Včelařská konference

On to má každý spíš podle možnosti, kolik má volných nástavků k dispozici. Já jich mám dost, takže držím nad plodištěm polonástavek max. do poloviny zanesený a pak podsadím další a vytáčím několik dní po odkvětu(podle vlhkosti medu) všechno najednou. Ti co mají nástavků málo, a mají na to čas, vytahují zavíčkované rámky a vytáčí i několikrát během snůšky.
Mám v dadantu podobnou zkušenost, jak tu bylo před nedávnem psáno. Včely prvně zanesou plodiště a potom jdou na medník. Já to považuji za přirozené, vyplnit prostor nejblíž plodu, pohotovostní zásoba, a potom řešit další prostor. A považuji to za výhodu, včely mají během sezóny po odebrání jedné snůšky řešit zásoby v mezičase do další snůšky. Pokud by těch zásob bylo v plodišti moc a matka neměla kam klást, tak není problém např. dva velké rámky vzít a vytočit. A dát tam rovnou rámky s mezistěnou a nebo po vytočení vrátit souše. Je s tím míň práce, než točit medník na dvakrát, aby včely nehladověly.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tonda <krounka/=/seznam.cz>
> Předmět: Medobran?
> Datum: 19.5.2011 08:07:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl
> jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte
> medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
> Děkuji
> Tonda
>
>
>

P.Krátký (46.13.52.69) --- 19. 5. 2011
Re: (52283) (52285) (52286)

"Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo."

----------------------------------

Za svou praxi jsem se setkával u matek starších ročníků,že měly okousaná nebo jinak zmrzačená křídla,a to až tolik,že z nich měly pahýly.Zvláště teď v době rojení bývají v některých včelstvech některé dělnice ke své matce až agresivní.Pokud už se takové včelstvo dostane až do stadia vyrojení,tak přednostně se snaží vytlačit svoji starou matku.Pokud tato matka narazí na překážku,kterou jen tak neproleze(třeba těsné česno nebo mateří mřížka),tak jí můžou doslova ohryzávat křídla nebo i nohy.Někdy po vyrojení včelstva byla matka s chumáčkem včel v trávě před česnem s ohryzanými křídly a včely na ní vyloženě skákaly,aby ji donutily k letu,což jde s zmrzačenými křídly pochopitelně špatně.

Tahle pozorování mám hlavně z VÚVč Dol,stávalo se to hlavně u matek inseminovaných a se zastřiženým křídlem,ale i u matek normálně odchovaných.

Zdraví Pavel

...........

To mi připomíná v této souvislosti informaci, kdy jistý druh včel, tuším Dorsata, se množí přesunem po větvi a tvoří vlastně jakési oddělky a tím "svaté stromy".

Zajímavé by bylo vědět, jak je natom matka Dorsaty v momentě dělení, proč se jen přesune... Když se ví, že tento druh migruje tisíce kilometrů, prostě jaké životní podmínky má matka u toho a toho druhu. _gp_

Můžeš zkombinovat obě možnosti, vytočit zavíčkované i rozšiřovat dle Tvých možností. Teď se vůbec neobávej přehnání v prostoru, nemáš šanci jim ublížit, že by měli problém s tepelným ovládnutím prostoru, jediné riziko nyní je, že nebudou mít kam ukládat sladinu a začnou se rojit. Potřebují zhruba řečeno 2x tolik místa pro sladinu, než kolik je pak medu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tonda <krounka/=/seznam.cz>
> Předmět: Medobran?
> Datum: 19.5.2011 08:07:02
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl
> jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte
> medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
> Děkuji
> Tonda
>
>
>

Dobrý den,

jsem prosím začátečník a potřebuji poradit. Mám Langstrothy 2/3 a chtěl jsem se zeptat, zda vytáčíte zavíčkovaný med postupně a nebo přidáváte medníky. Hlasí ještě týden teplo a řepka ještě krásně kvete.
Děkuji
Tonda

"Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo."

----------------------------------

Za svou praxi jsem se setkával u matek starších ročníků,že měly okousaná nebo jinak zmrzačená křídla,a to až tolik,že z nich měly pahýly.Zvláště teď v době rojení bývají v některých včelstvech některé dělnice ke své matce až agresivní.Pokud už se takové včelstvo dostane až do stadia vyrojení,tak přednostně se snaží vytlačit svoji starou matku.Pokud tato matka narazí na překážku,kterou jen tak neproleze(třeba těsné česno nebo mateří mřížka),tak jí můžou doslova ohryzávat křídla nebo i nohy.Někdy po vyrojení včelstva byla matka s chumáčkem včel v trávě před česnem s ohryzanými křídly a včely na ní vyloženě skákaly,aby ji donutily k letu,což jde s zmrzačenými křídly pochopitelně špatně.

Tahle pozorování mám hlavně z VÚVč Dol,stávalo se to hlavně u matek inseminovaných a se zastřiženým křídlem,ale i u matek normálně odchovaných.

Zdraví Pavel

Normálně kladoucí jsem měl na mysli všechna stádia-vajíčka,larvy i zavíčkovaný dělničí plod,druhou matku jsem neviděl.Označil jsem ji a pokusím se ji nafotit.

Dne Wednesday 18 of May 2011 20:13:35 Emil napsal(a):
> Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze
> třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.

normalne kladouci, nebo kladouci vajicka, ze kterych se lihnou normalni
vcely ?



--



S pozdravem

Jan Cervenka

to fakt nechápu, vypadá to jako jako virus deformovaných křídel a to by se neoplodnila, to samé varoáza. Klade opravdu oplodněná vajíčka a není ve včelstvu další matka?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Emil <emilrasner/=/centrum.cz>
> Předmět:
> Datum: 18.5.2011 20:14:40
> ----------------------------------------
> Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze
> třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.
>
>
>

Dnes jsem našel normálně kladoucí matku která měla místo křídel pouze třímilimetrové pahýly.Nedovedu si vysvětlit jak a kdy k tomu došlo.

Tono Turčáni

Pane "halo" nauč se aspoň používat správné výrazy!!

J.P.

To mne se letos povedl jiny kousek.Pred dubnovym rojenim jsem odebral starou matku s oddelkem,nechal 1 velky rojovy matecnik a jasal,ze mam klid.Po tydnu prask a povesil se nadherny poroj.Prohlidl jsem materak,druhy matecnik nikde,tak jsem poroj vratil na mezisteny zpatky.Vcera jsem shodil medniky nad mrizkou,v plodisti krasne klade mlada matka.Prohlizim mednik na kolik je zavickovany med,a ejhle-v prvnim klade dalsi a jeste hezci matka-jeji sestra.Vcelstvo jede na 200%.Z matky v medniku bude v sobotu oddelek,no co uz ted.

V nově utvořeném oddělku asi 3.den jsem zjistil, že mladá matka nikde a našel matku z původního mateřského včelstva, kterou jsem omylem přenesl i s plástem. Protože jsem nechtěl, aby mělo produkční včelstvo mezeru v plodování, v r á t i l jsem matku v u m ě l é m m a t e č n í k u, ani jsem nouzové matečníky nehledal. Druhý den se při kontrole již špacírovala na plástu.
Do oddělku jsem neoplozenou matku přidával také matečníkem.

PetrO napsal:
Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.
--------------------------------------------------------
V květnu se ve včelách hrabu každou neděli. Ne že bych byl experimentátor, co musí včelám za každou cenu řídit život, ale jelikož nechci roje, tak je otevřít musím. Shodím medníky, nadzvednu 3. plodištní nástavek, kouknu na spodní loučky, nic. Shodím ho, nadzvednu 2. plodištní nástavek, opět mrknu zespodu, nic. Nástavky poskládám, úl zavřu, hotovo. Až tolik to nebolí. Ani včely, ani mne.
Letos jsou matečníky různého stáří na spodních loučkách u dvou včelstev z osmi a u těch tedy rámky druhého a třetího plodištního nástavku prohlížím všechny a matečníky lámu. Přeletáky apod nekonám.
Otázka taky je, zdali tu přípravu na rojení ty včely s těma pár matečníkama myslí vážně, neboť vajíčka jsou přítomna, stavba jede, snůška se nosí, medníky jsou na tom obsahově stejně jako jinde......A to i v té fázi, že tam najdu zavíčkovaný matečník.....
Nemít čas, chuť, nebo mít těch včelstev víc, vyprdnul bych se na takovéto časté a relativně zbytečné prohlídky.
Mj můžu říci, že tyto popisované zásahy nemají lautr vliv na agresivitu mých včelstev.
Ať se daří, Libor Valenta.

No to bych se osi také rozčiloval kdybymi každý týden někdo přerovnával obývák. :-D
jinak.
1) při rozkvětu jívy (kontrola přezimování)
2) Při rozkvětu třešně.(vložit stav. rámky)
3) na začátku rozkvětu řepky (nasazení medníků)
4) za týden (kontrola, jestli jsou matky pod mřížkou a rojové nálady)
5) Pak při medobraní.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivn? v?elstvo
> Datum: 17.5.2011 13:27:12
> ----------------------------------------
> Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od
> dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc
> často.
>
>
>

Ahaha vajicka zo supermarketu to bolo dobre no dam na radu vas a ododnes sa budem divat len na vajicka ci su zo supermarketu :D a nie po matke :D

Dneska mají v supermarketu všechno! :-)

2011/5/17 Pavel <e-mail/=/nezadan>

> Souhlas s KaJi.
>
> Taky koukam po matce, když lezu do včel, ale hlavně kontoluji jestli
> ploduje. Když je plod, tak je mi matka úplně ukradená a je mi jedno jestli
> ploduje matka nebo si včely nosí vajíčka ze supermarketu.
>
> O víkendu jsem kontroloval 8 včelstev a matku jsem neviděl žádnou a mám
> klidné spaní.
>

Souhlas s KaJi.

Taky koukam po matce, když lezu do včel, ale hlavně kontoluji jestli ploduje. Když je plod, tak je mi matka úplně ukradená a je mi jedno jestli ploduje matka nebo si včely nosí vajíčka ze supermarketu.

O víkendu jsem kontroloval 8 včelstev a matku jsem neviděl žádnou a mám klidné spaní.

"lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie."

Trochu to bude asi očima, trochu tím, že matka bude asi málo živená, tudíž hodně pohyblivá a bude při hledání z vajíček ráda utíkat někde pryč do kouta a tak..... ( kde se snadno náhodou zamáčkne) Za 14 dní se bude lépe hledat a když se označkuje aspoň barvou, bude se potom hledat ještě líp.

"Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často."

obecně podle potřeby... Ale vrtat se v nich každou neděli se mně zdá moc. Pokud to znamená rozebrat skoro všechno a zase složit. Pokud to znamená odkrýt třeba strůpek a podívat se dovnitř, není to moc.
V sezóně, od května po srpen, při převěšování je to tak jednou za 2 - 3 týdny. Jednou za dva týdny od cca poloviny května, když je snůška. Vyberou se z plodiště plásty s mladým plodem, nahradí prázdnými plásty a nějakou mezistěnou, z medníku se vyberou k vytočení zavíčkované plásty s medem , cca polovina a nahradí plásty s plodem plus nějakým prázdným plástem , případně mezistěnou k vystavění. Do poloviny května, kdy je hodně zima, se plásty nechávají spíš déle než jenom 14 dní, nestihly by med zahustit. Případně v létě, když hodně prší a je hodně vlhko, jak ukázala nedávná doba, by se plásty taky měly nechávat déle.
Když není snůška neboli je slabá snůška, včely se samy uživí, převěšuje se co cca 3 týdny, ojediněle až co 4 týdny. Rozdíl je v tom, že v plástech téměř žádný med není, takže většina vybraných plástů z medníku se vrací do plodiště a pokud možno se nedávají mezistěny, včelky by je nejspíš nevystavily.
Když není vůbec žádná snůška, musí se včely přikrmovat a potom se do včel jde podle potřeby.

Ve včelstvu nebo oddělku, kde nechávám z matečníku vychovávat matku, tak ty prohlížím spíš každý týden, podle toho, co konkrétní metoda vyžaduje.

V podletí, na podzim, předjaří a na jaře prohlížím dle potřeby, tak co 14 dní až co měsíc, někdy až co dva měsíce. Jinak stačí pozorování letu včel na česnu a prohlídka včel shora strůpkem kolem krmítka.

Co se včelstvem, v kterém je trubčice?

Jasne ze si snou nemusim potykat hehehehehe ale ma to zaujmalo ok tak to aj tak spravim za 14 dni skontrolujem :D

lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie.
-----
A to se s tou matkou potřebuješ seznámit a tykat ? :-)

Prostě tam něco klade jak má, vajíčka doprostřed, včely v pohodě, žádný hrboplod, tak to na 14 zavři a pak zkontroluj jestli dobře víčkují a neruš. Pracují.
:-)

Karel

Jo to znám ted doma. :-)

Jedny brécy a stačí to a stěhuji kvúli tomu všechny úly od domu, jedno z dětí hodně otéká na několik dní a nechci další žihadla riskovat. A nemám doma moc dobré stanoviště, takže toto je poslední kapka ke konečnému řešení.
Tyto josu u úlu doslva nedobytné - ani tak nedávají žihadla ale do člověka napřed narážejí a teprve pak bodají. Zřejmě tyto útočí i skoro úpatnáct metrů od úlu.

Ale někdy tuto dobu - těžko soudit kde to kolega má- jsem se setkával s agresivitou a napadáním dál od úlů u mnohých včelstev. Aniž bych se v nich hrabal atd. Setkávali se s tím i další a podle všeho to mělo sosuvislost s něčím co je na polích - jen stanoviště co byla u polí. Zřejmě důsledek nějakého chem. ošetření.
Pak to přestalo.

A pak čistě můj postřeh, říkává se, že na jaře jsou včely nejmírnější - je to možné, ale možná jen jarní generace. Zkraje jara jsou dost ostré a já si vyvsětluji tím, že je to vlastnost zimní genberace - v zimě je přeci jen agresivita dobrá věc - chodí kolem úlu spousta hladových krků. :-) Takže možná v tom úle je ještě hodně včel ze zimní generace a taky se to může časem srovnat.

Karel

lenze ja som v odlozenci nenasiel ani po 4 krat matku tak som si myslel ze tam kladie trubcica lenze vajicka su pekne v strede bunky a je ich tam asi na 1 dc a zacala dlast tak vcera tak neviem ci tam je pritomna matka alebo nie.

Jaká je zhruba optimální doba, po které by se včely tedy mohly rozabrat. Od dubna jsem se v nich vrtal ca. každou neděli, ale zdá se mi, že je to moc často.

protože má ale krátký zadeček nedosáhne na dno a vajíčka jsou na stěně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:10:46
> ----------------------------------------
> Ano, ale není to typické.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: 12.5 2011
> > Datum: 17.5.2011 12:05:42
> > ----------------------------------------
> > Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
> >
> >
> >
>
>
>

Ano, ale není to typické.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: halo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: 12.5 2011
> Datum: 17.5.2011 12:05:42
> ----------------------------------------
> Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?
>
>
>

Moze trupcica klast po jednom vajicku do bunky?

U všech dotazů chybí jeden základní údaj; o úlech na jakých se včelaří. Podle úlu je pak možné popsat radu co s tím snadno a rychle a i bez zbytečných bodanců.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:03
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Jako nováček (zimoval jsem dvě včelstva, chystám se na čtyři) sem si z
vysvětlení pana Poláčka hodně vzal a děkuju za ten čas který psaní věnoval.
Zastávám názor že včelař by měl co nejvíce napodobovat normální přirozený
vývoj včelstva tak jak ho mají za miliony let zakódovaný. Odměna pak bude
víc než jen sladká a s minimem žihadel :-)
Včelám zdar!
Jíří Macák

2011/5/17 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

> "Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se
> snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly
> úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."
>
> Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly
> předtím?
> Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný
> zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
> A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného
> divoké.
> Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to
> přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl
> přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho
> nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro
> včely.......
> Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se
> pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
> Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu
> klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi
> nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho
> při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje.
> Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a
> čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což
> ještě k rozzuření přispěje.
>
> Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se
> ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na
> pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají
> málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc,
> tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se
> rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To
> záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě
> způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za
> chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo
> před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně
> už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v
> nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.
>
> Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně
> divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch
> včel po špičkách.....
>
> Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem.
> Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém
> roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré
> plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na
> divočení nebudou mít čas.
>
> Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se
> práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a
> včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při
> obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém
> manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc
> času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty
> či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo
> postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného
> prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů,
> které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v
> těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a
> pomalu , včely pak budou mírnější.
>
> Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k
> jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat
> nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů
> od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou
> rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány
> za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou.
> Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo
> křik dětí a včely tak mají víc klidu.
>

"Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí."

Správný postup:

1) Roztopí se kuřlák.
2) Včelkám se foukne 1 - 2 zmáčknutí kuřláku do jednoho nebo dvou nejhořejších otevřených oček.
3) Víko se na jednom místě opatrně nadzvihne na cca půl centimetru a do otvoru se foukne jednou kouř.
4) Víko se opatrně nadzvihne na výšku cca 5 centimetrů a 2 - 3 x foukne pod něho kouř, aby se kouř dostal nad všechny rámky pod víkem.
5) Víko se opatrně oddělí od úlu, včely na víku se smetou pérkem na plásty do úlu a víko se odloží vedle.
6) Na krajní rámek se 1 - 2 x foukne kouř z kuřláku.
7) Krajní rámek se zachytí, opatrně uvolní z propolisu a opatrně pomalu vytáhne ven tak, aby se nepomačkaly včely, co na tom rámku jsou.
8) rámek se včelami se odloží do bedny.
9) Na další rámek v pořadí se foukne kouř.
10) Tento rámek se opatrně uvolní z propolisu, opatrně posune dál od ostatních rámků a potom pomalu vytáhne z nástavku.
11) Rámek se uloží do bedny k prvnímu rámku .
12) Stejným způsobem, podle bodů 9, 10 , a 11 se uvolnía vytáhne další rámek.
13) Na horní loučky zbylých rámků se foukne 2 - 3 x kouř z kuřláku.
14) Horní loučky dalších cca 4 rámků se rozpěrákem povytáhnou o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
15) Na horní loučky se zase foukne 1 - 2x kouř.
16) Tyto cca 4 uvolněné rámky se opatrně posunou do volného prostoru v nástavku a nechá mezi nimi větší mezera, aby bez problémů šel vytáhnout kterýkoliv z nich.
17) Na loučky zbylých rámků se foukne kouř.
18) Loučky zbylých rámků, které se ještě budou prohlížet, se povytáhnou opatrně rozpěrákem o několik milimetrů nahoru a uvolní tak z propolisu.
19) Uvolněné rámky se zase odsunou do volného prostoru v nástavku.
20) Na rámky v nástavku se foukne 2 - 4 x kouř.
21) Uvolněné rámky z nástavku, nebo z bedny, které je třeba prohlédnout, se opatrně uchopí , vytáhnou a prohlídnou.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

A tak se postupuje stále dál....

Žádné zvednout víko a vytahat pát plástů.....takhle se to nedělá, aspoň ne u včelstva, které by mohlo být divočejší.....

Dále potom rámky, které se mají prohlídnout, se vytáhnou a prohlídnou a podle prohlídky se potom určí, co dělat dál. Jestli zase složit plásty v původním pořadí nebo je přeházet nebo nějaké plásty vybrat a místo nich doplnit prázdné plásty či mezistěnu nebo nástavek sundat abych mohl vybrat plásty s plodem z pod mřížky a dopnit do tohoto nástavku....

"Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě."

Jak dlouho tam ty včely s tou matkou byly předtím a jak divoké byly předtím?
Opravdu divoké včelstvo totiž je divoké delší dobu, případně na stejný zásah reaguje znatelně živěji než okolní včelstva.
A v podstatě každé včelstvo se může nějakým zásahem včelaře stát z klidného divoké.
Odhaduji, že něco se stalo při předchozím přidání toho nástavku, buď to přidání bylo v nevhodnou dobu, k večeru nebo před deštěm nebo nástavek byl přidaný nesprávně, třeba ochlazoval včelstvo a včely do něho stejně dlouho nešly nebo možná byl nástavek znečištěný něčím páchnoucím či dráždivým pro včely.......
Nebo ta vlastní práce ve včelstvu byla příliš razantní, příliš rychle se pracovalo, bouchalo se se včelami v nástavku a na plástech.....
Jinak koncepce zasahovat málo do včelstev, protože ony tak budou přizásahu klidnější není správná. Včely, do kterých se dlouho nejde, prostaví mezi nástavky silné můstky, silně všechno zatmelí a už samotné zničení tady toho při rozebírání je pro včelstvo násilná změna k horšímu, která ho rozzuřuje. Taky práce ve včelách se potom zdržuje, je třeba průběžně odřezávat a čistit, včely jsou při rozebírání vystaveny větším otřesům a rázům, což ještě k rozzuření přispěje.

Včelstva jsou nejklidnější tehdy, když se do nich zasahuje a rozebírají se ani ne moc, ani ne málo. Dá se říct, že včely si určitým způsobem na pravidelné častější stále stejné rozebírání zvyknou. Když se rozebírají málo, tak je tam to tmelení a prostavění můstky. Když se rozebírají moc, tak dříve, než se některé nejvíc rozzuřené včely stačí uklidnit , už se rozebírá znova a ty jednotlivé rozzuřené včely potom zburcují ostatní. To záleží hodně na včelaři, jak moc svým rozebiráním včely rozzuří. Kromě způsobu práce je třeba zvažovat i čas zásahu, okrajová doba, časně ráno za chladu, později k večeru , kdy už slunce je schované třeba za stromy nebo před deštěm či bouřkou jsou včely mnohem citlivější na rozrušení případně už od začátku divoké. A pokud se v nich přesto bude pracovat, ta divokost v nich může přetrvávat delší dobu, až týdny.

Takže doporučuji pořádně zvážit situaci, proč asi to včelstvo je vlastně divoké, co to asi způsobilo. Třeba bude stačit chodit 14 dní kolem těch včel po špičkách.....

Pokud se bude měnit matka, já bych to dělal umělým rojem či smetencem. Podle mně je to i z hlediska ztráty divokosti nejjistější, včely v umělém roji projdou otřesem plus navíc se úplně změní prostředí v úlu, staré plásty zmizí a místo nic budou včely další týden stavět mezistěny a na divočení nebudou mít čas.

Do budoucna bych doporučil zapomenout na poučky, že v nástavkovém úlu se práce ve včelstvu musí stihnout za 5 minut nebo dokonce jen za minutu a včelař má hotovo. To je pouze nutnost vyvolaná nedostatkem času při obsluhování více než mnoha desítek úlů. U pár včelstev není problém manipulovat s jednotlivými rámky a věnovat tak každému včelstvu mnohem víc času. Odpovídá to víc i přírodě, tam se žádné nástavky s prázdnými plásty či mezistěnami nepřidávají a skokově se nezvětšuje prostor, ale včelstvo postupně zabírá prázdné plásty jeden po druhém a dorůstá do prázdného prostoru. V úlech tomu odpovídá při přidávání nástavků převěšování plástů, které zmírňuje ty skoky v velikosti dutiny - úlu. Takže doporučuji se v těch včelách více "piplat" , ale naučit se pracovat mírně , opatrně a pomalu , včely pak budou mírnější.

Co se týká stanoviště na zahradě, včelám je dobré dát dobrý výlet směrem k jihu nebo podobně do volného prostoru , do strany a dozadu od úlů nechat nějaký metr volný, ale jinak je vhodné, třeba nějakými keři , prostor úlů od ostatního prostoru zahrady vizuálně oddělit. Včelky totiž, pokud už jsou rozdivočené, útočí kolem úlů hlavně v dohledu úlů. Pokud jsou úly schovány za nějakými keři, nemusí to být ani souvislá stěna, dál už obvykle nejdou. Taky to funguje naopak, keře odstíní případný hluk lidské činnosti nebo křik dětí a včely tak mají víc klidu.

Všeobecně se doporučuje výměna matky. Nebo počkat, jestli se ve spermatéce matky při přechodu do jiné vrstvy(sperma se nemíchá) neobjeví jiné vlastnosti. Jenže příčin zuřivosti může být víc. Mám na zahradě místo, kde se z jakéhokoliv včelstva stanou zuřící bestie. Není v trase letu včel z jiných úlů, elektřina tam nevede... Tam žádná výměna nepomůže, jen včelstvo o pár metrů posunout. Kamarádi mi radí, abych tam kopal, že tam bude hrnec zlaťáků jako v muzikálu Divotvorný hrnec.
Před mnoha lety jsem byl na včelíně postaveném v lese přímo pod vedením vysokého napětí 110kV, krásné klidné kraňky ve včelíně i v úlech mimo něj. Jen jacísi údržbáři při čištění toho lesního průseku od náletů přelezli plot a pokáceli i jívy, které si tam onen včelař nasadil. Takže v elektřině to není.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing. Alois Pindak
Sent: Tuesday, May 17, 2011 8:55 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: agresivní včelstvo

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

Kupte novou matku, nebo matečník. Bodavé včelstvo odsuňte stranou. Na místo bodavého včelstva dejte oddělek s matkou nebo matečníkem. Bodavé létavky posílí oddělek. Po 2-4 dnech je pak mnohem jednodušší majít v bodavém včelstvu matku, zabít ji a včelstvo přes noviny spojit s původním.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: agresivní včelstvo
> Datum: 17.5.2011 08:56:02
> ----------------------------------------
> Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
> Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
> U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
> v klidu, ani si mě nevšimly.
> U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
> na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
> Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
> před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
> Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
> řešit.
> Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
> Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
> Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
> chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
> Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
> Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
> Matku ale nemusím najít.
> V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
> nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
> místo.
> Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
> Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
> A nebo sehnat novou matku?
> Prosím o názory a rady.
> Předem děkuji
> Alois
>
>
>
>

Přeji všem krásný den a prosím radu jak naložit s agresivním včelstvem.
Mám 3 včelstva, minulý týden jsem se chtěl podívat jak to vypadá se snůškou.
U dvou včelstvech jsem zvedl víko a povytáhl pár plástů. Včely zůstaly úplně
v klidu, ani si mě nevšimly.
U třetí včelstva jen jsem zvedl víko desítky včel bez zaváhání vystartovaly
na mě. Napočítal jsem pak 18 bodnutí.
Podotýkám, že jsem včely letos ještě vůbec nerozebíral, jen jsem přidal asi
před 2 týdny nástavek, což proběhlo v pohodě.
Protože mám včely na zahradě, kde si pohybují vnoučata, musím situaci rázně
řešit.
Zatím mají všichni zákaz chodit na zahradu.
Já jsem se chtěl včera podívat jen na česno.
Když jsem se přiblížil na 10 m, najednou kolem mě začala kroužit včela, za
chvíli druhá, třetí a už jsem měl bodanec na krku.
Uvažuji večer ucpat česno a úl odvést ze zahrady.
Obléct si snad skafandr, včely rozebrat, najít matku a zabít.
Matku ale nemusím najít.
V tom případě bych smetl včely na zem, na česno dal mat. mřížku, aby matka
nemohla nazpět do úlu. Až by se včely vrátily, úl bych umístil na původní
místo.
Předpokládám, že když budou bez matky, že se uklidní.
Novou matku si pak samy vychovají, když jim tam ponechám plod.
A nebo sehnat novou matku?
Prosím o názory a rady.
Předem děkuji
Alois

To vaše sázení celých semeníků vyzkoušímj jen bude obtižné najít správný okamžik kdy jsou zralé. Vy je asi máte vyzkoušené a je velmi zajímavé, sam bledule seji na zahradě, vymačkávám bílá semena a pohazuji je na povrch.
Jejich vzcházení je sporadické. I když nové rostlinky kvetou již asi za 3 roky. J.B.

Mam z druhe ruky, ze muze pomoct 'vysoke' viko, kde je misto 4 - 5 cm.
Vcely tam pak stavi divocinu,
a matka ji zaklade.

Martin

Dne 16.5.2011 20:29, P.Krátký napsal(a):
> "KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede
> nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a
> omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co
> mi uniká. :-)"
>
> ---------------------------------------------------
>
> Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný
> rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho
> matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není
> problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.
>
> V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou
> každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na
> přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a
> prázdno.Holt není všechno na stopro...

a.turčáni (94.229.32.130) --- 17. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231) (52241) (52243)

Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.
........

Rojení včel je spojení více souvislostí. Asi bych to srovnal s jiným pozorování, je to jako když hážeš žaby na vodu. Prostě se jednou potopí - vyrojí, ať děláš co děláš. Takže sleduješ, ne chování včel v klátu, ale dost velké spektrum souvislostí. Co jiného ještě krom rojení a neobsazeným prostorem Antoni sleduješ?
_gp_

Utvoril jsem 14 oddelku na zraly matecnik u jednoho jsem nedopatrenim pridal i puvodni matku.Pri kontrole vylihnutych matecniku jeden vykousany a nasel jsem i kladouci matku.Lze vratit matku naostro zpet? Predpokladam ze predem zrusim nouzove matecniky.
Josef

Pokiaľ bude v tom úli otvorený plod, tak je to riskantné. Včely totiž za tú dobu prešli na núdzovú variantu a začali ošetrovať larvičky ako budúce matky náhradné-nouzové.

Gusti, dlžný som Ti odpoveď, prehliadol si, že ja mám klát nie na získavanie medu, ale na pozorovanie ako sa chová včelstvo v prírode, bez zasahovania človeka. To je na tom cenné, pretože sa často odvolávame na prírodu, preto každý rok je pre mňa niečím novým, čo získam sledovaním včiel v kláte.
Ja som v tomto prípade argumentoval len tým, že včelstvo má v kláte ešte 45% priestoru a ono ho nevyužíva a radšej sa trikrát vyrojí, pričom si do zimy pripraví len minimum zásob, len na prežitie zimy. teším sa na naše dialógy a Tvoje trefné odpovede.

"KaJi:..............."

________________________________________

Pokud je silná snůška,tak včely zaplňují kde co,to je pravda.Já do plodiště moc nelezu,ale když už se tam dostanu,tak podle Kolomého nenechávám(pokud to jde)dva plásty se zavíčkovaným plodem vedle sebe,ale rozdělím je tak,aby se otevřený a zavíčkovaný plod střídaly,když tam dávám mezistěny,tak je dávám doprostřed(ne vedle sebe)tak,aby po vystavění(a předpokládaném zakladení) opět střídaly otevřený a zavíčkovaný plod.Na to je opravdu potřeba jakýsi cit a předvídavost,jak to bude vypadat za 14 dní nebo za 3 týdny(ona rojovka netrvá věčně,obyčejně tak + - od půlky řepky do konce akátu).Pokud najdu totálně zanesenou mezistěnu,tak ji hodím ke kraji,aby nepřekážela.

Kontrola matečníků-jen se podívám mezi nástavky,pokud tam už jsou,tak nějaký je určitě v mezeře mezi nástavky na spodní loučce.Ovšem pokud je plod výš než jen dole.Tady vidím výhodu obdélníkového půdorysu oproti čtverci,protože 10(9)rámků v plodišti je matkám málo a tlačí je to klást nahoru(případně dolů).Ovšem najít matečníky je už trochu pozdě.Jsou i jiné příznaky začínající rojovky.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/233486-osn-varuje-zastavte-vymirani-vcel.html?ref=boxE

P.Krátky:
V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro.
------------
S tímto bojuji jen u slabších a celkem im rozumím a tam ani nemám problém se zaplněním plodiště.

To co popisuji je rozdíl mezi tím jak vypadá plodiště u "kmínu" kde jede dolů a okolo spodní části plod tělsesa je dost místa, protože těleso jede dolů do prázdného prostoru - samozřejm,ě obalovaném pylem i sladinou, ale to je normální stav, okolo je stále místo a matka má kam klást.

U Dadantu mám sladinu v NN nad, dokonce nad nimi je i místo, v krajních taky. Prázdné NN nad plodiště i se soušemi jsem taky podstavil.
Ale v plodišti je prostě plno. Když je tam mezistěna, včely jí zanášejí sladinou. Těžko odhaduji, jestli matka je, či není omezovaná. Možná ji včely stíhají uklízet volné buňky, ale jsou to nervy, protože prostě musím doufat a chodit to kontrolovat. To u komínu není zas tak potřeba.
Samozřejmě jsem je již obral, většinou o dva plásty 45x30 zav. plodu, někde i víc. Ale znervozňuje mě, že ty přidané MS jsou vytahovány a zanášeny sladinou. A zřejmě záleží i na jejich poloze vůči plodu. Prostě to nemám v oku. Tak uvidím.

Ale - kontrola na rojovku se v DS asi děje vyndáním plod. plástů. Tedy poněkud pracněji. A nebo neplatí Felixovo "Důvěřuj ale prověřuj!". :-)
A je to jen na prevenci?


Karel

turčani:
Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné
JE TO LACINÉ ALE JE TO PRAVDA, vlastně jen polovina poravdy, druhá polovina je rojivost a ... třetí polovina = faktor je vývoj na základě vývoje počasí.
byl jsem v Indii a chytal jsem včelu indickou na květech ale je to tam jako u nás, divoké včely obydlují dutiny jako u nás a ačkoliv je to jiné včela než naše chová se trochu podobně.
Vždyt u vlastního chovu určitě přidáváte rámky nebo nástavky podle síly včelstva.
J.B.

Utvoril jsem 14 oddelku na zraly matecnik u jednoho jsem nedopatrenim pridal i puvodni matku.Pri kontrole vylihnutych matecniku jeden vykousany a nasel jsem i kladouci matku.Lze vratit matku naostro zpet? Predpokladam ze predem zrusim nouzove matecniky.
Josef

"KaJi:U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)"

---------------------------------------------------

Fint je víc,třeba do prvního NN nad VN ještě před snůškou vložit prázdný rámek nebo rámek s vystavěnou trubčinou.Když na to včelstvo má sílu,tak ho matka zaklade a je vyhráno,jak sahá plodové hnízdo do vyšších pater,není problém přidávat další NN,včely je zpravidla obsadí.

V rámci objektivity musím říct,že ze 60 ti včelstev se u mě najdou každoročně tak 1-2 včelstva,která tvrdošíjně dřepí ve vysokém nástavku a na přidané NN kašlou,naplní VN,když můžou,tak vystaví podmet a nahoře sucho a prázdno.Holt není všechno na stopro...

Je to jednoduché.
I na místě relativně sušším udělejte blízko trsu, v dosahu stvolu, do země díru prstem (nebo nějakým kolíčkem), a do ní, asi 4 cm nebo i víc hluboko, zasuňte bez utrhávání celou bambulku (semeník) a utěsněte hlínou. Tak, abyste stvol, stopku, ani semník nepoškodili. To udělejte koncem května, a potom zalévejte.
Než ale doroste do květu, trvá to 10 let i víc.
V mokrých místech totiž zapadnou semena (někdy i s bambulkou)do hlíny sama, na suchých místech to neumějí.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 16. 5. 2011
Re: Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52192) (52200) (52206) (52229) (52231)
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!
........

No Anton a jak podřezáváš med? Protože to co se dělá dnes rámkama, klátař dělal mistrnnou práci nožem. Tak vlastně upravoval sedlisko, případně když chtěl i donutil stavět více dolů. Takže jinak řečeno, když uměl dobře řezat, méně se včely rojily a oto měl i více medu. Předci nenechávali jen tak med ležet v aulu. Byl docela dost cenný nato aby ho tam i napodzim dodávaly jako ty. Naopak po půli září podřezávali naposledy před zazimováním. A to vše v součtu když se to tak nedělá, spěje ktomu, že ti klát bude stále rojit. Pro vyrovnávání dělali třeba přestavování. To znamená je potřeba minimálně třech podobných klátů. To bylo také protirojové opatření. Také předci uměly spojovat včelstva. Nebyly v době klátů moc blbý a rojení se už tehdy umělo předcházet nebo ho s prospěchem využívat. _gp_

to jsem přehlídl. Každopádně těžko posoudit z jednoho případu, protože je velmi snadné tedy malinko pozměnit posudek : Vzhledem k tomu, že včelstvo usoudilo, že je schopné rojení (čas, snůška, zásoby, síla) a matka pochází z rojivější linie, vyrojili se, což je jejich přirozený pud. To co jsi napsal je správné
- Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. Jsou 50 let intenzivně šlechtěné a selektované včely stále původním druhem, který obýval dutiny v našich zemích? Ne, byla tu úplně jiná včela....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 11:08:03
> ----------------------------------------
> 2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
>
> Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva
> mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské
> množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov
> navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou
> skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok
> priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v
> Indii) a bohato sa roja?!
>
>
>

2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil

Prehliadli Ste jeden fakt, že včelstvo v kláte má stále kde stavať, ostáva mu zastavať 50 cm! Včely v prírode nežijú preto aby znášali obrovské množstvo medu, ale toľko aby zimu prežili. To, že som im dal pár litrov navyše bola len moja poistka, pretože som nemohol ich množstvo pre zimou skontrolovať. Názor, že včely sa nebudú rojiť ak budú mať dostatok priestoru je príliš lacné. A čo včely, ktoré žijú voľne na stromoch (npr. v Indii) a bohato sa roja?!

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

Chcem sa spýtať , prečo v tejto dobe vyhánajú trubcov z úľa?

V tom je kus pravdy. Kraňská včela neumí dobře využívat pozdní snůšky. do chovu se dostala právě kvůli využívání ranných snůšek. Dnes se začíná s hledáním naší původní včely hlavně v oblasti Šumavy aby se mohlo započít s její záchranou.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 21:12:36
> ----------------------------------------
> Také byly nádherně rozkvetlé louky, struhy kolem silnic plné kvítí, na
> některých polích bylo více plevele než klásů / to jen obrazně/, podmítalo
> se jen velmi mělce, takže hned dalčí plevel kvetl, ale napřed jsme sbírali
> klásky , pásli husy a kozy a musely se usušit a svézt bubáci či panáci.
> Tatínek říkal, že ze strnišť bývala dobrá snůška Jenže snůška tehdy a nyní
> , to je podstatný rozdíl - byla jiná včela a snůška bývala v podstatě jen
> jedna a koncem léta.
>
>
>

Vyřezávání trubčiny má smysl jen na konci sezóny kdy již včely samy končí jejich chov. To opravdu snížíte počet brouků před nasazením podletní léčby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Trubci
> Datum: 16.5.2011 09:38:05
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
> V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet
> brouků.
> V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce
> podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém
> co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
> Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu
> dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?
>
>
>

Chtěl bych se zeptat na počet trubců ve včelstvu.
V rámci boje proti varoáze se má trubčina vyřezávat a snižovat tím počet brouků.
V rámci boje proti rojení se má dávat hodně stavebních rámků a trubce podporovat. Psalo se tu, že sežerou hodně kašičky a dělnice nemají problém co s ní a s trubci je lepší nálada ve včelstvu.
Čemu tedy dát přednost a kde je ta míra, kdy je trubců tak akorát? Čemu dáváte přednost vy? Trubců hodně, nebo málo?

On je prostor a prostor.

Ne všechen prosotr včelstvo vnímá jako prostor který je určen "k použití".

Na jaře asi hodně záleží na zásobách nad plodem. Toto Wrightoví sedí, jak se přesvědčuji. Když josu v nástavku nad zásoby - nebo jen zbytky zásob, včely tam přecházejí snadněji a rozšiřují tam plod. těleso.

Skutečně v tomto má - snad to mohu hodnotit i za letošek - pravdu. Včely které se rozšiřují nahoru a mají tam místo nemají chuť se rojit.

Samozřejmě se jim dá ještě pomoci k rojení tím, že zanesou úl sladinou, ale to je už o něčem jiném - hlavně pak o prostoru pod tělesem aby měly kam jít s plodem, a nahoře o přidaných nástavkách. Tady už je včely akceptují snadněji.

U těch konfigurací kde není plod. těleso držené VN mezi NN a jede nahoru a pak dolů nemám problém se zaplňováním plodiště sladinou a omezováním matky. V Dadantech to zatím neumím, asi je tam nějaká finta co mi uniká. :-)

Karel

ales molcik (e-mailem) --- 16. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186) (52219) (52221)
Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.

...........
To není až tak pravdou. Včelstvo které přijde o matku nosí dále. Nic se neděje. Problém je, když je to včelstvo v pokročilé rojovce. Potom se snižuje počet výletů, protože se chystá na vyrojení. _gp_

Ahoj Antone,
díky za zajímavý postřeh. Podle mého názoru je to díky několika faktorům současně.
Klát má omezený prostor a v okamžiku, kdy včely cítí naplněnost tohoto prostoru a zvláště pokud do tohoto stadia dospějí v době, kdy očekávají snůšku, musí využít příležitosti a množit se.
To co popisuješ funguje u většiny včelařů, protože jejich technologie je v principu podobná klátu. Hlavně většina včelařů , kterým se včely rojí, podle mých zkušeností nemá cit pro rozšiřování.
Uvedu Ti jiný příklad z letošní sezóny
Včelstvo silné, posílené oddělkem na podzim začátkem apríla v 5NN. 9. apríla jsem kontroloval a zjistil jsem, že včelstvo ploduje na spodních 2,5NN a horní nástavek je skoro prázdný. Navíc jsem našel víc než 10 rojových matečníků. Včelstvu jsem udělal trochu "pořádek" vložil jsem nástavek souší mezi plod, vylámal matečníky. Pak přišlo hezké počasí. Do dnes se včelstvo nevyrojilo, obsazuje slušně 6 NN, již jsem z něj minulý víkend udělal oddělek a přineslo 1.5N medu. Řepka je za půlkou, o víkendu vytočím. Udělám nějaké fotky a pak Ti je pošlu. Obdobně jsem včasným rozšířením o 14 dní pozděli úspěšně reagovale ještě u jednoho včelstva, kterému jsem rovnou přidal 2NN mezistěn., to má dnes 2.5NN medu, odebrány 4 rámky plodu do oddělku. Oddělek jsem dělal týden po rozšíření, oba nástavky měli vytažené mezistěny, ve 3 rámcích byl plod, zbytek sladina.
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 16.5.2011 07:15:04
> ----------------------------------------
> Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a
> následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí,
> protože shromažďovací pud je nejsilnější. R.H.
>
> Reagujem trochu opozdene, no ja mám k tomu iný názor, čo je vo včelstve
> rozhodujúce, či zhromažďovací alebo rozmnožovací pud. Uvediem príklad z
> mojej praxe.
>
> Na včelnici mám včelstvo v kláte na voľnej stavbe, nezasahujem do jeho
> života a ani nechcem, mám ho len pozorovanie ako ono samé reaguje na
> vonkajšie podnety.
> Pred agátovou znáškou dosiahne svoj vrchol a malo by sa"tešiť" na zásobenie
> nektárom svoje hniezdo, ono už 4 roky za sebou rozhodne rojiť a to až
> trikrát. Ostane torzo včiel s mladou matkou a kým sa spamätá je koniec
> možnosti si zhromaždiť dostatok zásob na zimu. Zimuje relatívne slabé s
> pohľadu včelára, ale každú zimu prezimuje, no vždy aj za pomoci mojej,
> dostane svoju obligátnu dávku, aby prežilo.
>
> Prečo toto prírodné včelstvo uprednostní rozmnožovací pud pred
> zhromažďovacím. Veď tým neguje svoje prežite?
>
>
>

Pokud udělám oddělek na trvalém stanovišti a nechám ho na místě, tak zalétané včely se vrátí, také to tak dělám. Oddělek má sice tak dva dny na česně klid, ale nouze je donutí vyletět pro vodu. Ale problém je matka. Mám vyzkoušeno, že pokud včelstvo příjde o matku, ikdyž má všechny létavky, tak snůšku má slabší než včelstvo, kde nechám matku a nebo ji vyměním mladou. Včelstvo potřebuje matku, bez ní má jiné starosti než snůšku.
Zajímalo by mě kdy př. Pazderko ty matky tedy řešíte? Hledat matku v několika set včelstev to je za trest. Ikdyž nemám stovky včelstev, tak snížit čas na jejich prohlídce mě zajímá. Proto jsem se zde před časem zmínil o rojáčku s mřížkou v boku a sklopným náběhem. Kdysi asi před 10ti léty, jsem měl stejnou cestu vlakem z jednoho semináře s J. Boháčem a o tomto rojáčku se vyjadřoval jako o velmi dobré pomůcce vhodné pro rychlejší obhospodařování včelstva. A pokud vím tak on byl propagátorem několika minutového ošetřování včelstev za sezónu (tuším že šlo o 20minut).



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 15.5.2011 12:15:25
> ----------------------------------------
> Nechápu přesně o kolika létavkách mluvíš. Tedy že původnímu zůstane původní
> počet létavek, nebo že to nové si "pustí" své nové létavky ve stejném
> počtu.
>
> Když to dělíš, dáváš matečníky, matky, nebo to necháš na včelách?
>
> Díky.
>
> Karel
> ........
> O těch létavkách je to důležité, a dobré si vyzkoušet několik postupů a ty
> používat. Sám jsem se to naučil podle včel až tak po třech letech co jsem
> to dělal a získal ten pravý citlivý přístup. Matky neřeším. Nějaké drama z
> toho nedělám._gp_
>
>
>

Včelstvo v klátě:
Myslím si že dvě, respektive tři body je možno diskutovatb
1/kdyby jste jej nedokrmil již bychomm o něm nehovořili
2/kdyby klád byl o něco větší třeba by se nerojil
3/kdyby včelstvo nebylo geneticky náchylnější na rojení, nerojilo by se každý rok. Tp že se rojí i poroje je jeho přirozená vlastnost, když se rojit tak pořádně až douplného vyčřerpaní.
J.B.