Včelařská konference

Nejsmutnejsi na cele teto veci je vubec to,ze si lidi med v super hyper kupuji,navic ho vcelari obchodnikum s medem liji za smesny pakatel do chrtanu,aby se oklikou vratil do super hyper,misto aby se jej vcelari snazili prodat sami.A v tom nepomuze mit zaregistrovanych tisic log a slovnich spojeni...JosPr

Tento poslední příspěvek svědčí pouze o tom, že Ka Ji rád píše o věcech o kterých moc neví. Základem názvu Český med,je to, že ten kdo ho používá nesmí na nálepkách lhát. Je li tedy med vyroben v ČR a splňuje zpřísněnou normu, která s tím souvisí, tento med může uvádět na trh každý včelař i kdyby to byl v Česku včelařící Vietnamec. Rovněž není pravdou, že ČSV brání prodeji českého medu. Opak je pravdou! ČSV před lety za neobvykle benevolentních podmínek zpřístupnil obchodní síť všem včelařům, kteří o to mají zájem . To, že většina z nás se obchodním řetězcům vyhýbá obloukem je způsobeno tím, že nikdo z poctivých včelařů s těmi šizunky nechce nic mít. Med často podřadné kvality a nevalné chuti tam nabízený nám naopak dělá docela slušnou reklamu.Ony v podstatě stačí ty problémy co máme. Nač si tedy vymýšlet ty, co neexistují. Zdraví R. Stonjek

Mně jako nečlenovi je jedno, že nesmím (?) napsat na med ČESkÝ MED, nevidím důvod, proč. Spíš vyidím důvody proč ne - rizika. Díky volně dostupným sklenicím, víčkům i etiketám je otázka času, kdy uvidím v novinách titulky, že "český med nevyhověl při nějaké kontrole". A to už nemluvím o tom, že zatím v podstatě žádná kontrola medu nebyla - tedy že by někod udělal rozbor.

Ale jako občana mě udivuje, že na rozdíl od zemědělců, kteří pomalu chtějí uzákonit povinnost prodávat české potraviny v obchodech se tomu ČSV brání. Takže díky tomu nemůže existovat nabídka českého medu v krámech.
Nikod kvůli tomu že je někde vzadu na nálepce Směs medů nebo med z z ČR nebude platit o 50Kč víc.
Takže normální máma ve městě má problém, pokud by chtěla nakoupit dětem český med.

A jako včelaři mi vadí, že si lidi zvykají kupovat a jíst jakýkoli med. Pokud jste chutnali medy z obchodní sítě, není to tak strašné, jak rádi vykládáme. Takže díky tomuto postoji ztrácíme postupně a jjistě klientelu. Pan Veleba z Agrární komory by se divil, kdyby mu nběkod vysvětlil, že 98% včelařů nechce aby se v obchodech prodával český med.
Oni vyhazují desítky mega za nálepky český výrobek, A klasa,atd.

A jako včelařovi mi vadí, že český med ztrácí možnost cenového srovnání proti čekému medu a zákazníci jej můžou cenově srovnávat jen s tím obyčejným laciným. Takže je nyní mžné dovodit, že existencí českého medu od Medokomerc se zvedla srovnatelná cenová hladina o 50% až 100% nahoru.

Taky to znáte, ne? Vy chcete za med 1xxKč? Vždyť jsem jej viděla v ..... za 80.

A to by se odpovídalo, jo paní, ale dívala jste se tam za kolik tam mají český med? Za 150 až 180 korun!




A vynechám tu srandu, že když vidím tu stále stejnou rodinu jak chodí po výstavě a tvrdí že bez medu to nejde, že nemůže rozdávat český med. Že propaguje jen vyšší spotřebu medu a v konečném důsledku vyšší tržby obchodníků s medem - dovozovým, protože český se v obchodech nesmí prodávat. Takže merketinogová kampan na vyšší spotřebu něčeho co nejsem schopen dostat na pulty je takový úsměvný příklad kurzívou do učebnice marketingu pro základní školy.

A na závěr se stejnou logikou ochranné značky - ČSV má chráněné další zančky, Moravský med, Slezský med, Biomed, Med od včelaře.... Takže bacha až uvidíte nějako nečlena prodávat biomed. Nebo v obchodě nějaký dovozový BIOMED.
Taky je třeba jim to zatrhnout.


Vítejte ve včelařským Absurdistánu.

Karel

Karle, to ano. To v této situaci je to možné jen registrací nové kombinované ochranné známky, která bude dostatečně odlišena od ostatních dosavadních. Z toho plyne to, že tento dovětek se tam nesmí ani u členů ČSV vyskytovat jiným způsobem, než jak je to registrováno tedy včetně loga (bez loga se každý vystavuje riziku postihu). To je ten hlavní problém. Nečlen bez ochranné známky může na toto slovní spojení úplně zapomenout.
ochranná známka ČSV
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=183095&plan=cs
ochranná známka MEDOEXPORT s. r. o.
http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.det?pozk=110785&plan=cs
Takhle pěkně nám to v Křemencárně zavařili.

Včelařství 11/2011, příloha str. 1

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede.
--------------
Přesto ale další firma má platnou reg. známku s textem ČESKÝ MED.
A nejméně dvě další mají na sklenicích cedulku s textem ČESkÝ MED a jsou v obchodní síti - supermarkteech.

A ceny těchto medů jsou podstatně výš, než ten nejlacinější.

A pokud je p.Karoch redaktorem Včelařství, tak došlo zřejmě k nějakému názorovému posunu rozumným směrem:
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.

Podmínky jsou dány zákonem viz ÚPV. ČSV chrání Český med hned dvěma ochrannými kombinovanými známkami 359262 a 174845. Přes to vlak nejede. Nikdo nemá šanci si jen tak napsat na eiketu Český med. To co protlačili je na hraně zákona, dalo by se říci za hranou slušnosti. Shodně, jako jim se to podařilo protlačit, tak to teď musí zkoušet s jiným logem každý, kdo ta dvě slova bude chtít na etiketu napsat. Bude jistě čelit obstrukcím ČSV, neboť je ÚVP v proceduře obeznámí. Ještě je jedna cesta, stát se členem ČSV. V tom je ta pointa, proč to ČSV udělalo. Oni chrání med ČSV včelařů na úkor všech českých včelařů.

Nikdo nevíme, kolik roztočů uvízne v kokonech. V nástupu plodování včelky buňky drasticky čistí a dokonce vykusují. I toto může být zdrojem výskytu roztočů na podložkách. Nic nemůže být jednoduché, jak se zdá.

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

-----------

To je jak ......

Kdo tady mluví o nějaké značce, tu ČSV nikdo nebere.

Tady mluvíme o názvu - označení ČESKÝ MED.

Stačí zalistovat Včelařstvím z Loňska - asi číslo deset a i v posledním - kde je směrnice.
Ani v jednom není o označení ČESKÝ MED ani slovo.


Karel

"Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".
Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal. "

Stačí zajít na web ČSV a přečíst si podmínky ochrany značky Český med, jestli tam ochrana slovního spojení český med je nebo není. S autoritami to nemá nic společného, kolikrát čím větší autorita, tím větší blbosti prosazuje.
Já se momentálně na ty podmínky nedostanu, počítač mi novější pdfka nebere.

------------ Původní zpráva ------------
# Od:
# Komu: Mgr. Petr Prokeš,
# Kopie: ,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >-------------------


Koukám, že mi autority dávají za pravdu, člen, nečlen, pokud je to pravdivé, můžu KAŽDÝ označit med "ČESKÝ MED".

Jen mi není jasné, kde se tady fáma, co drží jak uhlířská víra, vzala. Kdopak to tak šikovně tvrdil a psal.


Podle mě hodně dlouho poškozovala české včelařství, protože není lepší reklamy, než když lidi vidí v regále že český med není nejlacinější. Zatím se včelaři muslei poměřovat s nějlacinějším medem v krámě, teď se můžou poměřit s českým. A cena je tam 170, obyč med 100.

Ironie je, že Český med nabízí Medokomerc, zatímco Včelpo (ČSV) podle mých pozorování směs medů z EU a mimo EU.

Karel

Pro mě je důležité přiblížit se reálnému odhadu spadu roztočů po první
fumigaci po léčení KM a úlové sestavě dvou K39. Z toho vyplývá, že spad z
horních nástavků je asi 5x menší, než když včely sedí dole. Realný spad
roztočů ze včelstev v horních nástavcích je tedy ve skutečnosti asi 5x vyšší
(100 až 300 roztočů), což je přijatelná intenzita napadení.
Aplikuji KM již třetí sezonu, minulé dvě sezony jsem fumigoval jen dvakrát
(žádný aerosol nebo nátěr), oficielní kontrolu spadu jsem měl v pořádku,
neměl jsem žádné úhyny ani vpodletí, ani během zimy, omezil jsem spotřebu
syntetických léčiv.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 31, 2011 6:49 AM
Subject: Re: Spad roztočů


> "Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo
> změřit/spočítat.
> Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
> Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se
> přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo
> ne.
> Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec
> relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo
> budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za
> měsíc. A Žádný úklid.
> Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak
> pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na
> nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "
>
> No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.
>
> Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli
> zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů,
> kdy
> včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 -
> 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým
> výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
> To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají,
> se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou
> náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu
> při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných
> buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když
> v
> lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na
> podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní
> včely.
>
> Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci,
> kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár
> roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba
> nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by
> dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly
> proti
> těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě
> někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů
> než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.
>
> Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání
> zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani
> prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká
> pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální
> potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát,
> vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně
> obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani
> nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani
> objevit žádní roztoči ještě z fumigace.
>
> Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic.
> Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do
> měli
> roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí
> jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po
> fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588
> (20111030) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
# Komu: Mgr. Petr Prokeš<prokes/=/vcelarstvi.cz>,
# Kopie: <info/=/vcelarstvi.cz>,
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 07:52:19
# ----------------------------------------
# Ve značce český med je chráněn i samotné slovní spojení. I mírné pozměněnění
# které by mohlo být zavádějící se považuje za zneužití značky. Členové ČSV a
# zvláště předsednictvo je povinné svoji značku chránit a získané iformace řádně
# prověřit.I dnešní Mám dojem, že MEDOKOMERC musel z podnětu svazu změnit svůj
# název firmy z původní ČESKÝ MED, po zaregistrování naší značky.
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# > Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# > Datum: 31.10.2011 06:21:12
# > ----------------------------------------
# > Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# > tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# > Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# > redaktor.
# >
# > -----Original Message-----
# > From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# > Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# > To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# > prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# > Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
# >
# > # ------------ Původní zpráva ------------
# > # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# > # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# > href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# > # Kopie:
# > # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# > # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# > # ----------------------------------------
# > # RP:
# > # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# > # ------------------
# > #
# > # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# > # napsáno ČESKÝ MED.
# > # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# > # podobně.
# > #
# > # Med
# > #
# > #
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# > __________
# >
# > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
# >
# > http://www.eset.cz
# >
# >
# >
# >
# >
#

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Mgr. Petr Prokeš <prokes/=/vcelarstvi.cz>
# Komu: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>,
# Kopie:
# Předmět: RE: Re: ?esk? med v Albertu
# Datum: 31.10.2011 06:21:12
# ----------------------------------------
# Dobrý a ještě hezčí den, značka Český med je teritoriální a znamená, že
# tento med musel být vyprodukovaný v České republice. Jiné názvy, jako Luční,
# Lesní, Akátový apod. jsou názvy druhů medu. S pozdravem, A. Karoch,
# redaktor.
#
# -----Original Message-----
# From: Josef.Mensik/=/seznam.cz [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
# Sent: Friday, October 28, 2011 7:32 PM
# To: info/=/vcelarstvi.cz; cermak.kv/=/seznam.cz; drh/=/seznam.cz;
# prokes/=/vcelarstvi.cz; redakce/=/vcelastvi.cz
# Subject: Fwd: Re: ?esk? med v Albertu
#
# # ------------ Původní zpráva ------------
# # Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
# # Komu: V?ela?sk? mailing list&lt;<a
# href="mailto:vcely/=/v.or.cz">vcely/=/v.or.cz</a>>,
# # Kopie:
# # Předmět: Re: ?esk? med v Albertu
# # Datum: 28.10.2011 17:03:23
# # ----------------------------------------
# # RP:
# # tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
# # ------------------
# #
# # Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny
# # napsáno ČESKÝ MED.
# # Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a
# # podobně.
# #
# # Med
# #
# #
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#
# __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6588 (20111030)
# __________
#
# Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
#
# http://www.eset.cz
#
#
#
#

"Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.
Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.
Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.
Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah. "

No, rozebírat včely kvůli tomu nebudu.

Každopádně ale od fumigací v polovině října je do začátku sběru zimní měli zhruba dva měsíce. Během té doby je tak 10 - 20 teplých slunečních dnů, kdy včelky létají tak 2 hodiny kolem poledne, takže celkem tak 4 . To je 40 - 80 hodin. Zatímco prolet v zimě bývá tvořen jedním krátkým jednorázovým výletem včelek, což je hodina, dvě hodiny.
To jako mám věřit tomu, že na podzim během těch cca 60 hodin, kdy létají, se včelky pečlivě vyhýbají mrtvým roztočům na plástech, aby je nějakou náhodou neshodily, nemluvě už o čištění úlu od nečistot, zatímco v lednu při proletu během té hodiny ty dávno mrtvé roztoče vytahují z prázdných buněk a dalších skrýší a házejí je na podložku do zimní měli? Navíc když v lednu při proletu je včelstvo o třetinu, možná až polovinu slabší než na podzim v říjnu a listopadu, kdy tam jsou ještě nějaké krátkověké podletní včely.

Jasně že budou ve vzorku zimní měli nějací roztoči usmrcení při fumigaci, kteří do měli spadli z plástů, těch ale bude minimum , maximálně pár roztočů na stanoviště, takže zanedbatelné množství, o kterém není třeba nijak zvlášť diskutovat. Ostatně kdyby těch roztočů bylo víc, tak by dlouhodobě ve statistikách museli mít včelaři s nízkonástavkovými úly proti těm s vysokými úly znatelně vyšší spad. A za těch 20 let by si toho určitě někdo všiml a zjišťoval by proč mají nízkonástavkoví včelaři víc roztočů než vysokonástavkoví. Jenže tomu tak není.

Kromě toho, já nevím, jak to dělají jiní, já už jsem dávno zavedl vybírání zimní měli na vícekrát. Moje zkušenosti jsou takové, že nemusí být ani prolet. Stačí trochu razantnější oteplení a vítr mi měl rozfouká a vyfouká pryč z podložky a já jsem pak pracně doloval dohromady aspoň minimální potřebný objem měli vzhledem k počtu včelstev. To raději vybírám vícekrát, vidím podle měli přesně stav včelstev a měl dám dohromady velice pohodlně obyčejným nožem. A z doby oblevy a proletů měl do vzorku prostě ani nedávám, ostatně tam v té době skoro žádná není. Takže se tam nemohou ani objevit žádní roztoči ještě z fumigace.

Fakt je ale taky, že mně osobně je nyní vyšetření té měli taky na nic. Kdysi jsem občas, když jsem měl pocit, že to včely potřebují, dával do měli roztoče z fumigace, abych dosáhl i na jaře na nátěr plodu. Dneska už stačí jen u ZO požádat, takže už nemusím ani to. Pro mě je rozhodující spad, po fumigacích, po aerosolu, případně po ošetření na jaře.

Já v dadantu nějaké problémy navíc nevidím. Je pravdou, že jsem nízkonástavkový systém nezkoušel, ale při použití rámků v 232 a 240 jsem v zimě pozoroval, že se včelám do mezery moc nechtělo a na časném jaře při plodování to včelkám také trvalo dostat se přes mezeru. Tyhle míry jsem měl na včelnici vedle sebe, takže jsem se ustálil na výšce 285+159 pro rychlejší jarní rozvoj, aspoň takový jsem měl a mám, z této míry pocit. Zatímco u míry 232 a 240 na jaře včely plodují až ke spodní loučce, tak u v. 285 jim k zakladení až ke spodní loučce kousek chybí. Proto u výšky 285 mohu říct, že matku neomezuje v jarním rozvoji. V létě už je to jedno, jaká je výška.
Teď uvažuji o používání medné komory, polonástavek nad vysokým. Jde mi o čas. A také mě samozřejmě napadlo, že když dám polonástavek nahoru, že tam vytvořím mezinástavkovou mezeru, přes kterou se včelám nebude chtít a přejít na polonástavky už by vyšlo nastejno.
Ale napřed si to vyzkouším, udělám si klidně i několik polonástavkových včelstev pro porovnání a čas ukáže, jestli systém s mednou komorou, bude nějak dadant a výhodu vysokého díla pro plodování ovlivňovat.
Na rámcích Lang. konstrukce mi včely mezinástavkovou mezeru neprostavují a za to jsem vděčný, protože abych nemačkal včely při sestavování rozbraného úlu by nutné čištění louček rozpěrákem stálo čas.

Jano nevěš hlavu. To se mně taky stávalo a mnohý tady stává taky, akorát jako ty ten pásek nekontrolují :-)
Když jsem měl zvlhlé knoty, tak jsem je pořádně vysušil. Když jsem měl špatné knoty (jeden rok zoufalé aušusy), tak jsem dal dva knoty společně, jeden nakapaný, druhý nenakapaný a shořely pěkně spolu. Na fumigaci není pozdě, právě dnes bylo slunečno a dost teplo.

Proto hledám Dadantistu, já mu tam pár úlů klidně odvezu...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:14:41
> ----------------------------------------
> těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
> zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
> slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
> srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
> nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
> zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
> počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
> protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
> Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
> ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek
>
> ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž
> záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo
> něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na
> stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks
> od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit
> včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...
>
>
>

Já jsem právě dadanty měl a jak jsem psal před chvílí, mezi nízkými nástavky s hřebeny a dadanty není skoro rozdíl, jen mám mnohem jednoduší práci... U Dadantistů poznávám, že je velmi podstatné filozofování o technologii, ne výsledky. U nízkých nástavků nemáte problém, jestli nízký nástavek podstavit, nebo ne...Mirek Sedláček z Bučovic seděl naproti mně 2 roky v Nasavrkách, v té době měl všechny typy úlů a všechny míry, tvrdě prosazoval každé 2-3 měsíce něco jiného. Nehodlám ho urážet, je to velkovčelař a hlavně obchodník, já si umím peníze vydělat úplně jinak, včely mám pro užitek s opylování, hlavně pro blbnutí s oddělky a selekcí i trochu pro med.... napádá mě třeba, že jako velkovčelař může ocenit méně nástavků, které jsou celkově potřeba, jemu nemůže jít o včely, musí se uživit...
Cestuji asi jako málokdo, mám celkem přehled, kdo co dělá a francouzi jsou žabožrouti.... vůbec mě nezajímá, co se svojí včelou ve svých podmínkách provádějí....
Byl bych vděčný za konkrétní argumenty, ne obecné řeči. Proč Mirek zavádí Dadanty, ptal ses ho? Já vím, co měl před 3 roky, co dělá teď nevím. Je to trochu těžko uvěřitelné ekonomicky....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:11:44
> ----------------------------------------
> Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy
> neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není
> čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým
> plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a
> od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč
> se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na
> ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je
> vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch
> otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do
> jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já mám ve svém obvodu včelaře od 3 do 30 včelstev Ve vyšetření nebývají zásadní rozdíly Avšak celkem dobrou nákazovou situaci však přisuzuji poněkud méně příznivým podmínkám v uzavřené a vlhké kotlině. Podle literatury naprosto nevhodné místo pro chov včel, kde je jen výnos, ale mezi 50 - 70 kg na včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 12:33:27
> ----------------------------------------
> Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a
> oštření jsou podle toho nastavena.
>
> Pepan
> --------------------
>
> Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd
> ve vzorku?
>
> Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.
>
> A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.
>
> Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50%
> nepřesnost vyšetření?
>
> Přečti si toto:
> http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf
>
>
> Karel
>
>
>

Vyšetření zimního vzorku je nařízeno, nařízení pochází z dob, kdy se s varroa včelaři začali "seznamovat", od tý doby se opakuje. Naprostá většina praktických včelařů tohle vyšetření považuje za zbytečnost, protože umí se rozhodovat i bez toho vyšetření. Varroa je v seznamu nebezpečných nákaz, ale mor plodu, také a jiné nemoci a povinně se nevyšetřují. Co takhle vznést oficiální požadavek, např. přes své zástupce v RV, aby se ČSV postaral o zrušení tohoto vyšetření?

A proč místo vysokého nástavku nedáš 2 nízké? Pokud použiješ hřebeny, budou rámky přesně nad sebou, mezi vysokými a takovými nízkými není rozdíl a pořád platí 2 míry 2x toli problémů nejméně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 13:01:12
> ----------------------------------------
> To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale
> přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře.
> Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo,
> tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se
> trochu stáhnou.
> Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez
> mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní
> plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného
> podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl
> používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na
> větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez
> mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na
> kladení a mednou komoru.
>
>
>

máš nějakou fotku? byl bych rád, kdybys mi ji poslal na drh/=/seznam.cz
díky
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:35:07
> ----------------------------------------
> Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali
> se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru
> nebude zcela jednoznačná.
>
>
>

RP:

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů

----
Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.

Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.


Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.

Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah.

Karel

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů. Pokud nějaký zbude a spadne potom do zimní měli, tak to je ojedinělý kus, o kterém podle mně nemá cenu se bavit.
Má cenu se o tom bavit jedině za předpokladu, že včelař zlajdačíl fumigace v říjnu a potom mu při posledním ošetření aerosolem na začátku prosince stále padají desítky roztočů.
To už ale je indikace k jarnímu nátěru plodu a je jedno, jak vychází měl, jestli v ní roztoči jsou nebo ne.
Kromě toho stačí, když je trochu teplejší prosinec, v posledních letech v průměru tak jeden rok ze tří a leckteré včelky mají o vánocích decimetr, dva decimetry plodu. Takže ani nemá smysl diskutovat tady o tom, protože roztoči budou iv tom plodu a zase to vychází na jarní nátěr plodu. A včelař o tom nemá ani tušení, protože o vánocích se obvykle do včelek neleze.

Podle "uznávané" metodiky, by směsný vzorek měl obsahovat měl z max. 15 včelstev.Takže více méně nehraje až tak důležitou roli, včelař s pár včelstvy a velkovčelař. Pokud uznáme, že vzorek je o 15 včelstvech, může se stát, že díky 1 včelstvu se bude natírat všech 15. A to může být vzorově a bezchybně přeléčeno. Stačí, aby si to příroda udělala po svém. A včelař je vždycky o krok pozadu.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan
--------------------

Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd ve vzorku?

Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.

A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.

Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50% nepřesnost vyšetření?

Přečti si toto:
http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf


Karel

Tento "druh" spadu a následné nařízené natírání plodu postihuje včelaře s několika včelstvy. S více včelstvy se to nestane,protože se počet roztočů průměruje. Není to právě nic co by se nestávalo a nevím, že by se někdy přihlédlo k této možnosti.

Navrhuju povesit do kazdeho ulu stitek pro roztoce: AZ SI ŇUCHNEŠ VARIDOLU,PADEJ PROSIM KOLMO DOLU....Ted vazne,plasty na zimovani potazmo na ulozeni zasob se chystaji pred krmenim,ze by nebyly v zakrytu nad sebou to snad taky neprichazi do uvahy.Zimuju na 2 nastavcich 39x24 o 11 ramcich a velka cast vcelstev je pritomna v podmetu jeste dnes,tak vylamovani trubciny je hodne "prijemna "prace i 30.rijna,ne tak v srpnu,kdy je podmet plny vcel...JosPr

Poručíme větru dešti, to už tady bylo. Že by se příroda, řídila oficiální metodikou. Také to nezdůvodňuje to zohlednění spadu u 2-3 nástavků.

"Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr."

Plásty by měly být uspořádány na zimu před krmením a trubčina v podmetu vylámána, když ne při uspořádávání plástů ke krmení, tak nejpozději při kontrole sezení včel na zimu v září. Mám pocit, že to je dokonce i v oficiální metodice, fumigovat včelstvo už s plásty připravenými na zimu.

Co se týká zachytávání spadlých roztočů v plástech a jejich objevení v zimní měli, je třeba umísťovat plásty v nástavcích nad sebou a ty plásty musí být kvalitně vystavené, ne všelijak pokroucené. Potom je počet mrtvých roztočů zachycených na plástech při fumigaci , kteří spadnou do vzorku měli téměř nulový. Důležité je, aby co nejvíc roztočů bylo zničeno při těch dvou fumigacích v říjnu, a aby aerosol potom na začátku prosince byl už jen pojistka. Potom má včelstvo na odstranění mrtvých roztočů z plástů do podmetu část října, celý listopad a kousek prosince. V této době je v průměru tepleji a včelstvo je taky silnější než v době vzniku vzorku měli v prosinci a části ledna, takže s vysokou pravděpodobností do začátku prosince všechny mrtvé roztoče shodí na dno. A ty, které neshodí, s velkou pravděpodobností zůstanou někde v rozích na plástech i během sbírání vzorku měli, včelstvo je odstraní, až na jaře začne plodovat a zesílí.

Tak to mě pouč. Možná mám mezery a potřebuji tedy vysvětlit, jak je zohledněn spad z louček nebo buněk. Snad, pokud je spad v měli větší než 3Vd na včelstvo , tak se natírá. Dost dobře nechápu, jak ti študáci, kteří mají problém Vd správně spočítat, rozliší ty mrtvé z louček a buděk,od těch co přežili léčení a nešikovně spadli.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 07:43:09
> ----------------------------------------
> To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních
> testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.
>
>
>

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.

Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr.

západ

350x50 x50 x50 xx100x150x60 x40 xx30 x20 x200x30

250x30 x40 x30 xx250x50 x20 x150xx30 x20 x20 x10

východ



západ
20 x30 x30 x300x20 x20 x20 x10

Dne 22.10 jsem provedl fumigaci a odečetl jsem spad roztočů po 24 hod. Včelstva jsou zimována ve dvou uteplených nastavcích K39 ve včelíně. Jsou střední síly. Nástavky jsou na vysokých dnech, použito sololitové mezidno s podélným otvorem, čímž je vytvořeno úlové uspořádání na studenou stavbu. Včelstva byla léčena dvakrát KM dlouhodobými odpařovači, poprvé přelom července a srpna, podruhé začátkem září. Gabony jsem ušetřil. Včelstva začínají vytvářet zimní hnízdo převážně v horních nástavcích, některá ve spodních. Provedl jsem kontrolu včelstev se zvýšeným spadem. Tato včelstva nebyla nijak oslabena a všechna seděla ve spodních nástavcích. Jsou nízké spady u včelstev
v horních nástavcích právě tímto ovlivněny.
Haf

Jestli to včelstvo je chycené nějakou virozou, tak může ten zbytek položit i velmi silné včelstvo.

Ze spojování slabochů a přidávání slabých včelstev jsem se po 2007 vyléčen. A udělal jsem dost pokusů. Až do předloňska.

Karel

Moc se s tím asi dělat nedá. Jedině sledovat a pokud by včelstvo bylo už příliš slabé, tak asi spojit s jiným, aby zbytek zdravých včel nakonec neuhynul kvůli malému počtu a nepřišel nazmar.
Bude zřejmě nutné doplnit nějaké kilo zásob místo zásob spotřebovaných plodováním, aby v zimě za delších mrazů nezůstal zimní chumáč bez kontaktu se zásobami a neuhynul hladem.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.
-------------

Možná se snaží vytvořit zdravou zimní generaci,

VD jim v tom mohl bránit. Dosud vylíhlé včely mohly být poškozené VD nebo virozou.

Něco podobného jsem /asi/ zažil v 2007. Podle všeho včely plodovaly velmi dlouhop, protože spad po všech "léčeních" pokračoval. Tedy neklesal.

Letos bude takových případů asi víc.

Lidi jsou nepoučitelní. :-)

Karel

Vím že je to moc,v mém případě jsou to 4 rámky 39x35 zaplodované tak ze 2/3.

Těch 40 dm plodu je ale na tuto dobu strašně moc, jsou to téměř 3 plásty 39x24 zaplodované z obou stran téměř od loučky k loučce. To znamená na běžných plástech 39x24, kde jsou zásoby a prázdné buňky, tak cca 8 plástů 39x24 s plodem.
Normální, pokud už by něco teď ke konci října bylo, tak desetina, takové 4 dm plodu plus minus......

Tichou výměnu můžu s jistotou vyloučit,je tam značená matka,loupež taky,jsou to nadrůměrně silné včely květnový ai 3kg roj,který dal ještě 30kg medu.Zásob má něco přes 20kg.

Obecně včely plodují protože můžou, je to jejich instinkt. A můžou kdykoliv přes zimu, kdy je v noci teplota nad nulou a ve dne teplota nad 10 st C. V uteplených úlech zřejmě ještě i při nižší teplotě. Takže i když nemají vnější podnět, s nějakými většími přestávkami občas nepravidelně plodují.
Ale 40 dm čtverečních plodu je v tuto dobu moc. Odhaduji skutečně tu tichou výměnu, mohla být někdy na začátku října a nová oplozená matka se snaží tím pozdním plodováním , aby podstatná část včel v úlu byla geneticky od ní a ne od staré matky. Nebo došlo z nějakého důvodu ( loupež, varaóza) k větší ztrátě včel nebo ve stávajících včelách je málo zimních včel a včelstvo se je ještě snaží plodováním vychovat, dokud to ještě za těchto teplot jde.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.

Možností je víc. Jaký měly spad roztočů. Pokud se to sledovalo?

Karel

Na tom není nic až tak divného, Možná i udělali tichou výměnu .Kdo ví?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pozdn? plodov?n?
> Datum: 28.10.2011 20:41:29
> ----------------------------------------
> Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z
> nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se
> divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o
> letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x
> 17.proč matka pořád klade?
>
>
>

Dej pak vědět co odpoví.

Karel

Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x 17.proč matka pořád klade?

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Trafili ste klinec po hlavičke, včely vysedávajú na letáči a vo vysokom podmete preto, že nemajú čo robiť a je vysoká teplota. Na ošetrovanie plodu je kŕmičiek dosť aj bez tých, čo sedia nad letáčom.

Iné je to na jar, ale V. Ptáčkove strašenie o rojení, že včelstvo nemá nad "hlavou" niekoľko debničiek so 300-400 dm2 plástov je scestné, pretože rozmnožovanie včelstiev nemôžu fungovať na tomto princípe. Včely sa rozmnožujú bez ohľadu koľko majú decimetrov plochy, ony využijú každý prajný rok na to aby sa rojili. Inak by boli vyhynuli.

Nějaký takový problém již tady byl nevím jestli se jedná o stejnou firmu nebo jen její provozovatele té firmě to bylo zakázáno ale tohle upornění přeposílám i na svaz za prověření to určitě stojí určitě. Děkuji za upozornění, Jsi zřejmě všímavější jako jiní členové.
ikdfyž by se jednalo o nesprávný výklad nebo néjkou záměnu, DĚKUJI, v dnešním právním chaosu není opatrnosti nikdy dost!

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 13:32:04
> ----------------------------------------
> Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo
> třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
> Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.
>
> PEPAN
>
> No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.
>
> Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.
>
> Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
> o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením
> že český med je jen pro členy.
>
> Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100
> je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.
>
> Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu
> prodeji. . :-)
> Karel
>
>
> , redakce/=/vcelastvi.cz, cermak.kv/=/seznam.cz

RP:
tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
------------------

Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny napsáno ČESKÝ MED.
Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a podobně.

Med

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

Právě toto je podle mě velký nedostatek dadantu, a sice snaha držet
plodiště na vysokých plástech v jedné bedně a blízkém okolí. Nízké
nástavky mi umožní přirozený pohyb včel nahoru a dolů a neřeším, kde
zrovna jsou, to si určují včely samy podle mnoha faktorů, které na ně
působí. Toto mi dadant neumožní, nebo umožní za cenu že toto putování
budu za včely, s velkou námahou a hůře dělat sám.

Jinak naprosto souhlasím s Radkem v ponechání dostatečného prostoru v
podletí. I mě se stane, že je několik desítek až stovek včel venku, ale
jsou to případy řídké, většinou pokud přijde velké oteplení. Vždyť jaký
je rozdíl mezi tím, zda mám vysoký podmet, nebo tam přidám o nástavek více?

Milan Čáp

Dne 28.10.2011 12:04, Radek Hubač napsal(a):
> Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
>> Datum: 28.10.2011 09:16:15
>> ----------------------------------------
>> RH:
>> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
>> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
>> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
>> ---------------
>>
>> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
>> výšky.
>> Ale tady se bavíme o Dadantu.
>> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
>> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>>
>> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
>> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
>> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
>> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>

"Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?"

Já bych řekl, že v první řadě už není v souladu s přírodou to, že se včelám bere med, který donesly. V druhé řadě není v souladu s přírodou velikost nástavkového úlu. Tak moc "bachraté" stromy s tak velkou vyhnilou dutinou, jako jsou dnešní nástavky,v přírodě prakticky neexistují. A pokud ano, byly to značně zchátralé stromy a dutiny z velkými vstupními otvory, kde by včely nepřežily, protože by byly v zimě spolehlivě zničeny škůdci.

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Pročpak, pročpak, by bylo nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků?
Sice nechovám včely v kombinovaném úlovém systému Dadant, nemám s ním z dřívějška ty nejlepší zkušenosti, ale nechápu, proč by to nešlo? Chce to jen vhodné manipulační zařízení. Po vytočení medu !ihned! medníkové nástavky podstavit, aby včely nepocítily zmenšený prostor. V přírodě také nikdo včelám nekrade obhospodařovaný prostor. Před fumigací, tj. cca polovina měsíce října, včely jsou již staženy do zimního chumáče, medníkové nástavky odeberu a ponechám pouze nástavky ve kterých míním zimovat. Pak plásty v medníkových nástavcích nejsou zasaženy amitrázem. Navíc, o plásty v podletí, kdy jsou ještě teploty vhodné pro ničivou činnost zavíječe, mi plásty ochrání včely a nemusím sířit nebo vyvařovat vosk i když se mi to ausgerechnet zrovna nehodí. Ten čas mohu věnovat jiné činnosti. Např. klávesnici ;o)). Tak to provádím již několik roků a k plné spokojenosti a větší síle vyzimovaných včelstev. Plásty mohu vyvařovat při nižších teplotách v době kdy již mám čas. Marná sláva. Radek má pravdu. A úlový systém Dadant, no to ponechám již bez komentáře. Včelám je to naštěstí jedno. Jen nechápu včelaře, že tíhnou k tak pracnému způsobu ošetřování včel. Asi nic jiného nepoznali.
JK

V první řadě je třeba vědět, jestli prodej Českého medu v Albertu splňuje všeobecné podmínky, které správce značky, ČSV předepisuje pro uživatele této značky. Pokud ne, tak je třeba vědět, jestli správce značky, ČSV, nedomluvil pro prodej medu pod touto značkou s prodejcem nebo s Albertem nějaké individuální podmínky. Pokud se nestalo ani jedno, tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.

Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.

Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením že český med je jen pro členy.

Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100 je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.

Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu prodeji. . :-)
Karel

To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře. Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo, tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se trochu stáhnou.
Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na kladení a mednou komoru.