat,tak at tak
cini asi mesic po odkvetu.To uz by se mohl krasne vysemenit a tim
padem nebudete muset sazet ty oddenky.Jestli muzu doporucit,tak ty
oddenky s deseti cm stareho stvolu /letosniho)se nejlepe sazi v tuto
dobu.Prelom listopadu a prosince.A Vase vcelky Vam budou dekovat za
ty hody.Drzim palce at narazite na lidi ochotne se dohodnout.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Stromy a vedeni VN
Datum: 1.10.2011 - 15:49:09

> Zřejmě to ale není tak přísné, já chodím kolem
> vedení VVN , asi 200
> kilovolt a tam les pod ním nechávali vzrůst na
> nějak až 10 metrů, než ho
> vysekávali. Vedení VN 10 nebo 20 kilovolt,
> normálně tady v blízkosti jde
> přes zahrady a pod ním rostou stromky 3 - 6
> metrů vysoké. Ono to má co se
> týká dotykové vzdálenosti, dost velkou rezervu. Co
> se týká VVN, tak zvláště
> za vlhka a mlhy zřejmě dochází k nějakým výbojům a
> tím k větším ztrátám, ty
> vedení VVN za takových podmínek vydávají dost
> nepříjemné zvuky.
> Přirozeně, jednoznačné a závazné podmínky růstu
> takových porostů pod dráty
> budou jedině na rozvodných závodech.
>


--
Žijte život gangstera ve velkém městě. Plňte mise pro kmotra,
bojujte s ostatními hráči z celého světa. Zahrajte si hru Mafia na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1305

Nakrmení nemá s loupeží co dělat. Naopak, nenakrmené včely, pokud v podletí trpěly hladem, tak neplodovaly a tak jsou oslabené a naopak jsou často vylupovány nakrmenými včelstvy.
Jinak to je úplně jedno.
Vylupována jsou včelstva jakýmkoliv způsobem oslabená a potom jsou vylupována včelstva, kde majitel na podletí nezužuje česna. Stylem ,který už jsem popsal dříve, že se hledá na stanovišti včelstvo s nejslabší obranou před zlodějkami a že pokud je pro loupící včelstvo výhodnější získat ten med z vylupovaného včelstva než běžně z květů nebo medovice, tak prostě včelstvo loupí. Ostatně v přirodě je běžná dutina s vletem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, včelstva v dutinách s většími otvory jsou likvidovány v zimě ptáky , kunami a podobně....

V tomto ti moc neporadím, tady je málo včelařů a do 300 m od jiného včelaře bych už dneska včely ani nechtěl mít.

Najdi někde nějaký kus meze a přesuň včely tam. Bude tam líp jim i tobě.

AL eměl sjme jednou na stanovišti přes padesát včelstev, několik let, neměl jsem tolik lahví, takže sjem krmil postupně a problém nebyl, i když na zimu nezužuji. Ale to se odvíjí od snůšky. Letos byla melecitoza, ale jiné roky pokud není pozdní medovice nakrmím za snůšky někdy začátkem srpna.

Ale to může být kraj od kraje jiné.

Problém nákazové situace v ČR je podle mě převčelení, hlavně to, že s evčely drží u domů v intraviliánu.

MZe vydlao nějkaý přehled o včelách, a tam se dá dopočítat, že jsme velmoc - včelařská. N apočet včelařů, ani ne tak včelstev. A průměr je tím pádem nízký a každý to chce mít u domečku.

A zahuštění nemá příroda rád:-) Tak to naředí. Což asi teď právě dělá.

Karel

Karel

- Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
- Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan
-----------------------------------------------------------
Nejde o to zda-li, jsem vinen, nebo ne. Samozřejmě jsem vinen. Když se něco nepovede, vždy je vinen včelař . V letošním roce jsem měl u některých včelstev mimořádně velké spady a proto hledám příčiny a opatření. Jde mi o to, co je z hlediska úhynů a zeslabení včelstev varroázou důležitější. Pokud loupí moje včely u souseda, kterému kolabují včelstva na varroázu, pak donesou do mého úlu roztoče. Za to asi moc nemůžu. Dá se udělat nějaké opatření? Pokud loupí sousedovy včely v mých úlech (protože ještě nenakrmil, nebo málo), pak mám asi větší vinu. Jedno opatření vidím v tom, že bychom se měli domluvit na krmení ve stejnou dobu. Domluvit se ale se všemi včelaři v okruhu 5 km je prakticky nemožné. Druhé opatření vidím v tom, zúžit česna v době krmení. Včelstva ale potřebují pořádně větrat, aby došlo k odpaření vody z cukerného roztoku. Nakolik zúžit u tří nástavků 39x24 a vysokého podmetu? Třetí opatření vidím v chovu ostřejších včelstev, které mají vyvinutý a neoslabený obranný pud. Budou zase ale potíže s okolními sousedy (nevčelaři), takže to nestojí za to. Máte nějaké další řešení? Jen ještě na doplnění. Krmím navečer, snažím se, aby roztok neukápnul. Zasíťované dno mám uzavřené. H.

Co si tak vzpomínám, občas nacházím na filcích na strůpkách nástavkových úlů pod krycími plechy taky takové buňky z bláta. Délka do 1 cm, průměr do půl cm, vždycky několik slepených k sobě. Uvnitř jsem nikdy nic nenašel. Na včely to podle mně nemá vůbec žádný vliv.

Ještě to doplním: česna jsou sklopná, kuličky hlíny jsou v prohlubni, takže
je vítr neshodí. Objevily se asi na přelomu října a listopadu. Ano, je
možné, že by materiál, přinesly samotářky, na to jsem nepomyslel. Pokud by
se jednalo o materiál, který byl z úlu vyklízen včelami očekával bych menší
kousky. V každém případě po jarní prohlídce sem dám info, co jsem zjistil.
Vašek.

Vždy je tomu vinen sám včelař který ty podmínky pro loupež vytvořil. Avšak je také jeho egu miléjšíto svést na souseda.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Varoaza vs. vosy
> Datum: 30.11.2011 10:13:29
> ----------------------------------------
> Honza:
>
> ? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože
> ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo
> sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto
> včelstva napadají?
>
> ----
>
> Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je
> vinen soused bych přehodnotil.
>
> Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.
>
> Já v takovém případě hledám chybu u sebe.
>
> Karel
>
>
>

Vosy staví hnízdo váhradně z papíroviny , Zimují jen samičky někde pod kůrou a pod., na jaře zakládají vždy nové hnízdo kde položí první vajíčka se kterých se vylíhnou teprve smci a ti je oplodní.
Hnízdo z hlíny ve štšrbinách staví Kutilka její vývojový cyklus je stejný. jen s tím rozdílem že veškerá potravu pro larvu je již v uzavřené stavbě
Podobná hnízda staví i některé jiné včely samotářky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: asi vosy v ulech
> Datum: 30.11.2011 12:04:35
> ----------------------------------------
> V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely.
> V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí.
> Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci.
> Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu
> prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned
> vedle.
> Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v
> této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník
> Václav
> Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: asi vosy v ulech
>
> Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
> Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem,
> rozpadne se na jemný prach.
> Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám
> podezření na vosy.
> Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň.
> Jsou odpadlé, opuštěné.
> Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
> Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
> Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
> Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
> Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.
>
>
>
>
>

V této době jsou všechna vosí hnízda prázdná. Vosy mají jiný cyklus, než včely. V létě se v hnízdě vylíhnou samice, které se oplodní a přezimují někde v listí. Na jaře každá samice si sama zakládá nové hnízdo. Podobný cyklus mají i čmeláci. Pokud je v úle vosí hnízdo (v opuštěném úle to je možné), pak bude v tuto dobu prázdné. Na jaře se vosy do starých hnízd nevrací, staví si nové třeba hned vedle.
Při rozšiřování hnízda v zemi vynáší hrudky hlíny max. do několika metrů. Ale v této době by na česnech neměly již být, protože by je vítr dávno odvál.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Potužník Václav
Sent: Wednesday, November 30, 2011 11:33 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: asi vosy v ulech

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem, dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

Klasické vosy používají na stavbu papírovou hmotu a v tuto dobu už oplozené samičky spí někde v úkrytech ve štěrbinách a pod listím a běžné vosy dělnice nejspíš už dožily mimo hnízdo.
Jsou samotářské vosičky, co loví housenky a podobný hmyz, paralyzují je bodnutím a potom je uloží do schránek z bláta jako potravu pro své potomstvo. Ale teď na konci listopadu?

Na dvou česnech jsem nalezl hrudky hlíny, bláta.
Velikost asi mezi 4 - 8 milimetry, počet cca 25 kusů
Pokud ji zmáčknu prstem, rozpadne se na jemný prach.
Hrudky jsou pěkně kulaté. Příště vezmu foťák a bych
to "zaarchivoval". Mám podezření na vosy.
Nadaleko měly hnízdo(a) pod plochým kamenem,
dva plásty, každý větší než dlaň. Jsou odpadlé, opuštěné.
Asi jim "pomohl" pes nebo kuna či jiné zvíře.
Je možné, že by vosy stěhovaly svůj plod do úlu?
Úly jsem neotevíral, asi bych tím stejně teď nic nevyřešil.
Jsem zvědavý co najdu při jarní prohlídce.
Má někdo podobnou zkušenost? Vašek.

To bylo projednáno již na zasedání republikového výboru 19-20.11.2011 viz usnesení
http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf/usneseni_rv_listopad_2011.pdf
které tam visí už od začátku minulého týdne.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of (83.208.80.247)
Sent: Wednesday, November 30, 2011 10:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: předseda - kalamita ?

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

http://www.vcelarstvi.cz/clanky-oznameni-o-odstoupeni-predsedy-csv-o-s.html

No široké česno ve dnu nástavkového úlu je konstruováno na silná včelstva a na silné snůšky v létě. Jak včelstvo v srpnu a později oslabuje na zimní počet včel, je potom do široka otevřené česno ve dnu pouze pozvánka pro zlodějky a vosy.

Loupež je jinak velice široký pojem. Může docházet jen k vzájemnému zalétávání, kdy si včel navzájem "vyměňují" zásoby a zřejmě i roztoče a viry. Nebo naopak dojde k prudkému útoku jen na jedno včelstvo, které je během pár dnů, týdne kompletně vyloupeno a zničeno. Dlouhodobě pak může docházet k dominovému efektu, kdy po úplném vyloupení a zničení jednoho včelstvo jsou nějakou dobu, hodinu, den a děle, zlodějkami testována všechna ostatní včelstva na stanovišti, dokud se z nich nevyloupne jedno, které brání nejhůř a na to se zlodějky zaměří a zase ho během někoka dnů vyloupí. Až ho vyloupí, zase zlodějky testují, až zase najdou další včelstvo s horší obranou.....

Vzdálenost, na kterou se loupí, podle mně závisí na počasí - teplotě a na intenzitě obrany napadeného včelstva.
Úplně nechráněný zdroj, třeba venku vyložené plásty, by podle mně mohlo vyloupit v létě i včelstvo 5 kilometrů vzdálené. V předjaří, kdy včely létají třeba jen hodinu kolem poledne, kdy je na slunci 12 - 15 st C, je ta vzdálenost 50 - 100 metrů, víc ne.
V létě a v podletí asi dojde k tomu, že pokud včelstva třeba kvůli varaóze slábnou as chopnost ochrany zásob u nich klesá, tak se postupně rozšiřuje vzdálenost, na kterou se včelám z cizího včelstva vyplatí loupit. Až se sousední včelstva dostanou do té vzdálenosti plus pár dnů zpoždění, kdy jsou oslabená včelstva nalezena pátračkami, (když zrovna není jiná dobrá snůška), tak dojde k loupeži.

Na podzim, od října po prosinec, dojde často k tomu, že jak včely zeslábnou na zimní sílu, některé zásoby uložené v podletí se stanou prakticky nechráněné. Když pak přijde nezvykle teplé počasí, rozšíří se vzdálenost pro loupež, takže začnou i zdravá včelstva být vylupovány ze sousedních stanovišť. Včelstva oslabená třeba varaózou ještě mnohem víc.

Honza:

? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?

----

Příteli, nechci své názory nikomu vnucovat, ale představu, že na loupeži je vinen soused bych přehodnotil.

Od dob Marie Terezie se hodně změnilo i v poznání včel.

Já v takovém případě hledám chybu u sebe.

Karel

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, i když letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.
-----------------------------------------------------------
Asi to tak nějak bude. Mám včelstva, která měla abnormální spad roztočů vůči průměru na včelnici. Byla to včelstva dříve silná a měla dobré vlastnosti. Nechal jsem je ještě na příští rok na chov. Nyní jsou slabá, ale zásob mají dost.
Tak nevím. Co je teda horší, když je včelstvo loupené, nebo loupí? Předpokládám, že když je včelstvo loupené sousedovým včelstvem, protože ještě nekrmil, tak invaze roztočů je menší, než když loupí moje včelstvo sousedovi, protože se mu přemnožily roztoče. Do jaké vzdálenosti se takto včelstva napadají?
Na vosy používám vosolapky (pivo, nebo zkvašený medový roztok). H.

Teda ten padesátník je strašná věc. Nejspíš rozloží celé české včelřství!!!!!

Dotace může být vyplacena v plné výši na všechna včelstva, problém je akorát s posledním lichým včelstvem, kde hapruje ten padesátník. To je statisticky každý druhý včelař, takže se jedná o částku 25 haléřů na jednoho včelaře. A myslím si, jak už tady někdo napsal, že dotace by měla být vyplácena v plné výši , jinak úředníci na ministerstvu ji příští rok zkrouhnou víc.

To je takový problém si nechat odhlasovat na schůzi ZO, že třeba kdo má lichý počet včelstev, tak mu ten padesátník bude vyplacen z prostředků ZO? U ZO s 100 členy se jedná o cca 25 Kč!! To je zhruba jedno pivo, kolikrát pohoštění pro jednoho včelaře na výročce stojí víc! A když peníze pochybí, zvýší se vybíraný příspěvek od člena na chod ZO o korunu.
Nebo třeba to je takový problém si nechat odhlasovat příspěvek na léčení na včelstvo v ZO, ( kdy počet včelstev, na které se vybírá platba na léčení, by se rovnal počtu včelstev, na který je vyplácena dotace), kde ten padestník bude figurovat? Člen jako vyinkasuje dotaci i s tím padesátníkem a jako ihned z té dotace včetně toho padesátníku zaplatí ZO a bude to šul null. Akorát bude mít jeden doklad na dotaci s padesátníkem a druhý doklad pro platbu ZO taky s padesátníkem.
A určitě by se našla i spousta dalších řešení, formálně v pořádku, jak ten padesátník jakoby fyzicky vyplatit, i když ta mince už neexistuje.

Byla to pouze úvaha, kdyby se navrhla k vyplácní částka zaokroulená na jednotky korun. Padesátník za jedno včelstvo je zanedbatelný, ale u 500 000 včelstev nikoli.

Aby ZO mohla přijmout dotaci, musí již při podávání sumární žádosti
prokázat, že má někde zavedený bankovní účet. Tím pádem má možnost provádět
platby bezhotovostně, převodem. A převodem lze hradit i haléře, nejen
padesátníky. Naše měna nemá zrušené haléře jako takové, pouze byly zrušené
mince, které je představují. Je to svým způsobem podobná situace jako s
okresy. Ty také nebyly zrušeny, byly zrušeny jen okresní úřady.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: JosPr
Sent: Tuesday, November 29, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dotace

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz
odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5
kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho
zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Souhlasim s vami, ale pak vcelari porad (at jiz ZO ci primo vcelar) zaplati za transakci vic nez mnohdy vraci. My napriklad' budeme vracet 9 korun a min. 6 korun za transakci. Tento servis mohlo udelat ustredi, protoze dostal jmenny seznam a pocet vcelstev. Z toho jasne vyplyva, ze jsme mohli usetrit vsichni cas a penize, kdyby se vymyslel lepsi zpusob. Napr. Zaslat castku jiz upravenou a podepisovat jen seznam zaslany elektronicky z UV CSV na jednotliva ZO. Pro me to bylo daleko vice casu a kontroly nez minuly rok! ;-)
Tolik k tomu muj nazor.

Marek Medve

-původní zpráva-
Předmět: Re: dotace
Od: "Korousová" <ladislav.korous/=/email.cz>
Datum: 29.11.2011 21.33

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i
částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i
ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět
bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci
97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi
zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

Každá organizace má svůj účet, z kterého lze bez problému vrátit zpět ČSV i částku 0,01 Kč, neboť toto bezhotovostní styk samozřejmě umožňuje, taktéž i ČSV může vrátit zpět přebytek z dotace v řádu 0,01 Kč, neboť tak činí opět bezhotovostním převodem. A ještě nelze zapomenout na možnost zaslat dotaci 97,50 Kč od organizace přímo na účet konkrétního včelaře. Tudíž na Vámi zmiňované "kolečko" dojít nemusí...

U nás budem naštěstí vracet 8Kč, ten příklad s 1,5Kč je děs.

S tím tesáním bych počkal. To že propuká loupež nemusí jít jen o rozsáhlou varroázu, ikdyž letos se to hodně takhle vysvětluje a i vyskytuje. Loupež jsem pozoroval i u včelstev, kde je starší matka a s roztočem, podle spadu nejsou problémy, a včelstvo je silné. V tom bude hrát roli i to co není vidět, množství feromonu.

Dejme tomu,ze nektera pidiZO ma 3 liche vcelare.3 x 0,5 =1,5 kc.Tudiz odesle preplatek korunu padesat,tudiz koruny 2.Vrati ji Mze preplatek 0,5 kc?Posle ji 1 kc zpet na ucet ZO,cimz vznikne Z0 preplatek 0,5 kc a bude ho zas posilat zpet...A do kolecka dokola do uplneho zblbnuti...JosPr

Co je to za blbost??? Snad se vrací padesátník u včelařů, kteří mají lichý počet včelstev (vyplácí se celá částka). Počet včelařů je cca 50 tis. Dejme tomu, že polovina jich má lichý počet včelstev. Tj. 25tis x 0,5 = 12 500Kč. Aspoň tak jsem to pochopil já.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: dotace
Datum: 29.11.2011 17:08:58
----------------------------------------
V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč.
Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít
čtrt milionu Kč?

V republice je cca 500 000 včelstev. 500 000x0,50 Kč je čtvrt milionu Kč. Zaokroulení dolů by znamenalo to vrátit. zaokrouhlení nahoru - odkud vzít čtrt milionu Kč?

...Souhlas!!!Vaše slova by se měla tesat do kamene a nebo alespoň psát na tabule u včelnic....

Úchvatné: Napřed tady všichni dští oheň a síru jak je to špatné dávat dotaci! Pak však běda, jakmile je o nějakou tu korunu méně: :-))

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.11.2011 01:56:17
> ----------------------------------------
> Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
> Petr.
>
> -----Původní zpráva-----
> From: B.Tichý
> Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
> 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
> naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
> hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
> listopadu se proplatí.
>
>
>
>

Dotace není povinná takže neexistuje žádný právní nárok. To jestli bude a v jaké výši záleží na tom kdo platí. To že je psáno 180 a dostaneme 97.5 není nic co by se nestalo. 180 je žádost a 97.5 je skutečná výplata. Je to stejné jako žádost o dotaci na technickou pomoc, často se žádalo víc než byla skutečná výplata. Horší stav by byl žádat 100 a přitom by byla možná 180, ale když není v žádosti 180 tak má včelař smůlu.
A co si kdo za dotaci koupí ke včelám? Zůstalo mi něco přes 2tis. tak uvažuji doplatit si na jenter rámek. Ale nejsem ještě rozhodnut je to přece jenom taková přelarvovací lžička a mě jde hlavně o úsporu času. Zkoušel jsem i různé izolátory matky na rámku, abych měl stejně staré larvičky a nemusel je hledat. Ale moc se mi to zatím nedařilo vždy to včely někde u plástu prokously a matka byla venku.

Jak může část nevyplacené dotace zůstat v ZO? Ta se musí vždy vrátit. Měli dvě možnosti. Ještě víc snížit dotaci a tím se dostat na celou částku. To samozdřejmě nechtěli. Těžko by se pak bojovalo o zvýšení a jakékoliv dotace. Ne jít touto cestou s tím, že budou zase reptat včelaři. Příští rok to prý zatím vypadá na 20 Kč/včelstvo. Tento týden budou bojovat o zvýšení na původní částku. Samozdřejmě ale kdo je proti dotacím, nemusí o ně žádat. Až včelaři přestanou žádat o dotace tak nebudou.
Tonda

>...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.

Já bohužel taky.
Tonda

>Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

Přečtě si někdy po sobě forum. A nejen tam, často si protiřečíte od reziduí až po systém ošetřování a stejně vždy všechny debaty končí u zodpovědnosti včelaře. Já nevidím žádný význam tohle s Vámi nebo s někým jiným dál řešit a jediné řešení je nechat to tak, protože čas a vývoj to rozhodne. Každý strůjce svého štestí.

A.Molčík:Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem.

Vyjadřuji se a hodnotím, protože jsem včelař a je hodně věcí v českém včelařství, které jsou určovány prostřednictvím osy ČSV,o.s.,VÚVč Dol s.r.o. a SVS, jež mají dopady na včelaře bez ohledu čeho a jestli vůbec jsou členy - tak se mě to také týká - pokud jste si všimli, k otázkám vedení, organizace a dalším se zásadně nevyjadřuji, protože mi do toho nic jako nečlenovi ČSV není. Držím se toho, čemu se věnuji - výuka, vzdělávání, nemoci včel.

Rozdíl je v tom, že nepoužívám polopravdy nebo dokonce lži v rámci nějaké své kampaně, bylo by mi to ostatně celkem k ničemu - jen tak pro zajímavost, předseda PSNV, není placená funkce.

S pozdravem MVDr. Zdeněk Klíma, předseda PSNV,o.s.

"Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů."

Tak jestli chcete mluvit o kase, tak kvalifikovaní dělníci na východním pobřeží Číny nyní berou v přepočtu 10 - 15 tisíc Kč za měsíc. A když se to čínským fabrikantům zdá moc, tak přesunou výrobu do Vietnamu nebo Kambodže , kde dělníci berou měsíčně v přepočtu 1000 - 2000 Kč. To zboží se za pár šupů dováží do Evropy. V Evropě se vyrábět nedá, protože za evropských průměrných platů a všemožných předpisů a ceně evropské energie nejde stlačit výrobní cenu většiny zboží ani pod dvojnásobek prodejní ceny dovezeného azijského zboží.
Neboli kasa se stěhuje z Evropy do Azie. A ještě dlouho bude, než se to vyrovná.

Někdo kdo má kasu na dosah její obsah přemisťuje mimo dosah drobných
střadatelů. A drtivá většina k tomu jen přihlíží protože má pocit že nejde
o jejich peníze... Tolik ke kase. A k výši dotace snad jen že i kdyby
nedali ani korunu tak budu včelařit dál. :-)
Dne 28.11.2011 18:56 "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz> napsal(a):

> Protože hold v kase na víc není :-).
> Petr.
>
> -----Původní zpráva----- From: roman
> Sent: Monday, November 28, 2011 6:26 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: dotace
>
> proč je místo dotace 180kč jen necelá stovka
>

Nevím jaký Vy jste dostali metodický pokyn k vyplácení dotace, ale my jsme k výši dotace a její vyplácení a vrácení padesátniků v organizaci dostali Věstník č.3/2011, který je podepsán jak předsedou tak tajemníkem.

...a to i poštovné bude často dražší než co se bude zpět vracet. Proč
ono "zaokrouhlení" nemohlo zůstat v pokladně ZO? Nechápu...V.
> Po rozbiti prasatka pro vcelare na vic nebylo...To co me fascinuje na
> letosnich dotacich je onen padesatnik,ktery bude ZO od vcelaru s lichym
> poctem vcelstev vracet zpet Mze! A kvuli tomuto paskvilu se vydal jeste
> metodicky pokyn bez podpisu autoru ze svazu.Na sobotni schuzi tento nesmysl
> vyvolal bujare veseli.Uredni siml rehta,svaz posila tuny papiru kvuli
> padesatniku,cosi zhnileho je ve state danskem...JosPr


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Opravuji svůjk článek, který jsem si měl lépe přečíst. Správně mělo být že zlikvidujeme roztoče odolné vůči acrinatrinu /Gabon/ Amitráz je špatně. Zdraví R. S.

"A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit. "

Oprava
A síla včelstva i v optimálním případě spadne na sílu oddělku a teprve potom se včelstvo odrazí a zase začne sílit.

Roztoči zřejmě umí rozeznat, snad podle pohybů, upracovanou starou včelu a pro ně mnohem perspektivnější hmyz v plné síle ,vosu nebo zlodělku z cizího úlu.
U vosy ale stejně má roztoč podstatně menší šanci, že se dostane do nějakého jiného včelstva, kde se dokáže pomnožit.

Výzkum vosy/roztoč jsem nazaznamenal, ale byl jsem se podívat na stanoviště které letos u nás padlo a vosy co létaly z úlů měly na sobě roztoče. Když se nějaká zastavila, tak byly ti roztoči vidět i po čtyřech si ji osedlaly. No a pokud není česno obsazené, včely jsou u očka v horním nástavku, vosa má nižší provozní teplotu tak nějakéto toho roztoče do včelstva donese.

"Měl jsm jedno včelstvo, silné jako ostatní, v řadě asi 8 včelstev. Jdu tam a vidím na očku hrozen včel. Začátek srpna. Říkám si divné, vedro?
Najednou vlétne do chumlu vosa a dolů padá klubko, za chvíli další kamikaze.
Ale jen u jednoho včelstva. Navenek vypadalo jako početné, očka hustě obsazená. (já nemám jiný vlez do úlu - česna zavřená - jen pro podložku, očka pr.35mm)."

Podle mých zkušeností to bývá u včelstev, kde z nějakého důvodu vypadla mladá generace třeba nějakou přestávkou v plodování. Včely mohou být zdánlivě hodně silné, téměř k nerozeznání od jiných, ale ta síla je tvořena ze starých včel a mladých tam je málo nebo žádné. A staré včely se právě zdržují na okraji úlu, zatímco uprostřed nejsou skoro žádné. Včelstvo v každém případě začne v následujících týdnech velice rychle ztrácet na síle, protože i kdyby tam byla kladoucí kvalitní matka, odchovaných včel bude málo, protože je tam málo ošetřovatelek plodu. A síla včelstva v optimálním případě spadne na sílu a teprve potom se odrazí a zase začne sílit.
Staré včely se hodí maximálně na snůšku nebo na zpracování zásob na zimu.

Totéž asi dělá varaóźa, včely poškozené roztoči nebo napadené viry se chovají už od vylíhnutí jako staré.

"No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou."

Je to prokázané nějakými výzkumy, že vosy roznášejí varaózu? A to nějak v statisticky významném množství? Protože v statisticky nevýznamném množství přenáší varaózu v podstatě všechen hmyz, který létá na květy , který může fungovat jako mezinositel.
Vosy obvykle nelétají z úlu do úlu, ale z jednoho úlu létají všelijak, do vosího hnízda, kde kdoví jak dlouho je roztoč schopen přežít a teprve potom obvykle letí do jiného včelího úlu. Na rozdíl od včel třeba při zalétávání nebo loupeži.
Navíc vosa se mně zdá mnohem obratnější než včela, tudíž by měly být schopna se mnohem víc roztoče sama zbavit.
Ono jednu dobu, nějak před 20 - 30 lety, se vážně tvrdilo, že vosy jsou rezervoárem včelího moru a že když je na jaře hodně vos, bude hodně moru. A doporučovalo se vosy všude možně likvidovat....

Vosy přežily hodně dlouho do podzimu nejspíš proto, že nepršelo. Vosí hnízda jako společenstva by měla končit někdy v srpnu až září, vosy by měly přestat lovit hmyz, protože tím živí svůj plod , rozletět se z hnízd a jen venku přežívat a shánět nějaké krmení obsahující cukr. Dokud je nezničí deště a mrazy. Vosy totiž, na rozdíl od včel, nepotřebují k životu společenstvo a umí dlouhodobě přežívat i jako jedinci.
Někdy v říjnu jsem se letos dostal do koryta místní řeky a tam na velkých kamenech v korytu přežívalo docela velké společenstvo všelijakých vos a much. Podle všeho, protože tehdy byly ranní mrazíky, noci přežívaly na kamenech v korytu řeky blízko vody, kde bylo i přes mrazíky nad nulou, protože voda odspodu hřála a přes den se vyhřály na kamenech ohřátých sluncem tak, že mohly létat a zřejmě shánět po okolí nějaké cukerné krmení. Jestli nějakou pozdní medovici nebo květy nebo sály pozdní ostružiny, kterých tam je kolem vody dost, nevím.
Jinak doma jsem měl vosy kolem včel ještě před dvěma týdny.

Jen malá poznámka - peněz nebylo stejně, ale ubylo jich...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: B.Tichý
Sent: Monday, November 28, 2011 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: dotace

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na
50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby
naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se
hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v
listopadu se proplatí.

Ted jenom, jestli bylo driv vejce nebo slepice... Tedy jestli vosy utocily na oslabena vcelstva nebo zda byla vcelstva naopak oslabena utoky vcel. Letosni podzim byl poznamenany dlouhym obdobim, kdy byla teplota tak nizka, ze vcely uz moc neletaly, ale vosy radily jak stihacky...

Proč předseda PSNV hodnotí ČSV nebo Dol když není členem ani majitelem. Zjevně stejný problém. Odvolávat se na včelařskou obec také není zrovna to v čem by jste byl v obraze, situace se mění. Také jsem byl člen PSNV a viděl jsem důvod proč odejít.

No a ještě ty potvory roznáší varroázu. S tím vylupováním pokračují i v tomhle období, kdy nejsou očka obsazená a je nad nulou.

Nevím, kde se v panu Dvorském bere tolik nenávisti k PSNV, resp. lidem ve vedení tohoto spolku. Proč věnuje toklik času napadání PSNV, občanského sdružení, kterého již delší dobu není členem. Je možné, že se opět schyluje k mocenskému boji ve vedení ČSV po ohlášeném odchodu předsedy a pan Dvorský opět stejně jako v předsjezdovém období před rokem potřebuje honit body pliváním na své dnes již bývalé přátele.

V radě PSNV převládá názor, že na demagogické příspěvky Leoše Dvorského nemá smysl v internetových diskusích reagovat, protože včelařská obec hodnotí PSNV především podle vykonané práce a tyto žabomýší spory jen zahlcují prostor určený pro odbornou a věcnou včelařskou diskusi. Historie nás ale učí, že stokrát opakovaná lež se někdy může stát "pravdou", proto považuji za povinnost alspoň takto reagovat. Konkrétně vyvracet lži a polopravdy LD zde dále nechci, nemá to smysl. Pokud kdokoliv, zejména ze členů PSNV, má nějaké otázky či pochybnosti, rád mu je kdokoliv z členů rady PSNV odpoví přes soukromý e-mail. Napsat můžete na kterýkoliv e-mai na webových stránkách PSNV http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=58&Itemid=65

Mgr. Bronislav Gruna, člen rady PSNV

Peněz bylo stejně , byly schváleny rozpočtem v minulém roc.Ale přibylo na 50 tisíc včelstev i nějací včelaři. Proto je uvedeno do 180 tisíc. Kdyby naopak ubylo 50 tisíc včelstev, přiblížili b\ycjom se těm 180.V září se hlásí počty včelstev, v říjnu se bakula peněz vydělí počtem včelstev a v listopadu se proplatí.