Archiv Včelařské konference

Přátelé,
prosím o sdělení, kde se u nás opravují německé automatické plničky medu DS 20.000. Nemohu nastavit přesné dávkování - zřejmě porucha elektroniky.
Děkuji za radu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 22.10.2011 19:21:00
> -------------------------------------
>
> 1. Nejde přímo o tu hranici přežití. Jde o to, že nevíme, jak moc a jesli
> vůbec při malém zamožení roztoči včely projeví mechanismy odolnosti. Nebo
> to víme?
>
> RK
>
> 2. Mě se mimo jiné líbí pragmatický přístup, jak se dá dohledat na
> fascinovaném včelaři - zasahovat jedy, když je to potřeba. k tomu je
> potřeba si určit cíl a tušit jak moc je včelstvo ohrožené vzhledem k tomuto
> cíli (ekonomický práh, zabránění úhynu,...), a podle toho aplikovat jedy.
> U některých včelstev by z toho vyplynulo třeba těch našich 3 až 6 zásahů do
> roka, u jiných třeba 1x nebo 2x do roka, ale někdy také méně. To by docela
> dobře ukázalo, která včelstva je dobré rozchovávat (podle počtu nutných
> zásahů vzhledem o onomu stanovenému cíli)
> Jenže podle naší metodiky je včelstvo ohroženo neustále, a téměř nikoho
> nezajímá, že s určitým počtem roztočů včely dokážou normálně žít.
>
>RK
>
> 3. O tom právě píšu. Když ve včeláých nejsou roztoči, potom viry významně
> neškodí. Ovšem včelstva pod tlakem roztočů jsou i na viry rozdílně odolná,
> proto je otázka, jak moc se dá mluvit o odolnosti proti roztoči, když
> nesledujeme tuto kombinaci.
>
> RK

> 4. Bond test je také možné vnímat jinak.
> Třeba jak využít přírodní zákony při šlechtění.
> Nevím, jestli je správné nazývat týráním něco, co člověk aktivně nedělá.
> Bond text znamená například netýrat včely chemikáliemi. :)
>
> RK
-------------------------------------------------------------------------------------------

1. Ale to jestli včely dokážou odstraňovat roztoče i při malém zamoření by se dalo zjistit prohlídkou roztočů pod mikroskopem.

2.Nějaký významný rozdíl v počtu ošetření a podle toho posuzovat schopnost včel odstraňovat roztoče by se mohlo použít v začátcích selekce, ale postupem selekce se rozdíl mezi včelstvy sníží, tak potom přijde jaké měřítko posouzení odolnosti co?

3. Roztoči na viry mají vliv, otvírají jim cestu k propuknutí nákazy. Ale jaký mají viry vliv na roztoče a odolnost včel proti roztočům? Proč podstupovat tuto kombinaci?

4.Za týrání se považuje i zásah, který chovatel neudělá, když to co neudělal včelstvo poškodí.

Aleš M.

""4. Kolik % přežilo? Proč vznikla odolnost u Tellského plemene u včelstev bez chem. ošetř. a u jiných ne? Dá se předpokládat, že gen. danou možnost odolnosti měla stejnou?"
...........
Nevím. Je to pro mě nová informace z konference v Brně - jedná se o jedno plemeno. Varroatolerance se údajně vyvinula v části, kde včely nebyli ošetřovány proti roztoči. "

Tam je třeba znát konkrétní podrobnosti. V krajním případě vůbec nemuselo dojít ke vzniku odolnosti včelstva na roztoče nebo jen k velice mírné odolnosti. Za prvé samotný roztoč se množí či na začátku množil pomalu a včelstvo zabil až po cca 3 - 4 letech. Takže pokud se neléčilo, nejagresívnější populace roztočů zabila "svoje" včelstva o rok až dva dříve než ostatní populace roztočů. Sice nějací roztoči by se přestěhovali po kolapsu toho včelstva do okolních včelstev, ale spousta roztočů by uhynula. Tím se v populaci roztočů preferovali ti méně agresívní a ti více agresívní byli potlačováni, protože včelstva s méně agresívními roztoči by vydržela o ten rok, dva roky déle a tím namnožila více rojů a více neagresívních roztočů.
Za druhé pokud se hustota včelstev výrazně zmenšila, zbývající včelstva mají v přírodě mnohem lepší podmínky, co se týká zásobení sladinou a pylem i usidlování v dutinách a o to se více množí. Zatímco roztoči uvnitř včelstev mají pořád stejné podmínky.
Takže i kdyby se odolnost včelstev na roztoče vůbec neobjevila, mohlo při mnohem menší hustotě včelstev dojít k ustálení populace, roztoči by likvidovali stejný počet včelstev jako by stačila včelstva udělat rojů.

To všechno by se poznalo, kdyby se taková včelstva vzala a přenesla do "normálních" podmínek včelařem chovaných včel a vystavila tlaku roztočů "vyšlechtěných" pravidelným léčením.

AM:
1. Ale to jestli včely dokážou odstraňovat roztoče i při malém zamoření by se dalo zjistit prohlídkou roztočů pod mikroskopem.
------------------
Pokud s emyslí grooming - tedy čištění včel navzájem, tak na přednášce Ing.Čermá uváděl, že to asi nebude ta pravá cesta. Vyslektuje i roztoče - mrštné a hbité. Tedy ještě víc. Kdo viděl VD běhat ví o čem to mluvím.
SPíš to vypadá, že odvíčkování silně napadených buněk - tedy neumožnění jeho množení je z hlediska roztoče to nejhorší.

Ono se nemusí ani moc - skutečné množení roztoče není nijak významné - po odečtení všech jeho porblémů to není dvakrát, třikrát za 14 dní, ale jen 1,xx . Tak nějak si to pamatuji.

Takže pokud by tu reprodukční úspěšnost včely roztoči jen trochu snížily, může jít právě o ten malý rozdíl mezi tím že VD včely v létě položí a tám, že včely neumožní VD zvyšovat svoji populaci.


Pak je tady taky jeden mechanismus - ve VMS se dá prý vyčíst že na jaře se snižuje spad.
Pokud včela, která má na sobě VD a má pocit že je nemocná, opouští úl. MOžná i s VD. Takže pár set včel na jaře je pro včelstvo skoro nic, pro populaci VD horší jak nátěr plodu. :-)

Ono je zbytečné o tom tady na konferenci ztrácet čas, život i výměna informací je jinde. Tady se pro mnohé stále objevuje Amerika, další stále věří že země je placatá a nemá cenu nikam plout. Daly by se tady v archivu dohledat perly - Pes bez blech a pamatuji si zde i na tvrzení, že expert na přednášce vysvětloval, že KM je naprosto mimo, že pak je rezavá tráva před česny, poškozený plod,...

Tady ty informace se dají jednak nastudovat v minulých ročnících Moderního včelaře, VMS Brno, konference 10.let PSNV, naposledy Konference Mendělejovy společnosti pro včelařský výzkum nedávno v Brně.

No a poškození roztoči na podložce, to snad ani není nic mimořádného. PSNV na předminulém VMS rozdávala nejlepším zadavčům el.mikroskop, aby si to mohli obhlédnout.

Karel

Stránky výrobce, kategorie technické podpory píšou:

Otázka:
Stroj nevyplňuje med přesně, tam jsou rozdíly mezi sklenice až 10 gramů. Co mám dělat? Datum: 04.06.2011
Odpověď:
Med nemůže proudit dost rychle přes rouru. To se děje zejména s medem smetanovým (např. znásilnění)

Následující opatření pomůže v každém případě:

- Jemně zahřát med kolem 25-30 ° C / F 77-86

- Také nevýhodu, musí být správně nastaven jak je uvedeno v manuálu na straně 16:
2-3: kapalina, čerstvě vytočený med
4-5: krémová med

Pokud však nechcete ohřát med, můžete zlepšit situaci tím, že tato opatření:

- Použití jako krátké potrubí jak je to možné

- Zvedněte med kontejner (nad strojem), takže stroj nepotřebuje tu Aspire med

- Podívejte se přes průhledný kryt a pozorovat medu nad koly, kde to vyplývá z loktem do hlavy čerpadla. V případě, že med je příliš studený, uvidíte tam nějaké malé "bubliny". Tyto "bubliny" nejsou ze vzduchu, jsou z vakua. A ukázat, že med je natržený od sebe v depresi, ze strany ozubených kol. A že med nemůže proudit dost rychle přes trubku / hadici.
V této situaci, můžete se obrátit se motorových rychlostí (pomocí otočného knoflíku malé righthandside na stroji), dokud neuvidíte tyto bubliny už ne. Nyní jste upravena strojově rychlost medu rychlosti. To může být, že jste skončili při rychlosti 40 až 50 otáček / min.

_gp_

Plním sice ručně ale do padesáti gramů to neřeším. Cenu mám spočítanou a plním na kilo, ale na etiketě uvádím 950. Myslím si že mně nikdo nepráskne za to inspekci. :-))

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Automatick? plni?ka medu DS 20.000
> Datum: 23.10.2011 09:40:26
> ----------------------------------------
> Stránky výrobce, kategorie technické podpory píšou:
>
> Otázka:
> Stroj nevyplňuje med přesně, tam jsou rozdíly mezi sklenice až 10 gramů. Co
> mám dělat? Datum: 04.06.2011
> Odpověď:
> Med nemůže proudit dost rychle přes rouru. To se děje zejména s medem
> smetanovým (např. znásilnění)
>
> Následující opatření pomůže v každém případě:
>
> - Jemně zahřát med kolem 25-30 ° C / F 77-86
>
> - Také nevýhodu, musí být správně nastaven jak je uvedeno v manuálu na
> straně 16:
> 2-3: kapalina, čerstvě vytočený med
> 4-5: krémová med
>
> Pokud však nechcete ohřát med, můžete zlepšit situaci tím, že tato
> opatření:
>
> - Použití jako krátké potrubí jak je to možné
>
> - Zvedněte med kontejner (nad strojem), takže stroj nepotřebuje tu Aspire
> med
>
> - Podívejte se přes průhledný kryt a pozorovat medu nad koly, kde to
> vyplývá z loktem do hlavy čerpadla. V případě, že med je příliš studený,
> uvidíte tam nějaké malé "bubliny". Tyto "bubliny" nejsou ze vzduchu, jsou z
> vakua. A ukázat, že med je natržený od sebe v depresi, ze strany ozubených
> kol. A že med nemůže proudit dost rychle přes trubku / hadici.
> V této situaci, můžete se obrátit se motorových rychlostí (pomocí otočného
> knoflíku malé righthandside na stroji), dokud neuvidíte tyto bubliny už ne.
> Nyní jste upravena strojově rychlost medu rychlosti. To může být, že jste
> skončili při rychlosti 40 až 50 otáček / min.
>
> _gp_
>
>
>

Plním sice ručně ale do padesáti gramů to neřeším. Cenu mám spočítanou a plním na kilo, ale na etiketě uvádím 950. Myslím si že mně nikdo nepráskne za to inspekci. :-)) Také je nějaká technologická přesnost, ta bývala 2,5%

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Automatick? plni?ka medu DS 20.000
> Datum: 23.10.2011 09:40:26
> ----------------------------------------
> Stránky výrobce, kategorie technické podpory píšou:
>
> Otázka:
> Stroj nevyplňuje med přesně, tam jsou rozdíly mezi sklenice až 10 gramů. Co
> mám dělat? Datum: 04.06.2011
> Odpověď:
> Med nemůže proudit dost rychle přes rouru. To se děje zejména s medem
> smetanovým (např. znásilnění)
>
> Následující opatření pomůže v každém případě:
>
> - Jemně zahřát med kolem 25-30 ° C / F 77-86
>
> - Také nevýhodu, musí být správně nastaven jak je uvedeno v manuálu na
> straně 16:
> 2-3: kapalina, čerstvě vytočený med
> 4-5: krémová med
>
> Pokud však nechcete ohřát med, můžete zlepšit situaci tím, že tato
> opatření:
>
> - Použití jako krátké potrubí jak je to možné
>
> - Zvedněte med kontejner (nad strojem), takže stroj nepotřebuje tu Aspire
> med
>
> - Podívejte se přes průhledný kryt a pozorovat medu nad koly, kde to
> vyplývá z loktem do hlavy čerpadla. V případě, že med je příliš studený,
> uvidíte tam nějaké malé "bubliny". Tyto "bubliny" nejsou ze vzduchu, jsou z
> vakua. A ukázat, že med je natržený od sebe v depresi, ze strany ozubených
> kol. A že med nemůže proudit dost rychle přes trubku / hadici.
> V této situaci, můžete se obrátit se motorových rychlostí (pomocí otočného
> knoflíku malé righthandside na stroji), dokud neuvidíte tyto bubliny už ne.
> Nyní jste upravena strojově rychlost medu rychlosti. To může být, že jste
> skončili při rychlosti 40 až 50 otáček / min.
>
> _gp_
>
>
>

V tom kapitalismu si musíš umět vypočítat alespoň tu nejnižší cenu pod kterou již nemůžeš. Nikdo ti pak také nebrání vydělat o 1000% víc. Mám doma návody k výpočtu cen z roků 1895. 1924. 1838, 1949, neb u nás byla kovárna, a ten sistém výpočtu se nijak moc neliší jen některé položky nesou jiné názvy. Ty ceny nám pak po nejvíce kazí právě t,i co tvrdí, že to dělají jen jako koníčka.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vyssi cena medu
> Datum: 22.10.2011 13:59:54
> ----------------------------------------
> Tak tedy já do své práce započítávám i to že se jdu podívat jestli .....
>
> -------------
> No já si nepočítám nic, je to koníček.
>
> Prostě prodávám nyní za maximální možnou cenu, respektive se držím středu.
> Vyšší půlku nechávám těm co mají míň medu, nebo je to živí atd. A pokud
> bych se dostal mezi laciné, tak to samozřejmě zvednu. ALe okolo jak tak
> slyším se prý dá koupit i za 80 85.
>
> A pokud bych měl pocit, že se náklady nevejdu, tak se nad tím zamyslím a
> přestanu pracovat neefektivně.
>
> TAkové počíátání nákladů s z toho cens, to je právě ten socik.
> Kapitalismus - to je právě ta cena co generuje největší zisk (není řečeno
> že automaticky nejvyšší) a co nejoptimálnější náklady.       A zase to nemusí
> bgýt ty v daném okamžiku nejnižší.
>
>
> Karel
>
>
>

To je naprostá fikce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 22.10.2011 19:06:49
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> > Datum: 22.10.2011 12:57:45
> > ----------------------------------------
> > Problém v ničení r varoázy včelou je ten, že to neumí aní ta původní Její
> obrana
> > spočívá právě v migraci 2x do roka.
> --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Na tom nezáleží jakou má obranu původní hostitel, naše včela má jiný způsob
> života, takže i způsob obrany bude jiný.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

To máš snad v v návodu použití, nebo by ti to měl zdělit prodejce

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Rondo Jozef <rojoz/=/seznam.cz>
> Předmět: Automatick? plni?ka medu DS 20.000
> Datum: 22.10.2011 20:44:28
> ----------------------------------------
> Přátelé,
> prosím o sdělení, kde se u nás opravují německé automatické plničky medu DS
> 20.000. Nemohu nastavit přesné dávkování - zřejmě porucha elektroniky.
> Děkuji za radu.
>
>
>

.... Mám doma návody k výpočtu cen z roků 1895. 1924. 1838, 1949, ....

Pepan
--------
Tak vidíš, to tě přímo kvalifikuje aby jsi se nabál napsat osvětový článekdo Včelařství.

Mohl by jsi tam dojít k nějaké obecné ceně, pod kterou nemůže nový včelař prodávat - tedy ten co si musí vše nakoupit nebo udělat, běží mu odpisy atd.

A skončit závěrem, že pokud někodo na jadné straně prodává med za xxx a na druhé straně kudy chodí tudy běduje jak mladí nechtějí včelařit, že by si to měl ujasnit.

Z kartelové dohody tě určitě nikdo nebude vinit.

:-)

Karel

Jestli je pro Vás fikce rychlejší komunikace mezi včelaři za pomoci počítače a sms, tak to chápu, že nějaké obranné možnosti včel je pro Vás něco z jiné planety.

Ales M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 23.10.2011 11:16:08
> ----------------------------------------
> To je naprostá fikce.
>
> pepan
>
------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> > > Problém v ničení r varoázy včelou je ten, že to neumí aní ta původní Její
> > obrana
> > > spočívá právě v migraci 2x do roka.
> >
> --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
> >
> > Na tom nezáleží jakou má obranu původní hostitel, naše včela má jiný způsob
> > života, takže i způsob obrany bude jiný.
> >
> >
> > Aleš M.
> >
> >
> >
>
>
>

To vzájemné čištění, je podle mě, způsobeno citlivostí vnímání včely a ta se může projevit i tím odletem ze včelstva. A to odstraňování napadených buněk je také o citlivosti vnímání včely. Jestli jsou tyto dvě možnosti řízeny stejným "čidlem" to nevím. Protože na to abych si hrál s rozkládacímy rámky a mohl porovnávat co a v jaké míře se projevuje, nemám dost volného času, pro mě jako obyč. včelaře je použitelný pouze spad a večer doma si roztoče prohlédnout. A porovnávání údajů za celou sezónu.
A všímám si i rozdílu názorů u těch co jsou ve středu informací a života kolem selekce včely. Zatímco někdy začátkem této myšlenky byl nutný stav zamoření a vystavení tlaku, dnes je to tlak na nějakých 10% stavu včelstva. A že by už i grooming nebyl to pravé a selektují se tím roztoči do atletických disciplím. Já si myslím, že ať se udělá co chce, tak roztoč bude vždy se selektovat také. Je to otázka jeho přežití a to se snaží každý druh. Takže i tím nepoužíváním chemie se nedocílí neduživých roztočů méně schopných života. To by vymřel VD dávno už ve své domovině.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oet?en? v?elstev ne?len? ZO
> Datum: 23.10.2011 08:18:35
> ----------------------------------------
> AM:
> 1. Ale to jestli včely dokážou odstraňovat roztoče i při malém zamoření by
> se dalo zjistit prohlídkou roztočů pod mikroskopem.
> ------------------
> Pokud s emyslí grooming - tedy čištění včel navzájem, tak na přednášce
> Ing.Čermá uváděl, že to asi nebude ta pravá cesta. Vyslektuje i roztoče -
> mrštné a hbité. Tedy ještě víc. Kdo viděl VD běhat ví o čem to mluvím.
> SPíš to vypadá, že odvíčkování silně napadených buněk - tedy neumožnění
> jeho množení je z hlediska roztoče to nejhorší.
>
> Ono se nemusí ani moc - skutečné množení roztoče není nijak významné - po
> odečtení všech jeho porblémů to není dvakrát, třikrát za 14 dní, ale jen
> 1,xx . Tak nějak si to pamatuji.
>
> Takže pokud by tu reprodukční úspěšnost včely roztoči jen trochu snížily,
> může jít právě o ten malý rozdíl mezi tím že VD včely v létě položí a tám,
> že včely neumožní VD zvyšovat svoji populaci.
>
>
> Pak je tady taky jeden mechanismus - ve VMS se dá prý vyčíst že na jaře se
> snižuje spad.
> Pokud včela, která má na sobě VD a má pocit že je nemocná, opouští úl.
> MOžná i s VD. Takže pár set včel na jaře je pro včelstvo skoro nic, pro
> populaci VD horší jak nátěr plodu. :-)
>
> Ono je zbytečné o tom tady na konferenci ztrácet čas, život i výměna
> informací je jinde. Tady se pro mnohé stále objevuje Amerika, další stále
> věří že země je placatá a nemá cenu nikam plout. Daly by se tady v archivu
> dohledat perly - Pes bez blech a pamatuji si zde i na tvrzení, že expert na
> přednášce vysvětloval, že KM je naprosto mimo, že pak je rezavá tráva před
> česny, poškozený plod,...
>
> Tady ty informace se dají jednak nastudovat v minulých ročnících Moderního
> včelaře, VMS Brno, konference 10.let PSNV, naposledy Konference Mendělejovy
> společnosti pro včelařský výzkum nedávno v Brně.
>
> No a poškození roztoči na podložce, to snad ani není nic mimořádného. PSNV
> na předminulém VMS rozdávala nejlepším zadavčům el.mikroskop, aby si to
> mohli obhlédnout.
>
> Karel
>
>
>

Jaké jsou letos zkušenosti s umělým krmením, Apinvertem nebo podobným? Letos je nějak tady v tom směru ticho po pěšině.

Jaké jsou letos zkušenosti s umělým krmením, Apinvertem nebo podobným? Letos je nějak tady v tom směru ticho po pěšině.
--------

Jako že by někomu uhynuly včely už na podzim?

Já loňské vyzimoval.

Karel

Já taky. Jen vrchnost by zchudla. To by bylo kontraproduktivní. Tady se nechrání zdraví včel ale bytí včelařské vrchnosti.

Dorrý večer!
Chci se zeptat.Udělal bych si v zimě komoru na ztekucování medu,nemáte někdo slušný mustr,se kterým se dá slušně pracovat a není moc náročný na výrobu.Třeba ze staré lednice 120.Pokud ano a jste ochotni se podělit o návod př. výkresy,pošlete mě je laskavě na www.karel.stajer/=/tiscali.cz.Předem děkuji.Štajer

Zdravím,
jednoduchý způsob je na
www.vcelky.cz
Petr B.

2011/10/23 čárlí <e-mail/=/nezadan>

> Dorrý večer!
> Chci se zeptat.Udělal bych si v zimě komoru na ztekucování medu,nemáte
> někdo slušný mustr,se kterým se dá slušně pracovat a není moc náročný na
> výrobu.Třeba ze staré lednice 120.Pokud ano a jste ochotni se podělit o
> návod př. výkresy,pošlete mě je laskavě na
> www.karel.stajer/=/tiscali.cz.Předem děkuji.Štajer
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

A topení bude jaké? Já mám topnou spirálu na med 50W a skříňku z dřevotřísky(lamina) zevnitř zateplenou polystyren a palubky včetně dveří.

Já topím žárovkama v lednici velké jako sporák. Ragulaci nemám, reguluji právě těma žárovkama, pod kterýma musí být ventilátor pro pohyb vzduchu. Používám trochu menší, než je v odsavači, 220V 5W. Po ztekucení dvou konví každý příjde na to jaké žárovky použít. Vytápět box fenem zvenku, foukat teplý vzduch dovnitř, je blbost.Zdroj tepla musí být uvnitř a dokonale utěsněná prostora.Do lednice dám konev, zapnu dvě žárovky 100w + 60w. Po čtyřech hodinách je v boxu 50°C,vypnu 100W žárovku a šedesátka to stačí udržet pod padesát v pohodě. Potom už stačí jen čekat, až bude ztekuceno. Má to jen jednu chybu. Kdo neposlechl prezidenta Klauze a nezazásobil se silnějšíma žárovkama, tak má smůlu.

Já mám termostat z bojleru. Nadstavím 45 st C a strčím dovnitř a bez problémů.
Na bodový zdroj tepla je nutné dovnitř doplnit nějaký ventilátor, který tam cirkuluje vzduch, stačí malý na 12 voltů průměr 60 - 90 mm , uprostřed 20- 30 centimetrů příslušného potrubí. Bez potrubí víří vzduch jen v nejbližším okolí a málo fouká.
Na plošný zdroj tepla by mohlo stačit do roštu pod med zapojit více žárovek menšího výkonu, vždy 2 nebo 3 do série, 40 nebo 25 watt , aby povrch žárovky nebyl příliš žhavý a kvůli životnosti žárovek.
Je třeba trochu dávat pozor na ovzduší uvnitř boxu, některé plasty či topná tělesa, případně ten ventilátor tam při zvýšené teplotě zanáší do toho uzavřeného prostoru dost silné smradíky, takže nádoby s medem musí být uzavřené.
Běžný levný ventilátor při teplotě 45 - 50 st C mívá sníženou životnost - ložiska, takže je vhodné mít víc kusů jako náhradu.
Výkon topného tělesa vzhledem k objemu a izolaci boxu je správně dimenzován, když při nadstavené teplotě je ve vytopeném boxu poměr zapnuté a vypnuté doby zhruba půl na půl. Ještě lepší je, když těleso topí 3/4 doby a 1/4 doby ne. Pokud těleso topí jen 1/3 nebo 1/4 doby nebo ještě méně a zbytek doby netopí, je výkon tělesa příliš velký a je třeba zkontrolovat, jestli nedochází k přehřívání některého místa nádoby s medem.

Má to jen jednu chybu. Kdo neposlechl prezidenta Klauze a nezazásobil se silnějšíma žárovkama, tak má smůlu.
-----

Mně vyrobil tchán ze staré ledničky MINSK taky box, jenže jsme jej ještě nepoužil.

Ale jako topidlo - dva halogenové refletory dole pod mříží namířené nahoru a vyndané sklo z nich. Halogenové žárovky budou k mání dlouho. Jsou k mání od 60W do 200W.

No a pak až nebudou, budeme nakupovat tepelné koule - pod tímto označením se prý v NSR prodávají LEDkové loby navzdory:-)

Normálně všechno pastuji ale jednou jsem med v mlékařské konvi postavil v chodbě na radiátor zakryl dekou za dva dny tekl.
skoušel jsem i pár sklenic v troubě je tam temostat. Napřed jsem to odskoušel jen s teploměrem 12 sklenic / necelá hod.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Boh??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ztekucov?n? medu
> Datum: 24.10.2011 08:35:36
> ----------------------------------------
> Já topím žárovkama v lednici velké jako sporák. Ragulaci nemám, reguluji
> právě těma žárovkama, pod kterýma musí být ventilátor pro pohyb vzduchu.
> Používám trochu menší, než je v odsavači, 220V 5W. Po ztekucení dvou konví
> každý příjde na to jaké žárovky použít. Vytápět box fenem zvenku, foukat
> teplý vzduch dovnitř, je blbost.Zdroj tepla musí být uvnitř a dokonale
> utěsněná prostora.Do lednice dám konev, zapnu dvě žárovky 100w + 60w. Po
> čtyřech hodinách je v boxu 50°C,vypnu 100W žárovku a šedesátka to stačí
> udržet pod padesát v pohodě. Potom už stačí jen čekat, až bude ztekuceno.
> Má to jen jednu chybu. Kdo neposlechl prezidenta Klauze a nezazásobil se
> silnějšíma žárovkama, tak má smůlu.
>
>
>

Já přemýšlel omotat vnitřek starého pultového mrazáku vhodně
dimenzovaným topným kabelem. Tam by asi nebyl nutný ani ten ventilátor.
Každopádně regulaci to chtít bude.

Milan Čáp

Dne 24.10.2011 09:41, KaJi napsal(a):
> Má to jen jednu chybu. Kdo neposlechl prezidenta Klauze a nezazásobil se
> silnějšíma žárovkama, tak má smůlu.
> -----
>
> Mně vyrobil tchán ze staré ledničky MINSK taky box, jenže jsme jej ještě
> nepoužil.
>
> Ale jako topidlo - dva halogenové refletory dole pod mříží namířené nahoru
> a vyndané sklo z nich.       Halogenové žárovky budou k mání dlouho. Jsou k
> mání od 60W do 200W.
>
> No a pak až nebudou, budeme nakupovat tepelné koule - pod tímto označením
> se prý v NSR prodávají LEDkové loby navzdory:-)
>

Vybodněte se na žárovky. vyrábějí se žárovky do umělých kvočen jak skleněné tak keramické.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ztekucov?n? medu
> Datum: 24.10.2011 09:41:40
> ----------------------------------------
> Má to jen jednu chybu. Kdo neposlechl prezidenta Klauze a nezazásobil se
> silnějšíma žárovkama, tak má smůlu.
> -----
>
> Mně vyrobil tchán ze staré ledničky MINSK taky box, jenže jsme jej ještě
> nepoužil.
>
> Ale jako topidlo - dva halogenové refletory dole pod mříží namířené nahoru
> a vyndané sklo z nich.       Halogenové žárovky budou k mání dlouho. Jsou k
> mání od 60W do 200W.
>
> No a pak až nebudou, budeme nakupovat tepelné koule - pod tímto označením
> se prý v NSR prodávají LEDkové loby navzdory:-)
>
>
>

Nevím jestli ty stěračové serva u DS mají u elektroniky zpětnou vazbu, ale u serv je známo, že jsou citlivé na napětí a proud a stačí odchylka u napájení, v tomto případě jde o trafo, které nemá kompenzaci poklesu a přepětí a odchylka v plnění je na světě. Prostě dráty k napájecímu trafu musí mít dostatečný průměr a nejlépe na svém okruhu natažen přímo z jističe a rozvaděče. Test vedení za rozvaděčem je také potřeba, protože jestli např. sepne spirála a pohasne mírně žárovka, je to ve vedení a občas pomůže přehodit na jinou fázy a chyba tudíž není v plničce. Doufám, že to pomůže._gp_

Naco kupovat jakési speciální žárovky kus za 50 nebo za 100 , když normální žárovky jsou a ještě hezkých pár měsíců budou kus za 5 - 10 Kč.
Aktuální to bude, až dojdou. Ale třeba už potom nebude ani EU a žárovky tak budou normálně v prodeji.
Jinak možností na topná tělesa je nepočítaně, akorát ty žárovky jsou momentálně nejlevnější a jednoduše použitelné.

Ušetříš na žárovce a proděláš na elektrice. Ty speciální málo nebo vůbec nesvítí jsou odolnější vůči nárazům. jejich instalace je stejná jako u žárovky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ztekucov?n? medu
> Datum: 24.10.2011 10:12:00
> ----------------------------------------
> Naco kupovat jakési speciální žárovky kus za 50 nebo za 100 , když normální
> žárovky jsou a ještě hezkých pár měsíců budou kus za 5 - 10 Kč.
> Aktuální to bude, až dojdou. Ale třeba už potom nebude ani EU a žárovky tak
> budou normálně v prodeji.
> Jinak možností na topná tělesa je nepočítaně, akorát ty žárovky jsou
> momentálně nejlevnější a jednoduše použitelné.
>
>
>

"Ušetříš na žárovce a proděláš na elektrice. Ty speciální málo nebo vůbec nesvítí jsou odolnější vůči nárazům. jejich instalace je stejná jako u žárovky."

Když má box stejnou izolaci a stejnou nadstavenou teplotu, spotřebuje se stejně elektriky, bez ohledu na to, jakou žárovkou nebo jiným podobným spotřebičem ta elektrika projde.
Běžné žárovky jsou dostatečně odolné a mají dostatečnou životnost, pokud se nevyužívají na plné stanovené napětí. Proto 2 nebo 3 obyčejné žárovky v sérii se tím vyrovnají jedné speciální.
Jinak je to taky vhodné využití pro staré socialistické žárovky na 215 nebo 220 volt, které by ještě někdo mohl mít v zásobě, protože jmenovité napětí v síti bylo povýšeno z 220 na 230 , leckde je normálně i 240 volt. A ty staré socialistické žárovky za takových podmínek velice rychle praskají.

Já to mám takhle udělané a funguje to zatím naprosto v pohodě.
http://pupek73.blog.cz/1109/termobox-2

Chlapi, chtěl jsem to mít jednoduché, proto nemám hodně silný zdroj tepla, abych ho nemusel různě zakrytovávat a ještě termostatem regulovat, vypínat zapínat. Vyhřátou menší lednici udrží šedesátka žárovka krásně pod 50°C v pohodě, jednoduše, když stále svítí. Náklady minimální, acedurka, dvě objímky, ventilátor na 220V tzn. bez trafa, dvě žárovky, dva vypínače, toť vše.

Jeden dotaz bych s dovolením měl. Při těch různých výkonech žárovek, jak dlouho rozpouštíte, jaké množství medu a s jakým odběrem el. Já mám izolovanou skříň a při 50W na spirálu, rozpouštím 40kg tak asi den a pul. Ten půl den je tam pro jistotu navíc, abych měl jistotu, že je med rozpuštěný úplně a není "zakalený". 36h tj. 1,8KW na jednu 40kg nádobu.
Když jsem neměl tu skříň tak spirálou jsem nebyl schopen med rozpustit úplně.

Já jsem rozpouštěl až tři flašky od okurek medu výkonem cca 140 watt jeden až dva dny při nadstavené teplotě na regulátoru cca 45 st C. Ale v obyčejném neizolovaném plastovém vědru 50 l přehozeném jen dekou nebo ručníkem.
Spínání termostatem tak zhruba půl na půl , takže spotřeba byla tak asi 1.5 - 3 kilowatty.

Používám spirálu speciálně na rozpouštění medu
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/fot_open.php?f=img_commodity/4131.jpg

koupenou ve včelařské prodejně v Nasavrkách (mají ji i jinde) a plná spokojenost. Konev se otevře, spirála posadí na povrch tuhého medu a zapne se do elektřiny. Do dvou dnů se protaví a propadne až na dno a konev je úplně tekutá, i kraje, kam spirála nesahá a nic se nemůže nikde přehřát. Med je příjemně teplý a čirý, konev na povrchu vlahá. Konev není třeba isolovat, protože se zahřívá zevnitř a ztráty jsou malé (při pokojové teplotě). Obalení dekou by asi proces trochu urychlilo. Rychlé, pohodlné a nikde nepřekáží celý rok nějaká bedna. Příkon je uváděn 75W.

Pepa

On jinak ani není problém udělat podstavec a rozpouštět třeba konev medu uvnitř obyčejných nástavků. Pokud to jsou ještě nástavky izolované, je to krásně úsporné. Pokud to jsou masívní nástavky ze dřeva, i ty docela dobře izolují, případně se to udělá uvnitř baráku a uniklé teplo se potom může počítat jakoby na vytápění baráku. Ostatně na spotřebě tepla je i rozdíl, když se roztápí někde ve studené pracovně, kde je 5 - 10 st C nebo v nějaké obytné vytápěné předsíni bytu, kde je třeba 20 st C
Bedna nepřekáží, protože není a podstavec s termostatem se někde schová nahoru na skříň.

Já si myslím, že radit někomu, jak má rozpouštět med teplem, chybí zásadní informace a to jak velkého množství medu by se to mělo týkat. Když tato informace chybí, je to v podstatě žvanění o ničem. Ztekutit několik sklenic tak stačí dát je na radiátor a hodit přes ně starý svetr. Jde li pak o množství do q tak přituhuje. Místo starých lednic doporučuji mrazák, protože je izolačně daleko lépe proveden a energie stále podražují a není to konečný stav. Srovnání: používal jsem starou ledničku Minsk a k nahřátí 4 věder s medem jsem potřeboval 2,5 dne a teplo mě dělaly 2 žárovky 60 W. Dnes u mrazáku 350 l mám nahřáto za 24 hod a nepoužívám ani ventilátor. Nahřívám 7 věder, což je asi 1 q. medu. Topení mám z el trouhy a jednotlivé okruhy mám zapojené do serie. To má pak příkon 300 W a je to asi navždy. Žárovky odcházely jedna za druhou. Termostat z bojleru, také věčná záležitost. Ventilátor je zbytečný, protože topení je pod . Navíc mrazák má výhodu v tom, že když se dá o jedno vědro méně, vejde se tam vysoušeč. A to je bezv. záležitost hlavně u květového medu. Nahřeje se, teplota se stáhne na 30 stupňů a pak jen několikrát zamíchat. A je po problému s velkým obsahem vody. Když pak množství medu přesáhne tuny, je potřeba asi speciální zařízení, ale to asi nebylo předmětem dotazu a profíci určitě nepotřebují rady od amatérů. Zdraví r. Stonjek

V topné sezoně nemám problém, postavím hobok za kamna a za dva dny je zadarmo tekutý a je to šetrné. Jendou jsme to přehnal a tak sjem šel ze zvědavosti pro teploměr a teplota po zamíchání byla pod těsně pod 50.

ALe slyšel jsem, že existují topné spirály z nerez trubky a napojí se to hadicemi na topení.
Máte s tím někdo zkušenosti?


Jiank k filtrační nádobě mám topnou spirálu (ale je tvarovaná do kužele) a ta má ovladač i s termostatem.
Prodává se to i v mnoha dalších provedeních. Až budu zase někdy nakupovat, tak spirálu si koupím s tímto temrostatem.
Přijde mi to pohodovější a asi to bude i rychlejší - díky regulaci nemusí mít nižší instalovaný výkon.

Karel

Řekl bych, že kdo potřebuje najednou ztekutit metráky medu,a to případně opakovaně, tak má tak velký obrat ve včelách, že se mu vyplatí dát pár tisícovek minimálně na nějakou konzultaci a nástin řešení u odborníka. Taky už je to potom profi výrobna mimo prodej ze dvora a mimo oněch 40 včelstev, takže to musí být i profi potravinářské provedení, žádné kříšení použitého šrotu typu starých ledniček.
Na ztekucení množství medu do 1 - 2 konví či věder stačí tyhle amatérské rady.
U starých ledniček či mražáků je ta věc, že se jejich izolace zvyšovala až postupně, takže nějaký hodně starý mražák bude mít nepříjemně vysoký únik tepla.
Dneska už není problém sehnat za pár stovek watmetr a tu spotřebusi prostě přesně změřit.

"ALe slyšel jsem, že existují topné spirály z nerez trubky a napojí se to hadicemi na topení.
Máte s tím někdo zkušenosti?"

Ono se toho dá dneska udělat strašně moc a pokud se to udělá pořádně, obvykle to i spolehlivě funguje, akorát ta cena......
Protože někdo to musí spočítat a někdo potom musí najít ty správné komponenty, zakoupit je a vyrobit to.

už jste zkoušel měřit teplotu par hodin po zacatku? spirala skutecne propada do medu, o to nic, v momente kdy je spirala zanorena po par hodina cca do nejakych 15 cisel, kdy neni roztajeny med z kraju, je teplota medu okolo 46°C (a to jsem tam radej teplomer nechtel dal nechavat). Což už mi přijde dost... potom dele, kdyz se teplota "rozvolni" mezi vyssi mnozstvi medu, uz to neni tak hrozne. Jinak znamej celou hlinikovou konev strci na chvili do paraku. Jaka je tam teplota a za jak dlouho je to hotove ovsem nevim.

Ztekucování medu je vždycky kompromis. I když se ztekucuje nejšetrnějším možným způsobem, v komoře teplým vzduchem a použije nejnižší možná teplota, těch 45 st C. Vždycky nějaká část toho medu je delší dobu, hodiny na teplotě 45 nebo dokonce vyšší a rychle tak stárne. Takže během toho ztekucování med jakoby zestárne, řekl bych minimálně o měsíce.

http://zpravy.idnes.cz/misto-kulek-zihadla-cesi-stavi-pro-afghance-vcelarske-centrum-puh-/zahranicni.aspx?c=A111025_130343_zahranicni_ts

aktualni ceny cuktu v akci muzete najit na

http://www.akcniceny.cz/zbozi/hledej/cukr+krystal/

cena uz asi niz nepujde

Koupil jsem si letos nové úly s vysokým dnem. Můžete mi prosím říci, jaké to má výhody? Z jakého důvodu je to dno tak vysoké?

?????
Proč se ptáte právě teď?
Nezeptal jste se předem, nebo vám nevyhovují?

Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než nízký. Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.

Jak vysoke je to dno? Pokud klasickych 10cm, tak to nepovazuji za nejak vyhodne, fumigace se nedela pohodlne podmetem, podle mych pozorovani vcelam nizky podmet vyhovuje, pro me je prinosem podmet kam se vejde muj ramek 39*17, kdyz potrebuji nekam povesit par ramku nez se dolihne plod, nebo polamane zasoby.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysok? podmet
> Datum: 26.10.2011 13:11:22
> ----------------------------------------
> Z mnoha důvodů je vysoký podmet při včelaření většinou výhodnější než
> nízký.       Rozepisovat ty důvody by tady bylo na dlouho. Současní technologie
> včelaření je na vysoké dno přizpůsobena. Výška úlu zároveň nevadí, když na
> rozdíl od dřívějška, kdy byla snaha úly dávat ve více řadách na sebe do
> včelínů, se dneska dává obvykle jen jedna řada úlů venku na podstavce.
> S nízkým dnem jde včelařit taky, jen se některé věci musí dělat jinak.
>
>
>

Koupil jsem si letos nové úly s vysokým dnem. Můžete mi prosím říci, jaké to má výhody? Z jakého důvodu je to dno tak vysoké?

----------

V tuto dobu je obzvláště zajímavé, že se do podmetu vejde pastička na myš.
Taktéž je možné v podmetu lépe zapáalit pásek na fumigaci.
A v případě, že padne včelstvo - otrava atd. tak se to dá snadněji vymést.

A je tam i lépe vidět.

To je asi tak vše. :-)

Karel

Kladný vliv má při převozu, kdy zmenšuje přehřívání včelstev. Potom v létě, když je v úlu hodně včel a ony sedí hodně nízko, tak se tam do chumáčů vyvěšují létavky , případně tam staví trubčinu.
V říjnu na fumigaci je tam možné dát levnou papírovou podložku, na kterou včely v říjnu nedosahují, takže ukazuje přesný spad. Pokud je nízké dno, včely občas v říjnu dosáhnou až k němu,papírovou podložku rozkousávají a roztoče vynášejí nebo možná nějací i lezou na včely zpátky.
Záporný vliv má při některém uspořádání včelstva v předjaří, kdy nízké nezasíťované dno je teplejší než klasický zasíťovaný podmet a včely se tak rychleji rozvíjejí.
V létě a podletí vysoký podmet zvyšuje pravděpodobnost loupeží.
Jinak to je u mně v podstatě prázdný nevyužitý prostor, ve kterém se hromadí smetí upuštěné včelami.

Mě se právě zdálo,že do úlu lezou vosy česnem více než u nízkého, protože včely česno nehlídají tak usilovně.

Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.

Vysoke dno mi slouzi jako jednoduchy ukazatel stavu vcelstva bez rozebirani.Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem.Pri presunu ulu se v nem vcely mohou vyvesit...atd.JosPr.

Všechny výše uváděné positivní i negativní důvody jsou dle mne malicherné.
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
Strom vhodný pro včely je vysoký,moc vysoký a dutina je také vysoká. Včely se usadí nahoře v dutině , tam je nejtepleji a vše dole co neobsedají je ... vysoký podmet.
Je li podmet 20 cm nebo 200cm je to jedno, ve stromě.

V úle bychom si museli vzít štafle ale včelám by to bylo jedno.
J.B.

Nejůčinější ošetření včelstev je v období bez plodu. A to připadá na poslední měsíc v roce. Jelikož, ale mrzne, tak fumigace zapáleným páskem není moc účinná a je vhodnější použití aerosolového vyvíječe. Ale když není vyvíječ, tak než dělat ošetření za mrazu fumigací, které nebude účinné, tak využít ještě nějaké teplé odpoledne, kdy bude chomáč včel trošku roztažený a ještě jednou fumigovat. A příští rok sledovat od jara přirozený denní spad a při vyšším spadu použít Kys. mravenčí. Co je to vyšší spad, to je do diskuze. Záleží vždy na období. Pokud padá v dubnu nebo květnu jeden roztoč na den, si myslím, že je dost a je potřeba včely ošetřit. V Červenci a srpnu bych ošetřoval u třech roztočů na den. Obecně je v ČR v červenci brána hranice na ošetření od 5ti roztočů na den, ale to si myslím, že je moc, protože je nutné ochránit od roztočů zimní generaci včel. Proto je také letní ošetření nejdůležitější.

JB:
Z Brennerových zákonitostí života včel= knížka jsem pochopil že včely se vyvinuly v obydlí = dutý strom.
----------------
Ovšem Brenner zmiňuje jednu podstanou zákonitost - zákonitost česna -z mnoha důvodů se včely drží česna.

Takže když tak pozoruji včely v "komínech", tak se drží tam kde je "vlet". Nevadí jim protor ani nad ani pod.

Určité problémy kupodivu mají, když se stáhnou k "vletu" - schválně nepíši česno - může to být cokoli - očko, česno i netěsnost, prasklina atd.
A kupodivu pak moje včely v zimě nezvládnou situaci - na zimu se shromáždí u vletu, nad sebou mají třeba 20-30cm zav. zásob, ale pod stropem je to naředěné- tedy mírně zanesené, ale celkově málo zásob. A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

Takže vysoký protor pod chomáčem je dobrý, ale lepší podle mě nízký nástavek a vlet až v něm plus druhý na dolní hraně plodiště. Tedy o 15cm výše nad dolním očkem.
A dole klasické nízké dno, tak aby se tam dala odebrát měl atd. Pelec, dva.

Karel

není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil k tomu slouží to hoření už se mi to stalo také , avšak na podložce bylo napadáno až až. Proto se také dělá více ošetření, aby se takové případy eliminovaly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jano <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: spad varoa destruktor
> Datum: 26.10.2011 18:45:19
> ----------------------------------------
> Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam
> takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin
> spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden
> problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely
> pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem.
>
>
>

"Pani vcelari chcel by som sa spytat vcelarim len kratko a v okoli nemam takeho nik liecim gabonom 2 pasi na vcelstvo a dnes som pridal avartin spad bol u vcelstiev od 10 do 500 kusov neviem co s nimi dalej a este jeden problem pri zadimovani avartinom mi pri niektorich vcelstvach nezhoril cely pasik prosim vas o radu ak mozete dakujem."

Na Gabon podle naší české metodiky už je pozdě. Ten je určen na aplikaci ke konci července a v srpnu, kdy "čeká" na roztoče, kteří vylezou z zavíčkovaných buněk nebo kteří se do včelstva dostanou zvenku a umožňuje tak včelstvu i při poměrně silném zamoření získat na zimu nepoškozenou populaci zimních včel. Gabon má navíc tu nevýhodu, že po celý měsíc, nebo i déle, kdy je ve včelstvu, zatěžuje včelstvo rezidui asi podobně, jako by po tuto dobu každý druhý den včelař včely fumigoval. Tudíž pokud se hodně používá, docela dost urychluje šlechtění roztočů na odolnost k léčivu proti léčení fumigací nebo aerosolem.
Navíc Gabon potřebuje, aby ve včelstvu byl vzájemný pohyb včel, to teď ke konci října je jenom při teplém počasí a nějaké venkovní snůšce třebas z porostu kvetoucí hořčice. Pokud toto není, včely se teď skoro nepohybují, jak se připravují k sezení na zimu, nedochází v dostatečné míře k roznášení účinné látky z Gabonu kontaktem mezi včelami, takže Gabon je teď nedostatečně účinný.

Dále je potom nesmysl obecně současně používat Gabon a současně fumigovat dalším léčivem, pokud se nejedná o likvidaci roztoče extrémně odolného k léčivu, kterého by spolehlivě zlikvidovala jedině kombinace léčiv. Předpokládám, že Avartin jako léčivo, obsahuje tuším jako účinnou látku amitraz, je dostatečně kvalitní. Gabon je taky dostatečně kvalitní, takže za normálních podmínek stačí k dostatečné likvidaci roztočů jen jeden způsob, kombinace není třeba.

Co se týká teploty, u nás je nyní přes den 10 - 12 st C a přes noc 5 - 10 st C, takže u nás by fumigace být klidně mohla. Případně včely se dají po chladnějším období trošku "oteplit" a jejich chumáč rozvolnit i třeba pokrmením čtvrt, půl kilem cukru, pokud má včelař v úlech krmítka, ze kterých berou včely roztok i nyní. Jinak je třeba při fumigaci brát ohled každopádně na teplotu , ale při troše štěstí může být vhodná teplota na fumigaci i v listopadu nebo i v prosinci.

Co se týká neshoření knotu, je třeba se řídit oficiálním návodem k léčivu. Pro naše česká léčiva by to znamenalo opakování fumigace.

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka.Podle vyveseni v podmetu se rozhoduju,ktera vcelstva zazimuju a ktera zrusim,fumigace taky podmetem."

To já mrknu spodem do nástavkového úlu a vidím obvykle pouze prázdné loučky rámků. Někdy tam ty rámky v nejspodnějším nástavku ani nejsou všechny. Číst stav včelstva můžu maximálně z odpadků, které včelstvo nechá padat do podmetu.

"není až tak důležité jestli pásek shoří celý důležité je aby se ten lék z toho pásku odpařil "

Podle naší metodiky má pásek viset svisle dolů a doutnat odspoda nahoru. Léčivo se kape do cca horní třetiny pásku a odpařuje teplem toho doutnání v pásu cca půl milimetru až 5 milimetrů nad tím žhavým uhlíkem toho ohně. Aby se léčivo odpařilo prakticky všechno, muselo by zůstat neshořených jen posledních pár milimetrů pásku.
A pokud se neodpaří všechno léčivo, je podle mně lepší léčení opakovat, aby se zlikvidovali i ti trošku odolnější roztoči, kteří by slabší dávku mohli přežít.

kaji :A v zimě pžejdou přes ty zav. zásoby a usadí se nahoře v málo zaneseném nástavku. A tam jim to je leckdy osudné. Takže já už prázbdné, nebo poloprázdné N dávám na zimu dospod, nebo pryč. Nad jen N hodně naplněné.

j.b.:MÁM TY SAMÉ ZKUŠENOSTI

"Mrknu spodem do ulu a podle toho,kde vcelstvo v podmetu sedi,je videt,jestli uz je zrale na rozsireni nebo to jeste nejaky cas pocka."

Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu již chová plod rojových včel.
Vše dobré
Vladimír Ptáček

Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek.
Vašek.

"Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
a funkci podmetu plní (polo)nástavek."

To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.

Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým dnem trochu problém.

No mě se to zdá hodně nepohodlné. Česno mám asi 25 cm nad zemí a to znamená lézt po kolenou a v hlubokém předklonu s nosem u země. Navíc když jsou včelky vyvěšeny v podmetu,je již delší dobu pozdě. Prostě stará literatura je jistě hezké počtení, ale u moderního úlu se z toho dá použít pouze něco. Když zdvihnu výšku česna nad zemí, zdvihnu si pracovní výšku posledních medníků nad hlavu a to je příšerně nepohodlné a páteř skučí. Já nekočuji a tudíž žádnou výhodu ve vysokém dně nevidím.Mám asi 6 cm.Zdraví R. Stonjek

V podstatě i nízké dno lze udělat zasíťované a pod něj udělat zářezy pro podložku nebo desku sololitu. Možná to už někoho napadlo. Po letošní zkušenosti bych pod oddělky vysoké zasíťované dno nedal ani náhodou. Hlavní česno jsem nevyužil vůbec a akorát si člověk zadělává na loupež. Zase pro divokou stavbu a klima v úlu je vysoké dno dobré.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 12:59:28
> ----------------------------------------
> "Mimo jiné je výška dna, tedy i podmetu, ovlivněna
> potřebou dosáhnout pevnosti dna v krutu.
> Proto například ing Jindra používá kovový svařenec
> a funkci podmetu plní (polo)nástavek."
>
> To jen pokud je třeba kočovat, a záleží, jak se s úlem při tom kočování
> manipuluje a jaký je při tom pevnostní požadavek na dno.
>
> Jako dno klidně stačí kus sololitu obitý v půdorysu nástavku dřevěnými
> latěmi, aby se nekroutil. Jedině při odebírání vzorků měli je s takovým
> dnem trochu problém.
>
>
>

Dne 27.10.2011 10:33, Vladimír Ptáček napsal(a):
> Pokud nad včelstvem není 300 - 400 dm2 plástů, tak při zavěšení do podmetu
> již chová plod rojových včel.
> Vše dobré
> Vladimír Ptáček
>
Naprostý souhlas. Mám nízká dna a nikdy jsem nepochopil k čemu by mi
byla vysoká dobrá. Snad jen k tomu, abych zvedal nástavky z větší výšky.
Včely při rozvoji na jaře potřebují dostatek prostor nad 'hlavou',
kontrolovat něco v podmetu nemá smysl. A stavět plásty je také lepší
jinde, než v podmetu. Máme snad nástavkové úly, tak ty nástavky používejme.

Milan Čáp

Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.

AM:
Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu zimních včel.
---------
To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do podmetu?

Karel

země mléka a strdí

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/

Standartně mám vysoký n. , nízký n. a vysoké dno a v podletí jsou včely vyvěšeny u 10cm podmetu skoro až k sítu. Ale příští rok, chci nechat ještě jeden nízký nad plodištěm, takže si myslím, že v tom podmetu už nebudou a roztáhnou se na díle.

Aleš M.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:37
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

Dřív jsem měl klasická vysoká dna různé výšky, od 4 po 10 - 12 cm, podle toho, jak v různých údobích vyšly dřeva od pily.
Příští rok zvažuji poprvé použít zasíťovaná dna s nulovou výškou. Možná to nakonec skončí na dnech s výškou 2 cm kvůli vkládání podložky.
Dlouhodobě si pohrávám s myšlenkou zimovat včely v nástavcích ve včelíně ve více řadách nad sebou. Horní řady od začátku května po konec srpna mít někde rozkočované po místních lesích a doma nechat jen tak do 5 včelstev, protože jinak tam bude převčeleno. Ale to je dnes hodně dlouhodobá věc a není definitivně vyřešená.

Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně a pak teprve uvidíte, co to je šetřit sílu včel pro výchovu silné zimní generace a hospodárně využít letních včel, které máte. Jen tak pro orientaci, mluvím o dostatečném prostoru pro včely na zimu, pokud mají 3-4 nástavky 39*24 po 11 rámcích nebo 5-6NN 39*17 po 11rámcích. Pokud necháváte méně, včely zdaleka nevychovají možné maximum kvalitních zimních včel a ochuzujete se o opylovací kapacitu a o med v další sezóně. Na to mně samozřejmě někdo z vás namítne, co bude dělat se včelami na jaře, když budou obsedat koncem dubna 4 vysoké nástavky, že se budou strašně rojit... Pak se opravdu nemáme o čem bavit, ale kvůli začínajícím tu nepište o silných zazimovaných včelstvech a šetření síly včel na výchovu zimní generace, ale o nekřesťanském plýtvání a špatném hospodaření, které Vám vyhovuje. Výhoda nízkých nástavků souvisí i s přípravou včel na zimu. V létě během krmení , kdy je nejvíc práce, můžete klidně nechat skoro všechny nástavky(odebírám panenské dílo, nedostavěné plásty..) a teprve v říjnu, když už jsou vychované zimní včely odeberete s pomocí zvedacího zařízení spodní nástavky s tmavým dílem na vytavení.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 27.10.2011 22:36:36
> ----------------------------------------
> AM:
> Jednu výhodu, aspoň pro mě, vysoké dno má. V podletí jsou včely vyvěšeny
> uvnitř úlu a když zaprší, tak to včely nespláchne. Šetřím sílu na výchovu
> zimních včel.
> ---------
> To máš/nemáš pod plodištěm NN? Pokud ano, tak se ti stejně vyvěšují do
> podmetu?
>
> Karel
>
>
>

Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.

500g za 75 místo osmdesáti.

Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním českém medu. Jak si lidi budou vybírat.

Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.

Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení. Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni chránit duševní majtek ČSV. :-)

Karel

RH:
Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
---------------

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)

Karel

Včera jsem byl v Tescu a taky jsem koukal, že tam vedle sr..ek ze zemí ES a mimo ES prodávají med z původem z Česka 900g za 160,- Označení měl med květový lesní.
Vedle něho měli "med" na vaření a pečení za 60 kč za kilo a ten byl od 15.10. beznadějně vyprodán...;-(

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:16:15
> ----------------------------------------
> RH:
> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
> ---------------
>
> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
> výšky.
> Ale tady se bavíme o Dadantu.
> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>
> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>
> Karel
>
>
>

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 09:08:18
> ----------------------------------------
> Tak jsem včera viděl konečně prodávat český med v akci v Albertu.
>
> 500g za 75 místo osmdesáti.
>
> Od stejného obchodníka, který tam prodává kilovky od 100 a odlišuje se
> cenově asi o 30%. Takže bude zajímavé sledovat to volání po kvalitním
> českém medu. Jak si lidi budou vybírat.
>
> Cenová laťka je nasazena dost vysoko, skoro dvakrát větší než leckdo
> prodává. Takže já osobně říkám konečně se prodává čeký med v krámě a je to
> dobře, zvlášť když je cenově vidět, že je dražší a asi i kvalitnější.
>
> Tak co vy, co jste pořád tvrdili, že ČESKÝ MED je chráněnné označení.
> Pepane a další, měli by jsi tam poslta právníky, jako členové jste povinni
> chránit duševní majtek ČSV. :-)
>
> Karel
>
>
>

To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře. Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo, tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se trochu stáhnou.
Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na kladení a mednou komoru.

Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.

PEPAN

No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.

Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.

Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením že český med je jen pro členy.

Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100 je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.

Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu prodeji. . :-)
Karel

V první řadě je třeba vědět, jestli prodej Českého medu v Albertu splňuje všeobecné podmínky, které správce značky, ČSV předepisuje pro uživatele této značky. Pokud ne, tak je třeba vědět, jestli správce značky, ČSV, nedomluvil pro prodej medu pod touto značkou s prodejcem nebo s Albertem nějaké individuální podmínky. Pokud se nestalo ani jedno, tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně.

Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné výšky.
Ale tady se bavíme o Dadantu.
A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků. Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.

Pročpak, pročpak, by bylo nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků?
Sice nechovám včely v kombinovaném úlovém systému Dadant, nemám s ním z dřívějška ty nejlepší zkušenosti, ale nechápu, proč by to nešlo? Chce to jen vhodné manipulační zařízení. Po vytočení medu !ihned! medníkové nástavky podstavit, aby včely nepocítily zmenšený prostor. V přírodě také nikdo včelám nekrade obhospodařovaný prostor. Před fumigací, tj. cca polovina měsíce října, včely jsou již staženy do zimního chumáče, medníkové nástavky odeberu a ponechám pouze nástavky ve kterých míním zimovat. Pak plásty v medníkových nástavcích nejsou zasaženy amitrázem. Navíc, o plásty v podletí, kdy jsou ještě teploty vhodné pro ničivou činnost zavíječe, mi plásty ochrání včely a nemusím sířit nebo vyvařovat vosk i když se mi to ausgerechnet zrovna nehodí. Ten čas mohu věnovat jiné činnosti. Např. klávesnici ;o)). Tak to provádím již několik roků a k plné spokojenosti a větší síle vyzimovaných včelstev. Plásty mohu vyvařovat při nižších teplotách v době kdy již mám čas. Marná sláva. Radek má pravdu. A úlový systém Dadant, no to ponechám již bez komentáře. Včelám je to naštěstí jedno. Jen nechápu včelaře, že tíhnou k tak pracnému způsobu ošetřování včel. Asi nic jiného nepoznali.
JK

"Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?"

Já bych řekl, že v první řadě už není v souladu s přírodou to, že se včelám bere med, který donesly. V druhé řadě není v souladu s přírodou velikost nástavkového úlu. Tak moc "bachraté" stromy s tak velkou vyhnilou dutinou, jako jsou dnešní nástavky,v přírodě prakticky neexistují. A pokud ano, byly to značně zchátralé stromy a dutiny z velkými vstupními otvory, kde by včely nepřežily, protože by byly v zimě spolehlivě zničeny škůdci.

Právě toto je podle mě velký nedostatek dadantu, a sice snaha držet
plodiště na vysokých plástech v jedné bedně a blízkém okolí. Nízké
nástavky mi umožní přirozený pohyb včel nahoru a dolů a neřeším, kde
zrovna jsou, to si určují včely samy podle mnoha faktorů, které na ně
působí. Toto mi dadant neumožní, nebo umožní za cenu že toto putování
budu za včely, s velkou námahou a hůře dělat sám.

Jinak naprosto souhlasím s Radkem v ponechání dostatečného prostoru v
podletí. I mě se stane, že je několik desítek až stovek včel venku, ale
jsou to případy řídké, většinou pokud přijde velké oteplení. Vždyť jaký
je rozdíl mezi tím, zda mám vysoký podmet, nebo tam přidám o nástavek více?

Milan Čáp

Dne 28.10.2011 12:04, Radek Hubač napsal(a):
> Díky za vysvětlení. Doteď jsem se myslně domníval, že včely mají stejné životní potřeby ať jsou u mě v nízkých nástavcích, nebo v Dadantu. Teď jsem se vlastně od Tebe dověděl, že dadantistů, kteří v tomhle duchu diskutují nejde o to, co včely potřebují, ale o to, jak donutit včely, aby dělali, o čem dadantisti snívají, aby se jim to vešlo do jejich od zeleného stolu technologie... To myslím bez urážky. Rád bych, aby se mi nějaký zarytý dadantista z okruhu 100km od Pardubic ozval, já mu rád postavím vedle jeho dadantu moůj nízkonástavkový úl a porovnáme je. Já jsem zatím žádnou skutečnou dobrou vlastnost dadantu neobjevil, i když jsem jich taky 20 měl.. Tedy pokud nepočítám nádherný rozvoj oddělků, které v případě pozdnější snůšky mohou dát skvělý výnos hned v následující sezńě. Tím, ale výčet pozitiv končí, protože chci včelařit pokud možno v souladu s přírodou a tím, co chtějí včely. Největší problém mám právě s tím, co dělat, když už se mně včelstvo normálně vyvine. Mám vyhnat v podletí"přebývající včely", nebo zvedat tunová"plodiště"?
> Radek
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi<e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
>> Datum: 28.10.2011 09:16:15
>> ----------------------------------------
>> RH:
>> Tohle je další velký omyl. Včely se přizpůsobí ponechanému prostoru. Proč
>> se stále učíte z historických knih? Ponechejte skoro všechny nástavky ve
>> včelách nebo všechny, podle toho, kolik jich dáváte jako maximum v sezóně
>> ---------------
>>
>> Já nechávám skoro všechny, i teď mají některé včely metr a víc. U N stejné
>> výšky.
>> Ale tady se bavíme o Dadantu.
>> A tam by bylo poněkud nevhodné zvedat vysoké plodiště nad hodně NN medníků.
>> Navíc do toho pak rvát zbytečně amitráz atd.
>>
>> Já mám u některých 12r dadantů(45*30) zkušebně dva NN dole, a to proto, že
>> když jsem krmil, byla kombinace od shora N,V,N. Potom VNN.
>> No a dolú jsem přerovnal i zbytky melecitozy.
>> Nic se mi tam nevyvěšuje. To by musely být včely. :-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu, protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo. Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval, ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek

těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V
zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá
slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech. Daleko smysluplnější je
srovnávat výnosy medu, protože většina z nás nevčelaří pro obsednuté
nástavky, ale pro medné výnosy. Kupodivu ve většině případů vítězí
zateplené úly. /Kolomý Kamler, Sedláček a celá řada dalších/. To že zvýšený
počet včel slouží v předjaří k udržení tepla a v létě k chlazení úlu,
protože na sluníčku se povrch rozpálí i na 60 stupňů je všeobecně známo.
Takže chce li být někdo moderní, jsem ten poslední kdo by mu to rozmlouval,
ale raději počítám! Zdraví R. Stonjek

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ono i srovnávat medné výnosy je naprosto slabomyslné. Více než na včelách totiž záleží na mednatosti stanoviště a jeho relativním zavčelení. Když chce někdo něco porovnávat (úly), musí si to vyzkoušet sám a to tak, že prostě má na stanovišti vícero úlových sestav. A to ještě, aby tam těch úlů bylo aspoň 3-5ks od každého typu, aby se nechala zvažovat i síla včelstva. Včelař se musí řídit včelami, opačně to nefunguje, tedy aspoň ne k prospěchu obou...

"těžko můžou diskutovat majitelé zateplených a nezateplených úlů. V zateplených se zimují o dost slabší včelstva. Takže je naprostá slabomyslnost srovnávat sílu v obou úlech."

Já bych to opravil. V zateplených se mohou zimovat o dost slabší včelstva a přesto tyto včelstva mají dostatečné výnosy.
V nezateplených tyto slabší včelstva přes zimu trpí a na jaře jsou více zdecimována, takže nejsou rentabilní.

Co se týká přecházení z plástů na plást, nevím jak z vysokého na nízký, tak kdysi v kočovném včelíně jsem měl v tom směru dvě zásadně odlišné linie. První linie z začátku května doslova "označkovala" půl až decimetrem plodu téměř všechny plásty v tom nástavku, kde plodovala. V té době jsem tyto včely míval na 2x10 až 2x 12 plástech 39x24 a plod byl na 8 - 10 plástech nahoře a na cca čtvrtině, polovině plástů dole. Vždy na každém plástu trošku plodu. Matka z druhé linie zásadně zakladla vždy celý plást, teprve potom přešla na další plást a ten taky celý zakladla a tak dále. V té době k začátku května mívalo toto včelstvo tak 3 plásty 39x24 od loučky k loučce plné plodu a na jednou, dvou dalších tak po půl plástu plodu. Jinde žádný plod nebyl.
Ty vlastnosti se držely po několik generací matek.
Takže já bych byl skeptický k nějakému tvrzení, že včely vždy drží na velkém plástu a nechce se jim s plodem na nízký. Podle mně to je dáno vyšlechtěnou linií. V jedné linii se jim třeba nechce, v druhé by třeba přecházely ochotně....
Úplně podobně to pak může být s výnosy v uteplených nebo neuteplených úlech. Případně s přizpůsobením na nějaké stanoviště .

RP:
tak teprve potom je značka Český med v Albertu neoprávněně
------------------

Jaká značka, tam je prostě sklenice a na ní etketa, kde je velkými písmeny napsáno ČESKÝ MED.
Stejně jako je na jiných napsáno Květový med, Luční med, Lesní med a podobně.

Med

Nějaký takový problém již tady byl nevím jestli se jedná o stejnou firmu nebo jen její provozovatele té firmě to bylo zakázáno ale tohle upornění přeposílám i na svaz za prověření to určitě stojí určitě. Děkuji za upozornění, Jsi zřejmě všímavější jako jiní členové.
ikdfyž by se jednalo o nesprávný výklad nebo néjkou záměnu, DĚKUJI, v dnešním právním chaosu není opatrnosti nikdy dost!

Pepan.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ta nae povaha ?esk?
> Datum: 28.10.2011 13:32:04
> ----------------------------------------
> Nechápu proč by med s touto značkou nemohl být na pultech obchodů, nebo
> třebas i v Tescu? Vždyť značku Český med může používat každý člen ČSV.
> Vždyť v poslední době se i v supermarketech objěvují regionální produkty.
>
> PEPAN
>
> No jo, jenže tam mají medy od Medokomerc.
>
> Luční med, Květovýmed, Květový lesní med, a Český med.
>
> Konečně pěkná názorná prezentace kvality česhého medu -
> o 50% dražší než obyčejný. Škoda že jste jí tak dlouho bránili tím tvrením
> že český med je jen pro členy.
>
> Teď každýho pošlu do Alberta ať se podívá za kolik je český med. Že za 100
> je obyčejný, český je kvalitnější a dražší.
>
> Doufám, že dějiny mi dají za pravdu. Českému medu to pomůže k lepšímu
> prodeji. . :-)
> Karel
>
>
> , redakce/=/vcelastvi.cz, cermak.kv/=/seznam.cz

Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru nebude zcela jednoznačná.

Trafili ste klinec po hlavičke, včely vysedávajú na letáči a vo vysokom podmete preto, že nemajú čo robiť a je vysoká teplota. Na ošetrovanie plodu je kŕmičiek dosť aj bez tých, čo sedia nad letáčom.

Iné je to na jar, ale V. Ptáčkove strašenie o rojení, že včelstvo nemá nad "hlavou" niekoľko debničiek so 300-400 dm2 plástov je scestné, pretože rozmnožovanie včelstiev nemôžu fungovať na tomto princípe. Včely sa rozmnožujú bez ohľadu koľko majú decimetrov plochy, ony využijú každý prajný rok na to aby sa rojili. Inak by boli vyhynuli.

Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x 17.proč matka pořád klade?

Dej pak vědět co odpoví.

Karel

Na tom není nic až tak divného, Možná i udělali tichou výměnu .Kdo ví?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pozdn? plodov?n?
> Datum: 28.10.2011 20:41:29
> ----------------------------------------
> Dobrý večer přátelé včelaři,dnes jsem před fumigací prohlédl jedno z
> nejsilnějších a v tuto dobu nejaktivnějších včelstev a nestačil sem se
> divit. Měly ještě 40 dm2 plodu všeho stáří a spoustu vajíček.Jedná se o
> letošní roj s loňskou matkou.Včelstvo zimuje na nastavku 39x 35 a 39x
> 17.proč matka pořád klade?
>
>
>

Možností je víc. Jaký měly spad roztočů. Pokud se to sledovalo?

Karel

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.

Obecně včely plodují protože můžou, je to jejich instinkt. A můžou kdykoliv přes zimu, kdy je v noci teplota nad nulou a ve dne teplota nad 10 st C. V uteplených úlech zřejmě ještě i při nižší teplotě. Takže i když nemají vnější podnět, s nějakými většími přestávkami občas nepravidelně plodují.
Ale 40 dm čtverečních plodu je v tuto dobu moc. Odhaduji skutečně tu tichou výměnu, mohla být někdy na začátku října a nová oplozená matka se snaží tím pozdním plodováním , aby podstatná část včel v úlu byla geneticky od ní a ne od staré matky. Nebo došlo z nějakého důvodu ( loupež, varaóza) k větší ztrátě včel nebo ve stávajících včelách je málo zimních včel a včelstvo se je ještě snaží plodováním vychovat, dokud to ještě za těchto teplot jde.

Tichou výměnu můžu s jistotou vyloučit,je tam značená matka,loupež taky,jsou to nadrůměrně silné včely květnový ai 3kg roj,který dal ještě 30kg medu.Zásob má něco přes 20kg.

Těch 40 dm plodu je ale na tuto dobu strašně moc, jsou to téměř 3 plásty 39x24 zaplodované z obou stran téměř od loučky k loučce. To znamená na běžných plástech 39x24, kde jsou zásoby a prázdné buňky, tak cca 8 plástů 39x24 s plodem.
Normální, pokud už by něco teď ke konci října bylo, tak desetina, takové 4 dm plodu plus minus......

Vím že je to moc,v mém případě jsou to 4 rámky 39x35 zaplodované tak ze 2/3.

spad byl velký,víc jak 10 za den. po fumigaci asi 1000.
-------------

Možná se snaží vytvořit zdravou zimní generaci,

VD jim v tom mohl bránit. Dosud vylíhlé včely mohly být poškozené VD nebo virozou.

Něco podobného jsem /asi/ zažil v 2007. Podle všeho včely plodovaly velmi dlouhop, protože spad po všech "léčeních" pokračoval. Tedy neklesal.

Letos bude takových případů asi víc.

Lidi jsou nepoučitelní. :-)

Karel

Moc se s tím asi dělat nedá. Jedině sledovat a pokud by včelstvo bylo už příliš slabé, tak asi spojit s jiným, aby zbytek zdravých včel nakonec neuhynul kvůli malému počtu a nepřišel nazmar.
Bude zřejmě nutné doplnit nějaké kilo zásob místo zásob spotřebovaných plodováním, aby v zimě za delších mrazů nezůstal zimní chumáč bez kontaktu se zásobami a neuhynul hladem.

Jestli to včelstvo je chycené nějakou virozou, tak může ten zbytek položit i velmi silné včelstvo.

Ze spojování slabochů a přidávání slabých včelstev jsem se po 2007 vyléčen. A udělal jsem dost pokusů. Až do předloňska.

Karel

západ

350x50 x50 x50 xx100x150x60 x40 xx30 x20 x200x30

250x30 x40 x30 xx250x50 x20 x150xx30 x20 x20 x10

východ



západ
20 x30 x30 x300x20 x20 x20 x10

Dne 22.10 jsem provedl fumigaci a odečetl jsem spad roztočů po 24 hod. Včelstva jsou zimována ve dvou uteplených nastavcích K39 ve včelíně. Jsou střední síly. Nástavky jsou na vysokých dnech, použito sololitové mezidno s podélným otvorem, čímž je vytvořeno úlové uspořádání na studenou stavbu. Včelstva byla léčena dvakrát KM dlouhodobými odpařovači, poprvé přelom července a srpna, podruhé začátkem září. Gabony jsem ušetřil. Včelstva začínají vytvářet zimní hnízdo převážně v horních nástavcích, některá ve spodních. Provedl jsem kontrolu včelstev se zvýšeným spadem. Tato včelstva nebyla nijak oslabena a všechna seděla ve spodních nástavcích. Jsou nízké spady u včelstev
v horních nástavcích právě tímto ovlivněny.
Haf

Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr.

To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <Grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 07:43:09
> ----------------------------------------
> To je už známá věc. Smutné je , že to nezohledňuje metodika oficiálních
> testů z měli. V lednu se chomáč rozvolní a v březnu natíráš plod.
>
>
>

Tak to mě pouč. Možná mám mezery a potřebuji tedy vysvětlit, jak je zohledněn spad z louček nebo buněk. Snad, pokud je spad v měli větší než 3Vd na včelstvo , tak se natírá. Dost dobře nechápu, jak ti študáci, kteří mají problém Vd správně spočítat, rozliší ty mrtvé z louček a buděk,od těch co přežili léčení a nešikovně spadli.

"Nizke spady u vcelstev v hornich nastavcich jsou vysvetlitelne tim,ze cast roztocu uvizla v bunkach spodniho nastavku.Vcera jsem vylamoval trubcinu v podmetu u nekolika vcelstev,v bunkach bylo po vyklepani kolem 100 zapadlych roztocu po 2 fumigacich.JosPr."

Plásty by měly být uspořádány na zimu před krmením a trubčina v podmetu vylámána, když ne při uspořádávání plástů ke krmení, tak nejpozději při kontrole sezení včel na zimu v září. Mám pocit, že to je dokonce i v oficiální metodice, fumigovat včelstvo už s plásty připravenými na zimu.

Co se týká zachytávání spadlých roztočů v plástech a jejich objevení v zimní měli, je třeba umísťovat plásty v nástavcích nad sebou a ty plásty musí být kvalitně vystavené, ne všelijak pokroucené. Potom je počet mrtvých roztočů zachycených na plástech při fumigaci , kteří spadnou do vzorku měli téměř nulový. Důležité je, aby co nejvíc roztočů bylo zničeno při těch dvou fumigacích v říjnu, a aby aerosol potom na začátku prosince byl už jen pojistka. Potom má včelstvo na odstranění mrtvých roztočů z plástů do podmetu část října, celý listopad a kousek prosince. V této době je v průměru tepleji a včelstvo je taky silnější než v době vzniku vzorku měli v prosinci a části ledna, takže s vysokou pravděpodobností do začátku prosince všechny mrtvé roztoče shodí na dno. A ty, které neshodí, s velkou pravděpodobností zůstanou někde v rozích na plástech i během sbírání vzorku měli, včelstvo je odstraní, až na jaře začne plodovat a zesílí.

Poručíme větru dešti, to už tady bylo. Že by se příroda, řídila oficiální metodikou. Také to nezdůvodňuje to zohlednění spadu u 2-3 nástavků.

Navrhuju povesit do kazdeho ulu stitek pro roztoce: AZ SI ŇUCHNEŠ VARIDOLU,PADEJ PROSIM KOLMO DOLU....Ted vazne,plasty na zimovani potazmo na ulozeni zasob se chystaji pred krmenim,ze by nebyly v zakrytu nad sebou to snad taky neprichazi do uvahy.Zimuju na 2 nastavcich 39x24 o 11 ramcich a velka cast vcelstev je pritomna v podmetu jeste dnes,tak vylamovani trubciny je hodne "prijemna "prace i 30.rijna,ne tak v srpnu,kdy je podmet plny vcel...JosPr

Tento "druh" spadu a následné nařízené natírání plodu postihuje včelaře s několika včelstvy. S více včelstvy se to nestane,protože se počet roztočů průměruje. Není to právě nic co by se nestávalo a nevím, že by se někdy přihlédlo k této možnosti.

Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a oštření jsou podle toho nastavena.

Pepan
--------------------

Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd ve vzorku?

Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.

A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.

Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50% nepřesnost vyšetření?

Přečti si toto:
http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf


Karel

Podle "uznávané" metodiky, by směsný vzorek měl obsahovat měl z max. 15 včelstev.Takže více méně nehraje až tak důležitou roli, včelař s pár včelstvy a velkovčelař. Pokud uznáme, že vzorek je o 15 včelstvech, může se stát, že díky 1 včelstvu se bude natírat všech 15. A to může být vzorově a bezchybně přeléčeno. Stačí, aby si to příroda udělala po svém. A včelař je vždycky o krok pozadu.

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů. Pokud nějaký zbude a spadne potom do zimní měli, tak to je ojedinělý kus, o kterém podle mně nemá cenu se bavit.
Má cenu se o tom bavit jedině za předpokladu, že včelař zlajdačíl fumigace v říjnu a potom mu při posledním ošetření aerosolem na začátku prosince stále padají desítky roztočů.
To už ale je indikace k jarnímu nátěru plodu a je jedno, jak vychází měl, jestli v ní roztoči jsou nebo ne.
Kromě toho stačí, když je trochu teplejší prosinec, v posledních letech v průměru tak jeden rok ze tří a leckteré včelky mají o vánocích decimetr, dva decimetry plodu. Takže ani nemá smysl diskutovat tady o tom, protože roztoči budou iv tom plodu a zase to vychází na jarní nátěr plodu. A včelař o tom nemá ani tušení, protože o vánocích se obvykle do včelek neleze.

RP:

Mně furt vycháží, že včelky v teplých dnech října a listopadu mrtvé roztoče z plástů shodí dolů

----
Radime, jestli zimuješ ve více nástavcích, máš šanci si to přímo změřit/spočítat.
Vyndat ten spodní nástavek, vyklepat jej a uvidí se.

Pokud při této manipaulaci dáš pod ten chomáč čistou podložku - včely se přeci jen trochu rozeběhnou - tak uvidíš, jestli z chomáče nco spadlo nebo ne.


Jednodušší se jendou přesvědčit a vědět. Třeba s epak přestaneš vůbec relavntností zimních vzorků zabývat - pokud dojdeš k závěrům jakojá, nebo budeš mít fakta, že skutečný spad v měli je skutečně jen přirozený spad za měsíc. A Žádný úklid.

Pokud se podíváte na podložky po prvním léčení a je tam VD jako máku, tak pak taky stačí jen nadzvednout horní nástavek a podívat se na loučky. Na nesmyslné hodnoty stačí vidět pouhé 3VD a už je to mimo rozsah.

Karel

máš nějakou fotku? byl bych rád, kdybys mi ji poslal na drh/=/seznam.cz
díky
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 09:35:07
> ----------------------------------------
> Tak nevím měl až do konce srpna úly ve plné sestavě 2VN, 3 NN a vyvěšévali
> se stejně. Asi ta souvislost vyvěšování se zmenšením úlového prostoru
> nebude zcela jednoznačná.
>
>
>

A proč místo vysokého nástavku nedáš 2 nízké? Pokud použiješ hřebeny, budou rámky přesně nad sebou, mezi vysokými a takovými nízkými není rozdíl a pořád platí 2 míry 2x toli problémů nejméně..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 13:01:12
> ----------------------------------------
> To, že se včely přizpůsobí danému prostoru zas až takový omyl nebude, ale
> přispůsobí se i v neprospěch přirozeného vývoje a ke škodě včel a včelaře.
> Vyvěšování v podmetu v podletí je také o teplotě a počasí. Když je teplo,
> tak jsou včely na díle víc "roztáhnuté" aby větraly a při ochlazení se
> trochu stáhnou.
> Dostatek prostoru je něco co se během sezóny mění. Při plném plodování bez
> mřížky mi matka zakladla tak polovinu polonástavku nad vysokým ostatní
> plodování šlo dolů do vysokého a nízkého nástavku až do prostaveného
> podmetu. Teď jsem zkoušel dva roky mřížku nad vysoký nástavek, abych mohl
> používat výkluzy a není to pravé. Ja tam omezení matky a to se projevuje na
> větší snaze rojit se. Takže jsem si to přehodnotil a na příští rok bez
> mřížky a ten první polonástavek nad velkým nechám trvale, pro matku na
> kladení a mednou komoru.
>
>
>

Vyšetření zimního vzorku je nařízeno, nařízení pochází z dob, kdy se s varroa včelaři začali "seznamovat", od tý doby se opakuje. Naprostá většina praktických včelařů tohle vyšetření považuje za zbytečnost, protože umí se rozhodovat i bez toho vyšetření. Varroa je v seznamu nebezpečných nákaz, ale mor plodu, také a jiné nemoci a povinně se nevyšetřují. Co takhle vznést oficiální požadavek, např. přes své zástupce v RV, aby se ČSV postaral o zrušení tohoto vyšetření?

Já mám ve svém obvodu včelaře od 3 do 30 včelstev Ve vyšetření nebývají zásadní rozdíly Avšak celkem dobrou nákazovou situaci však přisuzuji poněkud méně příznivým podmínkám v uzavřené a vlhké kotlině. Podle literatury naprosto nevhodné místo pro chov včel, kde je jen výnos, ale mezi 50 - 70 kg na včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 30.10.2011 12:33:27
> ----------------------------------------
> Zohledńuje, jen o tom nevíš! Ze všemi podobnými a i horšími se počítá a
> oštření jsou podle toho nastavena.
>
> Pepan
> --------------------
>
> Aha, to je ten poloviční počet VD co najde laborka ze skutečně zaslaných Vd
> ve vzorku?
>
> Ta 1/2 až 3/4 nalezených ve vzorku, to jsou naše zkušenosti tady u nás.
>
> A tady to určitě je taky zdokumentováno asi 50%.
>
> Jak může něco zohlednit průměr z 20 včelstev, když je pak ještě 50%
> nepřesnost vyšetření?
>
> Přečti si toto:
> http://www.modernivcelar.eu/archiv/2011_05_c133.pdf
>
>
> Karel
>
>
>

Já jsem právě dadanty měl a jak jsem psal před chvílí, mezi nízkými nástavky s hřebeny a dadanty není skoro rozdíl, jen mám mnohem jednoduší práci... U Dadantistů poznávám, že je velmi podstatné filozofování o technologii, ne výsledky. U nízkých nástavků nemáte problém, jestli nízký nástavek podstavit, nebo ne...Mirek Sedláček z Bučovic seděl naproti mně 2 roky v Nasavrkách, v té době měl všechny typy úlů a všechny míry, tvrdě prosazoval každé 2-3 měsíce něco jiného. Nehodlám ho urážet, je to velkovčelař a hlavně obchodník, já si umím peníze vydělat úplně jinak, včely mám pro užitek s opylování, hlavně pro blbnutí s oddělky a selekcí i trochu pro med.... napádá mě třeba, že jako velkovčelař může ocenit méně nástavků, které jsou celkově potřeba, jemu nemůže jít o včely, musí se uživit...
Cestuji asi jako málokdo, mám celkem přehled, kdo co dělá a francouzi jsou žabožrouti.... vůbec mě nezajímá, co se svojí včelou ve svých podmínkách provádějí....
Byl bych vděčný za konkrétní argumenty, ne obecné řeči. Proč Mirek zavádí Dadanty, ptal ses ho? Já vím, co měl před 3 roky, co dělá teď nevím. Je to trochu těžko uvěřitelné ekonomicky....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vysoke dno
> Datum: 28.10.2011 16:11:44
> ----------------------------------------
> Víte o Dadantech diskutují a nejčestěji i pomlouvají hlavně ti co je nikdy
> neměli a proto také ty nesmysly. v DS se včely k ničemu nenutí, neboť není
> čím. Mřížka neexistuje a včely nic neomezuje. Že dávají přednost vysokým
> plástům je jiná. Do nízkých matka zabrousí pouze ve vyjímečných případech a
> od 2/2 června je to jev pouze velmi vzácný. Je li Dadant tak špatný, proč
> se jím zabývají v Dole/velké nadšení z výnosů/, proč Sedláček z Bučovic na
> ně předělává celou farmu a i když má hodně Optimalů a Langstrothů, proč je
> vyrábí ze styroduru, proč ve Francii je to úl č. 1 a našlo by se těch
> otázek daleko víc. Prostě pišme o tom co známe u sebe a nevandrujme do
> jiných, s jinými technologiemi. Zdraví R. Stonjek
>
>
>