Archiv Včelařské konference

Pepan napsal:
Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
-----------------------------------------------------
Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů vyflákat...
Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem, gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina, kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska. Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se bude moct fumigovat...
Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
Ať se daří, Libor V.

Pokud ted vcely neco odnekud nosi a roztocu pribyva,nepochybne vcely nekde v sousedstvi rabuji kolabujici vcelstva,bohuzel si domu krom zasob nosi i roztoce,ne li neco daleko horsiho...Prijde mi hodne smutne v dnesni dobe,ze rada vcelaru prohrava boj o kvalitni zimni vcelstva v srpnu,pak uz jen pocita vyloupene uly a svadi to na kde co....Pak ten,kdo udela vse poctite a vcas,doplaci na lajdaky okolo.JosPr.

Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
----------------------------------------------------------

Můžete to trochu rozvést. Díky. H.

Zdravím Honzo Zátko,
na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše - zkopírovaná citace zde:
"Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk. PROSÍM VŽDY."

odkaz zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid13904

Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.

Kde se ti tady vzali ti roztoči když je již kyselina zničila prostě je něco špatně uděláno Ten gabon tam působí 4 - 6 týdnů a použití kyseliny v odpařovačích je podmíněno venkovní teplotou. V tom je právě její problém.
>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
jenže ten kanón již nezachrání ty zimní včely které byly poškozeny sáním roztoče v buňce a jara se nedožijí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 21:49:21
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
> -----------------------------------------------------
> Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák
> a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám
> vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin
> padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
> Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už
> udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že
> pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů
> vyflákat...
> Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem,
> gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že
> bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina,
> kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska.
> Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...
> Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba
> plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama
> určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to
> pamatovat.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

To je jednoduché ciklus rozmnožování varoázy začíná v únoru zárověň s ciklem kladení matky a své kulminace dosahuje v stpnu kdy všely vychovávají zimní generaci. Tento cyklus přerušíme právě tou kyselinoua celá ta jeho populační křivka začíná od počátku. Kůsledkem pak je jeho menší množství před zimním krmením.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 22:11:37
> ----------------------------------------
> Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan
> Dvorský. Budu si to pamatovat.
> ----------------------------------------------------------
>
> Můžete to trochu rozvést. Díky. H.
>
>
>

Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Tak to by vysvětlovalo neúčinnost Gabonů jako takových s kterou se lze setkat, protože hodně roztočů prostě nenasedá na kontaminované včely ale přelézají z buňky do buňky a schovají se tak před účinnou látkou fluvalinat a acrinathrin.
........
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055)
Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail
<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
Albina contra varroa<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
http://forum.apiardeal.ro albina care incearca sa scape de varroa
více<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>

>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
Uznávám že jsem si to poněkud zaměnil s účinky kyseliny m. která účikuje i pod víčky
Z logiky věci, by to bylo již pozdě, protože
Gabonem je nutné ochránit vyvíjející se plod. Tomu opravdu nijak neškodí. Musíme si uvědomit že v srpnu parazit kulminuje.
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY26.html

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 07:28:18
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě
> ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před
> zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně
> vyvýjet.
> ...............
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
> Citace:
> "Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku,
> odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se
> distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami.
> Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich
> parazitaci."
>
> Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes
> kontaminované včely.
> Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak
> z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze
> zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat
> ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).
>
> Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi
> včely nemůžou padnout na varroázu.
>
> Ale marné je to stále opakovat.
> To si asi musí každý vyzkoušet sám.
> Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
> :)
> RK
>
>
>

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html

Já myslím, že je víceméně jedno, jestli Gabon nebo kyselina mravenčí nebo dokonce fumigace. Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí.
Kdo v tuto dobu neléčil a měl tam roztočů hodně, má jakoby zimní generaci včel taky, ale ty včely má poškozené a do listopadu až prosince se mu tyto včely z úlu vytratí a zbudou mu prázdné úly s cukernými zásobami. Dneska už může léčit jak chce a čím chce, prostě už je to hotovo, už to neovlivní. Včelky si myslí, že už mají zimní generaci hotovou a tak dál další zimní včely nedělají, i když jsou ty zimní včely poškozené.

Možná by pomohlo ještě v tuto dobu včelky poškozené varaózou dát na mezistěny , na mezistěnách zničit roztoče fumigací a pořádně pokrmit, aby ty mezistěny ještě postavily a rozplodovaly se a udělaly další zimní včely. To by vytvořilo jádro zdravých zimních včel jako základ pro přežití včelstva přes zimu, i když oslabeného. Silné včely by ještě nyní měly v dobrém těsnícím úlu bez štěrbin a s utepleným strůpkem a s podzimním přínosem pylu stačit vystavět dostatečné množství mezistěn a zpracovat dostatečné množství zásob, aby i když oslabené, zimu přežily.

Shodou okolností jsem našel fotku z 10 dubna letošního roku, kde meruňky mezi Hradcem a Pardubicemi už kvetou 3-4dny...
Jinak můj názor je podobný tomu co se rozepsal Pol?ek, je jedno čím se léčí, stejně to není v souladu s metodikou, je třeba je průběžně likvidovat dle spadu, Při takovém spadu by nemusely včelky dožít nepoškozené nařízených fumigací.
Pokud jde o Tvůj dotaz ohledně Gabonu, taky mně padají brzy roztoči po aplikaci, nejsi sám, dlouhodobý účinek má proto, že visí v úlu dle metodiky 24-28 dní a postupně uvolňuje léčivo.
Já si kladu jinou otázku. Proč přeci jenom ostatním brtníkům nějaké včely přežijí? Je to snad tím, že mají v této době tak zesláblá včelstva, které se do loupežení nepouštějí? A proto si nepřinesou tolik roztočů? Nebo je to chovanou linií a selekcí bychom našli včely, které se na podzimní loupeže vykašlou? Podle mě to není přínosné mít takové včely. Za prvé dlouho plodují kvůli přínosu, který, ale když odečteme zvýšenou spotřebu nebyla u mě významná, zalétlé roje by pravděpodobně stejně nepřežily, tak ani jejich služba, že vyčistí okolí není žádoucí, a navíc se opotřebují létáním.. Zvýšenou podzimní aktivitu (moje včely vloni loupežily až do listopadu, zjistí se snadno, když přilétající včele zmáčknete třeba proti nehtu zadeček tak vám vyzvrátí obsah medového váčku) a přínos roztočů pozoruji po výměně matek za křížence s Wurmy, ale je to možná pouze koincidence, nemám to potvrzené. Letos mám doma, kde je s tím problém schválně 4 různé linie matek, dám vědět po víkendu , jak jsem dopadl... Zatím mám pouze podezření, nemám dost dat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 06:49:12
> ----------------------------------------
> Zdravím Honzo Zátko,
> na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše -
> zkopírovaná citace zde:
> "Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná
> úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý
> odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk.
> PROSÍM VŽDY."
>
> odkaz zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid1
> 3904
>
> Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v
> dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.
>
>
>

R. Polášek napsal:
"Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí."
..................

Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy.

Kdo nesleduje spad, či jinak nezjistí jak jsou včelstva ohrožená, potom své včely vystavuje testování přírodního výběru, i když to neví.
:)

RK

Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 % svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak to ovlivni delku jejich zivota.
Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere asi vice rabuji okoli.
P.

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>

Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:54
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:51
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

"Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan"
.............

Většina světlých roztočů na podložce jsou také samičky. Sameček je cca poloviční velikosti než samička.

RK

Ta katastrofa... jak staré tam jsou (byly) matky? Jak vypadal přínos medu a kolik se v průměru při posledním medobraní vybralo, naco byl kam byl nálet, kolik se ponechalo medu než se nakrmilo, jaká je poloha ostatních včelstev v okolí a je-li stanoviště na letové spojnici.

Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD...

Tj. tzv. křižovatka, přes kterou ty ostatní včelstva při náletu na snůšku létají. Špatně se ze začátku poznává, ale prvním znakem je to, že stanoviště které netrpí létá přes katastrofální na snůšku. Tz. že z velké praděpodobnosti když se vezme mapa, snůška byla bod "a", stanoviště které nevykazuje známky destrukce je bod "b" a destrukce "x" je mezi. Pravděpodobnost zalétnutí zvyšuje pach původní matky, plné medné volátko, terénní umístění stanoviště blízko viditelné přímky ve smyslu okraj lesa,..._gp_




.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (54070)
Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek

Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?
Zdůrazňuji pro spekulanty, že mimo jednoho (matka 2010) jsou ve všech vyšetřených včelstvech letošní F1.
Stanoviště U a R jsou včelnice, B je maringotka. Stanoviště U je jižní svah pouze zatravněný, chráněný ze sveru budovou statku. R je zahrada doma na vátině. Včelstva jsou ve 4-5NN 39*17, medovice nebyla nebo jen minimálně, poměrně nejvíc na stanovišti B. Průměrný výnos 43kg květového medu. Včelstva R-5 a B 17 zimují na medu, většina ostaních má cca 10kg květového medu a 10kg cukru.. Úplně mě děsí, že veterinář nepředpokládal záchyt takhle brzy na podzim... Odeberu všechna včelstva v říjnu až listopadu a na jaře.
Předem děkuji za každou dobrou radu, zvláště ocením rady podložené vlastní zkušeností, pokud jste včelstva vyšetřovali více let (doufám, že nejsem sám, kdo vyšetřuje). Chovatelé matek se snaží alespoň někteří odebírat povinné vzorky tak , aby byl výsledek dobrý, takže to nemá většinou pro mě hodnotu, taky umím odebrat čistý vzorek....

U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Radek

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

O tech letovych koridorech se diskutovalo pred dvema lety na pandore. Bylo to tam dost rozebrano. Shodou okolnosti se tam vyjadroval i MvDr. Klima,ze amitraz je v Nemecku zakazany diky rezistenci roztoce a zbytku rezidui v dile ci medu.

Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci. Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii. V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Můžu se zeptat? Co stěmi houbami v epitelu tedy udělat?
_gp_

........
Radek Hubač - Učitel včelařství:
Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?


U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
produktu a hlavne trhu.

Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.

Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

No, Amitraz a fluvalinat je záležitost 30 let stará. Tehdy vzali výzkumníci prostředky běžně používané proti roztočům a vybrali z nich tyto , které hubí roztoče a přitom málo škodí včelám. Tyto prostředky se jinak dříve používaly v obrovských dávkách, krávy se polévaly Amitrazem, aby se zbavily roztočů, fluvalináty se stříkaly plošně na pole v množství kilogramy látky na hektar.
Dnešní miligramové dávky používané ve včelách jsou nula celá. nula nula nic....
O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92
A potom 20 roků se na hledání dalších účinných chemických prostředků vykašlali. Nebo je zblblo bio eko hnutí nebo prostě jen neměli na další hledání peníze, nevím.
Takže se obávám, jestli to teď nebudeme odnášet. Amitraz a pyrethroidy buďto ztratí účinnost nebo je zakážou a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....
Ještě to může být zajímavé.
Jestli nakonec, když v Čině umí chrlit desítky druhů umělých chemických drog, viz dnešní soud s provozovatelem Amsterdamshopu,v Číne nepřepnou ten počítačový program z drog na léčiva na roztoče a nevyrobí nějaké nové chemické a účiné léčivo na roztoče tam.

Nemám pocit, že by to bylo proti amitrazu, ale spíš si myslím, že to je zaujatost protu Dolu.

a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....

Jak jste přišel na to, že kys.mravenčí je málo účinná? . je to jen o tom to umět a vědět kdy a jak použít. Se šťavelkou to taky není tak zlé, jak se u nás tvrdí, kde ji nikdo nepoužívá.
S Čínou bych byl klidný, myslím, že v mnohém se to může za pár let otočit a budou se dívat skrz prsty na nás...kam myslíte že jel John Keffus po své návštěvě u nás v Praze - právě tam, kde měl semináře a učil jak šlechtit na varroatoleranci. Abychom jednou nenaplnili slova moudrých Mayů: Na konci času zjistíme, že ti, na které jsme čekali, jsme my sami. Možná je na čase místo toho žačít něco skutečně v oblasti VT dělat.

R.P:O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92

Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou...

"Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou..."

Správně. Já jsem v rychlosti ty látky zaměnil.

Jenom k těm číňanům, oni využili toho, že původně legislativa evropských států považuje za drogy jen látky prohlášené za drogy zákonem a dokázali během jednotek dnů, když byla nějaká látka prohlášená za drogu, ji nahradit novou látkou, se stejnými účinky a chemicky podobnou, ale s jiným chemickým vzorcem, tudíž defakto jinou. A na to měli využít simulační chemické počítačové programy.
Normálně totiž se musí nějaká nová látka z nějaké směsi v laboratoři izolovat aspoň v gramových množstvích, na základě třeba odlišných bodů varu nebo třeba jiných odlišných vlastností, potom určit její chemický vzorec a potom ve spoustě laboratorních pokusů určit chemické vlastnosti té látky. To je práce pro spoustu chemiků a na roky. U něčeho takového jako léčiva na varaózu možná na desítku let.
Jenže Číňané použili chemický simulační program. Když jim v Evropě označili nějakou látku jako drogu a tak ji udělali nelegální, zadali do toho programu požadavek na nalezení látek s podobným účinkem a nějaký superpočítač to přes noc zchroustal a pak vyhodil seznam chemickým vzorcem víceméně odlišných látek, ale s podobnými účinky. Včetně parametrů, při jakých by měla probíhat výroba těchto látek a včetně statistiky, jak moc je účinek té nové látky podobný účinku té původní a jak moc proti původní je ta látka pro člověka toxická....
Takže jim stačilo tu látku poprvé vyrobit a potom ověřit na místních feťácích, jestli to přežijí, jestli se počítač náhodou moc neseknul a do týdne mohli novou , zatím ještě nezákazanou drogu už prodávat v Evropě....

Podobně se podle mně budou vyvíjet takové věci jako léčiva na varaózu. Úvodní fáze, jako nalezení většího množství potencionálně vhodných látek na tento účel, nalezení postupů, jak je vyrábět, stanovení základních hrubých charakteristik bude všechno přes simulační počítačové programy a bude to zkráceno z let na dny a týdny. Teprve detailní doladění, jako všelijaké poloprovozní a provozní zkoušky či zkoušky, co budou provádět rezidua těchto látek v prostředí, budou reálné, ne simulované. Vývoj se tak zkrátí o mnoho let.
Bude to pak jen otázka, jestli někdo vrazí příslušné finance do takového vývoje nebo ne. Řekl bych, že spíš to bude v těch státech, které neváhají podporovat biotechnologie obecně, jako třeba GM.
V Evropě to nejspíš nechají na odbornících v oboru včelařství, jako jsou třeba vědci z VUVČ. Dopadne to nejspíš tak, že takoví lidé budou roky rešeržovat světovou vědeckou chemickou a rostlinoochranářskou literaturu a dávat dohromady seznam nově připravených chemických látek potencionálně vhodných jako léčiva. Potom budou roky otravovat chemiky, aby k těm seznamům látek získali potřebné chemické charakteristiky nutné k jejich vyzkoušení. A teprve potom budou moct ty látky zkoušet.
Kdykoliv během té doby může někdo investovat do týmu a do počítačového času a získat takové údaje prakticky okamžitě a v podstatně vyšší kvalitě a množství. Pak je pár let vyzkoušet v reálu a za takových 5 - 10 let budeme včely léčit třeba čínským léčivem. Dol bude léčivo rozlévat z kanystrů do lahviček, ostatně to dělá i dnes a další penízky z Evropy půjdou do Číny, za léčivo nebo za licenci na jeho výrobu.

>>>>Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte. <<<<<

Já si ovšem myslím, že sklízíme ovoce honby za co nejvyššími výnosy medu.
Všechny potíže způsobuje jen nenažranost.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 17:45:13
> ----------------------------------------
> Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci.
> Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se
> produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se
> na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně
> proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že
> jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které
> by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a
> země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není
> politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
> V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud
> mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy
> (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování
> MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je
> křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji
> nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může
> v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás
> totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté
> zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná
> registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu
> šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s
> amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.
>
> Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
> jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
> začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
> nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
> ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.
>
>
>

>>Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.

Budu se opakovat.
1. Asi to, co se někdy za rezistenci vydává, je odolnost některých jedinců
přežít to, co ostatní nepřežijí.
2. Vadí mě, že se popisuje rezistence na chemický přípravek, ale není
uvedena aplikační metoda.

k bodu 1 - je obecně známý případ velitele jaderné ponorky, který přežil
výbuch jejího reaktoru a po několika letech týž muž, jako instruktor obsluhy
jederné elktrárny přežil výbuch v Černobylu. Z uvedeného určitě nelze
odvozovat, že homo sapiens je rezistentní na redioaktivitu.

k bodu 2 - chybí mě tam aplikační metoda. Jaký nosič amitrazu v Anglii byl
použit? Předem děkuji za upřesnění, pokud aplikační metodu někdo zná.

Zdůvodění, proč toto píšu:
Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
Samozřejmě i s ohledem na počasí. Myslím tím například KM, 35 stupnů ve
stínu a úl na přímém slunci.
Vašek

Ten poslední odstavec je to nejdůležitější co se tu vůbec napsalo
Zásadou by mělo být co nejdéle používat dosud účinné prostředky. Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 21:05:22
> ----------------------------------------
> Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
> hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
> určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
> ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
> produktu a hlavne trhu.
>
> Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
> zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
> roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
> a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.
>
> Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
> svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
> katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.
>
> V.
>
>
>

Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan
------------

O jakých nových látkách mluvíš?

Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?

Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.


A kyselina šťavelovou? Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao rezistenci ani slovo.

Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?



Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli nic. Možná právě proto. :-)

Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely dosud.
Karel

Ještě nedávno se mluvilo jen o klasice gabon , varidol k tomu jako alternativa KM. O KŠ. se moc neuvažovalo kvůli nižší účinnosti a ponechávala se v rezervě když něco vysadí. Iniciativa našich lidových výzkumníků kteří všechno domácí a nedej pánbů ještě z komunistické éry, označují za špatné a zavrženíhodné, nás opravdu za chvíli dovede až bůhví kam. Vždyť on svět používá něco úplně jiného. Naprosto pak zapomíná , že výrobcům nejde o nic jiného než o kšeft. Z toho však tady někteří obvińují jen DOL. ještě na okraj. Rezistence vzniká na jakoukoliv látku která tomu kterému organismu může škodit. a vůbec to nezávisí na tom co kdo o tom píše, nebo jaké jiné nové látky se zkoumají. Tak prostě funguje příroda a zákony vývoje druhů. Jedinou obranou proti rezistenci je důsledné dodržování postupů aplikace bez, různých soukromých zlepšováků.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 23.9.2011 13:32:59
> ----------------------------------------
> Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.
>
> Pepan
> ------------
>
> O jakých nových látkách mluvíš?
>
> Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?
>
> Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani
> nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.
>
>
> A kyselina šťavelovou?        Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao
> rezistenci ani slovo.
>
> Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr
> proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
> Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?
>
>
>
> Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli
> nic. Možná právě proto. :-)
>
> Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely
> dosud.
> Karel
>
>
>

2011/9/23 Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

> Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
>>>
>>
>
> Zdůvodění, proč toto píšu:
> Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
> málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
> dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
> co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
>



To že někdo použije silnější dávku léčiva, si nemyslím,že by vedlo k
rezistenci roztočů. Spíš vidím opačné riziko, pořád se do včelařů cpou pojmy
jako rezidua, nebezpečné látky, GMO, biovčely, atd. Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo. Proto se
taky gabony nesmí nechávat v úlech přes zimu, na jaře už by byly (mohly
být?) málo účinné a roztoči by mohli získat imunitu na léčivo.

S úhyny to bude letos zajímavé, u nás se letos nedávaly gabony, na jaře
vzorky měly byly OK a gabony sme dávali minulý rok, tak se letos jen
nafasovali formidoly (jedna deska na úl). Vzhledem k tomu, jaký bylo počasí
celý rok a že nebyly ty gabony a taky že už dlouho nebyly úhyny, to u nás
vidím dost tragicky, kdo si nehlídal spady se bude asi divit velice, během
příštího měsíce :)


petr j.

Nemyslim, ze jde o nejakou kampan proti Dolu. Osobne je mi jedno jestli dodava lecivo DOL sro nebo NEDOL sro. To ze je to obrovsky busines, nemuze nikdo zpochybnit. 450 000 ( CR) vcelstev - jedna lahvicka na 50 vcelstev - jedno leceni ( 1 nastavek) 25 na dva nastavky. Cislo si kazdy spocita sam. Nicmene diky Dolu, mnoho nasich vcelaru ma jeste dnes vcely- to je proste fakt.
Pri predstave, ze by tu zakazku Dol nemel, tak si dokazu predstavit tu protikampan.
Jinak k tematu lidovy vyzkumnik. Jestlize dnes ve sve podstate nemam hranice a mohu konzultovat problemy vcelich nemoci napric svetem a sbirat zkusenosti, tak za to jsem velmi vdecny. Takze se osobne nepokladam za vyzkumnika, ale za zodpovedneho cloveka, ktery se spoleha predevsim na sebe a mysli pri tom na sve vcely. Pokud se podari nalezt vhodne cesty, jak ochranit nase vcely pred roztocem, tak z toho budeme mit uzitek vsichni.

Ještě jste Pavle zapoměl do toho obrovského zisku z prodeje léčiv V ČR připočítat zisk Dolu z prodeje léčiv do zahraničí, třeba zrovna eura od německých včelařů za Varidol. To, že Dol vyváží léčivo do zahraničí není žádné tajemství, ale kolik to nevím, nějak mě to nezajímá. A jestli jsem pochopil správně ten Váš počet, kolik se dá ošetřit včelstev z jedné lahvičky, tak je jasné, že jste to ještě nedělal, protože jinak si nedovedu vysvětlit kde jste došel na počet 25 2N včelstev á 1x Varidol. Pokud dodržujete metodiku, a na tom si Já dávám záležet, tak pod 40 včelstev to rozhodně nejde.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Amitraz v DE neni schvalen, takze oficialni cestou to nebude, mozna pres nejake prostredniky,to ale tezko rict.
Na ten pocet jsem dosel tak, ze pri dvou kapkach na nastavek predavame nasim clenum jednu lahvicku na 50 vcelstev,-kdyz jsou dva nastavky - tak kapky 4 a tim mi vyslo 25. Je pravda,ze jsem se jeste u sebe nad tim nejak nepozastavoval. Lahvicka dojde,otevru dalsi a jedu dale. Letos se to pokusim sledovat. Kazdopadne diky za informaci.

Těžko říct, ani ne, stačí se někdy zeptat osob povolaných. Úplnou informaci se sice nedozvíte, to jako kolik, ale kam, země, jsem se dozvěděl. Největšími odběrately jsou ovšem Poláci. S tím dávkováním, psal jsem, že dodržuji metodiku a to včetně stupňů a tím zvolené aplikace a také toho, že má být poslední ošetření bez plodu. Proto poslední ošetření je co nejblíž konci roku. A proto používáme aerosol a ne pásek a ve dvou lidech jde padesátka ošetřit jednou dávkou v pohodě.

Nebylo to od skleniček? Originál, to znamená co? Jako že igelit byl potisklý, nebo i papír. Nebo otevřené obaly prázdné, naplněny a znovu projetý tunelem... Nebo tam byla i etiketa Varidol s made in Austria?_gp_

......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 23. 9. 2011
Varroa průšvih
Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Nevím jak, ale to by se musela uskutečit evoluce a z Varroa destructora by se musel vyvinout nový druh, tj.něco jiného ... jako Varroa (mega, super-destructor).

_gp_
.......
Vojtěch Langer:
Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

říkám zatím.

Tak se mi z dlouhého psaní otikly pouze dvě poslední slova
Originál balení zásilky vypadá asi takto. Na hobrové desce je naskládáno 255 skleniček Varidolu/tak jak jej dostáváte od zdravotníka či důvěrníka/Skleničky jsou přikryty folií s uvedeným potiskem, nahoře je opět hobra a to velé je obalono dvojitým igelitem a pevně zataveno asi opatření proti poškození /rozbití/.Na horní straně je nálepka název,,adresa dolu, , na co toje a další, potom údaje pro dopravce, neklopit a pod. VÚ to vyvinul, vyzkoušel a domnívám se i patentoval a nechal schválit nějakou komisí, ale sám to množství Varidolu stejně jako Formidolu , Gabonu, M1 a MP10 nevyrábí, to někomu zadali k výrobě , ale sami to distrují.

To je moje odpozorování,správnou odpověď by měli podat pracovníci VÚ, či spíše ten nejpovolanější pan ing Veselý.Takže cena se bude také vyvíjet i od výrobce.Časté poznámky o tom , že se Dol na úkor včelařů obohacuje asi nebude na místě. Domnívám se, že zatím máme nejúčinnějsí protivaroazní metodiku a také nejlevnější léčení.Včely nám velmi málo hynou oproti jiným státům a ošetření se počítá v jednotkách Kč, ne ve stovkách.

Zdraván vespolek, obracím se na společenstvo konference s dotazem ohledně vyvíječe aerosolu Grifin. Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu

Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo.
-------------------------------------------------------
Tak jak to vlastně je? 2 kapky variolu na 1 nástavek. Max. 4 kapky na obsednuté 2 nástavky. Kolik kapek na 3 nástavky s vysokým dnem? Pokud bychom měli dodržet koncentraci účinné látky v prostoru úlu, tak by mělo být 2x3=6 kapek. Pokud by mělo platit max.4 kapky, tak i na 3 nástavky platí 4 kapky.
P.S.: Jak se sami chráníte proti škodlivosti variolu na člověka. Používáte respirátory a jaké. Díky H.

Gustav (78.80.189.55) --- 23. 9. 2011
vyvíječ aerosolu grifin
... Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mám ho rok a jsem velmi spokojen. Je spíš pro fumigaci. Podrobně je popsán i s videem a s následnou diskusí na Včelařském foru na adrese: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=grifin
Vyrábí jej p. Zdeněk Brentner. Zkuste mrknout na to forum a ev. se ptát tam.
J. Matl

Zdravím

Chtěl bych se zeptat, jakou mezeru mezi spodní loučkou a stavební uzávěrou používáte proti stavění v podmetu?

Stejnou jako mezi nástavky, tedy včelí 8mm +-2mm ?

Nástavkové úly 39x24.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

------------------
To není možné, vám tam padají roztoči a včely?

To snad nemůže být pravda. Asi nendodržujete m etodiku a výzkumníčíte. Jiné vyvsětlení snad není možné.

Nikde se nic neděje, vše je krásné a růžové.

Viz weby oficiálních institucí: SVS atd

Jen pár blouznivců plaší spokojený pracujcí lid.

Tak mu někdo vysvětlete co dělají špatně, když je vše tak skvělé a vynikajcí na světové úrovni.


Karel

Jo nebojte včelařím, ale musím Vás trošky vyburcovat, abychom včelařili ještě za pár let a nezůstali pak jen u diskuzí :-)

Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit.

Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3 Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2 dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10 včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3 Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?

Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> vůbec?

zdravim,
mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
zadech.
Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
plodiste )

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?

vsusicky napsal:
"Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?"
........

Do mrazáku a za studena propolis odloupnout?

Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

Nevím proč byměly mezerníky být špatné, můj děa měl hofmany v zadovácích a to byla teprv hrůza. Od té doby je némůžu ani vidět. Při nástavkovém včelaření dnes stačí jen 2 mezerníky na horní loučce. 4 byly nutné v zadovácích. Jedinou výhodou hofmanú je, že při jejích výrobě naděláš víc pilin. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 25.9.2011 22:50:50
> ----------------------------------------
> Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> > Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> > Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> > dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> > nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> > publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> > (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> > zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> > při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> > prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> > postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> > distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> > je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> > včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> > Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> > jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> > vůbec?
>
> zdravim,
> mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
> zadech.
> Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
> pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
> vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
> propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
> plodiste )
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších, o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na jedničku.
Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče začínali to bylo stejné...

Hofmany jsou asi lepší na kočování, s nižšími nástavky a tam, kde není čas nějak pečlivě uspořádávat rámky v nástavku. Aspoň mně, jak mám rámky 39x24 s mezerníky po desetiletí přidělávané a přikupované z různých zdrojů a různého provedení, tak jsou ty rámky mezi sebou dost prostorově odlišné a při převážení často sjedou z drážky a spadnou dolů.
Předpokládám, že nějaký komerční včelař, který nemá čas jednotlivé rámky rozměrově vylaďovat a upravovat, rámky používá, dokud se nerozpadnou a včelaří delší dobu nebo má z jiného důvodu mix rámků všelijakého provedení, tak by měl při kočování s mezerníky pravidelně dost problémy s rámky spadlými mimo drážku. S hofmany ne, ty by měly držet v drážkách i při poměrně různých rozměrech i při dlouhodobém převážení v náklonech.
Jinak je jasné, že boční loučky hofmanů se musí dělat s ohledem na rozštípnutí a že jsou hofmany citlivé na to slepení propolisem, pokud ten propolis je chladný. To je prostě daň za větší kontaktní plochy rámků mezi sebou.
Do zadováků hofmany nepatří, v nástavcích se hofmany musí oddělovat od sebe nějakým nožem nebo úzkou špachtlí nebo tak nějak.
Prostě to jsou rámky určené do nízkých nástavků, kde se nástavek bez včel vytáhne z úlu a mimo úl se hofmany slepené studeným propolisem oddělí bez problémů.

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
..............

Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla na mě. :)

Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.

Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení roztoče směřuje k jeho šlechtění?

Podle mě to tak není.

Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou. V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější. Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči, kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).

:)

RK

Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?
---------------
Hm, taky jsme o tom v neděli přemýšlel, když jsme kontroloval jedno stanoviště kde je minimální podletní snůška, zda dodané zásoby stačí.
No první co mě napadlo, že dobře mi tak, že na konci září kdy je vše zalepené se do včel nemá chodit dělat jim tam průvan. :-) A tak toto byla chby včelaře, ne rámků.

Jinak jsme zkoušel oboje, k mezerníkům, hlavně na plástech do medometu bych se určitě nevrátil.
U medníků zkouším rámky bez mezerníků a nástavky bez hřebene, tam si to stejně do budoucna "srovná" odvíčkování.

V plodišti jsou hoffmany asi lepší, je to přidaná izolace.
Boj je to pouze na jaře poprvé po zimě. Pokud to rámky vydrží, tak dobrý je "americký" rozpěrák s háčkem na vytahování rámků. Ale chce to taky předem uvolnit - odstrkat od sousedních rámků.

Secvakat přířezy s hofmany jde rychle, nabouchat tam mezerníky, to je časově náročné, záleží o kolik včelstev se člověk stará. Jak jich přibývá, tak už na to prohrabávání není tolik času a za tepla nedělá propolis takové potíže.

Takže to chce vyzkoušet všechno. Mezerníky, hofamny, hřebeny i bez hřebenů a bez mezerníků. To je asi nejlepší kombinace pokud člověk nekočuje.

Karel

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
---------------
No za chvíli začne šlechtění. Vybere se ten nejdoodolnější rozotč, co nejvíc odolný "léčivu" a z ten se bude bez konkurence nějakých dalších roztočů ve včelstvu pěkně rozmnožovat. Protože se rozmnožuje zpočátku pěkně příbuzensky, takse v něm vlohy pěkně upevňují a až začne vlna kolapsů tak se pěkně překříží a máme ho tady zase o kus odolnějšího.

Takže každé ošetřování proti VD je paradoxně šlechtěním VD. A to pomíjím takový detail - rezidua ve vosku a trénování populace na menší množství. :-)

Bohužel, věci nebývají tak jednoduché, jak se zdají.

O to víc se pak volá po "jednoduchých a rázných" opatřeních.
A zavírají se vrata, když je kůň už daleko.

Karel

Já jsem určitě ten poslední, který by měl něco proti šlechtění včel na VT a ten poslední který by si liboval v fluvalinatu, amitrazu apod. Ale udělám v rámci metodiky co udělat musím a přesně tak jak je to nařizeno a když nebude metodika fungovat, tak se můžu postavit SVS přímo do očí, na rozdíl od jiných a říct jim ať si nacpou metodiku do fajfky a vykouří. Ale v podstatě nemůže nikdo odsoudit tuhle metodiku která teď je, protože i tahle metodika má v popisu kontrolu spadu a podle situace ošetření buď Formidolem nebo Gabonem. A jediný co je povinné je ošetření Varidolem.
Já už několik let a to i před vznikem varroamonitoringu PSNV spady sleduji a i podle toho si vybírám z čeho budu chovat. To co teď někteří zjišťují jako úžasný objev VT už před léty a přede mnou zjistily mnozí jiní a podle toho se chovají a chovají.
A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém.
Jinak moje ošetření včelstev proběhlo tak, že naposledy jsem dělal aer. Varidolem někdy kolem vánoc minulý rok, potom jsem dal letos asi na konci srpna po sobě 2 desky Formidolu. A aktuální prům. spad za posledních 14dní je 0,16 roztoče na den a včelstvo, ale ten průměr mi dělá hlavně 6 včel. z 40 a jsou to včelstva nerovnoměrně v řadě a vykazovaly vyšší spad po celou sezónu. Asi je u nich něco špatně.

K tomu lze jen dodat;nařízení veterin směřují právě do doby kdy dochází právě k nejvěšímu množenía do doby kdy lze právě nejúčinněji parazita zasáhnout. Teď již k téměř k žádnému množení nedochází neb včelstva již z velké části svoje rozmnožování končí. líhne se poslední plod ktreý u některých může být právě těžce poškozen.
3lectění může probíhat právě v tu méně vhodnou dobu pro ošetření na rozdíl od úvahy ošeřujícího.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 11:15:23
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> "Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen
> nechat roztoče množit a šlechtit."
> .............
>
> Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla
> na mě. :)
>
> Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve
> včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
> Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se
> nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při
> ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní
> roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.
>
> Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení
> roztoče směřuje k jeho šlechtění?
>
> Podle mě to tak není.
>
> Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v
> Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou.
> V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji
> přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak
> agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější.
> Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo
> obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči,
> kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné
> reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a
> plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy
> výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
> Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme
> roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci
> stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch
> s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).
>
> :)
>
> RK
>
>
>

Dne Monday 26 of September 2011 09:29:47 Josef napsal(a):
> Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak
> uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně
> více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček
> nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil
> původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti
> mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky
> jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky
> nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak
> se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude
> to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes
> dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

Delam to +- stejne, jako Vy, pouze jako plodiste dadant pouzivam 2x NN Lang.
I pokud pouziji behem roku na vymenu jen 3 vysoke ramecky, stejne je to dost
na to, aby se nezatmelili. A to jsou u vysokych ramecku ta vybrani pouze 6
cm , neni problem ani s kocovanim s traktorem (na kratkou vzdalenost, zatim
jen pokusne, ramky se nehly). Ovsem pokud mate starsi ul, kde se necistil
propolis, mozna to tmeli vic. Pokud bych mel u dadanta mezerniky, tak to jsem
nemusel utikat z 39x24, kde to bylo utrpeni (prijdu k nastavku, snazim se
vydloubat prvni ramecek, mezernikem castecne roztrham veljejsi - jeden ci
dva, podle toho, jestli byly mezerniky na jednu, nebo dve strany, vcely to
bavi ... , zandavani - nejde to, mezernik se zasekava , vcely uz zuri .....
vsak to znate) a kde prave hofmanovy loucky podle mne ucinily cestu dopredu.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Aleš Molčík napsal:

:A jak Radku píšete, že Př. Klíma sleduje spad a pak ošetří podle situace je v pořádku a tohle uznávám. Ovšem další tvrzení o ošetření, kdy přežijí ti agresivnější a šlechtění roztočů na odolnost si potom s tím prvním odporuje. Protože je jedno jestli stejnou látkou podle potřeby ošetří Molčík nebo Klíma. Podle tohoto tvrzení tím pádem šlechtí roztoče i propagátor myšlenky "šlechtit včely a ne roztoče". Jinak se teď omlouvám, že jsem použil jméno př. Klímy, ale navázal jsem na příspěvek a nemyslím to nijak ve zlém."
.....................

Jestli si můžu odvážit si tipnout, tak to příteli Klímovi nevadí. :)

Ale právě, kdo si najde jeho zásahy na varroamonitoringu a zamyslí se nad nimi, tak ví, že on svým způsobem ošetřování právě roztoče nešlechtí.
Ošetřuje totiž v létě ne plošně, ale pokud včelstva nejsou zamořená, tak pouze ta, která ošetření potřebují.

Jinak ta úvaha je podle mě správná - každý, kdo plošně ošetřuje, šlechtí roztoče.
Tomu se zřejmě dá vyhnout pouze ošetřováním individuálním, těch nejvíce zamořených včelstev.

Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

RK

Zřejmě převládá představa ,že bez spodních mezerníků to nejde , a já zas tvrdím že s těmi spodními to opravdu nejde. když už je někdo musí mít 4 tak na bočních loučkách Je to pak pro práci stejné jak u hofmana. Opravdu však u nástavků stačí dva. a je to lepší jak hřebeny tam nejsou mezerníky žádné, ale také nejdou rámky přesouvat do boku.
Někteří pak namítají jak je pracné přibíjení mezerníků. a zapomínají , že př drátkování tam pak stejně hřebíčky dávají Já však drátek přichytím pod mezerník a za ten mezerník pak zase jde snadno povytáhnout a zachytit další.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 26.9.2011 14:25:51
> ----------------------------------------
> Dne Monday 26 of September 2011 09:29:47 Josef napsal(a):
> > Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak
> > uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně
> > více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček
> > nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil
> > původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti
> > mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky
> > jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky
> > nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak
> > se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude
> > to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes
> > dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.
>
> Delam to +- stejne, jako Vy, pouze jako plodiste dadant pouzivam 2x NN Lang.
> I pokud pouziji behem roku na vymenu jen 3 vysoke ramecky, stejne je to dost
> na to, aby se nezatmelili. A to jsou u vysokych ramecku ta vybrani pouze 6
> cm , neni problem ani s kocovanim s traktorem (na kratkou vzdalenost, zatim
> jen pokusne, ramky se nehly). Ovsem pokud mate starsi ul, kde se necistil
> propolis, mozna to tmeli vic. Pokud bych mel u dadanta mezerniky, tak to jsem
> nemusel utikat z 39x24, kde to bylo utrpeni (prijdu k nastavku, snazim se
> vydloubat prvni ramecek, mezernikem castecne roztrham veljejsi - jeden ci
> dva, podle toho, jestli byly mezerniky na jednu, nebo dve strany, vcely to
> bavi ... , zandavani - nejde to, mezernik se zasekava , vcely uz zuri .....
> vsak to znate) a kde prave hofmanovy loucky podle mne ucinily cestu dopredu.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

R.K. Ale to je samozřejmě jen půl problému, také jde o to odhalení odolnějších včelstev a jak to bez roztočů poznat ???

V tom je právě ten zakopaný pes a největší problém. Bez kvalitní populace roztočů a tedy infekčního tlaku, nelze dělat vůbec nic. Je na nelkém omylu ten, kdo si myslí, že může usuzovat na nějaké kvality, když je ve včelstvech velmi malá populace roztočů!!! Včelstva musí být pod tlakem, jinak nemají důvod ani nějaké znaky VT ukazovat, či vyvíjet. Pro normálního včelaře je to velmi problematické to poté uhlídat, chce si to osahat, kam až je možné jít. Proto je klíčové toto dělat alespon trošku v izolaci (dají se u nás takové lokality najít). Taková testovací stanice je samozřejmě trnem v oku okolních včelařů a nebo si ji naopak sami v rámci spolupráce sami založí. Pracuji s kolegy na tom, aby to v brzké době bylo možné.
I tak to ale neznamená přestat ošetřovat úplně - to jen v případě Bond testů, na které je potřeba opravdu větší počet včelstev a větší izolovanost. V rámci stanic se prostě včelstva nechávají dojít, pokud sami nic moc neumí, na hranici napadení cca 10% (smyvem na počet včel), více ne a dále se s nimi nepočítá (s jejich matkami) - ale nenechávají se kolabovat!!!! Proto taková stanice je paradoxně pro okolní včelaře i při větším zavčelení daleko menší problém, než je běžná česká a moravská realita - bohužel i realita letošního podletí.

Mně se docela osvědčila kombinace obojího - Hoffmany i rámky s mezerníky. Zejména je ten Hoffman dobrý při vkládání posledního rámku do nástavku a naopak, pokud je to možné, opět je snazší jako první uvolnit právě Hoffmana. Myslím, že je velmi zásadní, aby mezi stěnou nástavku a boční loučkou byla dostatečná mezera, kterou včely nemají tendenci zalepit propolisem. To bude asi hlavní důvod stížnosti na Hoffmana. Když je mezera malá, pak právě toto je důvodem, proč nejdou rámky vydolovat. Přitmelení samotných rámků k sobě na vymezujícím profilu není podle mých zkušeností tak výrazným problémem.

Já používám tradiční mezerníky, dva nahoře, dva dole a nemám s vytahováním prvního rámku žádné problémy. Nesmí se tam ovšem rámek nacpat na začátku května a potom se ho snažit vytáhnout až někdy ke konci července, to je pak logické, že ho včely zastaví a propojí voštím s ostatními. Rámek, který se dává jako poslední a vytahuje jako první je logicky vždy stranou s mezerníky otočen na předchozí rámek a na druhé straně mezi rámkem a stěnou nástavku je volný prostor, včelí mezera cca 8 mm až 1 cm. Takže rámek se posune na tu včelí mezeru až ke stěně nástavku , tím se mezerníky oddálí od dalšího rámku a potom se rámek prostě vytáhne. Jde to opatrně a pomalu, i když tam je hustě včel. ostatně včely se dají částečně vyhnat kouřem. A stejně se rámek jako poslední dává zpátky, posunutí o tu včelí mezeri zajistí, že spodní mezerníky toho rámku nezůstanou viset na spodní loučce předchozího rámku a rámek se dorazí do drážky. Po vložení se rámek zase posune do středu, aby se tam vytvořila zase ta včelí mezera a je hotovo. Vůbec žádný problém s tím není kromě nějaké minutky navíc na pomalou manipulaci.

No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?

Hoffmany mám a jsem spokojen, rozebírám je zasunutím rozpěráku mezi horní loučky a pootočení rozpěráku. Vyzkoušel jsem letos hřebeny do medníku a moc mě to nepřesvědčilo, vytáhnout první rámky mi dělalo problém, ale na odvíčkování nožem zase v pohodě. Ale udělám si rámky šířky 23mm a možná se i to vytahování zlepší když bude rámek v hřebenu volnější.

Uplne souhlasim s R.Polaskem.Pouzivam 4 mezerniky na bocnich louckach a nemam s tim zadny problem.U Hoffmanu se mi pri odpaceni nastavku stavalo,ze mi zustaly trisky z uzke spodni loucky,proto jsem se vratil ke klasickemu ramku s mezerniky a dratkuju svisle.Paceni nastavku je pak v pohode.JosPr.

To, že je možná chyba ve včelaři mne také napadlo. Jisté je, že pokud nebudu rámky vůbec vyndavat, budu s hoffmany spokojen :-). Lze však v "hobby" provozu s pár desítkami včelstev manipulovat pouze s nástavky a maximálně eliminovat práci s rámky?

Aleš Molčík napsal:
"No tak teď teda nevím, to jako idividuálním ošetřením včelstev v sezóně podle potřeby si toho roztoče nevyšlechtím? Mám za to, že pokud jde o ošetření tak je jedno jestli je to plošně nebo individuálně. Pořád jde o ošetření nebo snad je to jinak?"
.............

Podle mého lajckého názoru individuálním ošetřováním imitujeme lépe přírodní výběr, ovšem bez úhynu včelstev.

Pokud ošetřujeme jen včelstva, kde se přemnožil kleštík, potom je větší pravděpodobnost, že u neošetřených včelstev se množí kleštíci méně vitální (které neošetříme jedy) a tedy se jejich podíl v populaci kleštíků procentuelně může zvětšovat.

Pokud ošetřujeme stále plošně, potom se naopak podíl méně vitálních kleštíků v populaci zmenšuje (neimituje se úhyn včeltev i s nejvitálnějšími kleštíky při přemnožení, ale imitují se velmi nevýhodné podmínky pro množení kleštíka). Výhodu mají kleštíci, kteří se nejrychleji množí a kteří jsou nejlépe přizpůsobni drsným podmínkám - třeba jsou rezistentnější na jedy)

RK

Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje.
Není při šlechtění včel na VT lepší používat rozevírací zasklené rámky a sledovat jak včely roztoče odstraňují?

AM:
Ale udělám si rámky šířky 23mm a možná se i to vytahování zlepší když bude rámek v hřebenu volnější.
-----
Já mám právě mední 1/2Lang šíře 23mm - úplně jednoduché - a bez hřebenů. V medníku je to jedno, oni si to přitmelí a zatím hřebeny tlouct asi nebudu, vyhovuje mi to. Hlavně je dobré, že můžu posunovat jak chci - když ubírám rámek, aby to tlačily do výšky a bylo víc vosku, tak je to výhoda. Plynule rozšiřuji rozteč.
Mám v úmyslu pokusně ohnout nějaké hřebeny do L a pokládat na rámky když osazuji medník - než si to přitmelí. Zobáčky mezi rámky, podobně jako se prodávají takové hrábě na rovnání rámků, když nejsou mezerníky.
Ale zatím to je vyzkoušeno na pár mednících, ale touto cestou jdu dál, u 1/2 medníků. Nekočuji, nezjistil jsem vadu.
Rámky mají nahoře a dole jen 23*10, boky 23*15, aby to drželo, na tupo lepené a sponkované, a zvažuji že budu dělat boky 23*23.

Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Předpokládám že je důležitý jen rozměr, tlouštka a celuloza a objem KM 65% v ml.

K problému šlechtění roztoče bych řekl jen asi 3 věty.
Celý život této planety leží na dvou faktech velké variabilitě živých organismů a jejich selekci.
Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!
J,B,

Tak je to asi špatná metodika._gp_


..........
Jan Burgel --- 26. 9. 2011

Jestliže již 30 let každý rok léčíme a ve včelstvech po léčení zůstane dle metodiky (méně než 3 mrtví roztoči )a k nim asi 10-30 živých nejživotnějších a ti dále žijí. Jednoznačně šlechtíme roztoče a nemůže to dobře dopadnout.

Mám připomínku k vlastnímu monitoringu roztočů.

Protože mám roztočů dost není problém co počítat.
Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedelejší ul ve včelíně přikryl. druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?
J.B.

Jako vše nové, když se s tím dělá a nepřemýšlí se u toho tak se hledá důvod všude jinde než u sebe. Mám 110 včelstev s hoffmany na Optimalu a když si vzpomenu na doby mezerníků, tj. pokaždé když drtím plásty u posledních 5 úlů 39x27,5 cm nadávám. Netvrdím že sem tam nemám nic přitmeleného tu více tu méně. Navíc Optimal má délku přisedající plochy oproti Langstrotu kratší, takže i proto se mi jeví jako lepší. Hřebeny jsem ani nezkoušel nemám dost času na přehazování rámků. Navíc pokud postavím nástavek s H. jakýmkoliv způsobem rámky se nevychylují. To u zázračných mezerníků nejde. Toť má zkušenost.
Sedli

Ty hrábě jsem používal, když jsem zkoušel místo 10r v medníku 9r. Chtěl jsem tím spíš dosáhnout toho, že matka delší dílo nazaklade a nebudu používat mřížku, ale během 1-2 dnů než to včely zanesly, matka ten horní polonástavek částečně stejně zakladla. Takže to byla jedna věc co na tom nefungovala a ta druhá bylo to, že při přepravě domů na vytočení rámky tloukly o sebe a zavíčkované dílo se poškodilo a všechno bylo od medu a ta medová louže pod nástavky škoda mluvit. Takže systém, rámky na volno, jsem opustil.
A mám několik med. nástavků s rámky, kdy boční loučky nejsou ve spodní části zůženy a horní loučka je řezána na 10mm, takže bez zůženého ouška. A na přepravu je to nejpevnější řešení.

Jan Burgel napsal:
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.
-----------------------------
Pane Burgele, v kauflandu nebo kdekoli jinde koupíte toto:
http://www.viledashop.cz/detail/81-Houbova-uterka-3ks-Vileda

To samé se tam prodává s nápisem Spontex, 18x20cm. Sice to asi není jen z celulózy ale funguje to taky dobře a nekrabatí se to tolik po vyschnutí.

Ale třeba takový pan Dvorský by Vás za houbičky nepochválil. Jako mě. (-:

Ať se daří, Libor.

podpis.....Libor Valenta.

Dobry den,

shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
medomet...?

S diky,
Petr

Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak přemýšlením rámek z prostředka 2. nebo 3. NN nástavku budu muset dolovat. Dolovat budu muset každý rámek. Protože jsou všechny rámky dokonale protmeleny od kraje do kraje. Používám nůž, který má zbroušenou lomovou hranu, takže funguje jako špachtle. Touto špachtlí se snažím vytvořit mezi rámky mezeru. Jde to značně obtížně. Potom zkouším rozpěrákem rámek vytáhnout. Rozpěrák mám upravený tak, aby se opíral o sousední rámek. Rámky se vždy snažím srazit co nejvíce k sobě a před návratem očistit. Čistění je však docela časově náročné, neboť to znamená oškrábnout celkem 8 styčných ploch. Potřebuji vyměnit asi 10 matek. Dnes odpoledne lze u nás očekávat teplotu kolem 26-27C, tedy dle mého soudu vhodnou pro zásah do včelstva. Vím, že se budu rámky dolovat. Ano, pokud budu přemýšlet, a nebudu chtít rámky dolovat, abych vychytil staré matky, posadím oddělky s novými matkami nahoru a nechám včely, ať si rozhodnou samy, které matky si ponechají. Ale já potřebuji mít jistotu. Potřebuji například vyměnit matky z důvodu že jsou včely "ostřejší". Jak už jsem uvedl, přemýšlením rámek z nástavku dvěma prsty nevytáhnu. Jak to děláte vy?

Dne Tuesday 27 of September 2011 08:13:17 Petr Danecek napsal(a):
> Dobry den,
>
> shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
> medomet...?
>
> S diky,
> Petr

Zalezi , co uz mate, jak jste zrucny, v cem chcete cvelarit ....

Dymak stoji cca 300 kc, medomet se da udelat :
http://www.vcely.kvalitne.cz/plastovymedomed.htm

uly take.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

On Tue, 2011-09-27 at 09:27 +0200, Jan Cervenka wrote:
> Dne Tuesday 27 of September 2011 08:13:17 Petr Danecek napsal(a):
> > Dobry den,
> >
> > shanim levne zakladni vybaveni pro zacinajiciho vcelare - dymak,
> > medomet...?
> >
> > S diky,
> > Petr
>
> Zalezi , co uz mate, jak jste zrucny, v cem chcete cvelarit ....
>
> Dymak stoji cca 300 kc, medomet se da udelat :
> http://www.vcely.kvalitne.cz/plastovymedomed.htm
>
> uly take.

Zrucny? Obe ruce leve :-)
Myslel jsem spis jestli nekdo nema nekdo nevyuzivane vybaveni, pripadne
nevi o nekom, kdo se ho bude zbavovat.

Petr

J.B.Doktorovi Klímovi
Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material.

Ano je to problém, sám jsem nevěděl co doporučit - byla dobrá houbička od české firmy Spontex, ale přestali ji dělat. Letos na jaře jsem to vyřešil, letošní sezonu odzkoušeno i pro jinou variaci odpařovače (dlouhodobého). Jedná se o výrobek české firmy Hobra-Školník. Spíš bych tomu měl ted říkat deskový odpařovač - jsou to celulozové desky o rozměru 20x20 cm, tlouštky cca 4 mm. Používají se jako filtry v potravinářství, vinařství. Firma vyrábí celou řadu Hobrafilt podle filtrační kapacity. Velmi vhodné jsou desky Hobrafilt 100N, které jsou z čisté celulozy - tedy podobně jako Formidol. Cena jedné desky z vinařské prodejny je 8,-. Dají se použít i jiné desky z této řady s vyšší hustotou - obsahují křemelinu, což není na škodu, zkoušel jsem je a není zásadní rozdíl. Pokud jsou podloženy latkami a včely je příliš nezalepí propolisem dají se používat mnohokrát. Fungují i jako vynikající nosič pro dlouhodobý odpařovač, který zkouším s velmi dobrou učinností s jednoduchým použitím bez dalšího otevírání včelstva. Dám o tom dohromady nějaký článeček do MV.

JB:Na druhé straně je velmi obtížné selektovat včely jako takové na výnos, na nerojivost na klidné sezení, na mírnost
a ještě na AGRESIVNÍ chování vůči roztočům!!!

Je to postup komplexní, touto cestou se vydali v Německu, je mnohem více práce, ale jde to.

J.B.Spočital jsem spad nejhoršího včelstva 1400 roztočů. Vyjmul jsem odpoledne podložku položil ji na vedlejší úl ve včelíně přikryl. Druhý den ráno bylo na podložce jen asi 900 roztočů, ostatní utekli. Kladu si otázku jak jsou věrohodné odečty starší spadů než jeden den ?

Např. při Gabonu, ale i po fumigaci jsou roztoči v paralýze, křeči viz. mechanismus účinku (nervový jed) - hýbou se a mohou se z podložek "odpotácet". Záleží jak je udělaná podložka. U kyseliny je velké procento mrtvých. Stejně tak u přirozenného spadu - tím je dáno možné zkreslení. Pokud chcete sledovat léčebné spady, což je fajn dělat stejně tak jako spady přirozenné, tak je i z těchto důvodů, které jste popsal sledovat denně. Orientaci v řádu stovek ale získáte při méně intenzivním odečtu také.

Jen perličku od kolegů z Holanska - oni, když jsem je seznámil s naší metodikou říkají, že ten kdo ji dodrží do důsledků, nemá přirozenný spad nikdy :-)

Ahoj, nechal jsem si poradit od pana Volejníka, který má 240 včelstev kopu let a řekl mi, že kdyby začínal znovu, že by šel do hřebenů. Hřebeny jsem si nakreslil, nechal udělat u pana Sapáka a každý, kdo mě vidí vevčelách nechápavě sleduje, jak mu vyndavám kterýkoliv rámek bez námahy... Sám jsem pomáhal panu Volejníkovi s vytáčením a musím přiznat,m že moje doktorské ručičky těžko nesli Hofmany při prvním točení medu, kdy byly všechny rámky protmelené, další část sezóny už to nebylo tak strašné. Mám hřebeny ve 30 včelstvech asi 3 roky a rámky se uvnitř nehýbou při běžné manipulaci s nástvky nebo převozem včelstev. Jediné co mně vadí, ale vůbec si nejsem jistý, že to vadí včelám je, že občas nějaký rámek pověsím křivě a on tak zůstane, což se u Hofmannů stává minimálně. Ale opakuji, že to vadí mně, u včel jsem nezachytil nějaký negativní vliv, když třeba 2-3 rámky ze 70, které jsou v úlu v sezóně je šikmý... takže pokud budu mít někdy náladu, zkusím nějaký spodní díl hřebenu, který by jistil rámek ve svislé poloze, abych mohl opravdu porovnat, ale opakuji, že nepředpokládám nějaké závratné rozdíly.. včely taky nestaví dílo naprosto rovně.
Závěr: hřebeny můžu doporučit.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Hoffmanovy lou?ky - utrpen?
> Datum: 27.9.2011 08:51:48
> ----------------------------------------
> Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak přemýšlením rámek z prostředka 2. nebo 3.
> NN nástavku budu muset dolovat. Dolovat budu muset každý rámek. Protože
> jsou všechny rámky dokonale protmeleny od kraje do kraje. Používám nůž,
> který má zbroušenou lomovou hranu, takže funguje jako špachtle. Touto
> špachtlí se snažím vytvořit mezi rámky mezeru. Jde to značně obtížně. Potom
> zkouším rozpěrákem rámek vytáhnout. Rozpěrák mám upravený tak, aby se
> opíral o sousední rámek. Rámky se vždy snažím srazit co nejvíce k sobě a
> před návratem očistit. Čistění je však docela časově náročné, neboť to
> znamená oškrábnout celkem 8 styčných ploch. Potřebuji vyměnit asi 10 matek.
> Dnes odpoledne lze u nás očekávat teplotu kolem 26-27C, tedy dle mého soudu
> vhodnou pro zásah do včelstva. Vím, že se budu rámky dolovat. Ano, pokud
> budu přemýšlet, a nebudu chtít rámky dolovat, abych vychytil staré matky,
> posadím oddělky s novými matkami nahoru a nechám včely, ať si rozhodnou
> samy, které matky si ponechají. Ale já potřebuji mít jistotu. Potřebuji
> například vyměnit matky z důvodu že jsou včely "ostřejší". Jak už jsem
> uvedl, přemýšlením rámek z nástavku dvěma prsty nevytáhnu. Jak to děláte
> vy?
>
>
>

"Ve vašem návodu cituji houbičkový odpařovač je uvedena houbička 20x18 ♦(+-2cm)z čisté celulozy.
Prosím neuvedl jste tlouštku
Vešel jsem do prodejny a nabidli mi asi 5 koubiček, hadrů na nádobí, na podlahua pod. byly většinoun z umělé hmoty, nikde není uveden material. "

Co takhle zkusit za prvé geotextilie ze stavebnin. Jedny jsou čistě polypropylénové, tudíž odolnost proti kyselině je velká, stálost nasákacích a odpařovacích parametrů taky. Druhé jsou potom mix polypropylenu a všelijakých vláken z polyesteru a dalších, ty jsou levnější a prodávají se ve větší vrstvě až 1 cm silné , o hmostnosti až 1000 gramů na metr čtvereční.

Nebo za druhé když se obyčejné noviny natrhané na kousky, v množství pár kilo na kýbl vody, nechají pár dnů ve vodě a potom se rozmixují třeba míchadlem na vrtačce, získá se celulózová hmota, která se dá potom všelijak tvarovat a lisovat do potřebného tvaru. Po vylisování a zaschnutí se získá celulózová houbička zhruba podobná měkké hobře, v rozměrech podle toho, jak se to lisovalo.

Ahoj Zdeňku,
chápu, že chceš šlechtit včely, aby nebylo potřeba chemie a dokud to bez ní nejde, že porušuješ nařízení veteriny a nepoužíváš oficiální metodiku. Nelíbí se mi, jak pořád pomlouváš oficiální metodiku, přitom Ty osobně jsi mě přesvědčil, že hlavní problém je v lidech a ne v metodice, když jsem se vloni trápil s roztoči doma. To jsem uznal, že kdyby neměli včely včelaři, kteří se o ně nestarají, bylo by lépe (např. moje sousedka na novém stanovišti podědila včely a včera jsem s ní mluvil, tak "už začala krmit", Gabon nedala.. Protože má jedno včelstvo a je hezké počasí, jen jsem jí nasměřoval na důvěrníka a doufám, že vzhledem k situaci moje včely to její nyní zakrmované najdou a vyberou... a bude klid, oddělek na prodej pro ní samozřejmě nemám..)
Slíbil jsem, že kvůli tragickým zprávam na konferenci zmonitoruji svoje včely léčené pouze nařízenou oficiální metodikou a s rozumem. Já kvůli tomu, jak jsem u včel málo, dodržuji předepsanou metodiku a můžu říct že mám roztoče pod kontrolou...
Výsledek je, že na nejvíce zasaženém stanovišti spadlo cca 50roztočů za 24 hod po aplikaci formidolu. Po 5 hodinách jsem odstranil obal kompletně. Jedno včelstvo jsem rušil, bylo jediné pozitivní na nosema ceranea na tom stanovišti a měly jen jedno kolečko plodu, napadené roztočem, včely plod rušily před líhnutím, mezerovitý plod jsem zjistil i u pár dalších namátkově kontrolovaných včelstev s letošními matkami.. což se mi líbilo, třeba v nich mám někde zárodek vlastností hodných selekce... Gabony letos fungovaly perfektně!!, kdo tvrdí, že ne, chtěl bych znát detaily... Díky tomuhle výsledku by teoreticky samozřejmě stačila jedna fumigace + aerosol, nebo jen 1 fumigace dost pozdě... Zřejmě je ve Tvém okolí moc špatných včelařů a nebo vinařů, které teď zajímá vinobraní a ne včely... Za samozřejmé a potřebné považuji tvorbu oddělků, které rozdělí populaci a taky maximální možnou obměnu díla a hygienický standard.
Chtěl bych Tě požádat, abys hanil oficiální metodiku s domyšlením důsledků takových tvrzení... Podle mě dosáhneš jenom toho, že bude, snad jen v Tvém okolí, víc včelařů, kteří se na léčení vykašlou úplně, když je to k ničemu. Zatím jsem neviděl výsledky, které by přesvědčily státní veterinární zprávu, že je vymyšlena, jednoduší, levnější metodika (=lepší spolupráce včelařů), která by zabezpečila roztoče pod kontrolou a ještě k tomu třeba potenciál k selekci...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 26.9.2011 10:52:50
> ----------------------------------------
> A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen
> nechat množit a šlechtit.
>
> No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších,
> o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na
> jedničku.
> Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na
> Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech
> zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče
> začínali to bylo stejné...
>
>
>

Problém oficiální metodiky léčení varaózy je jasný. Oficiální metodika je stavěna na to, aby nikomu neuhynuly žádné včely na varaózu. A to je právě špatně, protože toto je nevyvážený systém.
Vyvážený systém je ten, kdy hynou paraziti, ale kdy taky hyne i určitý počet nositelů, tedy včelstev. Měly by hynout ty včelstva, v nich se objevili paraziti agresívnější než je průměr, tím ti agresívněší paraziti zahynou, (nepočítám s přenosem do okolních včelstev, ten se prostě musí zvládnout). A potom ty včelstva, jejichž včelaři jsou nepořádnější než je průměr.
Otázka je, kolik by to mělo každoročně být. Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Nedá se to ale dělat individuálním porušováním či úpravou metodiky. Musí to dělat v jedné oblasti všichni stejně.

A když ty pravidelné každoroční úhyny nejsou, tak se hledání rovnováhy objeví masívními úhyny jednou za pár let, jako je to letos.

Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace, přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky, které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto úhyny.
Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro to, jak dál.

"Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v selekci roztočů je znát."

No, já pořád hlavně fumiguji v říjnu. A aerosoluji, teda příslušní zástupci ZO aerosolují v prosinci. Když veterina předepíše Gabon, jak tomu bylo po dva roky před pár lety, vložím tam podle návodu Gabon. Navíc se akorát snažím každý rok na jaře natírat plod. Žádná mravenčí, šťavelová, nic. Spady loni v říjnu byly stovkové.... Zatím bez problémů. A to fumigace i aerosolování by mohlo být u těch mých včelstvech i trošku lepší, rezervy jsou....
Letos jsem , když čtu ty zprávy o kolapsech, trošku víc zvědav, jak to dopadne, ale jinak nic.

Jak si myslíte, že by mělo léčení vést včelaře, aby se víc zajímali o včelstva, když stačí to předepsané léčení i trošku víc lajdat nebo si hrát na výzkumníka a přesto jsou roztoči na další rok dostatečně zlikvidováni a včelstvo na 99.99% přežije? Kromě kalamitního roku ovšem, kdy ani plné předepsané léčení naopak nestačí.....

Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kritika metodiky
> Datum: 27.9.2011 12:29:39
> ----------------------------------------
> Ahoj, já to s tou poznámkou v minulém příspěvku myslel s nadsázkou, nemělo
> to být chápáno jako kritika metodiky. Na metodice mi vadí jedna věc a tu
> kritizuji. Nevede včelaře tak, aby se zajímal o svá včelstva - vloží
> léčivo, či provede fumigaci, aerosol a je vystaráno. Hlavně plošně, všichni
> s co největším efektem. Vše i toto má ale i druhou stránku a o té tvůrci
> metodiky nikdy ani nezačli diskuzi!!! A to mě vadí nejvíce. Tou druhou
> stránkou je právě selekce roztoče a ani náznak zájmu o včely samotné - v
> podtatě to pak už není chov včel - ale Celý rok proti varroáze. Pokrok v
> selekci roztočů je znát. Když jsem před 9 lety začínal, nebyla situace v
> lokalitách, které znám taková jako dnes. Pokud se provedla dobře fumigace,
> přezimovalo minimum kleštíků a pro dobrou kontrolu stačilo dát Gabon. Mnoho
> včelařů však dělalo až první fumigaci v říjnu a přesto mnoho let měli
> stanoviště bez úhynů. Dneska je situace taková, že i někdy některé oddělky,
> které začínají v květnu s minimem roztočů, mají v srpnu co dělat, aby
> infekční tlak ustály, včelnice s nulovým výsledkem v zimní měli jsou v
> červenci na kolaps. Na nic nejsou skutečné důkazy, biologií roztoče se u
> nás nikdo z odborníků tvořících metodiku nezabývá. Situace je taková, že
> není žádný záložní plán. Pokud dojdou léčiva, tak začnou pravidelné úhyny
> jako v Německu, Francii a dalších evropských státech, kde již problém
> nastoupil. Nějaký čas potom trvá než se včelaři naučí používat něco jiného
> a hlavně správně a indikovaně (kys.mravenčí, kys.šťavelová)a zejména proto
> úhyny.
> Když jsem dělal svoji diplomku na odpařovače kys.mravenčí - kontrolní
> skupina byla s Gabonem (Břeclavsko). Po kontrolní fumigaci ihned po
> ukončení ošetření kyselinou i gabony, byla účinnost u skupiny s Gabonem
> 30%. Tehdy mi došlo, že to nejsou jen povídačky některých včelařů...ale jak
> píše Radek - na většině území je to v pohodě. Říkáte si tak proč se s tím
> zabývat? Asi proto, že zkušenosti kolegů ze zahraničí říkají, že právě toto
> je teprve nástup problémů s účinnými prostředky - v momentě, kdy včelaři
> začnou pocitovat, že tak jak tlumili varroózu dříve už to nestačí a vezmou
> to do svých rukou metodika nemetodika - a to je pak konec velmi blízko.
> o dalších věcech se tu už mluvilo. Omlouvám se, jestli jsem se někoho
> trošku dotkl, nebo se mu co jsme napsal nelíbí - ale i když to píšu často s
> nadsázkou, je fajn, když o tom alespon začínáme diskutovat. Je to šance pro
> to, jak dál.
>
>
>

Houbička na odpar se dá použít z použitého Formidolu. Já mám na nástavku plastové zelené síto dva hranolečky 8x8mm a na to pokládám Formidol, takže včely desku nevykusují. No a potom se dá odměřit požadované množství KM a na vyschlou desku pomalu nalít a pokračuje se dál.

Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem. Nebo dezifekce monitorovacích podložek je tam také popsána. Určitě 90% metodiky je založeno na pozorování včelaře a jeho rozhodnutí.
Problém není v metodice, ale ve včelařích. Co si myslíte, že se od minulých úhynů v chování včelařů změnilo? Podle mě u naprosté většiny nic, dostaly zaplaceno za škodu a mají pocit, že se nic neděje a jedou dál.
Ale teď, pokud se stane to, že budou zase plošné úhyny, je ten správný moment otevřít vážnou diskuzi na správních úřadech. Další vhodná příležitost bude až za pár let.

Aleš Molčík napsal:
"Takže jde o šlechtění kleštíků na méně a více vitální a nebo šlechtění včely na varoatoleranci? Buď včely umí roztoče odstraňovat a je potom jedno jak jsou roztoči vitální a nebo to včely neumí a i míň vitální roztoč je za čas zlikviduje."
...............

Jde o to, že současná metodika přímo vede k tomu, že se vitalita roztočů zvětšuje a odolnost včelstev se nemůže zlepšovat - nůžky se rozevírají.

Podle mě jde také o to, aby se metodika změnila v tom smyslu, aby podporovala (a ne zakazovala) ošetřování, kdy se vitalita roztočů zvětšovat nebude a odolnost včelstev se bude zvyšovat.

RK

Josef Menšík napsal:
"Celá tato diskuze je bez udávání přesných postupů a dávek naprostým a matoucím blábolem a také jedním velkým drbem.
Můžeme se o tom jen dohadovat, ale nic to neříká. Takše se to celé blábolení může tak akorát smazat."
..............

:))

Přítel Menšík pojal tuto diskusi v humorném tónu, tak zkusím v humorném i pokračovat.

Vygradujeme si extrémy.

Současná metodika jako jediná na světě přikazuje plošné zimní ošetření 3x jedem bez ohledu na přítomnost parazita, potom ještě nařizuje další plošná ošetření jedy při větších než předepsaných výskystech parazita a úkoluje včelaře, aby v každé ZO sledovali letní spady a nahlásili veterině větší než předepsané výskyty parazita, aby mohla opět nařídit lokální plošné ošetření jedy. Shrneme to tedy tak, že je nařízené plošné ošetření každého včelstva minimálně 3xročně, ale když se zadaří, tak také 6x ročně. Když spady nedosahují předepsaných denních limitů, potom je povoleno individuální ošetřování.
Cíl je zřejmý - nedovolit takové namnožení kleštíka, aby padlo jakékoliv včelstvo.
Důsledek je také zřejmý (alespoň někomu)- zvyšovat odolnost včelstev se oficiálně nedá (ke šlechtění je nutná přítomnost kleštíků ve včelách, aby se odolnost mohla projevit)
Myslím, že naše metidika je jistě světový unikát.
A jak jinde napsal přítel Menšík, zvýšení odolnosti včelstev určitě nemůžeme takto v dohledné době očekávat.

Zkusíme si představit opačný extrém - kdybychom měli metodiku, kde se zakáže veškeré ošetřování včeltev proti roztoči, s výjimkou těch, kdo sledují odolnost svých včelstev a povolit ošetření jedem až při hranici přirozeného spadu, která při aplikaci jedů musí být překročena.
Cíl je zřejmý - co nejrychleji vyšlechtit odolnější včely. Důsledek také - většina včeltev by nepřežila, ale to, co by přežilo, by mohlo dát základ ke smysluplnému rozchování.
Také by se zřejmě dost včelařů začalo zajímat o odolnost svých včelstev.
Docela srandovní představa v současné realitě, řekl bych. :)))

No a dejme tomu, že existují nějaká kompromisní řešení, kdy většina včelstev padat nebude a přitom šlechtit včely bude možné. Ale zatím každé kompromisní řešení se tu javí jako sciance fiction.

RK

AM:
Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl. Protože pokud by jste ji četl, tak by jste věděl, že vede včelaře k tomu aby sledovaly spad, jak mají používat Gabon, aby nevznikla rezistence a v případě rezistence o které léčivo si mají říct veterináři. Dokonce se zmiňuje i o nahrazení Gabonu Formidolem.
-----

Ono čtení metodiky je dobré, ale nečtou ji ani funkcionáři, a když tak jen něco.
V tom je ten problém. Dnes to fun guje tak, že někod musí udělat poplach, pak se možná něco hýbne. jINAK SE ČEKÁ, AŽ PŘIJDE POVEL.
Včelař čeká až na důvěrníka aby jej popohnal, důvěrník až mu zavolají, že má něco roznést, tamti, že jim někdo zavolá, jestli nechtějí něco objednat,...

Kdyby to bylo jen na včelařovi, tak ten by se asi zajímal. Ale u nás má dokonce včelař zakázáno dávat léčivo samostatně bez důvěrníka/komise. Sám o sobě je považován za nesvépávného, nesmí se sám o své včely starat. Tedy legálně. :-)

A když včelaři splní povinnost danou vyhláškou, tedy hlásí vyšší spad a napadení, tak nikdo neví co s takovým hlášením udělat a proč jim nějaký včelař volá.

Takže abych to shrnul, u nás (HK) systém nařizuje sledovat spad a napadení a pak zakazuje včelaři cokoli dělat, kromě toho že tam bude "nelegálně" lít kyselinu mravenčí. Pokud padají v okolí včelstva, tak je formidol na dvě věci. Je třeba chránit včely od poloviny srpna dokud létají a plodují.

Ale jinak to v běžných letech funguje dobře.

A.M.Př. Klímo pořád mám pocit, že jste metodiku nečetl

Četl jsem ji tolikrát, že si to ani neumíte přestavit :-)
Správně říkáte, že to není o metodikce ale o lidech a to říkáte naprosto trefně, protože aparát, který tady včelaře ovlivňuje a jejich produkt metodický pokyn může za třetinové úhyny v roce 2007/2008. Pokud odpovědní tvrdí, že ne, že je vše na včelařích, tak tedy ano - včelař je odpovědný za svá včelstva, ale pak to berme do důsledků a nechlubme se ve světě metodikou. A letos - v některých oblastech jesou nezanedbatelné úhyny - letos to jak už zde také proběhlo včelaři svedou na vosy, podobně jako v roce 2003 včelaři na JM to svedly na medovici, který nebyla. Stát případně odškodní a jedeme dál.
Pochopte, já tu nebrojím proti metodice, ale proti tomu, že v našem prostředí ještě ani nezačala pořádně diskuze o tom, jak dál - a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět. Snad se povede, že to nějak půjde i legálně a budou mít z toho v budoucnu prospěch všichni.

R.P.Podle mě by mělo každoročně na varaózu hynout tak okolo 5 % včelstev , jakožto kompromis mezi ztrátami včelařů a přírodním mechanismem, který brání vzniku příliš agresívních a k léčivu odolných roztočů.

Souhlasím, akorát v naší populaci je reálně číslo někde kolem 20-30%. Vycházím tak z vlastních zkušeností i bohužel z toho co bylo ověřeno při testech na ostrově Unije. Tam proběhl v roce 2003 srovnávací pokus, který měl za cíl porovnat jak jsou na tom s odolností plemena chovaná v Evropě. Bohužel alpské ekotypy kraňky - tedy to co se v ČR dováží a zde rozchovává je to nejvíce sensitivní, co se v Evropě chová - je zde samozřejmě rozdíl v rámci kmenů, linií, ale v porovnání bohužel takto. To ale není důvod házet flintu do žita, jen to bude trošku více práce - mají zase některé znaky, které jsou velmi cenné. Bohužel ale také znaky, které jsou v přímém rozporu s VT. Např. některé linie s plodovou křivkou, která absolutně neodpovídá zdejším podmínkám - bud to podmínkově vyjde, nebo jsou z toho podprůměrná včelstva. Obě skupiny ale mají značné problém s roztoči. I tak se s nimi ale dá mnoho dělat, jen musíme začít a né množit to co nebylo na VT testováno.
A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

Co to je? gp_
.......
ZK:..a praktické kroky jak dál, metodický pokyn přímo zakazuje provádět

Testovat co? Pod tlakem je podle všeho už nepravidelně celá republika či Únie, takže problém v tomto nevidím.

Podle mých zkušeností jde oto, co včelař vlastně chce a co může očekávat a nakonec, co může dostat, jestli řeší roztoče resp jeho tlak.

Jestliže je možné přejít jednu kalamitu za pomocí chema, druhou kalamitu chemo už zákonitě nezvládne! To znamená co a naco tedy testovat? Na špinu? Na viry? Na houby? Naco? Na léčiva? Léčivo je také test ... Kyselina mravenčí také má své limity, dokáže udělat stejnou sekanou v zažívacím traktu včely to co sladká šťavelka, když se nevhodně podá. Šťavelka má také limity, amitraz má také limity, fluvalinat také a to dost specifické, máme na výběr ještě hodně jiných chem, postupů a závěrů co jak metodicky udělat, ale jak té mase včelařů říci, že když nezaléčí vůbec, tak zadělává na problém.

Je tak? ... nebo jak?

Jestli je nevhodné trojí ošetření, potom se ptám, proč třikrát tedy léčit? ...Proč? Kvůli tomu, že plošné ošetření neexistuje. Plošně nás spolehlivě může ošetřit např sopečný prach. Ale léčit roztoče nejde plošně zvládnout. Takže ať se léčí třikrát, když to situace vyžaduje,...

Ještě jsem nezažil co včelařím, podzim bez pořádného tlaku roztoče!!! Ta omezení s mory a nějaké takové bonusy jako zvápenatění nebo bralu, to je nic ... jestli si někdo představuje, že včelařina je nějaká kratochvíle, kdy se pumpnou včely o med a odjezd na dovolenou, tak se velmi mýlí.

Jediné co funguje je obměna včelařů, co včelař, jiný koumák jak na roztoče. Odejde od včelařiny, dojde nový chovatel, a hned je rozdíl u souseda ... metodika, nemetodika

Každopádně musím k Metodice napsat zcela vážně, že se změnila situace podle toho co jsem vídával a co vidím ve včelách k lepšímu. Možný je ale, že to může být tím, že se včelaři coby chovatelé přirozeně obměňují.
_gp_

.........
ZK:A znovu opakuji, testovat se dá jedině pod tlakem.

Nejvetsi slabinou kazde metodiky je lidsky faktor.Co pomuze sebelepsi metodika,kdyz ji nikdy nedodrzuje 100% vcelaru?A zrovna tak sledovani prirozeneho spadu roztocu a podle toho nasazeni leciva...Utopie.Kazdy duvernik vi,s jakym "materialem" pracuje....

Co to je? gp_

No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

JosPro napsal:
Každý důvěrník ví, s jakým "materiálem" pracuje....
-------------------------------------------------
K tomu materiálu, jedna perlička. Ptal se včelař nového důvěrníka "jak mám dlouho nechat ten pásek s nakapaným Varidolem ve včelstvu?" no a po krátké debatě zjistil důvěrník, že ačkoliv včelař není žádný nováček v oboru, tak mu ještě nikdo neřekl, že ten pásek se zapaluje a nenechává odpařit.

Metodický pokyn se porušovat nedá, porušovat se dá vyhláška nebo zákon. Metodika nebo jeho veterinární doporučení je z obecně vzato z oboru metodologie.

wikipedie: Metodologie (z řec. methodos, sledování, stopování, od hodos, cesta) je vědní disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací.
_gp_

......
No o to jsme tady už vícekrát psali. Nelze bez porušení metodického pokynu nechat včelstva, která něco umí a jsou adepty na další práci s nimi, bez ošetření - či je ošetřit jinak než ukládá m.p. Je to na více času, něco snad naťuknu v Ostravě tuto sobotu.

Dobrá tak tu budem diskutovat o terminologii - metodické pokyny se vydávají zpravidla pro provedení litery zákona, či vyhlášky. Dají se přužně upravit, aniž by se musela novelizovat nadřízená legislativní ustanovení.
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.

Myslím, že celou věc je potřeba vidět v širokých souvislostech a nikoliv jako izolovaný problém...

První věcí je, že varroáza je zákonem zařazena mezi nebezpečné nákazy. To jednoznačně definuje pravidla, podle kterých se "hraje". Můžeme diskutovat o tom, zda v tom seznamu má být či ne - ale dokud tam je, pravidla jsou daná.

Stát se kdysi rozhodl, že včelařství je natolik důležité, aby bylo před tímto nepůvodním parazitickým roztočem chráněno. Vyhlásil se mu boj s cílem kleštíka pokud možno vymýtit. Vzhledem k tehdejšímu stavu společnosti, úrovni poznání a specifikům problému se přistoupilo na centrálně určený způsob léčení. Byť se nepodařilo kleštíka vymýtit, několik desítek let se velmi úspěšně drží na uzdě. A to bez ohledu na režim. Teprve v posledních letech nastávají problémy, kdy se tomu tak nedaří. Někde může jít o nedodržení metodiky, jinde o problém s odolnými kleštíky.

První problém - nedodržení metodiky - není zcela jistě její chyba. Je opravdu tristní, jak málo včelařů si dalo práci s pročtením místně příslušných mimořádných veternárních opatřeních (MVO, "vyhláška", ...). Když ale i předseda OV ČSV, člen RV ČSV, chovatel matek, učitel včelařství a profesní včelař (v jednom) říká, že na nařízené sledování spadu nemá čas a nezajímá ho, je chyba lidského faktoru hodně velká... Proto můžeme jen spekulovat, zda by k druhému problému - zvýšené odolnosti kleštíků alias snížení učinnosti léčiv - došlo či ne.

Pokud ale k tomuto druhému problému došlo, není vzhledem k zákonnému zařazení varroázy mezi nebezpečné nákazy možné, aby si každý pokusničil jak ho napadne. Alespoň tedy oficiálně... Pokusy podléhají schválení KVS - viz veterinární zákon a navazující předpisy. Vlastně je tedy může provádět kdokoliv - jen si musí dát práci s tím, aby je měl podle zákona povolené. Nikdo tedy nemusí žehrat na "tvůrce metodiky" - může si udělat vlastní. Stejně jako "zvyšovat odolnost včelstev". Jen je to trochu víc náročné, než se na první pohled zdá a chce to trochu papírování. Ale je to dáno tím, že nežijeme na Divokém západě...

[Obdobně je to se schvalováním/registrací veterinárních (léčivých) přípravků - pokud někdo žehrá, že se v ČR mohou používat je výrobky z Dolu (mimochodem to už není tak úplně pravda), nikdo mu nebrání, aby si nechal schválit či registrovat přípravek vlastní. Návod, jak na to, je veřejně dostupný na internetu...]

Srovnávat situaci se stavem "jak by se s tím vyrovnala příroda" podle mě není na místě. Žijeme v kulturní společnosti i krajině na hony vzdálené divoké přírodě. Stejně, jako se dnes převážně chovají holštýnky a málokdo má červinku; stejně jako máme velkokravíny a velké lány namísto malých hospodářství; ... Stejně tak chce majorita chovatelů od včelstev patřičné vlastnosti a výnosy - specializace, efektivizace, intezifikace jsou prostě jen důsledky toho, že se společnost vyvíjí - už od pravěku... A alternativa ve formě biovčelaření, pro ty, co nemají ambice na výzkum a jen chtějí hospodařit blíže k "přirozenému způsobu", přeci existuje.

Mnohdy mi ale celá situace přijde mnohem více jako boj o paradigma než o včelstva... Jediné, co je na tom snad pozitivní, je zkušenost z nedávné minulosti, kdy se antagonismus uvnitř vedení PSNV CZ přetavil v konstruktivní přístup, jehož důsledkem jsou zajímavé projekty namísto předchozího štěkání po ČSV. Stejně tak osobně doufám, že se současný negativismus vůči "metodice" brzy změní na něco konstruktivnějšího a hlavně důstojnějšího… Informace z poslední doby tomu nasvědčují a myslím, že všem zúčastněným jen prospěje, když se toto dětské období již konečně změní na dospělost.

JD

ZK:
V rámci veterinární legislativy je metodickÝ pokyn, či návod závazný pro všechny chovatele.
---------------
A CO KDYŽ JE VYHLÁŠKA KVS V NESOULADU S METODIKOU?

Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

To jsou paradoxy, pane Vaněk. :-)


Karel

K.J. Metodika je závazná pro chovatele, ale KVS zakazuje chovateli ji samostaně aplikovat a musí čekat na komisi.

Pokud si podobné pitomosti nechají včelaři líbit jejich věc. Všechna legislativní ustanovení vytvořili lidi - a ten stejný druh savců je může kdykoliv změnit, když převládne názor, že je to potřeba - jen musí fungovat občanská společnost, která nebude čekat, bát se a bude jednat. Občanská sdružení nemohou prostřednictvím svých členů suplovat výkon státní správy a to ani v případě SVS.