Včelařská konference

Nebudu se s Tebou přít, za květu řepky, pokud rozšíříš správně a následuje-li příhodné počasí pro snůšku, včeĺy si rojení obvykle rozmyslí, protože shromažďovací pud je nejsilnější. Pokud rozdělíš, ztratil jsi alespoň polovinu výnosu. Samozřejmě je třeba se o dané včelstvo zajímat a rozdělení třeba za týden, kdy řepka bude dokvétat, nebo se zhorší počasí je potom správná volba.... Šablonovitý přístup jako, že pokud se včelstvo chce rojit, tak ho rozdělit nedoporučuji....
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:08:20
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
> Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)
>
> GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_
>
>
>

Ono není co řešit přichází ochlazení tak to vysuší.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:30:49
> ----------------------------------------
> "GP,
> tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a
> včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba
> rozšířit....
> Radek
> ........
> No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení.
> Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"
>
> Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí
> včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu
> vytočený bude tak maximálně na medovinu....
> Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít
> plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely
> mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít
> med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do
> oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3
> nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení
> neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.
>
>
>

TEN PROBLÉM NEVZNIKÁ PŘI KLASICKÉM PŘEVĚŠOVÁN,Í ALE PŘI PODSAZOVÁNÍ CELÝCH NÁSTAVKŮ.
Právě pak u studené stavby bývá pyl kolem celého hnízda a u teplé na předních plástech. Letošní rok byl právě enormní při jarní pylové snůšce. Opravdu pak při podsazování toho pylu v horním nástavku zbývalo hodně, až několik plástů z poloviny naplněných pylem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 10:19:36
> ----------------------------------------
> "Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném
> převážení pylu tam a zpět.
> právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové
> zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat
> včelám v podstaveném nástavku."
>
> O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku
> plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno
> desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý
> plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a
> včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný
> kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.
>
> Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé.
> Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů,
> některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější
> se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože
> krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů,
> více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u
> česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.
>
>
>

"GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_"

Nojo, když přidá nástavek, včely se vyrojí a odnesou med. Když rozdělí včelstvo, menší počet včel nedokáže dostetečně zahustit med a zase mu vytočený bude tak maximálně na medovinu....
Snad potom nejlepší řešení, pokud by chtěl se s tím piplat, by bylo projít plásty s plodem a vylámat všechny matečníky. rojení se tím posune a včely mezitím med zahustí. Pak med vybere a včely potom samy, když nebudou mít med a když se trochu popostrčí, rojení zruší. Nebo dát zvlášť matku do oddělku s 2 plásty, ve včelstvu vylámat všechny matečníky až na takové 3 nejmladší a než se vylíhnou, totéž, vybrat zahuštěný med, aby na rojení neměly zásoby a přidat nějaké mezistěny, aby se rojové včely zaměstnaly.

"Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku."

O měsíc dříve jsem psal v diskuzi o převěšování , převěšovat nad mřížku plásty s mladým plodem, ne s zavíčkovaným plodem. Což je ověřeno desetiletími praxe. Kdo tak dělá, nemá problémy s pylem při vytáčení, mladý plod pyl spotřebuje. Pokud ovšem nemá očka nad mřížkou otevřená naplno a včely tam další pyl nedonesou. Na to je třeba zase určitý rozumný kompromis. A plásty plné pylu nad mřížku nedávat.

Co se týká teplé stavby a ukládání pylu, je to matka od matky různé. Některá včelstva ukládají pyl výhradně do prvních dvou, tří plástů, některá včelstva při teplé stavbě dávají spoustu pylu i dozadu. Cennější se mně zdají včelstva, co dávají pyl na krycí plásty i dozadu, protože krmičky mají cestovat od plodu za pylem na vzdálenost do cca 3 - 4 plástů, více ne. Takže pokud včely ukládají všechen pyl do prvních tří plástů u česna, plod na druhém konci plodiště trpí nedostatkem pylu.

Můžeš,
jedná se o tak zvaný prodej ze dvora. Pro balení medu se musí dodržovat běžné kuchyňské podmínky. obsak vody v medu nesmí podle normy EU překročit 20 %. norma pro Český med je 18 % vody. Chov do 40 včelstev se považuje za hoby a pro daňové podmíky se příjem do 20 000 nezdańuje.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mirek <mirek.vecera/=/seznam.cz>
> Předmět: prodej medu
> Datum: 14.5.2011 09:48:03
> ----------------------------------------
> prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám
> živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.
>
> Mirek
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52169) (52186)

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
.........
No vidím to jako chybu rozširovat včely když se chystají na rojení. Zpravidla se podle síly dělí a ne rozšiřuje._gp_

"docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely. "

Když se kdysi dávno říkalo zasíťovaná dna přinesou v zimě do včelstva zimu a včely tak budou špatně zimovat a budou hynout, tak jsem síť ve dnu vyzkoušel a zjistil jsem, že to jsou nesmysly.
Dneska to je obráceně, všichni tvrdí "musí být zasíťované dno". Jenže kdo u všech svých včelstvech přes léto věnuje pokaždé nějakou hodinu vytahování všech podložek a sčítání všech roztočů na nich? Na varoamonitoring stačí dvě včelstva se sítem na stanovišti, ostatní mohou mít klidně pevná dna. Co se týká povinného odevzdávání měli v zimě, není problém dávat podložku dovnitř úlu na prkna. Žádná síť ve dnu být tedy nemusí. Jediné plus, síto ve dnu docela dobře přivádí včelám čerstvý vzduch při převážení úlů. U silných včelstev je to nejspíš podmínka nutná pro převážení.

U sítě ve dnu mě vadí jedna věc a sice podstatně horší hygiena proti prknům. V případě prken včely buď vynášejí nečistoty před úl , kde na ně působí slunce a déšt a jsou tak přirozeným způsobem likvidovány a desinfikovány. Nebo nečistoty zůstanou uvnitř a potom musí případní škůdci vnikat dovnitř česnem , což jim včely znemožňují. Málokdy se škůdci dovnitř dostávají nějakou prasklinou ve dnu. Včelař pak při čištění ty zbytky a nečistoty vyhodí někde dál od úlu. Ale pokud je ve dnu síto, nečistoty a zbytky jím propadají dolů pod úl, kde se chráněny před deštěm a slunečním svitem pěkně hromadí a přitahují škůdce nebo i zlodějky.

Mám radiál a problémy tem pyl nečíní, problém je právě v tom nesmyslném převážení pylu tam a zpět.
právě proto sse mi jeví úly s teplou stavbou lepší, tam bývají pylové zásoby na předních dvou plástech a proto jdou snadno vyjmout a ponechat včelám v podstaveném nástavku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 14. 5. 2011
Re: Re: Zas?ovan? dno (52168) (52187)

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek
..........

Jak si myslíš, že se detekčně monitoruje v sezoně až 500 včelstev. Mouření nato nemám, ale dělat to nějak musím. Typni si jak to dělám pokud nato dojdeš, pochopíš, že si nemůžu odporovat. Zasíťované dna jsem zapomněl, jsou výborná při kočování, ale i tam jsem nachystán podle jednoho čínského videa jinak, kdybych začal opravdu ve velkém na velké vzdálenosti přesouvat. Tam je nutné zastavovat a chladit včely malým proudem vody. _gp_

To Radek Hubač:
Píšete o používání hřebenů při "srovnání" rámků v nástavcích. Můžete to blíže rozvést. A nabízené fotografie laskavě na můj e-mail také. Díky za laskavost. Třešňák.
e-mail: tabela/=/iol.cz

"tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit...."

Otázka je, jestli se to už neblíží k technologické hranici množství doneseného medu takhle poměrně brzo na jaře, kdy jsou ještě nízké teploty. Kdy silné včelstvo je sice schopné tolik plástů zaplnit medem, ale už ho nedokáže zahustit, kromě let, kdy bude květen nadprůměrně suchý.
Potom by to směřovalo k tomu, že zahušťovadla medu budou standartní výbavou včelaře. Což není zas tak jednoduchá věc, protože nekvalitní zahušťovadlo, případně zahušťovadlo provozované v málo čistém prostředí dokáže kvalitu medu dost zhoršit.
Nebo to směřuje k tomu, že snaha zimovat co nejsilnější včelstva poněkud povolí, včelstva budou zimována slabší, přinesou na začátku května méně medu, ale na druhé straně ten med stihnou zahustit.

prosim o radu. můžu si dat ceduli,, prodej medu " za okno když nemám živnostenský list. Sem včelař. Děkuji za radu.

Mirek

GP,
docela by mě zajímalo, jak to myslíš. Lehce si odporuješ, napřed je zasíťované dno dobré kvůli sledování napadení a jelikož je varoóza problém všech včelstev v ČR, tak to považuji za dostatečný důvod, proč nedělat jiná dna, která jsou k ničemu, protože neumožňují sledování napadení.... Vychválení coulových den o pár vět dál tady nechápu. Nezajímá Tě snad, jestli máš zdravé včely?
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:37:28
> ----------------------------------------
> Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
> Zasíťované dno
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
> ........
>
> Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem
> vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u
> uzavřených den.
>
> Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování
> a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.
>
> Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou
> dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou,
> optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna.
> _gp_
>
>
>

GP,
tazatel se ptal co dělat, že má včely ve 4 a med se nedá točit kvůli vodě a včely se chystají na rojení. Proto jsem mu odepsal, že je třeba rozšířit....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 23:14:47
> ----------------------------------------
> Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
> Re: Zas?ovan? dno (52168)
> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
> ........
> Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest
> nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to
> včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky,
> jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.
>
> Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před
> snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké
> včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád
> věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované
> včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_
>
>
>

pár let už s NNvčelařím, buď je na něm plod nebo pyl, samozřejmě nebudu převěšovat krajní rámky, které obsahují hlavně pyl a zásoby. Já tohle pseudopřevěšování používám hlavně jak jsem psal, když nemám dost souší a nebo když chci vyměnit velkou část plástů plodiště, po vytočení takové rámky vyvařím.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 14.5.2011 08:31:53
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):
>
> > nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> > místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač
>
> No dobre,
> ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
> radialnim medometem.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Friday 13 of May 2011 20:03:28 Radek Hubač napsal(a):

> nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní
> místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam. Radek Hubač

No dobre,
ale pak muze zase cinit problemy ten pyl, co byl kolem plodu pri vytaceni
radialnim medometem.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 14 of May 2011 07:38:22 Libor V. napsal(a):

> Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m.
> to kouzlo nahned zrušej. (-:
> Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné,
> poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo
> v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je
> např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc
> komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
> Ať se daří, Libor V.

napriklad v OVP psali o vcelari, ktery ma 2 plodiste dadant a je s tim
spokojen. Na jare je proste rozdeli a na podzim spoji. Tedy zadna Blinova
prepazka.V puvodnim materskem dela med na vytaceni a v oddelcich plasteckovy.
Hlavni vyhoda dadantu tkvi prave v tom tlaceni medu nahoru , alespon tak to
funguje kamaradovi a letos mne. Doufam, ze to bude "pravidlo" , i kdyz u
vcel .....



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Jenda napsal:
Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo
-------------------------------------------------------
Přesně jak píšeš, plodiště na velkých rámcích má své kouzlo, ale dvě r.m. to kouzlo nahned zrušej. (-:
Vyslechnul jsem nejednu přednášku dadantistů, bylo to velmi přínosné, poučné, jsem za každou přednášku praktika vděčný, ale jenom mě to utvrdilo v tom, že dvojí r.m. není pro mne. Ty ceremonie s tím spojené, jako je např. jarní vkládání blinovy přepážky apod. za to nestojí. Moc úkonů, moc komplikací. Kdo je hračička, každopádně si zde vyhraje.
Ať se daří, Libor V.

Tom (88.103.219.174) --- 12. 5. 2011
Zasíťované dno
Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.
.........

Zcela uzavřít. Nedochází totiž ve zrající směsi medů s větším přístupem vzduchu k takové enzymatické chemoautotrofii a tím úbytku vody jako u uzavřených den.

Samotný vynález sítí ve dně má podle mých zkušeností význam při zjišťování a monitoringu včelích nemocí a nepatrně při získávání vosku.

Zasíťované dna jsem měl v množství 25 a u kolegy jich bylo cca 50, jsou dávno z podruk pryč. Nepřesvědčily mne v žádném směru problémů které nesou, optimální dle mých zkušeností je pevné coulové dřevo po celé ploše dna. _gp_

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 5. 2011
Re: Zas?ovan? dno (52168)
Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek
.........
Těsně po řepce a v akátu má k dispozici vyzimované včelstvo u mě šest nástavků. To je jakási hranice v našich polohách. Samozřejmě že je to včelstvo už i po dělení, takže nevím proč bych měl stavět úly jak věžáky, jestliže létavky dělení nějak neovlivňuje a je dokázáno, že právě naopak.

Asi nejvíce nepochopitelné je pro mne metoda spojování včelstva před snůškou. Co jsem za krátkou dobu co včelařím jasně zjistil, že velké včelstvo, velké problémy, malé včelstvo malé problémy. Takže bych rád věděl, co je zamýšleno tím pátým nástavkem. Protože mít na vyzimované včelstvo jen pět nástavků je opravdu málo. Děkuji_gp_

Kominy stoji,ale matka stejne nema kam klast,par vajicek do postavene mezisteny a zbytek mezisteny je okamzite zavaleny medem.V mednicich(ted 3x10 ramku 39x24-davam jen 10 misto 11 ramku) plno medu,jenom vickovani se nejak vlece.Takze kolotoc mednikovych nastavku letos u mne nechce moc fungovat.U stanoviste repka pokvete jeste tak 10 dnu,ale dalsi hektary teprve poradne zacinaji kvest.

http://nd04.jxs.cz/203/828/ed95298389_75970894_o2.jpg

Hmotnost rámku s panenským dílem vážil před vytáčením 3250 g a po vytočení rovných 500 g.
http://nd04.jxs.cz/951/540/bbb46715a8_75970903_o2.jpg

Rámek nemá drátkování, jen křížem vlasec. Po vytočení je neporušen. Celkem jsem z tohoto včelstva vytočil 15 kg medu. Nepotřebuji zvedat nástavky, jsou jen dva, stačí vytáhnout 6 rámků. To ještě med s plodem tam zůstává.
Žádné převěšování ani přidávání výnos nezvyšuje, ale přidává práci včelaři.
B.V.

Kdybych mohl prosit, taky by se mi nějaká fotka hodila. ustec/=/post.cz

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek

S tím mohu jen souhlasit, snažím se 39*24 zbavit, ale jde to pomalu, ale příští rok, už pojedu jen langa a doufám, že vydržím u 2/3 už navždy i pro jednuduchost výroby nástavků.
Na fotky se rád podívám, mail fazat(a)seznam.cz

dobrý dotaz,složitější odpověď. Pokud máš souše, což nepřepdokládám v této době, tak určitě pod poslední zpola medem zaplněný nástevek.
pokud máš jen mezistěny, podle citu bych se rozhodoval přidat mezi plodové N mezistěny a nahoru dát zavíčkovaný plod jako při převěšování. Lhnoucí se včely uvolní místo pro med, zdržení v plodišti nemá praktický význam.
Radek Hubač
učitel včelařství
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 17:04:01
> ----------------------------------------
> Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.
>
>
>

víš, kdybys uvedl svůj e-mail, klidně bych Ti pro inspiraci poslal nějakou fotku NN ze své včelnice.... pro inspiraci.
2 rámkové míry= 2x tolik problémů. Používám hřebeny, které eliminují nevýhody NN, protože je pak včely vnímají jako 1 vysoký plást cca přes 1m.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 19:48:15
> ----------------------------------------
> _klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani
> nahodou NN , ale jeste to neni VN._
>
> Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi
> zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí,
> ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky
> 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat.
> Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko,
> natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.
>
>
>

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou NN , ale jeste to neni VN.

Proto nyní přecházím na 2/3 langa a uvidím jak to půjde. Celekem se mi zamlouvá i dadant, ale dvě rámkové míry v jednom úle se mi vůbec nelíbí, ale plodiště na velkých rámcích má své kouzlo... Ideální byly nástavky 232mm langa nebo i 285mm jumba, ale do budoucna se mi s tím nechce tahat. Ono už ten 4. nástavek 39*24 plný medu je hnus a to nejsem žádný tintítko, natož když jsou úly na 0,5m vysokých podstavcích.

Kdyžse podaří taková snůška jako leckde letos,nezáleží na výšce. Pokud bych měl 30cm a dost souší, klidně bych je tam dával hlava nehlava. problém jejejich nedostatek. Vše je plné aza 2 týdny může být konec snůšky...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 13.5.2011 18:11:16
> ----------------------------------------
> Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> > Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> > plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> > plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> > nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> > nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> > plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> > každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...
>
> klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
> NN , ale jeste to neni VN.
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Dne Friday 13 of May 2011 17:58:34 Jenda napsal(a):
> Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten
> plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty
> plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám
> nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5.
> nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N
> plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože
> každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

klasicky problem 39x24 - alespon u mne to tak drive bylo. 24 neni ani nahodou
NN , ale jeste to neni VN.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevím jak kdo, ale když přidávám nástavek kvůli snůšce, tak zásadně pod ten plný medník (medníky), když je čas a chci si hrát, tak z plodiště vyberu ty plásty, co je v nich nejvíc medu + zavíčkovaný plod, takže mnohdy přidám nástavek a již je v něm z cca 1/4 až 1/3 med. Momentálně mohu říct, že 5. nástavky by se hodily, žel nejsou... aktuálně jsou v úlech 12r 39*24 3N plné medu a začínají víčkovat a ve 4N (č.1) matka nemá kam klást, protože každou volnou buňku okamžitě zaplní sladinou...

Kde vkládáte ten 5. nástavek? Díky předem za odpověď. H.

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK
---------------------------------------------------------
Bojím se, že dnes už vědí. Nevědí to možná čtrnáctky a to je pro změnu nebezpečné pro všechny :-)

>Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)Karel<
------------------------------------------------------------
Na druhou stranu to má někdy i výhodu. Některé šestnáctky ještě nevědí jak to má vypadat :o)).
JK

Dne Friday 13 of May 2011 07:34:26 KaJi napsal(a):

> Řepka v doletu teprve začíná kvést.
>

tak u nas jiz dokveta ....

--



S pozdravem

Jan Cervenka

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

---------------


Co 4, někde i šest:-)


Jak jsem tady psal, tak jsem včera kontroloval ta včelstva.

Ta co plodovala jen ve VN30, nad tím dost prostoru včetně prozebrovaných zásobních plástů nad plodištěm.
Ta byla dvě - jedno ukázkový jeden matečník na boku rámku - takže zřejmě tich. výměna. a vypadají v pohodě.

Druhé - typická rojovka - možná že jsem už přišel i pozdě a roj pryč - šla bouřka a já měl moc práce, tak jsem spíš makal a nestudoval:-)
No a to třetí kde bylo plodové těleso přes tu 30cítku a dvě 24ky nad ní, tak tm naprostá pohoda. Včera tam byla konfigurace od zdola NN - na volnou stavbu a jako dno,
30, 3x24 a NN.
Ve VN30 bylo dost místa, nezanesené sladinou a matka měla kam klást. NAd tím zavalená 24ka zav.plod a sladina a pyl, tu jsem dal stranou
ńa oddeleke - dle přítele Václavka.
a zbytek bez plodu a plné sladiny. Tak jsem přihodil 24ku a dnes jedu s přívěsem nástavků znova na stanoviště - víc jsem tam neměl k dispozici.

Takže komín přes metr řicet a ještě je to málo.
Řepka v doletu teprve začíná kvést.

Tak jsem ze zvědavosti zkontroloval jiný komín -
2x30, 3x24 - a stejné - kontroloval jsem jen spodek nástavku a pár plástů z protředka- zřejmě bez problému.
Ale taky moc nechybí a budou plné sladiny.


Zatím se mi s tím klasickým Dadantem, kde je jen 30cm plodiště a nad tím jen NN se sladinou moc nedaří.

Prostě nevím, co dělat, když se rozhodnou zanášet plodiště.

No - asi budu nástavkařit i s třicítkama:-)

Šestnáctky už jsou pro nás starce jsou zdravotním rizikem - infarkt atd:-)
Karel

jj, máš pravdu, některým jsou 4N málo, letos na to dojiždim :-)

T.H.

2011/5/12 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch
> 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale
> neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco
> zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k
> nižšímu přínosu.
> Radek
>
>

Podle mých zkušeností jsou 4 nástavky 39*24 v řepce málo, chce to na těch 14 dní v 2. polovině kvetení pátý. Vliv podložek jsem nepozoroval, ale neměřil. Změny ale nedoporučuji, včelky si musí poradit, pokud ale něco zásadního změníte, trvá pár dní, než se s tím "smíří" - mohlo by vést k nižšímu přínosu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 12.5.2011 10:24:30
> ----------------------------------------
> Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít.
> Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu
> před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete
> kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou
> deskou? Díky.
>
>
>

Mám včely ve 4 nástavkách 39/24 a zasíťované dno, které se zá uzavřít. Všechny očka otevřená. Teď je problém s množstvím vody v medu a jak se tu před časem psalo, při zasíťovaném dnu je podíl vody větší. Doporučujete kvůli tomu teď, pár dní před vytáčením síť dočasně uzavřít sololitovou deskou? Díky.

Ikdyž od neděle se má ochladit a pršet. Takže pokud to fakt vyjde, tak by se ve středu možná točit dalo. Pokud máš prostorný úl a nebo nasekáš oddělky, tak to s roji nebude až tak zlé...

U nás mezi Zlínem a Luhačovicema (300-320 m.n) už brácha začal točit, já to vidím tak za týden.

Ja vcelarim v 300mnm. Ale s tou vodou to je pravda. Tak asi jeste pockam. Bojim se ale rojeni. V okoli se vcely roji o 106

Takováto videa jsou přesně to pravé na prosincové "apsťáky".
Jen tak dál budou se hodit.
Pěkný i když zamračený den všem.
Míra.P

Včelka samotářka na pampelišce
http://www.youtube.com/watch?v=1gZsmQYm3VY
Včely na kamínkovém napajedle:
http://www.youtube.com/watch?v=5ZS2-hwL2NU&feature=related
Podvečerní provoz na česnech
http://www.youtube.com/watch?v=uGXZVJj6-1M

"nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D"

Hodně řeknou matečníky, při hledání matky nutně musí být nalezeny, kolik jich je, kde jsou umístěny, kolik jich je vykousáno.... Včely je určitě ještě nestihly uhladit , takže i kdyby na plástech zůstaly staré matečníky z loňska, s letošními si je splést nelze.

Matka se mohla ztratit i bez vyrojení...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: amater <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: co dalej
> Datum: 11.5.2011 12:12:28
> ----------------------------------------
> nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale
> nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D
>
>
>

nie vcelstvo sa nevirojilo su riadne silne a matku som prave nasiel ale nieje to ta co tam bola tato je mensia a nekladie zatial :D

a co matečníky? Jsou tam nějaké? Třeba se vám včely vyrojily a nová matka
se teprve vylíhne a nebo už se vylíhla, ale je těžko k nalezení protože je
zatím menší než normální matka.

Přidejte rámek s plodem když narazí matečníky tak se stala matce nějaká
havárie, pokud nenarazí matečníky, tak to vidím na vyrojené včelstvo a je
třeba tak dva týdny počkat než se nová matka oplodní a rozklade.


petr j.



2011/5/11 amater <e-mail/=/nezadan>

> Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam
> nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod?
> Dakujem
>

""R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."
Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..
Zdraví Pavel "

To bude asi věčná diskuze dvou směrů. Jasně, že každý včelař musí práci ve včelách co nejvíc zkracovat. Musí o tom dopředu přemýšlet, nachystat si všechno potřebné dopředu, pokud možno se vyhýbat "ošklivým" pracem, jako je třeba to vyřezávání divočiny z podmetu v době největší síly včelstva. Pokud to nedělá, tak to jsou zbytečné minuty navíc, kdy se ve včelách šťourá a zbytečně je zatěžuje.
Jenže včely taky mají obranný pud a mechanismus, jak proti vetřelci, který zdánlivě ničí jejich hnízdo, zmobilizovat v podstatě všechny létavky. Naše včely naštěstí zmobilizují maximálně pár stovek létavek, ale i to průměrnému českému včelaři stačí, protože u nás není zvykem brát na práci se včelami skafandry.
Podle mých zkušeností je reakční doba včelstva na zásah včelaře něco mezi 10 - 20 minutami. Pokud včelař se včelami pracuje mírněji, reakční doba se prodlužuje, pokud pracuje tvrději, bouchá plásty a nástavky, reakční doba se zkracuje. V případě zavčelařivřího si medvěda, který nástavky plné včel rozbíjí, aby se ke včelám dostal, se reakční doba včel zkrátí odhaduji na půl minuty, minutu. Kdyby ten medvěd stihl za půl minuty rozbít úly, vytahat z nich plásty s medem, otřepat je od včel a zmizet s nimi, nedostal by téměř žádná žihadla a měl by med. Na podobném principu ve včelách pracují ti včelaři, kteří dělají pouze několikaminutové zásahy ve včelách. Pracuje se rychle, poměrně tvrdě, ale ne ještě tak tvrdě, aby se za tu dobu včely stihly rozzuřit a hromadně útočit. Problém je potom, když včelař, navyklý ze svých rychlých zásahů na takovou tvrdší práci, musí z nějakých důvodů být ve včelách podstatně déle. Třeba se dostane k zadovákům, kde tak krátké zásahy udělat nejdou nebo se zkomplikuje něčím práce v nástavcích, třeba onou nutností vyřezávat z podmetu divočinu. Včelstvo se stihne rozzuřit, zmobilizovat pár stovek létavek, které napadají všechno, co se pohybuje a včelař najednou musí odbíhat za keře a vytřepávat tam desítky útočících včel ze spoďárů.

Takže správně je to tak, že rychlost práce ve včelách, tomu úměrně rychlé pohyby, otřesy plástů, nástavků se včelami , to všechno musí být přímo úměrné délce zasahu ve včelách.
Jestli tu práci udělám během pár minut, můžu pracovat podstatně rychleji. Jestli vidím, že ta práce ve včelstvu je nějaká piplačka a včely budu mít rozebrané třeba hodinu, musím pracovat podstatně pomaleji a šetrněji. Jedině tak dosáhnu toho, že i po té hodině práce v rozebraných včelách včelstvo nemá rozzuřené ty stovky létavek, které útočí na včelaře při každém pohybu, ucpávají kuřlák a podobně. Ale že maximálně útočí 1 - 2 - 5 včel, které byly předtím přimáčknuty nebo tak nějak, vic ne a i ta hodinová práce v jednom včelstvu se potom obejde úplně bez žihadel, protože ty včely pobodají třeba jenom rukavice nebo rukáv....
Právě toto bylo tajemství práce starých včelařů v době zadováků a univerzálů atd, které už svou konstrukcí předpokládají většinu zásahů na podstatně delší dobu než 10 minut. Oni si automaticky navykli pracovat tak šetrně, že za celý den práce v rozebraných včelstvech se ty včelstva nerozzuřila a ti staří včelaři tak za celý den schytali sotva pár žihadel. Taky jsem se takhle musel naučit pracovat se včelami v době, kdy jsme provozoval nějakou desítku zadováků.

Momentálně se snažím tu rychlost práce měnit podle délky zásahu. Pokud dělám krátký zásah, snažím se pracovat rychleji, pokud předpokládám delší zásah, probouzím návyky z práce v zadovácích a pracuji šetrněji a pomaleji.

Přínosy jsou tak velké, že bude problém s vodu. Pokud se udělá 2-3 dny deštivo, šlo by to, jinak se musí počkat, příp odebrat pouze plně zavíčkované rámky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: 1.1305101901.2.2.utmcsr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medobrani
> Datum: 11.5.2011 10:22:50
> ----------------------------------------
> Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely
> zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..
>
>
>

U mě n.m. 500m ještě tak minimálně za 2 týdny. Snůška z řepky je teprve od soboty.

Tak jak to vidite pani vcelari? Uz tocite nebo je jeste brzo? Me uz vcely zacinaj vickovat, vidim to tak na pristi tyden..

Ahojte vo vcelstve som nasiel najmlaci plod tak tyzden stary matka tam nieje a nemam ani nahradnu mozem tam este v tomto case pridat dnovy plod? Dakujem

" tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní."

Hm, to jsou z velké části řeči coby tanečky kolem.
Řeknu to asi takhle, ukažte mi mírné včelstvo s matkou z linie po desetiletí šlechtěnou na mírnost a dejte mi 2 - 4 týdny. A já vám z těch včel udělám včely tak divoké, že v okruhu 10 metrů přímé viditelnosti od úlu nenechají na pokoji nikoho, kdo se tam na chvilku zastaví. A téměř nikomu se ani v těch včelách potom nepovede vyměnit matku za novou mírnou, protože cizí matku prostě okamžitě zabijí. Dejte mi další 2 - 3 měsíce a udělám z těch divokých včel zase klidné mírné šlechtěné včely. A to bez jakékoliv výměny matek a podobných věcí.
Asi tak.
Rozdíl mezi šlechtěnými včelami na mírnost a nešlechtěnými včelami bude jen ten, že na rozzuření šlechtěných včel budu potřebovat víc práce a později při "mírnění" se budou do mírného stavu vracet o něco snadněji. Jinak není rozdíl žádný.

Je to celé jinak. Trubce nepočítám. Chce to víc dělat a míň špekulovat. Včas a dost rozšířit, pak včas udělat dost oddělků, přepřahnout loňské matky za mladé, které se nerojí a pak už jen točit med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rojov? matky
> Datum: 11.5.2011 08:22:57
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už
> dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
> .......
>
> Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě
> zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé
> jinak._gp_
>
>
>

"R.P.:Je třeba pracovat tak pomalu a opatrně, aby se ty zdivočelé včely nerozdivočily a nestrhly s sebou další včely."

---------------------------------------------------------

Radime,mám trochu opačný názor.U začátečníka se to dá pochopit,ale zkušený včelař by naopak měl mít snahu práci ve včelách zrychlit,vědět,proč do včel leze a co tam bude dělat.Není umění se ve včelstvu vrtat třeba hodinu(to už nemusí vydržet ani ten největší flegmouš-myslím včelstvo),to pravé umění je udělat cílený zásah během několika minut a zbytečně včely nedráždit nějakým rozrejpáváním.On už samotný pohyb jejich plástů je dokáže někdy pěkně vytočit.Obzvláště lámání divočiny v podmetu je eňoňuňo..

Zdraví Pavel

Ahoj,
tohle nás v Nasavrkách takhle učil Vašek Ducháč. Jde o to, že prostě trubci z bodavých včelstev nedávají při páření přednost těm hodným.. Kdo je rychlejší a obratnější, ten se množí. V praxi to znamená, že třeba pokud máš okolo včelaře s bodavými včelstvy, je výhodné např. vyzkoušet velmi ranný chov, kdy ještě většina včelařů nemá trubce.
Ochranné pomůcky používám, velmi urychlují práci. Držím se zásady, že největším nepřítelem včel je včelař a snažím se minimalizovat čas, kdy je včelstvo rozebrané.
Jinak kéž by vydrželo počasí, snůška je vynikající...
Pokud jde o brakování, souhlasím s Tebou, je to taky možnost. Zkus ale někdy, až se Ti způsob, co jsem psal v minulém příspěvku. Udělej oddělek s matkou ze skvělého včelstva, přidej 0 letou matku, která lépe využije další snůšku a oddělky, které nejsou perfektní zruš a posilni oddělek se starou matkou. Vypadá to možná komplikovaně, ale je to jediný způsob jak postupně zvýšit procento skvěle vyzimovaných včelstev. Pokud tomu "starému" vynikajícímu včelstvu dáš mladou matku z dobrého chovu, ne nouzovou, obvykle pokračuje a včelstvo zůstává kvalitní.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Rozzu?en? v?ely
> Datum: 11.5.2011 01:04:24
> ----------------------------------------
> _Promiň, na to musím reagovat dotazem. Myslíš, že Ti trubci s důraznějšími
> lokty čekají až přiletí nějaký po hodné matce? _
>
> Asi nevím, jak to myslíš. Říkám jen, že matka se páří myslím až s 10
> trubci, v semenném váčku je to uloženo "za sebou" a postupně jak matka
> klade, tak se dá říct, má až 10 geneticky (z 50%) rozdílných potomstev,
> takže je možné, že některé je prostě bodavější. Mimochodem, já vůbec
> nepoužívám ochrané pomůcky (ani při medobraní, klobouk vytahnu jen v
> srpnu/září za špatného počasí...) a schytám jen pár žihadel ročně a to
> ještě z vlstní blbosti, když včelu někde přimáčknu. Takže tak...
>
> Brakování je kapitola sama o sobě, ale dělám to jinak. I oddělky, které
> jsou nevyhovující, tak nechávám do září být, něco vystaví a dají včely a
> plod na posílení tečh kvalitních oddělků. Takže není problém kvalitní
> posílený oddělek vyzimovat na 3-4NN jako "stará" včelstva.
>
>
>

Anton Turčáni:Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu.
........

Jak si potom vysvětlit to, že chovem trubců se dá proti rojové náladě zasáhnout? Hledáme jako včelaři tedy míru - kolik trubců? Nebo to je celé jinak._gp_

Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu. A.M.

Práve o tomto jednoduchom pravidle sa dá diskutovať. Ja som roky v čase kvitnutia vŕb menil plodisko,včelstvo som preložil na 9 Ms plus jeden plást s plodom na ktorom bola matka. Skúšal som i situáciu s 10 ms, ale tu často dochádzalo l rozchádzaniu včiel, ktoré nemali kam ukladať peľ a nektár, urobil som destabilačný zásah. Tento systém fungoval niekoľko rokov, potom sa včely rojili. Teda ani stavba diela nie je tým prvkom, ktorý by riešil rojovú náladu. Kvitnutie vŕb je zásah vo 4.mes, takže dosť skoro. Včely mali k dispozícii 4 nadstavky miery 420x270 mm, tada dosť práce kým, ich vystavali a dosť miesta na kladenie vajíčok a predsa sa včelstvá rojili! Zo začiatku včely stavali potom časť Ms ukončili v dvoch tretinách výšky a postavili materské misky, RN sa zviditeľnila.

Tým chcem povedať, že rojová nálada v skrytej forme už dávnejšie vo včelstvách začala ošetrovaním trúdieho plodu. Prvou zaplodovanom materskou miskou sa RN zviditeľnila a potom už nepomáhajú žiadne bežné zákroky, snáď iba rozparcelovanie včelstva na odložence, čo je možno dobré riešenie, ale vtedy keď čakáte agátovú znášku včelstva, cieľ vytáčať veľa medu je v "prči"

Potom z toho všetkého vyplýva, že rojový pud je tak silný element vo včelstve, že včely ako celok podriada celé svoje konanie aj napriek snahe im v tom zabrániť nie je možné.

Ja som rezignoval, robím každý rok protirojové opatrenie (PRO), ale výsledok je ten, že tento zákrok je skoro zbytočný, lebo výsledkom sú roje. Už som ich pozberal asi 10, tak z nich, pokiaľ mám technické možnosti nadstavky s Ms alebo so súšmi, robím samostatné včelstvá nad včelstvami , ktoré sa vyrojili pomocou medzidna (Md) a keď sa situácia vo vyrojenom včelstve zlepší, tak ich odobratím Ms spojím. Človek s viac rokmi (nad 70)pri viac včelstiev (70) stáva sa potom otrokom svojej záľuby alebo rezignuje a ponechá to na náhodu. Jednoducho majú včely tak dobré podmienky, že to s radosťou využívajú a rozmnožujú sa vo smere nie viac včiel ale viac včelstiev.

Vytáčet při denním přínosu 4 kg sladiny se mi zdá, mírně řečeno, pošetilé. Ale pár litrů medoviny by se z toho uvařit dalo. Ani vodou by se to ředit nemuselo. ;-)

Rojení a to kdy se včely do této fáze dostanou, není nastaveno nějakými geny rojivosti, třebaže jsou a je to přirozené, protože je to prosté množení. Ale je to dáno, jednak vnějšímy podmínkami, ale hlavně tím, kdy včely dosáhnou svého maxima v plodování a počtu mladých nezalétaných včel. Včely můžou mít prostoru jak je libo dostatek. Vždy ale vytvoří svůj vlastní chomáč nebo jinak plodové hnízdo a přes to nejdou. Mnohokrát jsem se o tom přesvědčil. Prostoru dost, bez mřížky, nad plodištěm prázdné souše sice obsednuté včelami a postupně zanášené sladinou, ale matkou nezakladené. A stejně matečníky nakonec zakladou. Jediné co mi funguje není rozšiřování, když mají podle hustoty obsazení včelami, zanešení sladinou a zaplodování prostoru dost, tak není důvod. Ale v čase maxima tj. těsně na zač. zakládání matečníků lépe o pár dní před, vytvořit oddělky a obnovovat dílo. Jednoduché pravidlo přidat práce na stavbě a péči o otevřený plod a ubrat pracovní sílu.